Předseda (zvoní):
Žádám o přečtení resolučního
návrhu, který byl v té věci podán p. posl. Fischerem.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Resoluční návrh posl. Fischera, Hackenberga a druhů:
"Vláda se vyzývá, aby - až se znovu sejde poslanecká sněmovna I předložila do 15. ledna 1921 osnovu zákona o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků tak, aby tento zákon mohl nabýti účinnosti dnem 1. února 1921, kterýžto návrh obsahuj tyto zásady:
Od přirážky 3 Kč za 1 kg mouky se osvobozují:
1. všechny osoby, pokud se týče domácnosti, které nemají většího dávce z majetku podrobeného jmění nežli 50.000 Kč anebo v roce 1920 neměly zdanitelného důchodu přes 30.000 Kč;
2. všechny osoby, podrobené nemocenskému pojištění.
Ustanovení § 5 opatření Stálého
výboru ze dne 25. srpna 1920, č. 494 Sb. z. a n. buďte pojaty
beze změny do nového zákona".
Předseda (zvoní): Resoluční návrh tento nese dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Dále byla podána resoluce poslance
Šamalíka. Žádám, aby byla přečtena.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Resoluce posl. Šamalíka, Maška, Mašaty, Biňovce, Drobného, Stejskala, Pastyříka a soudruhů:
"Malozemědělci, mající menší katastrální čistý výnos z pozemků než 100 Kč, nebudou přidržováni k úhradě nákladů spojených se zlevněním mouky pro vrstvy méně majetné (§ 3) nijakou povinností platební.
Majitelé vinic a zahrad podléhají
příplatku, rovnajícímu se katastrálnímu čistému výnosu vinic a
zahrad".
Předseda (zvoní): Také tato resoluce nese dostatečný počet podpisů a bude předmětem jednání.
Zahajuji debatu a uděluji slovo
panu posl. R. Fischerovi.
Poslanec R. Fischer (německy):
Ctěné dámy a pánové! Předesílám, že se četla řada resolučních
návrhů naší straně úplně neznámých, k nimž nebyli jsme s to zaujmouti
stanovisko. (Místopředseda dr. Hruban převzal předsednictví.)
Moje strana bude hlasovati pro předlohu, jakkoli zřetelně
vidíme její příkrosti a nedostatky, proti nimž jsme opětovně vystoupili
ve výborech a při každé jiné příležitosti. Hlasujeme pro předlohu,
jelikož soudíme a nejurčitěji očekáváme, že vláda odstraní nejrychleji
novelou... (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Prosím o klid!
Posl. R. Fischer (pokračuje): ... kterou jest ihned podati, tyto příkrosti a nedostatky, na něž jsme veřejně poukazovali nejen my, nýbrž také ostatní strany. Ohražujeme se proti způsobu, jakým vznikla tato předloha, a prohlašujeme, že Stálý výbor nesmí si osvojovati práva usnášeti se na předlohách zákonů, jež zasahují hospodářsky tak hluboce do života jednotlivce i státu, jak se to stalo touto předlohou. To musí býti výlučné právo samotné poslanecké sněmovny. Základní myšlenka zákona osvoboditi chudší vrstvy obyvatelstva, dělníky, nezaměstnané osoby od zdražení chleba a mouky a schodek, který vznikne pro stát ze zvýšených cen obilí nebo ze snížené ceny mouky, hraditi tím, že použije se k tomu majetných tříd, jest sociálně spravedlivá a odpovídá našemu přání, aby živobytí chudších vrstev usnadňovaly zámožné třídy zvýšenými výkony. Litujeme však, že bylo od vůdčí myšlenky tohoto zákona opět upuštěno, když se stanovila jednotná cena cukru bez ohledu na majetek a příjem, jelikož jde také o nesmírně důležitou potravinu. Ale zákon o moučné dávce má radu nedostatků, jež musí býti ihned odstraněny.
