Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby provedeny byly §§ 5, 9, 11, 12 a 13 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. z. a nař. (zákona záborového), vydávají se tato ustanovení:

Pozemkový úřad má právo vykonati na zabraném pozemkovém majetku všechny přípravné práce, které mají sloužiti k tomu, aby byl vypracován plán pro přejímání a přidělování zabraného majetku.

Vykonávaje právo určené v § 5. záborového zákona, oznámí pozemkový úřad vlastníku zabraného majetku pozemkového, které jeho nemovitosti rozhodl se právě převzíti podle svého pracovního plánu.

Oznámení to podá pozemkový úřad u soudu, v jehož knihách nemovitosti přejímané jsou zapsány.

Jsou-li přejímané nemovitosti zapsány v knihách u několika soudů, podá pozemkový úřad oznámení toliko u jednoho z nich a připojí pro ostatní soudy potřebné stejnopisy.

Soud, u něhož bylo podáno oznámení podle § 2., nařídí poznámku zamýšleného převzetí ve svých knihách a doručí vlastníku nemovitostí podle předpisů o doručování žalob oznámení s vyzváním, aby se u téhož soudu do 30 dnů ode dne doručení písemně vyjádřil, zda uplatňuje u nemovitostí ku převzetí určených své právo podle § 11. záborového zákona, jinak že se bude míti za to, že souhlasí se zamýšleným převzetím.

Je-li více soudů knihovních, dodá soud, jemuž oznámení bylo učiněno, po jednom stejnopisu příslušným soudům, aby vykonali poznámku zamýšleného převzetí ve svých knihách a vyrozuměli o tom strany.

Vyjádření vlastníkovo dodá soud bez usnesení pozemkovému úřadu.

Proti usnesení povolujícímu poznámku a vyzývajícímu vlastníka k vyjádření není opravného prostředku.

Nemůže-li soud doručiti oznámení pozemkového úřadu vlastníku nebo jeho zákonnému zástupci, zejména z důvodů, že pobyt jejich není znám nebo že se zdržují v cizině, ustanoví jim na jich vrub opatrovníka (opatrovníka nepřítomného), pokud neoznámí pozemkovému úřadu plnomocníka, bydlícího v obvodu Československé republiky.

Ustanovení opatrovníka vyhlásí soud vývěskem na úřední desce a uveřejní jednou v úředním listě.

Doručením oznámení opatrovníkovi jest vlastník platně vyrozuměn o zamýšleném převzetí.

Lhůta k vyjádření (§ 3. odst. 1.) počíná tu dnem, kdy oznámení bylo doručeno soudem opatrovníku.

Pozemkový úřad rozhoduje o vyjádření vlastníkově, přihlédá k ustanovení § 11. záborového zákona, k místní potřebě a k účelu, pro nějž nemovitosti rozhodl se převzíti.

Pozemkový úřad může bez dalšího šetření zamítnouti žádost:

1. jestliže nemovitosti přejímané od téhož vlastníka přesahují výměru uvedenou v §u 2. záborového zákona a v žádosti vykoná se právo na výměru pod 150 ha zemědělské půdy neb 250 ha půdy vůbec s výhradou, že právo na zbytek do 150 ha zemědělské půdy neb 250 ha půdy vůbec uplatňováno bude později neb u jiného majetku pozemkového téhož vlastníka;

2. jestliže již jednou vlastník (užívatel, opatrovník) vykonal právo dle § 11. záborového zákona u jiných nemovitostí než právě přejímaných a pozemkový úřad vyhověl žádosti a rozhodl, že ponechává vlastníku do svobodného vlastnictví jiné zvolené nemovitosti o výměře nejméně 150 ha zemědělské půdy neb 250 ha půdy vůbec;

3. jestliže pozemkový úřad již dříve a u jiných nemovitostí ponechal vlastníku po rozumu § 11. záb. zákona do svobodného vlastnictví sice výměru menší než 150 ha zemědělské půdy neb 250 ha půdy vůbec, avšak vlastník vzdal se u pozemkového úřadu nároku na zbytek, doplňující výměru právě uvedenou.

Spoluvlastníci přejímaných nemovitostí jsou povinni nejpozději ve svém vyjádření jmenovati pozemkovému úřadu zmocněnce pro doručení dalších vyřízení, bydlícího v Československé republice, jinak doručí pozemkový úřad další vyřízení pro ně platně jednomu z nich v tuzemsku bydlícímu.

