Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
dr. W. Feierfeil.
Posl. dr. W. Feierfeil (německy): Slavná sněmovno! Skoro od všech řečníků bylo již zdůrazněno, že tato pozemková reforma, jak byla od počátku republiky zavedena, jest něco pochybeného, něco zcela pochybeného také - a to je zcela rozhodné - dle úsudku odborníků. Nechci něco jiného ani vytýkati, avšak již složení Pozemkového úřadu činí tuto výtku pochopitelnou. Nemám ovšem o tom statistických dat, musím se omeziti jen na to, co lze tu a tam čísti v novinách. Avšak není naprosto příčiny tomu nevěřiti. V Pozemkovém úřadě je prý asi 300 úředníků, pěkné číslo, avšak i agenda je veliká. Nápadno však jest - a proto nemůžeme míti k tomuto Pozemkovému úřadu důvěry - že mezi těmito 300 úředníky není ani jediného Němce, vedle toho velmi málo odborníků. O tak veledůležitých sociálních záležitostech rozhodují skoro výlučně laikové. K tomu přistupuje ještě jiná okolnost. Četli jste snad také v posledních dnech v novinách o případě, jenž je přímo pobuřující. Nemohu tvrditi, že věc bezpodmínečně zakládá se na pravdě, avšak věc by byla vážná dost a měla by býti vyvrácena. Vyvrácena nebyla, a proto myslím, že je pravdivá. Pánové tu věc znají. Nějaký soukromník patřící k českému národu snažil se získati za 600.000 korun zabrané půdy. A ten, jenž to měl zprostředkovati, byl od něho vyrozuměn, že může se zaručiti za souhlas Pozemkového úřadu. Je-li to možno, - a dosud tomu nebylo odporováno - pak to právě ukazuje, co se může všechno v Pozemkovém úřadě státi, a my nemůžeme míti k agendě Pozemkového úřadu důvěry.
Pánové! Pozemková reforma se tak nedělá. Také já bych si přál, - jak to již před tím řekl jeden sociálně demokratický řečník - aby byla o této myšlence provedena velká důkladná debata.
Pro dnes budiž řečeno jen tolik. Tak se to nedělá, a zvláště ze dvou příčin nikoli. Od let žijeme ve vyživovací katastrofě. Bude-li se pozemková reforma prováděti tak, jak dosud se s ní započalo, pak tato vyživovací katastrofa rok od roku ještě poroste. Vidíme všeobecnou nejistotu, v níž musejí žíti majitelé pozemků. Je zcela vysvětlitelno, jestliže za těchto poměrů nic již neinvestují. Napadla mne myšlenka, že totéž lze pozorovati při postátnění našich soukromých drah. Dráha ústecko-teplická na příklad byla z nejelegantnějších drah a daleko předčila státní dráhy v zařízeních a. t. d. Činí tak i ještě dnes, avšak poněvadž má býti zestátněna, neinvestují majitelé ústecko-teplické dráhy ovšem již nic. Tento pokles jeví se ve stejném smyslu v zemědělství při nejistotě majetku pozemkového. Také zde se upouští od veškerých nutných investic a to vede konečně k vyživovací katastrofě.
Právě tak velký význam má pro nás druhý moment. Věc má totiž také veliký význam národnostní. Půda pozemková, jež má býti vyvlastněna, je velkým dílem půdou německou. A nebylo zapomenuto slovo, jež před dvěma léty řekl jeden z velikánů českého národa, dr. Kramář: "Celá věc slouží k tomu, aby bylo rušeno uzavřené německé území českými koloniemi." Proto nemáme k této pozemkové reformě důvěry.
