Předseda (zvoní):
Byly podány některé
pozměňovací návrhy; žádám, aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
1. Návrh poslanců Jokla, Tauba, Uhla a druhů:
"§ 3 budiž škrtnut."
2. Eventuelní návrh týchž poslanců, bude-li zamítnut pozměňovací návrh na škrtnutí § 3.
Resoluce: "Ustanovení § 3 vztahují se jen na osoby, jež vstoupí v manželství po nabytí účinnosti tohoto zákona."
3. Návrh poslanců Jokla, Tauba, Uhla a druhů:
Dodatek k § 4, odst. 2.: "Vyživovací příspěvek může se přiznati i takovým osobám, které sice podle občanského zákona nemají alimentačních práv, jichž výživa však prokazatelně závisela na výdělku povolaného k vojenské službě a jeho povoláním k činné vojenské službě jest ohrožena."
4. Eventuelní návrh týchž poslanců, bude-li zamítnut pozměňovací návrh k 2. odst. § 4.
Resoluce: "Ministerstvo národní obrany nechť poukáže všechny zemské a okresní vyživovací komise, aby družku, žijící ve společné domácnosti s osobou nastoupivší vojenskou službu, uznaly za oprávněnou k nároku na vyživovací příspěvek."
5. Návrh poslanců Jokla, Tauba, Uhla a druhů:
"Zákon nabývá zpětné účinnosti dnem 1. října 1920."
6. Resoluce poslanců Jokla, Tauba, Uhla a druhů:
"Okresní a zemské vyživovací
komise buďtež nově složeny" a přibrány k provádění tohoto
zákona.
Předseda (zvoní): Poněvadž tyto návrhy nesou dostatečný počet podpisů, jsou předmětem jednání.
Uděluji slovo dalšímu řečníku
zapsanému, jímž je pan posl. Pik.
Posl. Pik: Vážená sněmovno! Desetitisíce vdov a otců, jimž jediní živitelé byli odvoláni do služby vojenské, čekají na tento zákon, poněvadž od října nemají žádných prostředků životních a morálně domáhají se podpory ve svém velice zuboženém stavu.
Je tedy úkolem Národního shromáždění, aby cestou urychlenou provedlo zákon, a přes to, že tento zákon není udělán a neodpovídá potřebám těm, jimž živitelé odvedeni byli, budeme pro tento zákon a pro jeho urychlení hlasovati.
My v zásadě souhlasíme s resolučními a pozměňovacími návrhy kol. Jokla, avšak obáváme se, kdyby sněmovna přijala pozměňovací návrhy jeho, že nastaly by opětně průtahy, takže vdovy a staří otcové, kteří čekají na tento zákon, opětně ve své potřebě byli by oddáleni. Z tohoto důvodu budeme hlasovati pro návrh výboru branného a rozpočtového, ale budeme hlasovati pro to, aby resoluce pana kol. Jokla odkázány byly výboru brannému a rozpočtovému, aby se staly podkladem pro reformu tohoto provisorního zákona. My bychom ovšem chtěli, aby otázka těch, kteří budou požívati výhod zákona, byla řešena radikálnějším způsobem, než to žádá pan kolega Jokl, a sice bylo by to jednak z důvodů finančních výhodné a bylo by to prospěšné i těm, kteří budou odkázáni na nepatrnou vyživovací podporu. Naším resolučním návrhem žádáme, aby ministerstvo národní obrany v době co nejkratší předložilo doplněk k brannému zákonu ve věci sprošťování těch branců, kteří jsou jedinými syny nemajetných, starých a ku práci neschopných rodičů, jejichž existence závisela od jejich výdělku. To znamená, kdyby tito branci, kteří byli podporovateli svých rodičů, matky, vdovy neb otce ku práci neschopného, byli sproštěni od služby vojenské, sát by tu ušetřil na vyživovacích podporách, ale kromě toho tito starci nebo vdovy získali by daleko více, poněvadž výdělek jediného jejich syna přesahuje onu číslici, která je dána tímto zákonem podporou vyživovací. Stát vynakládá 130 milionů korun; můžeme vypočítat, že jistě nejméně 1/3 tohoto obnosu by odpadla, stát by tedy ušetřil nejméně 1/3, ale naproti tomu, když bude respektována tato resoluce, získají staří a ku práci neschopní rodičové vydatnější podpory ve svých synech, kteří dnes slouží na vojně.