Především jest hranice majetku 30.000 K příliš nízká. Tím musí platiti moučnou dávku řada osob, jež mají sice malé jmění, ale často skoro žádného příjmu a jichž průměrná životní úroveň nepřesahuje úrovně dělníkovy. Proto navrhujeme, aby hranice majetku zvýšila se z 30.000 K na 80.000 K. Stejně žádáme, aby hranice příjmu zvýšila se z 15.000 na 30.000 K a za základ vzal se příjem z r. 1920. Odůvodňujeme to tím, že drahota stále stoupá, potraviny a všechno jiné nezlaciňují, nýbrž stávají se dražšími. Dále jest nespravedlivo, že stát nechává si platiti lístky na mouku, ale není už dnes s to v mnohých průmyslových obvodech - poukazuji na severní Čechy - dávati mouku na tyto lístky. Vidíme, že vyživovací situace se den ze dne zhoršuje a nemáme žádné naděje, že bude lépe. Vidíme z praxe, že jest téměř nemožno použíti výhody zákona, aby stát nahradil moučenky, na něž nebyla vydána mouka. Skoro všechny strany ve vyživovacím a rozpočtovém výboru zadaly, aby vydala se novela k zákonu. Také my jsme to žádali a opakujeme poznovu žádost, aby vláda prohlásila ihned závazně, zda-li jest ochotna a s kterých hledisek chce to učiniti, aby novela k tomuto zákonu vydala se tak včasně, by mohla nabýti platnosti i už 1. února 1921. Při troše dobré vůle musí to býti možné. Při této příležitosti poukazuji na to, že strany jak ve vyživovacím tak rozpočtovém výboru zaujaly už stanovisko ku změně zákona.
Včera podal tam pan ministr pro zásobování lidu návrh na novelisaci zákona, který by přivodil značné zlepšení dosavadního stavu ve směru, v jakém si přejeme, ale plně nevyhovuje a především neobsahuje žádného závazku vlády, že osnova zákona bude předložena do určité lhůty a bude postaráno o to, že se tak stane. Přáli bychom si, aby vláda učinila zde ve sněmovně opět takové prohlášení. Návrh pana ministra pro zásobování lidu jest prý výsledek rozpravy, již konaly strany většiny v této sněmovně. Musíme konstatovati, že v tom případě, odpovídá-li tato domněnka skutečnosti, - a včera nebylo vyvráceno, že tomu tak jest, - protestujeme nejostřeji proti tomuto návrhu. Většinové strany v této sněmovně neuznaly ani za nutné pozvati k jednání o tomto předmětu předsedu vyživovacího výboru, člena naší strany. Předložili jste tento návrh úplně svémocně, bez vědomí - a dodávám úmyslně - s opomenutím ostatních stran sněmovny. Ohražujeme se nejrozhodněji proti takovému řízení, proti takovému postupu, porušujícímu každý parlamentární zvyk. Většinové strany v této sněmovně beztak znemožní brzy ostatním stranám zúčastniti se porad způsobem, jakým se provádí jednací řád. Jestliže k tomuto způsobu přidruží se ještě úmyslné a očividné porušování, jestliže menšinovým stranám dáváte ještě na srozuměnou: nepotřebujeme vás, nepřejeme si vaší součinnosti, třebaže s toho místa dostala se ostatním stranám už velmi často vyzváni k součinnosti, jestliže takovým chováním proměňujete poslaneckou sněmovnu každý den v pole válečné, pak nesmíte se diviti, že na druhé straně této sněmovny vybavuje se ona nálada a tím právě nejostřejší odpor proti této sněmovně. Žádáme určitě, aby vláda dnes prohlásila, zda-li jest ochotna zaručiti se, že tato předloha octne se za první schůze na denním pořadu, zdali jest ochotna zasaditi se o to, že novela bude míti platnost už 1. února 1921.
Ku konci připojil bych rád ještě
jedno přání: nechť vládá usiluje nejen o to, aby dávku vybírala,
nýbrž nechť vzhledem k vyživovací situaci, stávající se stále
hrozivější, podnikne vše, chce-li odvrátili katastrofu, aby nejen
moučná dávka se platila, nýbrž zabezpečila se na delší dobu výživa
a zásobování obyvatelstva. (Souhlas německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Poněvadž nikdo není ke slovu přihlášen, i jest rozprava skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. Zeminové.
Zpravodaj posl. Zeminová: Slavná sněmovno! Chápu stížnosti pana předřečníka. Jistě se také eventuelním dalším nějakým změnám nevyhýbáme, ale pro absolutní krátkost času nebylo možno tuto věc projednati do nejpodrobnějších detailů.
Hlavní pro nás byla záruka, daná jak vládou, tak československými stranami, že novelisace nejdéle do 15. ledna 1921 bude podána. A na výborech záleží, jakým způsobem prosadí změny a zásady, pokud budou uznány za nezbytné.
Trvám tedy na přijetí opatření Stálého výboru, pokud se týče úhrady cen mlýnských výrobků.
