Národní shromáždění československé 1918 – 1920

o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Tato ustanovení jednacího řádu poslanecké sněmovny mohou býti změněná autonomním (§ 37 2. věta úst. list.) usnesením poslanecké sněmovny:

§ 2, odst. 2.;

ustanovení § 5 o počtu místopředsedů, zapisovatelů a pořadatelů, jakož i skrutátorů;

§ 9 vyjímaje ustanovení a) a b);

§ 14, odst. 1.;

§15, 16 a 17;

§ 25, odst. 2.; § 29; §§ 31, 32, 33, 34 a 36;

§ 40, odst. 1. a 2.; § 43 a 44; § 45 vyjma odst. 6.;

§§ 61 a 62;

§§ 67 a 70;

§§ 71 a 72;

§u 73 vyjma odst. 1. a § 74.

(2) Návrhy na autonomní změnu těchto ustanovení neb doplnění řádu jednacího v mezích zákona projednávají se ve sněmovně poslanecké jako osnovy zákonů.

(1) Zákon o jednacím řádu poslanecké sněmovny nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení a provede jej ministr vnitra.

Jednací řád sněmovny poslanecké.

Počet poslanců určují ústavní zákony. Jak se nahrazují mandáty uprázdněné stanoví zákon o řádu volení do poslanecké sněmovny ze dne 29. února 1920, č. 123 sb. z. a n.

(1) Poslanci jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací sněmovních.

(2) Pro každou schůzi plnou i výborovou vyloží se presenční listina, do níž přítomní poslanci se podepíší.

(3) Onemocní-li poslanec, oznámí to předsedovi; trvá-li nemoc déle než týden, předloží vysvědčení lékařské.

(4) Dovolenou do sedmi dnů dává předseda, o delší dovolené rozhoduje sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním.

(5) Poslanec obdrží jako úřední průkaz legitimaci opatřenou fotografií a podepsanou předsedou sněmovny a zapisovatelem.

(1) Nezúčastní-li se člen výboru bez platné omluvy tří za sebou jdoucích schůzí výboru, ztrácí mandát výborový a polovici náhrady podle § 82 mu příslušející pro měsíc nejblíže následující.

(2) Nezúčastní-li se poslanec bez platné omluvy šesti plenárních schůzí za sebou jdoucích, ztrácí nárok na celou náhradu podle § 82 pro měsíc nejblíže následující.

(3) Byl-li poslanec v témže roce třikráte podle odst. 2 pokutován, přikáže předseda sněmovny věc výboru imunitnímu, aby podal sněmovně zprávu s návrhem. Výbor tento může navrhnouti ztrátu nároků podle § 82 nejvýše pro 6 měsíců nejblíže následujících; o návrhu imunitního výboru rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.

(4) Ve všech případech budiž dána poslanci možnost, aby se v dané lhůtě vyjádřil.

(1) Sněmovna schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolána byvši presidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny (§ 28 úst. list.).

(2) Zasedání sněmovny se začíná a končí vždy zároveň se zasedáním senátu (§ 29 úst. list.).

(3) Zasedání sněmovny se končí neb odročuje a sněmovna se rozpouští prohlášením presidenta republika (§§ 30 a 31 úst. list.).

(4) Skončilo-li se zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje sněmovna při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce sněmovní přerušují, tím veškeré věci, o nichž sněmovna již před tím konečného usnesení neučinila, přestávají býti předmětem jednání sněmovny. Po takovém přerušení prací sněmovních může se v novém zasedání táž sněmovna jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru za souhlasu vlády usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne sněmovna bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které sněmovna prohlásila permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání, souhlasí-li vláda.

(5) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích sněmovny pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.

(1) Nově zvolená sněmovna se ustavuje v plné schůzi.

(2) Schůzi tu zahájí předseda vlády, přijme slib poslanců (§ 6, odst. 1) dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá.

(3) Přijme-li předseda volbu, vykoná ve sněmovně do rukou předsedy vlády slib (§ 7), ujme se předsednictví, dá provésti volbu 4 místopředsedů, 10 zapisovatelů a 4 pořadatelů, načež místopředsedové vykonají do rukou předsedových slib (§ 7).

