Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji výboru rozpočtového panu posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor jednal o této záležitosti dvakrát a jednou provedl obšírnou debatu o tom, když se jednalo o zlevnění ceny železa. Při této příležitosti bylo navrhováno, aby se zvláštní úleva poskytla pro uhlí domácnostem určené. Byly činěny návrhy, aby se poskytla značná úleva na dani při uhlí pro vodárny, elektrárny, plynárny, věci to tak dalekosáhlé, že po vysvětlení, že konsum domáckého uhlí obsahuje sotva kolem 8% a že by se velmi těžce nechalo rozlišovati uhlí pro elektrárny, vodárny a plynárny, aniž by se ho zneužívalo, kdyby bylo méně zdaněno, přiklonil se rozpočtový výbor ke zprávě výboru dopravního a zejména velmi rád uvítal 2. odstavec čl. III., jímž se osvobozuje uhlí určené zdarma pro účely sociálních podniků hornických.
Nemám nic jiného co dodati, než
že rozpočtový výbor se připojuje ke zprávě i co se týče schválení
resoluce ve výboru dopravním schválené a doporučuje i slavné sněmovně
zprávu schváliti. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. I této osnově byla přiznána pilnost podle § 55 jedn. ř.
Míním dát hlasovat o této celé osnově, o nadpisu a úvodní formuli, najednou, a to ve znění, navrženém zpravodaji poslanecké sněmovny, které se uchyluje od předchozího usnesení senátu a poslanecké sněmovny.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, nadpisem i úvodní formulí ve znění navrženém zpravodaji, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest přijat ve čtení prvém.
Přistoupíme k resoluci. Resoluce jest připojena ke zprávě tištěné a prosím o hlasování.
Kdo souhlasí také s resolucí, která jest doporučena výborem dopravním, prosím, ať povstane. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je schválena.
Tímto je tato osnova přijata ve čtení prvém a přistoupíme ihned ku projednání ve čtení druhém.
Jsou opravy a změny textové?
Zpravodaj posl. inž. Novák:
Na třetí straně zprávy schází ve čl. III. druhý řádek od konce
čárka mezi slovy "od dávky pro uhlí" a slovy "z
něhož".
Místopředseda Buříval: Kdo také ve druhém čtení souhlasí s touto osnovou ve znění, které bylo přijato ve čtení prvém, s opravou doporučenou právě panem zpravodajem, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tento návrh ve čtení druhém a tím jest 20. odstavec dnešního denního pořadu vyřízen.
Přistupujeme k projednání odstavce
21. denního pořadu, jímž jest
21. zpráva výboru dopravního a ústavního o usnesení senátu (tisk 2039) o vládním návrhu zákona (tisk senátu 544) o příslušnosti v záležitosti státních hranic a o povinnostech vlastníků pozemků při stanovení státních hranic a udržování jich v patrnosti (tisk 2332).
Zpravodajem za výbor dopravní je pan posl. inž. Bečka, zpravodajem výboru ústavního jmenuji z moci předsednické pana posl. Špačka, ježto výbor nepodal zprávy do stanovené lhůty dne 29. t. m.
Uděluji slovo prvnímu panu zpravodaji
posl. inž. Bečkovi.
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Slavná sněmovno! Zákon sám jest, řekl bych, zcela přirozenou povinností, kterou stát koná, aby jeho hranice byly jednak přesně vyznačeny a vyměřeny, jednak aby tyto hranice v případě potřeby mohl svými orgány zkoušeti, aby mohl revidovati hraniční mezníky a tyto orgány aby měly samo sebou vždy volný přístup na pozemky hraniční. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
Tedy těchto bodů dotýká se § 1 článku II. Článek I. pak praví, že na dobu, pokud je toto vyměřování konáno, ukládá se provádění toto ministerstvu veřejných prací.
