Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan zpravodaj za výbor rozpočtový posl. Jan Černý (rep.).

Zpravodaj (rep.) posl. Jan Černý: Slavná sněmovno! Zprávu výboru zemědělského, kterou právě přednesl kol. posl. Vahala, projednával také výbor rozpočtový s té stránky, zdali jest příslušná úhrada na obnos, který ke svrchu zmíněnému účelu byl žádán. Je ovšem pravda, že státní rozpočet nemá příslušných reserv, aby položka tak vysoká mohla býti dále ještě z jeho dotací vyplácena, ale národohospodářská důležitost celé věci, které má býti čeleno, tedy zejména ten mor, který jest jednou z nejnebezpečnějších nemocí hovězího dobytka a který by mohl míti, kdyby se do naší země zavlékl, velice nepříjemné následky, donutila rozpočtový výbor, že v této věci přikloňuje se k tomu názoru, aby položka tato byla obstarána krátkodobým úvěrem a teprve příštím rozpočtem byla uhražena. Rozpočtový výbor také poukázal při té příležitosti na to a doplnil zákon tím, že vzhledem k nesmírné důležitosti věci zápůjčka tato má používat všech výhod, které zápůjčkám ve prospěchu státním jsou přiznány, tedy osvobození od daně rentové.

Výbor jednal o všech eventualitách, které nám mohou vzejíti z podobného titulu, zejména o všech škodách, které mohou vzniknouti dalšími nemocemi a mohou naše dobytkářství, beztak válkou již poškozené, ohroziti. V té příčině navrhl resoluci, aby bylo zavedeno povinné očkování vepřového bravu proti července. Resoluce tato byla také schválena výborem dopravním. Prosím proto slavnou sněmovnu, aby také tuto resoluci schválila.

Kolega posl. Vahala poukázal zde na to, že jako v této věci dobytčího moru a nemocí, které ohrožují naše dobytkářství, v poslední době zejména na Moravě vzniká veliké nebezpečí kulturám hospodářským, zejména naší cukrovce, která jest z části naším zlatem, a navrhuje, aby tato dotace byla ještě rozšířena na potírání zaviječe pelyňkového. K tomuto návrhu rozpočtový výbor se připojuje. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Než udělím slovo řečníkům - jako řečníci jsou zapsáni "pro" pan poslanec Kaiser, "proti" páni posl. Matzner a Patzel - navrhuji aby řečnická lhůta byla stanovena na 15 minut. Není námitky? (Nebyla.)

Námitek není. Lhůta je stanovena. Uděluji slovo prvému řečníku na straně contra, jímž jest pan posl. Matzner.

Posl. Matzner (německy): Vážení zástupcové mnohých národností v této české zemi! Přihlásil jsem se ke slovu k vládnímu návrhu o potírání dobytčích nákaz. Musím říci, že konečně i v tomto státě projevuje se ochota k potírání dobytčích morů v tom způsobu, že k potírání moru, jenž stav našeho dobytka často velmi silně otřese, má býti použito 10 milionů, jichž pomocí má býti nemoc potlačena. Chceme-li však tuto nemoc přivésti se světa, pak musíme v prvé řadě přistoupiti k tomu, abychom nenechávali hranice otevřeny takovým způsobem, jako je tomu nyní. Při tom musím poukázati na jistý návrh, který jsem podal před krátkým časem, ve kterém se líčí, že provozuje se podloudnictví dobytka z Rumunska, jež skutečně je s to, aby úplně zničilo naše dobytkářství, i když se dělají nejlepší zákony. Přál bych si však, aby právě stav našeho dobytka byl chráněn. Při té příležitosti poukázal bych na doslovné znění zprávy ve výboru, kde se praví, že ve schůzi konané dne 22. dubna 1921 uváženo bylo ohromné nebezpečí ohrožující náš chov dobytka, naše dobytkářství, jež v tomto státě znamená jmění miliardové. Já i všichni ostatní vědí, že dobytkářství znamená jmění miliardové, avšak tyto miliardy nejsou v širokých vrstvách obyvatelstva zcela určitě tak odhadovány a oceňovány. Ve zprávě praví se dále: "I výživa lidu je tím ohromně poškozena." Mluvíme-li již o výživě, musím říci, ano, obyvatelstvo tím nesmírně trpí a nutno tu přihlédnouti ještě k jiným obavám a jiným bodům. Hlavně tu myslím na nové nařízení, jež upravuje výživu, jež nás uvrhne do těžkého neštěstí, německé rolnictvo, vůbec všechno rolnictvo, neboť my nemůžeme trpěti, aby cestou nařizovací upravovalo se hospodaření, kdežto poslanecká sněmovna a senát jsou pohromadě a nemohou se na tom usnésti.