Vyhoví-li pozemkový úřad vlastníkově žádosti ve příčině všech nebo některých nemovitostí, jež hodlal převzíti, vyrozumí kromě vlastníka také soud, v jehož knihách jsou tyto nemovitosti zapsány, s návrhem, aby poznámka zamýšleného převzetí byla vymazána nebo omezena na nemovitosti, které mají býti převzaty.

Jestliže nemají býti převzaty všechny nemovitosti, tvořící knihovní těleso, dlužno v poznámce vyjmenovati nemovitosti přejímané, leč že by šlo o všechny pozemky knihovního tělesa, ležící v jedné a téže katastrální obci. V tomto případě postačí, jestliže poznámka obsahuje označení katastrální obce a okolnost, že všechny pozemky mají býti převzaty.

Poznámka zamýšleného převzetí působí jako poznámka zamýšleného odepsání nemovitostí, pokud nezahrnuje všech nemovitostí ve vložce zapsaných, a spolu jako poznámka vyvlastnění.

K návrhu pozemkového úřadu vyslechne soud, u něhož bylo podáno oznámení dle § 2., osoby jemu označené o jejich nárocích vůči vlastní nemovitostí přejímaných z poměru služebního neb zaopatřovacího a vlastníka nemovitostí a sdělí výsledek pozemkovému úřadu.

Přejímá-li pozemkový úřad jen jednotlivé nemovitosti knihovního tělesa, vyzve na jeho návrh knihovní soud věřitele a oprávněné usnesením, jež doručí se dle předpisů o doručování žalob, aby se do 14 dnů vyjádřili, souhlasí-li s odepsáním bez závad.

Vyjádření oznámí soud pozemkovému úřadu; není-li sám soudem, který jest povolán rozvrhnouti přejímací cenu, sdělí také jemu výsledek vyzvání.

K pohledávkám věřitelů, kteří buď svolili k odepsání bez závad anebo ve lhůtě se nevyjádřili, nepřihlíží se při rozvrhu přejímací ceny za tyto nemovitosti.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, budiž před skutečným převzetím zabraného majetku pozemkovým úřadem dána osobám na něm hospodařícím výpověď aspoň 6měsíční.

Zpravidla budiž dána výpověď tak, aby osoby na přejímaném majetku hospodařící mohla skončiti práce sklizňové. Byla-li dána výpověď až do skončení sklizňových prací, jest posledním dnem výpovědní lhůty 30. září téhož roku.

Z moci úřední může pozemkový úřad zkrátiti dobu výpovědní (§ 12), jestliže na nemovitostech, jež mají býti převzaty, bylo úředně zjištěno špatné hospodaření a když pro krátkost doby, ve které převzatá půda má býti přidělena, není záhodno uvaliti úřední správu.

Výpovědi není zapotřebí:

1. jde-li o majetek, na němž hospodaří stát;

2. dohodne-li se pozemkový úřad s vlastníkem a osobami, oprávněnými hospodařiti, o převzetí bez výpovědi;

3. jde-li o nájemce neb pachtýře na majetku, jenž má býti převzat, jestliže smlouvy nájemní neb pachtovní jsou proti státu bez právních následků (bezúčinny) dle §§ 7. a 18. záborového zákona;

4. rozhodl-li se pozemkový úřad převzíti spolu s určitými nemovitostmi také závazky a práva ze smluv pachtovních. Avšak i v tomto případě zachovává se pozemkovému úřadu právo, kdykoliv později výpovědí zrušiti poměr pachtovní podle předpisů tohoto zákona bez ohledu na smlouvu pachtovní.

Bez výpovědi nastane skutečné převzetí zabraného majetku, jestliže na nemovitostech k převzetí určených hospodaří již osoby, jimž mají se dostati přídělem. Postačí, bude-li vyrozuměn vlastník pozemkovým úřadem o tom, které nemovitosti se přejímají a který den platí za den převzetí.

Výpovědí danou dle předchozích ustanovení není dotčeno provádění zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 sb. z. a n. o hospodaření na zabraném pozemkovém majetku a zůstávají v platnosti všechna opatření pozemkového úřadu učiněná před výpovědí.

Výpověď dává pozemkový úřad anebo příslušná obvodová úřadovna.

Stížnost podaná proti výpovědi obvodové úřadovny k pozemkovému úřadu nezastavuje běh lhůty výpovědní.

