Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Ke slovu se dodatečně přihlásil pan posl. dr. Juriga. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Juriga: Slavná snemovňa! Tento návrh zákona o regulovaní Moravy je novým dôkazom, jak málo sa myslí na Slovensko. Pozrite sa: Chcete regulovať Moravu, ale chcete ju regulovať len na Morave. Akým právom? Je možno si predstaviť regulovanie Moravy, jestliže to ne začína u Bratislavy? Jestliže Morava vylieva - ja som rodák od Moravy a sám som utrpel na otcovských lúkach nesmierné tisíce a tisíce škôd, - je to následkom veľkej vody Moravy. A prečo vylieva Morava? Preto, že Dunaj není v stave prijať Moravu. A marne regulujete Moravu na Morave, keď voda nemôže do Dunaja tiecť. Preto sa sráža a vylieva na všetky strany. Vy začínate predsa len akosi z užšieho svojho kruhu českomoravského a to Slovensko je zase odstrčené, ani nikoho nenapadne, že Morava sa má začať regulovať na Slovensku.

A ďalej, prosím, z toho, ako Moravu chcú regulovať, je videť, že tí dotyční páni, ktorí tento zákon robili, Moravy vôbec nevideli. Mohli alespoň si vziať aspoň toľko námahy a prejsť ju nejakým člnečkom a pozreť sa, že ktorá je jedna z nejväčších príčin, že Morava tak vylieva. Pozrite sa, Rakušania boli chytrejší, tam si za války spravili od Marcheggu jednu veľkú hrádzu, takže Morava nemôže do Rakúska vylievať. A my to nezbadáme, my jednoducho necháme celú tú Moravu vraziť sem na slovenskú stranu. Chcete-li vy Moravu regulovať vážne, prvá vec bude, že na slovenskej strane sa má postaviť jedna hať, ktorá paralyzuje zlý vliv haťe rakúskej, lebo tak, keď na Morave Moravu zregulujete, tak tam voda rychle potečie a ešte viac sa bude rozlievať po Slovensku, takže vlastne následkom regulovania Moravy bude to, že Slovensko bude ešte viac zatopené. (Hlas: Slovensko se může zalíti!)

Však to je práve jedon taký dôkaz, že to Slovensko akosi nemáte v mentalite. Keď sa štve nejak proti Čechom, to je všetko hore nohama. Vám sa ustavične motá v hlave hmotne okupovať Slovákov, akosi ich vzdelávať, do ucha ím dýchať svojho svätého ducha, ale také praktické veci, to robiťe len so svojho úzkeho lokálneho stanoviska.

Tak prosím, ja prijímam tento návrh, lebo v tom vidím predsa nejaký začiatok, akýsi úmysel, že sa Morava chce regulovať, ale nezačali to dobre, začali to tak, že sa začína dom stavať od strechy. Morava sa má regulovať pri Bratislave, pri Devíne, a nie okolo Brna. (Veselost. Hlas: Což Morava teče okolo Brna?)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Posl. dr. Juriga (pokračuje): To by som prosil, aby ste to vzali do zákona a z týchto šiestich milionov niekoľko milionov obetovali a dali tam pri brehu na slovenskej strane vystavať jednu korelatívnu a paralelnú hať, ktorá by prekazila to, aby voda, ktorá následkom regulovania rychle potečie z Moravy a zatopí väčšinu Slovenska, nemohla vraziť tam, kde je Devínska Nová Ves, Zohor, Hochštetno a tie ostatné obce.

Pokladal som za svoju povinnosť upozorniť na to patričných pánov. Keď už raz chcete regulovať Moravu, radil by som, aby ste sa pozreli, že Morava netečie len cez Moravu, ale že je tiež hlavnou riekou slovenskou, že je žilou celej Československej republiky, lebo celá Československá republika svetovej cesty mať nebude, jestliže sa Morava nezreguluje, ako sa patrí. A hlavnou žilou Československej republiky nebude tá smutná a špinavá Vltava, ale ten bystrý, čistý a krásny Dunaj. (Výborně.)

Předseda (zvoní): Žádám, aby byly přečteny ještě resoluční návrhy mne podané panem poslancem Budigem a soudr. a panem posl. inž. Kallinou a soudr.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

7. Resoluční návrh posl. Budiga a soudruhů:

"Vláda se vyzývá, aby co nejdříve poukázala státní příspěvek potřebný, aby se mohla dokončiti regulace Svitavky obcemi Grándorf a Čtyřicet Lánů, která v roce 1918 započala a která se musela přerušiti, ježto nedošel státní příspěvek."

8. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a soudruhů:

"Vláda se vyzývá, aby konečně ujala se projektů regulace řeky Teplé, které od let již jsou hotovy. V rámci tohoto regulačního projektu jest zřízení několika údolních přehrad, které světové lázeňské město Karlovy Vary mají uchrániti stále hrozícího nebezpečí katastrofálních povodní. Povodeň v r. 1890 způsobila milionovou škodu a na jaře 1920 hrozila Karlovým Varům opět podobná pohroma a jen náhodou rozvodněné přítoky pobočných údolí nespojily se v jeden povodňový proud a Karlovy Vary s okolními místy unikly tomuto ohromnému nebezpečí."

Předseda (zvoní): Všechny přečtené resoluce jsou podepsány dostatečným počtem pánů poslanců a jsou předmětem jednání.

Debata jest skončena a dávám slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. Zárubovi.

Zpravodaj poslanec Záruba: Slavný sněme! Návrh zákona, který projednáváme, vyvolal dosti širokou a opravdu odbornou debatu o našem vodním hospodářství v republice.

Tento návrh zákona, který vláda podala, vytrhl z toho celého komplexu otázek vodních tu jedinou a chce nákladem 11 milionů korun, které dá vláda a částečně zájemníci soukromí a země moravská, brániti nejvíce dravým živlem vodním stižené krajiny na jižní Moravě a severním Slovensku. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Projednávání tohoto návrhu přineslo mnoho momentů a mnoho důvodů, aby sdělán byl veliký program vodní pro republiku, nejen co se týče vodních cest, nejen co se týče hrazení bystřin, nejen co se týče toho, aby upravovány byly naše rybníky a vodotoky, nýbrž aby byl vypracován veliký vodní plán pro republiku, který by luštil všechny problémy, jež nám naše toky a potřeby hospodářské vykazují. Neboť zájem má nejen průmysl na tom, aby získával na našich československých řekách motorickou sílu pro své podniky, nýbrž zájem má také zemědělství a hospodářství, aby z těch škodlivých toků našich řek a bystřin získal hnojivou sílu pro své polní a jakékoliv jiné hospodářství.

Proto, pánové, v tomto okamžiku, kdy každý z pánů řečníků vynesl jaksi bližší potřeby svého kraje, jest třeba, abychom si uvědomili, že každý kraj a každý okres má takovéto potřeby a proto že by bylo důležito a nanejvýš nutno, aby takový plán, který by sukcesivně luštil otázky vodní, byl pořízen a aby podle něho v naší republice bylo postupováno.

Kolegové s německé strany uváděli celou řadu stesků, jakoby od republiky byli nějak zanedbáváni, ale kdo je seznámen s hospodářstvím vodním, ví, že za dva roky nedá se tu mnoho vykonati, a kdybychom provedli paralelu mezi tím, jak staré Rakousko zacházelo s českými vodními silami a naopak hradilo z českých peněz potřeby vodní ve Štýrsku a Dolním Rakousku, pak by to, pánové, vypadlo ve veliký náš neprospěch. A když Praha ještě měla rozvrtané břehy vltavské, když se voda vlévala do všech čtvrtí připojených k Vltavě na Dolním Městě, tenkráte již, velectění pánové, vy v území severočeském jste měli řádně zregulované celé Labe, kterého používáte k zemědělským a průmyslovým potřebám. Mám za to, že nemáte nikterak práva, abyste si naříkali, že vás republika nějak zanedbává. Buďte ujištěni, že právě na tomto poli hospodářském a zemědělském sejdeme se my a vy dohromady, protože stejně zajisté nutí povinnost vás k nám a nás k vám, aby tyto poměry technické byly dobře uspořádány.

