3. zpráva I. výboru rozpočtového II. výboru zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 1736), jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích (tisk 2225).
Zpravodaji jsou za výbor rozpočtový posl. Záruba a za výbor zemědělský posl. Koudelka.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji za výbor rozpočtový panu posl. Zárubovi.
(Hluk na levici. Různé výkřiky.
- Místopředseda
Buříval zvoní.)
Zpravodaj posl. Záruba (za
hlučných výkřiků německých poslanců): Slavná sněmovno! Jak
slavné sněmovně jest známo, velké povodně Bečvy a jižních toků
moravských vedou každoročně k tomu, že ničeny jsou vodou z břehů
vystouplou budovy, pole, lesy komunikace a všecko to, co člověku
slouží k jeho prospěchu. Také roku 1919 dne 9. července vznikla
na Bečvě ohromná průtrž mračen, která zaplavila... (Hluk. Výkřiky
německých poslanců.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Záruba (pokračuje): ... celou jižní Moravu. Strhala mosty, roztrhala silnice, urvala břehy řek a polí, namnoze zničila i stavení a způsobila do milionů jdoucí škodu... (Hluk a odpor na levici. - Posl. Taub [německy]: Ale pane předsedo, musíte dát přece napřed odhlasovat pozměňovací návrhy! - Výkřiky posl. Hillebranda.) ... občanstvu jižní Moravy a severního Slovácka. Tyto škody již za starých rakouských vlád vedly k tomu, že bylo vyšetřováno, jak by se jim dalo v budoucnosti zabrániti. Z té příčiny naše vláda, která má na dobrém vědomí a starosti nejen zájmy lidu zemědělského, nýbrž také zájmy lidu průmyslového, podává návrh, aby na úpravu regulací vod v Pobečví v jižní Moravě a severním Slovácku věnována byla z prostředků státních určitá částka, a to... (Trvalá vřava na levici. - Posl. Hillebrand [německy]: Tak se nehlasuje v žádném parlamentě na světě, jako zde! Všechno si nenecháme líbit! - Různé výkřiky. - Místopředseda Buříval zvoní.) skoro 8 milionů korun, které by současně s příspěvky zaměstnavatelských a jiných autonomních korporací utvořily základ k úpravě regulací břehů a zavodňování moravských jižních toků.
K provedení zajišťovacích a opravných
prací na moravských vodotocích, jichž je potřeba následkem živelní
katastrofy r. 1919, bude preliminováno v rozpočtech na rok 1922,
1923 a 1924 částka 7 milionů korun. (Vřava na levici neustává.
Někteří poslanci němečtí tlukou pěstmi do pultů. - Různé výkřiky
proti způsobu hlasování o druhém odstavci denního pořadu.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid!
Zpravodaj posl. Záruba (pokračuje): Celkový rozpočet na práce úhradní činí 8,432.000 Kč. Celkový rozpočet na práce zahrazovací určen je částkou 2,793.000 Kč. (Vřava a odpor na levici trvají.) Celkem tedy náklad činí 11,225.000 Kč.
Hrazen bude takto: a) Příspěvkem zemského výboru na Moravě na práce uhrazovací 1,913.000 K. b) Příspěvkem zájemníků 780.000 korun. c) 15%ním příspěvkem zemského výboru z rozpočtu na práce zahrazovací 419.000 K. d) Ze zálohy zemského výboru 1,050.000 K. A ten zbytek, okrouhle 7 milionu korun, dá státní správa a povolení tohoto zbytku, těch 7 milionů korun, týká se předložená nám předloha.
Z těch důvodů, které jsem uvedl
již s počátku, že jest to zájem našeho zemědělství, zájem vodní
komunikace, že jest to zájem našeho průmyslu, doporučuji nejen
pro nás, nýbrž také pro Němce, některé tamní krajiny obývající,
aby slavná sněmovna tuto předlohu povolila. A proto rozpočtový
výbor, vzhledem k tomu, že jde o záležitost hospodářskou, stejně
Němcům jako nám prospěšnou, jednomyslně navrhuje, aby slavná sněmovna
tuto předlohu na povolení úvěru 8,000.000 K k úpravě toků na jižní
Moravě a severním Slovácku povolila. (Výborně! Potlesk. -
Odpor a trvalá vřava na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji výboru zemědělského panu posl. Koudelkovi.
(Vřava na levici trvá.)
