Předseda (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu
řečníku, jímž jest pan posl. Pastyřík.
Posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Projednáváme pro Moravu nadmíru důležitou věc, abychom poskytli upravení toků našich řek na Moravě. Při této příležitosti chápu se slova, abych si stěžoval na dosavadní nesprávné jednání v regulování našich toků a řek vůbec. Vážení, již za dřívější doby byla Morava stále a stále zanedbávána, co se týče regulací a úpravy břehů našich řek a našich vod. Zvláštním bylo jednání, že při každé příležitosti byly naše řeky regulovány tím způsobem, že se započalo od spodu, kde bylo to částečně upraveno, nahoře se upravovaly toky tyto opět jako bystřiny a konečně uprostřed zůstaly řeky naše úplně zanedbány a neregulovány.
Tím způsobem právě byly veliké spousty a veliké škody způsobovány na našich úrodách, a to nejvíce kolem Přerova a vůbec na Hané, kde jest potřebí, aby naše žírná Haná byla řádně upravena, abychom mohli také skutečně své dobré hanácké půdy řádně využitkovati.
My dnes jednáme o předloze, kde máme vynaložit přes 8 milionů korun za to, abychom upravili pouze porouchané částky těchto řek na Moravě. A tu právě přednesl jsem resoluci, ve které žádám, aby vláda již jednou - a řeknu i konečně - přistoupila k řádné úpravě našich vod a našich řek, abychom konečně se dočkali na Moravě - na té Moravě, která stále bývala zanedbávána již za dřívějšího státu a konečně v naší republice - pořádku ve vodním hospodářství a ve vodních tocích. Jest to nadmíru důležitý hospodářský podnik a jistě že tím ušetříme mnoho peněz.
Tvrdím docela otevřeně, že bychom nemusili vynakládati dnes přes 8 milionů korun na úpravu porouchaných jezů a porouchaných břehů, kdybychom měli řádně provedenu regulaci.
Nedovedu si představit dobře, jak můžeme uvésti vodu do řádných toků, když vrchní tok je upraven a rozšířen, spodní taktéž, a uprostřed jsou úplně zanedbány naše vody, úplně zanedbány naše toky.
Již roku 1906 bylo ustanoveno o řece Moštěnce, aby prostřední její tok byl řádně upraven. Do dnes, bohužel, čekáme na tu úpravu a voláme, aby se tak co nejdříve stalo. Totéž jsme měli s říčkou Rusavou, která veliké spousty vody vylévá každou chvíli a dělá ohromné škody na naši bohaté Hané.
Proto doporučuji, aby resoluce byla přijata a schválena. Resoluce zní (čte):
"Vláda se vyzývá, aby neprodleně zahájila kroky k soustavné regulaci a k ukončení těchto prací řek a horských toků moravských, aby tímto způsobem odstraněny byly časté velké hospodářské škody, působené častými povodněmi na Moravě tím, že regulace na vodách těchto nejsou soustavně prováděny a dokončeny.
Prováděním tímto nejen že zamezíme ohromné škody, nýbrž ušetříme také vydání na opravu a zajištění břehů řek moravských."
Náš klub se usnesl: Budeme hlasovati
pro tuto předlohu, my rádi na to poskytneme prostředky, aby řeky
tyto byly upraveny, ale současně zadáme, aby s konečnou úpravou
bylo započato a aby naše toky byly uvedeny do pořádku. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Pan posl. Pastyřík přečetl resoluční návrh jím podaný. Návrh tento má dostatečný počet podpisů a jest tudíž předmětem jednání.
Uděluji slovo dalšímu řečníku
zapsanému na straně "proti", jímž jest pan posl.
Kraus.