Nyní chci zdůrazniti, co se mne
při věci dotklo sympaticky: to je věc s dědičnými pachtýři. Kdo
by si nepřál, aby dědiční pachtýři konečně se dostali z poměru
pachtovního a stali se majiteli tohoto pozemku, který už po generace
jest k rodinám těchto pachtýřů v poměru pachtovním? Poněvadž všichni
řečníci se tohoto thematu již dotkli, nechci o tom již dále mluviti,
a chci ještě jen jedno zdůrazniti. Zcela zvláště bych doporučoval,
aby byl přijat návrh o majetku beneficiátním, totiž aby byla ustanovena
hranice 8 hektarů. Taková hranice 8 hektarů je minimální. Myslím,
že tu jest ještě jiný návrh, dle něhož má býti majetek beneficiátní
určen hranicí 15 hektarů, do níž nesmí býti vyvlastněn. O mnohém
musíme uvažovati. Znám mnoho případů mezi svými duchovními kolegy,
kde by dotyční faráři již od 10 a 20 let byli bývali ochotni hospodařiti
sami na pozemcích náležejících k faře, avšak vzhledem k tomu,
že nechtěli rušiti farských dětí, aby s nimi žili v míru, vyšli
v každém směru vstříc jejich přáním a upustili také od výpovědi
pachtu. To je nyní podnětem, aby tento zákon... (Hluk.) Pane
předsedo, při tomto hluku nelze mluviti.
Předseda (zvoní):
Prosím o klid!
Posl. dr. W. Feierfeil (pokračuje): Nutno se pak zmíniti ještě o jedné okolnosti. Musí se přece hleděti také trochu k pietě. Tyto farské pozemky jsou, aspoň z největší části, nadacemi a věnováním předků. Odporuje zajisté přirozenému právu, použije-li se těchto nadací a věnování jinak než ve smyslu zakladatele nebo dárce. Na to třeba rozhodně bráti ohled. Neboť na těchto nadacích spočívají také duchovní povinnosti a vyvlastnění brání, aby tyto duchovní povinnosti mohly býti splněny. Dále, co už také bylo vytknuto: 8 hektarů je malým majetkem, majetkem malého sedláka. Ocitá-li se tento majetek u faráře v nebezpečí, pak je na snadě myšlenka, že se tato nejistota a toto ohrožení rozšíří také na majetek malých sedláků. A ještě jednu úvahu bych přednesl. Mluvíme nyní tolik o odluce církve od státu. Ještě však nevíme, jak to v tomto směru skončí, co vlastně přijde. Ministr Beneš mluvil v senátě o svém jednání s Vatikánem a při tom také uvedl, že bude možno dosíci dohody o jmění církevním, tak aby se umožnilo uspokojivé řešení na obě strany. Uvidíme. Dříve padlo také trochu posměšně slovo: Neshromažďujte pokladů, naše království není z tohoto světa. Víme, jak se těchto slov užívá. Chci tu však přece konstatovati: Aniž se církev snažila - a její dějiny jsou toho příkladem - shromažďovati nějaké pozemské poklady, přece potřebuje, vezmeme-li reelní skutečnosti, jistých materielních prostředků ku své existenci. Musí udržovati svůj správní aparát, který objímá celý svět. Ten je placen církví. Každá organisace to potřebuje a také pánové se strany sociálně-demokratické mají správní tělesa a musejí je platiti svými penězi jako daněmi. (Výkřiky.) Církev má jistě jiné úkoly. Má úkoly, týkající se vědy a umění, týkající se dobročinnosti, péče o nemocné, misionářství atd., a pozorujete-li trochu objektivně dějiny, musíte říci: Církev vždycky tyto úkoly plnila. K plnění těchto úkolů potřebuje církev materielních prostředků. Vy chcete provésti rozluku církve od státu v tom smyslu, aby stát již pro církev neplatil žádných příspěvků. Ostatně neplní nic jiného, než svůj závazek, jejž převzal, když byl založen náboženský fond. Co bude po odluce? Z počátku snad velký zmatek, avšak tím církev nezajde. Na to máme důkazy ve Francii a tak tomu bude i zde. Avšak konfiskací zádušního majetku pozemkového se již předem z celku něco ubírá. A pak ještě něco: Zcela jistě se stane, že křesťanský lid bude dobrovolně platiti církvi příspěvky, nedostane-li ona ničeho od státu, aby mohla uspokojiti potřeby náboženské. V poslední řadě přivodí tedy tato odluka poškození lidu a jeho jmění.
