Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.
225 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Beneš, dr. Burger, dr. Fatka, dr. Gruber, dr. Hotowetz, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Procházka, dr. Šusta; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák, za ministerstvo zemědělství min. rada Hamr.
Z kanceláře sněmovní: sněmovní
tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 72. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem pro dnešní schůzi posl. dr. Patejdlovi pro neodkladnou věc mimo Prahu, dále místopředsedovi Buřívalovi pro churavost. Pro dnešní a zítřejší schůzi posl. Vrabcovi z rodinných důvodů, posl. Krausovi a posl. Chalupníkovi pro neodkladnou překážku. Na úterý dne 19. t. m. posl. dr. Vanovičovi pro naléhavou věc na Slovensku, na týden příští posl. Bráneckému na žne.
Chorobou se omlouvá pro dnešek posl. Pechmanová, na týden posl. Kovačič, do konce července posl. Stodola.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Bergman.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Do výboru branného vysílá klub posl. sociálně-demokratických na den 14. t. m. posl. Hvizdáka za posl. Astra, klub něm. soc.-dem. posl. Häuslera za posl. Kaufmanna a posl. dr. Holitschera za posl. Jokla.
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců něm. soc.-dem. posl. Deutschovou za posl. Hirsche, klub posl. strany živnost. posl. Anděla za posl. Pastyříka.
Do výboru zahraničního
vyslal klub poslanců strany živnostenské posl. Anděla za
posl. Pastyříka.
Předseda: Došly
návrhy a dotazy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. Berana, Jar. Hálka, Tůmy a soudr. na vydání zákona, kterým mění se živnostenský řád ohledne udílení koncese živnosti kominické.
Dotaz posl. inž. Nováka ministrům spravedlnosti a sociální péče o ochraně pachtovních smluv.
Dotaz posl. dr. Matouška a soudr. ministerskému předsedovi a ministru zásobování o zkoumání vzorků dovezeného tuku soukromou chemickou laboratoří.
Dotaz posl. Veverky a spol. ministrům vnitra a veřejných prací o zadání stavebních prací zemským vy borem bez ohledu na nejlevnější nabídky samostatných živnostníků.
Dotaz posl. Blažka ministru školství a národní osvěty, jak hodlá naložiti se žádostí občanů obce Mikovic, okr. Kralupy, aby učitelka Jandová znovu dosazena byla na tamější školu, kde dříve učila.
Dotaz posl. Pelikána ministru železnic o poskytnutí tarifních slev pro dopravu materiálu, potřebného k stavbám nouzových silnic.
Dotaz posl. Trnobranského ministru školství a národní osvěty o nakládání školních úřadů s exponovanými učiteli na Slovensku.
Dotaz posl. Sladkého ministru železnic o obsazení úřadů přednosty na stanicích Hrušově, Dombrové a Jablunkově na Těšínsku.
Dotaz posl. Al. Kříže předsedovi vlády ohledně jeho odpovědi (tisk 1446) o výměně rakouské měny na Vitorazsku.
Dotaz posl. Al. Kříže ministru spravedlnosti o chování rady dr. Laciny u okresního soudu ve Volyni proti občanům bez vyznání.
Dotaz posl. Palme, Blatné a soudr. ministru sociální péče, jak se nakládá s válečným poškozencem Richardem Grögrem.
Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru sociální péče o zastavení vyživovacího příspěvku následkem všeobecné demobilisace.
Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru financí o požitcích válečných poškozenců, pokud nebyla přiložena potřebná doplnění a přílohy.
Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru financí o zřejmém zkrácení německých obětí války při pronájmu hlavního skladu tabáku v Šumperku.
Dotaz posl. Böhra a druhů ministru vnitra a ministru financí o četnických důstojnících ve výslužbě.
Dotaz posl. Josefa Mayera a druhů ministru věcí zahraničních o vyplacení zadržených 1000 lei Františku Eberlovi z Chebu.
Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru
národní obrany, že odpírá z vojenské služby propustiti účetního
četaře Josefa Sedláčka, nyní u pěšího pluku č: 7 v Nitře.