Posl. Kraus (německy): Dámy a pánové! Při projednávání předloženého návrhu zákona poukázal bych rád na dějiny utrpení jednoho říčního regulačního projektu. Po 20 let snaží se obyvatelstvo okresu Německé Jablonné regulovati celým okresem protékající potok"Jungfernbach". Podnět k tomu daly každoročně aspoň jednou se opakující povodně. Interesenti spojili se počátkem tohoto století ve společenstvo, projekt se sestavil a roku 1904 dohotovil, dosáhl později schválení a byl subvencován. Bylo to r. 1908, že měly se vykonati poslední přípravy k provedení tohoto projektu, avšak když se tehdy společenstvo hotovilo skončiti poslední práce, ukázalo se, že značně objemný projekt nelze vůbec nalézti. Po tři měsíce bylo vytrvale pátráno po tomto projektu u pražských úřadů, u zemské zemědělské rady, tak i u místodržitelství. Pak byl nalezen v jednom pražském domě, a to v podjezdu domu, v němž bydlel jeden český úředník, původce celého projektu. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Věc měla se tak, že dotyčný úředník ucházel se o profesuru na technice a použil projektu k podpoře své žádosti. Význam tohoto dlouhého průtahu byl, že míjela nejlepší a nejpříznivější doba k provedení jungfernbašského projektu, neboť nepříznivá finanční situace země znemožnila potom udělení nutné vydatné subvence. Teď bylo lze věřit, že dějiny utrpení tohoto celého projektu minuly, avšak interesenti byli v tomto mínění drsně zklamáni. Následkem změněných poměrů, stoupnuvších mezd a vůbec veškerých nákladů, bylo asi před 11 měsíci nutno podati novou žádost. Opět minulo sedm měsíců; nikdo o tom ničeho neslyšel, kde projekt vůbec jest, musel jsem po věci pátrat, společenstvo samo urgovalo, aby žádost o subvenci byla vyřízena, a já jsem to našel konečně v ministerstvu zdravotnictví, kde jsem byl tehdy před čtyřmi měsíci ujištěn, že je pánům líto, že však žádost bude nyní hbitě vyřízena. Po třech měsících neměli interesenti stále ještě v rukou projektu, (já odebral se opětně do ministerstva zdravotnictví a bylo mně souzeno se dověděti, že dosud jediného škrtu pérem nebylo uděláno k vyřízení žádostí. Přes to, že uplynulo 11 měsíců, nemá společenstvo dosud projektu v rukou. Avšak, dámy a pánové, nezaměstnaní v okrese čekají na úplně hotový a k provedení zralý projekt, nezaměstnaní nemohou nalézti zaměstnán při jeho provádění pouze z toho důvodu, protože naše ministerstva pro takovéto hospodářské otázky nemají času, zvláště když běží o německý projekt.
Naše ministerstva, obzvláště ministerstvo pošt a telegrafů, mají zcela určitě lepší věci na starosti. Toto se musí obzvláště zabývati překládáním německých místních jmen, překládáním nejneuvěřitelnějším způsobem. Chtěl bych poukázati jmenovitě na překlad jména Haida, která jest sídlem slavného severočeského sklářského průmyslu. Můžete zajisté jíti do Afriky, do Asie, kamkoli přichází haidské sklo a budete se nadarmo ptáti po borském sklářském průmyslu. Bor jest totiž překladem pro Haida, je však marné ptáti se lidí v zámořských státech po borském sklu. Dámy a pánové, jest zvláštní, že nepříznivá stránka tohoto překladu se uznává i státními úřady; tak na př. žádalo ředitelství státních drah v Hradci Králové, jemuž zajisté se nebude přičítati, že by podporovalo německé zájmy, přípisem z 30. ledna 1920 zemskou politickou správu výslovně, aby se užívalo místo překladu Bor pro Haidu jméno"Hajda" psáno s "j", s tím odůvodněním, že v přítomné době jest pouze v Čechách 23 Borů, v nejrůznějších okresech; ba dokonce v jednotlivých okresech jsou dva Bory. Ředitelství státních drah to uznalo. Mám náhodou celou řadu odložených dopisních obálek, kde dopisy přišly zpět, protože ten Bor, který byl míněn vůbec nebylo lze nalézti. Také Živnostenské bance v Praze dařilo se tak s jednou dopisní zásilkou a jest příznačné, jak se Živnostenská banka z té věci vypletla. Psala 21. května 1921 na firmu Karel Rosch v Haidě: "Obdrželi jsme Váš korespondenční lístek z 19. t. m. a sdělujeme Vám zdvořile, že zmíněná v něm odpověď na Váš dopis z 10. května byla odeslána doporučeně již 11. května na Vaši adresu v Boru. Poněvadž však tento dopis byl poštovní správou vrácen s poznámkou, že jí firma tohoto jména není v Boru u Tachova známa, poslali jsme Vám opětně dopis na Vaši adresu v Haidě u České Lípy a doufáme, že již ho máte v rukou." Zde tedy uznává sama vysloveně česká banka nepříznivou stránku překladu a volí ve svém dopisu ne české jméno Bor, nýbrž spíše přiznala, že jedině správné jest jméno Haida, jež je také směrodatné pro přijetí dotyčného zboží.
Nuže, já jsem podal dotaz před několika týdny na pana ministra pošt a telegrafů co do hospodářského významu tohoto překladu. Pan ministr odpověděl na interpelaci, ovšem teprve po několika měsících, avšak konečně přece tak, že řekl, že nemůže přijati jméno Hajda, psáno s j, poněvadž překlad na Bor byl již proveden oficielně v starém Rakousku roku 1904. Rád bych poukázal panu ministrovi na jistou nepravdu při odpovědi na tuto interpelaci. Ministerstvo vnitra totiž uznalo výnosem z 18. února 1904, číslo 6209, že správným překladem jména Haida jest "Hajda" psáno s "j" a mimo to bylo ještě v posledním místopisu podle stavu vyšetřeného při sčítání lidu roku 1910, který byl vydán roku 1911, voleno správné označení slovem Hajda. Následkem toho jest odpověď ministra pošt a telegrafů na můj dotaz nesprávná a on byl každým způsobem při odpovědi na interpelaci aspoň nesprávně informován. Avšak věc se má přece tak: Světový průmysl jako jest borský sklářský průmysl jest ovšem mnohem známější než sama Československá republika, a jelikož úřad pro zahraniční obchod tak rád říká, že chce dělat reklamu československému průmyslu, tedy myslím ovšem, že se mohu domnívati, že nejlepší reklamou tomuto průmyslu jest označení zboží "Haidaer-Glasindustrie".
