"Každý účastník, jenž má více než jednu stanici v téže síti, upíše za každou jednotlivou stanici tolikrát Kč 2000˙-, co má stanic atd."
Odstavec 3. "Účastníci a uchazeči, kteří své stanice k meziměstskému spojení atd." budiž vůbec škrtnut.
3. Pozměňovací návrhy posl. inž. L. Nováka, dr. Rašína a druhů:
§ 5 odst. 1. budiž změněn takto:
"Průmyslovým podnikům, uhelným dolům, skladištím a pod, jež jsou spojeny vlečkami se železničními stanicemi, nákladišti, zastávkami státních a soukromých drah v oblasti republiky Československé, může býti uloženo, aby upsaly na každý vůz, který se na vlečce naloží, obnos nejvýše do 200 Kč jmenovité hodnoty podle druhu a hodnoty naloženého zboží a aby částku dle počtu přistavených vozů na ně připadajících upsaly předem najednou na základě obratu vozů za uplynulý rok."
V § 6 odst. 1 v poslední řádce, jež zní "v částce 100 Kč jmenovité hodnoty", budiž změněn závěr věty takto: "v částce do Kč 200 jmenovité hodnoty dle druhu a hodnoty naloženého zboží".
§ 10 budiž škrtnut.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Dávám slovo dalšímu řečníkovi,
panu posl. Kostkovi.
Posl. Kostka (německy): Velectěné shromáždění! Jestliže jste ještě nepochopili nemožnost systému parlamentarismu, jak se jeví zde, pak vidíte nyní pro to výmluvný příklad: Vystupují za sebou tři řečníci, pan kol. Juriga, pan kol. Novák, pan kol. Windirsch a na konec mám potěšení připojiti se já. Všichni čtyři mluvíme o tom, jak naléhavě nutná je věcná porada o těch a těch záležitostech v této sněmovně. A když jsme dnes dopoledne ve výboru pro obchod, živnosti a průmysl - doufám, že pan kol. Novák je zde, neboť by bylo záhodno, aby slyšel o této záležitosti, jinak by mohl rozšiřovati leccos nesprávného - když jsme tedy mluvili o krisi v průmyslu ošacovacím, prohlásilo přítomných šest německých zástupců - s české strany bylo přítomno celkem pět zástupců - prohlásilo tudíž 6 přítomných Němců, že žádají o německý překlad návrhů referentů; avšak p. předseda výboru se odvolal na § 32 jednacího řádu vypracovaného pod vlivem p. dr. Kramáře a prohlásil, že tento jednací řád nemůže býti jinak vykládán. Nemůžeme tudíž věcně spolupracovati, nemůže se nám dostati žádného sdělení o tom, o čem se zde jedná. A pak se žádá věcné projednávání takových záležitostí. To je nemožnost. Takový systém volá přímo do nebes. Buďto tuto půjčku, příští a následující a válečnou půjčku a všecko zruinujete a svůj stát s tím, anebo musíte zanechati tohoto postupu pod vlivem p. dr. Kramáře. Rád bych se ctěného pana kol. Nováka, jemuž, co se věci týče, stojím jistě blízko, otázal, jak si počínal před tím při maďarské řeči, co k tomu řekl a jaké věcné poznámky učinil k této maďarské řeči. Pravděpodobně rozumí právě tak málo maďarsky, jako velká část Němců - bohužel - česky. Snad může být jednou jinak, ale dnes jest tomu tak a vy tvrdíte, že nestojíme na půdě skutečnosti, že pracujeme do větru. Nikoli! Nenacházíme prostě fora, kde bychom mohli přednésti své věcné pochybnosti.