(4) Sčítání hlasů provedou čtyři skrutátoři jmenovaní předsedou vlády z poslanců.

(5) Všechny tyto volby jsou prozatímní; volby konečné vykonají se po uplynutí jednoho měsíce po schůzi ustavující a platí na celé volební období, leč, že by na začátku nového zasedání nadpoloviční většina všech poslanců písemně žádala o nové volby; k žádosti té položí se volby na pořad příští schůze.

(1) Poslanci vykonají v prvé schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedy vlády slib podle § 22 úst. list. tímto způsobem: Dříve než poslanec vstoupí do jednací síně, prohlásí v sněmovní kanceláři, ku které národnosti se hlásí podpíše tam prohlášení obsahující tento slib, což mu kancelář sněmovní na certifikátu potvrdí a tím je mu zjednán přístup do schůze; ve schůzi pak předseda vlády dá přečísti formuli slibu a poslanci na jeho vyzvání jednotlivě podáním ruky a slovem: »Slibuji« slib složí (§ 49, odst. 6).

(2) Poslanci, kteří vstoupí do sněmovny později, vykonávají stejným způsobem slib do rukou předsedy sněmovny.

(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 úst. list.), kterou prohlásí v prvé chůzi předseda vlády, jinak předseda sněmovny.

(1) Předseda a místopředsedové slibují, »že budou zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí«.

(1) Předseda s místopředsedy tvoří předsednictvo, jemuž přísluší vésti sněmovnu a spravovati věci jí se týkající.

(2) Své úkoly vykonává předsednictvo:

a) v plných schůzích,

b) předsedou neb úřadujícím místopředsedou.

(3) Pomocnými orgány předsednictva jsou:

a) zapisovatelé,

b) pořadatelé,

c) kancelář sněmovní a těsnopisecká,

d) kancelář knihovní.

(4) Předseda a předsednictvo úřadují po skončení funkčního období sněmovního až do prvé schůze nově zvolené sněmovny.

(1) Plná schůze předsednictva usnáší . se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy:

a) o výkladu jednacího řádu;

b) o odnětí náhrady poslanci nedbalému (§ 3.), neb vyloučenému (§ 52.);

c) o organisaci kanceláře sněmovní, těsnopisecké a knihovní (§ 14.);

d) o době a pořadu jednání schůzí sněmovny, pokud jich sněmovna sama neurčila; e) o pořadí, v jakém místopředsedové úřadují na místě předsedy (§ 11.);

f) o pořadí, v jakém úřadují zapisovatelé (§ 12.);

g) o výdajích v rámci rozpočtu sněmovního;

h) o rozdělení místností v sněmovní budově, o úpravě přístupu posluchačstva na galerii a o způsobu uveřejňování úředních zpráv o jednání sněmovny a výborů;

i) o tisku návrhů (§ 19.);

j) o překladech (§ 49.);

k) o žádostech (peticích) (§ 71.);

l) o zřízení sněmovní stráže (§ 10., odst. 5);

m) o vyloučení projevů hrubě urážejících mravnost, projevů velezrádných a bezpečnost státu ohrožujících z návrhů, dotazů, interpelací a zpráv těsnopiseckých.

(2) Předsednictvo je způsobilé se usnášeti za přítomnosti aspoň poloviny svých členů a usnáší se prostou většinou hlasů; předseda hlasuje spolu a při rovnosti hlasů hlas jeho rozhoduje.

(1) Předseda svolává plné schůze sněmovny, řídí je, pečuje, aby zachován byl jednací řád a pořádek při schůzích, dává slovo, stanoví a klade otázky při hlasování a prohlašuje jeho výsledek.

(2) Kdyby byl porušen pořádek ve schůzi, přeruší nebo skončí schůzi; ruší-li schůzi posluchači, dá rušitele vyvésti z galerie a je-li potřeba, vykliditi galerii.

