Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Spina.
188 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý, ministři: dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Gruber, dr. Kovařík, Průša.
Z kanceláře sněmovní: sněmovní
tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 37. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na příští týden pro cestu do ciziny udělil jsem p. posl. Stodolovi.
Došly některé spisy, odpovědi.
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Odpověď správce ministerstva financí na dotaz posl. Petrovického, Veverky, Votruby a soudr. stran velké nouze o drobné mince.
Odpověď ministra veřejných prací na dotaz posl. Mikulíčka ohledně dodávky uhlí pro kováře a podkováře okresu napajedlského.
Odpověď ministra pro zásobování lidu na dotaz posl. Laube v záležitosti válečné lidové kuchyně v Semilech.
Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Dubického, Vraného, Mašaty a soudr. o provádění zákona ve příčině výkupu dlouholetých pachtů (tisk 714).
Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci posl. Braneckého a soudruhů ohledně hospodaření benzinem na Slovensku (tisk 628).
Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci posl. Dubického, Berana, Bradáče a soudr., aby ministr financí zaujal stanovisko k dosavadním komisím pro daň z příjmu a sdělil, zdali tyto komise rozhodovati budou také o dávce z majetku a z přírůstku jmění (tisk 783).
Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. Hrizbyla, Tučného a soudr. v záležitosti propouštění výpomocných zřízenců ze státních služeb (tisk 629).
Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. dr. Noska, Adámka a soudr. o neoprávněném používání dělnických legitimací některými cestujícími (tisk 357).
Odpověď ministra spravedlnosti
na interp. posl. Prokeše, J. Černého, Chalupníka a soudr. v příčině
zákona o ochraně majitelů pozemků proti škodám vzniklým dolováním
(tisk 886).
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Odpověď ministra sociální péče na dotaz posl. Laube a senátora dr. Kloudy v záležitosti bytové tísně a stížnosti do řízení bytového úřadu v Praze.
Odpověď správce ministerstva financí a ministra vnitra na dotaz posl. Krause a soudr. o sanaci obecních financí.
Odpověď ministra sociální péče dr. Grubera na interpelaci posl. inž. Kalliny a soudr. o nedostatečnosti rent vyplácených Všeobecným pensijním ústavem (tisk 838).
Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. dr. Kafky a soudr. ve věci nehospodárného vedení listu "Prager Abendblatt" (tisk 251).
Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr. Baerana a soudr. o protizákonné konfiskaci mapy Československé republiky (tisk 435).
Odpověď na interpelaci posl. dr. Schollicha, dr. Luschky a inž. Junga a soudr. o uzavření německého ženského učitelského ústavu v Opavě (tisk 816).
Odpověď ministra železnic na dotaz posl. dr. Luschky, Schälzkyho a soudr. o zlepšení provozu ve spojení západního Slezska s Prahou.
Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr. Lodgmana o udělení milosti Arnoldu Nettlovi v Liberci.
Odpověď ministra pošt a telegrafů na dotaz posl. dr. Brunara stran zvýšení zaopatřovacích požitků Amalie Rodlerové, vdovy po vrch. poštovním radovi dr. Heřmanu Rodlerovi, v cestě milosti.
Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci posl. Bradáče, Dubického a spol. o započítání deputátního obilí do kontingentu (tisk 600).
Odpověď ministra pošt a telegrafů, jakož i ministra železnic na interpelaci posl. Pastyříka, Horáka a soudr. pro stálé zvyšování poplatků poštovních a dopravních (tisk 605).
Odpověď ministra pro zásobování
lidu na interpelaci posl. dr. Noska, Koška a soudr. ve příčině
nadměrné drahoty textilního zboží (tisk 675).
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Dotaz posl. Kříže, Charváta, Brodeckého,
Kleina a soudr. ministru spravedlnosti o konfiskační praxi vůči
časopisu "Železniční zřízenec".
Předseda: Během dnešní schůze byla rozdána zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 800), kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 1097).
Byly rozdány tiskem během dnešní
schůze interpelace. Prosím o jejich přečtení.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Tisk 1058. Interpelace posl. Křemena a soudr. min. financí o výplatě bankovek, opatřených padělanými kolky.
Tisk 1059. Interpelace posl. Křemena a soudr. k min. pro zásobování lidu o osvobození zaměstnanců od povinnosti platiti za učně příspěvek podle ustanovení nařízení vlády republiky československé ze dne 2. září 1920, č. 500 Sb. z. a n.