Nyní jinou věc! Pan kol. Juriga zde přednesl tu a tam věci, jež byly řečeny jistě v našem smyslu. Prosím, tuto zprávu jsem dostal nyní do rukou a neměl jsem ještě příležitosti poříditi si německý překlad. Jest to snad chyba, ale chyba nespočívá jistě v našem klubu, neboť když jsme vzali svého tajemníka s sebou do výboru jakožto tlumočníka, ctění pánové se usnesli tohoto tajemníka z výboru vykázati, poněvadž nám prý našeptává do ucha, o čem se tam mluví. Chcete-li zůstati mezi sebou, nevolejte nás, probůh, k tomu a pak nežádejte od nás věcnosti! Neboť jest nemožno za takových poměrů věcně pracovati. Budiž to zde jednou ve všem klidu opětně zdůrazněno. Vím, že zítra a pozítří na tom zas nic nezměníte, ačkoli pan předseda Tomášek a pan předseda senátu o té otázce se měli sjednotit a všem klubům v senátě měli již přislíbiti, že jim budou dávány překlady, že budou ustanoveni tlumočníci, že všechny porady se budou konati věcným způsobem. Avšak kde jest překlad k této zprávě? Nik do ho neviděl. Běží o dalekosáhlé věci a jest nutno, abychom se jednou sešli a věcně spolu mluvili.
K věci samotné bych řekl především: Důvěru k půjčce? Ano, ano, upozornil bych velectěnou správu pošt a velectěného p. ministra pošt na poštovní ředitelství v Pardubicích. Toto poštovní ředitelství zasahuje jedním svým cípem až do průmyslových končin jabloneckých, takže, chce-li dnes někdo telefonovati z Jablonce do Tannwaldu - jsou zde mnozí pánové, kteří znají ten kraj - nenalezne to v telefoním seznamu najednou, nýbrž musí si koupiti dva telefonní seznamy, jeden pro okres pražský, druhý pro pardubický, a k tomu přistupuje ještě ta potíž, že seznam pro okres pardubický dosud vůbec nevyšel. Tudíž kdo je z Jablonce, nemůže vlastně dnes ve svém průmyslovém okresu do Tannwaldu vůbec telefonovati, poněvadž nenajde čísla, kam má telefonovati. Prosím, aby se už jednou u vážilo, jaké to má mimo to důsledky: Jedná se nyní o stavbu telefonu v tomto okresu. Musí se tudíž dostaviti jako dosud netoliko úředníci stavební sekce z Liberce, nýbrž v tomto případě, chce-li se mluviti o otázce telefonu v Jablonci, Tannwaldu, Harrachsdorfu, Železn. Brodě nebo v Semilech, které průmyslově patří také k okresu jabloneckému, musí se dostaviti dvojnásobný počet úředníků. To způsobí, že taková stavba telefonu bude v budoucnosti beze vší pochyby mnohem důmyslnější, ale rovněž beze vší pochyby také mnohem dražší než dosud. V této záležitosti bude nyní podán dotaz. Upozorňuji však, že se takovým způsobem nezíská důvěra okresu. A při této půjčce běží o důvěru Němců, o tom není sporu, neboť Němci jsou z největší části majiteli telefonu, největší počet telefonů bude v německém území a při půjčce vagonové budou pravděpodobně největší část hraditi Němci. Nesmí se tudíž zakládati okresy z nějakých mlhavých důvodů, přeložiti pardubický okres doprostřed průmyslového území a tím průmyslový okres jablonecký roztrhnouti. Tím průmyslový život nepodporujeme, nýbrž naopak jej ubíjíme.