(3) Předseda ukončuje schůzi a při tom podle usnesení předsednictva navrhuje den, hodinu a pořad jednání schůze příští. O námitkách proti tomu neb o návrzích na doplnění nebo na změnu navrženého jednacího pořadu rozhodne se bez rozpravy prostým hlasováním.

(4) Předseda zastupuje sněmovnu na venek a podpisuje spolu s jedním zapisovatelem a sněmovním tajemníkem listiny dávané sněmovnou. Předsedovi je bezprostředně podřízena kancelář sněmovní a těsnopisecká, jakož i knihovní.

(5) K výkonu úředních opatření, i v případech § 52, slouží předsedovi stráž, kterou opatří pro každé zasedání předsednictvo v dohodě s ministerstvem vnitra; tato stráž podléhá v této své činnosti jakožto sněmovní stráž výhradně předsedovi.

(1) Místopředsedové zastupují předsedu na jeho příkaz se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí usneseném předsednictvem.

(1) Zapisovatelé dohlížejí na hlasování a konání voleb, sčítají hlasy, provádějí losování a výsledek ohlašují předsedovi; ověřují zápisy jednací, podpisují spolu listiny sněmovní a dohlížejí na kancelář těsnopiseckou. Úřadují v pořadí určeném předsednictvem.

(1) Pořadatelé jsou povinni pečovati pořádek v síni i v budově sněmovní.

(1) K sněmovní kanceláři, jejíž ředitelem je sněmovní tajemník, patří jeho zástupce a potřebný počet úředníků konceptních, účetních a odborných kancelářských. Sněmovní kancelář zřizuje zápisy, vyřizuje usnesení schůzí a sněmovních orgánů, pokud to uloženo není činitelům jiným, spravuje archiv a opatřuje službu účetní, pokladní a kancelářskou. Kancelář vede také listiny o volbách. (Část IX.)

(2) Jak se ustanovují úředníci kanceláře sněmovní, těsnopisecké a knihovní, jakož i zřízenci a jak se upraví právní a hmotné jejich poměry, ustanoví zvláštní zákon.

(1) Za příslušníka klubu považuje se poslanec, jenž spolu s předsednictvem dotčeného klubu ohlásí písemně sněmovní kanceláři, že je členem neb hospitantem klubu a zůstává jím potud, pokud poslanec neb předsednictvo klubu neohlásí stejným způsobem, že poslanec přestal býti členem klubu.

(1) Podpíše-li předseda klubu nebo jeho zástupce jménem klubu volební lístek při volbě podle § 63., má se za to, že podepsali všichni členové klubu. Prohlásí-li hospitant písemně v sněmovní kanceláři, že jej pravoplatně zastupuje předsednictvo klubu, v němž hospituje, má se za to, že podpis předsednictva klubu zastupuje i podpis hospitantův.

(1) Předsednictvo přibírá podle potřeby ke svým poradám předsedy klubů s hlasem poradním.

(1) Sněmovna jedná:

1. o zprávách a podnětech presidenta republiky (§ 64 č. 6. úst. list.);

2. o návrzích a prohlášeních vlády;

3. o osnovách zákonů a usneseních došlých ze senátu;

4. o návrzích předsedy a poslanců;

5. o zprávách výborů a stálého výboru Národního shromáždění podle § 54 úst. list.);

6. o dotazích;

7. o žádostech (peticích) a 8. provádí volby jí příslušející.

(1) Návrhy vládní, pak samostatné (iniciativní) návrhy poslanců, podané písemně ve sněmovní kanceláři a podepsané aspoň 20 jinými poslanci se vytisknou a rozdají co nejdříve poslancům. Návrh musí obsahovati přesnou formulaci toho, na čem se má sněmovna usnésti a musí míti náležitosti § 41, odst. 2. úst. list. Návrhy bez dostatečného počtu podpisů, nedostatečné formulované a bez náležitostí § 41, odst. 2. úst. list. nejsou předmětem jednání.

