Druhé čtení tohoto zákona dám na denní pořad příští schůze.
Tím jest vyřízen 5. odstavec denního
pořadu dnešní schůze a teď přistoupíme k odstavci šestému, jímž
jest
6. hlasování o návrzích vlády, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu vyřízeny byly tyto návrhy zákonů:
Nejprve jde o
a) vládní návrh zákona o zřízení Ředitelství státního dluhu republiky Československé (tisk 529).
K odůvodnění pilnosti a zkráceného projednávání uvádí vláda toto:
Žádám pana tajemníka, aby odůvodnění
toto přečetl.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
"Presidium ministerské rady republiky Československé. Č. j. 28.501/20. m. r. V Praze, dne 1. října 1920.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československého v Praze.
Presidium ministerské rady dovoluje si předložiti k projednání a schválení Národnímu shromáždění vládní návrh zákona o zřízení Ředitelství státního dluhu republiky Československé.
Návrh ten byl presidiu ministerské rady předložen ministerstvem financí, a sice přípisem ministerstva financí ze dne 21. září 1920 čís. 85.456/26.863/20, a byl schválen v ministerské radě dne 28. září 1920.
Presidium ministerské rady dovoluje si zároveň vzhledem k naléhavosti věci učiniti návrh, aby uvedený vládní návrh zákona projednán a schválen byl v obou sněmovnách v jednání zkráceném podle § 55 jedn. řádu a aby přikázán byl jak v poslanecké sněmovně, tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší."
"Ministerstvo financí v Praze, č. j. 103228/31. 858/20. V Praze, dne 5. listopadu 1920.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění v Praze.
Odůvodnění pilnosti vládního návrhu zákona o zřízení Ředitelství státního dluhu (tisk 529) podle § 55. jedn. řádu:
Správa státního dluhu nabývá kvapem takových rozměrů, že administrativní oddělení ministerstva financí nikterak nemůže zdolati práce, které již v bývalém Rakousku byly vyřizovány zvláštním úřadem, zvaným ředitelství státního dluhu.
Neobyčejně velký počet dluhopisů, jež budou vydány na IV. státní půjčku, toho vyžaduje, aby bylo ihned započato s přípravnými pracemi k tisku těchto dluhopisů.
Mimo to hromadí se žádosti o vinkulace,
amortisace a pod. dluhopisů čsl. státních půjček, jež nutno co
nejrychleji vyříditi. Proto jest v zájmu náležité správy státního
dluhu, aby Ředitelství státního dluhu bylo neprodleně aktivováno."
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s návrhem, aby vládní návrh tohoto zákona, pokud se týče zpráva výboru rozpočtového o tomto návrhu zákona, byla projednávána řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh na zkrácené projednávání jest pro tento vládní návrh zákona přijat.
Dále jde o přiznání zkráceného
řízení
b) vládnímu návrhu zákona, kterým se mění řád volení do poslanecké sněmovny, zákon o složení a pravomoci senátu a zákon o zřízení župních a okresních úřadů (tisk 648).
K odůvodnění pilnosti uvádím v souhlase s důvodovou zprávou vládního návrhu toto:
Urychleným vyřízením tohoto zákona uspíší se dodatečné volby za Těšínsko, jakož i za ostatní území, která dosud z voleb byla vyloučena, po kterýchžto volbách volají jas strany politické, tak obyvatelstvo samo. Z tohoto důvodu jest urychlené vyřízení zkráceným projednáváním velmi žádoucí.
Budeme hlasovati. Žádám pp. poslance, kteří souhlasí se zkráceným projednáváním této zákonné osnovy, jakož i s tím, aby se výboru ústavnímu, kterému tento vládní návrh byl dne 10. listopadu přikázán, uložilo, aby podal zprávu do 24 hodin, aby pozvedli ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zkrácené projednávání a 24tihodinná lhůta k podání zprávy jsou přijaty.
Dále jest to
c) vládní návrh zákona, jímž se upravuje clo na automobily (tisk 709), o němž pod čís. tisku 1066 podána byla zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.
Nutnost zkráceného projednávání
odůvodňuje vláda ve svém podání a žádám p. tajemníka, aby odůvodnění
to přečetl.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
"Presidium ministerské rady republiky Československé. Č. j. 32.929/20. m. r.
V Praze dne 8. listopadu 1920.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československého v Praze.
