Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

234 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Brdlík, dr. Gruber, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Šusta; správce ministerstva financí dr. Engliš; zástupci ministerstva financí odb. přednosta dr. Vlasák a min. rada dr. Janík.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 56. schůzi poslanecké sněmovny.

Na dnešní schůzi omlouvá se chorobou posl. Staněk.

Dovolenou pro neodkladné zaměstnání na pátek udílím posl. Stodolovi, dovolenou na dnešní schůzi udílím posl. Al. Chalupovi, Stivínovi a Pastyříkovi pro neodkladné zaměstnání.

Nepřítomnost svou v předešlé a v předpředešlé schůzi omluvil chorobou posl. Kovačič.

Došly tyto interpelace:

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Interpelace posl. Tučného a spol. ministru vnitra o protizákonném stanovisku některých okresních správních komisí proti okresním cestářům.

Interpelace posl. dr. Matouška, Veverky, Petrovického, Votruby a druhů ministrům vnitra, spravedlnosti, financí a pro zásobování lidu o vymáhání t. zv. moučných příplatků zaměstnavatelských.

Interpelace posl. Špačka, Staňka a soudr. ministru železnic o zbytečné podružné přídělovně vozů v Morav. Ostravě-Přívoze.

Interpelace posl. Sladkého, Trnobranského, Tučného a spol. ministrům veřejných prací a sociální péče o katastrofální nezaměstnanosti stavebního dělnictva na Hlučínsku a na Opavsku a její odstranění bezodkladným prováděním státních nouzových prací.

Interpelace posl. Švehly, Staňka, Udržala, Berana, Bradáče a spol. ministru financí o paušalování daně z obratu zemědělským podnikatelům, kteří nehospodaří na více než 30 ha půdy.

Interpelácia posl. Bráneckého, dr. Blahu, Sopku a súdruhov ministru financií o násilnom vyberání obratovej dane na trhoch dobytkových v Uhorskej Skalici a iných slovenských mestách.

Interpelace posl. Daruly Surányiho a soudruhů ministru železnic o pronásledování košicko-bohumínských železničních zaměstnanců.

Interpelace posl. Adámka, Koška a druhů ministru financí, proč se nepřijímají čeští dělníci do tabákové továrny v Lanškrouně.

Předseda: Dále došly tyto dotazy:

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Kostky ministru vnitra o přehmatu kontrolního úřadu pro zahraniční obchod vůči majiteli automobilu značky "Wanderer" v Rumburku,

Dotaz posl. dr. Charváta ministru vnitra, jak se nedbá zákona o legionářích.

Dotaz posl. dr. Charváta ministru spravedlnosti, proč se neplní zákon o legionářích.

Dotaz posl. Sladkého ministru vnitra ve věci Jana Merty.

Dotaz posl. dr. Lukavského, Dyka a dr. Matouška ministru školství o poměrech školníků.

Dotaz posl. Jokla, Heegra, Pohla a soudr. ministerskému předsedovi o neslýchané svévoli a násilí úřadů na Hlučínsku.

Předseda: Ve včerejší schůzi byly tiskem rozdány interpelace. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1488. Interpelace posl. Tausika, Surányiho, Daruly a soudr. min. předsedovi, min. vnitra a min. spravedlnosti o censurní praxi na Slovensku, zvláště v Košicích.

Tisk 1489. Interpelace posl. Kunsta, Tausika a soudr. min. spravedlnosti o nezákonném postupu státního návladního Kubíčka v Prešově na Slovensku.

Tisk 1490. Interpelace posl. Koudelky a soudr. ministru vnitra a spravedlnosti, jak se provádí zákon ze dne 17. prosince 1919 o vyvlastnění pozemků pro stavbu obytných nebo veřejných budov.

Předseda: Přikazuji výboru rozpočtovému usnesení senátu o usnesení poslanecké sněmovny N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona, jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů (tisk 1558), které současně je přikázáno též výboru dopravnímu.

