Zbývala by ještě otázka provádění staveb, její úprava a financování. Nespadá více do rámce mého odůvodnění, pokud se týče prostředků finančních, promlouvati zde ve sněmovně o nich, ale chtěl bych upozorniti, že řízení samo doznalo značných změn také po stránce hospodářské, úsporné, a řekl bych také po stránce technické. Jednotlivá ustanovení, ke kterým se budu moci snad za debaty ještě vrátiti, jsou novotami, které však, prosím, aby nebyly pozdravovány jako nějaký krok zpět v našem životě. Jsou to předpisy, které vyvolala nouze, a prosím všechny kritiky iniciativního návrhu číslo 1551, aby s tohoto blahovolného stanoviska posuzovali předlohu a uvážili, že se jedná o pokus ve velkém, o pokus poslední, aby za pomoci sněmovny, za pomoci výkonné moci a veřejnosti, způsobem co nejrychlejším a nejbezpečnějším opatřeno bylo takové množství obytných příbytků, aby nynější sociální tíseň bytová, když by i úplně nevymizela, dostala se aspoň do takového pohybu, že můžeme s klidem očekávati, že zákon sám v dohledné době bude bezúčelným.
Bylo by nyní přikročiti k tomu, abych uvedl změny, které jsem učinil v dohodě s výborem sociálně-politickým, pokud se týče také v dohodě s výborem rozpočtovým v jednotlivých ustanoveních osnovy zákona.
V § 1 se navrhuje za slova v odstavci 1. "pro stavbu budov, určených pro veřejnou potřebu" vsunouti jako dodatek v závorce slova "(zejména pro stavbu ústavů léčebných, pro hospodářství a zahrady jejich)".
V § 3 pod číslem 2. na místě textu"a) pozemky obecní, na to zabranou půdu a půdu fondů veřejných a teprve potom" navrhují se slova "půdu zabranou, pak fondů veřejných a teprve potom pozemky obecní".
V odstavci 4. za slova "Vyvlastniti nelze" vsunouti jest slova "pro účely staveb obytných" a v témž odstavci změniti § 3 na § 4.
Navrhuje se pak škrtnouti odstavec poslední téhož paragrafu. V § 4 jsou změny, a sice budiž řečeno "politický úřad", nikoliv "politická správa", dále za slova "na Slovensku" budiž vsunuto "a v Podkarpatské Rusi" a konečně za slova "slúžnovský úřad" budiž vsunuto v závorce slovo "(magistrát)".
V odstavci 2. téhož paragrafu budiž škrtnuto slovo"nástin" a vloženo slovo "situační plánek".
V § 5, odstavec 1. "Řízením se zjistí především, jsou-li tu podmínky § 1 a 2" budiž řečeno "§§ 1 a 3" místo "§ 1 a 2".
V odstavci následujícím za slova "K tomu konci úřad vykoná do 8 dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni všichni zájemníci" přijde vložka "zvláště také památkový úřad, jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny; k jeho posudku budiž dle možnosti přihlíženo, jde-li o vyvlastnění k účelům obytným".
V témž odstavci se změní citovaný § 6 na § 7.
V odstavci následujícím místo "si" budiž "se", tedy "pro kterou se pozemek vyvlastňuje".
V posledním odstavci se opraví "doručení k politickému zemského úřadu" místo "doručení k politické zemské správě" a za slova "na Slovensku" se vsunou slova "a v Podkarpatské Rusi".
V § 6 jest vypustiti citát "(§ 305 obč. z.)" a nahraditi slovy "způsobené nahodilými vlastnostmi".
V posledním odstavci § 7 jest citát "(§ 4)" zaměniti na "(§ 5)".
V § 8 v odstavci 1. buďtež připojena za slova "vyvlastňovací nález" slova "v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím".
Slova "zemské politické správy" musí býti změněna na slova "zemského politického úřadu" a místo slov "ministerstva veřejných prací" napsat slova "ministerstva sociální péče".
V § 10 za slova "Nebude-li ve lhůtě" vsunou se slova"dle § 8 dané" a škrtnou se slova "§ 4 stanovené započato se stavbou", a bude zníti: "Nebude-li ve lhůtě dle § 8 dané provedena stavba".
