Vy, páni Čechové, obyčejně velmi
rádi jmenujete nás irredentisty. Vy však jste jimi sami, kteří
pracujete proti svému státu, vy jste ti, kteří opětně chtějí dokázati,
co význační badatelé tvrdí a co bylo četnými příklady z dějin
potvrzeno, že Slované nejsou státotvornými, ale že to, co sami
vytvoří, sami také zboří. Mohou nás rdousiti, mohou se pokoušeti
zaškrtiti nás tělesně, duševně i hospodářsky, nebojíme se, neboť
jsme pouze částí 80milionového národa, jsme v mnohem příznivějším
postavení než vy, jsme částí národa, jenž se dříve zotaví, než
mnozí tuší. Ustanovíte-li se na tomto zákonu, dělejte si co chcete,
podkopejte si sami své národní hospodářství, svůj stát, my můžeme
klidně se založenýma rukama se dívati, neboť za nás pracuje čas,
pro nás pracuje i státní národ v tomto státě. (Souhlas a potlesk
na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Ke slovu je přihlášen řečník "pro" kol. Remeš.
Udílím mu je.
Posl. Remeš: Slavná sněmovno! Předloha, kterou právě projednáváme, rozčeřila neobyčejnou měrou hladinu našeho veřejného života a zneklidnila jednání parlamentární, zejména ve výboru rozpočtovém tou měrou, jak tomu bývá jen málokdy při projednávání ožehavých otázek politických. Svědčí to jenom o tom, jak důležitou otázkou bylo hnuto. Je zajímavo sledovat rozmanité ty zájmy, které přihlásily se nyní ke slovu. Nikdo není s předlohou spokojen. Nespokojeni jsou ti, kdož válečné půjčky upisovali a vlastní je, a neméně jsou nespokojeni také ti, kteří půjčky neupisovali a nevlastní jejich titry. Protestují právě tak Češi jak Němci. Jedni z těch důvodů, ježto se domnívají, že republika přebírá a zavazuje se k placení válečných dluhů, které dle mírové smlouvy honorovat není povinna, druzí z těch příčin, že je stát bude moci trestat neuznáním nominelní hodnoty válečných papírů za to, že z důvodů patriotických upisovali a tak pomáhali prodlužovat válečné peklo. U těchto dvou kategorií prýští, pramení nespokojenost z příčin protichůdných, vzájemně si odporujících a se potírajících. S obou stran se hrozí represaliemi, jestliže vláda bude trvat na předloze a parlament vtělí ji v zákon. Panu ministru financí dokonce je vyhrožováno revolverem a říká se mu přímo v dopisech právě docházejících, aby se nevracel do Brna, jinak že je synem smrti, uskuteční-li se předloha o válečných půjčkách. Na německé straně jde se tak daleko, že svolávány jsou veřejné projevy, na nichž inscenovány jsou bouře, vyvolává se tam nespokojenost a hrozí se odbojem státu, že v německých krajích nebudou se předpisovat, vybírat a platiti daně republice. Vypovídá se boj na život a na smrt. V jednom však jsou protestující strany solidární a scházejí se na jedné společné frontě bez rozdílu národnosti a náboženství. Jsou to vlastníci válečných půjček na české i německé straně, ať již jednotlivci chudí či z bohatších tříd, anebo veřejné ústavy a korporace, a ti všici hudou stejnou. Tvrdí, že vláda, stát chce je připraviti na mizinu a znemožniti jim existenci, protože nechce převzíti válečné půjčky v plné nominelní hodnotě. Snad právě proto je předloha na svém místě, že nikdo s ní není spokojen a činí se jí tolik výtek z tak protichůdných stran a rozmanitých zájmů.
