Předseda (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu
referentu za výbor ústavní panu posl. Rýparovi.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Ústavní výbor pojednal o usnesení senátu, o návrhu sen. dr. Karase a soudruhů a o návrhu posl. dr. Mazance a soudruhů na úpravu služebních požitků zřízenců okresních a obecních ve schůzi dne 24. června a uznal nároky těchto zřízenců, přijav celý návrh zákona ve znění senátu a zvláště se připojil k výboru sociálně-politickému. Co se týče vypuštění odst. 2 z § 1, souhlasí se změnou, jak ji přijal sociálně-politický výbor, a s touto změnou také přijal usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé.
Připojuji se k vývodům pana řečníka
přede mnou kol. Čuříka a navrhuji přijetí této osnovy.
(Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo třetímu
zpravodaji, za výbor rozpočtový panu posl. J. Černému (rep.).
Zpravodaj posl. J. Černý (rep.):
Rozpočtový výbor, obdržev zprávy výboru sociálně-politického a
ústavního, projednával osnovu zákona, jak ji senát byl schválil,
a konstatoval, že není zákonem tímto nijak rozpočet státní dotčen.
Pokud se týče merita zákona, vyslovuje se současně s těmito oběma
výbory pro to, aby zákon ten byl sněmovnou poslaneckou schválen
s tím, že v § 1 v odstavci druhém příslušný passus, jak pan kol.
Čuřík referoval, bude vypuštěn. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Také o této osnově, která má pouze 4 paragrafy, již také proto, poněvadž nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati najednou.
Námitka proti tomu není? (Nebyla.)
Není námitek. Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, §§ 1 až 4 inklusive, s nadpisem a úvodní formulí, jak jest obsažena ve zprávě výboru rozpočtového, ústavního a sociálně-politického a jak se za ni přimluvili všichni tři páni zpravodajové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen v prvém čtení.
Poněvadž také této osnově byla přiznána pilnost ve smyslu § 55 jedn. řádu, provedeme také ihned druhé čtení.
Mají snad páni zpravodajové nějaké
korektury?
Zpravodaj posl. Čuřík: Pouze
v důvodové zprávě výboru soc.-politického má místo "§ 2"
býti "§ 1".
Předseda (zvoní): Budeme tedy hlasovat o osnově přijaté právě ve čtení prvém také ve čtení druhém. Kdo s ní souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme k 14. odstavci, jímž
jest
14. zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1937 o vládním návrhu zákona (tisk 582 a 626 sen.) stran směny nemovitého státního majetku (tisk 2330).
Zpravodajem je pan posl. Sajdl.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Sajdl: Stavební družstvo ve Střešovicích žádalo, aby mohlo k dokončení výstavby nouzových domů použíti stavebního pozemku státního, který mu znemožňuje provedení přípojek a který jest v katastru střešovickém. V důsledku toho se rozhodlo ministerstvo financí, že změní tuto částku pozemku za pozemek obce pražské, a výbory souhlasily s touto změnou.
Doporučuji tedy ku přijetí zákon,
jak jest navržen, poněvadž jde o podporu stavebního ruchu a již
tím též jest předloha dostatečně odůvodněno, aby rychlou cestou
byla vy řízena. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Také o této osnově zákona, která má pouze 2 články, budeme hlasovati najednou, již také proto, poněvadž nebyly podány žádné pozměňovací návrhy.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona s nadpisem a úvodní formulí podle znění navrženého panem zpravodajem, odpovídajícího usnesení senátu, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon je schválen v prvém čtení.
Podle § 55 našeho jednacího řádu
přikročíme ihned k provedení druhého čtení při této osnově. Má
snad pan zpravodaj některé korektury?
Zpravodaj posl. Sajdl: Nikoliv.
Předseda: Ne. Kdo tedy také souhlasí ve čtení druhém s osnovou přijatou právě ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon je schválen také ve čtení druhém a tím je vyřízen 14. odstavec denního pořadu dnešního.
