Predrečník spomenul ministra Šrobára v takom svetle, že vraj minister Šrobár vyhlásil, že keď maďarská oligarchia prenásledovala jeho, že on bude prenasledovať teraz ju.
Neviem, či títo pánovia nevidia stav, ktorý dnes v republike československej je. Máme volebné právo, akého nenie nikde v celej Europe. Pomerné zastúpenie je zaručené, tedy každá vrstva, každá menšina sa uplatňuje a dôkazom najlepším je to, že predrečník maďarský môže hovoriť maďarsky v snemovni československé vtedy, keď v Maďarsku nie sú dnes ani slovenské elementárne školy. (Výborně!)
Spomenul pán predrečník i ministra Mičuru a povedal o ňom, že on tohoto kultúrneho človeka nikdy nepoznal, ani že nevie článok ani spis od tohoto ministra, akého je smýšľania. Koncedujem, že pán Surányi ho nepoznal, na to nie sme ani zvedaví. Ale správa slovenských vecí patrí slovenskému národu. Slovenský národ ministra Mičuru poznal, dôveruje mu a stojí pevne za ním. (Výkřiky.)
Slavný snem ak sa vám páči, poviem, naša strana stojí za ministrom Mičurou, ale osobne som presvedčený, že nielen moja strana, ale národ slovenský stojí za ním.
Tedy keď predrečník Surányi,
ako gravamen predniesol, že minister s plnou mocou proti nevinným
politickým uprchlíkom maďarským zakročoval a žiada, aby tento
spôsob bol zmenený, slavná snemovňa, sám osvedčujem, že my s týmto
pokračovanim úplne súhlasíme a žiadame, aby i v budúcnosti proti
nebezpečným živlom čo najenergickejšie sa zakročovalo. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, panu posl. Pelikánovi.
Poslanec Pelikán: Slavná sněmovno! Změny přivedené válkou v otázce hranic jednotlivých států a existencí národů vyvolaly přirozeně snahy u příslušníků národů těch, ba i vlád států, které byly válkou zmenšeny, aby stav, který se přirozeně těmto poraženým národům nikterak nezamlouvá, jakýmkoliv způsobem byl korigován za cenu, že bude ve státech těch, tedy i ve státě našem, který byl zbudován na troskách Rakousko-Uherska, rozšířena protistátní propaganda, hlavně za pomoci příslušníků států, které jsou na příznivém vývoji takové akce interesovány.
Pod různými hesly pracuje se v naší republice agitátory protistátními, ať to jsou již hesla monarchistická, hesla, která se odvolávají na křesťanství, nebo komunistická nebo autonomistická, a všude vidíme, že jsou to hesla znamenající oslabení nebo ohrožení celistvosti naší republiky při nejmenším, ale v nejhorším případě ztrátu celé naší samostatnosti. Ve všech jiných státech nemohou však snahy převratné, jsouce realisovány, poškoditi nacionální ráz tohoto státu, jen my bohužel jsme v postavení národa, kde sám stát, kdyby podobný a jakýkoliv převrat, jakákoliv změna nastaly, znamenaly by zničení národního rázu státu a my dobře víme, co to znamená pro široké vrstvy lidové, kdyby znovu měly upadnouti pod cizáckou nadvládu.
My jsme prožili 300 let v těchto bědách a nemáme znovu chuť dostati se pod novou vládu.
To, jak se pracuje na Slovensku, jest až příznačné. Vidíme, že v celé republice jsou snahy, které jsou hlavně fedrovány dvěma stranami, které se zcela otevřeně přiznaly, že by jim byla vítána výpomoc zahraniční k docílení rozvrácení celistvosti státu a sice strana ľudová a komunistická. Před málo dny byla v Bratislavě konference jednotlivých stran slovenských a p. kolega Juriga dokonce přiznal, že lidová strana vitá každou pomoc pro autonomii Slovenska i ze zahraničí. (Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Fakt jest, že se proti československé jednotě pracuje zbraněmi těmi nejhnusnějšími. Já jsem byl na léčení v Tatranské Poljance, kde byl s námi jeden velice energický kněz. Každému, kdo se s ním dal do řeči, tvrdil, že v Praze 25 procent školních dětí trpí pohlavními chorobami. (Slyšte!) Prosím, já jsem dopsal panu starostovi města Prahy, dru Baxovi a dostal jsem již 4. den úředně od pražského fysikátu rozhořčenou zprávu, že není na tom ani zbla pravdy. Takové věci se tradují dále a pak se Slováci dívají na Prahu, jako na hnízdo strašlivé neřesti a tak i ty ostatní věci, které z Prahy vycházejí, jsou tak posuzovány. (Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Milý pane kolego, kdybyste tu autonomii měli a měli sami si vynaložiti několik miliard na stavbu železnic, mostů a silnic, nevím, jak by se vám vedlo.
Maďaři vám to sotva pořídí, buďte rádi, že my vám pomůžeme finančně ke zvelebení slovenského území. Navzájem dovoláváme se vaší pomoci ve věcech vyživovacích, abychom si zajistili hospodářskou samostatnost. To jsou směrnice, které i když snad jsou zde určité stížnosti, jsou oprávněné. Nikterak nezapírám, že centralismus v republice dosud následkem špatného u nás zavedeného úřadování a nedostatečných reforem, které v centrální správě jsou, má určité minusy pro život občanstva - jistě že hodně platné.