Je jisto, že kdyby předloha luštila toliko otázku se stanoviska uznání a honorování válečných půjček, musili bychom ji a limine zamítnout, a sice z těch důvodů, poněvadž takové povinnosti pro republiku není, a mimo to také ze samozřejmých důvodů politických. Tato okolnost je také v předloze vyjádřena a zdůrazněna. Předloha neřeší věc s tohoto hlediska a nemá na zřeteli jen odškodnění držitelů válečných půjček, nýbrž sleduje v prvé řadě opatření vnitřního úvěru státního, tedy moment finanční a národohospodářský jest jejím podkladem. Převzetí válečných půjček má býti prostředkem k opatření nutných hotovostí peněžních, aby stát mohl plniti svoje finanční závazky a vyvinovati činnost v ohledu zrestaurování válkou rozvráceného života, hospodářské podnikání a podporování staveb veřejných až k odstranění bytové nouze směřující, jakož i k zabezpečení onoho minima, jehož se nám ve výživě z vlastní produkce nedostává. Nebýti tohoto momentu a tou dobou také otázky honorování nebo nehonorování válečných půjček, přiznávám rád, že v předloze ministra financí spatřovati lze odvážný krok. Ale odvážnému štěstí přeje. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdyby se ministr financí neodvážil kousnouti do tohoto kyselého jablka, nebyl by to ministr financí. Náš veškerý hospodářský život jest ve stavu finanční immobility a není žádné pochybnosti o tom, že na tomto stavu, projevujícím se v zápase o provozovací prostředky k obnově hospodářského života, vedle thesaurace peněz, odstranění směnky z obchodu a placení hotovým, participují značnou měrou válečné půjčky. Tyto papíry, nemající dnes žádného trhu, jsou statkem nepohyblivým, nesměnitelným, neznámé ceny. Ústavy peněžní, pojišťovací a jiná všeobecně prospěšná zařízení veřejná zařazují je do bilance na účet rozvážný do aktiv jen za tím účelem, aby docílily rovnováhy bilanční a nemusily vykazovati obchodních ztrát při výsledcích hospodaření, jestliže by je jako bezcenný papír odepsaly, což by mělo za následek naprosté otřesení důvěry občanstva v tato veřejná zařízení, které by pak peníze ještě ve větší míře thesaurovalo. Proto je nutno tomuto stavu nejistoty učiniti konec a právě proto p. ministr financí odhodlal se ku předložení osnovy zákona právě projednávaného,- aby pomocí jeho v první řadě zachránil veřejné ústavy a způsobil určitou konsolidaci v životě našeho národního hospodářství.
Původní předloha byla ve své podstatě úplně změněna, takže z ní nezbylo vyjma § 3 preventivního opatření, kontroly a ustanovení trestního téměř ničeho. Mění se i co do titulu, neboť pojmenování původní předlohy založeno bylo na odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a teprve na konec titulu se mluvilo o čtvrté státní půjčce, kdežto sněmovně se nyní předkládá ke schválení zákon o IV. státní půjčce a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček. Předloha je potud lepší a přijatelnější, že ustanovení § 12. řeší otázku válečných půjček obligatorně aspoň pro ty, kdo jsou podrobeni daním z majetku od 25.000 K. A říká jim to s naprostou určitostí, že nemohou pro budoucnost spoléhati na to, že jim budou titry válečných půjček honorovány. Tím odstraněna je slabina předlohy a dána určitá záruka úspěchu nové státní půjčky. Také v ohledu sociálním nepředstavuje předloha takovou tvrdost, jakou se vyznamenávala její předchůdkyně, jestliže umožňuje pozdější řešení pro nejchudší majitele válečných půjček, na příklad vdovy, které titry těchto papírů dostaly místo hotovosti jako pojistné za své ve válce padlé nebo zemřelé muže. Jest si jen přáti, aby nutná konskripce a potřebné řízení sepisovací dálo se s veškerým urychlením, aby předloha nejpozději v podzimním zasedání byla ve sněmovně definitivně vyřízena. Nebylo možno záležitost