Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Náhradou (přejímací cenou) za převzatý pozemkový majetek jest cena jeho vyplývající z průměru cen docilovaných v letech 1913 až 1915 při prodeji statků z volné ruky v rozloze přes 100 ha.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením vyhlásila závazné stupnice cen se zřetelem na cenový průměr vyšetřený pozemkovým úřadem dle zásady odst. 1. pro nemovitosti stejného způsobu užívání, druhu kultury, jakosti (třídy dle katastru) a polohy.

Pokud nebudou vyhlášeny tyto stupnice cen, stanoví pozemkový úřad přejímací cenu podle odhadu převzatých nemovitostí přísežnými znalci na místě samém dle zásady odst. 1., hledíc k ustanovení §§ 42 a 43.

Se zřetelem na zákon ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n., počítá se ve všech případech jedna koruna měny rakousko-uherské za jednu korunu československou.

Při souborech přes 1000 ha budiž celková přejímací cena snížena a to v poměru ku snížená obecných cen vyplývajícímu z hospodaření na velkých pozemkových rozlohách, a to při souborech

Ocenění převzatých nemovitostí podle předpisů tohoto zákona provede pozemkový úřad přihlédaje k osobitým vlastnostem převzatých nemovitostí a stavu, v jakém byly převzaty. Zejména budiž vzat zřetel při oceňování na investice provedené po 24. dubnu 1919, jestliže užitek jejich v době převzetí ještě trvá nebo pravděpodobně se dostaví, a jestliže investice ty jedině sledovaly, aby docílena byla větší výnosnost nebo udržení byl dobrý stav majetku při intensivním způsobu hospodaření. Investice takové buďtež oceněny dle nákladů stavebních neb pořizovacích s odpočtením příslušného úmoru dle počtu let a druhu zařízení.

Celková přejímací cena při celých statcích nebudiž zpravidla vyšší než nabývací cena po 1. lednu 1900, leč že by vyšší přejímací cena odůvodněna byla užitečnými investicemi, pokud investice takové ještě v den převzetí celkovou cenu nemovitostí podstatně zvyšují.

Při převzetí a oceňování jednotlivých pozemků bez budov budiž vzat slušný zřetel na škodu vznikající vlastníku nevyužitkováním nákladů na stavby hospodářských budov.

Pozemkový úřad vyrozumí o určené náhradě (přejímací ceně) vlastníka převzatých nemovitostí a knihovní věřitele a oprávněnce prostřednictvím soudu, jenž jest povolán rozvrhnouti přejímací cenu a to dle předpisů o doručování žalob.

Jestliže přejímací cena byla sjednána dohodou mezi pozemkovým úřadem a vlastníkem, závazná jest dohoda pro stát teprve okamžikem, kdy podepíše smlouvu předseda pozemkového úřadu.

Jsou-li převzaté nemovitosti zapsány ve dvou nebo několika knihovních vložkách téhož neb různých soudů, stanoví pozemkový úřad přejímací cenu nemovitostí zvláště podle jednotlivých vložek i tehdy, jestliže došlo k přejímací ceně dohodou s vlastníkem.

Do rozhodnutí pozemkového úřadu o přejímací ceně lze si stěžovati vlastníku a oprávněným z knihovních práv do 30 dnů ode dne jeho doručení k zemskému soudu v Praze pro obvod vrchního zemského soudu v Praze, k zemskému soudu v Brně pro obvod vrchního zemského soudu v Brně a k sedrialnímu soudu v Bratislavi pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Příslušnost řídí se dle toho, kde jest větší část převzatého majetku.

Stížnost jest podati přímo u soudu ve dvou stejnopisech a může se opírati, pokud ocenění stalo se podle vyhlášených stupnic, jedině o to, že při oceňování nesprávně bylo přihlíženo k předpisům tohoto zákona, neb že nesprávně použito bylo stupnic vyhlášených vládou.

Soud dodá stížnost pozemkovému úřadu, aby se do 14 dnů vyjádřil.

Pozdě podanou stížnost zamítne soud z úřední moci, jinak rozhodne o stížnosti v nesporném řízení v senátě.

Z rozhodnutí jest přípustna stížnost k nadřízenému soudu.

Proti potvrzujícímu rozhodnutí druhé stolice není dalšího opravného prostředku.

