Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Novela tato jest nesporně dalším krokem k vybudování pensijního pojištění a velmi podstatným zlepšením nynějšího stavu. Není arci konečnou význačnou etapou. Úplné soustředění pensijního pojištění, organické spojení všech článků sociálního pojištění soukromých zřízenců (tedy spojení pensijního pojištění s pojištěním pro úraz, nemoc a nezaměstnanost), přestavba nynějšího systému absolutních čísel v soustavu percentuální atd., zůstanou cílem. Avšak jeho dosažení předpokládá ustálení hospodářských a sociálních poměrů, jich podrobné statistické a pojistně matematické vyšetření, poněvadž bez tohoto spolehlivého podkladu nelze budovati bez nebezpečí tak veliké organisace.

Na ten čas stalo se všechno, co bylo možné. Učiněn další podstatný krok ke koncentraci obmezením náhradních ústavů a zařízení. Počítá se, že náhradních ústavů mimo V. P. Ú. nezůstane více v republice nežli asi 30. Zlepšení důchodu jest velmi podstatné a při poměrně laciné správě, jež činí asi 8%, jest pojištění velmi laciné u srovnání s obdobným pojištěním u jiných ústavů Výhodnost tato budiž znázorněna několika příklady:

Příklad 1.

20 letý úředník po 2 roky v třídě 6., další 3 roky ve třídě XI. a dalších 35 roků ve třídě XVI.

Příklad. 2.

Do pense započítatelné služné 20 letého úředníka stoupá podle prvé platové stupnice pro bankovní úředníky podle dohody ze dne 26. srpna 1919. Obnáší tudíž v prvém roce K 2400.- a stoupá po K 400.- ročně, později po 600 a 700 K.

Příklad 3.

Ovšem osud V. P. Ú. visí na státní sanaci, poněvadž největší část jeho jmění byla proti vůli českých zástupců uložena vídeňským V. P. Ú. ve válečných půjčkách. Otázku tuto bude možno řešiti po skončení likvidace vídeňského ústavu, ale jistě tak, aby soukromé úřednictvo bez své viny neutrpělo újmy.

Sociálně-politický výbor přijal při jednání o této novelle, jak výše bylo odůvodněno dvě resoluce.

a) Vláda se vyzývá, aby opatřila informační materiál o počtu soukromých zřízenců, jichž pensijní pojištění bylo přerušeno válečnou službou bez jich viny, a o potřebném nákladu k dodatečnému pojištění ztracených let.

b) Vláda se vyzývá, aby ve formě subvence hradila Svazu náhradních ústavů výlohy spojené se službami ve prospěch státu, zejména za služby revisní a jiné.

Sociálně-politický výbor navrhuje tudíž:

1. Národní shromáždění račiž přiložené osnově zákona uděliti ústavní sankci.

2. Národní shromáždění račiž přijati obě výborem navržené resoluce.

Zákon ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z r. 1907, o pensijním pojištění zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných ve znění upraveném cís. nař. ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z. má v paragrafech a odstavcích dále uvedených zníti takto:

(1) Pojištěním povinen a podle ustanovení tohoto zákona jest pojištěn, kdo překročiv 16. rok věku svého je v československé republice v poměru služebním, pokud není činným jako dělník či učeň nebo nevykonává převážnou měrou prací podřízených, jako služeb čeledínských, nádenických nebo takových, jichž vykonavatelé se nepovažují za obchodní pomocníky podle zákona ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z. (§ 1. odst. 2.).

(2) Jsou tudíž pojištěním povinni zejména:

a) zaměstnanci, kteří vykonávají převážně duševní práce, nebo kteří k pracím jiných osob pravidelně dozírají, jako dílovedoucí, stavbyvedoucí, políři, mistři, podmistři, stárci, dozorci, důlní, lezci, šafáři, poklasní, hajní atd.;

b) zaměstnanci v kancelářích, písárnách, obchodech, skladech, dopravních a jiných podnicích, ať výdělečných či nevýdělečných, kteří vykonávají kupecké nebo jiné vyšší služby ve smyslu zákona ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z. o obchodních pomocnících, zejména také všichni zaměstnanci kanceláří advokátních a notářských.