(2) Je-li návrhů tolik neb jsou-li tak rozsáhlé, že včasné rozmnožení jich tiskem působí značné obtíže, může předsednictvo upustiti od úplného jich vytištění a místo toho rozdati seznam těchto návrhů se stručným označením obsahu a s tím, že v úplné návrhy lze nahlédnouti v sněmovní kanceláři.

(1) Když ,byl vládní návrh rozdán, přikáže jej předseda ve schůzi příští výboru, jejž považuje za příslušný.

(2) Navrhne-li některý poslanec, aby vládní návrh přikázán byl výboru jinému než předsedou určenému, rozhodne o tom sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.

(3) Vláda může své návrhy odvolati, dokud sněmovna nepřikročila ke druhému čtení.

(1) Samostatné návrhy poslanců nutno podati písemně ve sněmovní kanceláři; když byly tiskem rozdány, přikáže je předseda výboru iniciativnímu.

(2) Jakmile byly tiskem rozdány, nemohou býti odvolány. Byly-li pravoplatně iniciativním výborem nebo v prvém či druhém čtení zamítnuty, nemohou býti znovu podány, dokud neuplynulo šest měsíců od zamítavého usnesení.

(3) Nedotčeno je ustanovení §u 44 odst. 3. úst. list.

(1) Počátkem prvého zasedání zvolí sněmovna tyto výbory:

a) výbor iniciativní;

b) výbor rozpočtový.

(2) K návrhu vlády nebo k písemnému návrhu nejméně 21 poslance může zřídit sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním i výbory jiné a stanoví, kolik členů mají. Předseda určí, kdy a kde mají konati prvou schůzi (ustavující).

(3) Sněmovna se může k návrhu vlády, předsedy, neb 21 poslance usnésti bez rozpravy prostým hlasováním, že určitý výbor jest permanentní (§ 4, odst. 4.).

(1) Výbor iniciativní zkoumá samostatné (iniciativní) návrhy poslanců předběžně, a je povinen rozhodnouti, neurčila-li mu sněmovna lhůty kratší, do 30 dnů po tom, co návrh mu byl přikázán. Bylo-li zasedání sněmovní mezi touto lhůtou skončeno, počítá se nová lhůta ode dne, kdy počne nové zasedání.

(2) Předseda iniciativního výboru přikáže návrh některému členu jako zpravodaji; je-li námitka proti osobě zpravodajově, zvolí zpravodaje výbor bez rozpravy prostým hlasováním. Menšina, která hlasovala proti osobě zvoleného zpravodaje, má právo zvoliti si koreferenta. K věci promluví pouze referent a koreferent; k návrhu předsedově může výbor bez rozpravy prostým hlasováním pro referenta a koreferenta obmeziti dobu řeči, ne však pod 10 minut. Výbor rozhodne bez dalšího rokování prostým hlasováním o tom, zda návrh přikazuje k řádnému projednání výboru, jejž považuje za příslušný či zda návrh se zamítá. O usnesení vyrozumí výbor předsedu sněmovny a prvého z navrhovatelů.

(3) Kterýkoliv z navrhovatelů může do 3 dnů po tom u předsedy sněmovny navrhnouti, aby sněmovna zamítavé usnesení iniciativního výboru změnila, načež předseda v jedné z nejbližších schůzí sněmovně věc předloží. Sněmovna rozhodne bez rozpravy prostým hlasováním.

(4) Vyhoví-li sněmovna návrhu, přikáže předseda návrh výboru, který uznává za příslušný.

(5) K návrhu předsedovu může se sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, že rozhodne o různých návrzích iniciativních jediným hromadným hlasováním.

(6) Návrhy, o nichž iniciativní výbor včas nerozhodl, přikáže předseda sněmovny na návrh kteréhokoli z navrhovatelů výboru, jejž za příslušný považuje.

(1) Kromě vlastních osnov rozpočtových a berních sluší každou osnovu zákona nebo návrh, kterými se zatěžuje státní pokladna nad rozpočet již povolený, i když je projednal výbor jiný, postoupiti před vytištěním zprávy dotčeného výboru a před projednáním jejím v plné schůzi výboru rozpočtovému, aby o ní podal zprávu s hlediska úhrady.

