Národní shromáždění československé 1918 – 1920

§ 11. jedná o příslušnosti stavebního sboru pro vyřizování stížností ve věcech stavebních z obvodu v § 1. zákona o sloučení uvedeného, a zejména i oněch stížností, které do dne jeho ustavení byly nevyřízeny, a mimo to podrobuje všechna do dne sloučení vydaná parcelační a stavební povolení obcí sloučených zvláštnímu dozorčímu právu primátorově, který bude oprávněn stěžovati si i do těchto povolení i do rozhodnutí stavebního sboru.

§ 12. vymezuje kompetenci sboru pro vyřizování stížností mimo věci stavební. Při tom byl škrtnut odstavec II. obdobného § 10. vládního návrhu, podle něhož mohl sbor pro vyřizování stížností, uzná-li toho potřebu, předložiti stížnost k rozhodnutí ústřednímu zastupitelstvu. Takové právo by jaksi odporovalo myšlence o účelnosti zřízení takového sboru.

§ 13. upravuje dozorčí a schvalovací působnost ústředního zastupitelstva nad hospodářskou správou sloučených obcí, při čemž se stanoví, že ústřední zastupitelstvo nastupuje při usnášení a schvalování důležitějších opatření hospodářských na místo městského zastupitelstva v Praze a okresních zastupitelstev (výborů) v ostatních obcích, když bylo podle dosavadních zákonů nutné jich usnesení.

Ovšem činnost dozorčí má býti intensivní a proto se dává finanční komisi ústředního zastupitelstva právo, aby kdykoli vysílala vlastní organy do jednotlivých obcí; činnost schvalovací se vztahuje i na všechna vydání mimo rozpočet a jiná hospodářská opatření rázu mimořádného vymykající se z běžné správy obce. Tyto obě činnosti dozorčí i schvalovací jdou dále než oprávnění okresních zastupitelstev a připravují úplné sloučení.

§ 16., pokud se týče převedení pravomoci zemského výboru na ministra financí, souvisí hlavně s § 11. osnovy I. o sloučení obcí. Připomenouti dlužno, že ani obecním řádem pražským, ani citovaným zákonem o obecních dávkách z r. 1908 nebyla výboru zemskému výslovně přiznána pravomoc rozhodovati o stížnostech v samostatné působnosti obecní, zejména pokud se týče správy hospodářské; pravomoc tato, vyvozovaná z říšského zákona obecního, zůstane zemskému správnímu výboru nadále zachována, pokud ovšem nebude novými zákony změněna.

K § 17. se připomíná, že z jeho znění plyne též, že i po sloučení stavební sbor a sbor pro vyřizování stížností podrží agendu sboru obecních starších, kterou jim tato osnova přikazuje.

K § 18. Ustanovení o působnosti místních výborů plynou ze základní myšlenky, že tyto místní výbory mají býti pouze pomocnými orgány pro ústřední zastupitelstvo, které mají mu jeho úlohu usnadňovati tím, že převezmou vše, co podle názoru ústředního zastupitelstva nevyžaduje přísně jednotného vyřizování jím samým, nemají však se státi samostatnými orgány, které by mohly činnost ústředního zastupitelstva samostatnou politikou paralysovati. Zásadně stojí tato ustanovení na stanovisku organisační volnosti ústředního zastupitelstva, kterému se ponechá, aby místním výborům přidělilo takovou působnost, jakou podle časových a místních poměrů uzná za přiměřenou. Aby snad nemohlo této organisační volnosti býti zneužíváno z důvodů stranických, vyhražuje se schválení ministerstva vnitra. (§ 20.) Ostatně budiž připomenuto, že již nynější obecní řád pražský v důležitých otázkách ponechává obecnímu zastupitelstvu stanoviti kompetenci obecních orgánů (§§ 146., 148. a 100. odst. 1. na konci). Ustanovení tato samozřejmě nemohou býti překážkou, by v budoucnosti, až se bude vydávati definitivní obecní řád pražský, nebyla do něho pojata přesnější ustanovení o působnosti místních výborů; pro dobu přechodnou však zajisté poměrům a potřebám lépe vyhoví pružná ustanovení, navržená v osnově.

Podle § 21. bude možno provésti změny v dosavadním seskupení částí Velké Prahy sloučením, rozloučením nebo změnou hranic. Navrhovati změny podobné již nyní, zdálo se přílišným zásahem do samosprávy obce pražské i dotčených částí a mimo to mluví proti tomu závazný praktický důvod, že by se tím přechod do nové obce - sám sebou již složitý ještě více znesnadnil, zejména kdyby též vnitřní Praha sama měla býti v několik obvodů rozdělena.