Presidium ministerské rady předkládá k projednání a schválení Národnímu shromáždění vládní návrh zákona, jímž se upravuje clo na automobily.
Návrh tento podán byl přípisem ministerstva obchodu ze dne 4. listopadu 1920, č. j. 44.414/20 a byl dne 6. listopadu 1920 schválen ministerskou radou.
Presidium ministerské rady dovoluje si vzhledem k obzvláštní naléhavosti věci činiti návrh, aby uvedený vládní návrh byl v obou sněmovnách projednán a schválen v jednání zkráceném dle § 55 jedn. ř. sněm. a aby přikázán byl v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a po svém přijetí touto sněmovnou v senátě výboru národo-hospodářskému k podání zprávy během lhůty pokud možná nejkratší. I ostatní opatření určená dle cit. §§ 55 k podpoře zrychleného jednání buďtež laskavě pány předsedy sněmoven, resp. sněmovnami učiněna tak, aby vládní návrh byl v době dle možnosti nejkratší uzákoněn.
Opis tohoto přípisu zasílá se
současně předsednictvu senátu Národního shromáždění s návrhem,
aby učiněna byla příslušná opatření stran zkráceného jednání a
přikázán výboru, až předsednictvu senátu bude dle §u 76 čís. 1
jedn. ř. posl. sněm. dodáno usnesení poslanecké sněmovny vládní
návrh schvalující."
Předseda: Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s návrhem, aby tato zákonná osnova, pokud se týče výborová zpráva, projednávala se řízením zkráceným dle § 55 jedn. ř., nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To jest většina. Návrh na zkrácené projednávání také této vládní předlohy jest přijat.
Dále jest to
d) vládní návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou obec pražskou (tisk 1027), který v dnešní schůzi přikázán byl výboru ústavnímu.
K odůvodnění pilnosti uvádím v souhlase s důvodovou zprávou vládního návrhu, že dnem 1. ledna má nabýti účinnosti zákon o sloučení sousedních obcí a osad s Prahou, a že dosud nemohly býti provedeny volby do ústředního zastupitelstva, takže podle jednomyslného usnesení porady starostů obcí budoucí Velké Prahy má vláda jmenovati ústřední správní komisi, která by zatím převzala úkoly voleného zastupitelstva a připravila jeho volby. Ježto lhůta 1. ledna jest bezprostředně před námi, jest naléhavé, aby se vládě dostalo zmocnění k tomuto jmenování projednáním a přijetím této zákonné osnovy.
Kdo souhlasí, aby jmenovaná osnova zákona projednávána byla řízením zkráceným a aby se výboru ústavnímu stanovila lhůta 24 hodin k podání zprávy, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zkrácené projednávání a 24hodinová lhůta k podání výborové zprávy jsou přijaty.
Dále jest to také
e) vládní návrh zákona, kterým se stanoví dodatek k státnímu rozpočtu na rok 1920 (tisk 1028).
K odůvodnění pilnosti uvádím, že pořádek ve státním hospodářství finančním vyžaduje, aby úhrada vydání, učiněných v r. 1920, ještě v tomto roce byla povolena.
Kdo tedy souhlasí, aby tato osnova zákona projednávána byla řízením zkráceným a aby výboru rozpočtovému stanovena byla k podání zprávy lhůta 3 dnů, nechť pozvedne ruku. (Výkřiky a odpor na levici.)
Sám jsem již návrh změnil. Byla navrhována lhůta 24 hodin a já jsem ji rozšířil na 3 dny. (Výkřiky na levici.)
Prosím o klid! Upozorňuji pány, že pro rozpočet na celý rok bylo stanoveno zkrácené řízení, kterým byla stanovena specielní debata pouze na 4 dny, když tedy zde stanovíme pro debatu lhůtu třídenní, myslím, že by to odpovídalo lhůtě, která byla specielní debatě vymezena. Navrhuji tedy, aby předloha tato byla projednána zkráceným řízením ve smyslu § 55 a aby výboru rozpočtovému byla k podání zprávy ustanovena lhůta 3 dnů. Kdo s návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Zkrácené řízení
a lhůta jest schválena.
f) Vládní návrh zákona o vytvoření reservy cizozemských platidel v bankovním úřadě ministerstva financí pro upevnění kursu Kč v cizině (tisk 639).