Tisk 1060. Interpelace posl. Bezděka, Myslivce, Rýpara a soudr. min. národní obrany o vydávání výnosů tohoto ministerstva, v nichž žádá se na vojenských duchovních písemné prohlášení "sub fide sacerdotali."
Tisk 1076. Interpelace posl. Šamalíka, Sedláčka, Kopřivy a soudr. min. financí o vybírání 10 Kč z jednoho litru domácně vyrobené slivovice.
Tisk 1079. Interpelace posl. Bradáče,
Dubického, dr. Kubíčka a soudr. na min. veř. prací, financí a
pro zásobování lidu, ohledně umožnění pokračování v nouzových
stavbách v severočeských okresích: Železný Brod-Mnichovo Hradiště,
Semily-Turnov-Vysoké n. Jizerou.
Předseda: Během
dnešní schůze byla tiskem rozdána odpověď. Žádám o její
přečtení.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Tisk 1075. Odpověď min. vnitra
a min. školství a národ. osvěty na interpelaci posl. Patzela a
soudr. o užívání německé řeči ve styku ústředních úřadů s německými
školami (tisk 236).
Předseda: Dále
byly během dnešní schůze tiskem rozdány tyto návrhy a zároveň
při kázány výboru iniciativnímu: Žádám o jejich přečtení.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Tisk 1071. Návrh poslance Šamalíka, Fr. Navrátila a soudr. na uvolnění kukuřice, luštěnin a máku.
Tisk 1072. Návrh posl. Kopřivy a soudr. na změnu názvu stanice železniční Uherské Hradiště na severní dráze Ferdinandově.
Tisk 1081. Návrh posl. Šamalíka, dr. Dolanského, Janalíka a soudr. na zařadění okresu Velká Byteš na Moravě do župy brněnské.
Tisk 1083. Návrh posl. Šamalíka, dr. Dolanského, Janalíka a soudr. na zřízení okresní politické správy ve Velké Byteši na Moravě.
Tisk 1095. Návrh posl. Sychravové,
Kirpalové, Karpíškové, Deutschové, Blatné, a soudr. na zákon o
ochraně matek a kojenců.
Předseda: Právní výbor žádá za prodloužení lhůty do 15. ledna 1921 u návrhů:
o ochraně zaměstnanců, používajících služebních bytů (tisk 641),
o prodloužení lhůty v § 2 a 3 zákona ze dne 5./XI. 1919, č. 599 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě notářství (tisk 799).
Rovněž výbor zahraniční žádá o prodloužení lhůty k projednávání vládního návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní smlouva ve příčině schválení ujednání přijatých na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně roku 1919 (tisk 530).
Výbor branný o prodloužení lhůty k projednání vládního návrhu o úpravě požitků pro mužstvo československého vojska, jemuž není vojenská služba povoláním (tisk 563),
a to do 15. ledna 1921.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s prodloužením lhůt, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty jsou prodlouženy.
Schůze dopravního výboru, svolaná
na 9 hod., se nekonala.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte): V právním výboru zvolen místopředsedou dr. Meissner, zapisovatelem dr. Dérer.
Podle ohlášení klubovních předsednictev nastoupili:
1. z klubu poslanců strany republikánské ve výboru sociálně-politickém opět posl. Dubický za posl. Berana.
2. z klubu poslanců strany národně demokratické ve výboru sociálně-politickém posl. Purkyňová za posl. Petrovického.
3. z klubu der deutschen soc.-dem. Arbeiterpartei:
ve výboru iniciativním
posl. dr. Holitscher za posl. Tauba, posl. Kirpalová
za posl. Pohla, ve výboru živnostenském posl. Kirpalová
za posl. Hackenberga, ve výboru socialisačním posl.
Čermák za posl. dr. Haase, ve výboru ústavním posl.
dr. Haas za posl. Häuslera, ve výboru vyšetřovacím
posl. Schweichhart za posl. dr. Czecha, posl. Blatná
za posl. Čermáka. posl. Uhl za posl. Hirsche, ve výboru
zahraničním posl. dr. Holitscher, za posl. dr. Czecha,
ve výboru zásobovacím posl. Schweichhart za posl.
Čermáka, ve výboru ke zkoumání zprávy Stálého výboru posl.
Čermák za posl. Schäfra.