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná
sněmovno! Zemědělský výbor zkoumal předloženou vládní osnovu,
jíž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a
opravných prací nouzových na moravských vodotocích po stránce
ochrany zájmů zemědělských. Katastrofální povodeň, která dne 7.
a 9. července 1919 těžce postihla jižní moravské kraje... (Výkřiky
a vřava na levici. - Posl. dr. Haas: Přestaňte mluvit!)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid. (Vřava neustává.) Žádám, aby řečník
nebyl vyrušován.
Zpravodaj posl. Koudelka (pokračuje):
Velectění pánové, já jsem vám přece nic neudělal. (Vřava
neustává.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím znovu o klid.
Zpravodaj posl. Koudelka (pokračuje):
Katastrofa ta velmi těžce postihla zemědělský lid v jeho životní...
(Vřava německých poslanců.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Pánové, zbytečně se rozčilujete. (Někteří němečtí poslanci tlukou do pultů. Stálá vřava. Posl. inž. Jung a dr. Baeran házejí na předsednickou tribunu na zpravodaje sněmovní tisky.)
Volám pana posl. inž. Junga a p. posl. dr. Baerana k pořádku. (Hluk trvá.)
Poněvadž není možno zjednati klid a pořádek, přerušuji schůzi.
(Schůze přerušena v 5 hod.
18 min. odpol. - opět
zahájena v 6 hodin 35 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji opět přerušenou schůzi. Schůze byla přerušena pro nepokoj, vzniklý po projednávání druhého odstavce denního pořadu dnešní schůze, kterýžto nepokoj obracel se proti způsobu hlasování o druhém odstavci denního pořadu. Jelikož šlo při tom o nedorozumění, způsobené tím, že pan předsedající nepozoroval sám námitek proti způsobu hlasování, jím enuncovanému, aniž na námitky ty byl upozorněn, bude sněmovně při druhém čtení poskytnuta příležitost v rámci jednacího řádu, aby případným vrácením osnovy výboru mohla se sněmovna věcí znovu zabývati.
Budeme pokračovati v projednávání odstavce třetího.
Slovo uděluji k pokračování v
řeči p. zpravodaje posl. Koudelkovi.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Prosil bych především, aby pánové své účty s presidiem nevyřizovali zcela nespravedlivě se zpravodajem a nečinili ho zodpovědným za úkoly, které mu nepříslušejí. Že projednávání tohoto předmětu ryze hospodářského bylo přerušeno způsobem, který, bohužel, v tomto domě není neobvyklým, lze jen litovati.
Pokud běží o předmět denního pořadu sám, výbor zemědělský zkoumal předloženou vládní osnovu o povolení státního příspěvku k provádění zajišťovacích opravných prací nouzových na moravských vodotocích po stránce zemědělských zájmů a vycházeje se stanoviska, že zemědělskou výrobu jako prvovýrobu nutno, pokud jen to v lidských silách jest, chrániti proti všem ničivým vlivům přírody, usnesl se jednomyslně požádati tento slavný sbor, aby vládní osnovu tak, jak byla navržena a rozpočtovým výborem projednána, také schválil. Děje se to nejen se zřetelem na těžkou situaci těch, kteří katastrofální povodní na jižní Moravě a severní Slováci roku 1919 v létě byli postiženi, nýbrž děje se to i u vědomí povinností, které má stát vůči té výrobě, která ač velmi často podceňována, přece zůstává stáje nejdůležitější lidskou činností a nejdůležitější základnou naší existence.
Budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti zmínil se pouze několika větami o okolnosti, která s ochranou zemědělství proti ničivým vlivům přírody souvisí. Chrání-li stát, vynakládaje k tomu účelu milionové obnosy, zemědělskou produkci v tomto směru, pak jest třeba tím spíše žádati, aby tato produkce byla chráněna zejména v této těžké době vyživovací krise tam, kde to nestojí ani haléře.
Se všech stran republiky dochází jmenovitě v poslední době m noho stesků do toho, že úžasně se rozmnoživší hlodavci a zvěř lovná ničí zemědělskou výrobu, a zemědělci marně volají v tomto ohledu po ochraně. Náš honební zákon, zastaralý to plod feudálního panství v této zemi, chrání sice zvěř, ale nechrání člověka, chrání sice sportovní libůstky několika tisíců lidí, ale nechrání zemědělskou práci, na jejímž stavu a výsledcích závisí nejen existence těch, kteří se jí věnují, nýbrž také ve veliké míře zdar a prospěch tohoto státu.