Je pravda, že při budování branného zákona byla vyslovena zásada všeobecné povinnosti branné a že bylo všemi stranami zdůrazněno, aby veškeré výsady a výhody v zákoně branném byly zrušeny. Strany pro tento branný zákon hlasovaly a my hlasovali také pro branný zákon s tou podmínkou, že dosavadní systém vojenský jest systém přechodní a že v naší republice bude zřízena soustava miliční. Poněvadž soustava miliční jako jedině možný systém národní a státní obrany v demokratickém státě dosud zavedena nebyla, musíme se zřetelem na potřeby stižených rodin žádati určité omezení branného zákona, tedy výhody na prospěch těch, kteří skutečně svojí existencí byli závislými na výdělku svých narukovavších synů.
Doporučujeme tedy jakožto nejlepší a nejradikálnější prostředek změnu branného zákona, jak to doporučujeme naším resolučním návrhem.
Tím odpadne břemeno státu, ale
dostane se starým rodičům, vdovám a starým ku práci neschopným
otcům vydatnější podpory, než jim dává tento zákon. Budeme pro
zákon hlasovati s tím vědomím a s tím očekáváním, že konečně v
naší republice bude řešena v krátké době otázka skutečně demokratického
jedině přijatelného zřízení miličního na místo dnešního systému
militaristického. (Výborně! Potlesk.)
Předseda: K
slovu dále není nikdo přihlášen. Rozprava jest skončena. Přeje
si pan zpravodaj doslovu?
Zpravodaj posl. Špatný:
Ano.
Předseda: Uděluji
slovo p. zpravodaji posl. Špatnému k doslovu.
Zpravodaj posl. Špatný: Pan
kolega Jokl přednesl několik návrhů, které opakovány byly
již ve výboru branném. Některé z těchto návrhů byly branným výborem
přijaty, ale rozpočtovým výborem zamítnuty, a návrh zákona, který
jest předložen v poslanecké sněmovně, jest vlastně dílem kompromisu,
který byl učiněn mezi výborem branným a rozpočtovým. Další důvod,
proč se vyslovujeme pro oficielní zprávu výboru branného a rozpočtového,
jest ten, že tento zákon bude zákonem prozatímním, tedy do konce
letošního roku na celých 10 měsíců. Kdybychom snad ještě nyní
měli přičiniti k zákonu některé změny, musila by celá záležitost
zpátky do výboru, do dvou výborů, čímž otázka vyplácení vyživovacího
příspěvku znova by byla odložena a celá řada rodin by se dostala
do fatální situace. Pan kol. Jokl navrhuje, aby se § 3
škrtl; tento návrh nedosáhl většiny ani ve výboru branném. K §
4 navrhuje kol. Jokl dodatek, který také byl míněním většiny
členů branného výboru, ale společná schůze resp. subkomité branného
a rozpočtového výboru usnesly se na znění, které bylo předloženo
poslanecké sněmovně. Konečně také nemohu souhlasiti ani s návrhem
pana kol. Jokla, aby návrh nabyl platnosti zpětné od 1.
října 1920, poněvadž na jeho provedení není náležitě pamatováno
v našem státním rozpočtu. Pokud se týče dvou event. resolucí,
navrhuji, aby byly postoupeny výboru brannému a rozpočtovému,
ale vyslovuji se pro schválení resoluce pánů kol. Jokla,
Tauba, Uhla a druhů k zprávě výborové čís. 1535,
aby okresní a zemské vyživovací komise byly přibrány k provádění
tohoto zákona.
Předseda: Slovo
má pan zpravodaj posl. Jan Černý.
Zpravodaj posl. Jan Černý:
Slavná poslanecká sněmovno! Pokud se týče návrhu předneseného
panem kol. Joklem, mohu říci, že ve výboru rozpočtovém
jistě všichni jeho kolegové hleděli, aby v této věci se docílilo
co možná největších výhod pro rodiny těch, kteří musí státi ve
službách vlasti. Ale prostředky, které byly dříve schváleným rozpočtem
k disposici, za žádných podmínek nedovolovaly, aby předloha vládní
byla nějakým způsobem zlepšena, a proto v této věci není možno
se pro návrh kol. Jokla vysloviti. Pokud se týče přednesených
resolucí, není možno se vysloviti pro změny, ale s resoluci panem
kol. Joklem přednesenou, jen pokud se týče toho, aby nové
komise vyživovací byly ustanoveny, jest možno s tím souhlasiti
a jako zpravodaj budu také pro resoluci tuto hlasovati.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati, prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dát hlasovat tímto způsobem. Prosím pana zpravodaje, aby sledoval moje enunciace.