Předseda (zvoní): Upozorňuji, že schůze výboru státně-zřízeneckého svolaná na pondělí dne 20. prosince 1920 podle ohlášení předsedy tohoto výboru konati se nebude.
Přistoupíme k dennímu pořadu a
to k prvnímu odstavci, jímž je
1. zpráva výboru ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 800), kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 1097).
K této věci byl mi podán návrh panem posl. Šrámkem, aby se tento odstavec vzal s denního pořadu.
Prosím, aby se páni posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem pana kol. Šrámka, aby se první odstavec denního pořadu vzal s pořadu jednání, prosím, aby povstal. (Děje se).
To je většina. Návrh jest přijat.
Přistoupíme k odstavci druhému
jímž je
2. zpráva výboru pro zkoumání, činnosti Stálého výboru o opatřeních, usnesených Stálým výborem v době mezi l. a 2. zasedáním prvého volebního období N. S. R. Č., pokud nebyla již schválena.
Ježto výbor tento nepodal ve stanovené lhůtě zprávy o zbývajících opatřeních Stálého výboru, (tisk 560 A, C, D. CH), jakož i opatření, jímž se schválila úprava (arrangement) o zachování neb obnově práv průmyslového vlastnictví, uzavřená v Bernu, a ježto podle posledního odstavce § 54 úst. list. má sněmovna do 2 měsíců od sejítí projednati schválení těchto opatření, byl dán podle § 35 odst. 2. j. ř. předmět tento na jednací pořad beze zprávy výborové.
Podle závěrečné věty dovolaného
paragrafu jmenuji zpravodajem posl. sl. Zeminovou a uděluji
jí slovo.
Zpravodaj posl. Zeminová: Slavná sněmovno! Při nejlepší vůli výborů jak rozpočtového tak zásobovacího nemohli jsme konati nepřetržité schůze, ve kterých bychom vyčerpali celý obrovský materiál, jaký se v poslední době nahrnul. Chápu sice, že ohromné majority pánů poslanců zmocňuje se všeobecná fysická a duševní vyčerpanost, ale přece prosím, aby několika větám, kterými zde předlohy Stálého výboru chci osvětliti, byla věnována pozornost.
Vláda potřebuje uzákonění celé řady předloh ještě před novým rokem. V důsledcích toho objevila se nutná potřeba, abychom projednali spoustu předloh častokráte ohromného dosahu finančního a hospodářského nebo právního, aniž bychom měli možnost jak ve výborech tak v klubech náležitě o těchto věcech jednati a k tomu nějaké určité stanovisko zaujmouti. Lituji, že musím pronésti zde otevřenou stížnost na to, že není tu určité hospodárnosti s časem, že téměř 4 měsíce jsme přes léto nezasedali a nyní v poslední hodinu se nám předlohy hrnou takovým způsobem pod ruce, že nejsme s to je zdolati. Poslancům a výborům musí býti při projednávání předloh poskytnuta možnost, aby mohli klidně, věcně a vážně tyto otázky a předlohy prodebatovati a aby mohli také v důsledcích toho převzíti zodpovědnost za předlohy, na kterých byli spoluúčinni. Jinak přirozeně každá předloha a výnos nese na sobě odium spěchu a při nejbližším provádění v praxi ukáže se nutnost prováděti novelisaci takového zákona. Zrovna jako sněmovna, tak také Stálý výbor, který zasedal v létě, musel zpracovati obrovskou spoustu zákonné látky a přes nejlepší vůli jednotlivých referentů vyskytly se určité obtíže při opatřeních, které Stálý výbor vydal. Jedno z nejdůležitějších opatření Stálého výboru bylo ono, které usneseno 25. srpna t. r. a které týkalo se úhrady cen mlýnských výrobků. Jednalo se o předlohu velmi dalekosáhlou nejen v otázkách vyživovacích, ale také v otázkách finančních, poněvadž měla býti při ní získána poměrná úhrada asi 1.200,000.000 K. Úprava cen chlebovin, to jest chleba a mouky, byla také důležitou otázkou národohospodářskou hned na podzim, poněvadž všechny strany přiznávaly, kdyby se měly platiti vysoké ceny mlýnských výrobků, že by to mělo vliv na stoupání mezd a platů a že by tím bylo vyvoláno obrovské mzdové hnutí, které by se přenášelo do cen výrobků. Nemohli bychom v tomto případě průmyslově konkurovati s cizinou. Proto četné strany zastoupené ve Stálém výboru hledaly východisko z této situace, aby úhradu za nižší ceny mouky našly v různých opatřeních. Jest pochopitelno, když se tak dlouho vyjednává mezi stranami o cenu obilí, že v několika hodinách nebylo možno