Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Cedulová banka jest akciová společnost, zřízená podle výsady udělené jí tímto zákonem § 1-51 na dobu dvaceti let, ode dne zahájení její činnosti počítajíc.

Tato společnost výslovně bere na sebe práva a závazky plynoucí z tohoto zákona a stanov tvořících součást jeho.

Firma této banky jest: "Národní banka Československá", slovensky: "Národná banka československá", v překladu ruském: , německém: "Čechoslovakische Nationalbank", polském: "Bank narodowy Czeskosłowacki", maďarském: "Csehszlovák nemzeti bank".

Banka smí užívati státního znaku.

Sídlem banky jest Praha. Činnost její vztahuje se ancelé území republiky Československé. Banka vykonává svou činnost ústředím a hlavním ústavem v Praze, v čelnějších městech filiálkami vybavenými zvláštními úřadovnami a vlastním personálem; v místech podřízenějších pak pobočkami, u nichž výkony jejími pověřeny mohou býti ústavy jiné. Smí zřizovati v cizině jednatelství.

Banka jest povinna udržovati podle § 51 převzaté a přeměněné úřadovny a po dohodě s vládou (§ 7) založiti nové hlavní ústavy, filiálky a pobočky v místech, kde toho zájem státní vyžaduje, ve lhůtě nejdéle 6ti měsíční po příslušném výnosu vládním. Zrušiti filiálky nebo pobočky za trvání výsady smí jen se svolením vlády.

Město, které jest sídlem hlavního ústavu neb filiálky, sluje místem bankovním, území jemu přidělené bankovním obvodem.

Pro ústředí banky platí označení "Národní banka Československá v Praze", pro její pražskou úřadovnu "Národní banka Československá, hlavní ústav v Praze", pro úřadovny v ostatních městech označení "Národní banka Československá, filiálka v ....... " s označením sídla filiálky, pro pobočky pak "N. N. v ... (označení ústavu a místa vykonávajícího příslušnou službu), pobočka Národní banky Československé", vystupuje-li příslušný ústav v této funkci.

Banka ve své vlastnosti cedulové banky má povahu veřejného, úvěrní obchody provozujícího ústavu. Pokud v tomto zákoně jinak není ustanoveno, řídí se banka povšechně normami platnými pro akciové společnosti.

Akciová jistina banky činí 75,000.000 měnových jednotek ve zlatě, rozdělených na 150.000 akcií po 500 jednotek. Zvýšení nebo snížení akciové jistiny může se státi zákonem po usnesení valné hromady (§ 115). Způsob pak, jakým po případě v důsledku toho nové akcie mají býti vydány, nebo staré staženy, podléhá schválení ministerstva financí.

Za závazky banky ručí celé jmění její.

Mohou býti vydány též hromadné akcie po deseti kusech akcií.

Státní správě bude vydána na úpis 50.000 kusů akcií, provedeny podle § 44, jedna akcie hromadná. Akcie státem upsané jsou nepřevoditelny a nezcizitelny.

Každý akcionář má v poměru počtu svých akcií stejný podíl na jmění a výtěžcích banky, ručí však za závazky banky toliko obnosem, který podle stanov na akcie složil.

Akcie jsou nedělitelny.

Akcie zní na jméno akcionáře a opatřeny mají celoroční kupony, svědčící doručiteli, talonem (podle vzorů A, B, C). Podpisy na akciích mohou býti tiskem pořízeny. Akcie zapíší se do knihy akcionářů s označením jména, bydliště a stavu majitelů.

Akcie mohou býti převáděny na jiné osoby; převod děje se rubopisem. Banka nezkouší pravosti podpisu a nebéře za ni odpovědnosti. Banka považuje předložení akcií rubopisem opatřených za legitimaci k žádosti o změnu zápisu v knize akcionářů. Změny zápisů dějí se bez poplatku. V poměru k bance jest akcionářem ten, jehož jméno v knize akcionářů jako vlastníka jest zapsáno.