To je sprosťáctví a jsem toho mínění, že je to také zbabělost, že si nikdo netroufá jíti s vyživovacím plánem před zástupce národa, aby učiněna byla porada ve veřejné schůzi o těchto velezávažných otázkách. Výživa je opravdu to nejdůležitější a nejcennější, co v hospodářství se má podnikati. Přirozeně budeme my Němci v otázce vyživovací zvláště těžce postiženi. Víme zcela dobře, jestliže toto zásobovací hospodářství ještě nějakou chvíli tak dále půjde, že jdeme skutečně vstříc zkáze. Věřili jsme úplně a vždy, že toto vyživovací hospodářství konečně jednou by mělo přijíti ze světa. Je dosti důvodu k domněnce, že jen proto to stojí se zásobováním tak špatně, protože výroba zemědělská byla podvázána vázáným hospodařením. Vázané hospodaření je překážkou a velikou škodou již proto, poněvadž upustilo se zvláště v horských krajích od praxe provozované v době předválečné, že se staré obilí na setí, to jest žitné osivo, nechává ležeti, protože to právě tuhá zima tak vyžaduje, čímž se dociluje bohatší a jistější úrody. Od toho se však za války upustilo, kdežto právě přece v této době nemělo chyběti péče, aby v horských polohách až 600, vlastně 500 m výšky nad mořem osivo, kterého je třeba, se nechalo přes příští rok ležeti, aby se docílilo jisté žně.

Potíž vyživovací má ještě jiné své stránky. Zatěžuje stát a my musíme se brániti proti tomu, aby to bylo ještě dále ponecháno. Tak bylo na př. v zemském obilním ústavě v Opavě v zimě 1920/21 151 zaměstnanců, z toho 12 Němců mužského a 26 Němců ženského pohlaví. Ani jediný přednosta úřadu, ani vrchní revisor tohoto zemského obilního ústavu v Opavě není Němcem, ze 20 revisorů je 17 Čechů a jen 3 Němci. Tento jediný obilní ústav v malé zemi Slezské stojí ne více než 1 milion korun!

Myslím, že to mluví také již pro to, aby toto vázané hospodaření bylo odstraněno. Toto nové nařízení přináší také ještě něco zajímavého. Cestou nařizovací má nyní podle ha od 3 do 5 a od 5 do 10 atd. určité množství obilí býti odevzdáno. Všimněme-li si této celé záležitosti, poznáme, že právě rolnictvo zvláště u nás v horách nahoře ohromně by bylo poškozeno. Podle tohoto výpočtu vidíme, že z půdy, jež nyní byla oseta žitem a pšenicí, jestliže kontingent podle praxe, které se nyní má užívati, má býti dodán, musí se dodati o 135 kg více. A tu se praví, že to je úleva, jestliže těchto 40.000 vagonů chlebovin jako kontingent má býti odebráno. Rovněž podle tohoto výpočtu přijde na ha veškeré orné plochy o 27 kg chlebovin k dodání více

nežli minulého roku. Proti tomu musím se vysloviti hlavně proto, poněvadž my pohorští rolníci, kteří vykazujeme větší rozlohu polí a při nichž výtěžek je neporovnatelně menší než na dobré půdě, na příklad na Hané, kde jsou domovem páni čeští agrárníci, jsme postiženi nekonečně hůře.

Možno si to lehce vysvětliti, že ti páni, kteří tyto zákony jen tak pekou ve většině, pro svůj kraj vyhledají to nejlepší a nejvýhodnější, nás německé venkovské obyvatele však vždy nejvíce zatíží daněmi. To najdeme ovšem při každém zákoně a já jsem úplně přesvědčen, že každý zákon se vykládá v prvé řadě tak, že se vždy něco najde, kde se nasadí páka, aby právě němečtí rolníci musili přilézti ke křížku a nejvíce budou zatíženi daněmi a dodávati. Také tyto číslice mluví pro to, abychom my Němci byli bezpodmínečně poškozeni.