vypracovati předlohu tak důkladnou a bezvadnou, aby se v ní neobjevily určité slabiny. My jsme na druhé straně velice dobře vycítili, když se opatření Stálého výboru počalo prováděti v praksi, že předloha tato diktovaná hlubokým sociálním smýšlením v praksi objevila dvě velké závady a sice, že postihla 2 kategorie opravdu také sociálně slabé, podpory potřebující, a to malé živnostníky a držitele drobného majetku začasto rentovního, neproduktivního. Proto hned po svolání parlamentu ke konci října podaly 4 strany československé návrhy na novelisaci tohoto opatření Stálého výboru. Byly to kluby: československá strana socialistická, lidová, živnostenská a národně demokratická. Také německé kluby se otázkou novelisace zabývaly velice živě. Pokud vím, německy klub sociálně demokratický s námi vcházel v této věci ve spojení a jednání. Žádalo se tedy všeobecně, aby v této věci byla učiněna náprava.
Opatření Stálého výboru byla však výboru rozpočtovému a v tomto případě i zásobovacímu přidělena poměrně dosti opožděně, takže při ohromném návalu látky ostatní nemohly jsme dospěti již k určitým a přesným výsledkům. Jedno však nutno v této věci, slavná sněmovno, konstatovati, že jak ve výboru rozpočtovém tak i ve výboru zásobovacím všechny strany se shodly se vzácnou jednomyslností na tom, že novelisace tohoto opatření je nezbytně zapotřebí a že v této novelisaci musí se objeviti přihlazení oněch ostrostí sociálních, které v srpnovém nařízení se objevily. Všeobecně se uznává nutnost opravy v následujících bodech: Hranice majetková opatřením Stálého výboru byla stanovena na velmi poměrně nepatrné výši, aspoň podle dnešní relace peněz počítá se jen 30 tisíc korun jmění dle dávky z majetku; co to dnes znamená, jistě není potřeba blíže odůvodňovati, poněvadž dnes nepatrný domek má cenu často mnohem vyšší než 30 tisíc korun. Malý živnostník pracoval celý život, malý zemědělec, lépe situovaný dělník, zřízenec a tak dále, aby si uchoval na stará léta skrovný majetek, který by ho aspoň zajistil na jeho stará léta. Před válkou z 30 tisíc korun 4% úrok 1000 nebo 1200 K ještě něco znamenal, ale přepočítáme-li to na cenu dnešních produktů vidíme, že kdo má 30 tisíc korun majetku, je dnes pouhým žebrákem, pakliže by si nemohl jiným způsobem přivydělati. Proto všechny strany v obou výborech se usnesly na tom, že je nutno hranici majetku zvýšiti.
Také druhý bod byl stejně ožehavý; velmi četné strany poukazovaly na jisté nesrovnalosti, které vyvolaly zlou vůli mezi stranami, že totiž u osob přihlášených k pokladnám nemocenským se stanoví hranice příjmů na 30 tisíc korun ročně, kdežto menší zaměstnavatelé a osoby, které nebyly u pokladen nemocenských a vydělávaly přes 15 tisíc korun, již této zvýšené dávce moučné podléhaly. Správně ovšem z klubů sociálně-demokratických se poukazovalo na to, že každý zaměstnanec, který vydělá třeba 3.000 korun ročně již tím, že byl zaměstnancem u zaměstnavatele, musil vlastně tuto dávku platiti, poněvadž zaměstnavatel do jisté míry započítal ji do jeho mzdy a při větším počtu zaměstnanců přenášel ji do ceny svých výrobků. Aby však i tato věc byla do jisté míry srovnána a ostny se zlomily, jednali jsme ve výboru zásobovacím a navrhli změnu v tom smyslu, že by u osob, které nemocenské pokladně nepodléhají, stanovena byla hranice příjmů na 25 tisíc a při pokladně nemocenské na 30 tisíc. Mimo to v prvním případě jednalo se o příjmy z roku 1919, v případě druhém o příjmy, které předpisovala pokladna roku 1920. Další věc, kterou velice těžce nesli hlavně malí živnostníci, byla křivda, která se tu jevila zvláště vzhledem k učeníkům, že totiž mistři, častokráte malí živnostníci a obchodníci, poskytovali určitých vyživovacích výhod učňům, že zvláště v prvém roce neměli z jejich práce téměř žádného zisku a že přece jen byli nuceni za ně korunovou dávku denně platiti. Byla tu spousta drobných zaměstnavatelů, která tím byla velice těžce postižena, hlavně švadleny nebo výrobci sáčků a tak dále, zkrátka výrobci toho zboží, které přece jen se nenechá zdražiti v běžném svém prodeji tak, aby se předepsaná dávka nahradila.