To nikterak nezapírám a my všichni, kteří v otázkách úřadování státního jsme interesováni jako trochu odborníci, při každé příležitosti poukazujeme - a zejména si dobře všímáme Slovenska - k těmto nesprávnostem a hledíme je odčiniti. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Ale to, co v nejposlednější době bylo na Slovensku podchyceno, jsou věci, které přímo volají vůči nám varovné memento, abychom právo asylu, jehož se dovolává pan kol. Surányi, také s poukazem na právo asylu, kterého požíval pan president Masaryk ve Francii, hleděli co možná nejvíce omezovati do té doby, dokud nebudeme míti pevně republiku v rukou a dokud všecky rozvratné snahy nebudou u nás potřeny.
Vážení pánové! To jsou jiné poměry, a divím se velice panu kol. Surányimu, že může vůbec toto přirovnání, které jest jako pěst na oko, v tomto domě přednášeti. Pan kol. Surányi se dovolává toho, že prý Francie poskytla panu presidentu Masarykovi ochranu a že my byli za to vděčni a že dnes děláme něco jiného, než tenkráte dělala Francie.
Slavná sněmovno! Pan president Masaryk pracoval ve Francii i za Francii, poněvadž pracoval proti Němcům, nebyl členem ani jediné organisace protistátní, která by směřovala proti Francii, pracoval po celý svůj pobyt za hranicemi proti německé hegemonii a dělal něco jiného než ti, kteří prý před Horthym utekli z Maďarie k nám do republiky. Dovolím si to ihned dokázati.
Máme v rukou fotografie, faksimile, snímky o přípravách ke vtrhnutí vojska maďarského na území slovenské za tím účelem, aby bylo Slovensko okupováno. Máme v rukou snímky různých výnosů vojenských, máme v rukou mapy, máme v rukou informace o postavení našeho vojska v pohraničním území, máme také dokonce ofotografovaný celý seznam důvěrníků, který pro maďarskou zahraniční propagandu na území našeho státu má velmi dobře zorganisovanou ohromnou síť a tento veliký materiál bude jistě předmětem jednání státní správy, která musí vyříditi v době jistě krátké interpelaci kol. Hrušovského v této velké věci právě podanou. (Slyšte!)
Prosím pány kolegy, které to bude interesovati, aby se do našich lavic na to přišli podívati. To stačí již, aby se prokázalo, že Maďaři, příslušníci maďarského státu, práva asylu v Československé republice nejhanebnějším způsobem zneužili, způsobem, který musí býti kritisován a který nám dává právo, abychom práva na asyl těmto maďarským příslušníkům nepřiznávali, abychom je náležitým způsobem stíhali, abychom šetřili každé příčiny jejich pobytu u nás a všude tam, kde zjistíme, že ten člověk nemá zaměstnání, dávali dobrý pozor co dělá a jakým věcem věnuje pozornost. Je nesporné, že tato propaganda z řad maďarských příslušníků u nás ve značné míře zavinila i poměry, ve kterých žijeme. (Tak jest!) Vážená sněmovno! Představte si, co se ještě jiného na nás chystalo. Páni z komunistického tábora lhali v Rudém Právu před včírem, že 80.000 železničních zřízenců v Československé republice stojí za generální stávkou komunistů.
Vážená sněmovno! Těmto "generálně stávkujícím" železničním zřízencům mělo býti dáno k ruce všecko to, co se jmenuje obranná potence naší armády. Je to schůze Federace železničních zaměstnanců českých (sociálně-demokratických) společně s německými ze dne 11. září, která vytkla požadavky a sice požadavky protipolské na ochranu ruského bolševismu, aby se nemohly dovážeti různé potřeby životní do Polska a vývoz zbraní, dále žádala tato federace, aby vláda Československé republiky oznámila jí sídla všech muničních skladišť, všech továren na munici a zbraně, aby důvěrníkům této federace, která podle "Rudého Práva" předvčerejšího stojí za generální stávkou, dáno bylo právo k dozírání na dirigování vozů s municí a zbraněmi, aby jedině tito důvěrníci měli právo doprovázeti tyto vojenské transporty válečného materiálu po území Československé republiky. (Hlas: Je to vážné?)
Ano, je to vážné, to bylo přece v novinách a já jsem o tom psal článek do "Českého Slova".
My jsme se proti tomu postavili, poněvadž této společnosti do ruky disposiční právo nad pohybem válečného materiálu v Československé republice nedáme.
Na nás to působilo dosti komicky,
že se s takovými požadavky mohlo přijíti a já jsem přesvědčen
o tom, že tito inspirátoři, kteří přišli s těmito požadavky, dobře
věděli, že se chystá v Československé republice nějaký puč, organisovaný
kol. Šmeralem, při němž by se dobře dalo užíti takového
disposičního práva nad zbraněmi a municí naší československé armády.
Tedy odmítáme s veškerou rozhodností všecko to, co je obsaženo
v interpelaci kol. Surányiho, jako by Československá republika,
její občanstvo, její státní správa neměla dostatečného smyslu
pro pohostinství. My jej máme vůbec v takové míře, že toto pohostinství
právě způsobilo dnešní rozvrat našich vnitřních poměrů. (Souhlas.)
My bychom byli daleko lépe na tom, kdybychom uměli trochu
lépe čistiti, jak k tomu budeme musiti sáhnouti, budeme-li chtíti
samostatnost československého národa zajistiti. (Výborně! Potlesk.)