Nyní přicházím k vlastní půjčce a tu bych chtěl říci několik slov, ačkoli myslím, že to bude asi málo platno. Žijeme v jakémsi manželství. Pan kol. Juriga přednesl všechny možné pochybnosti a předvedl malou rvačku s druhým manželem a počínal si trochu zle, ale nakonec projevil mínění, že pánem je ten, kdo dává. Jestliže tudíž přijde na Slovensko pokud možno hodně telefonů a drah, on se s tím spokojí, že to mohou zaplatiti Němci. To věřím panu kol. Jurigovi na slovo, ale upozornil bych ho na to, že právě tato slova, když je pronese zde ve sněmovně před veřejností, neposílí důvěru Němců k této půjčce, neboť Němci se budou obávati, že jejich peněz bude použito z největší části k účelům, které jsou jich nyní hodně vzdáleny, totiž k vojenským účelům na Slovensku. Proto budou Němci žádati a možná, že už dnes by byl stanoven takový požadavek, kdyby bylo došlo k náležité přípravě celého zákona, aby z toho, co půjčí, bylo užito jisté částky k investicím v jejich okresech. Němci jsou skromní spokojili by se i 75%. Ale v předloze není o tom docela ničeho a musím se otevřeně přiznati, že kromě § 1 tohoto zákona nenacházím v něm ani slůvka o tom, že se těchto peněz musí užíti skutečně pro účely investiční. (Posl. inž. Novák: To je přece samozřejmo!) Co řekne p. kol. Novák tomu, bude-li všech peněz vůbec použito k jiným účelům? Není možno vykonávati kontrolu; stojí zde sice, že se jich má použíti k účelům investičním. (Posl. inž. Novák: Je tady nejvyšší kontrolní úřad. Nebudeme-li míti důvěru sami k sobě, pak také nebudeme míti důvěru k nikomu, ale pak také nebude míti důvěru nikdo k nám!) Ale jednoho krásného dne tyto peníze zmizí a my zde budeme bez staveb jako před tím. O tom jsme přesvědčeni a proto myslíme, že se musí vůči takovýmto požadavkům postupovati s největší opatrností.
Jsme přesvědčeni, že jest nutno vybudovati dopravnictví. Jistě se nebude také nikdo z průmyslu ani živností uzavírati takové půjčce. Ale k čemu pak máme v tomto státě dopravní komisi? Tato dopravní komise byla utvořena obchodně politickou centrálou, sestává ze zástupců všech ministerstev, avšak v této tak důležité otázce dopravní půjčky nebyla dotázána. Jsou v ní zastoupeni vlastní znalci věci, Svaz, Sdružení obchodních komor, Německý hlavní svaz průmyslu, Sdružení živnostenská, avšak nikdo z nich nebyl dotázán. Právě před půl hodinou jsem dostal od povolané korporace, od Německého hlavního svazu průmyslu, který má na této otázce velký zájem, sdělení, že dosud neobdržel ani celé předlohy zákona, poněvadž se právě neshledalo nutným vlastního průmyslu, který má platiti, se v této věci dotázati. Tak nedospějeme daleko. Takto se tato celá dopravní půjčka pravděpodobně nikdy nebude moci dodělati úspěchu, který bychom jí vlastně přáli. Bylo zde již řečeno, že by tato půjčka samozřejmě měla býti spojena se stavebním plánem a tento plán by musil co nejpřesněji vy ložiti v jakém směru se má použíti právě půjčky železniční.
Neboť jest to velmi povážlivé, představíme-li si následky této půjčky pro naši uhelnou produkci. Rozhodli jsme se, nebo se snad v nejbližší době rozhodneme snížiti daň z uhlí. Dnes bylo učiněno usnesení ulehčiti ji. Nyní se podívejme, jakými obnosy budou touto půjčkou zatíženy vzhledem k vagonům na uhlí jen uhelné podniky. V měsíci březnu počítáme v revírech Teplice, Chomůtov, Karl. Vary, Žacléř, Buštěhrad, Rosice, Karvín atd. asi na 144.000 vagonů. Rozpočítáme-li to, připadne na měsíc půjčka v částce 14˙4 milionu korun, čili ročně při nynější uhelné těžbě, která ještě nedosáhla plné výše, okrouhle 173 milionů korun. Nyní, prosím, račte si vypočítati, jakým způsobem tuto částku producent uhlí započítá. Především si řekne: "Vláda mi snad povolí v budoucnosti 2 až 3% zúročení, jako to učinila při jiných půjčkách, jako při losové půjčce pro podporu stavebního ruchu. Tolik snad jednou za celý tento papír zaplatí, tudíž budu to možná potom moci míti." Podle toho bude posuzovati cenu této půjčky a ostatní bude nucen přiraziti k cenám uhlí. Vidíme tedy, že na jedné straně chceme ceny snižovati a právě touto půjčkou, která dle mého názoru v principu není správně rozvržena, nutně způsobíme opětné stoupnutí cen všech průmyslových výrobků. Nevím, zda se docílí Novákovým návrhem, že se mají dělati v cenách zboží rozdíly, podstatného zlepšení, ačli jsem vůbec správně rozuměl, neboť se nám návrhu nedostalo, slyšeli jsme jej pouze, když zde byl poněkud temnými slovy předčítán.