O §§ 1 a 2, k nimž není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati najednou.
Poněvadž posl. Jokl, Taub, Uhla soudr. navrhují škrtnutí § 3, dám o § 3 hlasovati samostatně, a to ve znění zprávy výborové.
Bude-li § 3 přijat nebo zamítnut, bude tím zároveň rozhodnuto záporně nebo kladně o návrhu na škrtnutí.
Bude-li § 3 ve znění výborové zprávy přijat a tím zamítnut návrh posl. Jokla a soudr. na škrtnutí, zbude tu eventuelní resoluční návrh posl. Jokla a soudr., o němž dám hlasovati po ukončeném hlasování z prvého čtení současně s ostatními resolučními návrhy.
O § 4 dám hlasovati podle zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o dodatku k tomuto paragrafu, navrženém posl. Joklem, Taubem, Uhlem a soudr. Bude-li tento dodatek přijat, odpadne eventuelní resoluční návrh druhý těchže poslanců jako bezpředmětný. Nebude-li dodatek přijat, dám o tomto resolučním návrhu hlasovati společně se všemi resolucemi.
O §§ 5 a 6, k nimž není pozměňovacích návrhů, dal bych hlasovati najednou podle zprávy výborové.
K § 7 navrhuje posl. Jokl, Taub, Uhl a soudr. zpětnou platnost od 1. října 1920.
Dám tedy hlasovati o § 7 nejprve v pozměněném znění posl. Jokla a soudr. Bude-li toto znění zamítnuto, ve znění zpravodajově. Na to bychom hlasovali o nadpisu a úvodní formuli a pak o resolucích: a) doporučených výbory, b) navržených posl. Joklem, Taubem, Uhlem a soudr.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 a 2 ve znění zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§ 1 a 2 ve znění zprávy výborové jsou přijaty.
Teď budeme hlasovati o § 3 ve znění zprávy výborové. Páni posl. Jokl, Taub a soudr. navrhují škrtnutí, ale budeme hlasovati positivně.
Kdo souhlasí s § 3 podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, § 3 podle zprávy výborové jest přijat a tím návrh pana posl. Jokla jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 4 ve znění zprávy výborové. Kdo souhlasí s § 4 ve znění zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, § 4 podle zprávy výborové jest schválen.
Teď navrhuje pan posl. Jokl,
Taub, Uhl a soudr., aby vsunut byl jimi navržený
odstavec druhý k § 4. Žádám, aby dodatek ten byl čten.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Dodatek k odstavci druhému k § 4:
"Vyživovací příspěvek může
se přiznati i takovým osobám, které sice podle občanského zákona
nemají alimentačních práv, jichž výživa však prokázatelně závisela
na výdělku povolaného k vojenské službě a jeho povoláním k činné
vojenské službě jest ohrožena."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem p. posl. Jokla, aby vsunut byl přečtený právě 2. odstavec k § 4, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh p. posl. Jokla a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o §§ 5 a 6, k nimž není žádného pozměňovacího návrhu, podle zprávy výborové. Kdo souhlasí s těmito §§ 5 a 6, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§ 5 a 6 jsou schváleny.
Teď budeme hlasovati o § 7 ve znění navrženém p. posl. Joklem a soudr., totiž s ustanovením o zpětném účinku zákona od 1. října 1920. Kdo s tímto zněním § 7 podle návrhu p. posl. Jokla a soudr. souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh pana posl. Jokla je zamítnut.
Teď budeme, hlasovati o § 7 podle zprávy výborové, jakož i o nadpisu a úvodní formuli. Kdo souhlasí s § 7, nadpisem zákona a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, § 7, nadpis a úvodní formule jsou schváleny.
Tím jest přijata osnova zákona ve čtení prvním a zbývají nám ještě resoluce.
Jsou zde dvě resoluce, které doporučuje jednak výbor branný, jednak výbor rozpočtový. Ty, myslím, není potřeba čísti, poněvadž jsou ve výborových zprávách, jež máte v rukou.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tyto jsou schváleny.
Resoluce pana posl. Jokla a soudr. jest eventuelní, kdyby nebyl škrtnut § 3. Pan zpravodaj navrhl, aby resoluce tato byla přikázána výboru brannému a výboru rozpočtovému. Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tato jest přikázána oběma uvedeným výborům.