V dalších pak paragrafech zmiňuje se o tom, že je povinen majitel pozemku hraničního nejen dovoliti orgánům státním, aby na tyto pozemky mohly vstoupiti bez náhrady škod, nýbrž je povinen pruh 1 m široký podle hranic v každém případě, ať je kultivován jakkoliv, udržovati v takovém stavu, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho mezníku ke druhému, a pokud by procházely tyto hranice vodou a jestliže hranice říšská prochází po případě středem vody, aby bylo možno na břehu přesně označiti trvale opětně mezníky, kudy tato hranice říšská se ubírá.
Dále praví zákon, že to, co platí pro říši, vztahuje se také na země k říši přičleněné a dále že se to vztahuje také i na část Podkarpatské Rusi a přidělené části, které byly nyní k naší říši přivtěleny tak, aby na těchto zavládla ihned tato práva, která platí pro staré hranice, a aby vymezníkování mohlo se díti orgány státními nerušeně.
To jsou vesměs podmínky, které
jsou samozřejmy, a doporučuji proto jménem dopravního výboru,
aby zákon tento v plném znění tak, jak byl předložen, byl schválen.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji panu posl. Špačkovi za výbor ústavní.
Zpravodaj posl. Špaček: Slavná sněmovno! Navržený zákon podle zkušeností, kterých jsem nabyl jmenovitě já sám při různých delimitačních komisích, které na základě mírových smluv republiky naší spolu se státy zúčastněnými se konají, jest opravdu účelný. V praksi se ukázalo, že bez takového positivního ustanovení, které by dávalo delimitační komisi právo, aby jmenovitě mohla bez zřetele na soukromý právní nárok, vlastnický mýtiti podle nastávajících anebo již starých hranic lesy, křoviny, anebo aby se mohli bez zvláštních nároků na náhradu škody volně pohybovati zvláštní techničtí příručí těchto delimitačních komisí po polích bez zvláštního samostatného právního základu, který má tento návrh zákona opatřiti, není možno tyto práce delimitační komisi uspokojivě vykonávati. Je tudíž samozřejmé, že jménem ústavního výboru na základě designace předsedy naší sněmovny právě podle svých zkušeností osobních, jako komisař republiky Československé v různých delimitačních komisích, musím návrh vlády, jak jest v tomto usnesení senátním již formulován, přijati za svůj a doporučiti slavné sněmovně ku přijetí.
Ovšem připomínám, že bych si byl
býval přál, kdyby v článku I. nebylo bývalo pro vykonávání těchto
prací určeno jako směrodatné ministerstvo veřejných prací. Věci
spojené s určením našich státních hranic, po případě provedením
mírových smluv, pokud-běží o změny územní, jsou svou povahou věcí
zahraniční politiky a bylo by bývalo na místě, aby veškerá jurisdikce
anebo aspoň její vrchní vedení v této věci bylo bývalo zůstalo
v ministerstvu zahraničních záležitostí, po případě v ministerstvu
vnitra, poněvadž běží v první řadě o otázky právní, po případě
o otázky mezinárodně-právní. Jelikož však již ministerstvo
veřejných prací, jmenovitě v posledních delimitačních komisích,
svým sekčním šéfem je zastoupeno a jelikož kromě toho bylo v ministerstvu
veřejných prací zřízeno pro provádění těchto mírových smluv zvláštní
oddělení, jmenovitě pokud běží o ustanovení nových říšských hranic,
a jelikož vládní návrh s tím ustanovením, že vrchní vedení všech
těchto věcí přísluší ministerstvu veřejných prací, byl již senátem
přijat, pro zkrácení dalšího řízení respektive pro umožnění definitivního
právního základu pro všechno toto jednání smiřuji se s tímto ustanovením,
a doporučuji slavné sněmovně, by usnesení senátu, jak jest v tisku
2039 formulováno, přijala za své. (Potlesk.)
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Také o této osnově zákona, který má šest článků, míním dáti hlasovati najednou. Změny navrhovány nebyly. Námitek proti tomuto způsobu hlasování není?
