Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Správa státní vykonává vrchní dozor vládním komisařem vzatým z úředníků ministerstva financí. Úředník tento zůstává po dobu své funkce ve svazku svého státního úřadu a jest placen státem. Vládního komisaře jmenuje vláda a jmenuje zároveň jednoho zástupce jeho za stejných okolností a se stejnými právy a povinnostmi.

Vládní komisař má právo přesvědčovati se o tom, jak banka si počíná, sledovati zachovávání zákonů a stanov, jakož i šetření zájmu státního, smí účastniti se schůzi všech orgánů bankovních s hlasem poradným. Smí vyžádati si zprávy a doklady.

Naproti tomu nepřísluší vládnímu komisaři právo zasahovati do záležitostí zaměstnanců, pokud nejde o změnu služební pragmatiky neb pensijního radu.

Vládní komisař jest přítomen při ničení bankovek z oběhu vzatých.

Povinen jest opříti se každému usnesení valné hromady nebo ostatních orgánů banky, odporují-li zákonům, stanovám neb zájmům státu, a zastavuje svým odporem výkon usnesení až do vyžádaného rozhodnutí podle § 98.

Týká-li se odpor takový usnesení přijatého užším výborem, odbory nebo revidujícím výborem, předloží se záležitost ku projednání bankovní radě. Čelí-li odpor usnesení valné hromady nebo bankovní rady, předloží a projedná se záležitost s vládou, aby dosazeno bylo dohody.

Nedošlo-li k ní, rozhoduje, jde-li o výklad zákona nebo stanov, pětičlenný rozhodčí soud, do kterého jmenuje vláda a banka po dvou členech, kteří pak společně jmenují jednoho dalšího člena jako předsedu. Neshodnou-li se na předsedovi, rozhoduje los. Rozhodčí soud usnáší se většinou hlasů a rozhodnutí jeho jest konečné. Ohrožuje-li usnesení v odpor vzaté veřejný zájem státní, rozhoduje vláda.

O soukromoprávních sporech mezí státní správou a bankou, nepatřících do § 98, rozhoduje vrchní zemský soud v Praze.

Bankovní rada udílí k dosažení úkolů banky a k výkonu usnesení svých, po případě usnesení ostatních orgánů rozkazy obchodní správě Národní banky Československé, t. j. řídícímu sboru úřednickému záležejícímu ze dvou- až tříčlenného ředitelství s vrchním ředitelem v čele a z tajemníků, jichž počet řídí se podle potřeby referátů, nesmí však přesahovati počet šesti. Při jmenování členů této obchodní správy není bankovní rada vázána na výběr z kruhu vlastního úřednictva. Vrchní ředitel udílí jménem bankovní rady přijaté rozkazy všem úřadovnám a zaměstnancům banky.

Vrchní ředitel jest nejvyšším vedoucím úředníkem banky, podpisuje rozkazy udílené jménem bankovní rady, účastní se schůzí bankovní rady a ostatních orgánů bankovních a jest povinen denně guvernéra zpravovati o všech záležitostech banky. Může býti zastoupen svým náměstkem, kterým jest ředitel bankovní radou k tomu ustanoveny.

Ostatní členové obchodní správy jsou vedoucími úředníky jednotlivých odvětví, po případě hlavního ústavu nebo filiálek bankovní radou stanovených a podávají své zprávy prostřednictvím vrchního ředitele, neb ředitelství celého.

Disciplinární vyšetřování konají se podle řádu bankovní radou přijatého za předsednictví člena obchodní správy.

Valná hromada akcionářů jest mluvčím a představitelem akcionářů a jejich práv. Řádná usnesení valné hromady jsou závazná i pro nepřítomné akcionáře.

Valné hromady konají se v Praze a to:

1. řádná valná hromada nejdéle v únoru každého roku,

2. mimořádná pak kdykoliv toho jest potřebí. Svolána býti musí, klesl-li počet volených členů bankovní rady pod čtyři, nebo počet členů revidujícího výboru pod tři, když revidující výbor o to požádal, nebo když nejméně padesát, k účastenství na valné hromadě oprávněných akcionářů o to požádá. V posledním případě koná se tato nejdéle do dvou měsíců po projevené žádosti. Valné hromady svolává bankovní rada vyhláškou v úředním, neb i v jiných denních listech, nejméně měsíc před jejich konáním. Vyhláška tato obsahujž zároveň výzvu ke složení akcií. (§ 106.)