Teď zbývá hlasovati o dalším eventuelním resolučním návrhu k § 4 také navrženém panem poslancem Joklem a soudr. Také tato resoluce má býti přikázána podle návrhu pana zpravodaje výboru brannému a rozpočtovému. Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tato
jest přikázána oběma výborům a zbývá nám hlasovati o resolučním
návrhu posl. Jokla, Tauba, Uhla a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluce posl. Jokla, Tauba, Uhla a druhů:
"Okresní a zemské vyživovací
komise buďtež nově složeny a přibrány k provádění tohoto zákona."
Předseda: Pan zpravodaj se vyslovil pro přijetí této resoluce. Kdo s ní souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluční návrh tento jest přijat a tím jest vyřízen odstavec 10. denního pořadu. Druhé čtení osnovy této dám na denní pořad zítřejší schůze.
Přikročíme k bodu 11., jímž jest
11. zpráva výboru pro obchod, průmysl a živnosti o návrhu poslanců Pika, Remeše, Kasíka a soudr. (tisk 99) na úpravu provozování pohřebnictví (tisk 1409).
Zpravodajem je pan posl. Prokeš,
který omluvil svoji nepřítomnost v dnešní schůzi, a já uděluji
slovo panu předsedovi příslušného výboru posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj poslanec Slavíček: Slavná sněmovno! Poslanec Pik, Remeš, Kasíka soudruzi podali návrh na úpravu pohřebnictví. V návrhu tomto jest obsažena úprava v tom smyslu, že ústavy pohřební byly by vyvlastněny a vše přeneseno by bylo na obce. (Místopředseda inž. Botto převzal předsednictví.) Protože se zde jedná o zasáhnutí do soukromých práv občanů a protože neměl výbor pro průmysl, živnosti a obchod příslušné statistiky, nemohl věc náležitě posouditi a usnesl se na zprávě, kterou slavné sněmovně předložil a jež zní (čte):
"Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Iniciativní návrh posl. Pika, Remeše, Kasíka a soudr. na úpravu provozování pohřebnictví (tisk 99), postupuje se ministerstvu obchodu jako iniciativní podklad k vypracování vládní osnovy zákona o pohřebnictví.
Ministerstvu obchodu se ukládá, aby předložilo příslušnou předlohu zákona ve lhůtě 6 neděl sněmovně."
Doporučuji jménem výboru tuto
zprávu ku přijetí.
Místopředseda inž. Botto (zvoní): K slovu nenie nikdo prihlásený a preto pristúpime hneď k hlasovaniu. Prosím o zaujatie miest. (Děje se.)
Kdo súhlasí so zprávou navrhnutou výborom, prosím, aby zdvihol ruku. (Děje se.)
To je väčšina, tým zpráva sa schvaľuje.
Tým je vybavený bod programu čís. 11.
Pristúpime k 12. Je to
12. zpráva výboru dopravního o návrhu poslance Šamalíka a soudr. (tisk 50) na vybudování elektrické trati Brno-Jedovnice-Sloup (v Moravském Krasu) (tisk 1469).
Zpravodajom je pán posl. Záruba.
Udeľujem mu slovo.
Zpravodaj posl. Záruba: Slavná sněmovno! Poslanec Šamalík a soudruzi podali návrh číslo tisku 50, v němž žádají, aby střední Morava, a zvláště okolí Brna, dostalo dostatečné množství komunikací, které by nejen všechny kraje Moravy spojovaly s Brnem, ale také aby i Brnu poskytovaly možnost, aby se vzdálenějšími obcemi bylo spojeno. Ve zmíněném návrhu zákona se zvláště upozorňuje na důležitost stavby trati Brno-Jedovnice-Sloup a to z ohledů komunikačních a ukazuje se v něm, jak nedostatečně je tento kraj vystrojen železniční sítí. Návrh posl. Šamalík a dovozuje, že strategické i komunikační potřeby volají po stavbě této dráhy. Také obchodu a průmyslu zajisté mohou tyto dráhy značně prospěti. Dále dovozuje návrh, že stavbou elektrické dráhy na Moravský Kras v Brně stoupne značně cizinecký a turistický ruch a že Moravský Kras, který byl dosud těžko přístupný, stane se středem cizineckého, turistického a podnikatelského ruchu na Moravě. Nová tato dráha měřila by 35 km a vedla by údolím a lesy bez ublížení krásám a vzácnostem přírodním a spojovala by nejdůležitější krajiny moravské. Poněvadž v předloženém návrhu se žádá vybudování celé řady připojených tratí, ale zvláště elektrické dráhy z Brna přes Jedovnice do Sloupa, a poněvadž bude též třeba značného studia k projektu těchto drah, usnesl se dopravní výbor navrhnouti slavné sněmovně ku přijetí tuto resoluci:
"Ministerstvu železnic a veřejných prací se ukládá, provésti potřebná šetření (případně vypracování projektu) pro vybudování železných drah ve střední Moravě, zejména elektrické dráhy Krasové z Brna přes Jedovnice do Sloupa v Mor. Krasu - jako drah státních."