(1) Z pojistné povinnosti jsou vyňati:

1. zaměstnanci, kteří teprve po dokonaném 55. roku svého věku vstupují poprvé do zaměstnání, zakládajícího pojistnou povinnost;

2. osoby,.jejichž činnost zakládající pojistnou povinnost jest pouze vedlejším jejich zaměstnáním vedle hlavní výdělkové činnosti spojené s vyšším příjmem;

3. zaměstnanci státu a jiných nucených svazkův územních neb zájmových, zaměstnanci podnikův a ústavu provozovaných nebo zaručených státem nebo nucenými svazky zájmovými neb územními, zaměstnanci zákonně uznaných náboženských společností; všichni tito však jen tenkráte, mají-li normální pensijní nároky, které jsou spojeny s místem jimi zastávaným nebo jsou jim zaručeny po uplynutí stanoveného zkušebního času nebo stanoveného prozatímního postavení;

4. kandidáti advokacie a notářství, lékaři v přechodném, nesamostatném zaměstnání;

5. všichni zaměstnanci kočovných divadel, kočovných orchestrův a podobných kočovných podniků, kočovní artisti, byť i vystupovali na jevištích stálých;

6. zaměstnanci cizozemských podniků, které nemají v tuzemsku pevného závodu (provozovny, obchodní kanceláře, skladiště), zaměstnanci, kteří se toliko dočasně v tuzemsku zdržují, provázejíce svého zaměstnavatele, jenž. nemá v tuzemsku řádného bydliště.

7. osoby požívající invalidního důchodu podle tohoto zákona, i když jsou zaměstnány v povolání o sobě podrobeném pojistné povinnosti; vzdají-li se však důchodu, stávají se opět pojištěním povinnými.

(2) Za zaměstnance vyňaté z pojistné po. vinnosti podle bodu 1. a 7., odst. 1. tohoto paragrafu jest zaměstnavatel povinen odváděti příslušnému nositeli pojištění ve pro spěch fondu pro podporu potřebných nezaměstnaných (§ 42, bod 7) tu část premií, kterou by - kdyby z pojistné povinnosti nebyli vyňati - podle § 33., odst. 2., nesl ze svého. O hlášení těchto zaměstnancův a odvádění zmíněných příspěvků platí obdobně všechna pravidla platná pro osoby pojistné povinnosti podrobené.

Pensijní pojištění zaměstnanců drah, sloužících veřejné dopravě, a jich pomocných ústavů upraví ministr sociální péče v dohodě s ministrem železnic nařízením.

(1) Osoby povinné pojištěním jsou roztříděny podle svých ročních požitků do šestnácti tříd služného a to:

(2) Při zařaďování do těchto tříd služného jest jako součást služného započítati také příbytečné, aktivní, funkční a jakékoli jinak nazvané přídavky (válečné, drahotní, vybavovací, nákupní), dále smluvené proměnlivé požitky (tantiemy, provise a jiné požitky, závislé na obchodním nebo pracovním výsledku), pak smluvené nebo pravidelně se opakující odměny (remunerace, novoročné) jakož i všechny druhy naturálních požitků.

(3) Pevné požitky je započítati částkou vypočítanou pro celý rok. Proměnlivé požitky jest započítati průměrem částek vyplacených v předcházejících 3 letech, nebo trvá-li služební poměr kratší dobu, v této kratší době; pokud pak průměr nelze stanoviti, jest je započítati jednou pětinou pevných požitků.

(4) Naturální byt, spojený po případě s otopem a osvětlením, nebo i stravou, započítá se částkou, již po slyšení zástupců zaměstnavatelův a zaměstnanců stanoví politický úřad II. stolice počátkem každého roku se závaznou platností pro obvod své působnosti. Jiné naturální požitky se za počítají podle místních průměrných cen.