Osm dnů před valnou hromadou musí uveřejněno býti v týchž listech, kde vyhlášeno bylo její svolání, i pořadí předmětů, jež budou projednávány. O jiných, než takto označených bodech, příslušnou valnou hromadou platná usnesení státi se nemohou. Z tohoto omezení vyňat jest návrh, aby svolána byla mimořádná valná hromada. Má-li se konati mimořádná valná hromada na žádost padesáti oprávněných akcionářů (§ 104), musí tito v příslušné žádosti označiti zároveň předměty jednání. Je-li předmětem jednání mimořádné valné hromady návrh na likvidaci banky, musí to býti uvedeným způsobem vyhlášeno nejméně měsíc před tím, než se koná.

Valná hromada sestává z akcionářů, jichž vlastnictvím jest aspoň deset akcií, zapsaných na jejich jméno nejpozději devadesát dnů před valnou hromadou a deponovaných nejpozději dvacet dnů před valnou hromadu u hlavního ústavu banky v Praze nebo u některé filiálky banky. Zákonní zástupcové nezletilých nebo opatrovanců a v zastoupení obcí, korporací, společností, ústavů a jiných právnických osob jednotlivci k tomu zvlášť určeni, mohou, byť i sami nebyli akcionáři, účastniti se s plnými právy valných hromad jako plnomocníci, byli-li při složení akcií písemným prohlášením jako takoví označeni neb byla-li okolnost tato listinami prokázána. Takto zplnomocniti smí každý z uvedených majitelů akcií jen jednu osobu. Osoby hromadné mohou takto označiti buď jen jednu osobu nebo dvě osoby alternativně.

Jsou-li akcie společným majetkem několika osob aneb seskupí-li se několik akcionářů, z nichž má každý méně než deset akcií zapsaných na své jméno, mohou zplnomocniti písemným prohlášením při složení akcií za sebe učiněným ze svého středu jednoho akcionáře k účasti na valné hromadě. Plnomocník takový musí zastupovati nejméně deset akcii.

K účasti na valné hromadě oprávněný obdrží příslušné legitimační potvrzení.

Každá k účasti na valné hromadě oprávněná osoba smí toto právo vykonati jen osobně a nemůže se dáti zastupovati. Každému účastníku přísluší bezpodmínečně jen jeden hlas.

Valné hromady účastniti se mohou jen příslušníci republiky Československé. Z účasti vyloučeny jsou osoby, které nemají plných občanských prav a osoby, na jejichž jmění uvalen konkurs.

Každý účastník valné hromady jest oprávněn podávati ve valné hromadě samostatné návrhy, předložil-li je písemně s odůvodněním guvernéru banky nejpozději čtrnáct dnů před zasedáním. Takovéto samostatné, včasně podané návrhy budou pojaty do pořadu valné hromady. (§ 105). O návrzích, které takto ohlášeny nebyly a nedotýkají se bezprostředně předmětů jednání stanovených vyhláškou, nemůže se příslušná valná hromada pravoplatně usnášeti (§ 105).

Valná hromada pokládá se za řádně ustavenou a způsobilou usnášeti se, je-li přítomno aspoň čtyřicet oprávněných účastníků. Nesejde-li se valná hromada do jedné hodiny po čase, na nějž byla svolána, odročuje se na čtrnáct dnů. O odročení a svolání nové valné hromady podá se zpráva aspoň osm dnů před novou valnou hromadou týmiž novinami, kterými první valná hromada byla svolána. Druhá valná hromada má právo raditi a usnášeti se jen o předmětech uvedených ve vyhlášce pro první valnou hromadu, a to nehledíc k počtu přítomných oprávněných účastníků.

Osm dnů před řádnou valnou hromadou budou v místnostech banky vyloženy závěrky účetní za uplynulý rok. Každý k účasti na valné hromadě oprávněný má právo vyžádati si u banky v této lhůtě jeden výtisk výroční zprávy se závěrkou účetní.

Valné hromadě předsedá guvernér banky, neb jeho náměstek, a kdyby těmto nebylo možno, člen bankovní rady podle § 74 guvernérem ustanoveny.

Předseda podává k projednávání a usnášení předměty v pořadí, jak byly vyhláškou určeny.