S tohoto místa vyslovují přání, aby ministerstvo zemědělství v této věci, která dá se rozřešiti bez jakéhokoliv zatížení státní pokladny, konečně vykonalo to, co již dávno jest jeho povinností, aby totiž starý brak feudálního zákonodárství hodilo do koše a předložilo Národnímu shromáždění osnovu moderního honebního zákona, který by vyhovoval nejen potřebám našeho zákonodárství a potřebám tohoto státu, nýbrž který by také odpovídal duchu doby a který by byl v souladu s moderní politikou tohoto státu.
Doporučuji jménem zemědělského
výboru předlohu zákona tak, jak nám byla předložena a jak ji zemědělský
výbor a rozpočtový projednal, k laskavému schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Přihlášeni jsou "proti" pan posl. Simm, dr. Radda a Kraus.
Dále páni poslanci dr. Dolanský, Slavíček, Pastyřík a Sonntág.
Navrhuji řečnickou lhůtu 10 minut. Jest snad proti tomu námitka? (Nebyla.)
Námitek není. Návrh můj jest přijat.
Uděluji prvnímu řečníku na straně
"proti" zapsanému, p. posl. Simmovi slovo.
Posl. Simm (německy):
Velectěné dámy a pánové! Především podotýkám, že my nemáme
v zásadě ničeho proti tomu, aby se poskytly státní příspěvky pro
vyřízení nutných prací, a to nouzových a regulačních prací v oblasti
moravských říčních toků. Prosím však, aby mně bylo dovoleno při
této příležitosti poukázati také na naléhavost jiné věci totiž
provedení regulačních prací v oblasti Bílé Desné. Snad bude známo
většině dam a pánů, že 18. září 1916 přihodilo se v povodí Bílé
Desné veliké neštěstí tím, že praskla přehrada zřízená na Bílé
Desné a tím záplava 400.000 m3, jež jí měla býti zadržena
rozlila se do údolí, které jest z nejprůmyslovějších a na živnosti
nejbohatších údolí průmyslového jabloneckého okresu. Byla způsobena
přímo strašná škoda. Bylo zničeno místo, jež, jak již zdůrazněno,
náleží k nejprůmyslovějším místům jabloneckého okresu. Víte, aspoň
většina z vás to ví, že tehdy při této katastrofě zahynulo 65
lidí a že veliký počet živnostenských podniků - - (Hluk).
Předseda (zvoní):
Prosím o klid!
Posl. Simm (pokračuje): ... přes 30 podniků bylo zničeno.
Práce, jež měly odstraniti škody vzniklé touto katastrofou, nepokračovaly dosud uspokojujícím tempem, jsou tak nepatrné, že naprosto nemohou vyplniti svého účelu, který měly vyplniti, totiž regulace a bezpečnosti. Práce, jež musí býti vykonány v povodí Bílé Desné, nemají pouze charakter obyčejných regulačních prací, nýbrž ony mají také charakter prací zajišťovacích, bez jichž vyřízení nemůže se navrátiti do údolí Desné žádný pravidelný pořádek a nemůže se odvrátiti nebezpečí od tohoto údolí. Život v tomto údolí stal se přímo hrozným, poněvadž povodně se každoročně opakují, a tyto povodně jsou podnikům, jež se ještě v tomto údolí nalézají, stále více nebezpečny právě proto, že nebyla dosud vykonána regulační práce. Místy není vůbec žádného řečiště a říční voda se rozlévá při vodní katastrofě celým údolím. Důvodem průtahů se započetím připravovaných prací v povodí Bílé Desné jsou potíže s opatřováním finančních prostředků, nutných pro tyto regulační práce. (Výkřiky posl. inž. Junga.) Bylo již podniknuto dosti intervencí, aby se urychlilo tempo regulačních prací. Před několika měsíci konala se na můj podnět zde ve sněmovně porada interesentů s odborníky. Při této poradě bylo ministerstvo práce zastoupeno panem min. radou inž. Schuhmandelem, říční regulační komise panem min. radou Steinhartem. Oba tito pánové podávali tehdy zprávu o projektu, který měl býti proveden roku 1921, dílčím stavebním projektu, který měl předsevzíti regulaci říčního toku Bílé Desné od vtoku do Černé Desné až ke kilometrové značce 0.582, projekt, jehož provedení by bylo vyžadovalo 800.000 korun. Pro rok 1922 jest, jak tito pánové sdělili, připraven k provedení vetší dílčí stavební program, na nějž jest pamatováno rozpočtem 1˙5 mil. korun, ovšem za předpokladu, že k této částce 1˙5 milionu korun poskytne země 40% příspěvek.