Proto jak rozpočtový, tak zásobovací výbor usnášely se, že by v zásadě novelisace měla býti přijata a aby ta hranice osvobozených od dávky byla dosti rozdílná, aby se od dvou do šesti pracovních sil tato dávka od živnostníků a obchodníků nevybírala.
Konečně čtvrtá věc, na kterou se dosti poukazovalo, byla, že mnozí zaměstnanci byli samozásobiteli - poněvadž jejich rodiny měly určitý zemědělský majetek, hlavně na menších venkovských městech, nebo měly pole propachtovaná a tak dále, - zásobovali se tedy tito samozásobitelé sami a přece jen zaměstnavatelé by i zákonem nuceni k tomu, aby dávku moučnou za ně platili.
Vedle toho objevila se ještě celá řada různých námětů, které tlumočili hlavně zástupci zemědělských kruhů. Byl to hlavně popud pana poslance Šamalíka, aby od zvýšeného předpisu katastrální daně byli osvobozeni ti, jichž výnos půdy nepřesahuje 100 K ročních příjmů. Mimo to ještě některé pozměňovací návrhy byly v tom směru podávány.
V obou výborech o té věci jsme velmi častokráte odborně debatovali, když však žádného východiska z toho nebylo a čas utíkal, usnesena byla na poradě předsedů klubu stran československých určitá základna, na které by se mohly dohodnou i všechny strany, které by byly ochotny, za příští novelisaci se postaviti.
Jako referentka připojuji se plně k usnesení předsedů klubů čsl.
Nejhorší hroty, které mají býti příští novelisací ulomeny, jsou následující: Jest to hlavně, že od příplatků na 1 kg mouky mají býti osvobozeny osoby, ne mající pouze 30.000 K majetku, ale do 50.000 K majetku. V druhém případě se přistoupilo na hranici paritní podle § 3 a 4, že hranice příjmová u obou kategorií se zvyšuje na 24.000 K. V dalším, že zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají aspoň 3 učně, osvobozují se od placení korunového příplatku na mouku a konečně, že mají býti od příplatků do nemocenských pokladen osvobozeni živnostníci, kteří sice stravují pracovní síly, ale tyto u nich nebydlí, jak žádal kolega Najman. Dále také samozásobitelé, jsou-li jako zaměstnanci kdekoliv zaměstnaní, nepodléhají placení této dávky.
Shodnutí všech těchto klubů československých můžeme vítati s uspokojením, poněvadž za prvé nejhorší hroty v opatření Stálého výboru budou tím ulomeny, za druhé, co jest v posavadní předloze Stálého výboru dobrého, to bude zachováno, za třetí další eventuelní změny bude možno provésti ve výboru rozpočtovém a zásobovacím, až se novelisace bude prováděti, a za čtvrté na značnější výhody, jak pomýšlel na ně jak rozpočtový, tak zásobovací výbor, nebylo možno pomýšleti z toho důvodu, že každá větší výhoda má v zápětí větší úhradu a že bychom nehlasovali přirozeně s tou rozkoší také o zvýšení úhrady, jako budeme hlasovati pro určité zlepšení předlohy.
Usnesení Stálého výboru má v sobě ještě několik, řekla bych, přímo vad, které teprve v praksi se objeví a na něž pana zástupce ministerstva zásobování upozorňuji. V § 9 mluví se o trestech až do 20000 korun pokuty a do 6 měsíců vězení všem, kdož předpisy porušují. My však, jak se ministerstvo zásobování přiznává, jsme se dožili, že předpisy Stálého výboru jsou porušovány s 90%; snad jest jen malé procento lidí, kteří poctivě podle opatření Stálého výboru dle zákonné hranice příjem nebo majetek také přiznali. Hlavně bohatí lidé své přihlášky falšují, také u obecních aprovisací není tak přísný dohled, jak by bylo zapotřebí, a nejsou doposud trestáni, stíháni a kontrolováni ti, o kterých se dá předpokládati, že určitých přehmatů se dopouštěli.