To by měli páni ministři a páni na českých lavicích nahlédnouti, chtějí-li skutečně podporovati průmysl ve státě, a nebylo by to pro tento stát zcela bez významu, mohlo by to, kdyby průmysl byl podporován, kdyby mohl vyvážeti, zcela určitě působiti oplodňujícím způsobem na celý hospodářský život. Avšak pánové chtějí provésti výlučně své šovinistické ideje a smýšlení. Překročíte-li hranici Československa a Německa, naleznete ještě dnes označení jako Königliches-Nebenzollamt". Jsou to ještě staré štíty se starým označením v Německé říši a ani největší republikán neostýchá se nechati toto označení tak, jak tam po léta bylo. Avšak věc se má přec pouze takto: Tam v říši se cílevědomě a hospodářsky pracuje na opětném povznesení národního života, k čemuž my v tomto státě nemáme ovšem kdy, když náš národ a náš průmysl se v každém směru zotročuje.
Nyní chtěl bych ukončiti své krátké vývody. Rád bych pouze ještě na něco jiného několika slovy poukázal. Vy všichni zajisté víte o tom, že před rokem byly živnostníkům zadány velmi značné dodávky československých ministerstev.
Bylo koupeno za nejméně 1 milion
nábytku atd. a já byl zvědav dověděti se jednou odpovědi ministra
obchodu, jak vlastně při těchto velikých státních dodávkách byli
poděleni němečtí řemeslníci. Bylo to ode mne každým způsobem trochu
naivní. Podal jsem tuto interpelaci panu ministrovi obchodu 30.
března t. r., dnešního dne obdržel jsem od pana dr. Hotowtze
odpověď na interpelaci toho obsahu, že on není s to, aby na tuto
interpelaci odpověděl, kolika německým řemeslníkům tyto dodávky
byly uděleny z toho jednoduchého důvodu, poněvadž tyto dodávky
nezadává ministerstvo obchodu, nýbrž zemská politická správa.
K tomu ovšem potřeboval pan ministr obchodu dobu 3 1/2 měsíců.
My budeme moci ovšem v jedné z nejbližších schůzí zaujmouti stanovisko
k těmto státním dodávkám - vláda žádá mimořádně vysoký úvěr pro
ně. Omezil jsem se následkem toho na krátké připomenutí postupu
ministerstva obchodu a rád bych vás upozornil na mnou podané rozhodnutí,
v němž vyzývám vládu, aby tento jungfernbašský regulační projekt
v okrese německo-jablonském konečně provedla k odstranění nezaměstnanosti,
aby nezaměstnaní mohli býti zaměstnáni. (Potlesk německých
poslanců.)
Předseda (zvoní):
Než udělím slovo dalšímu
řečníku, žádám, aby byly přečteny resoluce k této věci podané.
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Resoluční návrh posl. Simma a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Vládě se ukládá, aby se postarala, aby částečný stavební projekt na rok 1922,
vypracovaný ministerstvem veřejných prací pro regulaci Bílé Desné, byl skutečně v roce 1922 proveden."
2. Resoluční návrh posl. Häuslera, Hackenberga a druhů:
"Vláda se vyzývá, aby po zjištění škod, způsobených povodní dne 1. června 1921 v oblasti Praděda, podala co nejdříve návrh zákona, jímž se zajišťuje provedení nutných regulačních prací, zastavení bystřin a vybudování zdýmadel a žádá se úhrada potřebných k tomu částek."
3. Resoluční návrh posl. Krause a druhů:
"Vláda se vyzývá, aby provedla již přes 10 let hotový projekt regulace potoka "Jungfernbach" v německo - jablonském okrese, který dosáhl již úředního povolení, aby mohl býti proveden."
4. Resoluční návrh posl. dr. Dolanského, Staňka a soudr.:
"Povoleného státního příspěvku na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích budiž použito v prvé řadě na dokončení rozdělaných prací vodních v městě Třebíči a tím zachráněny práce započaté a zabráněno nezaměstnanosti, která vzrostla hrozivě tím, že nebylo prostředků peněžních na dokončení vodních prací těch.˝
5. Resoluce poslance Pastyříka, J. Marka, Sonntága a druhů:
"Vláda se vyzývá, aby neprodleně zahájila kroky k soustavné regulaci a k ukončení těchto prací řek a horských toků moravských, aby tímto způsobem odstraněny byly časté velké hospodářské škody působené častými povodněmi na Moravě tím, že regulace na vodách těchto nejsou soustavně prováděny a dokončeny.