Výpověď osobě hospodařící doručuje se okresním soudem, v jehož obvodu leží vypovězené nemovitosti. Jsou-li nemovitosti vypovědí postižené v obvodu několika okresních soudů, jest příslušný ten okresní soud, v jehož obvodu má osoba hospodařící své řádné bydliště, jinak okresní soud, v jehož obvodu jest podstatná část nemovitosti (dvůr a pod.).

Soud doručí ihned výpověď osobě hospodařící do vlastních rukou, a je-li tato rozdílná od vlastníka, také jemu, pak pozemkovému úřadu s označením dne doručení osobě hospodařící.

Výpovědní lhůta běží ode dne doručení hospodařící osobě.

O doručení výpovědi opatrovníku platí obdobně ustanovení §u 4.

Hospodaří-li vlastník na přejímané nemovitosti, může pozemkový úřad sloučiti vyrozumění vlastníka o zamýšleném převzetí spolu s výpovědí.

Proti výpovědi přísluší osobě hospodařící do 14 dnů ode dne doručení výpovědi stížnost k nadřízenému soudu z důvodů, že nebylo šetřeno ustanovení tohoto zákona. Soud rozhodne v řízení nesporném s konečnou platností.

Stížnost podává se u soudu, jenž výpověď doručil.

Po poznámce převzetí oprávněn jest pozemkový úřad vypověděti také osoby, jež mají práva k nemovitosti přejímané z důvodu poměru nájemního nebo služebnosti bytu, bez rozdílu, zda jmenovaná práva zapsána, jsou v knize veřejné čili nic.

Všeobecné a zvláštní předpisy, vydané o výpovědních lhůtách k zrušení nájemního poměru, platí pro výpovědi dle odst. 1.

Je-li vedena na nemovitosti výpovědí postižené exekuce vnucenou správou, budiž vyrozuměn o výpovědi také vnucený správce a exekuční soud. Exekuční vnucená správa skončí uplynutím lhůty výpovědní také tehdy, jestliže uvalena byla na dotčené nemovitosti po doručení výpovědi osobě hospodařící.

Dokud nebylo vloženo vlastnické právo pro stát nebo pro osobu, které byla nemovitost přidělena neb směnou zcizena, může býti dána výpověď jen, když byla poznámka záboru neb zamyšleného převzetí vykonána neb aspoň současně s výpovědí se vykoná.

Každou výpověď, vyjímajíc výpovědi dle § 21, vyhlásí soud na desce soudní a na návrh pozemkového úřadu uveřejní v úředním listě.

Vyhláška musí obsahovati:

1. označení, že jde o výpověď danou státem za účelem skutečného převzetí dle § 13 záborového zákona,

2. označení nemovitostí výpovědí postižených podle jejich místního názvu,

3. označení počátku a skončení doby výpovědní.

Úřady vyměřující a ukládající osobní a věcné daně přímé jsou povinny sděliti pozemkovému úřadu všechna daňová data týkající se nemovitostí přejímaných a vypověděné osoby hospodařící.

Týká-li se výpověď celého knihovního tělesa, vyrozumí soud o výpovědi také příslušný úřad v odstavci prvém jmenovaný jedním stejnopisem výpovědi.

Kde bylo podle tohoto zákona poznamenáno zamýšlené převzetí zabraného majetku státem, provedou na návrh pozemkového úřadu soudy vklad práva vlastnického pro stát Československé republiky s odvoláním na § 1 záborového zákona a na toto zákonné ustanovení.

Právo nakládati tímto majetkem jménem státu náleží pozemkovému úřadu v mezích záborového zákona.

Zároveň s vkladem práva vlastnického vymaže soud z moci úřední všechna knihovní břemena a dluhy, pokud pozemkový úřad neučiní jiného návrhu, zejména se zřetelem na pozemkové služebnosti a na ustanovení § 70.

Není-li předmětem převzetí celé knihovní těleso, odepíší soudy přejímané nemovitosti spolu s právy a zapíší je bez přenesení dluhů a břemen knihovních do nových knihovních vložek zřízených u soudu podle místní příslušnosti povolaného za současného vkladu práva vlastnického pro Československou republiku dle odst. 1. §u 26, pokud pozemkový úřad neučinil jiného návrhu, hledíc k ustanovení odst. 3. §u 26.

Rozhodl-li pozemkový úřad již dříve o přídělu, směně neb zcizení převzatých nemovitostí do vlastnictví osob jiných, není potřebí provésti dříve příslušný vklad práva vlastnického pro stát, a soudy převedou na návrh pozemkového úřadu právo vlastnické přímo na nabyvatele pozemkovým úřadem jím označené.