Přikazuji tyto vládní návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Výboru rozpočtovému vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení zákonů o solném monopolu (tisk 1542).

Výboru sociálně-politickému vládní návrh zákona o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné (tisk 1543)

Předseda: Iniciativní výbor usnesl se ve své schůzi dne 16. února 1921 přikázati tyto návrhy k řádnému projednání výborům:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Výboru kulturnímu:

Tisk 1476. Návrh posl. Landové-Štychové, Zeminové, Pechmanové, Sladkého, Slavíčka, Sajdla a spol., aby upravena byla organisace dívčích škol odborných a právní poměry učitelstva těchto škol v republice Československé (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 1492. Návrh poslance Patzela a druhů na změnu zákona z 23. května 1919, č. 443 Sb. z. a n., o služebních poměrech obecních úředníků a zákona z 23. července 1919, č. 144 Sb. z. a n., o služebních poměrech úředníků okresních zastupitelstev.

Tisk 1520. Návrh poslance Špatného, Trnobranského, Zeminové a spol. na zařadění města Nuslí-Pankráce do II. třídy aktivních přídavků (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 1501. Návrh posl. dr. Matouška a soudr. na novelisaci zákona z 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., o pensijním pojištění (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Výboru živnostenskému:

Tisk 1536. Návrh posl. Wenzela a druhů na doplnění zákona z 5. února 1907, č. 26 ř. z. (živnostenského řádu).

Výboru rozpočtovému:

Tisk 1566. Návrh posl. Bechyně a spol. na vydání zákona o náhradě předsedům, místopředsedům a členům obou sněmoven N. S. R. Č.

Předseda: Navrhuji, aby výboru rozpočtovému pro vládní návrh zákona o přechodných ustanoveních u daně domovní pro místa spojená s městy Prahou, Brnem a Olomoucem (tisk 1541) byla ku podání zprávy stanovena lhůta 8 dnů.

Konstatuji, že sněmovna jest schopna usnášení.

Kdo jest pro navrženou lhůtu 8denní, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Navržená lhůta přijata.

Přistupujeme k prvnímu odstavci denního pořadu, jímž jest

1. zpráva o návrhu posl. Bechyně, dr. Franke, dr. Rašína, Šrámka, Švehly, Bečky, Biňovce, Čuříka, dr. Dolanského, dr. Kubíčka, Laube, Tayerle, Tučného, dr. Wintra a soudr., aby vydán byl zákon o stavebním ruchu (tisk 1551).

Ve včerejší schůzi bylo usneseno projednávati tuto předlohu jako naléhavou řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu a byla výborům rozpočtovému a sociálně-politickému uložena lhůta k podání zprávy dnes do 10. hodiny dopolední. Poněvadž lhůta tato uplynula, aniž byly výbory podaly zprávu tak v čas, aby mohla býti ještě dnes tiskem rozdána, přistoupím podle § 55 odst. 6 jedn. řádu k projednávání předlohy beze zprávy výborové na podkladě iniciativního návrhu, tisk 1551, a ústní zprávy referentů, kterými ustanovuji, pokud jde o stránku sociálně-politickou, posl. dr. Dolanského, a pokud jde o stránku rozpočtovou a finanční, posl. dr. Rašína.

Předem sděluji, že jsem učinil opatření, aby zpráva přece jen snad průběhem schůze mohla býti tiskem rozdána.

Podle § 55 jedn. řádu před zahájením prvního čtení, tedy než udělím slovo zpravodaji, usnese se sněmovna k návrhu mému bez rozpravy prostým hlasováním, zda se má konati o věci pilné při druhém čtení rozprava povšechná, v jaké části se rozvrhne rozprava podrobná, v jaké lhůtě nejpozději jest každou část jednání vyříditi a jak smějí nejdéle jednotliví řečníci mluviti.

Navrhuji, aby debata k předloze zákona o stavebním ruchu byla rozdělena na generální a speciální, při čemž by debatě generální byla věnována schůze dnešní, debatě speciální schůze zítřejší.