Já se přimlouvám, aby slavná sněmovna
tuto resoluci dopravního výboru schválila.
Místopředseda inž. Botto: K zpráve výborovej nenie prihlásený žiadon rečník, a preto pristúpime k hlasovaniu. Prosím o zaujatie miest. (Děje se.)
Kdo súhlasí s rezolúciou, navrhnutou dopravným výborom, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Tým je rezolučný návrh posl. Šamalíka prijatý.
Pristúpime k 13. bodu dnešného
denného poriadku. Tým je
13. zpráva výboru zemědělského o návrhu poslanců Berana, Jaroslava Hálka a soudr. (tisk 54) v příčině zajištění expedice strojených hnojiv z továren před podzimním osevem (tisk 1473).
Zpravodajom výboru je pán posl.
Mašata. Udeľujem mu slovo.
Zpravodaj posl. Mašata: Slavná sněmovno! Vyživovací potíže, které v poslední době ohrožují klidný vývoj našeho státu, jsou vyvolávány z valné části nedostatečnou domácí výrobou obilovin a odvislostí tuzemské spotřeby mouky od dovozu téže z ciziny. Finanční a dopravní překážky, které znemožnily pravidelný dovoz mouky z ciziny, přivodily takovou situaci, že jediná záchrana spatřována jest ve zvýšených dodávkách obilí domácích producentů. Tím nesporně potvrzen byl význam domácí produkce obilovin pro zásobování obyvatelstva. Čím větší bude domácí výroba obilovin, tím menší budou zásobovací potíže ve státě a přirozeně ubude i finančních a dopravních nesnází při dovozu obilí z ciziny a jistě že zlepší se i naše politické a hospodářské postavení v cizině. Politickým a národohospodářským příkazem zdravého rozumu jest učiniti všechna opatření, aby domácí produkce zemědělských výrobků hlavně obilovin stoupla na nejvyšší dosažitelnou míru.
Válečné hospodářství let minulých přivodilo pokles domácí výroby zemědělských plodin buď omezením nebo zničením podmínek pro intensivní hospodaření zemědělské, jímž docíleno bylo vysokých sklizňových výsledků. Jednou z těchto podmínek bylo používání strojených hnojiv, pocházejících z části z tuzemské výroby, z větší části pak dovozem z ciziny. Válečné poměry omezily používání strojených hnojiv na míru nejmenší, ba mnohá hnojiva, jako ledek a j. z používání úplně vyloučily, čímž intensivní hospodaření zemědělské při naprostém nedostatku hnojiva chlévského zasaženo bylo na místě nejcitlivějším. Důsledkem toho byl okamžitý pokles sklizně, hlavně obilovin.
Po skončení války, kdy znovu navazovány byly obchodní a hospodářské styky mezistátní a kdy začala se uplatňovati snaha veřejných činitelů přivoditi normální poměry, dožadovaly se směrodatné zemědělské kruhy v našem státě toho, aby neprodleně zahájena byla akce za účelem opatření potřebných strojených hnojiv ku výrobě zemědělské. Bohužel nedošla tato snaha včasného porozumění a teprve nyní po dvou letech, kdy zásobovací mizerie dostoupila svého vrcholu a kdy přece jenom proniklo poznání, že v domácí výrobě zemědělské jest naše záchrana a spása, přijat byl ministerstvem pro zemědělství předložený zákon o zřízení fondu na zaopatření strojených hnojiv.