Na konci této zprávy má referent za povinnost vzpomenouti okolnosti, že jemu v referátu předcházel pan dr. Přemysl Šámal, kterému však úřad kancléře nedovoloval, aby podržel členství Národního shromáždění a tím ustoupil také z tohoto referátu, podav ještě zprávu tisk 1018 o vládním návrhu, týkajícím se konání obecních voleb v Praze, které bylo z největší části použito pro vypracovaní předložené zde osnovy II. o volbách do Ústředního zastupitelstva hl. města Prahy.

Mimo to jako ministerský úředník s referentem spolupracoval na podrobné a definitivní redakci znění osnov a přehlížel i doplňoval důvodovou zprávu pan dr. Václav Joachim.

Podepsaní v souhlasu s usneseními výborů pro Velkou Prahu a ústavního, předkládajíce tuto důvodovou zprávu a níže tři příslušné osnovy, navrhují, aby Národní shromáždění se usneslo na těchto zákonech.

V Praze dne 3. února 1920.

Obce Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja a Vysočany v samosprávném okresu karlínském, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motoly, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strešovice, Veleslavín a Vokovice v samosprávném okresu smíchovském, Bráník, Hodkovičky, Hostivař - bez osad Miličova a Hájí - Krč, Michle, Nusle, Podolí, Král. Vinohrady, Vršovice a Záběhlice v samosprávném okresu vinohradském, osada Malá Chuchle a část obce Modřan, zvaná Zátiší, jež se zároveň spojuje s obcí Hodkovičkami, v samosprávném okresu zbraslavském, Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice a Žižkov v samosprávném okresu žižkovském vylučují se z těchto okresů a slučují se s hlavním městem Prahou v jednu obec pod společným jménem "Hlavní město Praha".

Očíslování nových částí Prahy a úprava hranic mezi Prahou a obcemi Miličov-Háje, Velká Chuchle a Modřany provede se vládním nařízením.

Dnem sloučení podřizuje se celý obvod vytčený v § 1., všem zákonům a ustanovením, platným pro hlavní město Prahu, pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno.

Zejména rozšiřuje se na celý ten obvod platnost obecního řádu ze dne 27. dubna 1850, čís. 85 z. z., stavebního řádu ze dne 10. dubna 1886, čís. 40 z. z. a zákona ze dne 9. března 1889, č. 19 z. z. o povinném užívání jatek, se všemi pozdějšími změnami a dodatky.

Čelední řád ze dne 21. srpna 1857, č. 42 z. z. vyhlášený pro Prahu a její policejní obvod, zůstává však obmezen na dosavadní obvod.

Veškeré jmění a statek obecní, ústavy a fondy jmenovaných obcí, pokud se týče osad, veškerá jejich práva i veškeré závazky přecházejí dnem sloučení na hlavní město Prahu, které přejímá do svých služeb všechny právoplatně jmenované úředníky a zřízence těchto obcí (osad) a jejich ústavův a podniků se všemi jejich nabytými právy a nároky, pokud nepřevyšují míry práv a nároků úředníkův a zřízenců stejné nebo rovnocenné kategorie, kteří v den sloučení ve službách hlavního města Prahy budou ustanoveni.

Pokud však úředníkům a zřízencům obcí (osad) připojených byly do dne 30. června 1919 všeobecnou úpravou již právoplatně přiznány požitky vyšší, budou míti na ne i nadále nárok do té doby, až bude provedena nová všeobecná celková úprava platův a požitkův úředníkův a zřízenců sjednocené obce pražské.

Tento nárok se neuznává tam, kde jde o úpravu platův a požitků jednotlivých zaměstnanců rázu mimořádného, neodpovídající způsobilosti a skutečné služební době zaměstnancově.

Zaměstnancům obcí připojených, kteří mají menší požitky služební, než náležejí zaměstnancům obce pražské, budou ode dne sloučení poukazovány k výplatě tytéž požitky služební, na jaké podle způsobilosti, zaměstnání a služebních let mají nárok u obce pražské dosavadní její úředníci a zřízenci stejné neb rovnocenné kategorie.

Stejné zásady platí i pro převzetí a míru práv i nároků oněch osob, které v den sloučení požívají již od připojených obcí platů pensijních, vdovských neb jiných zaopatřovacích.

Právnickým a lékařským úředníkům připojených obcí, kteří mají potřebnou odbornou kvalifikaci a kteří dokonali aspoň 5 let v odborných službách obecních neb jiných veřejných, promíjí se průkaz o praktické zkoušce politické nebo fysikátní.