Prováděním tímto nejen že zamezíme ohromné škody, nýbrž ušetříme také vydání na opravu a zajištění břehů řek moravských."
6. Resoluční návrh posl. Koudelky a soudr.
"Poříčí Labe v krajině od
Přelouče ke Kolínu je každoročně ve veliké šíři a po dlouhou dobu
zatopováno vodou, která tu působí nezměrných škod. Ukládá se proto
vládě, aby úpravu labského toku v této části co nejvíce uspíšila."
Předseda (zvoní): Tyto resoluční návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Uděluji slovo dalšímu řečníku,
jímž jest pan posl. dr. Hanreich.
Posl. dr. Hanreich (německy): Velevážení pánové! Zákon, o kterém zde jednáme, bylo by jistě vítati, kdyby pochybnosti, které zde přednesl již řečník, který mluvil přede mnou, kol. Radda, nám nemusely vnucovati závažný odpor k tomuto zákonu. Posud ve všech věcech jsme shledali, že my, jak německé zemědělství, tak i vůbec německý lid, byli jsme sice přibíráni k výkonům, jestliže však jde o to, aby se jednou vyňaly peníze ze státního měšce k účelům investičním, že my Němci, německá území a také stav německých zemědělců byli jsme obmýšleni macešsky. Nechci se o tom dále šířiti.
Co se týká regulace řek, bylo již na to poukázáno, já však chci pojednati o bodě právě tak důležitém, a to jsou meliorace, odvodňování zabahněných území. Víte, jaký národohospodářský význam připadá právě tomuto odvětví meliorace země a zvláště v nynější době nedostatku obijí a vůbec potravin museli bychom požadovati, aby vláda nasadila vše, aby produktivnost naší půdy byla povznesena. Jest příliš lehko jenom komandovati četníky a chtíti násilím od zemědělců venku sehnati obilí, aniž nějak šetřiti a míti ohled, avšak na druhé straně neposkytovati možnost, aby zemědělství bylo povzneseno na onen bod, jehož potřebujeme. Jest význačné, že ještě dnes jsme nevyřídili případy z r. 1918 a 1919, kdy nepovolané živly se odvážily našim pokojným zemědělcům venku odnímati obilí, aniž k tomu byly oprávněny, a rád bych poukázal zvláště na to, že nebylo ani možno intervencemi u příslušných okresních hejtmanství až do dneška obdržeti vyřízení, dopis, jak se mi to často přihodilo u okresního hejtmanství v Mor. Třebové. Tam, jak se zdá, sedí vůbec náramně pěkný pán, tomu, jak se zdá, budeme muset asi předvésti jednou naše čety a ukázati tomu pánovi, že si to nenecháme líbit. Rádi bychom panstvu připomněli ještě jednu věc: Dělají-li zákony ve vodních záležitostech, ať pamatují, že jest také nutno dbáti řádně samého vodního práva.
V Mor. Třebové, když se stavěl vojenský tábor, byl přistaven vodovod a několik zemědělských podniků obce Utěchova co nejtíže poškozeno. Komise, která byla vyslána na místo, uznala škodu a stanovila výši obnosu. Uplynulo nyní několik let, aniž poškození obdrželi částku odškodného, která jim přísluší. Obrátil jsem se zase na okresní hejtmanství v Mor. Třebové, avšak tam jim nestálo za námahu, aby napsali odpověď poslanci okresu, ačkoliv jsem poukázal na to, že právě jeden z těchto poškozených teprve v poslední době požárem přišel o dům a dvůr. Je také docela zvláštní, že právě náš pan ministerský předseda ani neshledává hodným námahy, aby odepsal třeba jenom lístkem na dopisy, které ho došly před půl rokem: Dostal jsem dopis, nebo nedostal. Je to docela zvláštní methoda v tomto parlamentě, kde se neodpovídá na interpelace, kde se parlament nesvolává, nebo na nejvýš, aby provedl frašku, nebo když se svolá, pracují venku tiskařské stroje, aby vydávaly nařízení, kdežto my tu sedíme jako mameluci, kteří si to musí od vlády nechat líbit.
Nyní co se týká meliorací! S našimi vodními družstvy je to zvlášť docela smutné. Mají nejprve požadovati 20 % rozpočtené částky jako subvence od země a teprve pak, jestliže země povolila a vyplatila těchto 20%, může se příslušné vodní družstvo ucházeti o dalších 30% u státu. Nyní ovšem se přihází, že veškerá česká vodní družstva obdržela tyto částky do halíře a do krejcaru přesně a v pravý čas a v příslušné lhůtě, německá vodní družstva však až do dneška obdržela pár mizerných krejcarů a nikdy částky, které jim byly přiřčeny. Proto nemohou se vůbec nikdy dostati k druhé subvenci, protože jim ani první subvence vůbec není udělena.