(Nebyly.) Není jich.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, doporučenou pány zpravodaji, jež odpovídá usnesení senátu, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona jest schválena v prvém čtení a přikročíme dle § 55 našeho jedn. řádu ihned ku čtení druhému.
Mají snad páni zpravodajové nějaké
korektury?
Zpravodaj posl. Špaček: Nikoli.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Nikoli.
Předseda: Kdo tedy souhlasí také ve čtení druhém s touto osnovou tak, jak ji přijala sněmovna ve čtení prvním, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém a vyřízen jest tím také odstavec 21. denního pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k 22. odstavci, jímž
jest
22. zpráva výboru právního o usnesení senátu (tisk 2043) o vládním návrhu zákona, kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně vzorků a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 469 Sb. z. a n.
Ježto výbor nepodal zprávy do
29. t. m., to jest do lhůty, kterou mu poslanecká sněmovna uložila,
a ježto sněmovna věci této přiznaly zkrácené projednávání podle
§ 55 jedn. řádu, ustanovuji zpravodajem pana posl. dr. Matouška.
Žádám, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Tytéž důvody, které vedly státní správu k tomu, aby podala zvláštní návrh na změnu zákona známkového, přiměly státní správu k tomu, aby podala návrh na změnu zákona o ochraně vzorků. Připojením některých částí německé říše k Československé republice stalo se nutným, aby pro právo známkové a právo vzorků byly stanoveny předpisy platné v naší republice a aby byl zrušen říšský zákon německý. Zrovna tak, jako při návrhu na změnu zákona známkového, tak i zde senát, jednaje o návrhu vládním, odchýlil se od návrhu vládního v jednom směru. Vládní návrh totiž žádal, aby vzorky, které jsou jen povoleny a registrovány v území, které bylo přivtěleno k republice, měly platnost jen tenkráte, když byly řádně prozkoumány a státní správou schváleny.
Výbor senátu uvažuje o této otázce, hleděl přivésti toto ustanovení v soulad s článkem 311 mírové smlouvy versailleské a stanovil, že vzorky, které jsou povoleny pro území přičleněné k republice, budou bezpodmínečně schváleny a přijaty, a pouze pro vzorky, které mají nabýti platnosti v ostatním území Československé republiky, žádá se zvláštní přihlášky a zvláštního prozkoumání.
Právní výbor jednaje o vládním
návrhu a usnesení senátu, přiklonil se k návrhu senátu a já jako
referent právního výboru dovoluji si doporučiti poslanecké sněmovně
Národního shromáždění, aby osnovu zákona tak, jak přijata byla
senátem, přijala nezměněně i ona. Končím. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Budeme hlasovati, prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Také o této osnově míním dáti hlasovati jako o celku. Má pouze pět paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovacích návrhů nebylo. (Souhlas.) Námitky proti tomuto hlasování učiněny nebyly.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle znění navrženého panem zpravodajem, jež odpovídá usnesení senátu, nechť povstane. (Děje se).
To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.
Poněvadž přiznána byla věci této
pilnost ve smyslu § 55 j. ř., přikročíme ihned k druhému čtení.
Má snad pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Nikoliv.
Předseda: Kdo tedy souhlasí také ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak byla přijata ve čtení prvém, prosím aby povstal. (Děje se).
To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím by byla vyřízena všechna usnesení senátu, pro něž končila lhůta dnešním dnem.
Míním teď přerušiti projednávání denního pořadu dnešní schůze vzhledem k tomu, že jest čas pokročilý a atmosféra v této místnosti není zrovna nejlepší. Než však jednání přeruším, kdyby nebylo námitek proti tomu, vyřídili bychom ještě odstavec 25 a případně 26. V poslední schůzi jsme totiž nevyřídili vše až do konce, jeden paragraf zůstal z toho zákona o úrazovém pojištění dělníků nevyřízen. (Námitky nebyly.)