Sloučením obcí (osad), jmenovaných v § 1 ., s městem Prahou zanikají dosavadní samosprávné okresy Král. Vinohradský a žižkovský.

Jejich práva a povinnosti, jmění a statek - vyjma okresní silnice, ležící mimo obce jmenované v § 1. - přecházejí na město Prahu, které přejímá též jejich úředníky a zřízence za stejných podmínek, jaké stanoveny jsou pro úředníky a zřízence obecní v § 3.

Přidělení obcí (osad) dosavadních samosprávných okresů Král. Vinohradského a žižkovského, které se neslučují s městem Prahou, i s okresními silnicemi, ležícími v jejich obvodu, k sousedním okresům a sídlo okresních zastupitelstev pro zbývající obce okresu karlínského a smíchovského určí se po slyšení dotčených okresních zastupitelstev a obcí vládním nařízením.

Též okresní silnice v obvodu ostatních připojených obcí (osad) stávají se dnem sloučení obecními silnicemi města Prahy, jež s nimi současně převezme za podmínek § 3. tohoto zákona do služeb svých i okresní cestáře, kteří pro převzaté silnice do té doby právoplatně byli ustanoveni.

Ostatní jmění, dluhy a závazky dosavadních samosprávných okresů karlínského a smíchovského. rozdělí se mezi město Prahu a zbylé části těchto okresů podle stavu ze dne 31. prosince 1919 v tom poměru, v jakém jest předpis daňové základny pro přirážky v obcích ku Praze připojených ku předpisu daňové základny v obcích, kteréž i nadále ve svazku oněch okresů zůstanou, podle průměru posledních tří let 1917 až 1919.

Do dne sloučení mohou okresy ty uzavírati půjčky a přejímati závazky jen za předchozího souhlasu obce pražské.

Při tom okresní ústavy a nemovitosti, ležící v připojených obcích, připadnou nestane-li se jiná dohoda - se vším příslušenstvím výhradně obci pražské, která však za to nahradí zbytku okresu poměrnou část ceny jejich, připadající na ně podle klíče, shora stanoveného, a naopak zbytku okresu zůstanou zcela nemovitosti a ústavy okresní, ležící v obcích nepřipojených, a okres ten za to nahradí poměrnou část ceny jejich, připadající na Prahu podle pravidla výše řečeného.

Cena jednotlivých předmětův ustanoví se dohodou.

Neshodnou-li se obě strany o náhradě, rozhodne zvláštní smíšená komise, jejíž předsedu jmenuje ministr vnitra, a do níž vyšlou po jednom přísedícím obec pražská a zúčastněný výbor okresní. Neshodnou-li se zástupci stran, rozhoduje o výši náhrady předseda v mezích obapolných návrhů, v jiných otázkách rozhoduje hlas, ke kterému se připojí předseda. Rozhodnutí se musí státi podle skutečného stavu z 31. prosince 1919 a podle inventární ceny z r. 1914, pokud se týče se zřetelem k nákladům, investovaným po tomto roce, po odečtení příslušné kvoty umořovací. Podrobnosti řízení komise budou upraveny jednacím řádem, který vydá a ve sbírce zákonů a nařízení vyhlásí ministr vnitra.

S ústavy a nemovitostmi přejímá město Praha také dosavadní právoplatné jmenované úředníky a zřízence okresní, výhradně pro ně ustanovené, za podmínek uvedených v § 3.

Z ostatních právoplatně jmenovaných úředníkův a zřízenců těchto okresů povinna jest Praha podle dohody s dotčeným okresem převzíti za podmínek § 3. ty úředníky a zřízence, kterých okres následkem zmenšení nebude již potřebovati. Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo vnitra.

Podle zásad, stanovených v §§ 5. až 7., upraven bude též poměr obce pražské k obcím Miličovu - Hájím, Velké Chuchli a Modřanům a k okresům, ke kterým přiděleny budou nepřipojené obce dosavadních okresů Král. Vinohradského a žižkovského, jakož i k okresu zbraslavskému.

Zvláštní společenství obcí Prahy, Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova, založené zákonem ze dne 16. srpna 1899, č. 48 z. z. ke zřízení, vydržování a správě společné vodárny, se zrušuje; práva a závazky přecházejí na sjednocenou obec pražskou a správa na její zastupitelstvo a radu.

Obecní dávky a poplatky budou se v obcích, jmenovaných v § 1., vybírat i po sloučení nadále podle dosavadní výměry potud, pokud na základě usnesení ústředního zastupitelstva nebudou jinak upraveny.