Soud, v jehož knihách jest nemovitost zapsána, a jsou-li v knihách několika soudů zapsány nemovitosti témuž vlastníku patřící a jedním rozhodnutím nebo dohodou převzaté, soud, v jehož knihách jest zapsána podstatná část nemovitostí (dvůr, převážná část pozemku a pod.), rozvrhne k návrhu pozemkového úřadu přejímací cenu za převzaté nemovitosti v nesporném řízení podle zásad o rozvrhu nejvyššího podání za nemovitosti v dražbě prodané, pokud zákon tento nestanoví odchylek.

Rozvrh provede soud označený v odst. 1. podle stavu v den skutečného převzetí státem.

O nařízeném roku vyrozumí soud kromě pozemkového úřadu a vlastníka úřady povolané vymáhati veřejné dávky a daně a všechny osoby, pro něž jsou podle knihovního stavu v den poznámky převzetí zapsána práva na nemovitostech a vyhlásí jej na soudní desce s vyzváním, aby ohlásily své nároky na jistině a příslušenství také osoby, které je činí ze smluv služebních a zaopatřovacích.

Hodnotu knihovně zajištěných služebností, pokud nebudou převzaty, výměnku a jiných věcných břemen, určí soud, přibera jednoho nebo dva znalce, a to dle průměrné hodnoty oprávnění nebo plnění v letech 1913 až 1915.

Za posledního půl roku ode dne převzetí zadržené služební platy a mzdy osob výhradně neb převážně zaměstnaných na převzatých nemovitostech, přikáží se v přednostním pořadí za daněmi a veřejnými dávkami k hotovému placení.

Nároky ze smluv služebních a zaopatřovacích, počítajíc k tomu pravidelně poskytované pense a dary z milosti, buďtež při třech ze sta kapitalisovány a úroky z uhražovacího kapitálu přikázány v pořadí knihovního zápisu anebo, nejsou-li knihovně zajištěny, v pořadí, které by jim příslušelo podle data smlouvy nebo písemného sdělení o poskytnutém prvním platu, neb není-li listiny, podle dne prvního platu, vždy však za věřiteli jmenovanými v § 70.

Nevyčerpaná část přejímací ceny přikáže se na starší daně a dávky, jež nemají přednostního práva a nebyly v knihovním pořadí přikázány, a na osobní přímé daně a dávky veřejné vlastníkem dluhované.

Proti soudnímu usnesení o rozvrhu přejímací ceny přísluší pozemkovému úřadu, vlastníku a knihovním věřitelům právo stížnosti do 14 dnů ode dne doručení usnesení.

Právo státu dle §u 12 záborového zákona, požadovati od vlastníka živého a mrtvého zařízení, sloužícího k hospodaření na převzatém majetku, poměrnou jeho část, vykonává pozemkový úřad.

Toto právo musí vykonati pozemkový úřad nejpozději jeden měsíc před skutečným převzetím majetku.

Poměrnou částí nerozumí se jen zařízení zbytečné neb přebytečné.

Ode dne doručení výpovědi osobě hospodařící jest zcizení živého a mrtvého zařízení potřebného k hospodaření na zabraném majetku bez souhlasu pozemkového úřadu vůči státu bezúčinno.

Souhlasu toho není zapotřebí, jestliže prošla lhůta, do které měl pozemkový úřad právo státu dle § 53 uplatniti.

Jestliže osoba hospodařící na majetku výpovědí postiženém nemůže se dohodnouti s pozemkovým úřadem o množství neb počtu živého a mrtvého zařízení požadovaného pozemkovým úřadem, rozhodne k návrhu jedné strany místně příslušný okresní soud, přibera znalce v řízení nesporném. Do rozhodnutí okresního soudu přípustna jest stížnost, o níž rozhodne sborový soud I. stolice s konečnou platností.

Za převzaté živé a mrtvé zařízení povinen jest pozemkový úřad zaplatiti vlastníku jeho obecnou cenu v době převzetí hotovými, pokud nepoužije svého oprávnění dle § 74 odst. 3. Tato obecná cena, nenastane-li dohoda, určí se soudním odhadem. Útraty soudního odhadu hradí obě strany polovicí. Soudní odhad budiž proveden za přítomnosti úředníka nebo odborníka vyslaného pozemkovým úřadem. Proti soudnímu odhadu provedenému podle posudku aspoň dvou přísežných znalců není dalších opravných prostředků.

Výkonu práva dle §u 53 není na závadu, že pozemkový úřad požaduje přenechání mrtvého a živého zařízení pro ty, jimž půdu podle přídělového zákona ihned nebo později přidělí.