Každý akcionář může si vlastnictví na svých akciích zajistiti tím, že předloží akcie bance a požádá, by v knize akcionářů zaznamenáno bylo, že převod těchto akcií jest vázán a smí se státi jen ověřeným podpisem. Záznam tento poznamená se také na akciích.

Banka není povinna dáti sebe a své filiálky a pobočky (pobočky jako takové) zapsati do obchodního rejstříku. Pro závaznost a platnost právních jednání a listin banky stačí, jsou-li jména oprávněných zástupců a každá změna vyhlášeny v místnostech banky.

Jmění a výtěžky banky - jsou kromě nemovitosti, a dividendy i superdividendy akcionářům vyplácené prosty všech daní a poplatků.

Všechny knihy a zápisy a právní listiny banky jsou prosty kolků a poplatků. Služební smlouvy banky s jejími zaměstnanci prosty jsou poplatků.

Veškeré její poštovní zásilky jsou prosty poštovného. Poštovní zásilky poboček jsou prosty poštovného jen tehdy, jsou-li adresovány bance a vyplývají-li z funkce pobočkám přenesené.

Knihy a záznamy banky mají průkazní způsobilost veřejných listin.

Banka má bezvýjimečné přednostní právo uspokojiti své vlastní pohledávky z peněz, směnek a jiných cenných papírů, které jsou v její držbě.

Toto přednostní právo přísluší bance netoliko ku penězům, směnkám a cenným papírům, které ji byly odevzdány k zajištění pohledávek, nýbrž bez rozdílu ke všemu movitému jmění dlužníkovu, jehož držby neb detence kdykoliv a k jakémukoliv účelu nabyla.

Banka jest oprávněna i bez soudního povolení a zakročení, a to i v tom případě, kdyby byl na jmění dlužníkovo uvalen konkurs, zaplatiti si svou pohledávku jmenovanými prostředky způsobem, jaký sama uzná vhodným.

Ve výkonu tohoto přednostního práva nemůže býti banka žádnými nároky třetích osob zdržována nebo rušena, ba ani nároky vlastnickými nebo jinými, dříve nabytými právy, pokud ovšem banka přijala dotyčné peníze, směnky a cenné papíry jako jmění svého dlužníka, a nemohly-li býti řečené nároky a práva v době, kdy věci ty byly bankou přejímány, dosti zjevny.

Chce-li někdo nabýti zástavních neb exekučních práv anebo práva obstávky na penězích a cenných papírech, ležících u banky nebo na pohledávkách, vybrání schopných, obrátí se na příslušný soud; tento povolí zajištění nebo exekuci vždy jen způsobem, jímž nebudou dotčena práva banky ke jmenovaným věcem, a vyrozumí o tom banku. Ve všech těchto případech jest však banka oprávněna peníze a cenné papíry nebo dotyčnou částku pohledávky uložiti u soudu na útraty vlastníka nebo věřitele.

Byl-li na vlastníka peněz nebo cenných papírů uložených u banky uvalen konkurs aneb zemřel-li, jest zástupce konkursní podstaty neb pozůstalosti povinen oznámiti to příslušným soudem bance a označiti jí osoby, které jsou oprávněny volně nakládati penězi nebo cennými papíry. Nestane-li se tak, není banka povinna konkursní podstatě neb pozůstalosti náhradou škody.

I soudně legitimovaným osobám vydají se u banky uložené cennosti jen vrátí-li příslušné listiny.

Dlužník z obchodů s bankou, jenž splatil zápůjčku před uplynutím smluvní lhůty, nemůže z tohoto důvodu žádati, aby mu byly nahrazeny úroky, které bance snad zaplatil předem.

Banka není povinna odpovídati na dotazy o úvěrech jí poskytnutých, na dotazy pak o penězích a jiných hodnotách u ní uložených odpovídá jen jejich majitelům. Právo soudů vyžadovati vysvětlení není tím dotčeno.

Umořovací řízení vzniklá z obchodů, cenných papírů a listin banky mohou se konati jen u civilního zem. soudu v Praze.

Pro veškeré spory o žalobách podaných na banku z obchodů, které v mezích vyměřené působnosti prováděla, jest výlučně příslušným obchodní soud v Praze.