Předmětem pojištění jest:

1. důchod invalidní (§§ 6.-10.),

2. důchod starobní (§ 11.),

3. příplatky vychovávací k důchodu invalidnímu a starobnímu (§ 17 a);

4. důchod vdovský (§§ 12.-14.),

5. příspěvky vychovávací (§§ 15.-17.),

6. pohřebné (§.19.),

7. odbytné pro vdovu, děti, nebo potřebné rodiče (§ 18.).

(1) Aby bylo dosaženo nároků na dávky uvedené v § 4. čís. 1-6, je. třeba, aby vedle ostatních podmínek pro to stanovených uplynula doba čekací 120 příspěvkových měsíců (§ 8.).

(2) Nastal-li pojistný případ před uplynutím 120, ale po uplynutí 60 příspěvkových měsíců, příslušejí tyto dávky ve výměře snížené (§ 8 a).

(3) Nastane-li nezpůsobilost k výdělku nebo smrt pojištěncova před uplynutím doby čekací, avšak následkem podnikového úrazu, (§ 5. zákona z 28./12. 1887, č. 1 ř. z. z roku 1888 ve znění nařízení z 21./8. 1917, č. 363 ř. z.) považuje se čekací doba 120 příspěvkových měsíců za dokonanou (§ 8. odst. 4.).

(2) Za nezpůsobilého k výdělku považuje se kromě toho pojištěnec, který dokonal 65. rok života, není-li ve služebním poměru podrobeném pojistné povinnosti.

(1) Invalidní důchod se skládá z částky základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka vyměřuje se podle průměrné třídy služného. Průměrnou třídou služného je třída, která odpovídá ročnímu průměru započítatelných požitků (§ 73. odst. 7.), jež pojištěnec měl za posledních 24 příspěvkových měsíců v době čekací. Nastal-li podnikový úraz před uplynutím 24 příspěvkových měsíců, položí se za základ výpočtu průměrné třídy roční průměr započítatelných požitků v uplynulých měsících.

(3) Základní částka činí:

Je-li průměrná třída vyšší než-li VI., stanoví se základní částka tím způsobem, že k základní částce VI. třídy připočítá se za každý příspěvkový měsíc v době čekací získaný

(4) Příspěvkové měsíce, chybící do 120 měsíců, započítávají se jako příspěvkové měsíce dokonané v průměrné třídě služného.

(5) Základní částka nesmí však býti menší, než-li ¹/₄ premií dospělých až do uplynutí doby čekací, případně až do dne, kdy pojištěnec utrpěl úraz (§ 5. odst. 3.).

(6) Zvyšování důchodu invalidního počíná po uplynutí doby čekací. Zvyšovací částka činí ¹/₈ premií, které dospěly v příspěvkové době po 120. příspěvkovém měsíci.

(1) Snížená výměra důchodu invalidního (§ 5. odst. 2.) činí po 60 příspěvkových měsících dvě třetiny základní částky a stoupá každým dalším příspěvkovým rokem o jednu patnáctinu základní částky. Pro příspěvkovou dobu kratší než-li jeden rok počítá se stoupání poměrně podle počtu dokonaných měsíců.

(2) Snížený důchod invalidní nesmí však býti nižší, než-li jedna šestina premií dospělých do jeho nápadu.

Důchod invalidní může býti zvýšen až o 50%, pokud důchodce je tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování. O zvýšení tomto rozhoduje po návrhu příslušné důchodové komise (§ 60.) s konečnou platností představenstvo Všeobecného pensijního ústavu.

(1) Požitek invalidního důchodu počíná dnem ztráty výdělečné způsobilosti. Nevyšetří-li se v řízení o prohlášení invalidity (§ 74. odst. 2.) doba, kdy nastala ztráta způsobilosti výdělečné, pokládá se den ohlášení nároku za den této ztráty.