K odůvodnění pilnosti tohoto vládního návrhu došel od vlády tento přípis.
Žádám p. tajemníka, aby jej přečetl.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte)
"Presidium ministerské rady republiky Československé. Č. j. 32363/20 m. r.
V Praze, dne 1. listopadu 1920.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění československého v Praze.
Předsednictvo ministerské rady dovoluje si předložiti k projednání a schválení Národnímu shromáždění vládní návrh zákona o vytvoření reservy cizozemských platidel v Bankovním úřadě ministerstva financí za účelem upevnění kursu Kč v cizině.
Návrh ten byl předsednictvu ministerské rady předložen ministerstvem financí.
Předsednictvo ministerské rady žádá, aby vzhledem k naléhavosti věci bylo učiněno opatření, aby příslušný tisk rozdán byl již ve schůzi poslanecké sněmovny dne 4. listopadu 1920.
Zároveň navrhuje předsednictvo ministerské rady, aby vládní návrh projednán a schválen byl v obou sněmovnách v jednání zkráceném podle § 55 jedn. řádu sněmovny a aby přikázán byl jak v poslanecké sněmovně, tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
Opis tohoto přípisu zasílá se
současně předsednictvu senátu Nár. shromáždění s návrhem, aby
učiněno bylo ve smyslu hořejšího příslušné opatření stran zkráceného
jednání a přikázání výboru, až předsednictvu senátu bude dle §
76 čís. 1. jedn. řádu poslanecké sněmovny dodáno usnesení poslanecké
sněmovny vládní návrh schvalující."
Předseda: Žádám pp. poslance, kteří souhlasí se zkráceným projednáváním této zákonné osnovy, jakož i s tím, aby výboru rozpočtovému, kterému tato osnova byla přikázána dne 5. listopadu t. r., byla stanovena lhůta 24 hodin k podání zprávy, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrhy na zkrácené projednávání a 24hodinovou lhůtu k podání zprávy jsou přijaty.
Konečně jest to
g) vládní návrh zákona o změně sazeb daně z převodu statků a pracovních výkonů a dávky uhelné a o údělech z daně z převodu statků a pracovních výkonův (tisk 638). (Hluk u Němců. Výkřiky: Skandál!)
K odůvodnění pilnosti tohoto vládního
návrhu došel přípis od vlády. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
"Presidium ministerské rady republiky Československé. Č. j. 32342/20 m. r.
V Praze, dne 1. listopadu 1920.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění československého v Praze.
Předsednictvo ministerské rady dovoluje si předložiti ku projednání a schválení Národnímu shromáždění vládní návrh zákona o změně sazeb daně z převodu statků a pracovních výkonů a dávky uhelné a o údělech z daně z převodu statků a pracovních výkonův.
Návrh ten předložen byl ministerstvem financí.
Předsednictvo ministerské rady žádá, aby vzhledem k mimořádné naléhavosti věci bylo učiněno opatření, by příslušný tisk rozdán byl již ve schůzi poslanecké sněmovny dne 4. listopadu 1920, a podotýká, že korekturu tisku obstará ministerstvo financí (pan odb. přednosta dr. Vlasák).
Zároveň navrhuje předsednictvo ministerské rady, aby jmenovaný vládní návrh projednán a schválen byl v obou sněmovnách v jednání zkráceném podle § 55 jedn. řádu sněmovny a aby přikázán byl jak poslanecké sněmovně, tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
Opis tohoto přípisu zasílá se
současně předsednictvu senátu Národního shromáždění s návrhem,
aby učiněno bylo ve smyslu hořejšího příslušného opatření stran
zkráceného jednání a přikázání výboru, až předsednictvu senátu
bude dle § 76 č. 1. jedn. řádu posl. sněm. dodáno usnesení poslanecké
sněmovny vládní návrh schvalující."
Předseda: Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s návrhem na zkrácené projednávání a na udělení 48tihodinné lhůty k podání zprávy výboru rozpočtového, jemuž dne 5. listopadu tento vládní návrh byl přikázán, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh na zkrácené projednávání a na 48tihodinovou lhůtu k podání zprávy jest přijat. (Hluk na levici.)
Teď bychom měli přistoupiti ke druhému čtení osnov včera v prvním čtení přijatých, ale musíme to odložiti na konec schůze, poněvadž musí uplynouti 24 hodiny mezi prvním a druhým čtením.