Námitky proti tomu nejsou. Tedy
přikročíme ještě k odstavci
25. doplňovací zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 1773), kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků (tisk 2288) a další hlasování o této věci, odsunuté ze schůze 69.
Žádám pana zpravodaje posl. Laube,
aby podal zprávu o doplňku.
Zpravodaj posl. Laube: Slavná sněmovno! Poslední schůze poslanecké sněmovny vyloučila z projednávání vládního návrhu zákona tisk 1773, kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků - zpráva výboru sociálně-politického tisk 2288 - dodatek ke čl. II a čl. III a odkázala tuto záležitost znovu k projednání sociálně-politickému výboru.
Sociálně-politický výbor projednal tuto záležitost dnešního dne a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby zamítla dodatek ke článku II. V článku III doporučil pak odstavec druhý v následujícím znění: "Ustanovení tohoto článku nelze do 31. prosince 1922 použíti ke změně zákonných předpisů o pojištění dělnictva zemědělského na Slovensku a v Podkarpatské Rusi." Vedle toho usnesl se výbor většinou hlasů na přijetí resoluce navržené kol. posl. Johanisem k článku II, a to:
"Vládě se ukládá, aby osvobodila
nemocenské pokladny od daně výdělkové a důchodové (včetně důchodové
daně podle zákona ze dne 27. května 1919, čís. 292 Sb. z. a n.
a zákona z 8. dubna 1920, čís. 250 Sb. z. a n.)." Vzhledem
k usnesení majority sociálně-politického výboru doporučuji i tuto
resoluci k přijetí.
Předseda (zvoní): Přistupuji k debatě.
K slovu je přihlášen pan posl.
dr. Matoušek. Uděluji mu je.
Posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Já přihlašuji se ke slovu ne ve věci samé, nýbrž právě k resoluci, přijaté dnes v sociálně-politickém výboru a týkající se toho, aby také nemocenské pokladny byly osvobozeny od daně důchodové a výdělkové. Já jsem navrhoval, aby tato resoluce nebyla předmětem jednání, poněvadž jsem toho přesvědčení, že nemůže býti předmětem jednání resoluce, která se netýká a nesouvisí s vlastním předmětem jednání. V sociálně-politickém výboru měl jsem příležitost hájiti jednací řád a jsem přesvědčen, že my zákonodárci v prvé řadě jsme povinni, abychom dbali přesně znění zákonných předpisů, aspoň těch, které jsme si dali sami ve výboru, Nesouhlasím tudíž, aby, když již věc byla vrácena sociálně-politickému výboru pro určité paragrafy, najednou v téže schůzi vsunulo se něco, co vůbec s tím nesouvisí. Zde nejde o nemocenské pokladny, nýbrž o úrazové pojišťovny, a proto předpisy, že by také nemocenské pokladny měji býti osvobozeny od daně důchodové, naprosto nesouvisejí s jednáním a také nebyly dány na denní pořad jednání a tudíž ti členové výboru, kteří nevěděli, že by se tímto způsobem mohla dostati do jednání věc, která nesouvisí s předmětem, neměli příležitost, aby se vyjádřili o předmětě.
Z těchto věcných důvodů žádám,
aby slavná poslanecká sněmovna vrátila resoluci výboru, aby nově
o ní pojednal a nově se usnesl. Žádám tak v zájmu dodržování předpisů
jednacího řadu. (Potlesk.)
Předseda: Přeje
si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. Laube: Ano.
Předseda: Uděluji
slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Laube: Sociálně-politický
výbor většinou rozhodl, aby tato resoluce byla připojena k návrhu,
ke zprávě sociálně-politického výboru, a to proto, poněvadž nejde
o změnu zákona, nýbrž jen o resoluci, kterou se vládě ukládá určitá
povinnost k osvobození od daně výdělkové a důchodové, protože
nemocenské pokladny stojí na témže stanovisku sociálně-politické
působnosti a protože nemocenské a úrazové pojištění jest velmi
úzce spolu spojeno. Mám tedy za svou povinnost, abych usnesení
sociálně-politického výboru, pokud se týče této resoluce, hájil,
a prosím, aby návrh kol. dr. Matouška byl zamítnut.