Pro jinaké spory, proti ní zahájené, jakož i pro soudní a úřední podání a jednání jest rozhodno sídlo v Praze, pokud v zákonech není výlučně stanovena příslušnost soudů jiných.

Vedoucími správními orgány Národní banky Československé jsou:

a) bankovní rada (1. guvernér (§ 72),

2. devět členů bankovní rady (§ 73),

3. užší výbor (§ 91),

4. odbory (§ 90),

b) pětičlenný revidující výbor (§ 75) a

c) valná hromada akcionářů (§ 103-120).

Guvernéra Národní banky Československé jmenuje po návrhu vlády president republiky na dobu pěti let. Guvernér může na návrh vlády býti presidentem odvolán nebo suspendován. Po uplynutí pětiletí může býti vždy znovu jmenován. Guvernér banky sídlí v Praze a přísluší mu celkové požitky druhé hodnostní třídy státních úředníků. Požitky tyto hradí banka. Guvernér nemá nároků pensijních. Guvernér nesmí zastávati po dobu této funkce jiných placených funkcí nebo úřadů a ztrácí pro toto období své služební nebo pensijní požitky státní.

Bankovní rada skládá se mimo to ze šesti volených a tří jmenovaných bankovních radů. Práva a povinnosti obou skupin až na výjimku § 74 jsou stejná. Volbu šesti volených bankovních radů vykonává valná hromada akcionářů (§ 115) na dobu šesti let. Každoročně končí funkce jednoho z nich. V prvních pěti letech rozhodne se vždy losem, který z bankovních radů v ustavující valné hromadě zvolených má vystoupiti. Vystouplí mohou vždy býti znovu voleni. Jmenování tří zmíněných bankovních radů vykonává president republiky na návrh vlády, rovněž na dobu šesti let. Jmenovaní bankovní radové mohou býti na návrh vlády presidentem republiky odvoláni nebo suspendováni, po uplynutí šestiletí mohou býti znovu jmenováni.

President republiky jmenuje po návrhu vlády ze šesti volených bankovních radů náměstka guvernéra Národní banky Československé, který podle potřeby zastává guvernéra banky ve všech funkcích. Hodnosti náměstka může býti na návrh vlády presidentem republiky zbaven, zůstává však v tomto případě dále v bankovní radě; jinak končí jeho funkce náměstka vypršením období, na které byl zvolen bankovním radou. Pro případ, že by i náměstek guvernéra nebyl s to guvernéra zastoupiti, určí guvernér ke svému zastupování kteréhokoliv z volených bankovních radů.

Revidující výbor jest pětičlenný a jest volen valnou hromadou na dobu pěti let. Každoročně končí funkce jednoho člena. V prvních čtyřech letech rozhoduje vždy los, kdo ze členů v ustavující valné hromadě zvolených má vystoupiti. Vystouplí mohou znovu býti zvoleni. Guvernér banky jmenuje ze středu revidujícího výboru předsedu tohoto výboru.

Funkce vystupujícího člena bankovní rady nebo revidujícího výboru končí vždy 14 dnů po příslušné valné hromadě. Člen volený za člena zemřelého nebo předčasně vystoupivšího volí se jen na dobu, zbývající pro jeho předchůdce.

Volby bankovních radů a členů revidujícího výboru, vykonané valnou hromadou schvaluje vláda. Schválení toto považuje se za dané, nebylo-li do čtrnácti dnů po valné hromadě výslovně odepřeno.

Všichni členové bankovní rady mimo guvernéra požívají za svou činnost celoroční náhrady, jejíž výši určuje valná hromada vždy na dobu tří let. Náměstku guvernéra přísluší padesátiprocentní zvýšení takto stanovené náhrady, členům revidujícího výboru pak náhrada ve výši poloviny náhrady určené pro členy bankovní rady, aniž by bylo potřebí zvláštního usnesení valné hromady.

Náhrady tyto vyplácí banka ze svého pro rata temporis a započítává je do správních výloh běžného roku.