Určité množství strojených hnojiv pro použití jich v hospodářském roce 1921 opatřeno bude na podkladě tohoto zákona. Ovšem, účinky používání těchto strojených hnojiv mohou se projeviti teprve v roce 1921 jen z části a to, pokud jich bude použito k jarnímu osevu. Aby se tak mohlo státi, jest potřebí, aby strojená hnojiva dostala se zemědělcům v dostatečném množství a včas, aby jich mohlo býti použito již pro sklizeň v letošním roce. Starost opatřiti tato hnojiva vzal na sebe fond pro opatření strojených hnojiv a jest oprávněná naděje, že opatří takové množství, jaké za daných okolností opatřiti bude moci. Doručiti je však včas zemědělcům není již jenom v moci tohoto fondu, a proto jest nutno uložiti za povinnost poctivě spolupůsobiti při této akci všem činitelům, kteří jsou na ní zúčastněni, aby docíleno bylo očekávaných výsledků. Hlavně jest potřebí zajistiti rychlou a správnou dopravu strojených hnojiv na místo určení. Páni navrhovatelé měli na mysli v prvé řadě poměry, které nutno bylo vytvořiti před podzimním osetím. Protože však vlivem různých okolností posunuto bylo projednávání jich návrhu až do nynější doby, jest sice opatřeni toto pro dobu v návrhu označenou bezpředmětným, avšak s ohledem na podstatu návrhu samého a stejné poměry, jež byly nejen loňského roku v podzimu, nýbrž i v letošním jaře, ba i v každé příští sezoně mohou nastati, jest nutno návrhem tím to se zabývati a učiniti určité opatření, aby rychlá a správná doprava strojených hnojiv zajištěna byla vůbec.
V důsledku činnosti fondu pro strojená hnojiva bude dodáváno z jara našemu zemědělství okrouhle a si 20.000 vagonů hnojiv fosforečných a dusíkatých. Mimo to nutno počítati s dovozem 5000 vagonů drasla z Německa. Množství toto musí býti dodáno na místo určení během měsíce března, má-li ho býti s úspěchem použito k jarnímu osevu. Doprava těchto 25.000 vagonů umělých hnojiv uloží našemu dopravnictví, hlavně železnicím, zvýšenou povinnost dostáti v tak omezeném čase velikému a odpovědnému úkolu, jinak jest obava, že jako v letech předcházejících nedostane se zemědělcům strojených hnojiv včas a že osev jarní bude proveden bez nich. Dosavadní neutěšené poměry v dopravě hnojiv zaviněny byly jednak nedostatečným přistavováním železničních vagonů továrnám, jednak dlouhavou dopravou. Jak v návrhu samém jest uvedeno, bylo pro závody na výrobu Thomasovy moučky ve Vítkovicích a Bubenči, které potřebovaly vyexpedovati 1000 vagonů Thomasovy moučky, přistaveno v měsících březnu a dubnu 1920 pouhých 400 vagonů, čímž stalo se, že moučka byla dodávána zemědělcům v květnu, kdy již osev byl skončen. V důsledku toho byla továrna ve Vítkovicích koncem dubna přeplněna hotovým výrobkem a hrozilo úplné zastavení provozu.
Zrovna tak dělo se i při expedování síranu čpavkového, takže továrny vypravovaly následkem nedostatku vagonů ještě v květnu několik set vagonů. A připočteme-li k tomu také onu okolnost, že vagony nalézaly se, naloženy strojenými hnojivy, i několik týdnů na cestě, docházíme k závěru, že by letošního roku při zvýšeném požadavku na železniční provoz mohla nastati silná kalamita v dopravě strojených hnojiv, kdyby se strany příslušných činitelů nebyla učiněna všechna opatření, aby expedice strojených hnojiv děla se rychle a správně.
Mimo to vyskytly se potíže u dováženého k nám drasla z Německa, že nebyly pohraničními celními orgány odbavovány včas docházející vagony, čímž nejen doprava samotná byla pozdržena, ale i velká hmotná škoda vznikla zemědělcům, neboť z každého vagonu platilo se stojné v částce 600 marek z jednoho vagonu.