V § 16 škrtnouti jest slovo "znovu" v poslední větě.
V § 19 místo "zemské politické správě" má býti "zemskému politickému úřadu".
V § 24 v odst. c) za slovy "ku poskytováni" má býti místo "úvěru" slovo "podpor".
V § 25 vypadla ve 3. odst. ve 2. větě slova"výherních již také taženy v tazích" a jest je tam obnoviti, takže ta věta bude zníti: "Byly-li losy tažené ve zvláštních tazích výherních již také taženy v tazích umořovacích, bude při výplatě výhry sražena jmenovitá hodnota vyplacená již při umořovacím tahu".
V § 29 jest škrtnouti na konci prvního odstavce slovo "státních" a bude to zníti: "na postavení obytných budov pro státní zaměstnance".
V § 32 mají čísla 1., 2., 3. a 4. býti samostatnými odstavci a konec toho paragrafu má zníti:"č. 281 Sb. z. a n., v roku 1919 a 1920".
V § 33 v koloně při domech o osmi bytech vsunouti je slova "a více".
K odstavci následujícímu dále jest připojiti jako nové odstavce:
"Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu, musí činiti aspoň polovicí částky nákladu, za kterou dle 1. odstavce nelze převzíti záruky.
Záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90% smlouvou zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček."
V předposledním odstavci téhož paragrafu jest místo slov "obcemi a okresy" dáti slova "obcemi, okresy a župami".
Ve druhém odstavci § 36 za slova "Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporně" jest vsunouti vložku "od nečlenů".
V § 37 za slova "Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené" místo slova "pokud" přijde slovo "jestliže".
První věta § 41 místo v návrhu uvedeného textu "Kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných, jichž trvání jest obmezeno nejvýše na dvacet let od doručeného povolení stavebního (§ 47) obdrží od státu 40% stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921, zvýší se podpora státu na šedesát procent stavebního nákladu", má zníti:
"Tomu, kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných s malými byty, jichž trvání je obmezeno nejvýše na dvacet let od doručeného povolení stavebního (§ 47), může býti povoleno od státu 40% stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921, zvýší se podpora státu na 60% stavebního nákladu.
Druhý odstavec téhož paragrafu pak má zníti:
"Vláda se zmocňuje, aby stejnou podporu 60% udělila velkým městským obcím na provisorní stavby a úpravy budov zahájené v roce 1919 a 1920."
V § 47 za slovy "Veřejná prostranství polohovými plány" místo dalších slov"stanovená, možno zastavěti" bude navržená, může obec zastavěti".
V § 50 vypadne a škrtne se v prvém odstavci druhá věta: "Nedojde-li žadatele vyřízení v dalších 4 dnech, jest míti za to, že povolení ke stavbě jest uděleno."
Odstavec 3. téhož paragrafu bude zníti takto: "Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí první instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 60) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou".
V § 51 bude dodatek: "Jinak tak učiniti může stavebník sám s přibráním oprávněného geometra". (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
V § 56 přijde za slova: "Pro stavby provisorní připouští se soustava žumpová" dodatek: "tam, kde není možné připojení na soustavnou kanalisaci" a slovo "vůbec" odpadá.
V § 60 bude v odstavci 3 za slovy "Při zemských politických správách v Praze v Brně (pro Moravu a Slezsko)" vsuvka "dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko)" a zase vložka "a při civilní správě v Podkarpatské Rusi" před slova "v Užhorodě".
V § 62 bude připojiti na konci zkratky: "Sb. z. a n."
V § 64 za slova "V první instanci budou i nadále činnými" přijde vsuvka: "dosavadní obecní (stavební) úřady", s tím rozdílem to bude v celém textu zníti a vypadne to slovo místo "obecní úřady, jako úřady stavební." Další slova "s tím rozdílem, že stížnosti" zůstanou, pak odpadnou slova "místo na obecní výbor proti rozhodnutí obecního jako stavebního úřadu", zůstanou zase slova "říditi jest přímo na" a místo dalších slov "zemskou správu politickou" bude "zemský politický úřad."
V § 65 místo "zemské politické správy" bude "zemského politického úřadu" a dále přijde dodatek "který jest povinen rozhodnouti do 14 dnu". Všechno ostatní se škrtá.