(2) Má-li pojištěnec na základě pojistné povinnosti u některé nemocenské pokladny, zřízené podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zapsané pomocné pokladny, nebo bratrské pokladny nárok na nemocenské, nebo má-li nárok vůči zaměstnavateli na další placení plného služného (§ 9c, bod 4. zákona o nemocenském pojištění), počíná požitek invalidního důchodu dnem, kdy končí nárok na nemocenské nebo na další placení plného služného. Za dobu však, po kterou bylo placeno nemocenské, má důchodce nárok na příspěvek ve výši, o kterou důchod invalidní jemu přiznaný a této době odpovídající, převyšuje vyplacené nemocenské.

(4) Požitek starobního důchodu počíná dnem jeho nápadu a zaniká smrtí osoby oprávněné k požitku.

(1) Požitek vdovského důchodu počíná dnem úmrtí manželova a zaniká opětným provdáním neb úmrtím vdoviným.

Nárok na vychovávací příspěvek má každé dítě pod 18 let v případě úmrtí pojištěného otce nebo pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič v této době invalidního nebo starobního důchodu nebo měl-li čáku na takový důchod. Nemanželské děti mají však nárok na vychovávací příspěvky, zakládající se na pojištění jejich otce, jen tehdy, bylo-li otcovství soudně zjištěno nebo za živobytí otcova mimosoudně uznáno.

(1) Požitek vychovávacích příspěvků počíná dnem úmrtí pojištěného rodiče a zaniká dokonaným 18. rokem věku, dřívějším zaopatřením, provdáním neb úmrtím dítěte.

(2) V uvážení hodných případech Všeobecný pensijní ústav může povoliti vyplácení vychovávacích příspěvkův i přes dokonaný 18. rok věku.

Invalidní nebo starobní důchod osoby, která má dítě nebo děti, jež by pro případ smrti měly nárok na příspěvek vychovávací, zvyšuje se o příplatek vychovávací, pokud důchodce o dítě pečuje. Tento příplatek činí za každé dítě ¹/₆ základní částky důchodu, požívá-li však důchodce jen sníženého důchodu, ¹/₆ snížené částky důchodové. Úhrn všech těchto příplatků nesmí však činiti více, než-li 50% základní, případně snížené částky důchodové. Požitek tohoto příplatku počíná současně s důchodem invalidním nebo starobním a zaniká v případech uvedených v § 17. odst. 1.

(1) Nárok na odbytné má vdova a není-li jí nebo nemá-li nároků, stejnými díly děti pojištěné osoby, zemře-li tato osoba před uplynutím 60 příspěvkových měsíců, ne však následkem úrazu podle § 5. odst. 3, a jsou-li jinak splněny podmínky pro požívání vdovského důchodu nebo vychovávacího příspěvku (§§ 13., 15. a 17.).

(2) Není-li tu ani vdovy, ani dětí k některému nároku podle tohoto zákona oprávněných, má pozůstalá potřebná matka a, není-li jí, pozůstalý potřebný otec nárok na odbytné, přispíval-li pojištěnec k jich výživě.

(3) Jako odbytné náleží vdově, po případě dětem dvojnásobná. matce nebo otci jednoduchá základní částka invalidního důchodu, která přísluší po uplynutí 120 příspěvkových měsíců podle pojištěncovy průměrné třídy služného v době jeho úmrtí (§ 8.).

(1) Nárok na pohřebné mají pozůstalí po osobě, která požívala podle tohoto zákona důchodu invalidního, starobního, vdovského nebo příspěvku vychovávacího, nebo po pojištěnci, který dokonal aspoň 60 příspěvkových měsíců, jestliže vypravili pohřeb.

(2) Pozůstalými podle předchozího odstavce rozumějí se manžel, děti, rodiče, nebo sourozenci zemřelého. Pohřebné náleží tomu z nich, kdo pohřeb vypravil.

(3) Pohřebné činí ¹/₄ ročního důchodu, jehož zemřelý požíval, po případě ¹/₄ důchodu, na nějž měl čáku.

(1) Všechny důchody a vychovávací příspěvky vyplácejí se v měsíčních lhůtách do předu. Měsíční částky důchodu zarovnávají se na 10 h tím způsobem, že částky až do 5 h zůstávají nepovšimnuty a že vyšší částky čítají se za 10 h. Skončí-li právo k důchodu během měsíce, přijaté částky se nevracejí.