Přikročíme k 15. odstavci, jímž
jest
15. zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1938) o vládním návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku (tisk 2329).
Zpravodajem je opět pan posl.
Sajdl, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Sajdl: Jde,
jako v předchozím, o prodání státního pozemku v Josefově za účelem
podpoření tamějšího družstva všeobecně prospěšného k účelům stavebním.
Také v tomto případě jde o nutnost stavby a doporučuje se, aby
zákon, jak byl usnesen senátem, byl přijat také sněmovnou poslaneckou.
(Výborně!)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy opět hlasovati.
Také v tomto případě jde o osnovu zákona, která má pouze 2 články, nadpis a úvodní formuli.
Námitek proti tomu asi nebude, aby se hlasovalo najednou. (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, s jeho dvěma články, nadpisem a úvodní formulí tak, jak je obsažena ve zprávě rozpočtového výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest schválen v prvém čtení a přikročíme zase podle § 55 našeho jedn. řádu ke druhému čtení.
Má snad pan zpravodaj nějakou
korekturu?
Zpravodaj posl. Sajdl: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Kdo tedy souhlasí se zákonem, přijatým v prvém čtení, tak, jak byl přijat v prvém čtení, teď také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon jest schválen také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen odstavec 15. denního
pořadu dnešního a přikročíme k odstavci 16., ke
16. zprávě výboru právního o usnesení senátu (tisk 1939) o vládním návrhu zákona (tisk 346 sen.), kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně známek a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n.
Jelikož výbor nepodal zprávy do
29. t. m., to jest do lhůty, kterou mu poslanecká sněmovna uložila,
a ježto sněmovna věci této přiznala zkrácené jednání podle § 55
našeho jedn. řádu, ustanovuji zpravodajem pana posl. dr. Matouška
a žádám ho, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Přičleněním některých částí, které nyní k naší Československé republice náležejí, nastala povinnost naší státní správě, aby upravila právní poměry v těchto částech, co se tkne předpisů o ochraně známek. Státní správa navrhla ve svém vládním návrhu tisk. 346 sen., aby zákon o ochraně známek ze dne 12. května 1894, č. 22 ř. z., který platil v částech, které byly připojeny k Československé republice, byl prohlášen za zrušený, a aby tam v těchto částech platil náš zákon.
Vedle toho státní správa při této příležitosti hleděla také změniti některá ustanovení o známkování, zvláště o tom, které známky se připouštějí a které jsou vyloučeny.
Konečně státní správa ve svém návrhu také nutně přistoupila ke změně lhůt, které jsou stanoveny ve starém našem zákoně známkovém.
Senát, jednaje o této vládní předloze, přijal ji, ale učinil v ní dvě změny: Předně chtěj předlohu uvésti v souhlas s versailleskou mírovou smlouvou, jmenovitě se článkem 311. Vládní návrh řešil otázku úpravy právního poměru známek tím způsobem, že chtěl, aby všechny známky, které byly již na území od Německa odloučeném registrovány, byly znovu prozkoumány, pak, když byly prozkoumány, ve lhůtě hlášeny příslušným úřadům a aby bylo teprve pak prohlášeno, že jsou ony známky přípustny a platny. Senát, uvažuje o této otázce, rozhodl, že podle článku 311 mírové smlouvy versailleské, pokud se týká známek již povolených a registrovaných, nemůže býti připuštěno takové přezkoumání, nýbrž podle smlouvy té musejí všecka práva živnostenská na onom území, které bylo přičleněno k novému státu, chráněna býti bezpodmínečně. V tom tedy učinil senát změnu, a já dovoluji si jako referent našeho právního výboru i v tom směru připojiti se k usnesení senátu a žádati, aby naše posl. sněmovna tuto změnu také přijala.