Pokud se týká nemocenských pokladen, funguje jejich aparát poměrně dobře, má však jednu závadu, že totiž předpisy nemocenských pokladen zasílají se stranám teprve po 1-2 měsících, takže následkem toho finanční efekt této dávky objeví se poměrně pozdě. To vedlo k překvapujícím faktům, že obilní ústavy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které měly během měsíce září, října a listopadu sebrati při nejmenším 200-240 milionů korun, stáhly nejvýše 65 milionů korun, což se nerovná ani jedné třetině toho, s čím počítal stát, že dostane do svých rukou. To by bylo ovšem velmi vážné ohrožení celé předlohy, poněvadž není myslitelno, že by se vydávaly návrhy a nařízení jen proto, aby se nedodržovaly a nedodržovaly hlavně tam, kde lidé na to mají, aby si na svůj lepší způsob života mohli připlatiti.
Proto jako referentka výboru zásobovacího jsem přesvědčena, že by bylo zapotřebí několika věcí a to: Ministerstvo zásobování musí zavésti přísnou kontrolu přihlášek k udání stran, musí zjišťovati, kde jaká falešná udání byla, a přikročiti také k přísnému stíhání, aby se všeobecné defraudace přihláškové nemohly opakovati. V § 9 mluví se o trestání do 20 tisíc korun pokuty a 6 měsíců vězení, ale doposud jsme neslyšeli ani o jediném případě, že by se to bylo v praksi provedlo.
My bychom proti tomu ničeho neměli, kdyby do § 3, kde se mluví, že mají strany podati písemné přísežné prohlášení, že nemají tolik a tolik majetku a příjmů, byla dána klausule, že strany, dávajíce toto prohlášení, propadají v případě nesprávnosti svého prohlášení také trestu pro křivou přísahu, poněvadž se tu mluví o přísežném prohlášení. Jest to, bohužel, smutné; a vidíme u velkých států, kde již parlamentarismus a smysl pro pořádek jest jinak vžit, řekněme v Anglii, že není zapotřebí občanům připomínati, co jest jejich povinností, a že ovšem také vědí, jakým způsobem se mají domáhati práva. My jsme si předepsali ohromnou spoustu zákonů, ale málo kdo jest ochoten tyto zákony plniti. Proto, nemá-li býti přivedena celá předloha ad absurdum, jest zapotřebí, aby se provedla s největší přísností, když občan nechce poslouchati dobrovolně a z přesvědčení, že toho stát vyžaduje, aby poslouchal aspoň ze strachu, že bude trestán a stíhán, nebude-li ve svých udáních správný.
Ještě jedna věc mě velmi překvapila, a sice, že na Slovensku tento způsob úhrady cen mlýnských výrobků úplně selhal. Tam totiž usnesení Stálého výboru se sice začalo uváděti v praxi, ale následkem nedostatečného aparátu správního, pokladenského a aprovisačního selhával tento způsob úhrady, takže vláda tam byla nucena pustiti ceny mouky a chleba do volné výše a stáhnouti opatření Stálého výboru, které bylo přece usneseno pro celou republiku. Lituji, ale musím prohlásiti, že v době, když jsme si zařídili ministerstvo unifikační, abychom docílili určité shody v zákonodárství, jak u nás, tak na Slovensku, nemůžeme absolutně pod žádnou podmínkou dovoliti, aby usnesení, která jsou závazná pro nás, nebyla prováděna na Slovensku, aby něco jiného platilo u nás, a zase něco jiného platilo na Slovensku. Tím by se celý ten chaos jak zásobovací tak správní ještě stupňoval. Další stížnost, jež se hlavně z kruhů postižených objevovala, byla, že sice dávka jednokorunová velmi horlivě odváděna byla ode všech zaměstnavatelů, ale s touž samou horlivostí ministerstvo zásobování nepostaralo se také o aprovisaci na ta místa, takže mnozí zaměstnavatelé a tím i zaměstnanci korunu platili, ale aprovisace nedostávali. Náš apel k ministerstvu zásobování jest, že budeme jeho akci ve vymáhání finanční úhrady podporovati, že však prosíme, aby nebyla jen dodržována úmluva o úhradě, ale byla dodržována také úmluva o vydávání přídělů mouky a chleba, jakož i ostatních potřebných živin. (Výborně! Hlas: Jen stručně, je 12 hodin!) Chápu, že pánové velice rádi by se dostali z této atmosféry, prosím tedy ještě jen několik slov. (Hlas. Spali bychom!) Je to bohužel smutné, když máme tolik důležitých věcí.