Trvání obou rozprav bylo dohodou stanoveno na 17 hodin. Pro jednotlivé kluby bude použito klíče obvyklého v této sněmovně při debatách 17tihodinových. Sněmovna jest schopna usnášeti se.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Přistoupíme k projednávání věci. Uděluji slovo zpravodaji panu posl. dr. Dolanskému.

Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Slavná sněmovno! Navrhovatelé předkládají sněmovně, řekl bych v kodifikaci zákon, jehož účelem jest upraviti celou řadu otázek bytových a těch otázek, které souvisejí s bytovými poměry a které nutno upraviti v celku, abychom dosáhli cíle, jehož chtěli navrhovatelé dosíci. Nazvali tento svůj návrh "osnovou zákona o stavebním ruchu." Tím nechtěli říci, že by stavebnímu ruchu nebyla věnována žádná pozornost dosavadními vládami a Národ. shromážděním, nýbrž chtěli tím říci, že otázka stavebního ruchu v této chvíli vyvrcholila a že volá po nezbytném okamžitém rozřešení.

Měli jsme zákony, vážená sněmovno, a máme, kterými mělo býti napomáháno ruchu stavebnímu. Byl to zákon ze dne 17. února 1919, čís. 20, jímž měla býti opatřena půda pro stavby zvláště družstvům stavebním. Byly to zákony a jsou to zákony úlevové ve příčině daní a poplatků a jsou to zákony, které, řekl bych, jaksi odměňují toho, kdo chtěl a mohl odpomáhati tísni bytové. Dvě léta uplynula, slavná sněmovno, a naděje do těchto zákonů vkládaná se nesplnila. Po dvou létech různých pokusů došli jsme k přesvědčení, že prostředky, které jsme volili, vůbec zklamaly, ježto doba nepřála, anebo byly snad od počátku nedostatečnými.

Když pátrali iniciátoři dnešní osnovy po příčině nezdaru, nebo řekněme alespoň po brzdách výsledků snah stavebních, přišli k přesvědčení, že je tu trvalý pramen, ze kterého prýští tíseň bytová, ba že je tu více pramenů, jež zmařily a stěžují dobrou vůli všech činitelů, kteří se již po dvě léta starají o odstranění této tísně bytové.

Tíseň bytová stala se v poslední době přímo katastrofální, ona vyvrcholila v mohutnou otázku, na kterou již nestačily dosavadní prostředky, a k tomu přesvědčení přišli navrhovatelé, když probírali úvahy a podněty, které s různých stran naší sněmovny, v různých rozpravách jednotlivých členů vlády a různých sněmovních stran byly přetřásány a probírány. Při zevrubném ohledávání všech těchto pramenů a příčin nynější bytové katastrofy přišli k přesvědčení dalšímu, že by bylo velkou zodpovědností i pro kruhy zákonodárné, kdyby ještě po dvouletém období nevyužily v nynější, pravé chvíli poslední hodiny, kdy je možno ještě odvrátiti pohromu, jez hrozí z toho, kdyby ještě letos omeškána byla stavební sezona, která je přede dveřmi.

Sblížení se názorů různých činitelů, kteří nazírají na otázku bytovou se stanoviska hospodářského, sociálního, kulturního atd., vedlo k tomu, že záhy začlo se v užším kruhu mezi prvními pěti navrhovateli uvažovati o tom, jakou vhodnou formou měla by se krise ta odčiniti, jakmile dospěli k přesvědčení, že v hodině dvanácté je potřeba zakročiti. Bylo také se strany senátu, jak jest známo slavné sněmovně, uvažováno o těchto otázkách, a tak se také stalo, že vedle předloh číslo 1322, 1319, 1318, 1062, 1046, 1039, 1425, 1363 a 1365, které projednávány byly v této slavné sněmovně, současně se projednávaly také dvě vládní předlohy čís. 401 a 402 v senátu.