Náhrada za převzatý majetek, jakmile jest pravoplatně určena, tvoří, pokud není vyčerpána při rozvrhu soudním pohledávkami ze zákonného zástavního práva, knihovních věřitelů a oprávněnců a pohledávkami ze zaopatřovacího poměru, pohledávku bývalého vlastníka proti státu. Stát jest povinen ji zúrokovati třemi ze sta ročně a zaplatiti dle předpisů tohoto zákona. Úroky platí se pololetně pozadu.

Jakmile rozvrhové usnesení (§ 47) nabylo moci práva, povinen jest pozemkový úřad v rozvrhovém usnesení k placení přikázané pohledávky veřejnoprávní, pak pohledávky z poměru služebního (§ 49), zadrželé úroky a umořovací splátky s příslušenstvím ze soukromoprávních pohledávek, zadrželé renty, výživné a zaopatřovací požitky hotově vyplatiti a opatřiti, aby jistiny k převzetí přikázaných pohledávek zapsány byly jako dluh státu do náhradové knihy.

Útraty úřední správy dle zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 sb. z. a n., požívají při rozvrhu přejímací ceny stejného pořadí jako útraty exekuční vnucené správy, a buďtež stejně hotově zaplaceny.

Peníz z náhrady na vlastníka vypadající může pozemkový úřad vyplatiti vlastníku hotově anebo dáti jej zapsati jako pohledávku do náhradové knihy příslušného soudu a umořovati nejméně půlprocentními splátkami ročně. Pohledávka ta jest vůči státu a náhradové bance nevypověditelna, banka může ji však čtvrtletně vypověděti a zaplatiti buď hotově nebo umořitelnými dílčími dluhopisy ve stejné jmenovité hodnotě a se stejnou mírou úrokovou.

Náhradová kniha jest soupis náhradových pohledávek (§§ 60 a 61) a práv k nim se vztahujících.

Jest vedena pro Čechy u zemského soudu v Praze, pro Moravu a Slezsko u zemského soudu v Brně, pro Slovensko u sedrialních soudů v Bratislavě a Košicích a pro Podkarpatskou Rus u sedrialního soudu v Užhorodě.

Příslušným jest vždy ten soud, v jehož obvodu leží nemovitost převzatá neb její větší část. V pochybných případech určí náhradovou knihu pozemkový úřad ve svém návrhu.

Náhradová kniha skládá se ze svazku vložek a sbírky listin. Vložka skládá se z listu náhradového věřitele a náhradové pohledávky (list A.) a z listu závad (list B.). Náhradová kniha jest vedena dle zásad práva knihovního a jest knihou veřejnou.

Účetní a pokladní službu při placení náhradových pohledávek a úroků vykonávají náhradové banky (ústavy) po rozumu § 15 záborového zákona.

Náhradová banka vede účet náhradové pohledávky, jenž tvoří součást náhradové knihy vedené u soudu.

Soud náhradové knihy a náhradová banka zpravují se navzájem z úřední povinnosti o změnách týkajících se náhradové pohledávky.

Správní výlohy náhradových bank uhradí se správním příspěvkem, který platí osoby, jimž při přídělu půdy pozemkovým úřadem poskytne náhradová banka držebnostní úvěr dle zákona úvěrového. Výše příspěvku správního podléhá schválení pozemkového úřadu, a nesmí býti vyšší než půl procenta ročně z nesplaceného úvěru držebního.

Podíly spoluvlastníků a spoluoprávněnců se vypočtou a zapíší do náhradové knihy pro každého spoluvlastníka zvláště. Předpisy, jimiž dřívější spoluvlastníci byli navzájem vázáni při nakládání svými podíly, trvají dále a poznamenají se v náhradové knize. U pohledávek majetku vázaného poznamená se vázanost pohledávky a vyznačí se osoba oprávněná bráti důchod z pohledávky.

Úplné nebo částečné uvolnění uhražovacích kapitálů zapsaných v náhradové knize může se státi pouze se souhlasem pozemkového úřadu, jestliže oprávněné osoby zemrou neb nároků svých se vzdají nebo jich pravoplatně pozbudou.

Jistiny dočasných závazků, jako zaopatřovacích, alimentačních a pod., mohou k návrhu pozemkového úřadu býti vypočteny soudním znalcem dle zásad pojistné matematiky a vyplaceny za souhlasu všech účastníků určité pojišťovně, aby převzala nezkrácené plnění těch závazků. Tak může se již státi v rozvrhovém usnesení.

Pohledávky bývalých knihovních věřitelů a oprávněnců, vyjímajíc pohledávky jmenované v § 70, mohou po dobu pěti let od zápisu do náhradové knihy býti vypovězeny čtvrtletně pouze náhradovou bankou, po uplynutí pěti let půlletně také věřitelem neb oprávněncem, jemuž náhradová banka vyplatí vypovězenou pohledávku dle své volby buď hotově neb dílčími dluhopisy v kursu v den výplaty.