Zmiňuji se na příklad o vodním družstvu v Zaječí v okrese hustopečském. Tato obec počala s melioracemi již dlouho před válkou a také tehdáž obdržela vyplacené subvence. Válkou usnul celý projekt a byl po válce znova obnoven. Projekt musel býti přepracován přiměřeně k novým poměrům časovým, mzdovým a materiálovým. To se stalo v letech 1918-1919. V roce 1920 byl konečně docela propracován a pak akt zmizel, když byl potud zralý, že meliorace by byly mely započíti. (Posl. dr. Baeran [německy]: Všechno mizí jenom vláda ne!) Ta má ovšem na sobě dobré kalhoty, které jsou vzadu namazány smolou.
Předseda vodního družstva Fritsch v Zaječí nesčetněkrát div si nohy neuběhal, aby mohl provésti tyto meliorace pro svou obec. Jest se jen diviti, že naši zemědělci, kteří konečně mají přece také něco jiného na práci, najdou čas a dají si námahu, aby týdně jednou nebo dvakrát jeli do Brna, aby tam popoháněli své záležitosti. Konečně se mi povedlo najíti ten akt v zemském výboru a tu bylo mi slíbeno, že záležitost bude vyřízena v nejbližší schůzi. Minula nejbližší schůze, akt zase nebyl vyřízen, byl zase založen. Byl podruhé vyhledán a došlo po několika schůzích přece k jeho vyřízení. (Německý výkřik: Přece?) Ano, byl vyřízen, jak mne ujistil jeden německý přísedící zemského výboru. Když jsem však potom přišel do účtárny a dotazoval jsem se, byla-li částka poukázána, obdržel jsem informaci, že akt nedošel, že příslušný referent, který měl akt vyříditi, jej zavřel a odešel na dovolenou. (Výkřiky.) V každém případě budou tito lidé ještě dále čekati na své dobré právo. Stavba musela býti zastavena. Jde o podnik, který vyžaduje 500.000 K. Veškeré reiffeisenky v okolí zapůjčily peníze. Ti lidé jsou všude dlužni, museli zastavit stavbu, museli propustit dělníky Při tom jest vření při nezaměstnanosti venku ohromné. Ale to všechno těm lidem nevadí. Vždyť jsou to němečtí dělníci, kteří tam hladovějí. A to je panstvu s české strany docela jedno, ať už jest socialistické aneb kapitalistické.
Podobnou věc máme v okrese moravsko-třebovském u vodního družstva v Mladějově. Tu jde rovněž o projekt asi 600.000 K. Ti lidé mají právo na subvenci 120.000 K. Přes to až do dneška dostali povoleno jenom 15.000 Korun, a i z této částky bylo jim vyplaceno jenom 7.000 K. Rád bych věděl, zdali pánové, kteří vyřizují takové věci, mají představu o tom, jak drahé jsou dnes drenážní trubky, jak vysoké jsou mzdy, a zdali si domýšlejí, že za 7.000 K se vůbec může vykonati nějaká práce. (Výkřiky.)
Podobně jest tomu s vodními družstvy v okrese mikulovském a mohl bych vám vypočísti ještě celou řadu podobných případů. Je to všude tatáž písnička. Lidé se odkazují na jindy a na jindy a nikdy se jim nic nepovolí a nedá. Docela jinak to však vypadá, když se přijde k vodnímu družstvu, které je buďto čistě české, nebo jazykově smíšené. Zvláště jazykově smíšená družstva, která zabírají několik obcí, sestavují se tak, že výhodu z toho mají české obce a břemena obce německé. Tak je tomu s vodním družstvem v Jevíčku. Tu je projekt, který zasahuje asi 7 obcí, z nichž 2 až 3 jsou německé, mezi nimi obec Chornice, kteréžto osadě bylo navaleno břímě 400.000 K. Za to bylo jí meliorováno několik ha luk, jak se řeklo. A tato meliorace luk není vskutku příznivou a majitelé tvrdí, že louky budou dokonce pokaženy, bude-li provedena tato meliorace. Ale to pánům docela nic nevadí, a provádí se, protože Němci právě musí platit. Při schůzi, kterou konala stavební společnost, bylo zástupcům německých obcí zakázáno vůbec slůvko do toho promluviti. Nedostali ani dovolení, vysloviti tam svá mínění, museli si všechno nechat líbiti, nájezdy národně-šovinistického rázu, a přes to mají býti dnes dobří k tomu, aby spoluplatili. Užitek z toho budou míti obce okolo Jevíčka, které jsou české. Nicméně - to jest rovnost občanů v naší republice - jest tatáž obec dnes již zatížena asi 1 milionem na elektrisaci tohoto místa. Původní projekt činil sotva 100.000 K, a když obec - nelze se diviti, že zemědělci nemají technických znalostí a náhledů, aby mohli projekt posouditi, - podepsala posléze kontrakt, byly dodávky vyšroubovány nekonečně do výše, takže posléze musila platiti 1 milion korun, a tu jest se obzvláště diviti, že tyto elektrárenské společnosti všechny dnes jsou státně koncesovány a státem podporovány; a je to vykořisťování a švindl, který se tu provádí s tolerancí a za patronace tohoto státu, že se to zdá býti člověku nemožným. Je to skutečně takové, jako když hotentotský král prodává své poddané. Právě tak nás vydává tento stát bez ochrany elektrárenským společnostem.