pro nepřekonatelné obtíže technické vyříditi současně definitivně. Ostatní drobní lidé mají při platnosti předlohy, která byla parlamentu předložena ke schválení, možnost zúčastniti se upisování při poměrně nepatrných doplatcích 18 až 19 K na přejímací kursovní ceny. Stanoví-li se v předloze meze možným nezaslouženým ziskům, plynoucím z eventuelního zaplacení lombardního dluhu za hranicemi a umožňuje-li se jich zachycení pro státní pokladnu, lze tuto okolnost jako zlepšení předlohy jen vítati a označiti jako výsledek výtek, původnímu znění předlohy činěných. Hranice kursů, za kterých stát titry válečných půjček přebírá, jsou tak uspokojující, že i nejhorší odpůrci předlohy mohou pro ně klidně zvednouti ruku, neboť jistě je nikdy ani ve snu nenapadlo, že dojdou odškodnění v té výši, jak jim to předloha zabezpečuje. Žádají-li nyní stát, sněmovna a ministr financí od vlastníků válečných titrů, aby upsali současně v téže výši IV. státní půjčku, jest to samozřejmě právo státu, zachraňuje-li stát peněžní ústavy a jiné veřejné korporace před jistým zhroucením nebo při nejmenším před nesmírnou škodou hospodářskou, zachraňuje-li stát i ty, kteří válečné půjčky pokládali sami za část provozovacích nákladů nebo za výpalné, zaplacené Rakousku, za různé úlevy v konání vojenské služby, a žádá-li od nich povinné a závazné upsání státní půjčky, musejí oni sami uznati svoji povinnost vůči státu. Odeprou-li tuto povinnost splniti, nebude je ovšem nikdo za to věšet, ale musí se smířit s tím, že nikdy již za titry válečných půjček ani krejcaru nedostanou. (Výborně!)
Právě proto bylo nutno do osnovy zákona vložiti §§ 9 a 12, na které zde tolik si stěžoval právě pan inž. Junga označil je za ustanovení, které znamená nucenou půjčku státní. Ano, přiznáváme se docela otevřeně bez mučení, že v tomto směru znamená toto ustanovení předlohy určitou povinnost, která by se mohla nazývati nucenou půjčkou pro ty majetné vrstvy, které z patriotických důvodů válečné půjčky rakousko-uherské upisovaly, (Výborně!) jsou to zejména Němci a Maďaři! oběť, kterou stát po více roků v 11% úrocích ústavů v § 3. privilegovaným a ostatním právním subjektům v 9% úroku přináší, je tak veliká, že nikdo nemá práva žádati více. Spořitelnám, pojišťovnám a jiným veřejným ústavům vychází změněná předloha vstříc nejen tím, že přejímací kurs zvyšuje z 65 na 70% nominale a zmenšuje kvotu příplatkovou, nýbrž upravuje i úrokovou míru tak, že zabezpečuje rentabilitu jejich a tím také možnost spořádaného hospodaření, které jest podmínkou důvěry obyvatelstva v tato veřejná zařízení. Také otázka lombardu byla pro spořitelny vyřešena tak, že jakákoliv porucha a risiko z lombardu plynoucí jsou vyloučeny. Rovněž tak ústavy pojišťovací, počítající s kapitálovou úhradou 4%ní, docilují tolik, že to stačí k zabezpečení nároků pojištěnců, neboť nemusí se obávati odtud plynoucích bilančních ztrát.
Předloha není sice výlupkem absolutní
spravedlnosti, které ostatně při žádné věci nelze docíliti, má
své vady, má i nyní své slabiny, přes to však pokládám ji proti
původnímu znění za pokrok a klub náš bude pro ni hlasovati. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
K slovu jest dále přihlášen ještě jeden řečník "proti",
kolega Schubert. Uděluji mu slovo.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Nejen jako mluvčí své politické strany, nýbrž i jako zástupce župy, která dle statistických výkazů jest silně nasycena válečnými půjčkami, považuji se za povinna, zajmouti stanovisko ku předloze vládní.
Právní nároky našeho požadavku na úplnou výplatu válečné půjčky, na dodatečné zaplacení úroků z ní, na její nespojování s novou státní půjčkou, jsou pro nás docela jasny. Znamenalo by jen opakovati již to, o čem se mluvilo.