Protože jsem právě u otázky výživy, musím na jednu kuriositu poukázati, to zaslouží dnes, aby bylo zjištěno. V Spräffelsdorfu je hospodář Ambrož Gabriel. Jmenovaný koupil 12. března 1920 statek č. 64 v Újezdě u Mor. Nového Města, jehož pole a stavení byla propachtována. Hned po uzavření formální smlouvy kupní bylo hospodářské stavení, jakož i pole z nájmu vypovězeno. Budiž zde poznamenáno, že nájemce hospodářské budovy nebyl zároveň pachtýřem pozemků. Pozemky byly na podzim 1920 bez závady kupci vydány, naproti tomu hospodářské stavení, které najal jistý pan Josef Stoppel, Čech, nebylo do dneška odevzdáno. Ač bylo již u všech instancí zakročeno a vše se zkusilo, nelze toho člověka pohnouti k tomu, aby dům uvolnil. Ač mu byl dán k užívání bytovým úřadem v Újezdě rovnocenný byt, odmítl jej s tím odůvodněním, že mu nevyhovuje. Kupec Ambrož Gabriel přísluší do Rybníka. V dobrém vědomí, že nyní má existenci, oženil se minulého léta. A hleďme: duchaplný zákon o ochraně nájemníků odnímá mu nejen schopnost k existenci tím, že on nemůže bydliti ve svém hospodářském stavení, nýbrž hrozí mu, jestliže se nebude moci tato okolnost, nemožnost obdělávati vlastní majetek, brzy změniti, úplné její zničení. Prosím, tento rolník má jezditi 9 km přes 3 obce, aby mohl své hospodářství obdělávati. Jsem toho pevného mínění, že by to byl rovněž jeden bod patřící k vyživovací otázce. (Předseda zvoní.)

Musím si pospíšiti, abych mohl promluviti ještě o některých jiných věcech. O dani z obratu bych prohlásil, že tu nevládne žádná spravedlnost, neboť se nepočítá podle bonitní třídy a podle polohy, nýbrž vyměřuje se úhrnně podle poctu ha, a tak vidíme, že na př. v jedné obci, v obci Karle, jež má 8. třídu hodnotní a leží 660 m vysoko nad mořem, má býti placeno za ha 30 K daně z obratu. Jsem skálopevně přesvědčen, že to je nespravedlnost, jež musí býti odstraněna. Obracíme-li se proti těmto daňovým nespravedlivostem, pak jsme, ač na př. ve Frývaldově jsme konali schůze a podávali protesty, že nemůžeme těchto daňových břemen nésti, aniž bychom se zničili, pronásledováni četnictvem a němečtí řemeslníci, živnostníci a rolníci byli od zadu krvavě pobodáni.

To nemůžeme za žádných okolností trpěti a k tomu dá nám pan okresní hejtman ještě krásné čestné označení, že jsme lupičská banda. To si máme my, němečtí poplatníci, kteří jsme přece vždy ještě nejlepšími poplatníky, dáti líbiti. Vždyť my jsme stále ještě ti, kdo tento stát držíme, neboť kdybychom to tak dělali, jako se to děje od nepamětných dob na druhé, české straně, tu byl by v tomto státě mnohem menší daňový výtěžek než dnes.

Shledáváme také, že na př. toho, co nyní se děje v Jauernigu a ve Friedberku, nelze snésti. Hranice jsou prošpikovány vojskem. Kavalerie jezdí tak bláznivě po našich polích, že jen klasy létají. Tu se živá duše nestará o to, že výživa, jež přece tak často v tomto státě vázne, trpí újmu. Myslím, že by bylo důležito, aby se pan ministr války ujal i této věci. Vždyť my se budeme musiti energicky brániti. To však dovedou znamenitě, ničiti nám naše nivy a pole. Rovněž však výborně dovedou omezovati nás v národním a národnostním ohledu. Poukazuji na "Nordmarku". Tento ochranný spolek byl rozpuštěn, protože prý pěstoval politiku. Jistě není ani jediného spolku v celé republice, jenž v hospodářském ohledu pracuje tak dobře jako naše "Nordmarka". A to nemá vyvolati na našem německém venkově rozhořčení? To se ještě velmi trpce vymstí. Jsem skálopevně přesvědčen, že my v tomto státě nemůžeme se ničeho, ale naprosto ničeho nadíti, neboť vše je zařízeno podle toho, abychom my Němci byli drženi v područí a utlačováni a abychom byli z pozemků a půdy vytlačeni. To je jediné heslo, jež je dnes vydáno a ve kterém jste všichni za jedno. My si to máme vše nechati líbiti; jsem skálopevně přesvědčen, že se naučíme, že se vynasnažíme napodobiti to, co vaši páni ve starém Rakousku vždy dělali. Ač to naši němečtí rolníci do dnes ještě dobře nedovedou, přece, doufám, přivedeme to ještě tak daleko, že se vám vyrovnáme v placení daní. Doufám, že se nám to podaří.