Řádné valné hromadě přísluší pravidelně tato jednání:

1. Vyslechne zprávu podávanou jménem bankovní rady o uplynulém správním roku, příslušnou zprávu revidujícího výboru (§ 93) a usnáší se o udělení absolutoria.

2. Volba členů bankovní rady (§ 73).

3. Volba členů revidujícího výboru (§ 75).

4. Případné návrhy na změny stanov (§ 4).

5. Případné zvýšení nebo snížení akciového kapitálu (§ 58).

6. Jinaké návrhy bankovní rady.

7. Samostatné návrhy dané na pořad (§ 111).

Valná hromada může se usnésti, aby projednány byly i jiné návrhy podané bankovní radou, jež nebyly dány na pořad valné hromady, platně usnášeti o nich však tato valná hromada se nemůže.

Jednání mimořádných valných hromad určeno jest pravidelně příčinami, pro něž byly svolány. Žádost o prodloužení výsady musí by ti dána na pořad valné hromady tak, aby lhůta, stanovená § 11, mohla býti dodržena. Návrh na likvidaci banky před vypršením výsady může býti předmětem jednání jen na mimořádné valné hromadě.

Za členy bankovní rady a revidujícího výboru mohou býti voleny i osoby ve valné hromadě nepřítomné, jakož i osoby, které tou dobou nejsou akcionáři. Neakcionáři takto zvolení mohou počíti svou činnost teprve, když vyhověli ustanovením § 80.

Valná hromada usnáší se prostou většinou hlasů. Jen jedná-li se o návrh na likvidaci banky anebo o změnu stanov, potřebí jest většiny dvoutřetinové. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů. Hlasování děje se zpravidla pozvednutím ruky nebo povstáním. Žádá-li o to nejméně deset účastníků, má předseda provésti ústní hlasování podle jmen. Nečiní-li ani jediný z přítomných proti tomu námitek, může býti hlasování provedeno aklamací.

Při volbách hlasuje se lístky. Volba jest tajná. Nedosáhne-li se při nějaké volbě prvním hlasováním prosté většiny hlasů, přikročí se k užší volbě mezi osobami, které při tomto hlasování obdržely nejvíce hlasů. Do této užší volby bude pojato jen dvakráte tolik osob, kolik se jich ještě zvoliti má.

Dostanou-li dvě osoby v užší volbě stejně hlasů, rozhodne mezi nimi los.

Skrutátory jmenuje z akcionářů předseda.

O jednání valné hromady sepsán budiž zápis, který podepíše předseda, dva jím vyzvaní účastníci, skrutátoři a zapisovatel.

Usnesení valných hromad, pokud nepodmiňují změny tohoto zákona nebo stanov a nepodmiňují schválení vlády (§ 77), potřebují ke své platnosti schválení ministerstva financí. Schválení toto považuje se za dané, nedojde-li do tří neděl po odeslání zprávy o valné hromadě rozhodnutí odpírající schválení některého bodu.

Banka jest oprávněna provozovati tyto obchody:

1. eskontovati směnky, cenné papíry a kupony (§ 122),

2. půjčovati na ruční zástavy (§ 123),

3. přijímati vklady na poukázky neb jiná potvrzení (§ 124),

4. přijímati vklady na žirové účty (§ 125),

5. vydávati na složnou hodnotu nezúročitelné poukázky a akreditivy á vista splatné, znějící na řad nebo doručitele (§ 126),

6. obstarávati inkaso směnek, šeků, poukázek, cenných papírů, spořitelních knížek a pod. (§ 125),

7. vypláceti splatnou jistinu a kupony cenných papírů, připuštěných k lombardu (§ 123), a opatřovati nové kuponové archy cenných papírů (§ 126),

8. býti upisovnou pro státní půjčky neb i pro jiné cenné papíry (§ 126),

9. prováděti komisionářské koupě a prodeje cenných papírů a mincí (§ 126),

10. kupovati směnky a šeky na zahraniční místa, prodávati směnky a šeky takové, sjednávati nebo kupovati pohledávky v cizině a obstarávati inkaso a výplaty v cizině (§ 126 a 127),

11. kupovati a prodávati cizozemské a obchodní zlaté a stříbrné mince a cizozemská papírová platidla (§ 125),

12. kupovati a prodávati zlato a stříbro nemincované (§ 31 a § 126).