Při pohledávkách ústavů a fondů, jež dle zákona smějí poskytovati hypoteční úvěr pouze na sirotčí jistotu (hypoteční banky, regulativní spořitelny, sirotčí pokladny, pojišťovny a pod.), zůstává zachováno smluvené právo výpovědi a ostatní smluvní oprávnění, a buďtež na žádost takového ústavu zajištěny vedle zápisu v náhradové knize zástavním právem, pokud se pozemkový úřad nedohodne s věřitelem na jiném způsobu knihovního zajištění, poměrným dílem na nemovitostech zapsaných v jednotlivých knihovních vložkách, jež utvořeny budou z nemovitostí převzatých, na nichž dosud byly pojištěny, a to v dosavadním pořadí.

Zevrubnější předpisy k §§ 61, 62, 64, 69 a 70 budou vydány nařízením vládním.

Pozemkový úřad provede ke dni 4. března 1920 soupis všech zaměstnanců na zabraném velkém pozemkovém majetku, pokud náležejí do kategorie osob podléhajících pensijní povinnosti podle zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 sb. z. a n., a byly v služebním poměru na takovém majetku před 1. srpnem 1914, a dále soupis osob, kterým vlastníci velkého pozemkového majetku neb všeobecný pensijní ústav neb náhradní pojištění jiné dne 4. března 1920 poskytovali zaopatřovací požitky, ať již jako pensi nebo dar z milosti z důvodu služební činnosti na tomto majetku.

Soupis obsahujž u všech těchto osob úhrnnou dobu služební na velkých pozemkových majetcích v území Československé republiky strávenou, jakož i údaje o služebních požitcích, zaopatřovacích nárocích a čákách jejich.

Do služební doby započítá se příslušníkům Čs. republiky doba ztrávená ve službě na zemědělských podnicích v cizině, pokud jich zaměstnavatelé v té době měli velký pozemkový majetek v území Československé republiky.

Vláda se zmocňuje, aby řídíc se zásadami o pensijním a úrazovém pojištění, určila míru zaopatřovacích požitků a čák osob jmenovaných v § 72 a jich pozůstalých dle výše jich služebních požitků, doby služební a druhu služby.

K zabezpečení takto stanovených nároků a čák, pokud nebudou zajištěny zákonem, smlouvou nebo při rozvrhu přejímací cenou (§§ 50 a 74), zřizuje se u Všeobecného pensijního ústavu v Praze fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatku.

K fondu tomu přispěje stát jednou pro vždy částkou pět milionů Kč, která bude zařazena do státního rozpočtu na rok 1921.

K tomuto fondu povinni jsou přispívati všichni vlastníci zabraného avšak dosud nepřevzatého velkého majetku pozemkového a to ročním příspěvkem předem splatným tři koruny z každého hektaru půdy.

Vlastníci zabraného majetku jsou oprávněni, přesunouti příspěvek ten na své pachtýře po dobu trvání pachtovního poměru.

Příspěvek splatný jest předem každého roku vždy dnem 1. ledna.

První příspěvek za rok 1920 splatný jest dnem 1. července 1920.

Část majetku zabraného do 250 ha osvobozena jest od tohoto příspěvku.

Nařízením vládním může býti tento příspěvek zvýšen nebo snížen až o 2 Kč ročně z hektaru.

Pense a dary z milosti dle stavu ze dne 4. března 1920 jsou povinny osoby, jež je poskytovali neb jejich právní zástupci, dále platiti, zajistiti a zlepšovati, hledíc k ustanovení §§ 3 a 21 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém.

Při převzetí pozemkového majetku státem platí o úhradě těchto nároků ustanovení §§ 50 a 57.

Kromě toho jest oprávněn pozemkový úřad uhraditi nároky ze smluv služebních neb zaopatřovacích, počítajíc k tomu pravidelně poskytované pense a dary z milosti, z ceny placené za živý a mrtvý fundus instructus, jestliže majitel jeho převzal nebo plnil tyto závazky.