Byla dvojí možnost. Mohli jsme usnesení Stálého výboru buď schváliti, nebo prostě zamítnouti. Zamítnouti toto usnesení jsme nemohli, poněvadž by byla předloha přivedena úplně ad absurdum a cena mouky by od Nového roku letěla do výše 5 -6 K za 1 kg a všechny strany se skutečně obávaly, že v době, kdy se nám zde objevují podvratné živly, ženoucí lid do revolučních výbuchů, bylo by neštěstím, abychom pobouření v širších vrstvách lidu hasili tím, že budeme zvyšovati ceny chleba a mouky. Proto strany se nerozhodly pro zamítnutí předlohy Stálého výboru. Nemohly však přistoupiti bez výhrady ani ke schválení a proto nastala mezi stranami, t. j. mezi ministrem zásobování a zástupci výboru zásobovacího a rozpočtového vnitřní dohoda, že ještě během měsíce ledna, nejdéle do 15. příštího měsíce bude podána vládou novelisace nařízení Stálého výboru, ve které budou vytýčeny hlavní zásady a opravy, které jsme společně všechny strany v těchto směrech vymohly. Objevily se tu ještě určité obavy, že resoluce, kterou v této příčině navrhujeme, jest slabou záchranou, že by případně vláda mohla uklouznouti ze svého závazku a tím vlastně opravu a novelisaci odročiti. Já však bych na tuto obavu těchto stran mohla říci, že provedení této novelisace neleží ani tak v rukou vlády, jako spíše stran, které přece, když budou solidární a dodrží dané slovo, vymohou si novelisaci takovou, jaká nám povšechně bude vyhovovati.
Vznáším ještě apel na vládu, aby od 1. února 1921 novelisace tato vešla v platnost, poněvadž jest to poslední hranice časová, kterou můžeme povoliti. Porada předsedů klubů stran československých usnesla se na této resoluci (čte):
Resoluce posl. Švehly, dr. Franke, Mlčocha, Němce, Modráčka, Šrámka, dr. Rašína a spol.:
"Vládě se ukládá, podati nejpozději do 15. ledna 1921 předlohu o novelisaci opatření Stálého výboru N. S. R. Č. podle § 54 úst. list. ze dne 25. srpna 1920, č. 494 Sb. z. a n., založenou na těchto zásadách:
a) Od příplatku na 1 kg mouky Kč 3˙- jsou osvobozeni ti, kteří nemají jmění majetkovou dávkou povinného více než 50.000 Kč, aneb zdaněného příjmu více než 24.000 Kč.
b) osoby pojištěné u nemocenských pokladen nebudou míti nároků na snížení cen mouky, mají-li jmění větší než 50.000 Kč nebo zdaněný příjem větší než 24.000 Kč.
c) od příplatku u nemocenské pokladny za učně 1 Kč nebo z učně a jednoho dělníka osvobozeni jsou živnostníci a obchodníci, zaměstnávající ne více než (3) tři učenníky.
d) Sproštěni jsou dále od příplatku do nemocenské pokladny živnostníci, kteří zaměstnané síly stravují, i tenkráte, když síly u nich nebydlí, aneb jsou samozásobiteli anebo u samozásobitelů se stravují.
e) Novelisace budiž uvedena v platnost od 1. února 1921."
Navrhuji proto schválení opatření
Stálého výboru o úhradě cen mlýnských výrobků a doporučuji, aby
také resoluce byla přijata. Nové usnesení stran zní nyní, že v
§ 4 oprava nemá být v tom smyslu, že osvobozeni jsou od korunového
příplatku zaměstnavatelé, mající tři učně, nýbrž že mohou býti
osvobozeni dva učňové a jeden dělník. I tomuto návrhu se konformuji
a navrhuji, aby byl schválen. (Výborně! Potlesk.)