Uváží-li se všechny tyto okolnosti, které ohroziti by mohly neorganisovanou a nesprávnou dopravou strojených hnojiv naděje naše v příští žně kladené, má zemědělský výbor za svou povinnost učiniti vzhledem k podanému návrhu tento návrh:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě republiky Československé se ukládá:
1. aby se vším urychlením učinila opatření, aby pro dopravu strojených hnojiv, určených k jarnímu osevu, zajištěn byl dostatečný počet železničních vagonů a přistavování těchto aby provedeno bylo plně a cestou zrychlenou. Dostatečný počet lokomotiv buď k dopravě vlaků se strojenými hnojivy zabezpečen a pohotově;
2. aby učinila opatření, směřující k rychlé dopravě vagonů se strojenými hnojivy po železničních tratích;
3. aby dopravě strojených hnojiv z ciziny nebyly činěny potíže hlavně se strany pohraničních celních orgánů;
4. aby všechny stížnosti, které během dopravy strojených hnojiv vzniknou, dala řádně vyšetřiti a závady při dopravě se vyskytující dala bezodkladně odstraniti;
5. aby pro dopravu strojených hnojiv v jarním a letním období dala vypracovati vzorný dopravní řád a zabránila tak v dobách příštích stížnostem do expedice strojených hnojiv.
Připomínám, že tento resoluční
návrh byl v zemědělském výboru jednomyslně přijat a schválen,
a navrhuji a žádám slavnou sněmovnu, aby tento resoluční návrh
také tak přijala a schválila. (Výborně!)
Místopředseda inž. Botto: K
slovu o tomto predmete sa prihlásil pán posl. Windirsch.
Udeľujem mu ho.
Posl. Windirsch (německy): Dámy a pánové! Projednávání těchto návrhů podává nám příležitost promluviti o některých poměrech, které souvisí s opatřením hnojiv. Jistě si vzpomenete, že jsme se na konci loňského roku usnesli o zákonu o fondu na hnojiva, jenž má opatřiti zemědělstvu potřebná hnojiva, a dnes slyšíme z návrhů, že opětně má býti hojnější měrou dáno k disposici množství hnojiv, jež má zemědělství obdržeti. Jestliže nyní je tu hnojivo, které mají zemědělci nyní dostati, jest předem dbáti toho, aby rozdělování hnojiva a to podle jakosti dělo se tak, aby se žádné strany nebyl dán podnět ke stížnostem. Zmiňuji se o tom, protože na všechna hnojiva, která jsou nyní k disposici a která jsou dávána zemědělcům, jsou jednotné ceny a to za Thomasovu moučku za 1 q 60 Kč., za superfosfáty 100 Kč, za dusičnan vápenatý 240 Kč, za ledek 280 Kč, za síran čpavkový 320 Kč. Zmiňuji se o tom proto, že na př. při moučce Thomasově existují tu rozdíly potud, pokud jsou mezi moučkami Thomasovými, z nichž některé vykazují procentový obsah jen 14% kyseliny fosforečné, a na druhé straně máme Thomasovy moučky 16 až 18%ní. Při nyní platné ceně jednotné byly by v podstatné nevýhodě ony obvody, které jsou zásobovány výlučně máloprocentní moučkou Thomasovou proti obvodům jiným Při superfosfátu je to asi podobné. Jest opravdu potěšitelno slyšeti, a to z návrhů, jež tu mají býti projednávány, že státu, po případě vládě má býti dán podnět, aby dodaly nutné suroviny k výrobě superfosfátu. Vládě to nebude za těžko, ježto, jak známo, všechny suroviny k výrobě superfosfátu pocházejí ze států do hodových a dohodoví spojenci jistě mají zájem na tom, aby Československo dostalo potřebné suroviny na výrobu superfosfátu.
Ovšem počítáme-li s úhradou spotřeby kyseliny fosforečné, jest dbáti, abychom sledovali sympatický postup, který v březnu a to v Horním Slezsku má býti proveden. Jak známo, jsou velká výrobní území Thomasovy moučky v Lotrinsku, které bylo ztraceno pro Francii, t. j. Německo ztratilo je pro Francii, a na druhé straně jest dosti vydatným produkčním územím pro Thomasovu moučku i Horní Slezsko a jestliže nyní pan ministr zahraničních věcí při svém exposé, které pronesl zde ve sněmovně, pravil a to s poukazem na nastávající hlasování lidu v Horním Slezsku: "Co je slovanské, ať zůstane slovanské", ať na druhé straně, když je to vysloveno, zároveň myslí na to, kdyby nepříznivým pro Německo výsledkem hlasování lidu v Horním Slezsku byla jistá území ztracena a připadla Polsku, že i pro Československo pak zároveň může býti ztracena možnost odbírati Thomasovu moučku. My jsme opět a opět zase při kyselině fosforečné odkázáni na cizinu, a to na sousední Německo. Neboť jest jistě sotva míti za to, že všechen ten superfosfát, který má býti vyroben v zemi samé, poskytne tak vydatného množství, aby byla uhrazena při superfosfátu spotřeba zemědělství tuzemského.