Abych přišel ku konci. Důrazně
bych doporučoval, aby byl zákon o dědičných pachtýřích, avšak
také návrh resoluční přijat. (Potlesk. Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo dále přihlášen, debata je skončena.
Žádám před udělením slova p. zpravodajovi,
aby byly přečteny podané návrhy.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Schweichharta a soudr. k čl. I., § 1 f), D.
§ 14 má zníti takto:
"Pachtýř, který se nepřihlásil
ve lhůtě stanovené článkem III., odstavec 1., tohoto zákona, pozbývá
práva požadovacího."
Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Další návrh.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Návrh poslance Drobného, Ant. Černého, Vraného, Kaderky a spol. na doplnění osnovy zákona, kterou se mění a doplňuje zákon ze dne 27. května 1919, čís. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům.
K článku I. budiž připojeno:
Článek I., § 1 f), odst. F.
Za druhý odstavec § 22 vsunutý zákonem ze dne 15. dubna 1920, čís. 311 Sb. z. a n., vkládá se jako třetí a čtvrtý odstavec ustanovení:
"Nabyvatel pozemku je zavázán podrobiti nabytý pozemek úřednímu scelovacímu řízení."
"Stejně jest povinen nabyvatel zabraného pozemku přijmouti na místě zabraného pozemku jiný pozemek stejné hodnoty, když mu jej nabízí Pozemkový úřad za tím účelem, aby zamezil tříštění přídělů z převzatého zabraného majetku, jehož částí byl pozemek nabyvatelem podle tohoto zákona nabyty. O potřebě a podmínkách směny rozhoduje Pozemkový úřad. Nepřijme-li nabyvatel do 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí nabízené směny a nepodepíše-li příslušné vkladní listiny, jsou knihovní soudy povinny na návrh Pozemkového úřadu opřený o toto zákonné ustanovení a vydané jím rozhodnutí provésti ve veřejných knihách příslušné zápisy za účelem provedení směny. Proti soudním usnesením není opravného prostředku.
2. Třetí (nyní pátý) odstavec zní pak takto:
"Omezení podle odstavce 2. a 3. a závazek podle odstavce 4., poznamenají se v knihách. Omezení podle odstavce 2. vymaže soud po vytčené tam lhůtě na návrh vlastníkův."
Pokud jde o článek II., budiž vložen 3. odstavec tohoto znění:
"3. Ustanovení článku I.,
lit. F, pokud jde o doplnění § 22 4. odstavcem o povinnosti nabyvatele
pozemku ke směně, vztahuje se i na pachtýře, jimž požadované pozemky
byly přiřčeny do vlastnictví (§ 17) před působností tohoto zákona."
Předseda: Také
tento návrh má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte): Resoluce posl. Šrámka, Šamalíka, Adámka a soudr.:
§ 27 odst. 2, zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 budiž změněn v následujícím smyslu:
"Vlastníci anebo správci církevních a nadačních statků, jimž byla odebrána půda po rozumu zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., buďtež zařaděni mezi ony uchazeče půdy, vyjmenované v § 1 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n.
Státní pozemkový úřad jim přidělí
půdu za pozemky postoupené dlouholetým pachtýřům dle § 16 zák.
ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., kdekoliv, v prvé řadě
ze zabraného majetku církevního."
Předseda: Také tento resoluční návrh jest dostatečně podporován a jest předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Mne jest líto, že při projednávání tak důležitého návrhu zákona, na kterém jest interesováno sta malých zemědělských rodin, došlo mnohdy k nevěcné, příliš vypjaté agitační debatě. (Odpor). Já jsem ve své důvodové zprávě a ve své řeči věcným způsobem poukázal na stanoviska všech směrů, ať již českých nebo německých stran, a doporučil jsem poslanecké sněmovně, aby návrh zemědělského výboru byl přijat.
Nechci se pouštěti do merita věci samé po stránce debaty, jen konstatuji v zájmu pravdy, že tón řeči p. kol. Myslivce nebyl ani věcný, tím méně odůvodněný.