Co se týče meliorací máme mnoho věcí rozděláno v Čechách. Jestliže u nás v českých krajinách a také v krajinách zněmčelých práce stoji - a stojí stejně u nás jako u vás - není toho příčinou naše vláda nebo vládní režim, nýbrž nedostatek prostředků, které se v republice vyskytují. Pan kol. Simm řekl, že od nás jde všechno tuze pomalu, že nedáváme tolik, kolik žádáte, že bereme hned, kdežto vy jste odkázáni do bezedné dálky. Na mém okresu domovském jsme 20 let připravovali vodní přehradu, která má nám býti nejen obranou proti dravým vodním živlům, nýbrž poskytovati i silu pro zelektrisování tamějšího kraje. 20 let jsme čekají a loňského roku vynutili jsme si konečně z ministerstva veřejných prací slib, že se začne s vodní přehradou na Želivce, a když jsme přišli v říjnu, že se nezačíná, řekli pánové, že si 500.000 Kč, které určilo ministerstvo na tento podnik, vzala vláda. A my jsme šli a sebrali 3,000.000 korun mezi sebou a dnes se již staví. Je viděti, že je potřeba, aby také zájemníci ukázali dobrou vůli, zejména při naší dnešní finanční krisi, a dokázali, že jim jde o to, aby podniky vodní byly budovány a staveny.

Velevážení pánové, proti zákonu navrhovanému neozvalo se námitek ani s české ani s německé strany, naopak páni s německé strany akcentováním různých svých požadavků ukázali, že milují tuto zemi jen právě tak, aby se jim stala výnosnější a užitečnější. My všichni bychom si přáli, aby v každém ohledu tak soudili a přišli k tom u poznání, že tato země, budeme-li všichni společně pracovati, se stane stejně dobrou a stejně požehnanou v ohledu hospodářském jak pro ně, tak pro nás.

A proto, pánové, poněvadž není námitek proti tomuto podanému zákonu, prosím, abyste s podanými resolucemi, tuto osnovu schválili. (Výborně!)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám závěrečné slovo zpravodaji výboru zemědělského panu posl. Koudelkovi.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Při projednávání této osnovy, která je, řekl bych, nahodilým řešením otázky vodohospodářských problémů moravských, byl nám zde přednesen celý komplex vodohospodářských potřeb v naší republice. Zejména páni s německé strany činili tu jistě oprávněné, ale ne zrovna skromné nároky na tento stát. Dokazuje nám to jen jedno, že stát rakouský, jehož my jsme dědicem, odkázal nám na tomto poli jako na četných polích jiných veliké úkoly, jichž splnění měli páni s německé strany sami v moci, a to dosti dlouho, o jejichž splnění však nedbali. V tomto směru máme co dělati s hříchy minulosti, s hříchy starého režimu, s hříchy, jejichž základ spočívá jednak v třídním nepochopení určitých společenských vrstev, v bývalém Rakousku rozhodujících, a jednak v nacionální nevraživostí vůči některým, neněmeckým zpravidla, částem bývalé podunajské monarchie.

Slavná sněmovno! Jen si vzpomeňme a nechť si jen vzpomenou sami páni s německé strany, kolik let sabotovali práci zemského sněmu českého, který pro otázky vodohospodářské velmi mnoho mohl vykonati, co zatím obstrukcemi německými byl odsouzen k nečinnosti a k mrtvému přihlížení, jak je devastováno naše zemědělství a jak jsou odsunovány hospodářské potřeby této země. Kdo si jen vzpomene, jak se choval starý režim rakouský k potřebám v tomto ohledu, jež jsme měli v našich českých zemích, ten se musí velmi podiviti tomu, když nám zde pánové s německé strany, kteří byli representanty tohoto režimu, nyní tolik naříkají nad tím, že u nich ten nebo onen potok, ta neb ona řeka jest neregulována, neupravena a činí tam škody.

Pánové, my víme, co jest to marně na státu se domáhati, aby plnil zejména v této věci své povinnosti. Každá tato otázka, nechť to byla úprava Labe nebo úprava Vltavy, nebo kterákoliv vodohospodářská otázka, byla za starého režimu kompensačním, politickým objektem, který musel býti s české strany vykupován ústupky na jiných polích našeho politického, národního a hospodářského života. A prosím, velectění pánové, nebyli jsme to my, kteří měli rozhodující moc, nýbrž byli jsme těmi, již musili takovéto ústupky starému režimu činiti, poněvadž jiným způsobem k svým spravedlivým požadavkům ve směru vodohospodářské politiky bychom se nebyli dostali. (Předsednictví se ujal opět předseda Tomášek.)