Náhrady tyto vyplácejí se jen polovinou, zúčastnil-li se některý člen bankovní rady nebo revidujícího výboru méně než poloviny konaných schůzí, ve kterých podle platných řádů měl býti přítomen.

Guvernérem banky, členem bankovní rady a členem revidujícího výboru mohou býti jmenováni nebo voleni jen rodilí příslušníci republiky Československé.

Po celou dobu své působnosti povinni jsou guvernér banky a každý bankovní rada míti složeno u banky dvacet, každý člen revidujícího výboru pak deset akcií Národní banky Československé na své jméno zapsaných. Akcie tyto nesmí býti nijak zatíženy.

Guvernér banky, členové bankovní rady a revidučícího výboru nesmí býti po dobu své působnosti členy zákonodárných sborů a nesmí býti účastni ve správě ani ve služebním poměru výdělečného peněžního ústavu.

Guvernér a členové bankovní rady a revidujícího výboru neručí osobně za závazky banky, jsou však zodpovědni za řádné vykonávání svých funkcí.

Guvernér skládá při nastoupení svého úřadu slib, že řádně vykonávati bude své povinnosti, do rukou presidenta republiky, členové bankovní rady a revidujícího výboru pak do rukou guvernéra banky, a stvrdí tento slib písemně.

Guvernér předsedá ve schůzích bankovní rady a, účastní-li se schůzí některého jiného orgánu (§ 90), i v těchto schůzích; dále předsedá ve valné hromadě. Guvernér nařizuje výkon usnesení přijatých v těchto schůzích. Guvernér jménem bankovní rady předkládá valné hromadě výroční zprávu a účty.

Guvernér schvaluje řády a pravidla stanovená bankovní radou podle § 87.

Guvernér pečuje o zachovávání zákonů o bance, o zachovávání stanov a příslušných řádů vnitřních (§ 87), guvernér dozírá dále jménem bankovní rady na správu jmění a na obchody banky.

Guvernér rozhoduje i v záležitostech běžného obchodu, příslušejících jinak celé bankovní radě, nebo některému odboru nebo jednotlivému členu samostatně, není-li možno pro krátkost času, nepřítomnost a pod. rozhodnutí příslušného orgánu dosíci. V takovém případě jest guvernér povinen záležitost v nejbližší schůzi přednésti.

Bankovní rada jest orgánem, který zastupuje banku ve všech jednáních, podpisuje firmu banky a zejména také zastupuje banku při jednáních s vládou. Podpisuje tím způsobem, že pod označení firmy podepíše se guvernér, jeden člen bankovní rady a vrchní ředitel banky. Podepisovati mohou i zástupci guvernéra a vrchního ředitele. Podpis bankovní rady platí i pro případy, kde zákon předepisuje zvláštní plnou moc.

Bankovní rada ustanovuje, ve kterých případech, v jakém rozsahu a způsobu podpisuje banku v běžném obchodním jednání obchodní správa, hlavní ústav a filiálky banky.

Bankovní radě přísluší správa jmění, vedení a dozor na všechny obchody banky. Přísluší jí zejména také:

1. Ustanovovati podrobnější podmínky a rozsah jednotlivých odvětví obchodů. Stanoví úrokové sazby pro bankovní obchody, vyměřuje výši úvěrů jednotlivým ústavům, firmám a osobám.

2. Určuje podrobnější podmínky, za jakých banka poskytuje zápůjčky na drahé kovy, směnky a vkladní knížky na státní valutovou půjčku (§ 123), stanoví, na které cenné papíry a do jaké výše kursovní hodnoty, po případě do jakého úhrnného obnosu mohou bankou zápůjčky býti poskytovány.

3. Bankovní rada pověřuje peněžní ústavy službou poboček. Bankovní rada jmenuje censory a ustanovuje počet jejich podle potřeby bankovních míst a rozhoduje při sporech vzniklých z činnosti censorů.

