Velevážení přátelé, ještě chci poukázati na to, že páni kolegové z německé strany nemohou stále zapomenouti na válečné půjčky. Válečné půjčky zaváděli jsme snad my? Zaváděli jste je vy ve starém Rakousku a my jen honorujeme to, co vlastně jste nám připravili a co jste nám na krk hodili. Proč jen, pánové, pořád ještě přicházíte s těmi ohřátými věcmi, proč stále přicházíte s tím? Prohlašuji zde zcela otevřeně, co jsem řekl o těchto válečných půjčkách a opakuji znovu, že byli to němečtí živnostníci, a to z Olomouce, kteří mi řekli: Pane poslanče, protože němečtí poslanci musí být proti té předloze, kde se má hraditi válečná půjčka, buďte tak laskav a hajte to, aby tato osnova a tento zákon byly uzákoněny, abychom dostali aspoň to, co se nám nabízí. (Výkřiky německých poslanců). Nemusíte na mne křičet.
Velevážení přátelé, ještě dále. (Hlas: Křepek ho špatně vychovává!)... To mně nevadí, to mně na cti neubírá.
Při speciální debatě, která má být věnována rozpočtu, vzpomenul také pan kol. Feierfeil z Teplic teplické události s Josefem II., a tu musím jednou zde konstatovat jako předseda vyšetřující komise, který jsem sám byl přítomen, že nejsou pravdivá udání kol. Feierfeila, který tvrdí, že násilné odbednění pomníku Josefa II. bylo jaksi předehrou této tragikomedie. To není pravda. Ta první komedie vůbec se neodehrála, jinak by pánové z Teplic byli řekli, že byli zkrvavěni němečtí občané občany českými. Tam se o tom nemluvilo, až zde.
Chci jen konstatovat, co jest fakt, a druzí kolegové, kteří byli přítomni v Teplicích, musí dokázat, že jsem měl pravdu. Byl tam také vyslýchán starosta města Teplic, který od počátku do konce o tom vypravoval a jistě jako pevný a dobrý Němec byl by se o této události zmínil, která směřovala ke kravalu v Teplicích.
Učinil jsem tam dotaz a jen proto, že deputace živnostníků teplických přišla ke mně, jak kol. Lodgman dobře o ní ví, a ta mně tlumočila, abych nepřipustil, aby tyto různice byly dále trpěny, ale aby tyto různice byly zamezeny, neboť tím trpí nejen český, ale i německý živnostník v Teplicích. Když jsem učinil dotaz na starostu, tu mne pan kol. Lodgman napomínal, že jako předseda nemám práva, abych se na to tázal, zdali také němečtí obchodníci a živnostníci v Teplicích mají radost, když čeští zákazníci z celého okolí přijdou do Teplic nakupovat.
Pánové, v Teplicích se tvrdilo, že kravaly vyvolali venkované z okolí a demobilisovaní legionáři z okolí Teplic. Jestli tito přišli na schůzi, hájili jen své národnostní právo, jež mají, a když je vidíte rádi při nákupu v Teplicích, musíte jim dovoliti, aby vám vytkli, co se jim nelíbí na vašem náměstí. Tyto události se staly, až když vy jste zkrvavili naše lidi v Chebu. Já jako živnostník jistě nejsem ten, který by podporoval národnostní třenice, ale jest třeba, abyste jednak uznali, že jste v Československé republice a že jest také v zájmu udržení vašich živností a řemesel, abyste se starali o vybudování naší republiky. Jestli se říká, že demobilisovaní legionáři nemají provokovati, pravím, že legionáři byli provokováni napřed, bylo jim spíláno, bylo na ně pliváno! Demobilisovaní legionáři mají právo jako jiný občan, aby hájili národnostní poměry. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