Mám-li zaujmouti jako zpravodaj stanovisko k návrhům a resolucím, prohlašuji: Mohu se vysloviti pro návrh p. kol. Schweichharta, poněvadž neznamená žádné věcné změny, nanejvýš přesun v tom směru, aby bylo jasno, kdo v jakém pořadí a za jakých okolností může návrh na výkup dlouholetých pachtů podávati.
Mohu se vysloviti dále pro návrh p. kol. Drobného, Vraného a soudr., a to tím spíše, poněvadž jsem ve své zprávě zdůraznil, že i dlouholeté pachty musejí býti podrobeny velikému rámcovému zcelovacímu programu a poněvadž pozemková reforma v důsledcích nařízení Státního pozemkového úřadu rychle pokračuje a mohly by nastati komplikace, bude jen v zájmu dobré věci, když uvedený návrh bude přijat.
Stran resolučního návrhu p. kol. Šamalíka, Šrámka a soudr. uvádím toto: My jsme již v původním návrhu koncedovali pánům z lidové strany určitý úspěch v tom směru, že jest garantováno, že při nových přihláškách nesmí půda v dlouholetých pachtech vykoupená klesnouti pod minimum 8 ha. To jest novum, které v zákoně ze dne 27. května 1919 obsaženo nebylo. (Hlas: A s tím se spokojili!) S tím také v zemědělském výboru byl vysloven souhlas. Nám šlo o to, aby projednávaný návrh byl pokud možno přijat jednomyslně po stránce meritorní.
Poněvadž návrh p. kol. Šamalíka,
Šrámka a soudr. jest povahy resoluční a poněvadž nemůže
v této formě právně zavazovati Státní pozemkový úřad, vyslovuji
se i v tomto případě pro jeho přijetí. (Odpor poslanců strany
lidové.)
Předseda (zvoní):
Budeme hlasovati. Prosím
o zaujetí míst. (Výkřiky poslanců strany lidové: Tam stojí
"Pozemkový úřad jim přidělí půdu ". To nejde říci, že
je to nezávazné! Posl. Roudnický: Takhle se kupují koně! Takhle
jednají handlíři koní! Předseda zvoní.)
Zpravodaj posl. Dubický: Prosil
bych pana předsedu, abych nebyl urážen od pana kol. Roudnického,
který je v tom směru proslaveným.
Předseda (zvoní):
Prosím o klid. Budeme
hlasovati. (Trvalý nepokoj a hluk. Různé výkřiky na levici
a se strany lidové.)
Zpravodaj posl. Dubický: Když
jsem se vyslovil pro resoluci, to stačí. (Odpor.)
Předseda (zvoní): Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se. - Hluk.)
Pokud se týká prohlášení pana zpravodaje o resoluci, konstatuji, že otázka resolucí byla k vyjádření předložena ústavnímu výboru a ten se vyjádří také o této stránce její. (Velký hluk a různé výkřiky na levici a se strany lidové.)
Prosím o klid. (Hluk trvá.)
Prosím o klid pány na levici i na pravici. (Hluk. - Posl. dr. Schollich [německy]: To není parlament, to je smetiště!)
Volám pana posl. dr. Schollicha k pořádku. (Posl. Knirsch [německy]: To je hanebné od pana předsedy!)
Volám pana posl. Knirsche k pořádku.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: (Výkřiky se strany lidové vůči zpravodajovi: Odvolat!)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejprve dám hlasovati o části I. od počátku až po alinea C v § 1 f), k níž není pozměňovacích návrhů. Na to dám hlasovati o alinea D, podle návrhu posl. Schweichharta, s nímž souhlasí pan zpravodaj. Bude-li zamítnut, o alinei D podle zprávy výborové.
Potom bude hlasováno o alinei E podle zprávy výborové. Nejsou navrženy žádné změny.
Na to bude hlasováno o celé alinea F) v úpravě navržené posl. Drobným, Ant. Černým, Vraným, Kaderkou a spol., s nimiž zpravodaj souhlasí.
Bude-li zamítnut tento návrh, pak by se hlasovalo o celé alinei F) podle zprávy výborové.
Na to bude hlasováno o zbytku čl. I. podle znění navrženého panem zpravodajem.