Dámy a pánové! Pro rok 1921, tedy pro letošní rok, má býti regulováno pouze 582 m říčního toku. Přes to, že to jest opravdu něco velmi nepatrného, zdá se však, že ani tento nepatrný ústupek nedojde provedení. Uplynula již značná část letní stavební periody 1921, aniž bylo, jak jsem se mohl osobně na samém místě přesvědčiti, započato s pracemi tak, že by byla opravdová naděje, že aspoň tento skrovný stavební program roku 1921 bude v tomto období absolvován. Jest to zcela zvláštní věc, pováží-li se, že páni interesenti, kteří se súčastnili svého času oné porady, jen proto ustoupili od svých dalších oprávněných přání, protože viděli v nepatrném vládou slíbeném částečném stavebním programu 1921 přece aspoň dobrou vůli vlády nějak pomoci. Rok 1921 jak řečeno, již z větší části minul, aniž by práce plynným způsobem pokračovala.
Způsobeno je to, jak jsem se informoval,
nedostatkem peněžních prostředků, jichž uvolnění naráží na potíže
všude tam, kde se má vyříditi něco v německém území. My máme rovněž
tak velké právo na to, abychom dosáhli vyřízení nouzových prací,
jako jiná území. Uvažte přec, že my také přinášíme oběti pro tento
stát, že od nás žádáte dávky přímé i nepřímé. Systém stále jen
bráti a ničeho nikdy nedávati, nemůže nás samozřejmě na trvalo
uspokojiti. Musíte jednou přikročiti k spravedlivému dávání také
na naše přání. (Posl. inž. Jung [německy]: Tady kážeš hluchým
uším, neboť bráti spočívá v národním charakteru!) Ba ovšem,
to jest správné a přece musíme jakožto zástupci tohoto území,
jež máme zastupovati, mluviti pro nezbytnosti těchto území. Jak
značně místo Desná trpí důsledky vodní katastrofy roku 1916, to
dokazuje výsledek sčítání lidu roku 1920. V místě tom se počítalo
roku 1910 ještě 2400 obyvatel a roku 1920 se mohlo vykázati pouze
1600 obyvatel - okolnost, kterou nelze vztahovati pouze
na to, že při vodní katastrofě zahynulo 65 lidí a snad také válkou
jistý počet obyvatel zahynul, nýbrž specielně na to, že jest v
proudu kolosální stěhování z tohoto místa, poněvadž toto místo
nemůže již na trvalo udržeti průmyslových podniků. Ony průmyslové
podniky, jež přes potíže tam existující vydržely, budou v dohledné
době donuceny, místo opustiti, nebudou-li vládou podniknuta ona
bezpečnostní opatření, jež jsou nutna, aby je udržela. (Posl.
Patzel [německy]: Za to mají k tomu dostat ještě daň z vodních
sil!) Zde vyjadřuje se opět to, co jsem řekl před tím: brát
a nedávat. Chci zde zdůraznit, poněvadž kolega Patzel to
nadhodil, že daň z vodních sil by zajisté zúročila investovaný
kapitál, kdyby byly započaty regulační práce, a podniky by tím
opětně obživly. Nebyl by to jistě špatný obchod pro stát, kdyby
tyto regulační práce byly započaty jak jen možno rychle. Žádám
bezpodmínečně, aby stavební program stanovený pro rok 1921, který
vyžaduje celkem 600.000 K, skutečně roku 1921 byl proveden. Dále
žádám, aby roku 1922 rovněž byl proveden projekt ministerstva
veřejných prací, jehož provedení podle rozpočtů bude státi 1,500.000
K. Prosím vás, abyste při následujícím hlasování hlasovali pro
návrh, který jsem v tomto směru zde podal a který ničeho nežádá,
než uložiti vládě péči o provedení tohoto projektu navrženého
ministerstvem veřejných prací. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Uděluji dalšímu na
straně "pro" zapsanému řečníku panu posl. Häuslerovi
slovo.