Feudální imperialismus, který neměl peněz pro hospodářské potřeby obyvatelstva, zvláště neměl peněz pro potřeby českých zemí a, řekl bych, neněmeckých zemí vůbec. Pánové, my jsme tím trpěli stejně, třeba jako dělníci, poněvadž naši lidé platili tuto politiku Rakouska emigrací do ciziny, do Ameriky a ochuzováním svých vlastních domovů. Za naše peníze, za které se nám zde poskytovaly pouze drobty, stavěly se strategické nákladné dráhy v jižních zemích, podnikala se nákladná opevnění vojenská v Haliči a Bukovině.

Tedy, velectění pánové, dnes trpíme za hříchy, které jsme nespáchali, ale na nichž - to budiž, prosím, pro historickou pamět konstatováno - zejména vy, pánové, kteří si nyní stěžujete na náš stát, jehož jste nyní občany, máte svůj veliký podíl.

Velectění pánové! Na Slovensku nebylo jinak, a pan kolega Juriga má pravdu. Jest potřeba řeku Moravu regulovati u Děvína, ovšem ne u Brna, ale myslím, že na Slovensku jest v tomto směru potřebí víc, nežli jen řeka Morava. A páni se slovenské strany, kteří pronášejí přání stejného znění jako páni s německé strany, v příčině Slovenska; nechť jsou nám nápomocni, aby hříchy uherského, maďarského režimu v tomto směru na nich, na Slovensku napáchané, za naší společné součinnosti a pomoci co nejdříve byly napraveny.

Bída o chléb, přirozeně též nezaměstnanost, všechny tyto problémy, které dříve za starého režimu jen málo byly veřejnosti známy a jí pociťovány, dnes vystupují s obvzláštní intensitou a stávají se palčivými. Státní správa stala se bezprostřední všemu obyvatelstvu tohoto státu; již nemáme své pány bohy správy státní ve Vídni a na Dunaji a jest proto přirozeno, že místní činitelé, mající blíž k státní správě a moci, přicházejí a žádají, aby jejich potřebám stát učinil zadost. To však jest ovšem také poněkud otázka peněz. Bez peněz se nedá zregulovati žádný potok, byť byl sebe nepatrnější, a jest dobře si pamatovati, že ti pánové, kteří žádají, aby stát vynakládal peníze na potřeby jejich krajin, budou míti také morální povinnost, aby k opatření těchto potřebných finančních prostředků dali svůj souhlas. (Výkřiky.)

Dnes je podnikání všeobecně velice obtížné a drahé. Srovnáme-li náklad, jehož by byla vyžadovala úprava Labe neb Vltavy v době před válkou, s tím, co by to stálo pravděpodobně, provedeno v celém svém rozsahu, dnes, uvědomíme si, jaké těžké bezpráví se stalo a jak krátkozraká hospodářská politika za starého režimu se vedla. Ale chceme-li tyto otázky řešiti, budeme musiti býti při projednávání státního rozpočtu stědřejší, než jsme byli naposledy. Za 10 milionů, kterých si vyžaduje náprava škod, způsobených průtrží mračen a povodněmi v jižní Moravě, se nechá zahojiti snad pouze tato rána, ale mluvíme-li o celkovém uspořádání našich vodních poměrů, pak musíme míti na paměti, že se nebude jednati o desítky milionů, že se nebude také jednati o stamiliony, nýbrž, že půjde, máme-li na mysli celkové uspořádání těchto poměrů v republice, o celé miliardy, které opatřeny býti musí, má-ji býti vyhověno všeobecnému volání, které dnes slyšíme, a skutečně pociťované potřebě, která v tomto směru v republice se jeví.

Velectění pánové, s tím divně kontrastuje, když se vzpomene, že loni na tyto práce žádáno do rozpočtu 45 miliony korun a že tento obnos byl seškrtán na pouhých 29 milionů korun. Za 29 milionů korun se neudělá ovšem žádný dunajskooderský kanál, neprovede se regulace řek, hrazení bystřin, údolní přehrady a podobně. Debata, která tu dnes byla, může býti panu ministru veřejných prací dostiučiněním za loňské projednávání rozpočtu a pobídkou těm, kteří budou míti v této věci svůj hlas, aby tentokráte neměřili tak macešsky jako loni. Ovšem dnes otázka finanční úhrady při těchto věcech jest komplikována otázkou nezaměstnanosti. Každý soudí, že má-li stát podporovati lidi bez práce, nezaměstnané, že by bylo snad lépe spojiti to s užitečným a za podporu v nezaměstnání a za vyrovnání do výše slušné mzdy provádět všeobecně užitečné práce. To jest jistě věc sociální a hospodářská a může se jen doporučovati. Má-li stát vydávati sta miliony na podporu v nezaměstnání, nechť za tyto obnosy provádí práce, kterých jest třeba v zájmu všeobecném a v zájmu celostátním. Ovšem s touto otázkou souvisí úzce vybudování našeho generálního vodohospodářského plánu a projektu tak, aby se nemusilo čekati léta, než-li od myšlenky může dojíti k činu, tedy nežli jest projekt hotov a mohou býti lidé zaměstnáni. Jest zde právem stěžováno, že ode dne, kdy se katastrofa v jižní Moravě přihodila, uplynuly 2 roky a že teprve po dvou létech přichází státní správa s požadavkem finanční úhrady toho, co tam bylo nutno zaříditi.