Za § 65 přijde nový § 66 tohoto znění:
"Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 50, 63, 64 a 65 tohoto zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi šéf civilní správy."
Dosavadní § 66 bude § 67, následující § 67 bude § 68 a jest v něm slovo "bližší" opraviti na "podrobné" a mezi slova "podporu" a "zaručená" přijde"a". Dále za slova "zaručená zápůjčka" vloží se slova "a dále podrobná ustanovení" a konečně za slovo "vázne" přijde ještě slovo "ustanovení".
§ 68 bude § 69, § 69 bude § 70. V § 70 bude místo slova "tohoto" slovo"citovaného".
§ 70 bude § 71, § 71 bude § 72, § 72 bude § 73.
To jsou pozměňovací návrhy, jak vyšly z porad výboru sociálně-politického, pokud se týče výboru rozpočtového, anebo souhlasně byly učiněny. Výbor sociálně-politický zajisté v intencích navrhovatelů odevzdává tuto osnovu zákona sněmovně a jest přesvědčen, jestliže sněmovna osnovu tu zákonem učiní a osnova ta jako zákon odevzdána bude veřejnosti, že poslouží jistě zájmům oněch vrstev, jimž se mělo dostati pomoci předlohou tou bez rozdílu. Záleží nyní vše, jak jsem uvedl v úvodu své řeči, na obcích jako stavebních úřadech prvé stolice a na nejvyšším orgánu státním, ministerstvu sociální péče a veřejných prací, která jsou těmito předpisy dotčena, jaký život zákonu zjednají.
Výbor dokonce navrhuje místní
účelné sloučení jich, aby provedly myšlenku, která ovládla iniciátory,
aby uskutečnily vůli zákonodárce, nevzaly na sebe odpovědnost,
že jejich činěním zůstal zákon marným, a nechť pamětlivy jsou
apelu, který vznáší na ne sněmovna, oba výbory a celá zúčastněná
společnost, že také na nich jest nyní, aby splnily úkol na ně
vznesený tak, jak plniti jest každému občanu, který nezapomíná,
že nynějším heslem všech nás v těchto otázkách je: "Salus
rei publicae suprema lex esto!... (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Žádám zpravodaje výboru rozpočtového p. dr. Rašína, aby
se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Rašín: Slavná sněmovno! Při řešení bytové krise jest zajisté jednou z nejdůležitějších věcí "nervus rerum", opatření příslušných finančních nákladů. Není pochyby, že dosavadní snahy po rozřešení této těžké poválečné bídy bytové se rozbíjely o jednu věc, že totiž stavební náklady pod vlivem znehodnocení stouply 15 až 16ti násobně. Uvážíme-li, že dům, který před válkou stál 100.000 K stojí nyní 1,600.000 K, pochopíme, jak neobyčejně obtížno jest, aby bylo za nynějších poměrů stavěno. Neboť my musíme si říci, že to, co dříve by byl někdo vložil do úplně bezdlužného domu, K 100.000, by dnes znamenalo jednu šestnáctinu celého toho nákladu. A proto ty veškeré dosavadní pokusy, které zde byly konány, rozbíjely se hlavně o otázky finanční a v druhé řadě o otázku, že náklady stavební nemohly býti stabilisovány. Máme zde celou řadu staveb, které na základě dřívějšího zákona o úlevách a podporách byly vystavěny, ať jsou to stavby družstevní nebo obecní, které nemohly býti dokončeny, a příčina spočívá v tom, že náklad, který se průběhem stavby objevil, byl veliký, daleko větší, nežli se kterým bylo na počátku stavby počítáno. To také podvazovalo soukromou podnikavost, ačkoliv jsme udělali zákon, podle kterého jsme každému soukromému podnikateli chtěli dáti 40% rozpočtového nákladu. Také tento zákon neměl efektu, a bylo z celého tohoto daru, abych tak řekl, státu, který na to chtěl dáti, vyčerpáno celkem asi 18,800.000 K z příčin zcela prostých a jasných, poněvadž musel ten, kdo o tuto státní podporu žádal, předložiti rozpočet. Než byl tento rozpočet schválen, stouply veškeré náklady, musel se dávat dodatečný rozpočet, takže ve lhůtě 1 roku, pro který zákon byl dělán, nebylo možno vlastně na podkladě jeho stavěti.