Musíme z těchto důvodů při této příležitosti nejostřeji požadovati, aby po této stránce bylo zacházeno s německými vodními družstvy právě tak jako s českými. Žádáme při této příležitosti, ježto vybudování vodních sil souvisí s elektrisací, aby byly změněny také zákony elektrisační, aby vliv obcí byl rozšířen a aby konečně jednou byla učiněna přítrž tomuto nestoudnému vykořisťování a podvodům těchto společností. Ne v řadě poslední poukázal bych na to, aby učiněno bylo, čeho třeba, i pro polní hospodářství, jež po tolik let, za války i po válce, bylo vykořisťovacím objektem politických stran a politických hesel, aby se dostalo ku předu a mohlo existovati. A ukazuji zvláště na nedostatek porozumění, jaký jeví se nečinně vůči poslednímu nebezpečí, hrozivě se valícímu z jižní a střední Moravy. Jest to nebezpečí zavíječe pelyňkového, který zaplavil jižní a střední Moravu a působí ničivě na našich polích, aniž dosud nějaký úřad byl proti tomu čeho podnikl. Lidé byli zůstaveni sobě samým, nedostalo se jim na dotazy dlouho žádné odpovědi, a když se jim dostalo konečně informací, byly nedostatečné a nesprávné. To svědčí o takové nevědomosti našich státních ústavů, že jest to neuvěřitelno. Jest nám počítati s těmito škůdci a činím na to pozorna, že nebezpečí jest větší, než se myslí. Kdo viděl tohoto škůdce při práci, užasne, co dovedou tyto housenky za den zničiti. Během tří dnů viděl jsem sám, jak tento hmyz úplně sežral řepné pole v rozměru asi 100 měr; když nenašel žádné potravy, odlezl dále do jetelišť a brambořišť a nikde nelze ho zadržeti. Teď minul první náraz, housenky se zakuklily, avšak za 3, 4 týdny jest nám počítati s novými motýly. Nesmíte zapomínati, že každý motýl může zploditi 250 nových housenek, že lze očekávati jeho rozmnožení v poměru druhé mocniny a že nutno počítati tudíž s druhou žravostí tohoto hmyzu v měsíci srpnu. Je samozřejmo, že musíme letos počítati s třetí generací tohoto hmyzu, že ozimy koncem září a počátkem října jest bráti v úvahu jako jediné místo pro jeho potravu a že bude následkem toho v příštím roce naše obilní žeň nesmírně ohrožena. Jest s podivem, že jsme dosud státně neorganisovali vyhlazovací válku proti tomuto hmyzu. Ministerstvem zemědělství nebylo dosud ničeho podniknuto. (Německý výkřik: O ano, výzva!)
Výzva; tím však tohoto hmyzu nevyhubíte.
Žádali jsme o jedovaté prostředky, arsenik, barium, chlorid,
nemohli jsme jich však dostati v patřičném množství. A nebyla
také učiněna opatření, aby byly dovezeny z ciziny. Nelze žádati,
aby rolníci, jejichž letošní sklizeň jest úplně zničena, jejichž
pícniny částečně již letošní špatnou žní byly zničeny, v zájmu
celku vlastním nákladem provedli těžce zdolatelný boj proti tomuto
škůdci. Chci pouze tímto příkladem dokázati, že vláda má na vše
důležité dost času, a ujímá se všeho, čeho by raději měla zanechati.
(Německý výkřik: Zavírá tajemníky našich stran!) Zcela
správně! A kryje tyto trhany, kteří je dali zavřít, neboť konečně
nemůže nikterak za to, že venku sedí nějaký blbec, okresní komisař
nebo ministeriální rada. Že však jejich hlouposti béře za své,
svědčí o slabém duchu. Chci ještě jednou podotknouti, že jest
zcela zvláštní, že vláda ujímá se věcí, do kterých jí ničeho není
a jež by mohla s klidem přenechati parlamentu; avšak o věci, jichž
úprava mohla by prospěti správě a provádění již existujících zákonů,
o ty se jistě nestará. Nestará se také o to, že poslanci mají
práva a povinnosti. Činí-li se na příklad dotaz na pana min. předsedu,
bylo by na místě, aby dána byla konečně za půl roku odpověď. Aneb
byla-ji na příklad podána interpelace a odpoví-li na ni ministr
národní obrany, že nebylo volebních rot, že jich není, a že rota,
která byla v Miroslavi, byla prý jen dočasně přeložena do Pohořelic,
avšak právě v době, kdy konaly se volby, tož je to prolhanost,
kterou odvoditi lze jen z toho, že pánové nevědí, co se jim referuje,
a vše berou za bernou minci. Ať zavedou jen pořádek ve správě,
a pak ať se nemíchají do dělání zákonů! A dusí-li pan ministr
financí věci, jež mu byly předloženy před 1/2 2 rokem, ještě dnes
ve svém pekáči, ačkoliv úřad přešel dva až třikrát z ruky do ruky,
jest to rovněž k podivu. Musíme si jen přáti a žádati, abyste
metli před svými vlastními dveřmi a zůstavili v parlamentě poslancům,
aby dělali zákony a nikoliv vládě, aby vydávala nařízení! (Souhlas
a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo poslednímu
řečníku zapsanému p. posl. Špačkovi.
