Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Jakmile nabude zákon o dávce z majetku účinnosti. pozbývají platnosti ustanovení zákona o zajištění dávky z majetku ze dne 17. února 1920, čís. 1 34 Sb. z. a n., o výši částky, kterou jest zajistiti a způsobu, jakým se čisté jmění k účelům zajištění dávky stanoví.

Bezvýhradné přiznání privilegovaného zákonného práva zástavního na nemovitostech do majetku dávce podrobeného patřících mohlo by míti za následek pocit nejistoty u majitelů hypoték na takových nemovitostech zajištěných. Bylo je tedy nutno omeziti a zároveň učiniti opatření k ochraně státu při převodech majetkových v době po 1. březnu 1919 do účinnosti tohoto zákona resp. zákona o zajištění dávky.

Při osobních daních berním správám nebo předsedům berních komisí vyhrazené právo dáti předsevzíti prohlídku provozoven bylo vzhledem na potřebu při ukládání dávky z majetku značně rozšířeno, ovšem za předpokladu, že práva tohoto nebude zneužíváno, a jmenovitě že nestane se prostředkem vexatorním ; majitel budiž vždy vyrozuměn, aby se mohl prohlídky zúčastniti, buď sám nebo svým zástupcem ; orgán prohlídku provádějící musí se vykázati úředním rozkazem.

V č. 2 škrtnuto jako samozřejmé, že není potřebí svolení zaměstnavatele k výslechu svého bývalého zaměstnance.

Co se týče č. 1. přijímá vládní návrh vlastně jen platné právo, a to jak princip všeobecné znalecké a svědecké povinnosti (§ 269 odst. 1 zák. o os. daních), tak i zostření této povinnosti tím, že výpověď neb dobrozdání v případech §u 321 civ. řádu soud. nesmí býti odepřeno (čl. 2 zák. ze dne 20. března 1919, č. 143 Sb. z. a n., jenž tvoří doplněk k zák. ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n.). Rozpočtový výbor byl však toho názoru, že stanovení povinnosti svědecké a znalecké v takovém rozsahu jde příliš daleko, zejména tam, kde by bylo nutno porušiti povinnost mlčenlivosti zákonem uznanou; povinnost vědecká (znalecká) může být tudíž odepřena v případech §u 321 civilního řádu soudního odst. 1 čís. 3 a 4, při čemž ovšem bylo nutno stanoviti povinnost advokátů a notářů, vypovídati o okolnostech jim zná-. mých v zájmu ukládání dávky, avšak jen v mezích co nejužších. K vůli úplnosti bylo dále vymezeno, nač se povinnost svědecká (znalecká) vztahuje.

§ 64 vládního návrhu byl vypuštěn v úvaze, že by ustanovení tato neměla praktického významu pro uložení dávky, byla by však s to, poškoditi i pro budoucnost statistická šetření.

Doplněk připojený k tomuto §u jest důsledkem úpravy vzájemného poměru dávky z majetku a poplatků dědických.

Od některých obcí došly žádosti domáhající se přídělu z očekávaného výtěžku dávky z majetku pro účely obecní. Ačkoli se uznává tíseň, v jaké finance samosprávných sborů jsou, nelze navrhnouti, aby bylo podobným žádostem vyhověno, poněvadž by počínání takové bylo s to zmařiti účel dávkou z majetku sledovaný.

Jak patrno z celé struktury osnovy, přidržuje se tato v mnohém zákona o osobních daních, a jest jmenovitě celé řízení trestní i všeobecná ustanovení, pak řízení vyměřovací a odvolací z tohoto zákona převzato, resp. má ho býti analogicky užíváno.

Zákon z 25. října 1896, čís. 220 ř. z. neplatí posud na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Nutným důsledkem zavedení zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku bylo by převzetí v zákoně tomto citovaných ustanovení zákona o os. daních. To bylo by částečně usnadněno, kdyby osnova zákona necitovala, nýbrž přímo recipovala a v textu uváděla dotyčná ustanovení zákona o os. daních. Ale ani tento postup nebyl by býval účelný, poněvadž nelze prostě se přenésti přes zařízení na Slovensku již stávající. l tam máme daň z příjmu (dôchodkovou), třeba posud nedokonale vybudovanou a komise, které ji ukládají. Bylo by proto účelno, ustanovení tamní, pokud jsou s ustanoveními našeho zákona o os. daních obdobná, pro Slovensko podržeti. Rovněž tak jest tomu v řízení trestním s tím ovšem podstatným rozdílem, že o otázce viny po vyšetřování provedeném finančním úřadem rozhoduje soud nadaný pravomocí ve věcech finančních.

Byl učiněn pokus osnovu vládní doplniti citováním obdobných ustanovení zákonův uherských, v těch případech pak kde jich není, stylisovati ustanovení pro Slovensko převzatá ve zvláštních paragrafech. Pokus tento nelze však nazvati zdařilým proto, poněvadž by byla v zákoně citována vedle ustanovení rakouských zákonů i ustanovení zákonů uherských na Slovensku posud platných, vedle toho pak by jednotlivé paragrafy musili zníti dvojmo: jeden text pro země historické, druhý text pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Jest sice pravda, že na př. o dani z převodu vydán byl pro Slovensko zvláštní zákon, v němž stanoveny odchylky pro Slovensko platné. Co však bylo možno při zákonu o dani z obratu, nelze provésti při osnově tak obsáhlé, jako jest osnova zákona o dávce z majetku.

Nezbývá tedy jiného východiska, než uzákoniti osnovu v nynější formě pro celý stát, zmocniti však ministra financí, aby ve srozumění s ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správní, pokud jde o Podkarpatskou Rus ve srozumění se chefem civilní správy Podkarpatské Rusi, aby při slušná ustanovení zákonů v osnově citovaných v platnost uvedl, pokud jsou obdobná ustanovení zákonů, posud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platných, podle těchto je upravil neb doplnil a vše potřebné zařídil.

Rozpočtový výbor je si vědom toho, že nepředkládá dílo dokonalé. Neměl vyzkoušených vzorů, neměl spolehlivého podkladu statistického, neměl jistoty o dalším vývoji našeho hospodářského života a konečně neměl času k všestrannému šetření a uvažování o možnostech a důsledcích předlohy tak dalekosáhlé a výjimečné.

Provedení tohoto zákona bude vyžadovati obsáhlých příprav a opatření, jakož i velmi přesného a zapracovaného aparátu berního. Bude velmi odpovědným úkolem finační správy, jejíž pohotovost není dodnes bohužel taková, abychom mohli být po této stránce klidni. Zákon naprosto žádá rychlé a přesné provedení a finanční správa musí se sorganisovati ve velmi energické a výkonné těleso.

Rozpočtový výbor uložil vládě řadu přípravných opatření, o nichž se zmiňuje zpráva; jedno z nich je formulováno v resoluci pana Ulricha, jejíž přijetí rozpočtový výbor doporučuje:

Vláda se vyzývá, aby se postarala o to, aby v odhadních komisích, zřízených podle § 34 t. z. byly zastoupeny všechny vrstvy poplatnictva ve smyslu § 179 posled. odst. zákona ze dne 15. října 1896, č. 220 ř. z.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby Národní shromáždění předloženou osnovu i resoluci -schválilo.