Druhá změna týká se toho, jaké známky jsou připuštěny. Podle vládního návrhu byly vyloučeny ty známky, které obsahují výhradně obraz nebo jméno presidenta republiky nebo jiných osob, o československý národ zasloužilých. Důvod, proč tyto známky jsou vyloučeny - není potřeba, abych blíže o něm mluvil - jest patrný. Zmíním se jen o tom, v čem senát N. S. učinil odchylku od vládního návrhu. Byl to důsledek kompromisu mezi členy ústavně-právního výboru, který ukončen byl tím, že ve čl. III č. 1a) místo slov: "československý národ" bylo vsazeno pouze slovo "národ", a tím se vyšlo krajně vstříc německým členům ústavně-právního výboru, ač jak jsem zastával také já v našem právním výboru - myslím, že nebylo naprosto zapotřebí takovéto změny. Přes to přese všecko však chceme se připojiti k tomu, co bylo sjednáno, poněvadž nepokládáme za správné stanovisko, že by v tom byl tak značný rozdíl, neboť pod termínem "československý národ" i pouhým termínem "národ" míní se de fakto československý národ a myslíme, že by bývalo nebylo naprosto na závadu, i kdyby termín "československý národ" byl býval přijat. A proto právě, aby zákon tento v době co možná nejkratší mohl vejíti v život, připojujeme se k usnesení, jakož i vývodům senátu a žádáme, aby poslanecká sněmovna Národního. shromáždění podle usnesení svého právního výboru i v tom smyslu se připojila k usnesení senátu.
Z těchto důvodů jako referent
právního výboru poslanecké sněmovny navrhuji, aby posl. sněmovna
Národního shromáždění přijala osnovu zákona tak, jak byla přijata
senátem Národního shromáždění beze změny. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tudíž odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Také o této osnově zákona, která má pouze 5 článků, a také proto, poněvadž nebylo podáno žádného pozměňovacího návrhu, míním dát hlasovati v celku.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo souhlasí s osnovou zákona, se články I až V incl., nadpisem a úvodní formulí podle znění zprávy, odpovídajícího usnesení senátu, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen v prvém čtení.
Jest resoluce nějaká?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Není.
Předseda (zvoní): Podle § 55 jedn. ř. přikročíme ihned ke druhému čtení.
Jsou snad nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Nejsou.
Předseda (zvoní): Kdo tedy souhlasí se zněním osnovy zákona, tak jak byla přijata právě v prvém čtení, teď také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím je vyřízen 16. odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k odstavci 17., to
jest
17. zpráva výboru dopravního o usnesení senátu (tisk 1940) o vládním návrhu zákona (tisk 504 sen.), kterým se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě (tisk 2428).
Zpravodajem je pan posl. inž.
Bečka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Slavná sněmovno! Ihned po převratu nařídilo ministerstvo obchodu, aby byl v Bratislavě zřízen úřad, který by obchodní plavbu po této řece uskutečnil a do jistých mezí a pořádku přivedl. Úřad tento velmi se osvědčil, takže ministerstvo na jeho základě předložilo v senátě osnovu zákona, kterým se zřizuje státní úřad dunajské plavby, a to v Bratislavě. Senát osnovu přijal celkem beze změny a tato osnova postoupena byla sněmovně a přiřčena dopravnímu výboru.
Dopravní výbor pokud se týče § 1 a 1. odstavce § 2 této osnovy změn neučinil. Pokud se týče druhého odstavce § 2, činí návrh, aby byl tento odstavec změněn v tom směru, že kde se říká, aby předkládány byly účty každoročně, tedy jen jednou do roka, tu dopravní výbor navrhuje, aby tyto účty - poněvadž je to obchodní věc - byly předkládány každým čtvrt rokem, a to ministerstvu obchodu a dále nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, takže by věta "Každoročně předkládá roční účet jednak ministerstvu obchodu, jednak nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu" nahrazena byla větou:
"Čtvrtletně předkládá účet čsl. plavebnímu úřadu, ministerstvu obchodu, účetnímu kontrolnímu úřadu."
Jako odstavec čtvrtý přidá se: "Ve věcech technických a technicko-hospodářských řídí se ředitelství předpisem § 1 odst. 10 nařízení ze dne 1. července 1920, číslo 416 Sb. z. a n.