(2) Oprávnění mají na požádání před každou výplatou předložiti potvrzení o životě neb o vdovství.

(3) Odbytné a pohřebné vyplatí se po předložení průkazů osvědčujících nárok.

(1) Výplata důchodu invalidního, vdovského a příspěvků vychovávacích se staví, pokud k požitku oprávněný požívá důchodu podle ustanovení zákona o úrazovém pojištění a to: 1. napadly-li důchody zprvu jmenované před uplynutím čekací doby 120 příspěvkových měsíců, až do výše důchodu podle zákona o úrazovém pojišťování, 2. napadly-li však po uplynutí doby čekací, potud, pokud součet obou důchodů převyšuje ²/₃ započítatelných požitků, které pojištěnec měl za posledních 60 příspěvkových měsíců. Toto ustanovení o stavení výplaty důchodů však neplatí při úplné bezmocnosti důchodce (§ 8b).

(1) Nositel pojištění jest oprávněn zavésti léčebné řízení, aby výdělečná způsobilost příjemce důchodu invalidního byla obnovena nebo nezpůsobilost k výdělku hrozící pojištěnci nemocí byla odvrácena.

(2) K tomuto účelu nositel pojištění může zejména na vlastní útraty dáti důchodce, po případě pojištěnce do léčebného ústavu (nemocnice, léčebny) nebo do jiného pro léčení vhodného místa, a to beze svolení pojištěncova v těch případech, ve kterých podle § 8. zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., pojištěnec může býti dán do nemocničního ošetřování.

(3) Po dobu léčebného řízení požitek invalidního důchodu může býti zcela nebo zčásti zastaven. Má-li však ten, kdo byl léčebnému řízení podroben, členy rodiny, k jichž výživě dosud podstatně přispíval, náleží těmto členům rodiny podpora alespoň polovinou důchodu, jehož pojištěnec požíval nebo na nějž by měl nárok v případě nezpůsobilosti k výdělku (§ 7.).

(4) Nepodrobí-li se důchodce léčebnému řízení nezávislému na jeho souhlasu, může mu býti požitek invalidního důchodu zcela nebo z části dočasně zastaven; nepodrobí-li se léčebnému řízení onemocnělý bez závažného důvodu a byla-li by léčebním řízením nezpůsobilost k výdělku pravděpodobně odvrácena, může býti důchod invalidní zcela nebo z části dočasně odepřen, byl-li onemocnělý upozorněn na tyto následky.

(1) Zanikne-li pojištění povinné nebo dobrovolné (§§ 28.-31.) z kteréhokoli důvodu, kromě důvodu uvedeného v § 24., bod 2., a zůstane-li pak vystouplý pojištěnec aspoň po 6 měsíců bez zaměstnání povinného pojištěním, má nárok, aby mu bylo vráceno:

1. za dobu pojištění povinného část skutečně zaplacených premií bez úroků, a to ve třídě I.-IV. jedna třetina premií, ve třídě V.-XVI. jedna polovina premií; pokud pak jde o pojištění před platností tohoto zákona a pokud započítatelné požitky převyšovaly 7.200 Kč, celé premie, nejvýše však premiová reserva;

2. za dobu dobrovolného pojištění (§ 28.) nebo za dobu zákupem služebních let započítanou (§ 31.) 75% té částky premiové reservy, která vznikla dobrovolným pojištěním nebo zákupem.

(2) Osobám ženského pohlaví, které vejdou v manželství ve dvou letech po výstupu z pojištění, nebo vystoupí z pojištění ve dvou letech po uzavření sňatku, doplní se částky premií, na jichž vrácení mají podle předchozího ustanovení nárok, na 80% premií za ně skutečně zaplacených.

(3) Tyto nároky mohou býti uplatněny toliko pojištěncem, a přecházejí na jeho dědice, byly-li uplatněny.