Krise bytová je už naším poválečným odkazem. Musíme si uvážiti, že po 7 roků se téměř nic nestavělo. V Praze obyčejný přírůstek domů za normálních dob bylo 300 domů 4poschoďových ročně. Jestliže znásobíte to 7 léty, schází nám v Praze 2100 domů 4poschoďových, abychom umístili obyvatelstvo za normálního rozvoje.
Když potom vezmeme ještě to, že úřady okupovaly celou řadu místností obytných, když uvážíme, že Praha se stala centrem státu, že byl zde příliv obyvatelstva, které zde nutně musí bydleti, ať jsou to úředníci, jiní zaměstnanci nebo ti, kteří sem přišli proto, že i hospodářský život do Prahy se koncentruje, vidíme, že odstraniti takovou velkou bytovou krisi normálními prostředky jest neobyčejně obtížno. Pro to jest třeba, abychom se jednou pokusili o to, rozřešiti tuto otázku skutečně velikými prostředky.
V prvé řadě, pokud se týče stavby domů, pokud se týče tohoto zákona, může se nám jednati jen o to, aby stát podporoval stavby s malými byty, to jest s byty, které mohou obsahovati 3 menší pokoje a kuchyň. To je maximum, poněvadž se nám musí jednati o to, abychom co možná nejvíce bytů docílili. Dále je tu dávno sporná otázka v kruzích technických, má-li býti pokračováno normálním způsobem, to jest způsobem, že budeme stavěti stavby definitivní nebo máme-li stavěti provisoria.
Návrh, který je předmětem našeho jednání, rozhodl se pro obojí otázku, totiž pro stavbu provisorních budov na dobu 20 let a pro stavbu budov definitivních. Je sice pravda, že eventuelně provisorní stavba přijde dráže než stavba definitivní, ale ve skutečnosti provisorními stavbami můžeme bytové krisi odpomoci urychleně a o tu rychlost tu jde. Pro provisorní stavby jest v zákoně učiněno opatřeni, aby ten, kdo provisorní stavbu postaví, a sice bez rozdílu je-li to obec nebo je-li to soukromník, nebo je-li to obecně prospěšné družstvo, obdržel 40% nákladu jakožto příspěvek státu. Jestliže ale tuto stavbu by dokončil před 1. listopadem, zvyšuje se příspěvek na 60%. To po mém názoru jest jen spravedlivé, poněvadž musíme hleděti, aby se s těmito stavbami započalo co nejdříve, abychom v příští zimě měli valnou část bytové krise odstraněnu. To je jeden způsob na podporu stavebního ruchu.
Druhý způsob jest opatření prostředků finančních, aby skutečně mohla jak stavební družstva, tak obce, ale také soukromníci stavět. Neboť, slavná sněmovno, není žádné pochybnosti, že takovouto velkou krisi, do které jsme přišli, můžeme odstraniti jen spojením všech sil, že musíme hleděti, abychom měli zde soukromé podnikání a nesmíme se ohlížeti na to, jestli ten, kdo za nynější doby bude riskovati velkou část svého jmění, z toho bude míti nějaký prospěch. My nemůžeme stále jen ty kapsy obracet, musíme se dívat na to, že jestliže ten soukromník za nynější doby neurovnané valuty, neurovnaných poměrů sociálních se do stavby pustí, že také něco riskuje a že stát má povinnost mu při tom přispět.
Prostředky, které si stát chce opatřiti, chce si opatřiti losovou půjčkou. Je známo, slavná sněmovno, že kdysi před časem s návrhem na losovou půjčkou přišel kolega Staněk. Ovšem, že to bylo v době, kdy stát sám potřeboval na celou řadu úhrad poválečného hospodářství obraceti se k občanstvu o půjčku. Nyní situace je příznivější a můžeme očekávati, že tato půjčka by mohla míti úspěch.