Pak bude hlasováno o čl. II. podle zprávy výborové.
Bude-li přijat návrh posl. Drobného a spol. u al. F) čl. I., budeme hlasovati o návrhu posl. Drobného na vsunutí nového 3. odstavce do čl. II., s čímž souhlasí pan zpravodaj, a konečně bude hlasováno o čl. III., IV. a V., k nimž nebyl podán pozměňovací návrh, o nadpisu a úvodní formuli.
Na to by bylo hlasováno teprve o návrhu resolučním.
K hlasování se přihlásil o slovo
pan kol. Šrámek
Poslanec Šrámek: Pane předsedo,
já prosím, aby bylo konstatováno před hlasováním o resoluci, která
byla navržena, že resoluce jsou závaznými příkazy, a ne, aby zůstalo
platným, co bylo aspoň mně oznámeno, že prohlásil pan zpravodaj,
a já bych prosil, aby také pan zpravodaj ještě před hlasováním
ono nedorozumění vysvětlil. (Hlasy: Odvolat!)
Zpravodaj posl. Dubický: Slavný sněme! Prosím, aby nebylo pokřikováno "odvolat". Já konstatuji, že jsem se vyslovil pro přijetí resolučního návrhu pana kol. Šamalíka a Šrámka.
Poněvadž ten návrh má formu resoluční,
uvedl jsem a také plně chápu, že podle ústavy zavazuje k určitým
povinnostem, ovšem také tomu musí být rozuměno, co je resoluce,
co je návrh a co je zákon, a není třeba, aby z toho byly dělány
takové důsledky.
Předseda (zvoní): Budeme tedy hlasovati. Nejprve o první části článku I. od počátku až za alineu C v § 1 f), k níž není pozměňovacích návrhů. Kdo s ní souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Část článku I. až po alineu C v § 1 a) je schválena.
Teď budeme hlasovati o alinea
D podle návrhu posl. Schweichharta. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajem. Nebuška (čte):
§ 14 má zníti takto: "Pachtýř,
který se nepřihlásí ve lhůtě stanovené čl. III. odst. 1. tohoto
zákona, pozbývá práva požadovacího."
Předseda: Kdo souhlasí s alineou D podle tohoto čteného návrhu pana posl. Schweichharta prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, jest přijat.
Teď budeme hlasovati o alinea E podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, jest přijat.
Teď budeme hlasovati o alinea
F v úpravě navržené panem posl. Drobným a soudr. Žádám,
aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Drobného, Ant. Černého, Vraného, Kaderky a spol.:
Článek I., § 1 a), odst. F má zníti takto:
F (1). Za druhý odstavec § 22 vsunutý zákonem ze dne 15. dubna 1920, čís. 211 Sb. z. a n., vkládá se jako třetí a čtvrtý odstavec ustanovení:
"Nabyvatel pozemku je zavázán podrobiti nabytý pozemek úřednímu zcelovacímu řízení."
"Stejně jest povinen nabyvatel zabraného pozemku přijati na místě zabraného pozemku jiný pozemek stejné hodnoty, když mu jej nabízí Pozemkový úřad za tím účelem, aby zamezil tříštění přídělů z převzatého zabraného majetku, jehož částí byl pozemek nabyvatelem podle tohoto zákona nabytý. O potřebě a podmínkách směny rozhoduje Pozemkový úřad. Nepřijme-li nabyvatel do 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí nabízené směny a nepodepíše-li příslušné vkladní listiny, jsou knihovní soudy povinny na návrh Pozemkového úřadu opřený o toto zákonné ustanovení a vydané jím rozhodnutí, provésti ve veřejných knihách příslušné zápisy za účelem provedení směny. Proti soudním usnesením není opravného prostředku."
(2) Třetí (nyní pátý) odstavec zní pak takto:
"Omezení podle odstavce 2.
a 3. a závazek podle odstavce 4. poznamenají se v knihách. Omezení
podle odstavce 2. vymaže soud po vytčené tam lhůtě na návrh vlastníkův."