Předlohy, podané většinou vládou, spočívaly na tom zásadním stanovisku, že je nezbytno veřejnou mocí a veřejným tlakem, způsobem nutivým, diktátorským zasáhnout do řešení krise bytové. Navrhovatelé osnovy zákona, když uvážili a probrali všechny otázky, které jednak řešeny byly osnovami vládními pravě mnou citovanými, jednak byly předmětem rozhovorů a jednání mezi jednotlivými stranami sněmovními a ve výborech, dospěli k přesvědčení, že tato cesta by za dnešních napjatých poměrů poválečných nebyla správnou a sotva by vedla k cíli, poněvadž byla různá nazírání různých stran na jednotlivé předlohy i na jejich očekávaný celkový efekt; proto opustili stanovisko nutiti interesenty, aby přispěli k rozřešení stavební a bytové krise, a rozhodli se, že se pokusí, aby sloučením a spojením zájmů všech, kteří trpí bytovou krisí, dosáhli toho cíle, který tanul vládě na mysli, když předložila svoje předlohy v obou sněmovnách. Je pochopitelná psycha dnešní a proto bylo potřebí kompromisem řešiti všecka ta stanoviska, která se uplatňovala v lůně těch, kdož osnovu zákona předkládají. Při tom dospěli navrhovatelé ku přesvědčení, že jen organickým upravením celé této otázky, způsobem koncentračním dá se docíliti toho, aby řešení bylo možné a šťastné. Vždyť celá bída bytová vyvinula se postupně vynořením se různých otázek v pravou pohromu společnosti a tu je zajisté správný názor, že mimořádné nebezpečí musí býti také mimořádnými prostředky a součinností celé společnosti a všech odstraněno. Pravda je, že při řešení otázek těch dospělo se ke hranicím, kde nastávaly kolise zájmů, kolise potřeb i kolise práv těch zájemníků, kteří bytovou předlohou jsou postiženi. I tu našla se formule, kterou, jak se navrhovatelé domnívají, budou se řešiti správně otázky v osnovu pojaté, a sice že možno tak činit jedině formou kompromisní, má-li být zajištěn rychlejší postup všech prací, má-li býti zachycena stavební saisona v období, které již téměř započíná, a mají-li býti včas skončeny všecky práce přípravné, kterých je zapotřebí, aby osnova byla také korunována šťastným výsledkem. Je proto těmto hlediskům v osnově zákona plně vyhověno a navrhovatelé podle motivů, které byly připojeny ke zprávě o jejich návrhu, právem asi se domnívají, že jen tím způsobem se podaří co nejrychleji odstraniti bytový nedostatek a odčiniti tak utrpení, jemuž jsou vydáni ti, kdož bytu vůbec nemají, nebo nuceni byli na úkor vlastního rodinného života zříkati se příbytku těžce zjednaného a po léta válečná nákladně udržovaného.

Osnova zákona navrhovateli podaná byla přikázána iniciativním výborem dvěma výborům sněmovním, a sice výboru sociálně-politickému a rozpočtovému. Mým úkolem jest, slavná sněmovno, abych stručně podal za výbor sociálně-politický úvahy a motivy, které vedly k osnově zákona se stanoviska tohoto výboru. Výbor sociálně-politický pilně projednal předlohu tisk 1551 a přijal jednomyslně zásady, které vedly navrhovatele k podání osnovy, za podklad svého jednání a uznal, že také pilnost i v jeho středu je na místě.

Pokud se týče textu zákona, změnil ho jen tam, kde toho bylo potřebí, aby se vyvaroval nejasnosti nebo odporu v ustanovení zákona a aby vyhranil některé pojmy, které byly pojaty jako novota do zákona. Tu sluší uvésti především § 16, v němž ustanovuje se kompetence rozhodčích soudů, aby vykládaly smlouvy kolektivní, pokud ustanovení jich příčí se svobodě dělnictva a svobodě volby závodu.