Mluví-li se povšechně o hnojivech, nechť jest učiněna také zmínka o vápně, a to vzhledem k tomu, že nyní platné ceny za vápno sice poněkud polevily, takže vápno zlevnělo, že však stále ještě požadují se za vápno nepoměrně vysoké ceny 38, 40 a 42 Kč, které jsou na překážku tomu, aby zemědělství se mohlo dostatečně zaopatřiti vápnem. Zvláště je to však jedna okolnost, která vyžaduje zlepšení, kdežto v dřívější době bylo odbíráno veliké množství vápna z Německa, totiž ze Slezska na př. ze Setzdorfu, aby konečně se došlo s Německem k dohodě po té stránce, aby i odtamtud, z pruskoslezské strany, mohlo býti vápno hojnější měrou odbíráno.
Mluvíme-li o hnojivech a myslíme-li
při tom zvláště na účinek zákona o fondu na hnojiva, nebudiž přehlédnuto,
že tento zákon obsahuje také tísnivé ustanovení, jehož při projednávání
tohoto zákona nebylo nikterak náležitě povšimnuto, a to jest,
jak se jedná s pěstiteli chmele. V kruzích pěstitelů chmele a
to nejen mezi německými, nýbrž i mezi českými pěstiteli chmele,
vzniklo náramné rozhořčení pro to, že pěstitelé chmele byli zatíženi
náramnou dávkou. Jak známo, má podle ustanovení zákona odváděna
býti z kopy částka 30 Kč. To dělá, počítáme-li na hektar asi 100
kop chmelových rostlin, dávku asi 3000 Kč za 1 ha. Vezmeme-li
nyní za základ údaje statistické příručky republiky, podle nichž
v roce 1907 bylo chmelem osázeno asi 9000 ha, dává to, vyloučíme-li
při tom malé chmelové rostliny, přece dávku 20 milionů K, kterou
mají zaplatiti pěstitelé chmele. To je velmi veliké zatížení,
které snad dříve někdy mělo jistou oprávněnost, kdy se za chmel,
jenž byl již v druhé nebo třetí ruce, platilo 5000 K. Jestliže
však hledíme k dnešním cenám chmele - a jest ještě velmi mnoho
neprodaného chmele v rukou producentů, béřeme-li za základ, že
na hektaru dá se vypěstiti asi 500-600 kg chmele, dává to vždycky
velmi veliké zatížení. Mohlo by posléze dojíti k tomu zákon, jak
známo, platí jen jeden rok kdyby ovšem platnost zákona měla býti
stejnou měrou prodloužena, že by tím podstatně byla snížena výrobnost
pěstitelů chmele. Při rozpravě o zákonu o umělých hnojivech poukázal
jsem na to, že však jen opatření umělých hnojiv samo není s to,
aby přiměřeně povzneslo výrobní sílu zemědělství, jestliže se
při tom nepomýšlí na to, aby také poměry dělníků byly přivedeny
na pravou míru. Myslím tu v první řadě na to, že je zvláště nutno
jíti vstříc malým zemědělským podnikům. Počátek jarních prací
je zrovna přede dveřmi a ještě dnes je celé množství malých zemědělských
podniků, v nichž chybí mužské síly pracovní. Je tu často jen vdova,
častokrát jen starý otec nebo děd, a mladík, jenž přichází v úvahu
jako jediná pracovní sila, jest u vojska. Tu bylo by nyní velmi
důležitou úlohou vlády, jestliže by učinila opatřeni, aby počátkem
jarních prací dostali dovolenou a byli posláni domů mladí zemědělci,
kteří dnes nastoupili vojenskou službu a kteří prostě v kasárnách
musí lelkovati nevyužitkováni, aby byli činni ve službě státu
a celku doma. (Potlesk německých poslanců.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Debata je vyčerpaná. Prosím pána zpravodaja, má niečo podotknúť?
Zpravodaj posl. Mašata:
Nemám.
Místopředseda inž. Botto: Pristúpime k hlasovaniu. Prosím pánov poslancov, aby zaujali svoje miesta. (Děje se.)
Kdo súhlasí s rezolúciou zemedelského výboru, ktorá má 5 odstavcov, nech pozvedne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Tým je rezolúcia k návrhu posl. Berana a súdruhov prijatá a vybavený bod 13. dnešného denného poriadku.
Pristúpime k bodu 14., ktorým
je