Proti losové půjčce mohly by býti s národohospodářského stanoviska námitky potud, že je to apelování na hráčské vášně obyvatelstva. A jedno je jisté, že my nemůžeme úplně tuto snahu, náhodou resp. losem zbohatnouti, úplně z myslí lidstva odstraniti. Jedná se ale hlavně o to, k jakému účelu těchto peněz použijeme. A tento účel jest skutečně krásný, poněvadž my tím, že miliardu seženeme na půjčce losové, budeme moci milionům lidí poskytnouti klidného rodinného krbu a tím na druhé straně vyvážíme úžasně mnoho, pokud se týká morálního a sociálního povznesení našeho obyvatelstva. Osnova naše převzala návrh vládní, recipovala jej úplně, poněvadž tento vládní návrh uznává za možný a proveditelný. Bylo sice zaměstnávati se tím, aby půjčka bytová byla půjčkou nucenou. Není žádné pochybnosti, že pro nucenou půjčku by zde byl velký morální podklad, že heslo: "Ať ti, kteří bydlí, přispějí zápůjčkou těm, kteří nebydlí!", by bylo heslem, které by skutečně omlouvalo to, že bychom nutili ty občany, kteří jsou šťastnější nežli jejich druhové, by jim na pomoc přispěli. Ovšem při uvazování o této půjčce, jakým způsobem by to mělo býti provedeno, narazili jsme na takové obtíže administrativní, že by bylo velmi pochybno, zdali by výtěžek této půjčky mohl býti uskutečněn ještě v době, ve které potřebujeme stavět. Nám musí jíti o to, abychom zachránili letošní stavební saisonu. Proto v těch všech věcech musíme pokračovati tak, abychom dostali příslušné obnosy, kterých na stavby bude potřebí. A tu ovšem nezbývá nic jiného, nežli abychom jednak pro vypsanou losovou půjčku pro vedli mezi všemi těmi, kteří bydlí, stejnou agitaci, jakou bychom bývali chtěli docíliti donucením těch, aby přispěli k té půjčce. Ovšem že ve všech těchto věcech by stát přišel eventuelně velmi opožděně, neboť vládní předloha vyhrazuje z této půjčky nejprve to, co bude finanční správa potřebovat pro svoji reformu berní, čili jinými slovy pro stavbu obytných budov, které bude potřebovati pro své zaměstnance. Za druhé z této půjčky jest dáno 150 mil. Kč na bytový fond úřednický. Mimo to z této půjčky přijde 100 mil. Kč na ty stavby, kde musí stát dáti přímou zápůjčku, aby mohly býti dokončeny, poněvadž, jak jsem již před tím řekl, co zde bylo vystavěno, jest celá řada nedokončených obytných budov, jak družstev, tak i obcí, a peněžní ústavy nemohou dále na tyto stavby půjčovat a proto musí zde zakročit stát, aby to, co zde bylo rozděláno, také bylo skutečně dokončeno a teprve ze zbytku vlastně dojde k tomu, aby mohl stát prováděti zápůjčky, resp. podporovat stavební ruch všech ostatních. A tu ovšem výbor resp. oba výbory shodly se na tom, že by nebylo správné, aby stát půjčoval přímo na tyto stavby, které budou prováděny. Je všeobecně známo, že kdyby stát půjčoval přímo, že by tedy nebyl ten interes a že by také snad vůči státu plnění všech těch povinností nebylo tak přesné. Proto bylo potřebí, abychom udělali jistým způsobem takovou organisaci, při které by mohly půjčovat na své risiko při zúročení státu peněžní ústavy. A tu ovšem stojíme na stanovisku, že při tom jest potřebí, aby všechny peněžní ústavy bez rozdílu, všechny pojišťovny byly postaveny do služeb této veliké věci.
Představujeme si věc tím způsobem, že by tyto peněžní ústavy se sestoupily ve společnosti s ručením obmezeným, vložily do těchto společností vklady, a tyto společnosti by poskytovaly zápůjčky, o které zde jde. Do těchto společností by stát podle výnosu losové půjčky vložil nízkozúročitelné vklady, a sice podle poměrů, mnoho-li tyto společnosti samy na vkladech svých členů obdržely. Účel tohoto ustanovení spočívá v tom, že my musíme hleděti, aby také všichni místní činitelé, které tlačí bytová nouze a kteří tu bytovou nouzi na vlastní oči vidí, stali se upisovateli u všech těch peněžních ústavů, u kterých jinak své vklady ukládají a jimž i jiné obchody přinášejí, a hleděli pomáhati při řešení této krise.