Vedle toho však jest dnes k projednání ještě několik opatření Stálého výboru. Poněvadž však ve výboru, který se těmito opatřeními a usneseními měl zabývati, nebylo žádného rozporu o těchto usneseních Stálého výboru, nebyl k nim žádný návrh pozměňovací připojen. Jsou to následující opatření Stálého výboru:
Opatření Stálého výboru o změně některých ustanovení trestního práva o podporách v nezaměstnanosti, o úpravě pachtovného a o úpravě, týkající se zachování neb obnovy práv průmyslového vlastnictví!
Navrhuji, aby všecka tato opatření
byla schválena, poněvadž se k nim strany zachovaly příznivě. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Dám hlasovati o každém opatření Stálého výboru jednotlivě. Nejprve budeme hlasovati o opatření Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny ze dne 4. srpna 1920 o změně některých ustanovení trestního práva (tisk 560 příloha A).
Kdo souhlasí s navrženým schválením tohoto opatření, nechť povstane. (Děje se).
To je většina. Opatření toto je schváleno.
Nyní budeme hlasovati o opatření Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny ze dne 25. srpna 1920 o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků (tisk 560 příloha C).
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení tohoto opatření, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina. Opatření toto jest schváleno.
Nyní budeme hlasovati o resolucích
k tomuto opatření Stálého výboru navržených. Prosím, aby byly
přečteny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Resoluce posl. Švehly, dr. Franke, Mlčocha, Němce, Modráčka, Šrámka, dr. Rašína a spol. o novelisaci opatření Stálého výboru o úhradě cen mlýnských výrobků.
"Vládě se ukládá, podati nejpozději do 15. ledna 1921 předlohu o novelisaci opatření Stálého výboru ze dne 25. srpna 1920, č. 494 Sb. z. a n. založenou na těchto zásadách:
a) od příplatku na 1 kg mouky 3 Kč jsou osvobozeni ti, kdož nemají jmění majetkovou dávkou povinného více než 50.000 Kč aneb zdaněného příjmu více než 24.000 Kč.
b) osoby pojištěné u nemocenských pokladen nebudou míti nároků na snížení cen mouky, mají-li jmění větší než 50.000 Kč nebo zdaněný příjem větší než 24.000 Kč.
c) od příplatku do nemocenské pokladny za učně 1 Kč nebo z učně a jednoho dělníka osvobozeni jsou živnostníci a obchodníci, zaměstnávající ne více než 3 (tři) učenníky.
d) Sproštěni jsou od příplatku do nemocenské pokladny ti živnostníci, kteří zaměstnané síly stravují, i tenkráte, když ty síly u nich nebydlí, aneb jsou samozásobiteli neb u samozásobitelů se stravují.
e) Novelisace budiž uvedena v
platnost od 1. února 1921."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Jaké návrhy činí zpravodaj?
Zpravodaj posl. Zeminová: Navrhuji,
aby resoluce byla schválena.
Místopředseda dr. Hruban: Zpravodaj navrhuje, aby resoluce byla schválena.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby resoluce byla schválena, ať povstane. (Děje se.)
Resoluce tato jest schválena.
Budeme hlasovati o dalších resolucích.
Prosím, aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Resoluce posl. Šamalíka, Maška, Mašaty, Biňovce, Drobného, Stejskala, Pastyříka a soudr.:
"Malozemědělci, mající menší
katastrální čistý výnos z pozemků než 100 Kč, nebudou přidržováni
k úhradě nákladů spojených se zlevněním mouky pro vrstvy méně
majetné (§ 3) nijakou povinností platební. Majitelé vinic a zahrad
podléhají příplatku rovnajícímu se katastrálnímu čistému výnosu
vinic a zahrad."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Prosím, by byla přečtena i další resoluce.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Resoluční návrh posl. Fischera, Hackenberga a soudr.
"Vláda se vyzývá, aby - až se znovu sejde poslanecká sněmovna - předložila do 15. ledna 1921 osnovu zákona o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků tak, aby tento zákon mohl nabýti účinnosti dnem 1. února 1921, kterýžto návrh obsahuj tyto zásady:
Od přirážky 3 Kč za jeden kg mouky se osvobozují:
1. všechny osoby, pokud se týče domácnosti, které nemají většího dávce z majetku podrobeného jmění než-li 50.000 Kč anebo v roce 1920 neměli zdanitelného důchodu přes 30.000 Kč,
2. všechny osoby podrobené nemocenskému pojištění.