Tím je stanoveno, že účty se též předkládají plavebnímu úřadu. Při tom totiž připomínám, že již v revolučním Národním shromáždění byl přijat zákon, kterým se zřizuje plavební úřad pro celou republiku. Tento zákon o plavebním úřadě byl sněmovnou přijat, byl také vyhlášen, ale posud nebyl aktivován. Proto dopravní výbor při této příležitosti doporučuje, aby byl zařazen další čtvrtý odstavec k § 2, ve kterém by se stanovilo, že ředitelství zřízené na základě tohoto zákona jest nuceno říditi se předpisy § 1 odst. 10. nařízení z 1. července 1920, čís. 416 Sb. z. a n.
Jak právě před chvílí jsem se dověděl se strany zástupců vlády, pana ministra veřejných prací a pana ministra obchodu, jsou tato dvě ministerstva shodna a v nejkratší době bude plavební úřad aktivován a uveden v činnost.
Aby zde nedošlo k nějakým kompetenčním sporům, činím návrh slavné sněmovně, aby tyto odstavce k § 2 byly přijaty.
Pokud se týče § 3, dopravní výbor doporučuje, aby zde byla vložena změna v tom směru, aby ředitel i úřednictvo tohoto ředitelství dunajské plavby byli jmenováni v dorozumění s ministerstvem obchodu a s uvědoměním a srozuměním s ministrem s plnou mocí pro Slovensko.
Tyto nepatrné změny dopravní výbor
doporučuje slavné sněmovně, aby byly v tomto zákoně učiněny. Jiných
změn nemám. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata tedy odpadá, budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Také o této osnově zákona, která má pouze 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, dám hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona ve znění navrženém panem zpravodajem podle usnesení příslušného výboru, kterýžto ve třetím a čtvrtém odstavci § 2 a v § 3 navrhuje změny proti usnesení senátu, s nadpisem a úvodní formulí, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona jest usnesena v prvém čtení.
Podle § 55 našeho jednacího řádu, přikročíme ihned k druhému čtení.
Má pan zpravodaj snad nějaké korektury?
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Nikoliv.
Předseda: Nic. Kdo tedy souhlasí s osnovou také ve druhém čtení, jak ji přijala poslanecká sněmovna ve čtení prvém, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen také v druhém čtení a tím jest vyřízen 17. odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Přistupujeme k odstavci 18., jímž
jest
18. zpráva výboru státně-zřízeneckého o usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 414 sen.) o zřízení aktuárských úředníků u báňských úřadů (tisk 2375).
Zpravodajem jest pan posl. Gust. Navrátil.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno! Zákon, který se vám předkládá ke schválení, není vlastně nic nového. Již za starého Rakouska byl první pokus učiněn, aby konceptní práce, kterými vysokoškolští úředníci byli zatěžováni, byly svěřeny úředníkům středoškolským, kteří naprosto svým vzděláním vyhovují. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
První pokus stal se u soudních úřadů, kde se osvědčil, takže již staré Rakousko zamýšlelo, aby i v jiných resortech státních podobnou instituci zavedlo. V naší republice první případ stal se v politické správě, kde, jak známo, uzákoněna byla v revolučním Národním shromáždění otázka aktuárů politických. Předkládáme další rozšíření tohoto nového druhu úřednictva, aby stejně zavedeni byli aktuáři na báňských úřadech.
Já a my všichni vítáme tento pokus,
poněvadž dřívější zaměstnání vysokoškolských úředníků všelijakými
méně významnými pracemi znamená znehodnocení vysokoškolské kvalifikace
a zbytečně se plýtvá drahými silami. Tím, že jsou pověřeni i jiní
úředníci konceptními pracemi, zajisté úroveň středoškolského úřednictva
se zvýší a jeho aspirace se umožní. Doporučuji proto, aby slavná
sněmovna zákon tak, jak byl usnesen ve výboru státně-zřízeneckém,
který je úplně konformní s usnesením senátu, přijala.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistupujeme k hlasování.