Posl. Häusler (německy): Dámy a pánové! Asi před dvěma léty v červenci 1919 udála se ve střední Moravě hrozná katastrofální povodeň a dnes po dvou létech předkládá nám vláda návrh, aby konečně to, čeho je třeba, mohlo býti provedeno. Je jisto, že jen veřejnost, vláda, stát, jsou s to, aby daly potřebné prostředky k použití, že soukromá pomoc nestačí, aby takové škody mohly býti odčiněny. Vláda ovšem také zasáhla, a prohlížíme-li odůvodnění, nalezneme, že počátkem července 1919 ihned byla dána k použití částka 2 milionů korun, že dále v červenci byly poskytnuty další 4 miliony a že tehdejší revoluční Národní shromáždění poskytlo úvěr až do 10 milionů korun. Na konci r. 1919 se však ukázalo, že tato pomoc není dostatečná a že musely se znova poskytnouti peněžní prostředky. Tedy na konci r. 1919 se již vědělo v jaké míře musí se prostředky poskytnouti. Vláda předložila v únoru 1920 návrh. Výbor poradil se již 25. května 1920 o tomto návrhu a dnes teprve, po půl druhém roce, předkládá se sněmovně k usnesení. Vláda potřebovala mnoho času k tomu a mezi tím bylo tisíce a tisíce lidí bez práce. Tato předloha nebyla vyřízena, aby se poskytla nezaměstnaným příležitost k práci. Zatím muselo tisíce dělníků hladověti, byli vydáni v šanc nouzi a bídě. Dva roky zbytečně prošly, za kteroužto dobu byla by mohla býti skutečně dobrá, praktická práce provedena.
Přirozeně jsme pro tento zákon a budeme také pro něj hlasovati. Při této příležitosti nemohu však pominouti mlčením, abych zároveň nepoukázal na hroznou katastrofální zátopu, jež se udála v noci z 1. na 2. června tohoto roku v pohoří pradědském. Tam nastala večer 1. června průtrž mračen, jež způsobila několik případů sřícení skal. Tímto sesutím skal vytvořily se na úpatí vrchu tak zvané údolní přehrady, jež nesnesly tlaku vody, a když voda prorazila hráze, řítila se s hukotem dolů do údolí strhujíc vše s sebou. Bohužel, vyžádalo si to také oběť několika lidských životů, strhlo to domy, odneslo mosty, silnice na sta metrů široko podemlelo a zničilo, na kilometr daleko zaneslo pole bahnem, zničilo to žeň a pole zaneslo štěrkem, takže na léta nelze na to pomýšleti, aby opět byla obdělávána. Škoda odhaduje se asi na 16 milionů korun, a to v koutě severní Moravy a Slezska, kde bydlí ti nejchudší z chudých, kde jsou zaměstnáni převážně dělníci tkalcovští a dřevařští při velmi bídné mzdě, kde však je lid počestný a dobrý a po práci obdělává kamenitou horskou půdu, aby dostal kousek výživy, lid, kterému se vedlo za války a po válce nejhůře ze všech proletářů v tomto státě. Ptejte se výletníků do pradědského pohoří. Ti vám budou vyprávěti, že tam zpola vyhladovělé, polooděné ženy a děti žebraly na cizincích o kousek chleba. A to jsou lidé, kteří vždy byli pocti ví a dobří, a zůstali takovými a které jen hlad a bída dohnaly k tomu, že klesli k žebrotě. V té krajině udála se tato strašná katastrofa.