Přistupuji k hospodářskému programu našeho rozpočtu. Velectění pánové a dámy! K rozpočtu samému mohu říci, a bylo to zde již z tohoto místa tvrzeno, že tento rozpočet je kapitalistický, a já to sám připouštím (Tak jest!), neboť já jsem již v rozpočtové debatě přednesl stížnosti, že tento rozpočet je kapitalistický a pro náš střední stav není dělán. Velevážení! Když se podíváme na položku ministerstva obchodu, průmyslu a živností, jest pravda, v tomto titulu to zní "pro průmysl, obchod a živnosti" je poukázáno přes 4 miliony korun, na zvelebení průmyslu, ačkoli jsou to milionáři, a mohou si sami zvelebovati průmysl. Mimo ty 4 miliony korun, velevážení, jest položka na podporování vývozu přes 3 mil. korun. Tato položka dosud, jak máme zkušenost, byla vyčerpána vždycky přímo tím, že byla věnována na podporování vývozu průmyslových výrobků. Žádám toliko, aby zde bylo pamatováno na vývoz výrobků našich řemeslníků, aby zde bylo pamatováno na vývoz domáckého průmyslu. Na co musím zvláště poukázati, jest, aby bylo pamatováno, aby byly vyváženy naše národní výšivky, naše národní krajky, které jsou zde v Československé republice (Hlas: Naši dělníci se vyvážejí do ciziny!), ano, naši dělníci aby nebyli vyváženi, nýbrž jejich práce aby byla vyvážena, aby bylo pamatováno na domácký průmysl s tohoto místa.
Vážení přátele! Já sám viděl v Lipsku, že právě nejkrásnější krajky a výšivky slovácké byly prodávány za maďarské výrobky maďarským obchodníkem a tam vystavovány, a to jistě z toho důvodu, že nebyla dosti pamatováno, aby bylo vyvážení a vyrábění těchto krásných našich slovenských a českých věcí podporováno.
Musím poukázati na to, že na zvelebování živností jest pamatováno položkou 1,100.000 Kč. Z tohoto obnosu bude potřeba na nový slovenský ústav pro zvelebování živností obnosu nejméně 250.000 a dále z tohoto obnosu samého spotřebuje Podkarpatská Rus nejméně 1/2 mil. korun. Jestliže uvážíme, že náš ústav k zvelebování živností v Brně má rozpočet sám přes 700.000 K, jistě je tato položka nepatrná a nepostačující. Bývalo zvykem, že zemské ústavy na zvelebování živností dostávaly od státu nejméně 1/3 podpory, a nám v Brně je slibováno pouhých 120 tisíc korun. Nevíme vskutku, co za to máme koupiti.
K § 10: opatření pracovních pomůcek, mezi kterými jsou stroje obráběcí, ze které položky se mají zřizovati dílny výrobní atd. a sice pro válkou poškozené živnostníky. Na ty je pamatováno obnosem 380.000 K. Rádi bychom viděli, co za tento obnos se může koupiti. Jediná dílna stolařská, která stála v době míru 5.890 K, stojí dnes přes 110.000 K. Zámečnická dílna, která stála 1690 K, stojí dnes přes 24.000 K. Tak, velevážení páni a dámy, jde to dále. Mohl bych vyprávěti o těchto drahotách do nekonečna. Je sice pravda, že páni se vymlouvají na to, že nemohou zřizovati stroje, poněvadž to dlouho trvá, než je dostanou z ciziny, a že naše továrny právě nejsou s to stroje vyráběti. Je zde zajisté lehko odpomoci. Kdo má pomoci k těmto strojům, když tak nemůže učiniti naše vláda pro naše nutně potřebné živnostníky? Subvence na ústavy k zvelebování živností jsou dotovány částkou 110.000 K a na kursy je pamatováno pouhými 75.000 K. Opět poukazuji na brněnský ústav. Sami máme v rozpočtu 75 tisíc korun ke konání kursů vzdělávacích, přednášek, a co je více potřeba, než aby naši tovaryši, obchodní příručí a mladý živnostník a obchodník se dále vzdělával, a zvláště v nynější době po tak kruté válce, kde za 5 roků mnoho zapomněl. Tyto kursy jsou nejdůležitější částkou výchovy našeho dorostu, Jest tedy oprávněný požadavek, když žádáme, aby také na ně bylo pamatováno a o ně postaráno. To neděláme jen k prospěchu našeho stavu, jenom k vůli těm, kterým to přichází dobře, nýbrž žádáme tak hlavně z toho důvodu, aby naši živnostníci, naši nastávající kolegové, naši tovaryši se vzdělávali řádně a mohli býti platnými činiteli v naší republice. Děláme to proto, abychom podporovali naši Československou republiku, neboť střední stav jest jistě nejpevnějším pilířem, na kterém se dosud každý stát opíral a na kterém stojí.