Než i přirozené právo, přirozené právo, jemuž rozumí každý prostý, jednoduchý muž, mluví pro uznání této válečné půjčky. Mluví se v této době stále o sociální spravedlnosti a ani v této slavné sněmovně se nijak těmito krásnými slovy nešetří. Skutky však chybí. Tato předloha jest do svého posledního slova nespravedlivá a proto též v pravém slova smyslu protisociální. Netvoří žádné hodnoty, ona jen hodnoty ničí. Činí na př. ze všech lombardových dlužníků žebráky. Tak neměli nikdy zpracovati předlohu opravdoví zástupci lidu. Pro ctěnou protistranu sněmovny znamená věc ta politikum - pouhé politikum. Proto nestálo též při tvoření této předlohy jako kmotr sociální svědomí. Myslili jsme z počátku, že zrevidujete svůj původní náhled. Již kolísání vašich náhledů, již den ode dne stoupající nerozhodnost a bezradnost, spěch, v jakém jste chtěli tuto předlohu ve dvou dnech přemrskati, prozrazovaly nám zřetelně a jasně slabost vaší posice.
Avšak celé řady oněch, kteří upisovali na hypotheky, se vůbec tento zákon nedotýká. Toto jho nemůžeme my Němci při klidném uvážení strpěti. Jedno ještě schází! Vyvlastnění peněz jest již provedeno. Schází tedy ještě k úplnému vítězství vyvlastnění půdy. Jednání o této předloze jest pro nás zkušebním kamenem vašeho opravdového smýšlení.
Ve vládním programu právem zaujímá věta o zvýšení výrobnosti nejrozsáhlejší místo. Popíráte však svůj vládní program, když ničíte jediným tahem péra celé tisíce existencí, neboť velká část toho, co střední stav, velká část toho, co chudý lid upsal z ideálních motivů, není úsporou, nýbrž závodním kapitálem, jenž se vaší předlohou nejen neuvolní, nýbrž bude přímo zničen. Nemyslili jste tak vždy a jeden ze ctěných předřečníků oposice uznával již této skutečnosti. Nemyslili jste tak vždy všichni, a svádělo by mne snad velmi a bylo by velice zajímavé pro mne jmenovati jména. Chci však, ctění pánové, zachovati společenskou slušnost, nechci uváděti do rozpaků ony, kteří dnes snad sedí na křeslech kurulských, aby nebyli pronásledováni od ostatních.
Úmyslu, zastaviti lis na bankovky, se touto předlohou nedocílí. Kde se lombardování stupňuje do nezměrnosti, tam jest to nemožno; nemožno jest to také tam, kde se hříchy starého Rakouska jen znásobňují. Mluvím nejen - a to zajisté bude ctěnou protistranu nejvíce zajímati - jménem svých něm. voličů a soudruhů, nýbrž též - a byl to list oposice, který přinesl nejprve na denní světlo tuto okolnost - jménem 42 voličů českého jazyka, kteří volili naši kandidátní listinu jen pro naše stanovisko k válečné půjčce. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Se závistí můžeme patřiti i do samé Jugoslavie, do tohoto zaostalého státu, kde již proniklo liberálnější pojímání než zde. Denně množí se hlasy z vašich stran, ne však jen hlasy z Marianské ulice, nýbrž též hlasy z jiných řad, které mluví o úplném zaplacení, a jen jediná okolnost, pouhá bázeň, že bude považován za Rakušáka, brání mnohému z vás, aby mohl svobodně a prostě říci své mínění.
Otázka východního Slezska jest blízka úplnému rozřešení. Měli byste anebo máte ještě v ruce možnost, zdali získáte slezské Němce a snad i Šlonzáky východoslezské. Na vás však záleží též, zdali neztratíte navždy sympatie těchto obou. Jest to zvláštní náhoda, že jsme se shodli při rozhodném odmítání této předlohy s vaší nejostřejší oposiční stranou. Ovšem. Když dva totéž chtějí, není to vždy totéž, jak známo. Jsou různé motivy na straně vaší oposice - odpusťte mi to tvrdé slovo - jest to odpor proti naší finanční převaze, který působí na vaše stanovisko, na naší straně jest to pak hluboko kořenící nespokojenost, která přichází spíše ze srdce než se rtů. Neboť, věřte mi, já znám lid. Já žiji s lidem, od svého mládí jsem s ním srostl.