Je nutno, aby tu zasáhla vláda. Obce samy nejsou s to, aby z vlastních prostředků vůbec něco mohly provésti; chci jen jeden příklad vybrati. Obce Kouty-Aninaberg, jež jsou nejtíže postiženy, vykazují 800% obecních přirážek, z čehož nesou 80% velkostatkáři. Uznáte, že takové obce nemohou vůbec poskytovati pomoc. V těchto obcích, kde převážně žijí jen tkalcovští dělníci, kteří již tak pro utajenou hospodářskou krisi především v průmyslu textilním po léta musili žíti v nejžalostnějších poměrech, v této krajinně se nyní udála tato živelní pohroma a pomoc, jež pomocnými akcemi těm lidem pomáhá, snad sotva stačí, aby jim vypomohla oděvem a jinými drobnými věcmi. Vždyť ti lidé ztratili vše, a kdo měl příležitost po tomto velikém neštěstí tento kraj navštíviti, mohl tyto ubožáky viděti, jak tito lidé seděli u posledního zbytku svého majetku jako bez ducha, tupě, a jak bylo stěží možno od nich dostati odpověď, protože ztratili doslovně vše. Veliká část jich měla ještě jen to, co náhodou měli na sobě, když musili před valící se zátopou prchati. Vláda musí tedy zakročiti. Ona také pomoc přislíbila. Do nynějška, pokud vím, bylo poskytnuto vládou zálohou 200.000 Kč, a to pro celý kraj, pro údolí Desné 50.000 K, pro údolí Bělé ve Slezsku 100.000 K a pro Ostravsko- Karvínský revír, jenž rovněž zátopou byl poškozen, 50.000 K. Vláda poskytla tedy dosud 200.000 K. Mimochodem chci poznamenati, že moravský zemský výbor poskytl rovněž 50.000 K. Nyní je úkolem vlády, aby tu zasáhla a co nejrychleji přikročila k provádění prací regulačních a opravných. Tu však, jak se zdá, neukazuje ani vláda zvláštní nějaký chvat. Jako příklad chci uvésti, že obec Velký Losín předložila již před delší dobou projekt ministerstvu zemědělství, jenž týkal se brzké stavební úpravy bystřin. Dodnes ještě vůbec žádné vyřízení nebylo učiněno, přes zakročení jednoho z mých kolegů. Obec Kouty nad Desnou podala před léty návrh na údolní přehradu, vše bylo úplně vypracováno a hotovo. Bylo provedeno vrtání a všechny předběžné práce. Avšak ke stavbě této údolní přehrady nedošlo. Můžeme konstatovati, že kdyby již před léty bylo došlo k stavbě údolní přehrady, snad nebylo by bývalo také úplně zabráněno tomuto neštěstí, avšak přec zcela určitě nebylo by došlo k takovým následkům, jako tomu bylo nyní. Očekáváme, že, jestliže nyní budou prováděny práce opravné a regulační, že na tento projekt bude znovu vzat zřetel. Měli bychom tak příležitost nejen vykonati práci, nýbrž i možnost uskutečni ti stavbou této údolní přehrady projekt, kterým by mohla býti celá severní Morava zásobena elektrickým proudem. Moji kolegové v senátě podali již svého času interpelaci, jež týká se nejnutnějších opatření, jež mají býti ihned provedena.
Podáváme vám návrh a očekáváme, že dámy a pánové z této sněmovny tento návrh budou rovněž podporovati. Zní (čte):
"Vláda se vyzývá, aby po zjištění škod způsobených povodňovou katastrofou ze dne 1. července 1920 v pradědském pohoří co nejdříve podala předlohu zákona, kterou se zajišťuje provedení nutných regulačních prací, stavebních úprav bystřin a přehrad a požaduje se úhrada k tomu potřebných prostředků."
Pro tento zákon budeme hlasovati
a žádám dámy a pány, aby rovněž dali svůj hlas pro náš resoluční
návrh. Od vlády však očekáváme, že nepotřebuje zase dvou let k
provedení této předlohy, nýbrž že předloží dotyčný návrh sněmovně
v nejkratší době. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu
řečníku na straně "kontra", jímž jest pan posl.
dr. Radda.
Posl. dr. Radda (německy): Před námi leží zde návrh zákona, který oproti dosud projednávaným návrhům zákonů ničeho nedělá, nýbrž něco opomíjí. My jsme tomu zvyklí: buď se dělají zákony proti nám Němcům, nebo, když se již dělají zákony, na nichž mohou již míti zájem také Němci, pak se něco opomíjí, co by mohlo prospěti také Němcům. Rád bych zde hned odkázal na seznam, který jest připojen k tomuto návrhu zákona, v němž všechny možné toky jsou obmyšleny subvencemi, avšak ani jediný, který by protékal německým územím, ačkoliv v červenci 1919 se povodně nevyskytly pouze na Slovensku a jižní Moravě, nýbrž objevily se také všude jinde tam, kde nebyly konány regulační práce. Uznala-li již vláda nutnost podati návrh zákona, aby se schválily