Posl. Špaček: Slavná sněmovno! Tato předloha zákona není pro nás překvapením zrovna radostným, a to proto ne, poněvadž naše radost z ní mohla by býti dokonalá jen tenkráte, kdyby tato osnova byla předně obsáhlejší i pokud běží o řeky, které mají býti regulovány, po případě o bystřiny, které mají býti hrazeny, za druhé kdyby nebyl rozpočet na všechny práce v seznamu uvedené sestaven z doby roku 1919, nýbrž podle cen nynějších a za třetí - což jest hlavní - kdyby v této předloze bylo uvedeno vodotoků, které mají býti regulovány nebo hrazeny, daleko více, než je tomu skutečně.
Nebudu mluviti všeobecně, nýbrž přejdu ihned ke konkretnostem.
Navrhovaným zákonem má býti opatřena úprava vodotoků za úhrnnou částku 7 milionů korun. Přihlédneme-li k seznamu všech vodotoků, které mají býti regulovány, po případě hrazeny, vidíme, že největší část rozpočtená na úpravu řeky jest částka pod položkou 3, 4 a 5, určená na regulaci řeky Bečvy. Je to dohromady více než 4 1/2 milionů korun z celého obnosu 7 milionů korun.
Pokud běží o částku druhou, vidíme, že zase Bečva funguje položkou největší. Již z této prosté okolnosti jest zřejmo, že právě řeka Bečva, která neprotéká, jak to říká správa výboru rozpočtového, jižní Moravou a severním Slovenskem, nýbrž východní Moravou, že tato řeka Bečva jest opravdu řekou velmi zlé pověsti a víme to jmenovitě my, kteří za kraj Valašský v tomto parlamentě jsme a kteří jsme z těch končin rodáky nebo obyvateli.
Velectění přátelé! Zákonnou osnovou, kterou projednáváme, nebude však těm hrozným katastrofám, které každoročně řeka Bečva působí, odpomoženo, jako se to dosud nestalo dosavadním opatřením moravského zemského výboru. Tedy s bolestí konstatujeme, že na úpravu této, velké hospodářské zlo působící řeky, jest určeno touto zákonnou osnovou tak málo, třeba že částka 4 1/2 milionů korun je značná. Málo jest to proto, že ze specifikace ve zprávě sestavené jest vidno, že práce, které mají býti provedeny za ty obnosy, buď nebudou provedeny vůbec, nebo ne tak, aby skutečně dosavadní zlé vlastnosti této řeky trvale odklidily. Praví se tu, že mají býti obnoveny strhané hráze, opevnění břehová a regulovány cesty Bečvy, t. zv. jižní, dolní Bečvy od Nového Hrozenkova až po Tovačov. Račte uvážiti, že trať od Nového Hrozenkova až po Tovačov je dlouhá asi 90 km. Je-li na tuto opravu určena částka 3,639.000 K, jest zřejmo, že oprava, bude-li dodržen tento rozpočet, bude zase jenom povrchní tak, jak jsme tomu zvyklí na pracích dosavadních. A tudíž uvidíme zase, že bude na místech, ve kterých by měly býti stavěny široké, pevně fundované, nejmodernějším technickým způsobem prováděné práce nouzové, zase prostě položeno několik provisorních takových pytlů z roští naplněných oblázky, po případě pískem a svázaných buď dráty anebo nějakými lýky. Tato práce bude zase skutečně jenom zbytečným vynaložením peněz, poněvadž každoročně při stoku zejména těchto dvou Bečev vsetínské a rožnovské konstatujeme úplnou bezúčelnost a nezpůsobilost takových "prací" opevňovacích.