Nuže, jsem toho mínění, že by se jednalo účelně, kdyby se tento návrh zákona podrobil ještě jednou anketě, neboť pozítří pravděpodobně půjčky míti nebudeme, nebude lze ji tak rychle vypsati. Proto by musel býti o účelu a obsahu půjčky slyšen především průmysl a jeho povolané korporace, museli by býti slyšeni také živnostníci, neboť zde právě jsou největší obtíže s telefonní půjčkou.
Právě tak jako moji předřečníci s německé strany jsem i já toho názoru, že čísla pro telefonní půjčku jsou vzata příliš vysoko. Vezměme případ, že má někdo společenské připojení a při tomto společenském připojení mluví třikrát v roce meziměstsky. Takové případy jsou; já sám jsem toho příkladem, neboť mého telefonu v bytě se použije k meziměstskému hovoru nejvýše čtyřikrát, pětkrát v roce; za to jsem povinen, jako každý, kdo má takové společenské připojení, upsati podíl 2.000 K. Nevím, zda v tomto okamžiku neztratíme na druhé straně právě tolik na meziměstských spojeních - že pravděpodobně nebude moci býti splněn účel celé této půjčky. Konec konců telefon tu není pro to, aby opatřil půjčku pro dopravu.
Vidíte v německém zákoně, který
obsahuje také příspěvky na výlohy, že bylo v Německu předepsáno
pouze 1000 marek a dále pro každé vedlejší připojení 200 marek.
To jsou čísla, s nimiž se každý účastník telefonu jakožto s příspěvkem
na výlohy smíří, avšak čísla 3000, 4000, 6000, 8000 a 12.000 K
jako dnes u nás, jsou nade vší pochybnost věcí, která mnohému
půjde přes rozpočet. Telefonní správa tím nakonec utrpí a naše
dopravnictví a tím přirozeně i obchodník, jenž je na telefon odkázán
a tím i celá produkce. Musím říci, že s našeho stanoviska obzvláště
druhý díl předlohy zákona o půjčce, totiž o půjčce vagonové, jak
ji krátce budu nazývati, musí býti podroben opětovným věcným poradám.
První díl týkající se telefonu mohli bychom případně povoliti,
kdyby byly přijaty jiné cifry, které by byly odstupňovány dle
dopravních poměrů, potřeb a schopností obecenstva. Návrhy toho
se týkající jsme již podali. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku panu posl. Myslivcovi.
Posl. Myslivec: Slavná poslanecká sněmovno! Ujišťuji předem, že nebudu vaši trpělivost dlouho napínati, a to proto, že otázka projednávaná byla věcně mnoha mými předchůdci na tomto místě již probrána. A posléze bezprostředně přede mnou mluvící řečník, pan kol. poslanec Kostka, ačkoliv si stěžoval, že projednávané předloze nerozumí, během své řeči dokázal, že jest s jejím obsahem velmi dobře obeznámen. Jestliže si však stěžoval na to, že ani ve výboru nemohl německy mluviti, jestliže žádal, aby do výboru připuštěn byl překladatel, dovolím si váženého pana kolegu a slavnou sněmovnu rovněž upozorniti, abychom nezapomněli při takových výtkách, co jsme zažili my.
Račte dovoliti, já jsem také několik roků byl říšským poslancem ve Vídni. A jako říšský český poslanec ve Vídni měl jsem příležitost zakusiti, jak tam při projednávání parlamentních předloh právo českého jazyka bylo respektováno. Je třeba připomenouti to, poněvadž z toho seznáte, jak tam blahovolně vycházelo se vstříc českému národu a česky mluvícím poslancům.