subvence pro regulační práce, pak měla by povinnost bráti zřetel na všechny ony, již léta, snad desítiletí existující projekty, jako na příklad údolí Desné, Bělé, Dyje, Moravy, Jihlavky, Švarcavy atd. Tyto projekty jsou zde léta, byvše projednávány již dřívějšími rakouskými ministerstvy, nevyřizují se však jednoduše z toho jednoduchého důvodu, poněvadž se žádným způsobem nechtějí povoliti pro tato území subvence Vláda však uvidí, že bude při tom doplácet, neboť bude muset na příklad při povodňové katastrofě, která právě nyní postihla území údolí Desné, beze vší pochyby vypláceti podpory. Ze by tyto podpory nečinily přirozeně 200.000 korun, jest samozřejmé. Jest prostě směšné, když se operuje s takovými částkami. Kolik tu přišlo na jednu obec? Obec Horní Domašov na př. má 1600 obyvatel, vesměs domkáře a dřevorubce, a této obci, která utrpěla prokazatelnou a odhadnutou škodu 4,800.000 korun, udělilo okr. hejtmanství frývaldovské z této subvence 200.000 Kč k zmírnění nejhorší bídy 2500 Kč. To jest skutečně směšné a nebylo by divu, kdyby tito ubožáci tyto peníze vzali a hodili je okresnímu hejtmanovi do obličeje za tu odvahu, poskytnouti jim takovou částku. (Výkřiky.) My jsme podali vzhledem k této povodňové katastrofě interpelaci, která přesně uvádí škody a žádá také o vhodná opatření vlády. Jest zbytečno to zde ještě opakovati. Rád bych však na to upozornil, že jsem při projednávání státního rozpočtu podal tři, ne-li čtyři návrhy, jimiž jsem žádal, aby pro regulační stavby v povodňovém území severní Moravy, v povodňové oblasti Slezska, jižní Moravy a východních Čech byly vloženy do rozpočtu částky tolika a tolika milionů - nemusíme to vypočítávati. Tyto návrhy byly jednoduše odmítnuty. Bylo však snad přece možno jeden nebo druhý návrh přijmouti, poněvadž tu nejde naprosto o věci, jež by prospívaly pouze Němcům, nýbrž beze vší pochyby také Čechům potud, že konec konců se musí zaplatiti daněmi vše to, co je nutné, aby se kryly tyto nesmírné škody. Jest však příznačné, že ani jediná říčka v německém území není v seznamu. Jest tam Bečva, a což já vím, jak se ty všechny řeky jmenují, na všechny se béře zřetel, ale ani jediná říčka, která by měla německé jméno anebo by tekla německým územím. Já myslím, že by se mělo následkem toho už z tohoto důvodu s našeho stanoviska hlasovati proti tomuto zákonu, poněvadž my nijak nenahlížíme, proč Čechové si mají pro sebe povolovati subvence, jichž Němcům prozatím ještě nepovolili, jež jim snad dokonce odeprou. My však se nepostavíme na toto stanovisko, poněvadž nemůžeme konec konců činiti ony ubožáky odpovědnými za to, že jim byla způsobena škoda, ale my musíme při příležitosti žádati, aby také na německá území bylo pamatováno patřičnými subvencemi. Vyhražuji si podati přesně a do detailů vypracovány návrh v tomto směru, který vládě umožní, vyříditi existující projekty a tyto projekty subvencemi podporovati.
Musíme však při této příležitosti konstatovati, že to spočívá zjevně v neschopnosti podřízených úřadů jednotlivých vládních míst, když přicházejí vládě zprávy, na základě jichž ona uzná za nutné dáti subvence 200.000 korun. Kdyby frývaldovský okresní hejtman byl měl pro to neštěstí otevřené oči, byl by musil viděti, že škoda je tak nesmírná, že lidé jsou bez přístřeší, bez chleba, bez oděvu, a byl by musil předem žádat vyšší částku. Jest to buď nedostatek dobré vůle učiniti něco pro toto obyvatelstvo, nebo jest to nedostatek schopnosti. Nuže, my jsme na to zvyklí vždy konstatovati, že podřízené úřady buď ukazují nedostatek vůle anebo jsou neschopné něco učiniti.
Křiklavý případ této neschopnosti se přihodil opětně.
Posl. dr. Lodgman podal interpelaci pro zastavení periodického časopisu "Nachrichtendienst". Tato interpelace byla nyní zodpovězena a v odpovědi se praví (čte):
"Poněvadž se úředně zjistilo, že "Deutsche Nachrichtengesellschaft" provozuje neoprávněně koncesovanou živnost telegrafní agentury a korespondenční kanceláře, bylo jí výměrem magistrátu hlavního města Prahy ze dne 8. února 1921, č. j. II. A 2927, zakázáno živnost tuto provozovati. Dále bylo na základě § 152 ž. ř. nařízeno uzavření místností a odnětí telefonického spojení, jako opatření k docílení úspěchu, že živnost dále provozována nebude.
