Jakmile nabude zákon o dávce z majetku účinnosti.
pozbývají platnosti ustanovení zákona
o zajištění dávky z majetku ze dne 17.
února 1920, čís. 1 34 Sb. z. a n., o výši
částky, kterou jest zajistiti a způsobu,
jakým se čisté jmění k účelům
zajištění dávky stanoví.
Bezvýhradné přiznání privilegovaného
zákonného práva zástavního
na nemovitostech do majetku dávce podrobeného patřících
mohlo by míti za následek pocit nejistoty u majitelů
hypoték na takových nemovitostech zajištěných.
Bylo je tedy nutno omeziti a zároveň učiniti
opatření k ochraně státu při
převodech majetkových v době po 1. březnu
1919 do účinnosti tohoto zákona resp. zákona
o zajištění dávky.
Při osobních daních berním správám
nebo předsedům berních komisí vyhrazené
právo dáti předsevzíti prohlídku
provozoven bylo vzhledem na potřebu při ukládání
dávky z majetku značně rozšířeno,
ovšem za předpokladu, že práva tohoto
nebude zneužíváno, a jmenovitě že
nestane se prostředkem vexatorním ; majitel budiž
vždy vyrozuměn, aby se mohl prohlídky zúčastniti,
buď sám nebo svým zástupcem ; orgán
prohlídku provádějící musí
se vykázati úředním rozkazem.
V č. 2 škrtnuto jako samozřejmé, že
není potřebí svolení zaměstnavatele
k výslechu svého bývalého zaměstnance.
Co se týče č. 1. přijímá
vládní návrh vlastně jen platné
právo, a to jak princip všeobecné znalecké
a svědecké povinnosti (§ 269 odst. 1 zák.
o os. daních), tak i zostření této
povinnosti tím, že výpověď neb
dobrozdání v případech §u 321
civ. řádu soud. nesmí býti odepřeno
(čl. 2 zák. ze dne 20. března 1919, č.
143 Sb. z. a n., jenž tvoří doplněk
k zák. ze dne 25. února 1919, čís.
84 Sb. z. a n.). Rozpočtový výbor byl však
toho názoru, že stanovení povinnosti svědecké
a znalecké v takovém rozsahu jde příliš
daleko, zejména tam, kde by bylo nutno porušiti povinnost
mlčenlivosti zákonem uznanou; povinnost vědecká
(znalecká) může být tudíž
odepřena v případech §u 321 civilního
řádu soudního odst. 1 čís.
3 a 4, při čemž ovšem bylo nutno stanoviti
povinnost advokátů a notářů,
vypovídati o okolnostech jim zná-. mých v
zájmu ukládání dávky, avšak
jen v mezích co nejužších. K vůli
úplnosti bylo dále vymezeno, nač se povinnost
svědecká (znalecká) vztahuje.
§ 64 vládního návrhu byl vypuštěn
v úvaze, že by ustanovení tato neměla
praktického významu pro uložení dávky,
byla by však s to, poškoditi i pro budoucnost statistická
šetření.
Doplněk připojený k tomuto §u jest důsledkem
úpravy vzájemného poměru dávky
z majetku a poplatků dědických.
Od některých obcí došly žádosti
domáhající se přídělu
z očekávaného výtěžku
dávky z majetku pro účely obecní.
Ačkoli se uznává tíseň, v jaké
finance samosprávných sborů jsou, nelze navrhnouti,
aby bylo podobným žádostem vyhověno,
poněvadž by počínání takové
bylo s to zmařiti účel dávkou z majetku
sledovaný.
Jak patrno z celé struktury osnovy, přidržuje
se tato v mnohém zákona o osobních daních,
a jest jmenovitě celé řízení
trestní i všeobecná ustanovení, pak
řízení vyměřovací a
odvolací z tohoto zákona převzato, resp.
má ho býti analogicky užíváno.
Zákon z 25. října 1896, čís.