Vážení pánové a dámy! Také na úvěr válkou poškozených živnostníků jest malým obnosem pamatováno, a tu odporučuji, aby byl zřízen fond k náhradě zvýšených úroků, a mimo to musím poukázati na to, že ještě mnoho se vrací vojínů z války poškozených, invalidů (Hlas: Legionářů!) a legionářů, kteří potřebují podpory, aby mohli své vyhaslé ohne opět zapáliti a znovu pracovati. Zde potřebují opětně podpory a přihlašovací doba již dávno uplynula. Tu jistě budete podporovat snahu, aby tato přihlašovací doba byla prodloužena nejméně o 1 rok, aby těmto živnostníkům mohlo býti pomoženo. My nežádáme při této kapitole žádných milostí, žádných milodarů, naše živnostnictvo chce pouhou půjčku. Naše živnostnictvo žádá zaopatření materiálu a trvá na tom, že jest zvyklé pracovat a chce pracovat, aniž by se ohlíželo na dobu, jakou pracovati má. My nepotřebujeme podpory v nezaměstnanosti, nýbrž jenom podpory k zlepšení našich dílen a výrobků.
Co se týká rozpočtu zemědělství, tu nemám mnoho co říci. Pouze zde sděluji, že souhlasíme plně, aby velkostatky byly rozparcelovány, ovšem v prvé řadě ty velkostatky, které nám byly po bitvě na Bílé Hoře přímo ukradeny. Dále plně souhlasím s přáním pana ministra zemědělství, které směřuje k tomu, aby naše dobrá půda byla zušlechťována, aby naše dobrá půda vynášela opět to, co vynášet má a může. (Hlas: Stát to bude platit!) Nebude to stát platit. Naši zemědělci vám to vrátí, to vám dokáže pan ministr zemědělství jako odborník, že každá hřivna, která bude státem vložena do naší zemědělské půdy, mnohonásobně se vrátí. To není mojí věcí, abych to zde vyprávěl, to vám pan ministr zemědělství může nejlépe dokázat. A co žádám také při této příležitosti, a zajisté, že se mi naskytne zvláštní příležitost, abych mohl panu ministrovi zemědělství doporučiti, aby v každém místě, kde se jedná o malé nájemce a pronájemce půdy, tedy majitele půdy s menší výměrou, ne velkostatku, aby byla zřízena zvláštní dohodovací komise, která by spory mezi nájemcem a majitelem urovnala k obapolné nejen spokojenosti, ale i k obapolnému prospěchu.
Ministerstvu pošt a telegrafů kladu při této příležitosti na srdce, aby již přestalo jedenkráte se zvyšováním tarifů a zvyšováním poštovného a takovým způsobem nezdražovalo stále naše suroviny a přibližovalo se k tomu, aby konečně náš vývoz poštovních zásilek byl uvolněn a tak zlepšen. (Hlas: Německo dávno posílá do ciziny balíky, u nás ne!) Bohužel my tak daleko ještě nepřišli a proto zde pronáším to přání. Pak žádám, aby prodejnám známek vyšel pan ministr tak dalece vstříc, aby byla zvýšena provise s jednoho procenta aspoň na tři procenta, aby to nebyla almužna státu našeho nedůstojná.