Banka jest oprávněna eskontovati vydané a vlastní směnky, vzniklé ze skutečných obchodů, splatné v zákonité měně do 92 dnů v obvodu republiky Československé.

Podané směnky podepsány buďtež zpravidla třemi, nejméně však dvěma osobami, jichž schopnost platiti jest známa. Bankovní rada smí výjimkou připustiti náhradou za třetí podpis záruky v cenných papírech.

O přijetí směnek rozhoduje banka se sborem censorů (§ 96). Rozhodnutí děje se nestranně podle zásad uplatněných pro všechna bankovní místa stejně, přihlížejíc jedině k jakosti směnek. Příčinu zamítnutí směnek netřeba uváděti.

Banka jest dále oprávněna eskontovati cenné papíry a kupony do tří měsíců splatné, pokud jsou připuštěny k lombardu (§ 122). Platí pro ně obdobná pravidla jako pro eskont směnek.

Úrokovou sazbu eskontní, která jest stejná pro všechna bankovní místa, ustanovuje bankovní rada. Sazba tato vyhlásí se v úředním listu a vývěskami v úřadovnách banky.

Banka jest oprávněna eskontované směnky převáděti dále.

Banka jest oprávněna poskytovati zápůjčky na ruční zástavu (lombard) na dobu nejdéle tří měsíců. Úhrn zápůjček poskytnutých na ruční zástavy nemá pravidelně přesahovati zásobu směnek (portefeuille) eskontovaných podle § 122. Překročí-li tuto výši, musí býti úroková sazba ze zápůjček na ruční zástavu zvýšena nejméně o 1 1/2% nad platnou sazbu eskontní. Zápůjčka může býti poskytnuta na:

a) mincované nebo nemincované zlato a stříbro,

b) cenné papíry, warranty a conossementy,

c) směnky splatné do šesti měsíců, které mají jinak náležitosti § 121, a směnky na cizinu se stejnými náležitostmi splatné do šesti měsíců (§ 122),

d) vkladní knížky na státní valutovou půjčku.

Zápůjčku možno odepříti bez udání důvodů. Zápůjčku možno splatiti kdykoliv před splatností. Stalo-li se splacení takové do patnácti dnů po udělení zápůjčky, dlužno zaplatiti úrok za celých patnáct dnů. Úroky bance snad předem zaplacené není banka povinna vrátiti. Banka může povoliti prodloužení zápůjčky vždy na tři měsíce. Úroky splácejí se po uplynutí lhůty, na kterou byla zápůjčka udělena. Podmínky pro zápůjčky pod a), c) a d) uvedené stanoví bankovní rada.

Cenné papíry, na které lze zápůjčky poskytovati, ustanovuje bankovní rada, která při svém výběru vázána jest na papíry znamenané na některé tuzemské burse; ona stanoví také míru úrokovou pro toto odvětví, jakož i výši, do jaké na jednotlivé druhy cenných papírů možno zápůjčky poskytovati.

Sazbu úrokovou z lombardu může bankovní rada zvyšovati neb snižovati nezávisle na sazbě eskontní, při čemž však dbáti jest zásady, že sazba ta musí býti vždy nejméně o půl procenta vyšší než sazba eskontní.

Sníží-li se bursovní cena zastavených věcí, na něž byla bankou poskytnuta zápůjčka, jest dlužník povinen na vyzvání zástavu přiměřeně zvýšiti nebo zápůjčku částečně splatiti. V tomto druhém případě vrátí se mu část úroků snad předem zaplacených. Nebude-li zástava přiměřeně zvýšena nebo zápůjčka částečně splacena, jest banka oprávněna i před splatností zápůjčky prodati zástavu buď celou nebo z části na burse; to pak, co zbude po úhradě pohledávky na kapitále s úroky a případnými poplatky, s náklady a provisí za prodej ve výši jednoho promille úhrnné pohledávky, uschová banka jako bezúročné depositum pro dlužníka u sebe, anebo složí k soudu na útraty a nebezpečí vlastníkovo.

Nestačí-li výtěžek prodeje k úplnému zaplacení pohledávky, jest banka oprávněna hojiti se na dlužníku samém. Nebude-li zápůjčka poskytnutá na zástavu včas splacena, jest banka k zaplacení své pohledávky oprávněna i bez vědomí dlužníkova a bez soudního zakročení prodati zástavu buď celou aneb z části svrchu uvedeným způsobem. Zůstane-li po úhradě úhrnné pohledávky nějaký zbytek, naloží s ním banka podle ustanovení odstavce předcházejícího.