Co do finančních podpor a úlev daňových a poplatkových, které propůjčuje zákon ponejvíce v hlavě VI., jakož i ustanovení náhradová v hlavě I., jsou beze sporu dána, dle výkladu, který dal výbor ustanovením těm také ve prospěch domů venkovských, zemědělských a jejich příslušenství, a bude pojmouti příslušná zevrubná ustanovení do prováděcích nařízení vlády.

Z podrobných ustanovení zákona pozměnil a doplnil výbor ta, kterými chtěl zabrániti, aby nebyly mařeny intence zákonodárce učastněnými činiteli v praxi, hlavně aby usnadněno bylo získání pozemků, provádění stavby, opatřování úvěru a s tavebních hmot.

Proto v § 4, odstavec 2. nahradil neurčitý pojem "nástin" pojmem "situační plán", aby soukromý stavebník neměl zbytečné výlohy, když podá žádost o povolení stavby, a aby při stavbách veřejných, kde častokráte vyžaduje zhotovení plánů delší doby, nákladů a jisté rozvahy, nebylo zbytečné vyvlastňovací řízení zdržováno tím, že plány ještě nejsou hotovy.

Pokud se týče námitky, že by při kolaudaci mohly býti se strany stavebních úřadů, jejichž kompetence bude zákonem zachována, činěny překážky oproti novotám a úlevám, které poskytuje zákon o stavebním ruchu, dlužno zjistiti, že výbor sociálně-politický a navrhovatelé podle svých motivů si přejí, aby z malicherných příčin nebylo zabráněno odevzdání staveb svému účelu, aby tak nebyla mařena pomoc, která podle zákona má býti dána těm, kteří jsou bez příbytku. V takových případech, když zdravotní a stavebně policejní předpisy dostačují a přece se objeví nějaký nedostatek, postačí, aby rozumným krátkým odkladem bylo dovoleno scházející dodatečně doplniti po případě aby byla vyslovena povinnost, když se povolení k užívání udílí, že po kolaudaci vadící překážku jest odstraniti. Tedy v každém případě má býti blahovolně stavební komisí za dnešních těžkých poměrů stavebníkům vyhovováno.

Pokud se týče § 18, kde stanoveny jsou jednotné ceny stavebních rozpočtů, nechce jím zákonodárce říci, že mají snad ten účel, aby znemožnily - jmenovitě při veřejných stavbách - každou konkurenci; naopak těmi ustanoveními, která pojata jsou do zákona, a také tímto paragrafem, jak očekává zákonodárce, který kodifikoval veškerá ustanovení v jednom, aby ten, kdo staví, nemusel shledávati předpisy po různu pracně v různých sbírkách zákonů, bude na straně činitelů stavebních, súčastněných při stavebním ruchu, právě toto ustanovení pravým podnětem a základem k postupnému snižování a zlevňování staveb.

Vážná námitka byla učiněna v té příčině, že tam, kde bude konkurovati ve vyvlastňovacím řízení soukromník s představitelem stavby veřejné, mohlo by se státi, že by na úkor veřejné stavby soukromý podnikatel včas nějakým předejitím mohl vyvlastniti částku pozemku, určenou pro stavbu veřejnou. Kdyby snad se střetly žádosti o vyvlastnění, že by tu podle obyčejného chodu úředního mohlo se státi, že by veřejný zájem utrpěl a že by na úkor jeho povoleno bylo vyvlastňovací řízení soukromníku a tím zmařena stavba veřejná. Tu jest samozřejmé, a navrhovatelé i výbor ukládají přímo orgánům stavebním, aby pamětlivi byli toho, že ač oba faktoři mají sice právo vyvlastnit, že však vždycky zájem veřejný má přednost před zájmem soukromým, a bylo by nemyslitelno, aby týž úřad, který má rozhodovati o obou žádostech, dal soukromému zájmu přednost před zájmem veřejným. Bude naopak na orgánech vládních, aby včas si stanoviště pro veřejné stavby zajistily a v tom případě, kde by se střetly se zájmem soukromým, aby svůj vliv uplatnily ve prospěch zájmu veřejného.