4. Stanoví a mění jednací řád a pravomoc pro sebe, odbory, užší výbor a výbor revidující v mezích tohoto zákona.

5. Stanoví a mění služební disciplinární rády zaměstnanců. Stanoví pensijní řád pro zaměstnance a určuje správu pensijního fondu (§ 136). Jmenuje definitivní zaměstnance, vyměřuje jejich postup, požitky a pensi jejich nebo pozůstalých. Má právo dozoru na úřadování všech zaměstnanců a nejvyšší právo disciplinární nad nimi.

6. Podává valným hromadám prostřednictvím guvernérovým (§ 84) zprávy, výroční zprávy a účty. Podávání těchto zpráv není vázáno na souhlas guvernéra banky nebo vládního komisaře.

Bankovní rada jest oprávněna podávati vládě dobrá zdání o otázkách měnových, státně úvěrových, jakož i vůbec o otázkách, jež jí vládou budou předloženy, a má právo předkládati v tomto oboru návrhy iniciativní.

Schůze bankovní rady svolává a jim předsedá guvernér.

Řádné schůze bankovní rady konají se jednou měsíčně a to pravidelně dvacátéhočtvrtého dne v každém měsíci, po případě, je-li den tento svátečním, příštího všedního dne. Schůze prosincová koná se za stejných okolností dne dvacátého prosince.

Řádných schůzí bankovní rady konaných v březnu, červnu, září a prosinci povinen jest účastniti se také revidující výbor. Členům tohoto výboru přísluší v těchto schůzích hlas poradný.

Mimořádné schůze bankovní rady mohou se konati, kdykoliv toho nastane potřeba. Schůze taková musí býti svolána, žádají-li o to alespoň tři členové bankovní rady nebo usnesl-li se na tom revidující výbor, nebo požádal-li o to vládní komisař.

Schůzí svolaných z usnesení revidujícího výboru povinen jest výbor tento se účastniti alespoň třemi členy a přísluší jim i v takových schůzích hlas poradný.

Bankovní rada jest způsobilá usnášeti se, je-li přítomno i s předsedou nejméně pět členů rady, z nichž jsou nejméně tři volení.

Každý člen má po jednom hlase. Rozhoduje se prostou většinou přítomných, při rovnosti rozhoduje hlas předsedajícího.

Při volbách hlasuje se lístky.

Schůzím jest přítomen vrchní ředitel nebo jeho zástupce, nebo i více členů obchodní správy s hlasem poradným.

Vedle toho mohou podle potřeby býti přibráni i jiní úředníci banky nebo i osoby mimo banku, vyžaduje-li toho předmět jednání.

O jednáních a usnesení bankovní rady činí se zápis, v němž uvedena jsou i jména přítomných členů ředitelství.

O každé schůzi uveřejňuje bankovní rada zprávu v úředním listě.

Bankovní rada rozděluje se pro podrobnější vykonávání své činnosti ve tři odbory a to:

I. odbor valutový, kterému přísluší i obchod a politika devisová,

II. odbor úvěrní,

III. odbor administrativní, kterému podléhá také tiskárna bankovek.

Vedle těchto stálých odborů mohou býti zřízeny přechodně i další odbory. Každý odbor sestává pravidelně ze tří členů bankovní rady a každému jest přidělen jako referent jeden člen obchodní správy. Do každého odboru musí býti takto ustanoveni vždy dva volení a jeden jmenovaný člen bankovní rady.

Guvernér ustanovuje rozdělení členů bankovní rady na tyto odbory a jmenuje pro každý odbor jednoho z nich předsedou. Předsedy v těchto stálých odborech pak musí býti rovněž dva volení a jeden jmenovaný člen. Předsedové tito musí bydleti v Praze nebo v blízkém okolí. Řádné schůze odborů konají se jednou týdně a platí pro ně rád určeny bankovní radou. Guvernér má právo účastniti se každé schůze a předsedá v tomto případě.

Odbory tyto probírají a rozhodují s referujícími úředníky záležitosti běžného obchodu a připravují látku pro jednání bankovní rady.

Rozsah jejich samostatného rozhodování vymezí bankovní rada.