Vážené shromáždění! Když zde mluví německý poslanec, píší zde pilně stenografové, jeho řeč vyjde v protokolu německy do slova, tak jak byla pronesena, otištěna. Ale, když ve vídeňském parlamentu mluvil český poslanec, tedy v protokolu zaznamenala se tato slova, promiňte, že je pronesu německy: Der Abgeordnete spricht eine Rede in böhmischer Sprache. To bylo všechno, co v protokolu sněmovním bylo napsáno. (Hluk. Posl. dr. Petersilka [německy]: Máme přece nyní demokratickou dobu!) Kdyby byl v kterémkoli výboru poslanecké sněmovny chtěl některý poslanec mluviti česky, pak jeho řeč, všecky jeho návrhy byly prostě ignorovány. Já mám před sebou ještě dnes obraz přítele, bohužel předčasně zesnulého, koleg poslance Fresla, který, přijda do Vídně, neuměl ani jediného slova německy; jak ten se snažil, chtěje se aspoň poněkud ve výborech uplatniti, aby si osvojil něco málo německé řeči. On, když mluvil, tak myslím, Němce i německy znalého Čecha řeč jeho, jak se říká, tahala za vlasy, ale on chudák se v potu tváři snažil, aby se aspoň ve výboru uplatnil. Tuto pilnost, tuto přizpůsobivost doporučuji německým kolegům, když jsou na půdě Československé republiky, aby měli k národu, který tvoří většinu tohoto státu, aspoň tolik respektu a úcty, aby se naučili tolik česky, aby mohli se zúčastnit parlamentních prací.
Sedí zde kolega Juriga, který byl poslancem maďarského parlamentu a v době války, kdy tisíce a tisíce slovenských synů krvácelo za maďarskou nadvládu, poněvadž Maďaři s Němci hodili pochodeň války do světa, aby si navzájem pojistili panství v celém světě a kdy synové slovenští krváceli a jeden z nich poslal dopis poslanci Jurigovi a poslanec Juriga vzal ten dopis vojína a chtěl ho v uherském sněmu přečísti. Řekl jediné slovo z toho dopisu, první slovo, kterým dopis začínal, bylo "Srdce... a po tomto jednom slovu nastal v maďarském parlamentě takový povyk, kulturního národa nedůstojný, barbarský povyk, takže posl. Juriga musel ustati ve čtení tohoto dopisu, který zaslal vojín z bojiště. Proto, vážení kolegové z německé strany, v Československé republice vyšlo se vám tak daleko vstříc, že v žádném jiném státě národům, které tvoří menšinu, dále se vstříc nevyšlo. Mějte tolik loyality, abyste tu spravedlnost s naší strany kvitovali, a buďte ujištěni, že znalost československého jazyka vám na škodu nebude, že bude to i ve prospěch voličů, kteří vás sem zvolili. Vy jste se na půdu ústavní postavili, vy jste na to složili slib, v tom slibu je obsažena také povinnost mravní, abyste si osvojili ten jazyk, ve kterém se projednávání parlamentní konají. (Hluk. Výkřiky. Místopředseda dr. Hruban zvoní.)
Po tomto úvodu račte mně dovolit, já nebudu dlouho zdržovat, další poznámku k vývodům svého váženého klubovního kolegy a milého přítele posl. dr. Jurigy. (Posl. dr. Juriga: Nepolemisuj se Slováky! Zle bude s tebou!) Jeho řeč, která zde byla pronesena, která snad zdánlivě, ale jen zdánlivě nesla jakýsi osten protičeský, byla jenom řečí, kterou diktovala láska k slovenskému lidu. (Výborně! Tak jest!) On, prosím, za ten slovenský lid trpěl léta v žalářích (Výborně!), nedivte se mu, jestli on s tou vřelostí, jako to vždycky činí, i v této sněmovně se zájmů slovenského národa zastává. Všichni jsme trpěli, bratři naši na Slovensku i my v bývalém Rakousku, a proto si nyní všichni podejme ruce, abychom k zvelebení této naší domoviny, kde každý se může cítiti opravdu doma, pracovali. A já bych doporučoval panu ministru železnic, aby přání, která specielně kol. Juriga pronesl ohledně Slovenska, byla respektována, poněvadž všechny železnice v Maďarsku budovány byly ze strategického hlediska, aby všecky ústily do Pešti. Aby zejména spojení Bratislavy s východním Slovenskem bylo vzato vážně v úvahu. (Tak jest! Výborně!)