Ustanovení § 5 opatření Stálého
výboru ze dne 25. srpna 1920, č. 494. Sb. z. a n. buďtež pojaty
beze změny do nového zákona."
Místopředseda dr. Hruban: Jak
se vyjadřuje pan zpravodaj?
Zpravodaj posl. Zeminová: Resoluce posl. Šamalíka byla mezi jednotlivými kluby sjednána a navrhuji její přijetí s tím, že se stane předmětem jednání stran při úpravě novelisace ve výborech.
Resoluce, kterou klub německých sociálních demokratů podává, diferuje v něčem od usnesení klubů československých, a sice v té otázce výše příjmů.
Kluby československé navrhly hranici příjmovou 24.000 Kč, klub německých sociálních demokratů 30.000 Kč. Máme, samo sebou se rozumí, majoritu následkem usnesení klubů československých zajištěnu. Navrhuji tedy schválení resoluce Fischerovy ne co zásadu, ale jako podklad pro jednání ve výborech při novelisaci.
V tomto smyslu prosím, aby resoluční
návrh posl. Fischera a Hackenberga byl přijat.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Mohu dát hlasovati o obou resolucích současně. Není žádné námitky? (Nebyla.)
Není námitek, dám tedy hlasovati o obou současně.
Zpravodaj navrhuje, aby obě resoluce byly schváleny.
Kdo souhlasí s tímto návrhem na schválení obou resolucí, ať povstane. (Děje se.)
Obě resoluce jsou schváleny a tím jest tento předmět vyřízen.
Nyní budeme hlasovati o opatření Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny ze dne 1. září 1920 o podporách v nezaměstnanosti (tisk 560 - příl. D).
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje na schválení tohoto opatření Stálého výboru, ať povstane. (Děje se.)
To jest většina, opatření Stálého výboru jest schváleno.
Pak budeme hlasovati o opatření Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny ze dne 8. října 1920 o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů (tisk 560 - příl. Ch.).
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje na schválení tohoto opatření Stálého výboru, ať povstane. (Děje se.)
To jest většina, opatření Stálého výboru je schváleno.
A konečně budeme hlasovati o posledním opatření Stálého výboru ze dne 29. září 1920, jímž se schvaluje úprava, týkající se zachování nebo obnovy práv průmyslového vlastnictví, uzavřená v Bernu dne 30. června 1920, obsažená na stránce třetí, prvý sloupec ke konci zprávy (tisk 560).
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby toto opatření Stálého výboru bylo schváleno, ať povstane. (Děje se.)
Toto opatření Stálého výboru je schváleno.
Tím jsou schválena veškerá opatření
Stálého výboru a přikročíme k dalšímu předmětu denního pořadu
a to ke
3. zprávě výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 1046) o zabírání bytů obcemi.
Ježto výbor nepodal, zprávu o této věci, které poslanecká sněmovna ve schůzi dne 16. prosince přiznala zkrácené projednávání podle § 55, ve stanovené lhůtě 48 hodin, může sněmovna podle odstavce 6. § 55 jedn. řádu tuto pilnou věc projednati i beze zprávy výborové, při čemž zpravodaje jmenuje předseda sněmovny.
Jmenuji zpravodajem pana poslance Langra.
Prosím, aby pan posl. Langr
jako zpravodaj ujal se slova. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
Posl. Langr: Slavná sněmovno!
Z důležité příčiny navrhuji, aby osnova zákona o zabírání bytů
byla vrácena sociálně-politickému výboru.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj navrhl, aby osnova vrácena byla výboru sociálně-politickému.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijata tento odstavec denního pořadu je tímto způsobem vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu, jímž je
4. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1028), kterým se stanoví dodatek ke státnímu rozpočtu na rok 1920.
Konstatuji, že výbor nepodal zprávy do lhůty třídenní, kterou mu sněmovna stanovila v 33. schůzi, a že tudíž podle § 55 odst. 6 jed n. řádu sněmovna může věc projednávati bez výborové zprávy, při čemž zpravodaje jmenuje předseda sněmovny.