Banka není však k tomuto prodeji povinna; neprodá-li zástavy po splatnosti půjčky, nepromlčí se její pohledávka na kapitále, úrocích a případných poplatcích a nákladech.

Okolnost, že by v den splatnosti zastavené věci byly neprodejny, neopravňuje dlužníka žádati o prodloužení zápůjčky a nezbavuje ho závazku zaplatiti bance všechno, čím jest jí povinen.

Banka považuje doručitele zástavního listu vydaného bankou za oprávněna, že může se zastavenou věcí prováděti jakoukoliv dovolenou změnu a že může zástavu vyplatiti. Banka nezkoumá, zda jsou potřebné podpisy pravé, a neručí za jejich pravost.

Banka má však právo totožnost podavatelovu zkoušeti a může, shledá-li průkaz nepostačitelným, zápůjčku odepříti.

Banka jest oprávněna přijímati hotovosti i v platidlech cizích a vydávati na ně potvrzení, neb přijímati i závazek ke splacení těchto hotovostí ve stejných platidlech.

Banka jest oprávněna přijímali vklady na žirové účty. Majitel žirového účtu je oprávněn, pokud není zákonných omezení, šekem volně svojí pohledávkou nakládati, v hotovosti ji vybírati, nebo poukázati k dobru třetích. Žádost za otevření žirového účtu odmítnouti aneb žirový účet vypověděti lze bez udání důvodů. Každý majitel žirového účtu může umísťovati své akcepty u banky. Byl-li na majitele žirového účtu uvalen konkurs a banka o tom úředně zpravena, nevyplatí se šeky vydané na tento účet, ať jsou v rukou majitele účtu neb v rukou osob třetích. S pohledávkou majitele žirového účtu naloží se podle § 66.

Podmínky pro obchody uvedené v § 121 ad 5. až 12. a podrobnější ustanovení pro obchody uvedené ad 1. až 4. ustanovuje bankovní rada.

Banka smi k úpravě kursů devis uzavírati v rámci § 121, bodu 10. termínové obchody devisové.

Každé přímé nebo nepřímé poskytování úvěru státu, vyjímaje případy uvedené v §§ 129, 135 jest bance zakázáno.

Státu, státním úřadům a státním ústavům nelze poskytovati zápůjček na papíry státní, emisním ústavům pak na cenné papíry jejich vydání, které jsou v jich vlastnictví.

Banka smí po schválení bankovní rady eskontovati směnky celní, daňové a směnky na uvěřené výrobky tabákové, sůl a výrobky horní, které mají vlastnosti, stanovené v § 122 a byly podány státní správou.

Banka smí obstarávati pro stát obchody komisionářské, přijímati platy a konati výplaty pro stát. Případný zůstatek, který stát z těchto obchodů dluhuje, budiž vyrovnán nejdéle do týdne po každé měsíční závěrce.

Bance jest zakázáno provozovati jiné, než v § 121 stanovené obchody. Zejména nesmí akceptovati směnky, zaručovati se za jiné, nesmí nabývati majetku nemovitého, kromě majetku nutného pro vlastní svou činnost. Nesmí nabývati pro vlastní účet státních papírů republiky Československé, mimo případy § 122 a případ vytčeny v § 135. Nesmí nabývati pro sebe vlastních akcií ani na ně dávati zálohy. Nesmí se účastniti podniků obchodních, průmyslových, ani jiných, ani provozovati obchody se zbožím. Banka smí však ve vlastní tiskárně bankovek tisknouti platidla a cenné papíry na účet jiných.

Nemovitosti a jiné statky nabyté k zaručení svých práv v důsledku některého z obchodů svých jest povinna prodati v přiměřené lhůtě.

Správní rok banky shoduje se s rokem kalendářním a rozvaha uzavírá se tudíž k 31. prosinci každého roku.

Rozvaha nechť odpovídá všem předpisům zákona a všem přísným pravidlům obchodního účetnictví.

Výbor revidující má roční rozvahu schválenou bankovní radou prozkoumati a dáti o tom rádné valné hromadě zprávu. Stejná ustanovení platí pro účet ze zisku a ztráty.