220 ř. z. neplatí posud na Slovensku a Podkarpatské
Rusi. Nutným důsledkem zavedení zákona
o dávce z majetku a dávce z přírůstku
na majetku bylo by převzetí v zákoně
tomto citovaných ustanovení zákona o os.
daních. To bylo by částečně
usnadněno, kdyby osnova zákona necitovala, nýbrž
přímo recipovala a v textu uváděla
dotyčná ustanovení zákona o os. daních.
Ale ani tento postup nebyl by býval účelný,
poněvadž nelze prostě se přenésti
přes zařízení na Slovensku již
stávající. l tam máme daň z
příjmu (dôchodkovou), třeba posud nedokonale
vybudovanou a komise, které ji ukládají.
Bylo by proto účelno, ustanovení tamní,
pokud jsou s ustanoveními našeho zákona o os.
daních obdobná, pro Slovensko podržeti. Rovněž
tak jest tomu v řízení trestním s
tím ovšem podstatným rozdílem, že
o otázce viny po vyšetřování
provedeném finančním úřadem
rozhoduje soud nadaný pravomocí ve věcech
finančních.
Byl učiněn pokus osnovu vládní doplniti
citováním obdobných ustanovení zákonův
uherských, v těch případech pak kde
jich není, stylisovati ustanovení pro Slovensko
převzatá ve zvláštních paragrafech.
Pokus tento nelze však nazvati zdařilým proto,
poněvadž by byla v zákoně citována
vedle ustanovení rakouských zákonů
i ustanovení zákonů uherských na Slovensku
posud platných, vedle toho pak by jednotlivé paragrafy
musili zníti dvojmo: jeden text pro země historické,
druhý text pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Jest sice pravda, že na př. o dani z převodu
vydán byl pro Slovensko zvláštní zákon,
v němž stanoveny odchylky pro Slovensko platné.
Co však bylo možno při zákonu o dani z
obratu, nelze provésti při osnově tak obsáhlé,
jako jest osnova zákona o dávce z majetku.
Nezbývá tedy jiného východiska, než
uzákoniti osnovu v nynější formě
pro celý stát, zmocniti však ministra financí,
aby ve srozumění s ministrem pro sjednocení
zákonodárství a organisace správní,
pokud jde o Podkarpatskou Rus ve srozumění se chefem
civilní správy Podkarpatské Rusi, aby při
slušná ustanovení zákonů v osnově
citovaných v platnost uvedl, pokud jsou obdobná
ustanovení zákonů, posud na Slovensku a v
Podkarpatské Rusi platných, podle těchto
je upravil neb doplnil a vše potřebné zařídil.
Rozpočtový výbor je si vědom toho,
že nepředkládá dílo dokonalé.
Neměl vyzkoušených vzorů, neměl
spolehlivého podkladu statistického, neměl
jistoty o dalším vývoji našeho hospodářského
života a konečně neměl času k
všestrannému šetření a uvažování
o možnostech a důsledcích předlohy tak
dalekosáhlé a výjimečné.
Provedení tohoto zákona bude vyžadovati obsáhlých
příprav a opatření, jakož i velmi
přesného a zapracovaného aparátu berního.
Bude velmi odpovědným úkolem finační
správy, jejíž pohotovost není dodnes
bohužel taková, abychom mohli být po této
stránce klidni. Zákon naprosto žádá
rychlé a přesné provedení a finanční
správa musí se sorganisovati ve velmi energické
a výkonné těleso.
Rozpočtový výbor uložil vládě
řadu přípravných opatření,
o nichž se zmiňuje zpráva; jedno z nich je
formulováno v resoluci pana Ulricha, jejíž
přijetí rozpočtový výbor doporučuje:
Vláda se vyzývá, aby se postarala o to, aby
v odhadních komisích, zřízených
podle § 34 t. z. byly zastoupeny všechny vrstvy poplatnictva
ve smyslu § 179 posled. odst. zákona ze dne 15. října
1896, č. 220 ř. z.
Rozpočtový výbor navrhuje, aby
Národní shromáždění předloženou
osnovu i resoluci -schválilo.