Ministerstvo veřejných prací žádám a připomínám mu, že se nemá starati pouze o továrníky, aby měli dosti uhlí, ale že jest potřebí, aby se staralo také o naše řemeslníky, kteří nemohou za nynějších mrazů a zimy pracovati bez uhlí v dílnách. Vím, že není naprosto možná, aby jednotlivcům snad po menších dávkách uhlí bylo zasíláno, ale žádám, aby každému živnostenskému sdružení, které o to požádá a také dokáže, že je to skutečně pro jeho živnostenské dílny a domácnosti, bylo také vyhověno, a hromadné zásilky takové řemeslnictvu našemu povoleny.
Žádám také, aby pan ministr podporoval stavební ruch, aby se staral o zlevnění materiálu, kterého je ke stavbám zapotřebí, aby konečně bytová nouze byla již jednou odstraněna.
Ministerstvu sociální péče věnuji trochu delší část své řeči.
Velevážení! Ministerstvo sociální péče žádám, aby se řádně staralo skutečně o sociální péči, neboť není to snad staráním se o péči, když zřídí Československý dorostový sbor a pak se nestará vůbec o to, aby tento sbor měl tolik možnosti, aby úkoly jemu přiřčené mohl také skutečně vyplniti.
Velevážení! Jakým způsobem se o sociální péči dorostu stará naše ministerstvo sociální péče? Naše ministerstvo sociální péče, aby se zbavilo této starosti, zřídilo hned po převratu Československý sbor dorostový, kterému příliš mnoho toho naslibovalo, ale slibům svým vůbec nedostálo. Bylo slíbeno, že dostane 50.000 K na zařízení, ale z této kvoty dostalo pouze 20.000 K a říká se mu, že se napřed sbírkami a milodary má starat o to, aby uhradil svá vydání. Československý dorostový sbor byl zřízen za tím účelem, aby v celé naší Československé republice bylo řádně postaráno o další vzdělání mládeže škole odrostlé do 18. roku, úkol sociálně zajisté nadmíru pěkný, ale jistě, že není možno, aby i tomuto úkolu svému dostál, pakli že zde není dostatečných prostředků a peněz.
Vážení! Řeknu zde docela otevřeně, že považuji to za nedůstojné, aby ještě na tuto důležitou věc byly sbírány od dárců peníze, a povinností této jistě žádný nemá. Československý dorostový sbor má mimo toto úkol, aby zřizoval okresní a k rajské komise, které by se o mládež škole odrostlou staraly a má se dále starat ještě o to, aby zřízeny byly poradny povolání, dále má se starat o učednické útulky a různé a různé věci mládeže se týkající. Jak se může o ně starat a jak jest o ně postaráno, tu dovolím si poukázati jen na učednické útulky. Velevážení, zemská správní komise v Čechách výměrem ze dne 8. července 1918 povolila Českému sirotčímu fondu 90.000 K na zakoupení domu v Praze čp. 538/III. pro účely úplného zařízení učednického útulku, a bylo při tom podmínkou, že zemská správní komise v Čechách má právo těch 90.000 K odejmouti, nebude-li skutečně tohoto domu přímo pro tento účel také použito. Na to mám zde doklad. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
A víme, pánové, co se stalo po převratu. Hned když se stal bývalý funkcionář sirotčího fondu sekčním šéfem ministerstva pro sociální péči, zabral tento dům pro svůj úřad, pro svou sekci. Ministerstvo sociální péče vystěhovalo tuto učňovskou útulnu do Novomlýnské ulice, kde je v jedné a téže budově v I. poschodí útulna pro lidi bez přístřeší. Velevážení, jistě že nemám nic proti těm lidem, naopak lituji ty, kteří jsou bez přístřeší, ale zajisté, velevážení, přiznáte mi, dobrým příkladem to nebude, působiti na srdce a mravnost této mládeže, která v druhém poschodí je mizerně ubytována - je jich tam 38 - když mají choditi