Přerušuji zatím projednávání denního pořadu dnešní schůze a po dohodě s pány předsedy klubovními přistoupíme k projednávání podaných naléhavých interpelací.
Prvním naléhavým dotazem, který
má býti projednáván, je
naléhavá interpelace poslance Surányiho, Daruly, Tausika a soudruhů na ministra vnitra o porušování práva asylu na území Československé republiky.
Tato naléhavá interpelace byla rozdána již tiskem. Je to tisk 607.
Budeme hlasovati o přiznání pilnosti této naléhavé interpelaci.
Kdo přiznává pilnost této naléhavé interpelaci, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost interpelaci této je přiznána.
K slovu se nejprve přihlásil pan poslanec Surányi.
Než mu udělím slovo, navrhuji, aby se lhůta řečnická vymezila na půl hodiny. Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich, návrh můj jest přijat.
Uděluji slovo panu poslanci Surányimu.
Posl. Surányi (maďarsky): Ctěné Národní shromáždění! Po poražení proletářské revoluce v Maďarsku uprchlo před bílým terorem do Československa mnoho tisíc našich proletářských bratří. Tito naši bratři, kteří jsou ponejvíce průmysloví a duševní pracovníci, překročili československé hranice v tom vědomí, že zde naleznou bezpečný útulek. V tomto domnění většina, kterým jen bylo možno, zaopatřili si práci a pracovali pilně, třeba že tato po většině nebyla přiměřena jich odbornému vzdělání. Vyskytly se případy, že odborní dělníci a vzdělaní duševní pracovníci pracovali v kamenných dolech, při martinských pecích, v továrnách a jiných podnicích, Na tyto naše proletářské bratry čekalo však v nové vlasti velké překvapení, neboť na území tohoto státu změnilo se za posledních šest let jen smýšlení lidu, který se v různých revolucích znovuzrodil, kdežto vykonavatelé moci ještě i dnes slouží oněm myšlenkám, které byly zvykem ve staré Rakousko-Uherské monarchii. Tuto myšlenku projevil poprve Šrobár. Tento starý pán, kterého maďarská oligarchie nepochybně mnoho pronásledovala, žil a panoval v té myšlence, že jestliže byl on pronásledován, proč by nebyl i jiný?
(Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Uznávám oprávněnost Šrobárova hněvu vůči maďarské oligarchii, ale považuji za chybu a nepovažuji pro kulturního muže za důstojné smýšlení, že jestliže pronásleduje maďarská oligarchie jednoho muže, aby právě v té době tento muž snažil se mstíti na těch, kteří s ním společně bojovali proti maďarské oligarchii. (Posl. Lehocký [maďarsky]: Chtěli zničiti republiku!) Mýlíte se Lehocký, domníváte-li se, že emigranti chtěli bojovati proti republice. Nanejvýš měli v úmyslu odtud započíti boj proti bílým, kteří ohrožují i trvání Československé republiky. To jest podstata věci, a nic jiného.
Politováníhodná jest ona okolnost, že mužové, kteří se pyšně odvolávají na to, že zamýšlí okopírovati civilisaci západní Evropy, nejsou s to pochopiti situaci. Ze zákulí tmy opatřili pro Slovensko muže, který vyrostl v ovzduší maďarské oligarchie a ještě i dnes pracuje v této myšlence. O Mičurovi, který dnes vládne na Slovensku, neslyšel dosud kulturní svět ničeho. Ani jediný článek, ani jediné dílo jsme od něho nečtli a posadili jej do ministerského křesla, pravděpodobně jen proto, že má pěkně rostlý vous.