Duše našeho lidu jest touto předlohou pobouřena jako nikdy jindy. Po této zemi, v tomto státě spěchá jen kletba, která zde měří vše jen měřítkem citu, nálady a temperamentu, nikdy však měřítkem klidného, uvažujícího rozumu. Hospodářská souvislost! Víte to také, znamenalo by to nositi sovy do Athén, kdybych to chtěl líčiti. Hospodářská souvislost jest zde tak těsně spojena, že by i hospodářská síla vašeho národa utrpěla škody touto předlohou a musil by klesnouti váš státní kredit. (Místopředseda dr. Hruban převzal předsednictví.)
Znovuzrození našeho hospodářského života se tímto diletantským způsobem nikdy nedosáhne. Jest to zlý přehmat a čeští, na které vás svádí snad váš temperament a zřetel na demagogickou ulici.
Nevěřte však, že jest to nějaká milost, na kterouž čekáme. Není to žádným darem, čeho žádáme, ale jest to čisté vlastnictví a rovněž vlastnictví každého českého, slovenského a maďarského upisovatele, o něž se dnes zasazujeme. (Posl. dr. Lelley [německy]: Uherského, ne maďarského!) Uherského, prosím, já se již přizpůsobím. Zadržíte-li nám tento náš poctivý majetek a na druhé strany i s amnestií vypíšete zpětné daně, pak jednání vaše není jednáním lidského citu, není v duchu onoho vzácného muže velikána, kterého tak často při každé příležitosti citujete, v duchu onoho A. Komenského, kterého i my ctíme, nýbrž v duchu čistého, nezahaleného politického egoismu.
Jako kdysi onen originelní český šlechtic, onen český hrabe prastarého rodu podával císaři v pražském starém stavovském domě znehodnocené groše, do výše je zvedaje a jemu toto znehodnocení vytýkal, tak i vy přivoláváte v dnešní hodině na sebe velikou historickou výtku milionového národa a zvětšujete jen mezeru, kterou jste dnes mohli zdravou předlohou hraditi. (Souhlas na levici.)
Jedno však vám můžeme říci, jedno jest jisto. Venku v našem národě v této vážné hodině všechna stranická zášť, všechen nesvár stranický, všechno, co nás odlučovalo, oněmělo. Jsme sjednoceni na celé čáře. Pohleďte na celý levý blok, bez rozdílu stranického - a setrváme jednotni v této otázce, až úplně napravíte bezpráví, kterého jste se dnes dopustili. Nestojíme na cimbuří stranickém, stojíme výše. Heslo pak, které nás vede dnes v našich citech, v našem jednání a v našich slovech, jest obsaženo ve třech slovech: "Národ v bídě!" Produkce mnohých moderních právníků - vidíme tak zejména v tomto státě - jest skoro bohatší v novelách než v zákonech samých. Zde právě musí býti tento zákon dříve novelován, než si myslíte, ovšem, že nepřikročíte k novelování z vlastního popudu, nýbrž z nouze. Závory však a hrozebné paragrafy této předlohy zákonné budou zlámány. Železná hospodářská potřeba vynutí si novelaci tohoto zákona, jak si již vynutila novelaci mnohých jiných zákonů. (Výkřiky.)
Nejvniternějším motivem této předlohy zákona jest, že máme se státi přípřeží této nové státní půjčky. To však nepůsobí - a jest to opět zákon přírody - na žádnou stranu. Zamýšleného dvojího účelu se nedosáhne, neboť nelze dvěma pánům sloužiti podle přání současně. Nám přináší tento zákon zkázu tisíce existencí, vám však nepřinese nikdy kýženého zlatého pramene nové půjčce. Oba dva vyjdeme zde jako poškození. Jen při takové předloze, při jejíž počátcích stál již rozum jako kmotr - zde však není toho případu - jedině při takové předloze může býti zbudováno štěstí národa.
Wie sich Vernunft und Glück verketten, Fällt dem Toren niemals ein, wenn sie den Stein der Weisen hätten, der Weise mangelte dem Stein.