Míním dát hlasovat najednou o celém zákonu, který má 5 paragrafů, o jeho nadpisu a úvodní formuli.
Námitky proti tomu nejsou? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle znění zprávy, odpovídajícího usnesení senátu, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest přijat.
Přistoupíme hned k druhému čtení, Jsou nějaké návrhy opravné či změny textové? (Nebyly.)
Kdo tedy v druhém čtení souhlasí s osnovou zákona podle čtení prvního, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu také v druhém čtení a tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistupujeme k 19. odstavci denního
pořadu, jímž jest
19. zpráva výboru právního o usnesení senátu (tisk 2037) o vládním návrhu zákona (tisk 543 sen.) o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek (tisk 2333).
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Černý.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! Senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se dne 1. dubna t. r. na přijetí vládního návrhu o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek. Podle zákona tohoto, který jest sám o sobě velice stručný, stává se trestným každý čin, který má za následek zúmyslné nebo z nedbalosti plynoucí poškození nebo změnění zemských hranic nebo jakýchkoliv hraničních značek.
Ježto právní výbor Národního shromáždění
přijal toto usnesení senátu bez nějaké změny, dovoluji si činiti
slavné sněmovně návrh, aby právě referované usnesení senátu bez
jakékoliv změny přijala. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přikročíme k hlasování.
Míním dát hlasovat najednou o celé osnově zákona, o §§ 1 až 8, o nadpisu a úvodní formuli. Námitek není? (Nebyly.)
Není jich. Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle znění zprávy, odpovídající usnesení senátu, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona je přijata v prvém čtení.
Přistoupíme ku projednávání této osnovy ve druhém čtení, podle § 55 jedn. ř.
Jsou nějaké návrhy, námitky anebo
změny textové?
Zpravodaj posl. dr. Černý:
Nikoli.
Místopředseda Buříval: Není jich. Kdo tedy také ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona podle čtení prvního, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina. Poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém a tím je 19. odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme k odstavci 20., jímž
jest
20. zpráva výboru rozpočtového a dopravního o usnesení senátu (tisk 2038) o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení § 32 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství (tisk 2444).
Zpravodajem výboru dopravního je pan posl. inž. Novák a výboru rozpočtového pan posl. Slavíček.
Uděluji slovo zpravodaji výboru
dopravního p. posl. inž. Novákovi.
Zpravodaj posl. inž. Novák: Slavné Národní shromáždění! Osnova zákona, o kterou běží, přichází, jak vám známo, již po druhé do poslanecké sněmovny, neboť původní osnova, projednávaná pod č. tisku 1466 a 1766, byla v senátě vzhledem k mezinárodním obtížím, jichž nebezpečí hrozilo na základě ustanovení mírových smluv, podstatně změněna.
Zatím odhodlala se vláda z důvodů naléhavé potřeby k snížení uhelné dávky tím způsobem, že od 1. května tohoto roku provedeno bylo nové ustanovení úředních cen uhelných, při čemž se dávka uhelná, která dříve byla do úředně stanovené ceny zahrnuta, počítá nyní vedle těchto cen a tvoří 30% z tohoto základu.
Dále bylo s platností od téhož dne upuštěno od vybírání uhelné dávky z příplatků, stanovených vedle úřední ceny uhlí, jmenovitě z tak zvaného příplatku na sociální zlepšení. Bylo to jistě velice nesprávné, když platila se vlastně daň z daně. Cestou nařízení bylo sice toto ustanovení zákonné pozměněno, jeví se však nutnost, aby nenastaly snad z toho nějaké spory, řešiti tuto věc cestou zákonnou.
Změny tyto, ačkoli byly provedeny cestou administrativní, nezbytně musí nyní zákonem býti řešeny.