Ježto mluvím k zákonu o dobytčím moru, vrátím se k svému resolučnímu návrhu, který bych prosil, abyste přijali.

Návrh zní (čte): "Částku 10 mil. korun k boji proti nákazám zvířecím nutno tak rozděliti, aby každý národ dostal částku přiměřenou počtu svých příslušníků k boji proti zvířecím nákazám, jež se ukázaly v jeho území."

Tento návrh podal jsem proto, že jsem si řekl, že v prvé řadě musíme pečovati o to, aby také vše m národnostem v této republice podle jejich početnosti byl přidělen přiměřený obnos, jenž na ně má připadnouti, aby potírání zvířecích nákaz samo mohlo býti provedeno. Neboť obáváme se i tu, že budeme právě tak utlačeni jako dosud vždycky. Našich daní užívá se jen k českým účelům a my jsme přehlíženi. Doufám však, že, jak jsem již dříve naznačil, dokážeme, že se i my úplně přizpůsobíme poměrům, jak dány jsou v tomto státě. (Souhlas a potlesk německých poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal zástupce ministerstva zemědělství pan ministerský rada Hamr. Uděluji mu je.

Ministerský rada Hamr: Slavná sněmovno! Osnova zákona o poskytnutí částky 10 milionů Kč týče se boje proti nákazám zvířecím.

Zprávy v poslední době z Moravy docházející sdělují - jak již páni referenti oznámili - o zhoubném vyskytnutí se nebezpečného škůdce rostlinného - zaviječe pelyňkového, proti němuž nutno s největší energií učiniti všechna potřebná opatření, nemá-li letošní sklizeň cukrovky v nejvyšší míře býti ohrožena.

Vláda učinila již potřebné k tomu kroky po stránce legislativní a upozorňuje co nejdůtklivěji, že je nezbytně nutno, opatřiti jí potřebné k tomu prostředky finanční, a že by nejrychleji se cíle toho došlo přiměřenou změnou projednávané osnovy.

Předseda: Uděluji slovo dalšímu řečníku na straně "pro" zapsanému, jímž jest pan posl. Kaiser.

Posl. Kaiser (německy): Slavná sněmovno! Chápu-li se slova k předloze zákona o moru zvířecím, nečiním tak snad proto, abych vyslovil zvláštní uznání těm pánům, kteří tento zákon o zvířecím moru vyvolali v život, nýbrž činím tak proto, poněvadž jsem nikoli jako politik, nýbrž jako rolník přesvědčen o tom, že je nejvyšší čas, aby také v tomto oboru v Československé republice bylo konečně jednou vykonáno něco prospěšného. Pan referent již na to poukázal, že těmito nákazami a zvláště kulhavkou a slintavkou, jež minulého roku v našich zemích tak hrozně zuřila, vznikla škoda do miliard korun, jež nestihla jen jednotlivé rolníky a jednotlivé držitele, nýbrž zasáhla celé nárohospodářské jmění. S tohoto stanoviska vítám předlohu, jíž má býti věnována jistá částka na potírání zvířecích nákaz.

Stojím však na stanovisku, že zákonná předloha, i když má býti povýšena na zákon, může míti jen tehdy skutečnou praktickou cenu pro obyvatelstvo, jestliže se uplatní také v praxi a jestliže se jednotlivým rolníkům, jichž se tento zákon týká, poskytne možnost, aby se domáhali výhod zákona pro sebe. Po zkušenostech, jež jsme my němečtí zemědělci v této republice učinili do dnešního dne, nemohu se oddávati naději, že také naše německé rolnictvo bude moci vyhledávati pro sebe dobrodiní tohoto zákona v stejném smyslu, jak tomu asi bude na druhé straně. Zkušenosti nás poučily, že nejprimitivnější otázka hospodářská, nejprimitivnější otázka vůbec, jež se rozvíjí, neposuzuje se nikdy se stanoviska nárohospodářského, nýbrž vždy a vždy opět se stanoviska politického neb cistě národnostně-politického. Obávám se, že se také tohoto zákona využije k tomu, aby se německé zemědělství, němečtí rolníci a jejich chov dobytka nepodporovali v té míře, jak by bylo nutno a jak tomu bude na straně české. Již předem chtěl bych poukázati na to, měli-li bychom zažíti i zde podívanou, že se i tohoto zákona využívá k účelům čistě politickým nebo národnostně politickým, nebudeme my němečtí zemědělci s to, abychom si to dali klidně líbiti.