přes to I. poschodí do svých ubytovacích místností. Jak dále je postaráno o tento útulek? Bylo mně sděleno právě předevčírem, nebude-li Československému dorostovému sboru poskytnuta okamžitá pomoc v hotovosti, že dnes v pátek nebudou míti z čeho vařit pro tyto učně, neboť tento Československý dorostový sbor jest za tuto učednickou útulnu, pánové a dámy, dnes již dlužen hokynářům nedoplatek za říjen 503 K, za chleba za říjen 625 K, za chleba za listopad 600 K, u obchodníků za zboží za říjen 1261 K, u obchodníků za zboží za listopad 180 K. (Hlas: Ústřednám není dlužen ničeho?) Ústřednám ničeho, poněvadž ty mu na dluh ničeho nedají. Za mléko dluhuje 180 K, za uhlí za měsíc září 1009 K, za říjen 824 K, za listopad asi 1000 K a za obsluhu 400 K, takže jsou dlužni za tuto útulnu již dnes přes 8000 K. Opatrovatel této mládeže musil sám různé věci nakoupiti za vlastní peníze, aby mohl učně až dosud vydržovati. Takové poměry jsou v této útulně. Podotýkám k tomu, že Československý dorostový sbor jest svým pánům úředníkům dlužen na služném přes 4000 K a peněz žádných na výplaty nemá, takže úředníci jsou nuceni k tomu, aby nechali takové chlebodárce stát a hledali si službu u jiného slušnějšího zaměstnavatele. My na Moravě máme také učednické útulny zřízeny, jednu v Brně a jednu v Olomouci. Mohu říci ku cti našeho zemského výboru, že jsou to vzorně vedené učednické útulny, neboť živnostenské radě se dostává zemským výborem řádných subsistencí, platí se jim schodek, který těmto útulnám řádným způsobem vydržovaným se nedostává. Mohu říci že skutečně my Moravané nemáme příležitosti, abychom toužili a ze srdce si přáli, aby centralisace naší Československé republiky byla upevněna, neboť, přátelé, vidíme, že pod lampou, jak se říká, je tma. Jestliže si máme bráti tyto příklady ze sociální péče, kterou vy zde máte, velice špatně bychom dopadli a jistě by se to našim lidem na Moravě nelíbilo. Proto připomínám slavnému ministerstvu sociální péče, aby konalo svou povinnost.
Velevážení! K zásobování lidu bylo zde dosti mluveno. Připomínám jen tolik, že jsem podal návrh, aby osnova, vlastně nařízení, vydané Stálým výborem o moučné dávce, bylo změněno.
A doufám také, že vy všichni zajisté budete se mnou souhlasiti a nebudete podporovati to abychom musili takovým způsobem hraditi úbytky, které scházejí po zaplacení moučných vysokých cen. My jsme dali již opravné návrhy, je jenom potřebí, aby slavná vláda uznala již jedenkráte, že se musí chytnouti velcí a bohatí, kteří mají tolik, aby mohli skutečně moučnou dávku zlevnit, ale že se nemůže trpět, aby náš živnostník a malý obchodník byl tímto způsobem stále a stále utiskován, aby se stal konkurence neschopným a nemohl své výrobky na tržišti odbýti.
Ke zdravotnictví mám toliko říci, aby zde byla věnována velká péče tělesné výchove, neboť jen ve zdravém těle jistě zdravý duch.
Vážení! Ke konci chci ještě několik
slov říci, a to je, že bych si přál - a jistě že by to bylo ku
prospěchu našeho celého středního stavu - aby v našem Národním
shromáždění konečně zavládnul mír a pořádek, aby nejenom všechny
politické strany, ale i páni kolegové z německé strany uznali
svoji povinnost, že je potřebí starati se o to, aby rozpočet byl
stále připravován nejen pro velké, ale i pro malé a střední. Myslím,
že zajisté budeme na tom pracovat, aby příštím rokem rozpočet
byl lepším, nežli je dnes a aby také skutečně se neminul svého
cíle a vyhověl požadavkům středního stavu. (Výborně! Potlesk.)