Ustanovení § 26. o výmazu knihovních břemen a dluhů a závadprostém odepsání platí stejně i pro tyto případy.

Dnem vkladu práva vlastnického přecházejí držení, užitky a nebezpečí, jakož i veřejnoprávní povinnosti a převzatá břemena (§ 26 odst. 3.) stejně jako práva spojená s držením převzatých nemovitostí na stát nebo nabyvatele (§ 27). Od téhož dne počíná povinnost pozemkového úřadu úrokovati pohledávky vlastníka a věřitelů zapsané ať současně neb později v náhradové knize jako dluh státu.

Ustanovení §§ 26 až 28 platí též o majetku dosud vázaném, bez ohledu na platná dosud omezení nakládati takovým majetkem.

Po uplynutí 30 dnů od výkonu poznámky zamýšleného převzetí nelze se domáhati žalobou uznání práva vlastnického k nemovitostem převzatým ani vůči státu ani vůči osobám, jimž se dostalo nemovitostí těch přídělem. Nerozhoduje při tom, zda proveden byl ihned po uplynutí této lhůty vklad práva vlastnického čili nic.

V případech, kde na nemovitosti výpovědí postižené zavedena byla exekuční vnucená správa, zruší soud exekuční z moci úřední tuto vnucenou správu dnem, kdy vloženo bylo právo vlastnické pro stát Československé republiky nebo pro nabyvatele dle § 28, nebo bylo-li vloženo později, než byly nemovitosti skutečně převzaty, dnem tohoto převzetí.

Převezme-li pozemkový úřad celé statky, ať po částech nebo najednou, převezme zároveň jako podstatnou část statku bez zvláštní úplaty archivy a registratury patrimoniální a hospodářské správy. Písemnosti rodinné zůstanou v držení dosavadních vlastníků, podrobí-li se podmínkám stanoveným pozemkovým úřadem v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty, pokud jde o umožnění studia jednotlivých listin nebo knih majících význam všeobecně historický.

Pozemkový úřad není povinen převzíti stavby nadbytečné neb s převzatými zemědělskými neb lesními podniky nesouvislé, má však právo v dohodě s vlastníkem nebo správním opatřením, dle potřeby v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty a s ministerstvem financí, pokud bude zapotřebí podpory ze státních prostředků, zaříditi vše, čeho je potřebí k zachování neb udržení takových budov.

Předpisy o poskytování náhrady vlastníku převzatých nemovitostí dle tohoto zákona neplatí, hledíc k § 9 záborového zákona, pro majetek příslušníků nepřátelských států a majetek příslušníků bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské, pokud tomu neodporují mírové smlouvy uzavřené mocnostmi spojenými a přidruženými ve světové válce.

Zvláštním zákonem bude rozhodnuto o selské půdě bezprávně svedené a případech podobných.

Bez náhrady přejímá stát Československé republiky do svého vlastnictví majetek nadací, spočívajících na právech ze šlechtictví zrušeného zákonem ze dne 10. prosince 1918, č. 61 sb. zák. a nař., bylo-li příslušným k tomu ministerstvem jako nadačním úřadem vysloveno, že určitá nadace se zrušuje.

Souhlasu vlády jest zapotřebí, aby pozemkový úřad převzal státní majetek pozemkový, počítajíc k němu i majetek státu bez náhrady připadlý, k účelům zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 sb. z. a n. (zákona přídělového).

Zvláštního finančního zákona jest zapotřebí, převyšuje-li přejímací cena státního majetku v jednom kalendářním roce pozemkovým úřadem převzatého o částku 5 milionů Kč nabývací cenu převzatého zabraného majetku, jejž si stát trvale pro sebe podrží podle § 10 záborového zákona a § 1 přídělového zákona.

Zákonná mez ročních 5 milionů Kč (§ 38) v období 1920 až 1924 v některém roce pozemkovým úřadem nevyužitá zvyšuje se o částky v předcházejících letech nevyčerpané.

Přejímací cenu státního majetku stanoví vláda. Peníz příslušný plyne do státní pokladny.

O placení této přejímací ceny platí předpisy částky IV. tohoto zákona.

Přejímací cenu převzatého zabraného majetku, jejž si stát pro sebe trvale podrží, vyúčtuje pozemkový úřad spolu se všemi výlohami k získání jeho vynaloženými jako cenu nabývací (§ 38).