Za účelem dalšího snížení cen železa, jež tímto snížením dávky uhelné hlavně bylo zamýšleno a také umožněno, vyskytla se potřeba umožniti, aby při výrobě koksu byla dávka vybírána přímo z uhlí, jež se k výrobě této spotřebuje, místo - jako dosud - z vyrobeného paliva. Předpokladem jest ovšem změna příslušného ustanovení zákona.
Konečně ukázala se následkem změněných výrobních poměrů nutnost umožniti další existenci zdejšímu průmyslu, zakládajícímu se na zhodnocení uhlí použitím jeho na výrobu olejů, tuků a pod. výrobků tím, že by uhlí k účelu tomu používané bylo osvobozeno od uhelné dávky tak, jak je tomu u téhož průmyslu německého. Jde o ojedinělé podniky, které by jinak tento způsob zhodnocení uhlí, jehož si nutno ve všeobecném zájmu přáti, musely zanechati, nemohouce vydržeti cizozemskou konkurenci. Při osvobození tomto netřeba se obávati obtíží shora zmíněných.
Nutným provedením shora zmíněných změn vyskytla se příležitost provésti ještě některé jiné změny zákona o dávce uhelné, jichž potřeba se během jednoroční prakse vyskytla, a přizpůsobiti zákon o dávce uhelné poměrům, jež částečně nastaly a částečně ve větším ještě rozsahu jsou k očekávání po uvolnění uhelného hospodářství.
Jest otázka, zdali postup vládou navržený je s hlediska ústavní listiny a jednacích řádů ústavní listinu doplňujících přípustný. Ministerstvo vnitra, které dožádáno bylo v té příčině o dobrozdání, poukazuje k tomu, že zásadní ustanovení o vzájemném poměru obou sněmoven, pokud jde o usnášeni o zákonech, obsahuje § 42 ústavní listiny stanovící, že k ústavnímu zákonu je potřebí vždy souhlasného usnesení obou sněmoven; toto pravidlo pro ústavní zákony platí bezvýjimečně. O prostých zákonech stanoví druhá věta téhož paragrafu, že o nich platí táž zásada, pokud §§ 43, 44 a 48 neustanovují jinak. V případě, o který běží, mohl by přijíti v úvahu § 44, obsahující ustanovení, podle kterých v případech, kdy usnesení obou sněmoven se odchylují, nastává preponderance jedné z obou sněmoven, a to pravidelně sněmovny poslanecké.
Ministerstvo vnitra je tedy toho náhledu - a odůvodňuje to ještě dalšími vývody - že cesta tato je přípustná, a dopravní výbor připojil se k těmto vývodům ministerstva vnitra a projednal nový vládní návrh, při čemž provedl některé menší stylistické změny, aby zákon a jeho znění bylo jasnější, a připojil ke článku III. ustanovení, podle kterého uhelná dávka nemá býti odváděna z uhlí, dodávaného z vlastní těžby zdarma anebo nejvýš za režijní ceny závodním školám, nemocnicím a jiným ústavům, zařízením, sloužícím k dobru dělnictva.
Měl jsem, velectěné dámy a pánové, již před krátkou dobou příležitost s tohoto místa upozorniti na hospodářský význam tohoto zákona, který skýtá úlevy dělnictvu a hlavně má přispěti ke zmírnění průmyslové krise, která den za dnem se stupňuje a které nemůžeme odpomoci jinak, než že se budeme starati, aby výrobní náklady, pokud možno snížily se nejvíce tak, abychom soutěžiti mohli s cizinou, neboť z poklesu říšské marky hrozí našemu exportu nové nebezpečí, s nímž ovšem se dříve nepočítalo, ale jež nyní musíme vzíti do svých kalkulací.
Avšak zákonem tímto nemá býti ulehčeno jen velkým strojírnám a hutím, nýbrž i živnostem, ať již je to kovářská, klempířská či zámečnická, jež ustavičným zvyšováním ceny železa byly rovněž citelně poškozeny.
Vzhledem k naléhavosti tohoto
zákona, jeho velikému významu doporučuji slavnému Národnímu shromáždění
co nejvřeleji, aby tento zákon schválilo. (Výborně!)