Proti výměru tomuto dle předložených spisů odvolání podáno nebylo. Místnosti uzavřené byly později uvolněny, protože bylo dodatečně zjištěno, že v nich provozuje oprávněně svobodnou živnost výstřižků z novin podnik "Prometheus".
Při tomto stavu věci nemám příčiny, abych cokoli v záležitosti té zařídil."
Co je na té věci pravdivého? Předně neexistuje vůbec nějaká "Nachrichtenge sellschaft", nýbrž co existuje, jest "Deutscher Nachrichtendienst", periodicky vycházející tiskopis, který jest úředně ohlášen a povolen. Béře-li se snad zřetel na to, že redaktor měl nějaký telefonický rozhovor s Vídní nebo Drážďany s nějakým časopisem, nemůže se z toho usuzovati že provozuje časopiseckou korespondenci, nýbrž nanejvýše, že podává nějakou zprávu dále jinému časopisu. To se děje při každém časopisu a tu musil by se zavříti každý jednotlivý redaktor každého časopisu, také každého českého nebo by se mu musila odníti koncese atd. Rekurs byl podán, ačkoli zde stojí, že rekurs nebyl podán, a mohu zde dokonce ukázati presenční rubriku, že rekurs byl včas podán 22. února 1921.
Místnosti jsou stále ještě zavřeny, není pravda, že již byly uvolněny (Výkřiky.) a není pravda, že nějaká společnost "Prometheus" v tomto domě existuje. Ta nikdy neexistovala a neexistuje ani dnes a jest úplně nepochopitelno, kde onen pán z vlády, který tuto interpelaci projednával, všechny tyto věci sebral. Mimochodem řečeno, tyto místnosti vůbec nenáležely časopisu"Deutscher Nachrichtendienst", nýbrž Německé místní radě v Praze. Ovšem že se na opětovné intervence prohlásilo, že zabavení bude zrušeno, a dokonce se prohlásilo, že již jest zrušeno. Ve skutečnosti místnost jest dosud zapečetěna. Není tedy správné, co jest v odpovědi na interpelaci, že místnost později byla uvolněna.
Při této příležitosti jest také zajímavé, na jakém stanovisku stojí živnostenský úřad. My jsme se totiž pokusili přihlásiti tento podnik "Deutscher Nachrichtendienst" - nyní jako koncesovanou živnost pod jiným jménem. Živnostenský úřad prohlásil, že jde o periodický tiskopis, ne o koncesovanou živnost, že nemůže proto takovou koncesi uděliti, poněvadž to živnostenskému přihlášení vůbec nepodléhá. Zatím co zprvu bylo řečeno, že podléhá koncesi, staví se nyní živnostenský úřad, poněvadž jde o nový podnik, který by musel býti povolen, na stanovisko, že není vůbec vázán na koncesi. Teď podali jsme i proti tomu rekurs; teď se ukáže, jaké stanovisko zaujme vyšší úřad. (Německý výkřik: Vůbec žádné!) Žádné, z toho jednoduchého důvodu, protože veškerý spisový materiál se právě ztratil. Zmizel a úřad nebude míti příležitosti rekursy vyříditi. To celé jest velmi příznačné a obzvláště příznačné jest při tom také, že původně jednotliví referenti, kteří přicházejí v úvahu řekli, že šlo o čistě živnostenskoprávní opatření při uzavření místností, odnětí koncese atd. A když zde jednou nebyl hlavní referent, přeřekl se tak trochu jeden vedlejší referent a řekl, že nešlo o živnostenskoprávní opatření, nýbrž že toto opatření bylo následkem zasažení zemské politické správy na vyšší politický poukaz. Vidíme tedy, jak se to dělá.
Každým způsobem víme jedno, že
na nás se v tomto státě nebéře žádným způsobem zřetel, zřetel
nanejvýše s týráním, násilnostmi atd., o čemž budeme mluviti ještě
u příležitosti jiného bodu denního pořadu. S druhé strany víme,
že my od tohoto státu ničeho nedostaneme, ani největší ubožáci
ničeho nedostanou. Avšak my si můžeme představit, jak obyvatelstvo,
pokud smýšlí německy, soudí o tomto státě. Doufáme, že
obyvatelstvo vyvodí z toho správné důsledky a přijde na ono stanovisko,
které si přejeme, aby tento slavný stát poslalo ke všem čertům.
(Potlesk na levici.)