Ctěné Národní shromáždění! Jest samozřejmé, že z plné moci, která se dá do rukou člověka, který věci nerozumí a věci nezná, vzniknou jenom svízele. (Maďarský výkřik: Kdo má býti ministrem?) Ten, který jest zmocněncem lidu. (Posl. dr. Juriga [maďarsky]: Ten nemá žádnou moc!) obyvatelstvo Slovenska jest z polovice socialistické, oproti tomu všechna opatření dějí se v zájmu maďarské, slovenské a židovské buržoasie. (Posl. dr. Juriga [maďarsky]: 75% obyvatelstva jest pro autonomii!) většinu na Slovensku má pracující lid a přání těchto lidí se vůbec nepřihlíží. (Posl. Lehocký [maďarsky: Nemáme lidí, všechny jste zničili!) (Posl. dr. Juriga [maďarsky]: Buďte tak laskav, vyslovte se o autonomii!) My jsme nehorovali pro zrození tohoto státu, ale jestliže jej již proti vývinu uskutečnili, pak nechť jest v něm jedna centrální moc, s tím rozdílem, aby byla v rukou pracujícího lidu a ne v rukou buržoasie. (Posl. dr. Juriga [maďarsky]: V rukou bolševiků a židů!) My nehorujeme pro židy, ale přijmeme za bratry ty, kteří chtějí pracovati, proti buržoastickým židům pracujeme právě tak, jako proti českým kapitalistům. Vraceje se k jádru interpelace, musím protestovati proti tomu, aby jeden Mičura a jeho orgány převáděly naše nešťastné proletářské bratry přes hranice. Táži se Národního shromáždění, zvláště jeho českých členů, co by řekli tomu, kdyby západní státy byly vydaly toho času Masaryka Rakousko - Uherské monarchii? Bylo by to bývalo českému národu příjemné? Ze ne? Právě tak jest i pro nás bolestné, že naši proletářští bratři byli vydáni bílým. (Posl. Lehocký [maďarsky]: Proti tomu jsme i my!) Dělnictvo na Slovensku plným právem by očekávalo, že národ Masarykův bude si vážiti více pronásledovaných. Ctěné Národní shromáždění! Nepožadujeme nemožnosti, nepožadujeme, aby byly chráněny pochybné existence, ale žádáme, aby poctivým emigrantům nebylo ubližováno.
Za těchto okolností samozřejmě my, jak maďarští, tak i slovenští zástupci dělnictva požadujeme od vlády, aby změnila posavadní svoji politiku. Věřte, jest velice nepěknou věcí bojovati jen proti bezbranným. Nechť se obrátí zbraň proti největšímu nepříteli. Nechť se pracuje na tom, aby Maďarsko dostalo poctivou vládu, aby si lid v těchto dvou zemích rozuměl, aby si mohli navzájem vyměňovati své duševní i hmotné poklady. Do tohoto vosího hnízda, které ohrožuje i trvání Československé republiky nemají odvahy sáhnouti.
Na jak nízkém stupni stojí oduševnělost správy, potvrzuje příhoda v Košicích, kde se přihodilo, že jistý přední člen správy v době největší nouze o mouku za denního světla nechal si vozíkem dopraviti do svého bytu jemnou mouku. Podobné případy otravují jen situaci.
Žádám od vlády, aby změnila svoji
dosavadní politiku, neboť lid, který již okusil svobody nebude
trpěti, aby ze zákulisí tmy opatřený muž utiskoval je a jeho bratry.
Jelikož všechna opatření přicházejí od vlády, obracím se přímo
na předsedu a ministra vnitra Černého a táži se: Je-li
ochoten působiti k tomu, aby právo politického asylu vůči politickým
uprchlíkům, nedopustivším se nečestného činu, bylo dodržováno
a vůbec, aby všechno vypovídací řízení dálo se v kompetenci soudní,
po přesném vyšetření každého individuelního případu a veřejně,
aby při něm nevinní političtí uprchlíci nemohli býti vydáni Horthyovým
žalářům a šibenicím. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Botto
(zvoní:) K slovu sa prihlásil ďalej pán posl. dr. Klimo.
Udeľujem mu ho.
Posl. dr. Klimo: Slavný snem! Česi po 300 ročnej a Slováci po tisícročnej porobe prišli do toho položenia, že vládu dostali do vlastných rúk nazpät. Zrodenie našej republiky stálo tedy tisícročné utrpenie a mnoho krvi našich hrdinov.
My, ktorí sme boli tak šťastní, že máme účasť života v tejto našej novej vlasti, máme povinnosť, aby sme to, čo bolo vykúpené krvou, zachovali pre našich potomkov.
Život štátu váži sa na tisíc rokov, nie na jeden rok ani na dva roky, ale na tisíciročie. Je to tedy úloha ťažká, ktorá nám pripadla, aby sme život našej republiky československej zaistili na tisíc rokov alebo, povedzme, na večnosť.
Zaistíme existenciu republiky tak, keď ju budeme brániť, jak proti vnútorným, tak proti zovnútorným nepriateľom.