Paragrafem 63 bylo vládě uloženo, aby při jmenování přednostů stavebních oddělení v obvodech zemských, totiž při zemských politických úřadech, kde se bude koncentrovati podle teritorií služba o stavebním ruchu, v prvé řadě ustanovila úředníky zemských výborů a zemských správních komisí, aby tak stavební ruch obdržel úředníky zkušené. Ustanovení to stalo se ve snaze, aby tito úředníci, pokud jsou volni, pokud jsou k disposici vládě a není jich zapotřebí na nynějších místech, dali své zkušenosti, nabyté při zemských autonomních správách jako odvolací instance stavební, do služeb veřejnosti při provádění zákona o stavebním ruchu.

Bude na státní správě, a sice zvláště na ministerstvu sociální péče a veřejných prací a pak právě na těchto orgánech podle § 63 ustanovených, aby na základě plné moci, kterou jim dává, řekl bych jako diktatorům, Národní shromáždění, parlament, řešily šťastně, energicky, rozvážně a se vší obezřetností k zájmům veřejným tento veliký sociální úkol zvláště na poli stavebního ruchu. A výbor sociální, když doporučuje slavné sněmovně osnovu jako zákon, je plně přesvědčen, že všecka dobrá vůle, všecky intence zákonodárcovy, které on skládá v tuto předlohu, mohly by býti zmařeny, kdyby se nepochopil úkol, který připadá státní správě v této těžké chvíli a jejím stavebním orgánům ve příčině praxe tohoto zákona. Výbor nemůže dostatečně akcentovat, že jest potřebí, má-li býti vyhověno tomu, aby organicky a účelně všecky složky sociální, které povolává tato předloha ke spolupůsobení a rozřešení krise bytové a všech otázek, které s ní souvisí, aby se vláda postarala o to, by rozumnou, živou a účelnou propagací mobilisovala celou veřejnost počínajíc tiskem, finančními kruhy, pak dělnickými a pracovními vrstvami všeho občanstva a vší přízní veřejnosti ve prospěch zdárného provedení této předlohy. Bylo by neodpustitelným hříchem, bylo by daleko horším nežli jakákoliv stávka, nežli jakákoliv výluka, kdyby měla býti praxe tohoto zákona kýmkoli, kdo bude povolán uvésti jej v praxi, rušena, mařena, ničena a tak přivedena k nezdaru akce, kterou po dlouhých úvahách v plné rozvaze přináší sněmovna před veřejnost státní.

Bylo nutno zasáhnout do úpravy dosavadního administrativního řízení, a sice po mém názoru způsobem do jisté míry neobvyklým, řekl bych skoro revolučním, ale bylo toho zapotřebí. Předloha udílí mnohá práva a neruší dosavadní oprávnění prvních instancí stavebních, totiž obcí, pokud jsou povolány, aby podle posavadních stavebních řádů vykonávaly pravomoc v oboru práva stavebního a prováděly řízení stavební. Ale zkušenosti, kterých jsme nabyli za celou poslední dobu i v době předválečné, radily k tomu, že musí býti na tomto řízení mnoho změněno první instancí a že musí zase na druhé straně býti dáno obcím také tolik práva a pomoci, aby svůj vliv při provádění osnovy zákonné se zdarem a rychle mohly uplatniti. Netajím se tím, že obce, i když měly nejlepší vůli, nemohly splniti sociální úkoly, které jim byly právě v bytové otázce naléhavě doporučovány, pro které jim bylo mnoho vyčítáno, pro které byly kritisovány a které jim byly stále přikazovány.