Pak bych doporučoval p. ministru železnic, aby postaral se o to - ono to také patří k této předloze - aby slovenští poslanci mohli se v tomto zákonodárném sboru zúčastniti parlamentních prací s tou duševní svěžestí a pohotovostí, jak toho zákonodárná činnost vyžaduje. Račte dovoliti, když na př. kol. Onderčo potřebuje 24 hodin, aby rychlíkem urazil cestu ze svého sídla do Prahy, když jiní poslanci potřebují ještě více a když sem po té 24hodinné jízdě přijdou, tak bych spíše očekával, že se ohlásí nemocnými anebo půjdou do nemocnice a ne, že se budou moci zúčastniti parlamentních prací. Je věcí spravedlnosti, abychom kolegům ze Slovenska na tolik vyšli vstříc, aby cestu, kterou do Prahy konají, konali takovým způsobem, aby sem nepřišli churaví, nýbrž tak svěží, aby se práce parlamentní mohli zúčastniti. (Výborně! Potlesk.) Poněvadž, když dvakrát v týdnu konají jednu cestu domů a druhou cestu konají sem, to může býti během jednoho týdne 50 hodin ztrávených ve vlaku. Po takové jízdě není, prosím, možno žádat, aby se oni zde věnovali vážným parlamentním pracím.
Vážené shromáždění! A nyní k investiční půjčce samé. Je to nová forma státní půjčky. Je vidět, že nemusíme býti plni obav, jestliže se něco nepodaří ministru financí, však máme více ministrů, a když všichni ministři budou si tak čiperně počínati a budou se takovým způsobem, jak to v naznačené investiční předloze se děje, o opatření prostředků státních starati, pak bude pomaloučku ministr financí v naší republice zbytečným.
Přednost té půjčky je ta, že se ví, na co a k čemu se jí použije, že jest to půjčka, která jest plodně uloženou půjčkou, o níž každý, kdo ji upisuje, ví, že jest to peníz na úrok uložený, který přinese sice v prvé radě prospěch státu, ale, když státu, tedy také každému státnímu občanu. (Odpor na levici.) Já bych si přál, aby také ostatní naše ministerstva této nové formy státní půjčky vydatně používala a zejména ministerstvo obchodu a také ministerstvo pro zahraniční obchod. A sice proto - já to řeknu přímo - poněvadž v naší republice jeví se až dosud, že nejlepší obchody, největší zisky získávali, sklízeli a shrabovali ti, kteří pro tu republiku nepracovali (Tak jest!), kteří se jí protivili a všecko, co mohli učiniti, učinili, aby samostatná republika naše nestala se skutkem. (Tak jest!) A ti mají v rukou dnes obchody. Náš stát, republika, sama jich používá k uzavírání obchodů se zahraničními státy, náš stát přichází jim vstříc; máme zde společnosti, které za pět měsíců získaly, což bylo prokázáno, milionové zisky od státu. Doporučoval bych panu ministru obchodu a panu ministru pro zahraniční obchod, aby tyto obchodníky - a jsou to židé, nerozpakuji se to veřejně říci - kteří náš stát nepodporovali a o jeho existenci a vznik se nepřičinili, přidržel k tomu, aby pro existenci a rozvoj tohoto státu přispěli, aby stát nepovažovali jen za dojnou krávu, která jest dobrá k tomu, aby jim nahromadila veliké zisky. (Výborně! Potlesk.)