Podle tohoto ustanovení jmenuji
zpravodajem pana posl. dr. Srdínko a uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko:
Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor dostal třídenní lhůtu, aby
podal zprávu o vládním návrhu zákona o dodatku k státnímu rozpočtu
na rok 1920 a k finančnímu zákonu na rok 1920. Rozpočtový výbor
počal jednati o tomto vládním návrhu, ale nedospěl ku konci, poněvadž
shledal, že je potřeba učiniti některá detailní vysvětlení k jedné
kapitole rozpočtu. Nebylo by proto účelno, aby slavná sněmovna
dnes rozhodovala o tomto vládním návrhu a navrhuji, aby rozpočtovému
výboru tato vládní předloha byla ponechána, aby rozpočtový výbor
měl možnost podati o ní zprávu do 15. ledna 1921 a pak aby zkráceným
jednáním zde ve sněmovně byl rozpočet tento dodatečně projednán.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj navrhuje, aby tato věc byla znovu přikázána výboru, a to se lhůtou do 15. ledna 1921.
Kdo s návrhem pana zpravodaje souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh pana zpravodaje jest přijata tento odstavec je tímto způsobem provisorně vyřízen.
Měli bychom přistoupiti k 5. odstavci, jímž je druhé čtení osnovy zákona o převzetí soukromých železnic do správy státní s dodatkovou zprávou o téže věci (tisk 890). Ale poněvadž ještě neuplynulo 24 hodin od prvního čtení, dám tento předmět na denní pořad druhé schůze, kterou míním svolati po vyřízení programu, který je stanoven pro dnešní schůzi.
Přistoupíme tedy k odstavci šestému,
ke
6. zprávě výboru zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 887) o opatření strojených hnojiv pro rok 1921 (tisk 1084).
Zpravodajem je pan posl. Biňovec a posl. Malypetr.
Slovo má zpravodaj pan kolega
Biňovec.
Zpravodaj poslanec Biňovec: Slavný sněme! Na stoly vaše předložena byla zpráva zemědělského výboru o osnově zákona, jenž bude jedním z největších úkolů této sněmovny na prospěch nejen stavu zemědělského, nýbrž i na prospěch výživy celého národa vykonaných. Jsme snad prvním státem, který projevuje projednáváním této osnovy opravdovou snahu, aby produkce našeho zemědělství postavena byla na výši, která zabezpečí pak soběstačnost výživy veškerého obyvatelstva tohoto státu. Naše závislost na dovozu životních potřeb je překážkou našeho národohospodářského rozvoje, vyčerpává příliš mnoho naši starost o dovoz životních potřeb a jistě tímto způsobem zhostíme se starostí, které nyní na zákonodárném sboru leží a budeme se pak moci věnovati jiným, snad daleko ještě účelnějším otázkám, které tíží nás v starostech o zabezpečení celého našeho národního života.
Otázka strojených hnojiv vyvolala sice svým názvem dojem, že by se tu mohlo jednati jen o stav agrární a stav zemědělský, avšak statistika, která doprovází osnovu zákona, dokazuje, že tu v prvé řadě bude míti prospěch stát a zejména také naše konsumentstvo, které dosud stiženo je nedostatkem životních potřeb. Osnova zákona sleduje snahu, aby zemědělství samo zabezpečilo si finanční prostředky k tomuto hospodářskému účelu. V § 2 osnovy specialisují se jednotlivé prameny příjmů plynoucích do tohoto fondu pro zaopatřování strojených hnojiv: Jest to část příplatků, část ceny za řepu zadržená našim rolníkům, dále určitá část ceny nevyplacené za brambory, pak jest tu příspěvek chmelařů a dále jde tu o zatížení našeho lesního hospodaření výnosem katastrálním, který jest zvýšen až na 30 K z 1 ha. Zemědělský výbor uvažoval o tom, aby lesní hospodářství v Cechách, na Moravě, ve Slezsku i na Slovensku bylo stejným způsobem, poněkud aspoň, zatíženo; rozdíly katastrálního výnosu v obvodu Slovenska a Čech jsou takové, že bylo nutno voliti pevnou cifru, která zde jest vyjádřena v osnově 30 K. Tento obnos míní se pro obě roční období, pro která bude vybírána dávka z lesního hospodářství.
V § 11 osnovy bude dávati zákon příliš veliké právo našemu ministerstvu zemědělství. Činím slavnou sněmovnu na to pozornu proto, poněvadž bude záhodno v zájmu spořádaného a poctivého hospodaření v našem lesnictví, aby nebylo zneužíváno pravomoci, kterou tímto paragrafem ministerstvu dáváme, a aby zejména živly, které různým podloudným způsobem chtějí státního hospodářství zneužívati k osobnímu prospěchu, nebyly připouštěny k najímání podniků lesních, které zejména ministerstvo zemědělství resp. správa fondů pro strojená hnojiva chce pronajímati třetím osobám a činitelům.