Valné hromadě přísluší schválení závěrečných účtů. Rozvaha a účet ze zisku a ztráty buďtež nejdéle osm dnů před řádnou valnou hromadou uveřejněny v úředním listu.

Závěrečné účty nutno předložiti nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu.

Čistým ziskem banky jest přebytek výtěžků, který zbývá po srážce všech ztrát a nákladů, do kterých započítají se i obnosy placené státu podle § 30 a příspěvky placené pensijnímu fondu zaměstnanců podle § 136.

Z čistého zisku přidělí se:

a) akcionářům dividenda 4%, jež bude vyplácena s příděly podle c) a d) po řádné valné hromadě,

b) ze zbytku 10% reservnímu fondu banky, až do výše určené § 135,

c) z obnosu, který po té ještě zbývá, náleží polovina akcionářům jako superdividenda do celkové výše 6% a druhá polovina připadá státu,

d) přesahovala-li by přídělem ad c) uvedeným celková dividenda akcionářů 6%, náleží z obnosů těchto 6% přesahujících jen jedna polovina akcionářům jako další superdividenda a druhá polovina připadá státu.

Aby dividenda mohla býti vyplácena v zaokrouhlených obnosech, mohou malé zbytky čistého zisku býti přenášeny na novy účet.

Končí-li správní rok ztrátou, k jejíž úhradě by nestačil reservní fond, jest věcí banky, aby se postarala o doplnění akciové jistiny na plnou výši a nesmí takováto ztráta býti přenášena na nový účet (§ 12).

Dividenda a superdividenda jsou splatny ve zlatě; dokud však nevznikne povinnost uvedená v § 15., smí býti vypláceny zákonitými platidly. Dividendy a superdividendy nevybrané do tří let ode dne dospělosti propadnou reservnímu fondu banky.

Nedosáhne-li roční dividenda výše 4%, má valná hromada právo doplniti ji na tuto výši z reservního fondu.

Banka utvoří reservní fond tím způsobem, že ze zbytku čistého zisku, přesahujícího ročně 4% akciové jistiny, přikazuje 10% tomuto fondu (§ 132), až dosáhne poloviny akciové jistiny. Dosáhl-li této výše, přestává další doplňování. Polovina tohoto reservního fondu budiž uložena v státních dluhopisech republiky Československé.

Reservní fond slouží nejprve k úhradě ztrát vzniklých z obchodů banky, pokud nemohou býti hrazeny běžnými výtěžky, dále pak k doplnění dividendy akcionářů na 4% v letech, kde by čisté zisky této výše nedosáhly.

Při likvidaci nebo postátnění banky připadá polovina reservního fondu akcionářům, a druhá, a to ona, jež uložena jest ve státních papírech, státu.

Výtěžky reservního fondu zaúčtují se do celkového výnosu banky.

Reservnímu fondu připadají i výtěžky podle § 45 a § 133.

Banka a její zaměstnanci nepodléhají povinnosti pojistné, stanovené zákonem ze dne 5. února 1920 č. 89 Sb. z. a n.

Banka utvoří pro své zaměstnance pensijní fond, jehož základem budou hodnoty převzaté podle § 50 a jenž mít bude vlastnost pensijního ústavu náhradního podle § 65 uvedeného zákona. Pensijní fond dotuje banka příspěvky stanovenými každým rokem tak, aby ve 20 letech byl pensijní fond doplněn na výši, odpovídající podle pojistné matematiky požadavkům § 66 uvedeného zákona. Příslušná bilance tohoto fondu sestavována bude ob rok, poprvé za rok, kdy cedulová banka vstoupí v život. Pokud by vyplácením pensí byl úrokový výnos pens. fondu vyčerpán, smí banka obnosy přesahující tento výnos vypláceti ze svého a zaúčtovati je do vydání běžných. Bankovní rada smí valné hromadě navrhnouti a valná hromada smí se usnésti o případném zvýšení příspěvku pensijnímu fondu.

Změny ve vyměřování pensí může usnášeti jen valná hromada, avšak usnesení taková nemohou zkrátiti nabytých práv.

Pensijní fond netvoří část jmění bankovního.

Stanovy, upravující správu tohoto pensijního fondu dává bankovní rada (§ 87.) a schvaluje ministerstvo financí. Dlužno při nich dbáti všeobecných ustanovení zákona shora uvedeného.