Nemáme-li i v jiném případě se dožíti stejně nepříjemných věcí, jako v této záležitosti, pak jest potřebí, vybudovat a zpracovati předem tento generální projekt, aby se, pokud to finanční poměry státu dovolují anebo nezaměstnanost v dotyčném kraji přikazuje, mohla v čase co nejkratším práce zahájiti.

Velectění pánové, kdo se podívá na to, jakým způsobem se u nás provádí regulace řek a potoků, spráskne právem ruce nad tou bezhlavostí, která opět není vinou republiky, nýbrž která jest přímým následkem kupčení s těmito důležitými státními zájmy, jež provádělo dříve Rakousko. (Výkřiky německých poslanců.)

Případ regulace Labe. Kus se zreguluje u Kolína, kus se upraví u Pardubic, kus se upraví u Nymburka, ale poněvadž dnes tyto úpravy netvoří souvislý celek, tedy nejsou vlastně k ničemu, pouze objektem ničivých vod, které zpravidla tyto dílčí úpravy v největší míře poškodí a způsobí státu nová těžká velká vydání.

Chceme-li regulovat, aby z toho měly průmysl, obchod a také zemědělství nějaký prospěch, pak tu musí býti nějaká soustava, nějaký system, nikoliv takové kouskování, jaké zavedlo u nás Rakousko.

Velectění pánové a dámy! S tím souvisí nerozlučně péče o zájmy zemědělské. Kdyby bez zřetele na zájmy zemědělství byla prováděna úprava toků, tedy jest zcela jisto, že bychom tím zemědělství způsobili neodčinitelnou škodu a ztrátu. V některých případech mělo by to za následek úplné vysušení pozemků a změnu, řekl bych celkového klima, v jiném případě mohlo by to vésti k zatopení půdy, tedy mohlo by to způsobiti v jednom i druhém směru zemědělství těžké škody.

Úprava našich vodních toků se stanoviska zemědělského znamená v prvé řadě získání té půdy, která neekonomický mi toky jest zde promarněna a které by se zkrácením toku získalo. Vedle této velké a neocenitelné věci jde tu dále o ochranu zemědělské práce a zemědělské úrody.

Jestliže vodní tok má za následek časté a katastrofální povodně a zátopy, jak vidíme - a to je klasické - mezi Přeloučí a Kolínem, kde se Labe na několik kilometrů do šíře rozlévá a kde zátopa trvá několik měsíců v roce, tedy přirozeně tato skutečnost znamená těžké škody pro zemědělství, poněvadž zátopy tyto ničí práce zemědělce v době sklizně, ničí jeho úrodu a tím maří výsledek jeho celoročního namáhání.

My zde reklamujeme vodohospodářský program, vypracovaný především se zřetelem na zájmy zemědělské výroby, upravený se zřetelem na naše lesní hospodářství a - přirozeně - vodohospodářský program, který by byl základem veliké, velkorysé vodní komunikační politiky, řešené nejen se stanoviska státu samého, ale i se stanoviska mezinárodní politiky.