(1) Předsedou sněmovny označený člen výboru řídí volbu předsedy. Kromě předsedy zvolí výbor jednoho až tří náměstky a jednoho až tři zapisovatele; výsledek voleb sdělí předseda sněmovny kanceláři, aby se oznámil sněmovně. V případech důležitých může výbor svolati předseda sněmovny.

(2) Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoli písemně žádati za nové volby všech neb některých funkcionářů výboru; to platí i o zpravodaji (§§ 30 a 33, odst. 1.). Nové volby vykonají se ihned.

(3) Pro jednání výboru platí obdobně pravidla daná pro plnou schůzi sněmovní, pokud není zvláštních ustanovení, a předsedovi výboru příslušejí ohledně řízení jednání a disciplinárních prostředků obdobná práva jako předsedovi sněmovny.

(4) Jde-li o návrhy krátké a jednoduché a usnadní-ji se tím jednání, může předseda připustiti, aby se podávaly ústně, nepodá-li většina přítomných členů výboru proti tomu písemně námitky.

(5) Usnesení výboru o návrzích formálních, dále, o všech návrzích, kterými se nenavrhují věcné změny neb doplňky k projednávané věci, děje se vždy, i když to výslovně v jednacím řádě ustanoveno není, bez rozpravy prostým hlasováním, leč by se na rozpravě usnesl výbor bez rozpravy prostým hlasováním.

(6) Výbor může se bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, že jednání jest důvěrné.

(1) O každé schůzi pořídí zapisovatel jednací zápis a podpíše jej s předsedou. Zápisy s presenční listinou se odevzdají, jakmile jich ve výboru není třeba, sněmovní kanceláři.

(2) Výbor se může se souhlasem předsedy sněmovny bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, aby o jeho jednání byl sepsán záznam těsnopisný.

(3) Výbor se může bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, že jeho jednání se neuveřejní.

(1) Členové vlády, úředníci jimi povolaní a předseda sněmovny jsou oprávněni dostaviti se do schůzí výborových a ujmouti se tam slova kdykoli, jakož i činiti návrhy.

(2) Usnesl-li se výbor, aby se některý ministr osobně dostavil do jeho schůze, pozve jej předseda výboru do schůze podle usnesení (§ 40 úst. list.), aby žádaná vysvětlení podal. Usnesení stane se bez rozpravy prostým hlasováním.

(3) Poslanci mají právo býti přítomni při jednání výborů, ač-li se výbor neusnesl, že jeho jednání jest důvěrné (§ 25, odst. 6.); sněmovna má právo toto usnesení k návrhu 21 poslance bez rozpravy prostým hlasováním změniti.

(4) Při jednání o rozpočtu, o věcech daňových a o povolení branců, přítomnost senátorů nesmí býti vyloučena.

(1) Výbor může se souhlasem předsedy sněmovny ke svým poradám přizvati jiné osoby jako znalce a rádce s hlasem poradním. Usnesení to děje se bez rozpravy prostým hlasováním. Osobám těm přísluší náhrada stravného a hotových výloh, pokud nejsou úředníky státními; o zvláštní odměně úředníkům státním, pokud nejsou vysláni vládou, rozhoduje předsednictvo.

(2) Usnesením výboru může předseda nebo zpravodaj býti zmocněn, aby k svědectví o věci povahy veřejné, kterou výbor z usnesení sněmovny vyšetřuje neb o níž jedná, předvolal a ve schůzi neb mimo schůzi vyslechl neb soudem dožádaným vyslechnouti dal svědky. O povinnosti svědčiti, o opatřeních donucovacích, o právu odpírati výpověď a o nárocích na svědečné platí pro tyto svědky ustanovení řádu trestního s tím rozdílem, že veřejní úředníci nemohou odepříti výpovědi z důvodů úředního tajemství; člen Národního shromáždění může odepříti svědectví též z důvodu § 26. úst. list.

(3) Zápis o výslechu výborem, předsedou nebo zpravodajem vede zapisovatel výboru nebo úředník sněmovní kanceláře.