A bylo bláznovstvím tuto věc zaváděti do politiky a pro toto bláznovství zůstanete též na bojišti vy jakožto poškozenci. Přijetím této předlohy utrpí škody nejen německý lid, nýbrž, kdo si všímá blíže psychologických důvodů této předlohy, ten musí přiznati, že jejím přijetím bude zasažena též československé republice hluboká rána.
Vaším neštěstím ve všech věcech a tedy i v této věci jest dohoda, kteráž nevyjasnila rozřešení problému této státní půjčky. Dnešním dnem pohasla znovu v německém lidu myšlenka státní, pohasla v německém lidu však také víra v právo a spravedlnost. Zemřete jednou svou láskou k dohodě! Bylo by z naznačených důvodů a z důvodů rozumových daleko lepší, kdybyste bývali utvořili předlohu, jíž byste si bývali získali úplné důvěry svých německých a ostatních jinojazyčných spoluobčanů. Tento okamžik jste již promeškali.
Tento okamžik se již tak lehce nenavrátí, neboť na nějakou novelu nebudeme pohlížeti jinak než jako na nějakou vnitřní vaši záležitost. Utrpení a nouzi, bídu a nářek zavlékla válka do chatrčí a domků našeho lidu. Ještě však nejsou tyto rány zaceleny a již nové hoře a žal přináší tento zákon a vše to, co je v něm obsaženo.
Má to snad býti zmírněním válečných škod, jež vládní prohlášení nám v tak epické rozsáhlosti bylo vymalovalo?
Opakuji znova, jest to trvalou
kletbou této země, že oni muži, kteří hlásají rozum a ohledy,
jsou tisknuti do pozadí a propadají soudu nevědomého davu. Z těchto
všech důvodů a úvah musíme s úplným vědomím tuto zákonnou předlohu
úplně zamítnouti. Musíme ji odmítnouti ze dvou příčin: K vůli
nám a snad i k vůli vám. Pro nás bude finanční zkázou, finančním
Hradcem Královým, a pro vás, pánové, by se stala neodvratnými
finančními Lipany. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku zapsanému "pro", panu
poslanci dru Lehnertovi.
Posl. dr. Lehnert (německy): Slavná sněmovno! Ctění kolegové němečtí! Divíte se asi, že jsem se dal zapsati jako řečník pro předložený návrh zákonný, ale jednání má své dobré příčiny. Za prvé stali jsme se spoluobčany tohoto státu. Stali jsme se dnes státními občany, byť i třeba ne plnoprávnými. (Německý výkřik: Sedmé třídy!) První, druhé, třetí třídy, je jich více, nevím, na kterém místě přicházíme. Přizpůsobivše se prostě poměrům, postavili jsme se na půdu tohoto státu. V tom právě spočívá příčina, proč i posléze sluha musí zaujmouti stanovisko k zákonné předloze, s kterou přichází vláda, a že i sluha má naproti panskému národu právo vysloviti se snad rovněž pro to, co chce jeho pán. Dle mínění Čechů přišli jsme do jejich státu, poněvadž jsme byli přemoženi. (Výkřiky.) Přemoženi a pokořeni a s výše své pýchy sraženi. Vy však vítězové nejste! osud, přesila, celý svět nás mohl přemoci, vy však nikdy! (Souhlas na levici. - Výkřik: Vy jste pořád ještě pyšní!) Zajisté, že jsme hrdí, my budeme ještě pyšnější! (Nepokoj. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.)
Zajisté jsme potrestáni za to, že jsme přemoženi a pokořeni. Vy pak jste jako trestní soudci, jako žalářníci a kati objednáni. Dohoda vás usadila zároveň s Poláky jako psa na řetězu, na straně Německa.
A poněvadž vám stojíme naproti, my, jakožto nejblíže ležící část německého národa a poněvadž jsme dnes bezmocní naproti všemu špatnému zacházení, musíme toto pokoření trpěti a snášeti. My musíme dokonce přiznati, že jsme byli špatní, že pociťujeme tento trest jako spravedlivý, ježto jest to trest snad ještě velmi malý za naši špatnost.