Nebylo-li finančních prostředků, nebylo možno rozvířiti otázku pracovní, otázku výroby stavebních hmot, dopravy stavebních hmot, a bylo velice těžké, byť i jen z části, vykonati úkoly, které doba obcím ukládá. Dnes, vážené shromáždění, přichází stát, řekněme společnost státní, a to jest také způsob, jakým má býti také jedna složka společnosti, řekl bych, organicky zapřažena k řešení otázky bytové nouze a stát poskytuje svou autoritou, ba svým finančním hospodářstvím jednak přímo, jednak nepřímo pomocí organisované společnosti peněžní prostředky k tomu, aby obce úkoly na ně vložené mohly splniti. Dnes tedy překážka finanční odpadá. Jest možnost, aby podle zákona úřady, na něž spadá příslušnost při provádění staveb podle tohoto zákona, ať již řádných nebo dočasných, provisorních, opatřeny byly také hmoty stavební, aby organisována byla výroba hmot těch, jejich doprava a také aby bylo umožněno podnikateli, který jest třetí složkou v této společnosti, jež pomáhat má nám řešiti bídu bytovou, kalkulace tím, že na rok budou ty a ty ceny a mzdy, se kterými při výpočtu nákladů, při kalkulaci podpor, úlev smí počítati, a tím způsobem má býti odstraněna také jedna překážka, která dosavadní činnost obcí zdržovala. Úřadům obecním, autonomním bude to zkouška státníkova, kterou budou musiti ukázati, jak daleko jsou s to, když prostředky jsou, a pokud jsou s to splniti úkoly, o které zápasíme již po dvě léta. Jsem přesvědčen, že dobré vůle nebude scházeti. Bude potřebí jen býti si vědom toho, že veliká zodpovědnost spočívá nyní na bedrách obcí a jejich stavebních orgánů, a bude věcí, řekl bych, mistrovského zasáhnutí do celé té otázky právě na obcích, aby stavby nouzové, tak jak je zamýšlíme ve způsobech a za podmínek, které zákon stanoví, co nejrychleji byly vyvolány, aby do podzimu bylo viděti, pokud zákon se osvědčuje a pokud odpadnouti mohou všecky jiné, byť sebe krutší zákony ve příčině otázky bytové. Ale nejen obce, nýbrž celá veřejnost bude musiti projíti ohněm této zkoušky státníkovy. Losová půjčka jest ten mistrný plán, kterým má stát býti ušetřen zvláštního vydání ze svých příjmů, kterých potřebuje nezbytně ke svému životu státnímu. Má býti ušetřen, aby svých prostředků užíval na odstranění této mimořádné pohromy, která stihla společnost státní a mají se prostředky opatřiti právě dobrou vůlí všech, kteří peníze mají, kteří peníze dáti mohou a kteří je uschovávají nebo ukládají na mírný úrok v ústavech peněžních, který daleko není v poměru s tím, co kapitál může pro společnost vytvořiti, jestliže je hybným, živým a jestliže je rád poskytnut v zájmu odstranění zla, které postihuje celou společnost.

Jest za tím účelem v zákoně o losové půjčce dána možnost, aby tam, kde bytová nouze je největší, ale kde jsou finanční prostředky, byly vyvolány, byly vloženy do ústavů peněžních, tyto ústavy peněžní aby utvořily společnosti finanční, které budou zvláštními právy a úlevami nadány, které by staraly se o finanční podporu bytových podniků a které by pak byly účastny zase se strany státu zvláštní přízně tím, že bude ukládati své finanční prostředky právě do těch ústavů, aby ladem neležely a hlavně aby jich bylo použito ve prospěch trpících. Vedle losové půjčky jsou to všecka ostatní ustanovení zákona, která umožňuji, aby soukromý kapitál byl další složkou pomocnou tím, že uloží v peněžních ústavech vklady, když opatření losové půjčky neumožní plně zdárné řešení krise.

A pokud se týče zápasů mzdových a cenových, vstupuje zákon na půdu novou, řekl bych, dosud u nás téměř panenskou, jelikož upravuje konflikty a dává možnost předejíti jim a odstraniti již vypuklé cestou smírnou, cestou kompromisu mezi zápolícími stranami. Není pochybnosti, byť i nebyly nejdokonalejší předpisy v této příčině dány, jestliže se prakse touto cestou bude ubírati, že můžeme počítati s ohromným uklidněním i na tomto poli sociálních zápasů.