Trvalí zaměstnanci velkého pozemkového majetku, pokud pozbudou svého zaměstnání jedině v důsledku převzetí zabraných nemovitostí státem k účelu provedení pozemkové reformy, požívají těchto výhod a předností:

1. bude v prvé řadě na ně brán zřetel při obsazování míst na státním pozemkovém majetku;

2. mohou býti zaopatřeni přídělem půdy a zejména zbytkových statků;

3. pozemkový úřad může uložiti přejímatelům hospodářských celků, aby dle své potřeby je zaměstnávali a do služeb přijímali;

4. pozemkový úřad může uložiti osobám hospodařícím na nepřevzatých zabraných nemovitostech, aby v prvé řadě přijímali do svých služeb zaměstnance jim pozemkovým úřadem jmenované a z těchto sobě volili;

5. pozemkový úřad sprostředkuje umísťování takových zaměstnanců;

6. dle finančního stavu fondu (§ 73) a se souhlasem ministerstva sociální péče mohou býti poskytovány podpory v nezaměstnanosti z tohoto fondu, pokud účel fondu nebude tím dotčen.

U kategorie úředníků dlužno rozuměti trvale zaměstnanými po rozumu tohoto ustanovení ty úředníky, kteří byli již dne 1. srpna 1914 zaměstnáni na velkém pozemkovém majetku v poměru služebním.

Převezme-li pozemkový úřad zabraný majetek do 30. září 1921, může zkrátiti lhůtu výpovědi osobám hospodařícím i pod šest měsíců, jest však povinen náhradou škody z důvodu předčasného převzetí, jestliže zkrácení lhůty výpovědní odůvodněno jest jedině potřebou půdy.

Nedohodnou-li se strany o náhradě, rozhodne místně příslušný okresní soud, přibera po případě znalce v řízení nesporném.

Proti usnesení okresního soudu přípustna jest stížnost k nadřízenému sborovému soudu I. stolice, jenž rozhoduje konečně.

Náhradu (cenu přídělovou) za přidělené nemovitosti osobám jmenovaným v § 1 zák. ze dne 30. ledna 1920, č. 81 sb. z. a n., stanoví pozemkový úřad a to tak, aby náhradou touto uhražena byla náhrada daná za převzatou půdu (cena přejímací), jakož i interkalární úroky a výlohy spojené s výkupem a jiné nutné a užitečné náklady na nemovitosti vynaložené.

Převzatou půdou nerozumí se určitá nemovitost nebo její část, jež má býti přidělena a její přídělová cena stanovena, nýbrž úhrn nemovitostí získaných k účelu provádění zákona přídělového.

Při stanovení přídělové ceny budiž vzat zřetel na jakost, druh a polohu nemovitosti, jakož i na účel přídělu, aby ceny přídělové byly navzájem přiměřeny a v celkovém souboru poskytly náhradu na náklady shora jmenované.

Byla-li získána nemovitost bezplatně, budiž hodnota její a cena přídělová určena stejným způsobem, leč by byla získána pod tou podmínkou, že bude přidělena bezplatně neb za cenu nižší.

Pokud pozemkový úřad převzaté nemovitosti nepřidělí do vlastnictví, nýbrž propachtuje neb pronajme, rozhoduje pozemkový úřad od případu k případu o výši pachtovného (nájemného), přihlížeje k ustanovení § 77.

K provedení úkolů vytčených zákonem záborovým a zákony k jeho provedení vydanými, povoluje se zálohou peníz 50 milionů Kč, který vrátí se do 10 let z přebytků fondu (§ 80).

Vláda se zmocňuje, aby tento peníz opatřila dle potřeby úvěrem.

Peníz tento tvoří zvláštní fond při pozemkovém úřadě. Slouží především k tomu, aby závazky na převzatých nemovitostech váznoucí a hotově splatné byly uhražovány, dále aby byl z něho placen fundus instructus, pokud se hotově platí nebo doplňuje, jakož aby z něho byly hraženy všechny investice, jichž je třeba k úpravě převzaté nemovitosti za účelem přídělu.

K doplňování a po případě zvětšování tohoto fondu budiž použito oné části z peněz, jež pozemkový úřad trží za nemovitosti přidělované za hotové, jíž není třeba k udržení rovnováhy bank náhradových.

Listiny a právní jednání potřebná k ocenění a převodu věcí, na něž se tento zákon vztahuje, a to listiny, pokud se jich k jinému účelu nepoužije, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Kromě toho jsou od kolků a poplatků osvobozeny:

1. podání, protokoly a jiná úřední vyhotovení v řízení před soudy a úřady tímto zákonem upraveném, a první zápisy do náhradových knih,

2. knihovní zápisy k zajištění pohledávek a břemen dle § 26, odst. 3., a § 70, podání, listiny a právní jednání k tomu potřebná, a to listiny, pokud se jich nepoužije k jinému účelu.

Zákon tento působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem ministrům.