Uvažte jen, co jsme všechno spáchali: My jsme zrazovali, my jsme zrádci, zrádci země a říše. Během války, když stát, jemuž jsme dříve náleželi, byl ve velké bídě, stali jsme se velezrádci a za války jsme přebíhali. Porušili jsme staré přísahy, které nás vázaly k několikastoletému státu. Zasluhujeme trestu. To jest etika světových dějin a proto trpí nyní náš národ. (Souhlas na levici.)
Ti, již stáli na dobré straně, kteří se postavili na stranu demokracie, na stranu práva a svobody národů a ostatních velkých lidských ideálů, jako hlásal Wilson ve svých 14 bodech, ti jsou dnes našimi žalářníky, vykonavateli trestu nad námi. Ano, my jsme v podstatě již špatní. A proto, poněvadž jsme spatní, nebylo nám důvěřováno, když jsme sem přišli. Dříve platila přísaha jako přísaha a slovo jako slovo muže.
Dnes však se myslí, že přísaha znamená pro Němce příliš málo a pro jiné národnosti, než jsou Češi, samozřejmě také. Proto se na nás požadovalo dvojí přísahy: nejprve písemné, kterouž lze jednou ukázati černou na bílém, a pak ústní, kterou jsme zde musili "slibieren". Náš poklad jazykový není vlastně dosti bohat, aby vystihl všechno ono, co jsme si myslili, když jsme zde "slibierten". My jsme to tak přibližně svému národu podali výrazem: Českému státu českou věrnost. Tuto věrnost vám dodržíme (Smích na levici.) a chcete-li, složíme vám ještě desetkráte přísahu, ale samozřejmě desetkrát českou přísahu. V tomto směru jsme ještě mladí, ačkoliv v kultuře, mravnosti a ostatní civilisaci jsme byli daleko před vámi, aniž bych tímto chtěl snižovati váš národ, ale poměry dějinné jsou již takové.
V kultuře byli jste našimi žáky a sice velmi učelivými žáky, vy jste nás v tomto směru i předhonili, já vám blahopřeji k tomuto vývoji, ke kterému jste dospěli během 50 let za rakouské vlády, a doufám, že váš vývoj bude se díti ve vašem státě stejným tempem ve vašem zájmu.
Konečně jsme sem tedy vpuštěni a nejsme již němými psy, jako jsme byli až doposud půldruhého roku. A jestliže zde nyní mluvím, tu mizí tento sál, který byl za německé peníze postaven a uměleckým účelům věnován, a který byl vaším známým způsobem zrekvirován - nevím, zdali jste zaplatili za to odškodné, anebo jestli ještě dnes platíte, do toho mi nic není a našemu národu venku také ne mizí tento sál se svým sloupovím a já nevidím než hory a údolí své domoviny, jež mne sem vyslala a za niž zde mluvím. Vím, že má slova nemohou učiniti na Čechy žádného dojmu, poněvadž mi nerozumějí anebo našim myšlenkám rozuměti nechtějí, že také nijak nechtí s námi vyjednávati, nýbrž že nás sem vzali jen proto, aby se zdálo, že zachovávají demokracii, jen z toho důvodu nás sem vzali do tohoto sálu a pozvali ku poradám. Neboť kdyby se jim bylo jednalo o to, aby s námi vyjednávali, pak by se pánové byli docela jinak chovali v prvých schůzích.