Jsem nucen poukázati na některé body, jež nám zcela přesně dokazují, že naše republika stojí nikoli na stanovisku národohospodářském, nýbrž na stanovisku čistě národnostně šovinistickém. Je nám to všem známo, nejen německým, nýbrž i českým zemědělcům. Poukazuji na české rolnictvo v okresu domažlickém a tachovském, kde v zimě minulého roku hrozně zuřila kulhavka a slintavka, takže jednotlivé stáje zůstaly prázdné. A když se - a to je v této věci nejvýš zajímavé německé a také české rolnictvo obrátilo k státním orgánům o pomoc, musil stát doznati, že nemá ani potřebných zvěrolékařů ani léků ani potřebného porozumění pro to, aby tuto nákazu mohl skutečně potříti. Když už musili na jedné straně zástupci státu uznati, že se nedostává zvěrolékařů a léků a v dalším i nutného porozumění a znalostí, aby se našly správné prostředky k zastavení a omezení kulhavky, musilo se již se stanoviska čistě lidského, řekl bych se stanoviska rozumného sedláka, předpokládati, že vláda, po případě její zástupci zkusili všechny prostředky a cesty, aby se mohla tato nákaza náležitě potírati, že se také chopí všeho, co k potírání nákazy přispěje. Co však venku udělala vysoká vláda, po případě její zástupci? Když němečtí rolníci a dále i čeští rolníci - výslovně zdůrazňuji: i čeští rolníci z pohraničního území - nenašedše ve vlastní zemi, u vlastních zástupců ani pomoci ani rady ani nutných léků, když se ve svém zoufalství obrátili na cizinu do Bavor, co se tu stalo? Zvěrolékař z Bavor nesměl do Československa. Báli se těch německých zvěrolékařů z venku, báli se, že by snad mohli přenésti idee, jež vládnou v Německu nebo v Bavorsku, místo na postižený dobytek - na lidi.

Jiného stanoviska předpokládati nemohu. Nebylo potřebných léků, avšak nám také nebylo dovoleno, abychom si přivezli léky z ciziny. A co musili učiniti spolu čeští a němečtí sedláci, když chtěli zvěrolékaře z Bavorska, jenž znal cesty a prostředky, jak se může nákaze učiniti přítrž. Za noci a mlhy vpašovali si zvěrolékaře z Bavor, podloudně ho sem dopravili a tohoto prostředku použili dokonce vaši stát udržující čeští sedláci, aby se jim dostalo možnosti také vlastní dobytek vyléčiti. Bude-li naše vysoká vláda, po případě její podřízené orgány pohlížeti a posuzovati národní hospodářství s tohoto stanoviska, pak nám těchto 10 milionů také nic nepomůže. Poněvadž tak jako tak již tisíce a tisíce miliard zmizely v nenasytném pytlíku tohoto státu, zmizí také tyto, aniž se tím jednotlivci prospěje.

Jest zajisté v zájmu veškerého národního hospodářství, nejen v zájmu jednoho nebo druhého národa, aby takové nákazy byly potírány nejradikálnějšími prostředky a tak rychle, jak možno, a aby k tomu byly za všech okolností sehnány peníze.