Předseda:
Dále došly interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha a soudr. vládě o potíráni zaviječe řepového.
Naléhavá interpelace posl. Hellera a soudr. ministerskému předsedovi jako předsedovi ministerské rady a ministru spravedlnosti o dlouhodobých drobných pachtýřích v Dubnici v soud. okrese německo-jablonském a soudním okrese českolipském.
Naléhavá interpelace posl. Zierhuta, J. Mayera, Schuberta a druhů předsedovi vlády jako ministru vnitra a ministrovi spravedlnosti o nezákonném zatčení tajemníků stran Pfrognera, Bareuthera, Demala a Bedřicha Hassolda tamním četnictvem a o neudržitelných poměrech v polit. okrese stříbrském.
Interpelace posl. dr. Lukavského
a soudr. ministru vnitra o událostech ve Stříbře dne 7. července
1921.
Předseda: Došly
tyto odpovědi: Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. Simma o jednání krajského soudu v Liberci, které se protiví jazykovému zákonu.
Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr. Luschky ohledně propouštění výpomocných kancelářských sil u slezské zemské vlády v Opavě.
Odpověď ministrů národní obrany a financí na dotaz posl. inž. Junga a druhů o přehmatech pohraničního dozoru.
Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. inž. Junga a druhů, jak jsou zaměstnanci justiční správy zkracováni na dietách.
Odpověď ministra zahraničních věcí na dotaz posl. Simma a druhů o zkracování občanů československého státu.
Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Simma a druhů o vládním nařízení ze dne 6. listopadu 1920, čís. 608 Sb. z. a n.
Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. dr. Luschky, že učitel Cihelka v Ludgeřovicích na Hlučínsku ztýral žáka P. Foltu.
Odpověď ministra veřejných prací na dotaz posl. Budiga, Schälzkyho a druhů o stavbě silnice v Úvalu (Garschöntal) do Selce.
Odpověď ministra obchodu na dotaz posl. Schälzkyho o nerušeném a cla prostém dovozu serií světelných obrazů, půjčených z Německa nebo Rakouska pro lidové vzdělání školní a spolkové.
Odpověď ministra zahraničních věcí na dotaz posl. Krause a druhů o vynuceném přístupu čsl. státního příslušníka do francouzské cizinecké legie.
Odpověď ministra průmyslu, obchodu a živností na dotaz posl. Krause o vyměňování uhlí, palivového dříví, cukru, pokrutin, lněného a řepkového oleje, melasového krmiva, kukuřice, líhu, mýdla, plátna, prádla, obuvi, šatstva, smaltovaného nádobí, upotřebených a jutových pytlů, jakož i řemeslně zhotovené obuvi a šatstva Státním obilním ústavem zemědělcům za obilí.
Odpověď ministra vnitra ve srozumění se správcem ministerstva pro zásobování lidu na dotaz posl. Krause o ukládání moučné dávky domácnostem, které mají příjem nad 15.000 Kč a jmění nad 30.000 Kč.
Odpověď ministra sociální péče na do dotaz posl. dr. Lodgmana ohledně znovupřijetí kancelářské oficiantky Anny Mendeové do služeb živnostenského inspektorátu v Teplicích-Šanově.
Odpověď vlády na naléhavou interpelaci
posl. Mlčocha, Pastyříka a soudr. o nespravedlivém vyměřování
daní (tisk 2339).
Předseda: Iniciativní
výbor ve svém sezení dne 13. července 1921 usnesl se přikázati
k řádnému projednání návrhy výborům, jak následuje: Žádám o jich
sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 2224. Návrh posl. Buřívala a soudr. na započítání drahotních přídavků do stálých mezd a služného zaměstnanců státních drah, na doplnění nařízení ministerstva železnic čís. 44.327 ex 1920 se zřetelem na zákon ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., na upravení jmenování zaměstnanců z kategorie služebnické do kategorie podúřednické ve smyslu zákona cis. 221 ze dne 24. března 1920 (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2258. Návrh posl. Patzela a druhů na zařadění města Buchova do vyšší třídy služebních přídavků.