Též obecní přirážky k daním státním mohou podle usnesení ústředního zastupitelstva se schválením ministerstva financí býti vybírány v jednotlivých částech města, které tvořily dosud samostatné obce, i nadále nestejnou výší.

Pokud se ústřední zastupitelstvo obecní se schválením ministerstva financí jinak neusnese, budou přirážky obecní a okresní, vybírané v obcích nove připojených poslední rok před sloučením, vybírány dosavadní výší nadále na účet sjednocené obce pražské.

Ústřední zastupitelstvo usnese se na finančním plánu na dobu deseti let, kterým upraví se zejména postupné provádění nutných investic a postupný přechod od nynějšího nestejného zatížení poplatnictva v jednotlivých obcích (osadách) ke stejnému zatížení v budoucnosti.

Plán tento, po případě jeho pozdější změny, nebo doplňky, vyžadují schválení ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra a jsou závazny pro každoroční rozpočet obce pražské. Ministerstvo financí vykonávati bude dohled na provádění tohoto plánu.

Úprava daně domovní, třídní i činžovní a potravní daně na dále zůstává prozatím beze změny.

Obvod policejního ředitelství pražského rozšíří se na celý obvod, stanovený v § 1.

Kdy v jednotlivých částech obce, nepojatých dosud do policejního obvodu, bude zahájena působnost policejního ředitelství, vyhlásí ministr vnitra ve sbírce zákonův a nařízení.

Ministr vnitra může policejní obvod rozšířit i na další sousední obce, souhlasí-li dotčená obec s tímto rozšířením.

Proti vůli obce, jíž se týče, může býti policejní obvod rozšířen vládním nařízením.

Organisace a příslušnost úřadů politických, školských, finančních a berních zůstává zatím beze změny.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením učinila opatření, nutná k zabezpečení jednotnosti veřejné správy v celé obci.

Organisace a příslušnost soudův i zařízení knih pozemkových zůstávají až do příští zákonné úpravy beze změny.

K úplnému nebo částečnému připojení dalších obcí, sousedících s městem Prahou, bude příště potřeba souhlasných usnesení zastupitelstva obce pražské a obce, o kterou jde, učiněných za přítomnosti dvou třetin členův, a vládního nařízení.

Vyrovnání, týkající se jmění, práv, závazkův, úřednictva a zřízenců jejich dosavadního okresu, z něhož se obec vyloučí, s městem Prahou provede se podle zásad stanovených v tomto zákoně.

Pouhá změna hranic obce pražské může se provésti vládním nařízením po slyšení zúčastěných obcí.

Obce, které se budoucně usnesou o svém sloučení s obcí pražskou, nemohou ode dne tohoto usnesení bez jejího předchozího svolení vstupovati v žádné nové závazky, které mají jeviti účinek i po sloučení, aniž majetek obecní zcizovati, nebo počet úřednictva a zřízenectva a jeho požitky zvyšovati.

Usnesení tomu odporující jsou neplatná.

§ 13. tohoto zákona nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, jinak zákon tento nabude účinnosti dnem 1. července 1920.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě s ministrem financí.

V obcích, vyjmenovaných v § 1. zákona o sloučení, volí se společně ústřední zastupitelstvo o stu členech podle řádu volení v obcích (zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75. sb. zák. a nař.) s odchylkami zde stanovenými.

Pokud jako podmínka práva volebního nebo volitelnosti vyžaduje se bydlení v obci po dobu tří měsíců, pokud se týče jednoho roku, pokládá se území všech obcí (osad) sloučených za území jediné obce.

Dohlédacím úřadem pro konání voleb podle §u 1. jest zemská správa politická.

Kandidátní listiny podle §u 20. řádu volení do obcí nutno podati u magistrátu města Prahy a musí býti opatřeny podpisy vlastnoručními nejméně 500 voličů, v seznamu voličů zapsaných.

Místní komise, která podle § 23. řádu volení do obcí rozhoduje o kandidátních listinách, jest komise volebního obvodu, ve kterém jest radnice pražská.

Náklady spojené s konáním voleb ústředního zastupitelstva, pokud jich podle zákona nehradí stát, rozvrhnou se na sloučené obce podle počtu obyvatelstva.

Obec pražská zaplatí všecka vydání, spojená s ústředním vedením voleb, zálohou též za ostatní obce a vybere si od nich příslušné částky do měsíce po předložení likvidace.

Volební komisí ústřední podle §u 32. řádu volení do obcí bude ústřední volební komise zřízená pro hlavní město Prahu.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Výkonem pověřuje se ministr vnitra v dohodě s ministrem financí.