Velectění pánové a dámy! Předpokladem této politiky, která má se státi základem blahobytu našeho národa a tohoto státu, je především konsolidace poměrů, za druhé mír a za třetí práce. Každý, kdo pracuje ku zjednání těchto předpokladů, ku konsolidaci poměrů politických, hospodářských a sociálních, upevnění pokoje a míru, a každý, kdo u nás podporuje zdravé předpoklady klidné a úspěšné práce, ten koná jednu z největších a nejúčelnějších prací pro řešení této veliké otázky, o níž zde bylo tolik a tak vehementně se strany té i oné mluveno. Z té příčiny se přimlouvám jménem zemědělského výboru, aby předložená osnova byla laskavě schválena. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tím způsobem, že bychom hlasovali o předloze, která má pouze 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli a přílohu, obsahující"Seznam číslo 1" a "Seznam číslo 2", v celku.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Není jich. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou, jak je obsažena ve zprávě výboru rozpočtového a zemědělského, s jejími 5 paragrafy, s úvodní formulí, nadpisem jakož i se 2 seznamy, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.

Zbývá nám ještě vyříditi podané resoluční návrhy. Vyslovil se již pan zpravodaj o nich?

Zpravodaj posl. Záruba: Ne.

Předseda: Žádám p. zpravodaje, aby se o nich vyslovil.

Zpravodaj posl. Záruba: Prosím, aby všecky resoluční návrhy, které byly podány, a to resoluční návrh kol. Simma a soudr., resoluční návrh posl. Häuslera, Hackenberga a soudr., posl. Krause a soudr., dr. Dolanského a soudr., Pastyříka a soudr., jakož i resoluční návrh posl. Koudelky a soudr. resoluční návrh posl. Budiga a soudr., návrh posl. inž. Kalliny a soudr. slavnou sněmovnou byly přijaty a schváleny.

Předseda: Nebude-li proti tomu námitek, dám o všech těchto resolucích, za jejichž přijetí se přimlouvá pan zpravodaj, hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s navrženými a také přečtenými resolučními návrhy pánů posl. Simma a soudr., Häuslera a soudr., Krause a soudr., dr. Dolanského a soudr., Pastyříka a soudr., Koudelky a soudr., Budiga a soudr. a inž. Kalliny a soudr., prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, všechny tyto resoluční návrhy jsou schváleny.

Měl bych teď přikročiti k projednávání dalšího odstavce 4, poněvadž v poradě pánů předsedů klubovních byla učiněna dohoda, že má býti jednáno až do odstavce 7. Ale poněvadž čas značně pokročil, přerušuji projednávání denního pořadu dnešní schůze a přikročím k

projednávání naléhavých interpelací.

Měli bychom pokračovati v jednání o další skupině dotazů po pořadu podávaných a ve skupiny sestavených. V konferenci pánů předsedů klubovních byla však učiněna dohoda, aby před jinými byla projednávána nejprve naléhavá interpelace posl. dr. Hajna a soudr. tisk 974 o vměšování se dr. Simonse do našich vnitřních poměrů.

Žádám, aby bylo přečteno záhlaví této naléhavé interpelace a její petit.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavá interpelace posl. dr. Hajna, dr. Lukavského a soudr. na zahraničního ministra o vměšováni říšského ministra německého dr. Simonsa do našich vnitřních poměrů a o jeho řeči v říšském sněmu německém (tisk 974).

Petit zní (čte):

"Vzhledem k prvému výroku německého říšského ministra dovolují se tazatelé ptáti československého ministra zahraničních záležitostí, kde, kteří a jak byli poškozeni říšskoněmečtí příslušníci posledními nepokoji v Československé republice a jestliže byli, jakou náhradu v případě tom oprávněnou, a jaké dostiučinění slíbila jim československá vláda?

Vzhledem k dalším výrokům německého ministra, tážeme se dále, nezdá-li se našemu p. ministru zahraničí stejně jako nám, že podobné výroky a kroky jsou nepřípustným vměšováním do vnitřních záležitostí sousedního souverenního státu a, jestliže ano, zdali je hotov německého říšského ministra na to upozorniti?

Dovolujeme se dále tázati, zdali panu zahraničnímu ministru našemu nejsou známy ony důvody, za kterých může německý říšský ministr veřejně souditi, že československá vláda je přesvědčena, že nutno Němcům vyjíti vstříc?

A posléze vzhledem ke zřejmě nedostatečné i zřejmě jednostranné informaci pana německého říšského ministra o vnitřních poměrech a o příčinách i smyslu událostí posledních a podobných událostí vůbec, táží se podepsaní, jak má náš pan zahraniční ministr organisovánu zahraniční službu, zvláště tiskovou, pro správné informace ciziny?"

Předseda: K tomu dodávám, že na tuto naléhavou interpelaci byla podána odpověď panem ministrem zahraničních věcí pod číslem tisku 1727.