Výboru dopravnímu:
Tisk 2237. Návrh posl. Patzela a druhů o nouzové stavbě dráhy Šumperk-Přísečnice v Rudohoří.
Tisk 2302. Návrh posl. Roudnického, Myslivce, dr. Mazance a soudr. na stavbu dráhy Netolice - Lhenice - Chvalšiny - Krumlov (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2303. Návrh posl. Záruby a spol. na zřízení místní dráhy Humpolec-Pacov (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2411. Návrh posl. Dubického, Bradáče a spol. na zřízení místní dráhy z Mnichova Hradiště přes Český Dub do Křižan (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2472. Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského, Landové-Štychové, dr. Bartoška a spol. na vydání zákona, kterým se upravuje báňská inspekce při hornictví (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2502. Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského, Landové-Štychové, Sladkého a spol. na vydání zákona o povinném zřizování pokračovacích odborných škol pro horníky (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2522. Návrh posl. Vahaly a soudr. na stavbu betonového mostu přes řeku Bečvu mezi Hustopečemi a Němeticemi (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2525. Návrh posl. Adámka a spol. na vystavění železniční tratě Hlinsko-Svratka (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2527. Návrh posl. Šamalíka, Rýpara, Čuříka a soudr. na zřízení mostu přes řeku Bečvu mezi Hustopečemi, Miloticemi, Němeticemi a Zámrskami za účelem nejkratšího silničního spojení Lašska, Kravařska s Kelečskem, Záhořím k Bystřici pod Host. a Holešovem (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Výboru ústavnímu:
Tisk 2257. Návrh posl. Patzela, dr. Baerana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky a druhů na změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny, pokud se týká užívání jazyků.
Tisk 2427. Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda, dr. Haase a soudr., jímž se mění §§ 113, 114 a 117 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., a zrušují omezení svobody shromažďovací, spolkové a svobodného projevu mínění.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2259. Návrh posl. Votruby a soudr. na zřízení Ústřední společenstevní pokladny pro živnostenský úvěr (současně přikázán též výboru živnostenskému).
Tisk 2260. Návrh posl. Laube, Tučného, Trnobranského, dr. Franke, Zeminové, Hrizbyla a soudr. na vydání zákona o nemocenském, invalidním a starobním pojištění (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).
Tisk 2263. Návrh posl. Pika, Habrmana, Remeše a soudr. na poskytnutí podpory krupobitím postiženým domkářům a chalupníkům v okresu nepomuckém a blovickém (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2264. Návrh posl. Štolby, Macha a soudr., aby vykonáno bylo bezodkladné šetření o živelních pohromách v okresu blovickém a nepomuckém a aby postiženému obyvatelstvu poskytnuta byla výpomoc z prostředků státních (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2267. Návrh posl. G. Navrátila, dr. Lukavského, Pechmanové, Jana Černého, dr. Mazance, Brodeckého, Blažka, Modráčka a soudr. na doplnění zákona z 9. dubna 1920, čís. 22. Sb. z. a n., o propočítání služební doby státním zaměstnancům a změnu zákona ze 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., o platové úpravě státních zaměstnanců (současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému).
Tisk 2335. Návrh posl. Krause, dr. Keibla a druhů na změnu a doplnění § 4 zákona ze dne 11. prosince 1919, čís. 658 Sb. z. a n., o zavedení všeobecné daně z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové.
Tisk 2336. Návrh posl. Wenzela a druhů na novelisaci zákona o povinném očkování ze dne 15. července 1919, čís. 412, pokud se týče ze dne 23. září 1919 (současně přikázán též výboru zdravotnímu).
Tisk 2423. Návrh posl. dr. Lehnerta, Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila, dr. Brunara, dr. Schollicha, Matznera a druhů na sproštění venkovských drobných rolníků daně z obratu (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2442. Návrh posl. Chalupníka, Prokeše, Jana Černého a soudr. na poskytnutí podpory živelní katastrofou postiženým v obcích Petřvaldě, Porembě, a Radvanicích na Těšínsku (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2453. Návrh posl. Schuberta a druhů o živelních pohromách v okrese tepelském (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2501. Návrh posl. dr. Hajna, dr. Kramáře, dr. Lukavského, Stříbrného, Hudce, Udržala, Mlčocha, Šrámka na odškodnění příslušníků Československé republiky v cizině, kteří utrpěli ztráty na majetku válečnými a mimořádnými poměry poválečnými (současně přikázán též výboru zahraničnímu).