Předseda: Než
přikročíme k hlasování, žádám, aby byl ještě přečten podaný návrh.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. dr. Matouška, Dubického a druhů na vrácení resoluce, usnesené při novele k úrazovému pojištění v sociálně-politickém výboru dne 30. června 1921, zpět výboru.
Resoluce, přijatá v sociálně-politickém
výboru dne 30. června 1921 při jednání o novele k úrazovému
pojištění tohoto znění: "Vládě se ukládá, aby osvobodila
nemocenské pokladny od daně výdělkové a důchodové včetně důchodové
daně podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n.,
a zákona z 8. dubna 1920, č. 250 Sb. z. a n.", budiž vrácena
sociálně-politickému výboru k novému jednání.
Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby usedli na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Nejprve bychom hlasovali o článku III. ve znění navrženém panem zpravodajem, jenž připojuje nový druhý odstavec k článku III. Na to bychom hlasovali o resolucích, a to nejprve o návrhu na vrácení resoluce sociálně-politickému výboru, jak to navrhl pan poslanec dr. Matoušek. Kdyby návrh jeho byl zamítnut, hlasovali bychom o resoluci samé. (Námitky nebyly.)
Námitky proti způsobu hlasování vzneseny nebyly, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s článkem III. ve znění navrženém panem zpravodajem, jenž připojil nový druhý odstavec k článku III., prosím aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také článek III. zákona jest schválen.
Teď dám hlasovati nejprve o návrhu na vrácení resoluce výboru sociálně-politickému, jak to navrhuje pan poslanec dr. Matoušek.
Kdo souhlasí s návrhem p. poslance dr. Matouška, aby resoluční návrh vrácen byl výboru sociálně-politickému, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Teď dám hlasovati o resolučním návrhu samém.
Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh resoluční je schválen.
Poněvadž této věci přiznána byla
pilnost ve smyslu § 55 našeho jednacího řádu, přikročíme k druhému
čtení o celé osnově zákona. Má pan zpravodaj snad nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Laube: Nikoli.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou, jak byla v předešlé schůzi a teď ještě při tom třetím článku přijata v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém.
Tím jest vyřízen tento odstavec
denního pořadu a přikročíme ještě ku
26. volbě 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny.
Nebude-li námitek, dám volbu 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru podle § 54 odst. 3 ústavní listiny vykonati z plena podle dohodnutých kandidátních listin, a to podle § 61 odst. 2. jedn. řádu povstáním. (Námitky nebyly.)
Námitky proti tomu způsobu volby
vzneseny nebyly. Žádám za přečtení kandidátní listiny.
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Do Stálého výboru jsou navrženi členové:
Za stranu soc.-demokratickou posl. Němec, Tomášek, Bechyně;
za stranu republikánskou poslanci Švehla, dr. Hodža;
za stranu lidovou posl. Šrámek, dr. Mazanec;
za stranu čsl. socialistů, sdruženou se stranou živnostenskou posl. dr. Franke, Stříbrný;
za stranu komunistickou posl. dr. Šmeral;
za stranu národně demokratickou posl. dr. Rašín;
za německé a maďarské sociální demokraty posl. Čermak, dr. Czech;
za Verband posl. dr. Lodgman, dr. Spina, Böhr.
Náhradníci členů těmiže stranami
navržených posl. Hampl, Stivín, dr. Meissner;
posl. Staněk, Bradáč; posl. dr. Dolanský,
dr. Juriga; posl. Laube, Mlčoch; posl. Merta;
posl. dr. Hajn; posl. Hillebrand, Hackenberg;
posl. dr. E. Feyerfeil, Heller, Patzel.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou jak členů Stálého výboru, tak také jich náhradníků, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest potřebná většina. Jsou zvoleni.