(4) Zemře-li pojištěnec, jenž uplatnil nárok na vrácení premií, před jich výplatou, mají oprávnění dědicové volbu, buď požadovati výplatu těchto premií, nebo žádati zákonná plnění pojistná v nezkrácené výměře (§ 26.).

(5) Nároky na vrácení premií požívají ochrany podle § 19a.

(6) Nárok na vrácení premií nemá pojištěnec, který přešel do služby vyňaté podle § 2. bod 3. z pojistné povinnosti.

(7) Nárok na vrácení premií zanikne, nebyl-li u příslušného nositele pojištění uplatněn do tří let po zániku pojištění nebo před dřívějším opětným vstupem do pojistné povinnosti.

(1) Čáky získané aspoň 60ti příspěvkovými měsíci mohou se uchovati ve výši, ve které byly při zániku pojištění, placením uznávacího poplatku 4 Kč ročně do předu s tím účinkem, že nároky z pojištění zachovávají se přes 18měsíční lhůtu, ustanovenou v závěrečné větě § 24., po případě přes 6timěsíční lhůtu, stanovenou v § 29. odst. 2., bez jakéhokoli časového obmezení.

(2) Toto zachování čák zaniká bez nároku na vrácení již zaplacených uznávacích poplatků, zůstane-li pojištěnec se splátkou déle než-li 6 měsíců po její dospělosti v prodlení. První splátka uznávacího poplatku, která jest dospělá prvního dne 19. měsíce po zániku pojistné povinnosti, po případě prvního dne 7. měsíce po zániku dobrovolného pojištění, musí býti zaplacena ve čtrnácti dnech po své dospělosti, jinak zanikne právo na zachování čák.

(1) Osoby, jichž pojistná povinnost zanikla z kteréhokoli důvodu, kromě důvodu uvedeného v § 24. bodu 2., mají právo dobrovolně pokračovati v pojištění.

(2) Toto právo pomíjí, nebylo-li uplatněno do 6ti měsíců po zániku pojistné povinnosti.

(3) Osoby, zaměstnané v cizozemském pobočném závodě domácího podniku, mohou též kromě případu prvního odstavce býti připuštěny k dobrovolnému pojištění u Všeobecného pensijního ústavu podle výše svých požitků, jsou-li u Všeobecného pensijního ústavu pojištěni též zaměstnanci domácího podniku.

(4) Dobrovolné pokračování v pojištění osob, které při zániku pojistné povinnosti byly již invalidní (§ 7.), jest neplatné.

3.) zdržuje se trvale v cizině, nejsa v některé službě podle § 28. odst. 3. nebo za účelem léčení. Za trvalý pobyt v cizině se považuje, má-li pojištěnec řádné bydliště mimo území československé republiky déle 3 let.

(2) Z ustanovení posledního bodu mohou býti vzhledem k jednotlivým státům ustanoveny výjimky nařízením ministra sociální péče.

(1) Každý pojištěnec může si zvýšiti nároky zakoupením služební doby nepojištěné tím, že doplní svoji premiovou reservu na částku, která odpovídá jeho věku a jeho započítatelné příspěvkové době po provedeném zákupu.

(2) Započítání služební doby jest však přípustno pouze po průkazu skutečné služby, podle třídy služného v době zákupu a pouze potud, pokud vstupní stáří pojištěncovo zakoupením let neklesne pod 16. rok jeho věku.

(3) Dobu, ztrávenou po dobu války ve službě vojenské nebo civilní, lze při zákupu let i dvojnásobně počítati. Tato doba může však býti zakoupena nejdéle do pěti let po provedené všeobecné demobilisaci.

(4) Ze zákupu služebních let vzchází pojištěnci nárok teprve uplynutím dvou let po zákupu. Nastane-li případ pojistný před uplynutím dvou let, vrátí se zaplacená kupní premie se 4% ním úrokem.

(5) V případě přeměny provisního pojišťování u bratrské pokladny v pojištění pensijní (§ 92b) není započítání služebních let omezeno, ani pokud se týče času jeho uplatnění, ani pokud se týče jeho účinku.