Tisk 2470. Návrh posl. Johanise, Ulricha a soudr. v záležitosti živelní pohromy v okrese příbramském, sedlčanském a dobříšském (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2496. Návrh posl. Szentiványiho, Füssyho a spol. o smenenie bielych peňazí.
Tisk 2500. Návrh posl. Najmana a druhů na výpomoc vídeňským živnostenským družstvům (současně přikázán též výboru zahraničnímu a živnostenskému).
Tisk 2526. Návrh posl. Zeminové, Trnobranského, Laube a spol. na zrušení cukerní komise a uvolnění obchodu cukrem v republice Československé (současně přikázán též výboru zásobovacímu a zemědělskému).
Tisk 2532. Návrh posl. Blatné, Palme a druhů na zařadění personálu tabákové továrny v Jáchymově do II. třídy místních přídavků (současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému).
Výboru právnímu:
Tisk 2261. Návrh posl. Zeminové, dr. Bartoška, Laube, Hrušovského, Pelikána a spol. na vydání zákona o stihání monarchistické propagandy v republice Československé.
Tisk 2266. Návrh posl. Hellera, Kaisera, Zierhuta a druhů na novelisaci zákona ze 17. října 1919, čís. 567 Sb. z. a n., o lidových soudech pro trestání válečné lichvy a zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy.
Tisk 2282. Návrh posl. Berana, Dubického, J. Hálka, Tůmy a soudr. na vydání zákona na zřízení pracovních kolonií za účelem omezení zločinnosti (současně přikázán též výboru soc. politickému).
Tisk 2337. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů na vydání zákona o prodloužení trvání ochrany patentů (současně přikázán též výboru živnostenskému).
Tisk 2435. Návrh posl. Geršla a soudruhů, aby změněna a doplněna byla právní ustanovení o přísežné formuli.
Výboru kulturnímu:
Tisk 2262. Návrh posl. Karpíškové, Sychravové, Johanise a soudr., aby byl vydán zákon, jímž se zřizují stálé, prakticky výchovné kursy pro ženy (současně přikázán též výboru zdravotnímu).
Tisk 2265. Návrh posl. Landové-Štychové, Johanise, Housera, Sajdla, dr. Srdínka, Dyka na povolení celkem 3,000.000 Kč v rozpočtovém roce 1921 za účelem dobudování vzorných učeben a dílen při Bakulově experimentálním ústavu pro výchovu životem a prací (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2304. Návrh posl. Housera, Hakena a soudr. na změnu zákona, jímž se upravuje správa školství (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2334. Návrh posl. Simma a druhů na zařadění obce Roketnice do I. tř. místních přídavků (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2350. Návrh posl. Hillebranda, Blatné, Hackenberga, dr. Haase a druhů na zřízení venkovských hospodyňských středních škol (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2412. Návrh posl. Hillebranda, Beutela, Kirpalové a druhů na vydání zákona o zřízení státní německé vysoké školy obchodní a národohospodářské v Ústí n. Labem (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2234. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. E. Feyerfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vydání služební pragmatiky pro učitele na středních školách (současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému).
Tisk 2469. Návrh posl. dr. Hajna, Petrovického, dr. Srdínka, Chalupy, Jana Černého (rep.), Trnobranského, dr. Uhlíře a soudr., aby sestátňovací akce obchodní akademie v Hradci Králové postupovala rychlejším tempem, aby byla akademie úplně sestátněna do konce školního roku 1922-1923.
Tisk 2473. Návrh posl. Pelikána, Sladkého, Davida na revisi všech učebnic veřejných škol v Československé republice a vyměnění učebnic nevyhovujících, pokud se v nich nepřihlíží ku politickým a státním změnám, světovou válkou přivoděným (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Výboru zemědělskému:
Tisk 2283. Návrh posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. na udělení podpory obci Chroustovu, okres Žďár na Moravě, postižené průtrží mračen a krupobitím.