Guvernér a předsedové těchto tří odborů tvoří "užší výbor", kterému přísluší povšechně výkon práv a usnesení bankovní rady; vedle toho však může užší výbor rozhodovati samostatně v nutných případech, kdy nebylo pro krátkost času možno svolati bankovní radu. Může měniti v takovém případě i sazbu eskontní, musí však předložiti toto opatření k dodatečnému schválení bankovní radě, kterou jest pak svolati bezodkladně. Ve schůzích užšího výboru, kde stane se usnesení o změně eskontního úroku, musí býti přítomni všichni členové užšího výboru a vládní komisař. Užší výbor zasedá pravidelně jednou týdně, vedle toho, kdykoliv toho nastane potřeba, svolává jej guvernér nebo člen výboru guvernérem k tomu ustanovený.

Jednací řád pro užší výbor stanoví a mění bankovní rada.

Guvernér ustanovuje pro hlavní ústav banka v Praze a pro filiálky v Brně a v Bratislavě po jednom členu bankovní rady, jejichž povinností jest, aby osobně sledovali celou činnost a obchody těchto úřadoven a podávali o nich bankovní radě zprávy.

Dva z nich musí býti vzati z volených, jeden ze jmenovaných členů.

Revidující výbor jest povinen občasně prohlížeti stav obchodů a stav hodnot tvořících jmění banky. Zkoumá závěrečné účty, rozvahu a účet zisku a ztráty a podává valné hromadě o tom, jakož i o jiných svých poznatcích zprávu.

Vyžaduje-li toho prospěch banky, má revidující výbor právo požádati bankovní radu, aby svolala mimořádnou valnou hromadu (§ 104).

Revidující výbor má právo činiti rozklady proti usnesení Bankovní rady, a v případě, že nedocílena dohoda, odvolati se podle předcházejícího odstavce k valné hromadě. Revidující výbor má právo kdykoliv žádati svolání schůze bankovní rady. (§ 88).

Revidující výbor má právo nahlížeti do všech knih a zápisů banky.

Jednání revidujícího výboru s úřadovnami a zaměstnanci banky děje se prostřednictvím bankovní rady.

Usnesení ve schůzích bankovní rady, užšího výboru, odborů a výboru revidujícího přijatá potřebují k své platnosti schválení guvernéra, kteréhož se jim pravidelně dostává podpisem jeho.

Za schválená pokládají se i ona usnesení, kterým guvernér ve schůzi přítomny neodepřel před koncem schůze výslovně souhlasu.

K posouzení směnek předložených k eskontu přibírá banka censory, jez jmenuje bankovní rada na dobu šesti let a sice pro každé bankovní místo v počtu odpovídajícím rozsahu obchodu. Tvoří dohromady sbor censorů. Působnost censora jest čestnou. Censory mohou se státi osoby obeznalé s místními poměry obchodními, průmyslovými, zemědělskými a hospodářskými vůbec a bance jest si vyžádati o navržených kandidátech dobré zdání obchodních komor, zemědělských rad a jiných důležitých zájmových sdružení, jež vláda určí. Z působnosti censorů jsou vyloučeni vedoucí činovníci nebo úředníci výdělečných peněžních ústavů.

Mezi censory, v jednom místě působícími, nesmí býti příbuzenství prvního stupně.

Sboru censorů předsedá při jednání vedoucí úředník hlavního ústavu nebo filiálky. O přijetí nebo zamítnutí směnky rozhoduje sbor většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda. Předseda jest oprávněn odepříti eskontování směnky sborem k přijetí navržené, jest však povinen v takovém případě rozpor oznámiti bankovní radě. V případech nutných smí banka eskontovati směnky, aniž by je předložila sboru censorů, musí však je předložiti sboru k dodatečnému posouzení.

Censor nemůže rozhodovati o směnce, na kterou on sám nebo firma, jejíž jest společníkem, jest zavázán. Censoři povinni jsou jednati nestranně, zachovávati mlčelivost a nastupujíce, podepíší v tomto smyslu slib.

Sbor censorů má kromě své censorské působnosti také povahu sboru důvěrnického, který má právo tlumočiti hospodářské potřeby a přání svého bankovního obvodu a předkládati příslušná usnesení svá bankovní radě.