Pakli však ty k tomu jsou opatřeny, pak je také povinností vlády a jejích orgánů, aby vynaložily vše, aby těchto prostředků bylo použito k tomu účelu, pro nějž jsou určeny. Pak myslím také, že bude těžko vystačiti s navrženou zde částkou, má-li býti pravda, co se povídá a se nechává probleskovati, že stále ještě trvá v cizozemsku nebezpečí dobytčího moru, o němž se zde již častěji mluvilo, a že my budeme musiti použíti velmi ostrých prostředků, totiž přísného uzavření hranic, abychom mohli zadržeti další rozšiřování nákaz. Poněvadž však tento bod je eminentně hospodářský a poněvadž na tu předlohu hledím a ji posuzuji se stanoviska čistě hospodářského a proto se pro ni vyslovuji, ač vykazuje ještě jisté vady, chtěl bych s tohoto místa poukázati ještě na to, že veškeré naše hospodářství není bezpodmínečně odvislé ani od jedné ani od druhé strany, nýbrž že člen do člena bezpodmínečně zasahuje a škody způsobené na jedné straně nemohou býti napraveny na straně druhé. A tu chci poukázati na to, že loňská slintavka a kulhavka způsobila u zemědělců takové škody, že by nestačily miliardy, aby byli třeba jen na polovic odškodněni jednotliví držitelé, které tyto škody stihly. Zemědělci sami jsou odkázáni nejen aby snášeli neštěstí, jež je tehdy stihlo, nýbrž ještě také aby se z bídy této, do níž přišli touto nákazou, propracovali. Jestliže však, velectění, přihlédneme k této věci a vidíme, že zemědělství utrpělo v tomto oboru škodu tak eminentní, a pozorujeme-li dále, že to byla právě velká část pohraničního pohoří, která byla touto kulhavkou postižena, musíme se jen diviti, že ještě nyní v poslední minutě mohla se vyskytnouti vláda, po případě vedlejší vláda, jež nám německým rolníkům dala jako náplast na toto neštěstí ještě vyživovací plán, který je s to,- aby úplně ruinoval ty zemědělce, kteří byli již oním neštěstím postiženi. Nevím, velectění, jaké třídy ve škole navštěvovali a jaké známky obdrželi z matematiky nebo z prosté násobilky ti pánové, kteří zde vypočítali, že naši sedláci z hor musí odvésti z plochy 10 až 20 hektarů tolik a tolik metrických centů chlebovin. Kdyby tato velectěná "pětka", jež má čest představovati vládu Československého státu, místo aby se zabývala tolik politikou v tomto vyživovacím plánu, byla vzala tužku a papír a trochu přirozeného vtipu k ruce a počítala, byla by nutně došla k přesvědčení, že pustila něco do světa, co je skandálem pro veškeré zemědělství republiky.

Nemohu se ubrániti přesvědčení, že tito pánové z "pětky" byli uvnitř sami přesvědčeni o tom, že vytvořili něco, co nemohou před veřejností zodpověděti, avšak, jak se zdá, klesl u nás stud již tak hluboko, že už vůbec neexistuje. Nemyslím, že některý z pánů, ať už zástupce zemědělství nebo sociálních demokratů nebo jiných kruhů, může srovnati se svým svědomím, aby předložil obyvatelstvu něco, čím nemohou býti uspokojeni ani producenti ani konsumenti. Házeti číslicemi na papíře jest velmi jednoduché, avšak převésti tyto číslice do praxe je velmi těžké a budoucnost poučí, ze, jestliže vyživovací plán, jejž jsem zatáhl do řeči jen z důvodů národohospodářských, pro význam národohospodářský, nebude podroben v poslední minutě ještě takovým změnám, aby s ním mohlo býti spokojeno také okrajové obyvatelstvo německé od jednotlivce není možno žádati více, než může dáti - pak jdeme vstříc něčemu, co nechci jmenovati, následky čehož musíte si však přičísti sami. (Potlesk na levici).

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Patzel.

Posl. Patzel (německy): Vzdávám se slova.

Předseda: Pan posl. Patzel se vzdává slova.

Žádám, aby byly přečteny podané návrhy a resoluce.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Doplňovací návrh posl. Udržala, Šrámka, dr. Lukavského, Johanise, Mlčocha, Modráčka, dr. Franke a soudr., by vláda mohla použíti peněz z povoleného obnosu 10 milionů Kč pro tlumení nákaz zvířecích, též k nutným opatřením na potírání škůdců kultur rostlinných (nyní specielně pelyňkového zaviječe řepného).

Budiž proto § 2 zákona z r. 1921, tisk 2179, výslovně takto znění stanoveno za slovem "v celé oblasti republiky": Po případě může ministerstvo zemědělství použíti z této částky potřebných peněz k opatřením na potírání škůdců kultur rostlinných.

K odůvodnění návrhu stůjž veliké rozšíření zaviječe pelyňkového, jenž hrozí zničiti naši žeň cukrové řepy.