Tisk 2316. Návrh posl. Záruby a soudr. v záležitosti pohořelých v osadě Mezné na Pelhřimovsku.
Tisk 2409. Návrh posl. Štolby, Macha a soudr. v záležitosti živelní pohromy v obci Vrbnu, okres Blatná.
Tisk 2410. Návrh posl. Křemena a soudr. v záležitosti živelní pohromy v okrese příbramském, sedlčanském a dobříšském (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2471. Návrh posl. Roudnického, Myslivce, dr. Mazance a soudr. v záležitosti živelní pohromy v obci Chrástu na Březnicku (pol. okr. Blatná).
Tisk 2528. Návrh poslanců Šamalíka, Adámka a soudr. na novelisaci zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v r. 1921.
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 2284. Návrh poslanců Johanise,
Tayerle a soudr., aby doplněn byl zákon o pojištění dělníků v
případě nemoci.
Předseda (zvoní):
Přikazuji tato usnesení
senátní výborům: Žádám, aby byla sdělena.
Zástupce sněm. tajem. Nebuška (čte):
Výboru právnímu:
Tisk 2547. Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk sen. 725), kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů (tisk sen. 833).
Výboru zemědělskému:
Tisk 2548. Usnesení senátu Národního
shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk
sen. 538), kterým se doplňuje článek II. zákona ze dne 22. prosince
1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení
zákona o dani z lihu (tisk sen. 824).
Předseda: Navrhuji, aby výboru soc.-politickému pro vládní návrh zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2523), který mu současně přikazuji, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 7 dnů.
Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.
Kdo jest pro navrženou lhůtu, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Navržená lhůta jest schválena.
Přistupuje k projednání denního
pořadu a navrhuji v dohodě s pp. předsedy klubovními podle § 39
jedn. řádu a na podnět pana posl. Bradáče, aby pořad schůze
přesunul se tím způsobem, že na prvém místě projednávati se bude
odstavec šestý, totiž
6. zpráva výboru zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1865), jímž se žádá povolení úvěru 10 milionů Kč ke tlumení moru a nákaz zvířecích (tisk 2179).
Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí, tedy přistoupíme k projednávání tohoto odstavce denního pořadu.
Žádám p. zpravodaje posl. Vahalu, aby se ujal referátu.
K projednání tohoto odstavce dostavil
se v zastoupení ministerstva zemědělství p. min. rada Hamr.
Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Světová válka zanechala zhoubné své stíny nejen na lidstvu rozšířením všelijakých nakažlivých nemocí, jako tuberkulosy, malarie, dysenterie i cholery, ale hlavně pohlavních nemocí, jejichž následky bude teprve naše potomstvo ještě dlouho pociťovati. Ale i hospodářské zvířectvo bylo válkou hrozně poškozeno.
Stálé rekvisice zdecimovaly chov dobytka a jen úsilovné a vytrvalé práci našeho zemědělce máme co děkovati, že v tak krátké době náš masný trh jest úplně znovu dostatečně zásoben. My však máme zasáhnutím a rozšířením mnohých nakažlivých nemocí, které vždy v dobách válečných a poválečných nejvíce se objevovaly, co činiti. Tak prašivka u koní mohla se dále rozšiřovati, dokud jsme neměli s dostatek ovsa k položení hráze nákaze. Zkušenost ukazuje, že jen podvýživa umožňovala její největší rozšíření.
Též ozhřívka značně se rozšířila, ačkoliv choroba ta ponejvíce v krajích méně kulturních se nachází. U nás jen odprodejem cizích, hlavně ukrajinských koní zavlečena byla. Před válkou v krajích našich skorem neznámá venerická choroba koní, tak zvaná chankrovitost, rovněž k nám z Ukrajiny zavlečena byla a jala se ohrožovati i poslední zbytky našich dobrých plemenic.