Investice tyto jsou spravedlivé, poněvadž mají nahraditi jenom to, o co území, Československou republiku tvořící, za starého Rakouska a Uherska bylo připraveno. A zejména to byla matička Praha, která, ať již chce kol. Juriga centrum říše postaviti kamkoliv, zůstane pro všechny Čechy a Slováky posvátnou Mekkou, poněvadž zde se udržovala výheň, žár národního nadšení a sebevědomí ve všech těžkých pro náš národ dobách a přál bych si, aby investice, o něž se jedná, použito bylo také k tomu, aby hlavní město Praha, které soustavně rakouskými ministerstvy bylo odstrkováno a ochuzováno, dostalo náhradu nynějším ministerstvem za to, oč dříve bylo připraveno, neboť ministři železnic za Rakouska, zejména ministr Förster, starali se sice o to, aby v Nymburce, Poděbradech, Lysé a kdekoliv jinde výhybkář uměl perfektně německy, ale nestarali se o to, aby ku zvelebení železnic našich a nádraží přispěli.
Slavná sněmovno! V této předloze jest také obsaženo, že majitelé železničních vleček mají příslušně přispívati k těm investicím. Mezi Jincí a Příbramí na levé straně trati jest továrna, kde za války stát, tehdy rakouský, ale ovšem z našich peněz, zbudoval továrníku Arendtovi vjezd do jeho továrny zdarma, dal mu tam pracovati velikým počtem dělníků, vojínů, z polovice zdarma, a Arendt všechny užitky z toho shraboval a miliony nashromáždil.
A tu bych doporučoval ministerstvu železnic, aby v takových případech vůči lidem, kteří stát a poplatnictvo vyssávali, se šlo ještě dále, než jak to právě projednávaná předloha stanoví.
Ano, takoví Arendtové, kteří získali takové obrovské sumy z našeho lidu, nechť jsou také povinni k rozkvětu tohoto státu přispěti z toho zisku, který nashromáždili. (Posl. Čuřík: Takový Guttmann!) ovšem, takoví Guttmannové, Petschkové, Weimannové, to by byla celá velká litanie, ale to je, bohužel, něco, do čeho se v naší republice nikomu nechce, poněvadž se zdá, že jedna veličenstva byla odstraněna, ale jiná veličenstva zde zůstala. Když jdu kolem vrchního zemského soudu v Praze na Malé Straně a dívám se na ty dvě veliké skoby, kde visely orlové, myslím si, že orly jsme odstranili, ale skoby nám zde ještě pořád zůstaly. (Hlučná veselost. Potlesk.)
Já bych prosil dále, aby těch investicí se využilo v tom směru, aby byl již jednou vydán řádný plán lokálních drah, aby kraje české i jiné v celé republice naší, které i 50 let na stavbu lokálních drah čekají, které investovaly do toho veliké peníze, - platily si plány, - aby tyto kraje dnes aspoň v samostatné republice přišly opět k svému účtu a potřebné dráhy získaly.
Ohledně telefonu bych si jenom přál a to v zájmu větší prosperity této předlohy, aby poštovní správa technická, která jest stavbou a zřizováním telefonních stanic pověřena, si počínala trochu po obchodnicku, poněvadž víme, že jednotlivé strany musí nyní stále ještě ne snad měsíce, ale někdy i celá léta čekat na to, než se jim telefonní stanice resp. telefon zařídí. Jestliže se jim bude rychleji, hbitěji a také obchodněji vycházeti vstříc, bude to jenom s prospěchem pro naše poštovnictví a přinese nám to vydatný zisk.
Končím tím, že chováme důvěru,
že právě v těchto dvou oborech, o nichž investiční předlohu projednáváme,
v železnictví a poštovnictví, dočkali jsme se po různých těch
všelijakých přechodních zjevech zase toho, že zde opět ustanoveni
byli ministry vynikající odborníci, takže máme k těmto ministerstvům
právě tím větší důvěru a budeme je také ve všech snahách, týkajících
se vybudování železnictví a poštovnictví a tím i rozkvětu naší
republiky, ze všech svých sil podporovat. Tím končím. (Výborně!
Hlučný potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban: Dávám
slovo dalšímu řečníku panu posl. Patzelovi.