Tímto způsobem bychom mohli sebrati soukromé kapitály, které zde jsou v peněžních ústavech v prvé řadě, a hned jich použíti na provádění těch projektů, které zde máme. Já jen ještě bych řekl jedno, že pro takové peněžní ústavy by byla výhodnější a vhodnější tato forma koncentrovaná z toho důvodu, poněvadž jejich risiko by bylo dělené. Ony by měly dotyčné vklady a mohly by se toho súčastniti i ústavy malé, poněvadž dnes nemůže poskytovati stavební úvěr takový malý ústav, protože jeden dům jen trošku slušný stojí 1,600.000 K. Ten ústav by všechnu svou budoucnost pověsil na ten jediný hřebík, zda ten dům bude dostavěn řádně, zdali bude řádným způsobem obydlen, zdali ponese dostatečnou činži, či jinými slovy, my, když tyto společnosti zřídíme, způsobíme, že bude toto risiko peněžních ústavů přiměřeně děleno. Kde by tyto peněžní ústavy takto organisovány byly, to jest otázkou toho, kde je stavební krise skutečná, kde toho nevyhnutelně jest potřebí. Já pro svou osobu jsem si myslil, že by nejlepší formou bylo, že by tyto ústavy byly zřízeny vždy pro obvod jednoho krajského soudu, abychom měli jistou koncentraci kapitálů a aby také ony zde mohly vykonávati funkci, kterou si od nich slibujeme.
Tyto ústavy budou míti jisté výhody, budou osvobozeny od daně výdělkové a budou osvobozeny od daně rentové a důchodové a mimo to zavádí se v předloze ještě zvláštní způsob, že totiž tyto ústavy by mohly přijmouti dlouhodobé vklady, a sice vklady, které by byly na 5 event. na 10 let tam uloženy, a stát by těmto vkladatelům, kteří takovým způsobem by poskytovali prostředky ku řešení bytové krise, dával nad to, co jim tyto ústavy platiti budou, úrokové premie. Pokud se týče příspěvků na stavby, hleděli jsme věci upraviti tak, aby každý viděl již ze zákona, mnoho-li nejméně musí dostati při celém svém rozpočtu, aby si tu kalkulaci, pokud se nejmenšího obnosu týče, mohl udělati. Tu vycházeli jsme se stanoviska, že v prvé řadě každý stavebník musí býti také sám kapitálově súčastněn na tom podniku, který dělá, aby měl zájem na tom, aby stavbu dokončil, aby ji řádně a úsporně provedl. Proto ustanovuje osnova, že musí míti každý tolik kapitálu, mnoho-li za něj stát nezaručí. To ovšem znamená prakticky, že ten, kdo by stavěl domek o jednom bytu, dostal by státní záruku do 60% skutečného nákladu a musel by sám míti 20% toho nákladu pro sebe. Vedle toho by mu stát zaručil dalších 20%, které by na takový domek byly poskytnuty v prvé hypotéce, takže by stavební jeho úvěr obnášel, když by domek stál 100 tisíc, 90 procent z 80 tisíc; on sám by musel do té stavby míti 20 tisíc korun. Tato sazba, mnoho-li dostane státní záruky, stoupá podle toho, mnoho-li bytů postaví. Toto stoupání jest z toho důvodu, že se nám musí při řešení bytové krise jednati o to, aby bylo postaveno co možná nejvíce bytů. Ten, kdo staví jen byt pro sebe, koná méně sociální práce nežli ten, který postaví již domek o dvou bytech. Dále ten, kdo staví o 8 nebo více malých bytech, ten ovšem koná pro odstranění bytové nouze daleko více, proto mu také stát daleko více garantuje, nehledě k tomu, že ten náklad daleko více stoupá a že za dnešních drahých cen veškerého materiálu jest stavba takových domů, ve kterých jest více bytů, poměrně levnější nežli stavba domů, ve kterých jest bytů málo, přízemních atd.