Ale ještě jedna, a to nejzhoubnější nákaza, ohrožuje naše dobytkářství tak, jako dosud po všech válkách, které dějiny zaznamenávají, to jest mor hovězího dobytka. Jaké zhouby ona nákaza morová po každé skorem válce napáchala, třeba jen dějiny si přečísti, které nám udávají, že po napoleonských válkách onou nákazou zničeno bylo přes 3 miliony kusů hovězího dobytka, a povážíme-li dnes, kdy vzestupem kultury větší hlad po mase se jeví a my nemajíce ještě dostatek chlebovin, byli bychom vrženi do nezměrné bídy, kdybychom neučinili v první řadě proti zavlečení moru, který ohrožoval zejména v dobách zimních krajiny naše, z Rumunska a Polska všecko možné, jen aby nákaza tak nám nebyla zavlečena. Choroba nákazy moru hovězího dobytka probíhá velice prudce, jeví se jako septická otrava krve, kteráž po 3 až 6 inkubačních dnech vystupuje vysokou až přes 41° C horečkou. Z očí, nosu, tlamy a pochvy vytéká zprvu tekutina serosní, která stává se později hnisavou tekutinou. Na sliznicích jmenovaných objevují se červené skvrny, které mění se ve vředy. Dobytče během 3 nejpozději 12 dnů hyne vyhubnutím a vysílením. Bohužel, že přes všecko bádání zvěrolékařské vědy dosud nepodařilo se nám vyrobiti bezpečně imunisující serum tak, jako na př. třeba máme ho pro snět slezinnou, červenku nebo slintavku a pro plícní nákazy. Očkování po ruce jsoucím sérem dá se prováděti jen v krajích, kde nákaza už panuje, a má jen za účel omeziti úmrtnost dobytka. Náš červenostrakatý dobytek nevzdoruje oné nákaze tak, jako dobytek stepní, kdež nemoc ta jest domovem a často choroba prodělána je nepozorovaně. V jeho krvi koluje značné množství protijedů, které při vniknutí nákazy svým protijedem se uplatňují. V krvi našeho dobytka oněch protilátek není, proto také ztráty pohybují se až do 100%, kdežto u stepního pouze 60-70% obnášejí.
Jelikož nemáme po ruce léčivých prostředků, nutno nám sáhnouti ku těm nejpřísnějším zvěropolicejním opatřením, k jejichž účelům má dnešní předloha dáti peníze, bychom této hrozné nákaze čeliti v pravý čas mohli.
Podle dosavadního prelimináře sloužila tomu účelu dotace 600.000 Kč pro Čechy, Moravu a Slezsko, a to na tlumení veškerých nemocí, kde stát ve smyslu stávajících zákonů byl povinen při tlumení nákazy dáti odškodnění.
Dotace ta nestačila, státní správa vypomohla si z položky strážní služba na hranicích položkou 450.000 Kč. To však šlo dělat dotud, dokud nás poměry v sousedních státech nezačaly ohrožovati morem hovězího dobytka. Bylo proto nutno zavésti přímá ochranná opatření ve smyslu stávajících zákonů ze dne 19. července 1879, dále podle zákona z roku 1888 a nař. republiky Československé ze dne 20. ledna 1921 o ochraně před morem skotu.
Ve smyslu posledního nařízení třeba provésti revisi skotu v pohraničních obcích do hloubky 30 km na Slovensku a Příkarpatské Rusi a do hloubky 20 km na Moravě a ve Slezsku v pohraničí, což postihne asi 1500 obcí.
V těchto obcích míti všechen dobytek v evidenci nelze jinak nežli číslováním, vypálením značek a pořízením přesného katastru dobytka, by nebylo lze přes hranice ze zamořených krajů podloudníkům dobytka pašovati. Tato evidence - a snad i pomocí vojska bude nutno jí prováděti - vyžádá si nákladu asi 3-4 mil. korun.
Kdyby však přes všechno to opatření mor byl zavlečen, bylo by nutno zamořené kusy vyhubiti, obec takovou pomocí kordonu vojenského střežiti a desinfekci na náklad státu provésti. Odškodnění za pošlý a poražený dobytek nutno ihned vyplatiti, nemá-li býti mor tajen a odprodejem nakažených dobytčat dále rozšiřován.