Je tu náběh k monopolisaci lesního hospodářství a mám dojem, že když tato otázka bude ministerstvem zemědělství vážně chápána, že může z toho býti prospěch nejen fondu pro strojená hnojiva, nýbrž že to může býti první vážný krok ke státnímu hospodaření dřívím vůbec. Půjde jen o to, aby správa tohoto fondu byla opravdu důmyslně a obezřetně volena, a aby lidé jmenovaní do této správy byli opravdu lidmi, jimž bude tanouti na mysli snaha výhradného prospěchu státu. (Výborně!) Kdyby byli do popředí tohoto fondu dáni lidé, kteří budou v něm spatřovati pašalik - prospěch jenom snad stavu nebo jednotlivců, jistě bychom pak nepřispěli ke zvýšení a zvětšení důvěry ve státní hospodaření a ve státní správu a nebylo by to k prospěchu naší správní reputace. Spoléhám, že ministerstvo zemědělství při jmenování správní komise tohoto fondu - bude nejenom vedeno snahou, aby tato správní komise zkoncovala své poslání při této otázce, nýbrž aby sledovala při tomto lesním hospodářství účel, který i dále může nám býti direktivou a směrnicí pro lesní hospodářství vůbec.
Při projednávání našeho rozpočtu poznamenal tenkrát pan zpravodaj Sonntág, že bohatství našich lesů znamená více než bohatství republiky v cukru nebo v jiných předmětech. Jest viděti, že stoupenci jiných stran dívají se na lesní hospodářství opravdu jako na něco, v čem možno najíti kořen k ozdravění našeho hospodářství národního a státního; tož také se zřetelem k této snaze bych prosil, aby správa fondu dle toho své jednání a správu zařídila.
V posledním odstavci § 11 jest ustanovení, které nemá zrovna s fondem pro strojená hnojiva co dělat. Tam jedná se o položku 30 milionů korun, která má býti odtažena z výnosu katastrálního poplatku lesního na prospěch fondu a má býti dána k disposici k rukám pana ministra sociální péče za tím účelem, aby tato položka disponována byla pro sestárlé dělníky a dělnice v průmyslu a zemědělství, kteří následkem toho, že přežili 60. rok svého věku, nebudou míti nároku na starobní a invalidní pojištění, které v dozírné době, jak předpokládáme, bude uzákoněno. Bylo by nelidské, aby ve chvíli, kdy tato sněmovna bude projednávati zákon o starobním a invalidním pojišťování a kdy, jak doufám, jej také projedná, lidé, kteří celý svůj život, všecky své fysické a duševní schopnosti věnovali poctivé práci pro veškerenstvo, před sklonkem svého života viděli, že ta společnost o stáří mladých lidí se stará, kdežto ti, kteří dožili již přes 60 let svého věku, nemají míti podílu na blahodárném dílu dnešní společnosti. Mám za to, že to bude jen lidské a bude jistě povinností naší, abychom nejen tento fond a tuto položku založili, ale abychom každým rokem při projednání našeho národního hospodářství pamatovali na tento fond tak, aby starci a stařeny ve svém stáří opravdu mohli býti náležitým způsobem zaopatření.
Celkem tedy osnova nejen vyhovuje v ohledu hospodářském všeobecným zájmům národa, ale i zájmům stran a tedy i v ohledu sociálním opravdu řeší problém, který řešiti jest naší povinností.
Jsme snad prvním státem, který tak radikálním způsobem zasahuje ke zvýšení zemědělské produkce. (Tak jest!) Uvědomme si to, pečujme o to; mám za to, že tomuto kroku budou následovati další tak, aby veškerá produkce nejen v zemědělství, nýbrž také v živnostech a průmyslu byla povznesena k dobru, prospěchu a štěstí celého našeho státu a všech obyvatelů tohoto státu.
Pánové, doporučuji vám tuto osnovu
zákona k blahodárnému uvážení a přijetí proto, poněvadž uděláte
čin, který v dějinách starostí o produkci zemědělskou jest činem
prvým, činem však velikým, který v dozírné době bude nésti své
ovoce ke prospěchu a zajištění výživy veškerého našeho obyvatelstva.
(Výborně! Potlesk.)