Připouštím, že jste se nesmírně snažili, abych tak řekl, býti gentlemany a zůstati v klidu i když byste byli napadeni, že jste se snažili vrozený temperament držeti na uzdě, avšak co se dělo v prvých schůzích? Všemi našimi hlasy zde s naší strany byl volen president Tomášek. Když u nás v německém území venku někdo jest v nějakém sboru, kde jsou různé strany, jednohlasně zvolen, pak je to samozřejmá povinnost taktu, že ten dotyčný poděkuje za důvěru, která byla tím vyjádřena, že slíbí, že povede nestranně jednací řád a že dle možnosti nebude ani na pravo ani na levo činiti rozdílu. Slyšel někdy slova díků za to, že jsme jej volili? (Posl. dr. Radda [německy]: My ho nežádáme!) My bychom díku nežádali, ale bylo by to již krásné na místě, kdyby byl poděkoval. (Německý výkřik: Slušný!) Slušný! Já neříkám, že byl neslušný, jestliže tak neučinil, ale měli jsme pocit, že to nebylo obzvláště jemné. Ve druhé schůzi, když jste chtěli slavnostně svoji nádheru manifestovati před dohodovými a neutrálními diplomaty, když jste zde volili presidenta Masaryka, tu provedli jste ono dětské znetvoření našich jmen, čímž jste jen celé slavnosti dali ráz směšný. (Hlas: Vy byste byli našli něco jiného!) Kdybych vám rozuměl, milý pane, bylo by mi to velice milé. (Veselost.) Již jsem vyložil, že my se cítíme jako státní občané a jako poslanci, že cítíme dvojnásobnou povinnost pečovati o blaho tohoto státu a dvojnásob býti věrni.
Mohou snad býti někteří jednotlivci v německém národě, kteří by myslili, že bychom mohli na tento stát nevražiti, že bychom jej snad nemohli milovati? Jest však od Čechů zřízen, Čechové nebyli až dosud našimi přáteli a my jsme byli již za Rakouska na různé věci zvyklí. Tehdy jsme byli ještě pospolu pod společnou nejvyšší mocí, pod rakouským státem, který nebyl ani naším ani vaším státem, nýbrž státem pro sebe. V onom státě jsme měli úlohu paní a vy úlohu služebníka. Paní má výhodu, že nemůže dáti výpověď; sluha však postaví pánovi stolici přede dveře, jestliže se mu něco nehodí. My jsme tuto výhodu neměli a žili k tomu ještě v katolickém manželství, jež jest nerozlučitelné a kde si muž, poněvadž právě ví, že od něho žena nemůže, může obzvláště mnoho troufati. V této úloze jste byli vy. Byli jste ve šťastné situaci služebníka, který mohl dáti každého dne výpověď a proto se stalo, že splnila se vaše přání, kdežto my jsme museli stále povolovati.
A čeho jsme se dožili teprve za války? Pohlédněte na německé obyvatelstvo v německém území Čech, anebo na př. i v českém území, a řekl bych, pohlédněte na naše poslance a na své poslance. Průměrně jest nejméně jedna pětina lépe živena. (Veselost.) Venku jest to ještě daleko horší. Když někdo k nám přijde do měst a zří ony demonstrace z hladu, to nejsou podobná předstírání jako v Praze, kde se sem a tam táhne městem a pak jde domů; tam zírá lidem hlad ze zapadlých očí a máme nyní již dva roky míru. Dříve zavinila vše válka a vše se jí mohlo klásti též za vinu, dnes však to klademe za vinu vám a vládě, která dnes předložila osnovu, která jest odpovědna za to, že náš lid musí hladověti a trpěti; ačkoliv již je po válce, ačkoliv jsme přemoženi, jsme služebníci a své šíje hrbíme, ani nás nenakrmíte. V žaláři by se s námi lépe zacházelo, tam bychom dostali alespoň jísti. Náš národ jest již napolo vyhladověn. Dnes jest v Liberci pouze čtvrtka chleba; aby se tak takového něco dělo v Praze! (Německý výkřik: Sokolský slet!) Já nemám na mysli sokolský slet a já vám ho přeji, neboť můžete pořádati slavnosti, vždyť jste vítězové, ale nemáte nás vyhladovovati při tom. Žalujeme na vás, že jste nás za války vyhladovovali, systematicky pod různými námitkami ničeho neodváděli státu a že nyní, když jest to váš vlastní stát, provádíte totéž, totiž zase ničeho neodvádíte, aby mohl německý pohraniční národ býti zaopatřen, neboť nám se dostalo jen špatné půdy, kteréž nechtěli vaši předkové. Nejlepší půdu jste dostali vy, staré lesy vykáceli pak naši předkové. Tam ničeho neroste, tam jest jen zdatné obyvatelstvo průmyslové, které se průmyslem zaměstnává, aby mohlo žíti a vydělávati.