Podle § 69 jedn. řádu rozhodne sněmovna při naléhavé interpelaci nejprve, zdali a kdy má býti o této interpelaci zahájena rozprava.

Byl mi podán návrh dostatečně podepsaný, aby rozprava o uvedené interpelaci byla zahájena ihned. Dám, poněvadž žádného jiného návrhu není, hlasovati o obou těchto věcech, totiž aby zahájena byla debata a aby byla zahájena ihned, najednou. Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby o naléhavé interpelaci pana posl. dr. Hajna a soudr. byla ihned zahájena debata, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, rozprava jest usnesena.

Ke slovu jsou přihlášeni páni posl. dr. Hajn, Špaček, Hrušovský, Udržal a Myslivec. Uděluji prvému řečníku panu posl. dr. Hajnovi slovo.

Posl. dr. Hajn: Paní a pánové! Jak již vzpomenul a konstatoval pan předseda sám, moje interpelace jest datována 3. prosince loňského roku. Má číslo 974. Dnes již píšeme 12. července a číslo posledního tisku nám dnes rozdaného jest 2537. Mezi tím již také byla dána odpověď panem ministrem zahraničních záležitostí na interpelaci pod datem 28. ledna pod č. tisku 1727. Jest viděti, že nad ustanovením § 64 jedn. ř., který se týká pilných dotazů, větším pánem jsou poměry politické a různé zřetele. Já to nevytýkám, jen konstatuji, jen poznamenávám, že takový široký výklad jedn. řádu má přece a musí míti své meze, zvláště tenkrát, když jde o pilný dotaz, aby se smysl pilnosti pilných dotazů nepřivedl ad absurdum. Ale zase jsou dvě obzvláštní okolnosti, které přece jen moji interpelaci zdánlivě již zastaralou - dr. Simons dnes ani není již říšským kancléřem německým - činí aktuelní. To jest interwiew, který měl vyslanec německý dr. Sänger zde v Praze s jedním novinářem a který byl otištěn v "Tribuně" - to bylo 12. června - tedy interwiev ještě aktuelní, a potom obzvláště nedělní, na pohled tak sensační událost, a při tom také politické vážné odhalení soudruha Engelberta Kučery v "Právu Lidu" o agitaci v organisaci zahraniční služby komunistické Leninovy III. internacionály. O tom obojím mohu zde u příležitosti prosincové interpelace také mluviti, poněvadž to patří do oboru zahraniční politiky a v obojím jest zase Německo.

Obsah interpelace jest stručně ten, že po událostech listopadových v Praze a v jiných městech v Čechách ministr dr. Simons, říšský ministr zahraniční v říšském sněmu německém, mluvě v debatě o obchodní smlouvě mezi Německem a naší republikou, kterážto smlouva ještě u nás projednávána nebyla - v Berlíně byla - začal také mluviti o českých poměrech a dotkl se jistým způsobem zde oněch listopadových událostí. A právě to, jak se dotkl, bylo příčinou, proč jsme podali interpelaci, neboť jsme v tom viděli vměšování se representanta cizího státu do našich vnitřních poměrů. Tenkráte dr. Simons mluvil, že by si přál, aby byly odstraněny příčiny, které by mohly ohroziti dobré styky československé a německé, a označil za tu příčinu každé potlačování a útok na menšiny v jiných státech. My se ptáme, jak pak německý stát, na př. Rakousko se chová k veliké menšině československé v Rakousku? (Souhlas.) Ale dále musíme se ptáti ještě více: jak se chová tato německá menšina v naší republice, v našem vlastním státě k místním českým menšinám komunálním atd.? (Souhlas.) Páni kolegové na německé straně se ustavičně domáhají plného práva pro svůj jazyk v tomto parlamentě. Ale podívejme se: (Posl. Bubník: Jak se banky německé a české dohodly!) V obcích, paní a pánové, kde mají Němci většinu na radnicích anebo v obecních zastupitelstvech, tam vůbec nepřipustí, aby čeští členové mohli mluviti česky. (Hluk na levici. Hlasy: To není pravda! To nám zase čtete nějaký román!) To jest pravda, to není román (Hluk na levici trvá.), to jest pravda, to není román! Při takovém stavu státník vedlejšího státu se osměluje přímo nám takovýmto způsobem zde předpisovat a dávat rady. (Různé výkřiky německých poslanců a hluk.)