Přerušuji projednávání denního
pořadu. Jako k poslednímu přikročím ještě k
projednání některých naléhavých interpelací.
Jest to nejprve naléhavý dotaz
podaný "Verbandem", týkající se požadavků Němců. Žádám,
aby hlava příslušného dotazu, jakož i petit byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Naléhavá interpelace posl. Křepka, dr. Lodgmana, Böhra, dr. Kafky, inž. Junga, dr. Baerana, Bobka, Böllmana, dr. Brunara, Budiga, dr. E. Feyerfeila, dr. W. Feierfeila, Fischera, dr. Hanreicha, Hellera, Kaisera, inž. Kalliny, dr. Keibla, Kostky, Krause, dr. Lehnerta, dr. Luschky, dr. Marka, Matznera, Mayera, dr. Medingera, dr. Petersilky, Pittingera, dr. Raddy, Röttela, Schälzkyho, Scharnagla, dr. Schollicha, Schuberta, dr. Spiny, Windirsche, Zierhuta, Knirsche, Patzela, Simma a Wenzela na vládu o některých nejdůležitějších požadavcích německého národa (tisk 643).
Klademe proto vládě pilný dotaz:
1. Jak chce vláda ospravedlniti, že nebylo dosud ještě vydáno prováděcí nařízení k jazykovému zákonu, a co zamýšlí učiniti, aby učinila přítrž jazykovému chaosu, který dnes panuje ve správě i soudnictví?
2. Jest vláda ochotna ve vlastním
oboru působnosti učiniti opatření ve smyslu návrhů v předu pod
I.-VII. uvedených, k čemuž je podle ústavy oprávněna, v ostatním
pak vypracovati dotyčné předlohy zákonů a co nejdříve předložiti
je k parlamentnímu projednání, nebo německé iniciativní návrhy,
k tomu směřující, účinně podporovati?
Předseda (zvoní): Sněmovně je bez rozpravy rozhodnouti prostým hlasováním, zda a kdy je o této naléhavé interpelaci zahájiti rozpravu.
Kdo souhlasí s tím, aby o této naléhavé interpelaci, jak byla právě přečtena, byla zahájena rozprava, prosím, aby povstal. (Děje se. - Německé výkřiky.)
To je menšina. Rozprava této naléhavé interpelaci přiznána nebyla.
Jest zde dále naléhavá interpelace týchž pánů poslanců, sdružených ve "Verbandu", týkající se německého zpravodajství z ministerstva veřejných prací (tisk 859.)
Žádám, aby záhlaví této interpelace,
jakož i petit její byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Naléhavá interpelace posl. Křepka, dr. Lodgmana, Böhra, Kafky a druhů na ministra veřejných prací o vydávání úředních zpráv jeho oboru také v německém jazyku (tisk 859).
1. Jest pan ministr ochoten postarati se o to, aby sdělení jeho úřadu, důležitá i pro německou veřejnost, vycházela i v německém jazyce?
2. Jest pan ministr ochoten, vypsání
prací a dodávek na příště uveřejňovati nejen v českých, nýbrž
i v německých novinách?
Předseda: Kdo souhlasí s tím, aby ve smyslu § 69 našeho jedn. řádu o této naléhavé interpelaci zahájena byla rozprava, prosím, aby povstal. (Děje se. Německé výkřiky: To jest většina!)
To jest menšina. Návrh na zahájení rozpravy jest zamítnut.
Přikročíme k projednání další naléhavé interpelace, podané týmiž pány poslanci, sdruženými ve "Verbandu", týkající se Memoiru o poměrech Němců. Žádám, aby
záhlaví, jakož i petit této naléhavé
interpelace byly sděleny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):