Keď sa rozhľadíme zôkol-vôkol, kdo boli tí zovnútorní nepriatelia, slavná snemovňa, vidíme, že republika naša povstala hlavne proti vôli Nemcov a proti vôli Maďarov. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Predrečník s tohoto miesta sám osvedčil, že nemajú radosť z toho, že povstala republika československá.
Keď vidíme, čo sa deje, čo sa robí v Maďarsku od tých dôb, čo existuje republika československá, vidíme následujúce zjavy, že ani pavúk ešte netkal takovú sieť, akú utkali Maďari proti republike československej z toho dôvodu, aby Slovensko bolo odtrhnuté od republiky československej. Najprv figľovali ratifikovaním mieru, a keď konečne boli donútení, aby tento mier ratifikovali, bolo konštatované, že nenachodí snem maďarský dôvodov, aby tento mier ratifikoval. Tedy to dostatočne dokazuje, ako smýšľajú Maďari ohľadne nového stavu. Ale ďalší dôkaz: My vieme, že učiteľia v Maďarsku sa usniesli, že oni nový stav neuznajú a v školách vyučujú zemepisu a dejepisu ešte vždy po starom.
Spomenúť musím, slavný snem, že ešte i v Bratislave na právnickej akademii i dnes dovoľujú si prednášať maďarské verejné právo, ktoré súvisí s bývalým kráľovstvom uhorským.
Tu máme propagandu zahraničného "Slováka"; to je akcia ktorá súvisí s Maďarskom. Spomeňme si len na vpád t. zv. červených hord z Maďarska. Slavný snem! To bola len viecha, pod ktorou chauvinisti maďarskí viedli akciu proti republike československej, za tým cieľom, aby Slovensko od republiky bolo odtrhnuté. Pamätám sa, že v jednu dobu uprchlíci z Maďarska hovorili, že ani nechcú nič vedeť o tom, že sa v Maďarsku narodil, ba tak to ďaleko šlo, že i takí ľudia, ktorí dnes sedia v československom sneme, si i mená poslovenčili. A dnes, slavný snem, keď je republika československá tak hyperliberálna, títo ľudia plačú v sneme československom za Maďarskom a hovoria, že sa nespriatelia so stavom, že boli prinútení proti vlastnej vôli do rámca republiky československej. Na Slovensku bola odkrytá propaganda, vedená proti republike československej. Posledna bola tzv. propaganda rudnayovská. Podaná bola i interpelácia v tejto otázke v československom sneme. To sú všetko také zjavy, slavný snem, ktoré nás nútia k tomu, abysme uvažovali, či my môžeme považovať za spoľahlivých tých ľudí, o ktorých pán predrečník Surányi hovoril, že oni ako nevinní baránci boli nútení utekať pred Horthyho bandami. A naša zkúsenosť na Slovensku je tá, slavný snem, že títo ľudí všetci boli emisármi Horthyho bánd. Tedy naša vôľa národa slovenského bola, aby tieto nebezpečné živly všetky boly čím ďalej od republiky československej. A keď minister s plnou mocou zakročil proti nim, tedy konal len svoju povinnosť a konal vôľu národa, ktorážto vôľa je tá, aby sme my našu vlasť proti pod vratným živlom obránili a abysme si ju zachránili.
Interpelácia spomína, že títo politickí uprchlíci sú nevinní. Slavný snem! Kdo pozoruje politiku v Maďarsku, vidí, že politika tá zaoberáva sa dnes skoro výlučne so Slovenskom a vážnejšieho dôvodu tam nenajdeme, ako ten, že sa odvolávajú na panstvo turecké, ktoré trvalo 200 rokov v Uhorsku, a že sa od tureckého panstva predsa oslobodili. Maďari aplikujú tento dôkaz na to, že i teraz, ačkoľvek teraz sa dostalo Slovensko do rámca republiky československej, treba to bude trvať viac rokov, príjde predsa doba, keď sa to zase obráti.
Tedy keď je reč o politických uprchlíkoch, mám za to, že práve títo politickí uprchlíci maďarskí sú nám najnebezpečnejší a naša republika, ktorá je proti každému loyálnemu človeku, cudzincovi, pohostinnou, proti nepriateľovi musí sa brániť a musí ho zdržovať ďaleko od svojich hraníc. (Výborně!)