Aby těmto povinnostem státní správa dostáti mohla, třeba nových a značných nákladů, a to ve výši asi 5 mil. korun. Státní veterinární správa nemá možnosti výlohy ony nějak přesunouti na jiný účet, proto předstupuje před slavný zákonodárný sbor a žádá povolení úvěru ve výši 10 mil. korun, jimiž doufá krýti výlohy i s případným zavlečením moru a nahražením i jiných škod nákazami vzniklých, které podle stávajících zákonů jest povinna odškodniti.
Abych seznámil slavnou sněmovnu s opatřeními, která státní správa na Slovensku a Podkarpatské Rusi učinila, dovoluji si přečísti dodanou mi zprávu ministerstva zemědělství pokud se týká rozšíření moru hovězího dobytka okolních států (čte):
"Podle poslední zprávy našeho zvěrolékařského delegáta situace morová v Polsku se nemění ani nelepší, nová ohniska hlásí se v gubernii Lomžynské a z míst na hranici polsko-ruské. Očkování postupuje velmi pomalu, ježto výroba séra nepokračuje dosti rychle, a jeden ze dvou stávajících ústavů polských byl dokonce zrušen. Během měsíce dubna zanikl mor skotu v Polsku ve čtyřiceti místech, za to znovu se objevil v 41 nových místech. Během tohoto měsíce bylo veškerých zamořených osad v Polsku 111, naočkováno 4559 kusů dobytka. Očkování selhává a přichází se ku poznání, že jen bezohledným vybíjením mor možno utlumiti. Od počátku výbuchu nákazy do prvního května bylo 341 zamořených obcí, nemocných kusů 7834, zabito bylo 3883 kusů, padlo 3258 a uzdravilo se pouze 693 kusů. V poslední době počet chorých zvířat se neobyčejně zvětšil, ježto započato bylo s tlumením nákazy ve východních okresech a započaly pastvy a tím objevena nákaza v mnoha tajených ohniskách. Mor skotu do Polska zavlečen byl v srpnu minulého roku bolševickými vojsky z Ruska, kde panuje ve velkém rozsahu. Do evropského Ruska dostal se z Asie r. 1917, kdy ruská armáda ustoupila, pronásledována jsouc Turky, přes Kavkaz do jižního Kavkazu. Pohyby bolševického vojska rozšířena byla tato nákaza po celém Rusku a v létě 1920 zjištěn byl mor již 25 km východně od města Vilna.
V poslední době rozšířeny byly zprávy, že mor skotu překročil též pravý břeh Dněstru a dostal se na území rumunské, avšak podle oznámení rumunské vlády neodpovídají tyto pověsti skutečnosti. Jaké ztráty může mor skotu způsobiti, vidíme nejlépe na Polsku, neboť počítáme-li s průměrným odškodněním 16.000 Mkp. za kus, činí ztráty úhrnný obnos 114,256.000 Mkp.