Posl. Patzel (německy): Slavná sněmovno! Mám, bohužel, obavu, že sotva budu s to v řečnické lhůtě mně vyměřené vyčerpati svoji látku a že budu nucen k velké své lítosti dovolávati se blahovůle pana předsedy právě tak, jako páni kol. Myslivec a Juriga, zvláště když poslední předřečník, pan Myslivec, měl pro nás zvláštní přednášku o snižování českého národa, nikoli československého, neboť ten tehdy ještě neexistoval - ve starém Rakousku, o snižování, které šlo tak daleko, že i za světové války, která byla vedena proti českému národu, příslušníci stran, stojících zcela v levo, seděli v rakouských ministerstvech a germanisovali tam tak strašně, jak to vidíme dnes v ministerstvu pošt, železnic a veřejných prací. Ne neprávem stěžoval si zde jeden řečník ze Slovenska na celý způsob jednání a také já musím opakovat to, co jsem řekl při rozpočtu. Projednává se miliardová předloha a ani ministr pošt, ani ministr železnic nepovažují to za hodno námahy, aby zde ve sněmovně, třeba jen několika větami, odůvodnili své předlohy a nejvýše ve výboru se dostane na několik dotazů jedné laskavé a zdvořilé odpovědi. Úřednickým ministrům toto jednání nezazlívám, neboť úředník pracuje a dá odpověď jen tehdy, když je tázán. Ale české strany většiny se nesmí diviti, jestliže jejich parlamentarismus nebéřeme vážně, když ony samy svůj parlamentarismus vyklešťují.
Vláda označuje sama v důvodové zprávě dopravní půjčku jako půjčku nucenou, ale kdežto my poslanci při každém malém návrhu jsme přidržováni k tomu, abychom připojili odůvodnění o finančním efektu a o finančních požadavcích, vláda nám ani nesděluje, mnoho-li od takové miliardové půjčky očekává. My můžeme odvoditi závěr nanejvýš z toho, když v investičním rozpočtu pro rok 1921 sečteme, co vyžadují pošty a železnice dohromady, tudíž asi 2.200 milionů K. Zdá se, že když problém válečných půjček není uspokojivě rozřešen a vlády čsl. republiky cítí, že to s jinými půjčkami nejde, že se nyní myslí, že je možno sáhnouti k nuceným půjčkám. V tomto státě je všechno nucené, nucené je i všechno hospodářství, ale kam vede nucení, viděli jsme na jiných státech ale toho snad se s hrůzou dožije i tento stát a jeho otcové a tchánové. Důvodová zpráva poukazuje na to, že prý i Německo a Rakousko vybírá nucené telefonní půjčky. Avšak myslíme, že jest tu přece jen malý rozdíl, neboť jak Německo, tak Rakousko jsou přece jen poněkud jednotnější hospodářská území, než tak vysoce požehnaná Československá republika. (Posl. dr. Schollich [německy]: Střed země!) Ano, omfalos tes ges - pupek světa! Jest to něco jiného, když se uloží nucená půjčka občanům, kteří z toho budou míti prospěch anebo když se předsevezme nucená půjčka aby se tím zakryly zcela jiné cíle. Pan ministr války si netroufá a ministři pošt a železnic musí jednoduše mí sto něho tahati kaštany z ohně. Naši telefonní abonenti musí zaplatiti, aby bobečkové atd. na Slovensku mohli telegrafovati a telefonovati a naší železniční interesenti musí platiti za vlečné koleje, aby se stavěly strategické dráhy na Slovensku. Pan předřečník pravil, že musíme také kolegům ze Slovenska vystavěti železniční spojení, aby se pokud možno dobře a zdrávi dostali do Prahy. Myslím, pánové, že Slováci na této straně sněmovny s malými výjimkami by měli rádi ne tak linie, vedoucí do Prahy, jako spíše takové, které vedou co nejrychleji z Prahy. A pak jest v tom malý rozdíl, předepíše-li se v Rakousku telefonním účastníkům 1500 rak. korun a v uzavřené německé říši s trochu hustší telefonní sítí 1000 marek anebo když se zde tomu nejmenšímu účastníku odejme 4.000 korun, neboť každý počítá s meziměstským stykem.