(4) Křivá výpověď svědkova je trestná jako křivá výpověď před soudem.

(5) O donucovacích opatřeních rozhodne soud dožádaný, po případě soud bydliště svědkova.

(1) Poslanec zvolený do výboru je povinen volbu přijmouti, leč by byl již členem dvou jiných výborů.

(2) Člen výboru je povinen schůzí pravidelně se zúčastniti.

(3) Pozbude-li poslanec pro nedbalost mandátu výborového a nebo nemůže-li onemocněv či maje dovolenou více než 3 neděle se zúčastniti jednání výborového, požádá předseda výboru předsedu sněmovny za novou volbu.

(1) Předseda výboru přidělí návrh výboru přikázaný některému členu jako zpravodaji pro výbor; je-li proti tomu námitka, zvolí si zpravodaje výbor bez rozpravy prostým hlasováním,

(1) Výbor jedná za přítomnosti aspoň třetiny členů a usnáší se platně prostou většinou přítomných, počítaje v to předsedajícího, jenž odevzdává hlas naposled; při rovnosti hlasů jest návrh zamítnut.

(2) Dokud není rozdána zpráva výborová sněmovně, může výbor odvolati své usnesení, když se pro to vysloví schůze jednomyslně neb většina přítomných aspoň tolika hlasy, kolika bylo učiněno usnesení dřívější; o návrhu na odvolání usnesení rozhoduje výbor bez rozpravy prostým hlasováním, leč by se na rozpravě usnesl výbor bez rozpravy prostým hlasováním.

(1) Závisí-li návrh výboru v hlavní věci na nějaké otázce předběžné, může výbor navrhnouti sněmovně, by rozhodla dříve tuto otázku a odročiti rozpravu až do tohoto rozhodnutí.

(1) Zpravodaj výborem zvolený přednáší věc ve výboru, sepíše o výsledku porady odůvodněnou zprávu, a když ji výbor schválil, hájí ve sněmovně usnesení výboru. Výbor může zmocniti zpravodaje a předsedu, aby sami důvodovou zprávu vypracovali a přímo sněmovně podali. Zprávu podpíše předseda a zpravodaj.

(2) Zpráva odevzdá se kanceláři sněmovny a vytiskne se za dohledu zpravodaje.

(3) Rozdanou zprávu může výbor vzíti zpět jen svolí-li sněmovna prostým hlasováním bez rozpravy.

(4) Menšina výboru čítající aspoň pětinu členů může sepsati pro sněmovnu zvláštní zprávu, kterou však třeba odevzdati kanceláři sněmovní zavčas tak, aby mohla býti dána do tisku současně se zprávou výborovou. Není přípustno zřizovati pro sněmovnu zvláštního zpravodaje menšiny.

(1) Byl-li návrh odevzdán dvěma či několika výborům, může býti o něm jednáno současně. Výbory mohou zříditi k poradě o takovém návrhu společnou komisi, v níž zúčastněné výbory jsou zastoupeny stejným počtem členů; výbory samy pak schvalují zprávu pro plenum.

(2) Nedohodnou-li se výbory o zprávě společné, podá každý výbor zprávu zvláštní.

(3) Výbor rozpočtový, jemuž přikázán byl podle § 24 návrh v jiném výboru již projednaný, připojí ke zprávě svou zprávu s hlediska úhrady.

(1) Sněmovna může k návrhu předsedovu prostým hlasováním bez rozpravy výboru přikázati, aby o návrhu podal zprávu do určité lhůty. Příkaz ten může dát sněmovna kdykoli, i když výbor již o věci jedná.

(2) Není-li zpráva ve lhůtě podána, aniž výbor žádal o prodloužení lhůty, anebo nebyla-li lhůta prodloužena, může předmět býti dán na jednací pořadí beze zprávy výborové. Zpravodaje určí v tom případě předseda sněmovny.

(1) Výbor může navrhnouti, aby návrh byl přikázán výboru jinému. O tom sněmovna rozhodne k dotazu předsedovu bez rozpravy prostým hlasováním.