Vzhledem k moru skotu v Polsku zavedena byla na území naší republiky následující ochranná opatření:
1. z Polska zakázán dovoz a průvoz zvířat, zvířecích surovin a předmětů, kterými by mohla býti nákaza k nám přenesena;
2. nařízena zostřená desinfekce veškerých z Polska došlých železničních vozů, hodících se pro dopravu zvířat;
3. do Polska vyslán zvěrolékařský delegát, který domácí úřady má informovat o postupu moru, jakož i o zavedených ochranných a tlumících opatřeních;
4. do Polska vypravena dále 50členná pomocná výprava zvěrolékařská a 9členná studijní komise vysoké školy zvěrolékařské v Brně, která pořídila na místě kinematografické snímky různých výjevů morových;
5. s ministrem národní obrany projednáno použití vojska k ochraně před morem skotu;
6. provedena potřebná organisace veterinářské služby v pohraničních obvodech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi;
7. na pohraniční horské pastviny exponováni zvláštní zvěrolékaři, jichž povinností jest dozírati na zdravotní stav pasoucího se dobytka;
8. rozmnoženy pohraniční četnické a celní stráže, aby zamezily podloudnou dopravu zvířat a předmětů shora uvedených;
9. osobám, které by se mohly státi nositeli nákazy, dovolen vstup z Polska na státní území pouze na určitých vstupních stanicích, podrobí-li se tam desinfekci;
10. v pohraničním pásmu 30 km širokém na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a 20 km ve Slezsku zavedena revise, evidence a značkování skotu a stanoveni k tomu ve všech obcích uvedeného pásma revisoři;
11. v obcích revisního pásma nařízeno povinné hlášení každého vnitřního onemocnění u skotu nebo jeho uhynutí za takových příznaků;
12. do pohraničního ohroženého obvodu dodány desinfekční prostředky v dostatečném množství, omezen pohyb osob, které následkem svého zaměstnání nebo způsobu života přicházejí ve styk s cizím dobytkem;
13. pro ohrožená území vydána lidová poučení, brožury a letáky o moru skotu;
14. na Slovensko vyslána skupina posluchačů vysoké školy zvěrolékařské s kinematografickým aparátem, kteří předvádějí snímky získané v Polsku, přednášejí zároveň o moru skotu a o nebezpečí, které nám přenesením této nákazy hrozí. - S touto propagandou započato v župě šaryšské a zemplínské, kde při provádění revise, evidence a značkování skotu vyskytly se na více místech značné nesnáze a obyvatelstvo postavilo se i provedení této akce na odpor.
V důsledku odporu obyvatelstva a přednesených stížností obyvatelstva bylo provádění značkování a evidence skotu v župě šaryšské až do vyšetření ministerskou komisí zastaveno. Jelikož však ministerská komise zjistila, že obyvatelstvo bylo o účelu a důležitosti soupisu a značkování řádně poučeno a odpor jeho byl vyvolán štvavou agitací jednotlivců, hlavně v okolí Sabinova, nařídilo ministerstvo v Bratislavě, aby přerušené značkování a soupis dobytka bylo bezpodmínečně provedeno a až do úplného provedení soupisu zakázán vůbec pohyb skotu v těchto okresech a dovoleno jen použití jeho k hospodářským pracím, a to jen v obvodu příslušné obce. Dobytčí pasy na neoznačený dobytek v katastrálním pásmu nesmějí býti vydávány a odbývání trhu v obcích, kde značkování není provedeno, bylo zakázáno. Osoby, které by se značkování dobytka protivily nebo šířily poplašné zprávy, budou soudně stíhány a kdyby šlo o podloudné obchodníky dobytkem, mohou býti i internovány.
Podle došlých zpráv župních zvěrolékařů župy šaryšské a zemplínské nastalo jakési uklidnění obyvatelstva a jest naděje, že značkování a evidence skotu bude i v těchto oblastech řádně provedena.
Poněvadž v poslední době objevila
se v novinách také zpráva, že v preštickém okolí objevil se mor
hovězího dobytka, pokládám za svou povinnost, abych po nabytých
zprávách z ministerstva zemědělství sdělil slavné sněmovně, že
nejde o mor, nýbrž o nebezpečný průběh slintavky a kulhavky. Doufám,
že také se strany vládních orgánů bude patřičné dementi k tomu
podáno. Poněvadž při dnešní předloze má býti také projednáváno
opatření vlády o tlumení zhoubné nákazy, která se rozšířila v
našich československých oblastech, proti tak zvanému pelyňkovému
zaviječi na řepě, žádá vláda, aby onoho obnosu, který se povoluje
ke tlumení nákaz zvířecích, mohlo býti použito také při opatřeních,
která vláda uzná za nutná, aby rozšíření toho zaviječe na naší
řepné sadbě mohlo se zameziti. Vzhledem k tomu, že jest neobyčejně
důležito, abychom naše dobytkářství chránili a zároveň i naši
řepnou sadbu, poněvadž na vzrůstu našeho dobytkářství závisí v
první řadě výživa našeho obyvatelstva a také prosperita našeho
zemědělství, doporučuji slavné sněmovně, aby ona předloha v celém
znění byla schválena. (Výborně! Potlesk.)