Resoluční návrh posl. Matznera a druhů: Vláda se vyzývá, aby do návrhu zákona tisk 1865 na povolení 10 milionů korun k boji proti nákazám zvířecím pojala tento dodatek:

"Částku 10 milionů korun k boji proti nákazám zvířecím nutno tak rozděliti, aby každý národ dostal částku přiměřenou počtu svých příslušníků k boji proti zvířecím nákazám, jež se ukázaly v jeho území."

Předseda: Tyto návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.

Uděluji závěrečné slovo panu zpravodajovi výboru zemědělského posl. Vahalovi.

Zpravodaj posl. Vahala: Vážení pánové! Pan kol. Matzner s německé strany zde žádá, aby těch 10 milionů korun bylo rozděleno podle národností.

To přece není ani možno, poněvadž nikdo neví, že nákaza postihne jenom zvířectvo českého nebo německého anebo slovenského obyvatelstva. Může se státi, že to bude rozšířeno jak v německých, tak v českých i slovenských krajích. A tu zajisté musíme míti tolik důvěry k našim státním úřadům, že budou v první radě dbáti prospěchu obyvatelstva veškerého, nejenom tedy národnosti jediné.

Pokud se týká pana kol. Kaisera, který zde tlumočil stesky obyvatelstva jak českého, tak i německého, že při vypuknutí nákazy slintavky a kulhavky nebylo dostatek zvěrolékařů ani léčiv, tu poukazuji k tomu, že vláda zajisté učiní veškeré kroky, aby podobné případy se neopakovaly a abychom byli dostatečně jak zvěrolékaři, tak také i potřebnými medikamenty zaopatřeni. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Slovo dále má druhý zpravodaj pan posl. Jan Černý (rep.):

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Vážené shromáždění! Pokud se tyče nás zpravodajů, myslím v souhlasu s panem kolegou, že můžeme poukázati, že již ve svých referátech podali jsme sdělení, že je správno, aby položky, která má býti na potírání škůdců zemědělství škodících povolena, bylo také použito k potírání škůdců rostlinných, a to zejména zaviječe pelyňkového. K tomu právě se vztahuje také návrh kol. Udržala, Šrámka, dr. Lukavského, Johanise, dr. Franke, Mlčocha a Modráčka, s kterýmžto návrhem souhlasíme a doporučujeme jeho přijetí.

Resoluční návrh kol. Matznera a soudr., kterým se vláda vyzývá, aby do návrhu zákona tisk 1865 na povolení 10 mil. korun k boji proti nákazám zvířecím pojala dodatek: "Částku 10 mil. korun k boji proti nákazám zvířecím nutno tak rozděliti, aby každý národ dostal částku přiměřenou počtu svých příslušníků k boji proti zvířecím nákazám, jež se ukázaly v jeho území", doporučiti nemůžeme, poněvadž musíme posuzovati celé území našeho státu jednotně a příslušná položka musí býti proto také jako na jednotné území povolena. Proti tomuto návrhu se vyslovujeme. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena, budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Nejprve bychom hlasovali o § 1, poněvadž k němu není podán žádný pozměňovací návrh, ve znění obsaženém ve zprávě výborové. Na to bychom hlasovali o § 2 ve znění navrženém pány poslanci Udržalem, Šrámkem, dr. Lukavským, Johanisem a dr. Frankem s dodatkem, aby peněz povolených smělo se použíti také k hubení škůdců rostlinných.

Bude-li návrh tento zamítnut, dal bych pak hlasovati o § 2 ve znění zprávy výborové.

K §§ 3 a 4 není pozměňovacích návrhů, dal bych tedy o nich hlasovati ve znění zprávy výborové, podobně i o nadpisu a úvodní formuli.

Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)

Není jí. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. (Hluk. Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Kdo souhlasí s § 1 tak, jak je obsažen ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. § 1 je schválen ve znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí teď s § 2 ve znění navrženém pány posl. Udržalem, Šrámkem, dr. Lukavským, Johanisem, dr. Frankem a soudr., totiž s dodatkem, aby peněz povolených smělo se použíti také k hubení škůdců rostlinných, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. § 2 je schválen v tomto znění, navrženém jmenovanými pány poslanci.

Teď budeme hlasovati o §§ 3 a 4, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. §§ 3 a 4, jakož i nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.

Teď zbývá nám rozhodnouti ještě o resolucích. Jest to nejprve resoluce pana posl. Matznera a soudr. Vyslovili se páni zpravodajové již?

Zpravodajové posl. Vahala a Jan Černý (rep.): Proti.