Způsob, jakým zde stát bude poskytovati podpory, jest volen čtverým způsobem, a sice jednak garanciemi, čili zárukou z úročení, amortisací z placení zápůjčky, která bude poskytnuta tím způsobem, že stát dotyčnému věřiteli zaručí, že bude úročiti hypotéku, která tady jest, totiž spláceti annuitu. Druhý způsob jest, že stát poskytne příspěvek podle stavebního nákladu, který povlovně do 25 let stále klesá, podle toho, jak se může stavba, která zde byla učiněna, amortisovati. Tento příspěvek zapíše se na listu statkové podstaty a umožní se následkem toho tomu, kdo by tento příspěvek přijal, aby si mohl na dotyčnou stavbu vypůjčit, kdyby toho potřeboval a postoupiti tento státní příspěvek dotyčnému peněžnímu ústavu. Třetím způsobem jsou obě dvě tyto věci kombinovány, a konečně je úplně výminečný případ čtvrtý, kde stát poskytuje přímo zápůjčky, ale to se týká jen těch staveb, které byly podniknuty roku 1919 a roku 1920 a nejsou dostavěny a kdy stát musí intervenovat pro to, aby tyto nedostavěné budovy skutečně dostaveny byly.
Rozpočtový výbor, který předlohu tuto zkoumal ve smyslu § 24 jednacího řádu, pokud se týče krytí rozpočtového, myslí a usnesl se, že skutečně tato předloha kryje tyto náklady, které zde jsou, že jsou kryty půjčkou losovou, a že z této losové půjčky budou moci býti vyplaceny nejenom tyto stavební náklady, nýbrž i také zvláštní výlohy, které budou s tímto opatřením provedeny.
Třetí podnícení podnikavosti spočívá v tom, že byly v zákoně povoleny nebo navrhuje se sněmovně, aby byly povoleny slevy jak co se týče daní, tak co se týče poplatků listinných i vkladních a novum proti ostatním zákonům je, že také se slevuje převodní poplatek při družstvech, jestliže převádějí od nich vystavěné domky na členy u obcí, jestliže je převádějí na čekatele a u soukromých podnikatelů do 5 let od povolení užívání, pro první převod tohoto domu na nového kupce, ovšem jenom na toho, komu to prodají, nikoliv kdyby to přišlo jiným způsobem, dědictvím a pod. Tedy tímto způsobem má býti umožněno, aby kapitál, který zde je, byl dostatečným způsobem, abych tak řekl obrácen, aby ti, kteří dnes podnikají, mohli svůj dům prodat a mohli peníze, které tímto způsobem strží, zase použíti ke stavbám novým. Jak v těchto věcech budeme pokračovati dále, to ovšem jsou otázky budoucnosti. Zákon sám má provisorní ráz na jeden rok, je to velká zkouška, kterou tímto způsobem děláme, nejenom zkouška zákonodárná, nýbrž také zkouška na to, zdali jsme došli k takové soudružnosti všeho obyvatelstva, abychom dovedli společnou prací, společným risikem, společným namáháním, vzájemným oceňováním toho, že jeden druhému musí pomáhati, že budeme musiti pomáhat tím, že všecky ceny, které zde máme, si dovedeme udržet na stejném niveau, že zkrátka všichni bez rozdílu budou si vědomi toho, že není možno tu krisi rozřešiti, jestliže nebudeme moci při stavbách, které trvají měsíce, které trvají třeba rok, udělat řádnou kalkulaci. Já ovšem myslím, že všecky tyto věci by mohly se zdařiti, a sice proto to myslím, poněvadž my, dovedeme-li rozpoutati stavební ruch, děláme jinou velikou sociální práci, že totiž čelíme nezaměstnanosti. Myslím, že dnešní doba je ta nejvhodnější, abychom dělali takovéto opatření ve velkém slohu, protože nezaměstnanost průmyslu bude míti za následek, že budeme míti nezaměstnanost daleko větší, jestliže nebudeme hledati zaměstnání. Ale ona má ještě zase na druhé straně svoje výhody pro naši stavební krisi, které spočívají v tom, že dojdeme k tomu, že budeme míti dostatečné množství uhlí, že všechny závody, které vyrábějí stavební hmoty a které dneska trpěly těžce nedostatkem uhlí, budou moci dnes skutečně pracovati a pracovati takovým způsobem, že také poměrně budou moci svoje ceny zlevniti.