Avšak, drazí přátelé, kdyby měla býti tato regulace opravdu platná, anebo tak platná, aby po čase nemusila vláda, která jedná mandatario nomine zemského výboru moravského, předstoupiti s novou předlohou, která bude zase vyžadovati značné peníze na úpravu této řeky, bylo by nutno, aby bylo uvedeno v tomto seznamu daleko více bystřin, které jsou přítoky řeky Bečvy a které v prvé řadě musí býti technicky dokonale zahrazeny, anebo jejich tok odkázán, abych to řekl po obyčejném žurnalistickém způsobu, do svých mezí. Řeka Bečva se svými přítoky se rozvodňuje každoročně tak divoce, že i velmi pěkně postavené práce technické úžasně trhá, jak je to vidět pod železničním mostem z Bystřice do Valašského Meziříčí, kde velice pěkné, cementem a betonem, respektive z kvádrů provedené hráze jsou rozmetány a zaneseny na úrodná pole až do vzdálenosti na 50-60 metrů. A jestliže taková práce nebyla proti tomu nic platná, je to důkazem toho, že musí býti v první řadě i přítoky řeky Bečvy regulovány, resp. zahrazeny a upraveny tak, aby z nich voda řečiště Bečvy takovým způsobem nerozmítala.
Tedy postrádám v této předloze finančně, zejména u řeky Bečvy, dostatečné prostředky pro zahrazení jejich přítoků, z nichž nejškodlivější, resp. největší škody působící je potok Juhyně, který jmenovitě předešlá léta způsobil velké spousty.
Postrádám také jakoukoliv zmínku o úpravě přítoku bráneckého a poličenského, které loni podemlely mnoho stavení v obci poličenské a bránecké, které musily býti potom zase většinou na náklad zemský, po případě státní opravovány. Postrádám jmenovitě jakoukoliv zmínku o úpravě přítoku Bečvy, Bystřičky, která sice na svém vrchním toku dala velice krásnou příležitost k opevňovacím zařízením postavením tak zvané údolní přehrady, ale která na svém dolním toku pod přehradou nebyla upravena a právě tokem řítíc se do Bečvy u t. zv. "Nové hospody", zdouvá vodu a celé toto zdutí odnáší úrodná pole obcí u Valašského Meziříčí, Hustopeče atd.
Tyto všecky nedostatky musíme předloze vytknout, zrovna tak, jako musíme vytknout, že v ní není žádné zmínky o řece Ostravici, která snad právě do tohoto projektu nebyla pojata, poněvadž tvoří současně zemskou hranici mezi Slezskem a Moravou. A bohužel právě při takových řekách nastávají velké administrativní překážky tím, že disposice nad nimi náleží dvěma zemským výborům, po případě dvěma zemským stavebním kancelářím. Přál bych si velmi vřele, aby úprava jmenovitě takových hraničních řek zemských, jako jest Ostravice, po případě Odra, byla opravdu důkladně vzata co nejdříve v úvahu a tato řeka, která právě nejchudšímu obyvatelstvu vých. Moravy působí strašné škody hospodářské, byla řádně upravena. Zrovna tak bych si to přál pro řeku Odru a její přítoky, z nichž nejdůležitější je Lubina, také v seznamu uvedená, ale obnos ten je tak nepatrný, že se nějaké řádné úpravy nadíti nemůžeme. Račte si všimnouti, vzácní přátelé, že na příklad v tomto seznamu jest jedenkrát zařaděno na opravu jezu Zubkova řeky Bečvy 150.000 K a na opravu jezu "Horní" potoka Dřevnice 405.000 K. Znám náhodou oba tyto jezy i ten jez Zubkův u Rožnova, i ten " Horní" jez u Zlína, a vím, že ten jez Zubkův je větší a poškozenější, a přece se na jeho úpravu preliminuje jenom 150.000 K, kdežto na ten "Horní" jez u Zlína 405.000 K, ačkoli je menší. Je tudíž viděti, že tuto navržené úpravy nejsou dostatečné, resp. že obnosy pro ně vytčené nebudou stačiti, aby práce byla provedena tak, jak by to bylo technicky nutno a jak by bylo nutno vzhledem ke státním zájmům finančním, poněvadž vynakládají-ji se takovou předlohou určité, poměrně značné obnosy na úpravu která za rok bude úplně zničena, zdá se mi to jednání nehospodárné.
Kromě toho jest jisto, jak jsem
na počátku řekl, že nebude moci technická správa státní, po případě
zemská, tyto úpravy vykonávati ani takovým způsobem, jak bylo
určeno, již proto, poněvadž preliminované obnosy byly sestaveny
už v roce 1919. Každému, kdo poněkud zná stavební poměry, je známo,
respekt. není třeba dokládati, že za tyto obnosy, rozpočtené na
základě cen z r. 1919, tyto práce v této předloze ustanovené provedeny
nebudou. Než přes to, že je tato předloha vadná, vítám ji přece,
poněvadž odstraňuje aspoň nejtěžší překážku úpravy těchto řek
a odstraňuje na nějakou dobu možnost velkých katastrofálních poruch,
které právě neupravenost těchto řek a přítoků jejich působí a
budeme tudíž pro tuto předlohu hlasovati. (Výborně! Potlesk.)