Předseda (zvoní): Kdo tedy souhlasí s alineou F v této úpravě, navržené p. posl. Drobným a soudr., prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Je přijato.
Teď budeme hlasovati o zbytku článku I., a to podle znění navrženého panem zpravodajem.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Jest přijat.
Teď budeme hlasovati o článku II. podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, jest přijat.
Poněvadž byl přijat návrh p. posl. Drobného a spol. u alinea F článku I. § 1 a), budeme hlasovati o návrhu téhož pana poslance na vsunutí nového třetího odstavce na konec článku II.
Prosím, aby bylo to znění
přečteno.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Drobného, Ant. Černého, Vraného, Kaderky a spol.:
Pokud jde o článek II. budiž vložen 3. odstavec tohoto znění:
"(3) Ustanovení článku I.
lit. F, pokud jde o doplnění § 22 čtvrtým odstavcem o povinnosti
nabyvatele pozemku ke směně, vztahuje se i na pachtýře, jímž požadované
pozemky byly přiřčeny do vlastnictví (§ 17) před působností tohoto
zákona."
Předseda: Kdo souhlasí se vsunutím tohoto nového 3. odstavce na konec článku II., prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Návrh posl. Drobného a soudr. je přijat.
Teď budeme hlasovati o článku III., IV. a V., jakož i o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Jsou přijaty.
Tím jest vyřízen zákon v prvním čtení.
Zbývá nám vyříditi resoluci.
Nejprve jest zde resoluce, navržená výborem zemědělským. Jest obsažena ve zprávě, není tudíž třeba ji čísti.
Kdo s ní souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Jest přijata.
Teď budeme hlasovati o resolučním
návrhu posl. Šrámka a soudruhů.
Posl. dr. Bartošek: Pane
předsedo, prosím, aby byl konstatován počet hlasů.
Předseda: Tomuto
přání vyhovím. Prosím, aby byla resoluce přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluce posl. Šrámka, Šamalíka, Adámka a soudr.:
§ 27 odst. 2. zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 budiž změněn v následujícím smyslu:
"Vlastníci anebo správci církevních a nadačních statků, jimž byla odebrána půda po rozumu zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., buďtež zařaděni mezi ony uchazeče půdy, vyjmenované v § 1 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n.
Státní pozemkový úřad jim přidělí
půdu za pozemky postoupené dlouholetým pachtýřům dle § 16 zákona
ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., kdekoliv, v prvé řadě
ze zabraného majetku církevního."
Předseda: Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Žádám pana zapisovatele Zárubu, aby sečetl dva pravé úseky, pana zapisovatele Špatného, aby sečetl dva střední úseky, a pana zapisovatele Tauba, aby sečetl dva úseky levé, jakož i presidium. (Hluk.)
Prosím o klid.
(Po sečtení hlasů):
Resoluční návrh pana posl. Šrámka jest přijat 97 hlasy proti 56 hlasům.
Zbývá nám hlasovati o resoluci, navržené panem zpravodajem posl. Zavřelem. Kdo souhlasí s touto resolucí, navrženou ústně p. posl. Zavřelem, Prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také tato resoluce jest přijata a tím jest vyřízen 10. odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k 11. odstavci, kterým
jest
11. návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu vyřízen byl vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti a o soudním řízení v občanských věcech a projednávání pozůstalostí (tisk 274).
K odůvodnění pilnosti došel přípis
od vlády. Žádám, aby byl přečten
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Ministerstvo spravedlnosti v Praze.
Čís. 11.613.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění v Praze.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti a soudním řízení v občanských věcech a projednání pozůstalostí (tisk 274), byl dnešního dne projednán v právním výboru poslanecké sněmovny.
Jest nezbytná potřeba projednati zákon ten ještě v tomto zasedání Národního shromáždění, poněvadž zatížení sborových soudů jest již takové, že ohrožuje řádný chod soudnictví.
Činím proto návrh, aby hoření osnova byla projednána řízením zkráceným dle § 55 jedn. řádu.
V Praze, dne 10. března 1921.
Ministr spravedlnosti:
dr. Popelka m. p.