D. Základ a sazba daňová.

Předpisy, platící o základu daně všeobecné z převodu statků a výkonů, vztahují se obdobně i na daň přepychovou. Podstatný rozdíl je v sazbě, kdežto činí-li sazba u všeobecné daně z převodu 1/2%. zvyšuje se u daně přepychové na 10 a 12% (§ 10., odst. 1.), 12% činí, zdaňuje-li se přepych u výrobců, a při dovozu všech přepychových předmětů, 10% v drobném prodeji a při vývozu. Vyšší sazba 12%ní jako vyšší přepych vyšší sazbu, nýbrž jest vyměřena proto výše, poněvadž má za základ nižší cenu, nežli jest cena v drobném prodeji, v níž jsou obsaženy zisky meziobchodu. Poněvadž by při nerovných cenách mohly tím způsobem vzniknouti zlomky menší než 10 h, má se daň zaokrouhliti na 10 h a to dolů, jinými slovy bude se platiti z každé koruny ceny 10 h, avšak jen z koruny celé, z přebytků koruny nepřesahujících, se daň neplatí. Podobné zaokrouhlení provedl finanční výbor na celé koruny při placení daně z úhrnu tržby roční, pokud se týče čtvrtletní.

Co platí o přesunutí a súčtování obecné daně z převodu, platí i zde. Daň smí podnikatel přesunouti, ale nesmí ji súčtovati. Poněvadž následkem toho bude odváděti desetinu úplaty, v níž bude započítána nejen cena, nýbrž i daň, musí přiraziti k ceně poněkud více, aby zůstal beze škody. Kolik musí přiraziti k ceně, plyne ze vzorce.

                     

100=100+x-100+x
10

x je hledané procento přirážky, 100 je původní cena. Původní cena musí zůstati obchodníkovi, když k ní přirazí x a zaplatí z celé úplaty (původní ceny zvětšené o procento přirážky) desetinu jako daň státu. Z toho plyne, že

x=100 =11.1%.
9


Totéž platí obdobně pro přirážku procentní při všeobecné dani z převodu.

Normy o sazbě daňové jsou obsaženy v § 30. nového návrhu.

E. Předepsání a vybírání daně.

Změny a úchylky oproti všeobecné dani z převodu statků a z pracovních úkonů jsou zde tyto:

1. Listiny o příležitostných dodávkách nepodnikatelů podléhají poplatku 10%nímu na místě podle škály (§ 31. nového návrhu).

2. Předepsány jsou zvláštní ohlášky pro výrobu a obchod přepychových předmětů (§ 32. nového návrhu).

3. Daňové období pro podnikatele jest zde kratší. Vládní osnova navrhovala období měsíční. Poněvadž však se musí po každém období podávati přiznání k dani a vydati platební rozkaz, prodloužil finanční výbor daňové období na čtvrtletí (§ 33. nového návrhu).

4. Daňová kontrola vyžaduje zvláštních zápisů o podnikatelském prodeji přepychových předmětů. Vládní osnova obsahovala v té příčině podrobné předpisy. Finanční výbor považoval za vhodnější, ponechá-li se v té příčině větší pružnost a vyhradí-li se obsah a forma povinných těchto zápisů nařízení (§ 34. nového návrhu).

5. Jako je třeba zvláštních přihlášek, jest třeba i zvláštního daňového přiznání (§ 35. nového návrhu).

6. Odhad zdaňovacího základu děje se v případě potřeby za týchž podmínek jako u všeobecné daně z převodu, ale nikoli pro jednotlivá čtvrtletí, nýbrž vždy pro celý rok, leda že by mezi rokem závodp zanikl (§ 36. nového návrhu).

7. Dodatečné vrácení zaplacené daně jest možné, nebylo-li použito předem možného osvobození, v drobném prodeji, poněvadž není určen předmět k soukromé spotřebě, anebo v případě vývozu zdaněného, byl-li zdaněný předmět zase dovezen zpět (§ 38. nového návrhu). Podle jakých norem se má vrátiti daň u předmětů zdaněných u výrobce nebo výlučně při dovozu u koupených v drobném, určí nařízení.

8. Řízení při dovozu i vývozu jest upraveno §§ 39. a 40. nového návrhu.

IV. Ustanovení závěrečná a společná.

Sem náleží předpisy §u 41.- 50. vládní osnovy. Předpisy ty jsou převzaty do nového návrhu s některými menšími změnami.

1. Povinnost k mlčenlivosti rozšířena byla ze státních zřízenců i na jiné osoby súčastněné z úředního příkazu při vyměřování daně. Stalo se tak vzhledem k povinné součinnosti obcí při vyměřování této daně (§ 41. nového návrhu).

2. Prominutí trestu dopuštěno také v tom případě, že pachatel odčiní trestný stav dříve, nežli proti němu bylo trestně zakročeno. Výchovný význam této změny jest samozřejmý (§ 44. nového návrhu).

4. Odměny za udání přestupků byly odstraněny, poněvadž nejsou jednak dosti morální a neslibují jednak zvláštního úspěchu.

5. Zvláštním §em (49.) novým vyloučeny byly samosprávné přirážky k této dani.

6. Účinnost zákona posunuta na 1. leden 1920 a ve příčině zdanění dodávek mezi závody téhož podniku, pokud se týče mezi podniky téhož podnikatele na dobu, která bude stanovena nařízením. První změna jest odůvodněna tím, že nebyla osnova projednána, jak vláda původně předpokládala, druhá změna tím, že nařízení o zdanění závodův a podniků souvislých bude vyžadovati delšího času, čímž by se mohlo všeobecné prováděcí nařízení zdržeti. Tím se též vyhoví částečně požadavku obchodních komor, aby působnost dotyčných ustanovení byla o rok odložena. Vláda má možnost uvésti dotyčné ustanovení v život i jen pro jednotlivá výrobní odvětví, kde by se ukázala toho nutná potřeba a proveditelnost. Má ale též možnost, ukáže-li se i u nás, jako v Německu, nemožným zdaniti takto fingované převody, ponechati dotyčná ustanovení zákona vůbec bez účinnosti.

6. Provedením zákona pověřen vedle ministrů jmenovaných ve vládní osnově též ministr zemědělství.

C. Závěr.

Finanční výbor uvažoval při projednávání této osnovy o některých otázkách souvislých. Výsledek těchto porad formuluje ve čtyřech resolucích:

I. Resoluce: Vláda se vyzývá, aby vzhledem k dani z převodu statků a z pracovních úkonů podle tohoto zákona, kterážto daň se nesmí zvláště súčtovati, ač se dovoluje přesunouti ji, přiměřeně upravila zákonné normy cenové, poněvadž v případě zákonných cen nemají podnikatelé možnost daň přesunouti.

Odůvodnění této resoluce jest obsaženo výše v této zprávě při otázce přesunutí daně.

II. Resoluce: Národní shromáždění žádá své předsednictvo, aby všechny předlohy, které finančně zatěžují stát a jeho rozpočet, byly vždy současně přikazovány ku projednání výboru finančnímu.

Odůvodnění: Daň, která jest předmětem tohoto zákona, jest největší břemeno, jaké dosud bylo a snad kdy bude uloženo obyvatelstvu této republiky. Zejména se jím ukládá veliká obět všemu podnikatelstvu, kterému se ukládá nejen veliká práce různých zápisů a kontrolních pomůcek, ale které se vydává též odiu publika, od něhož musí v cenách bez zvláštního súčtování daň vybrati. Této služby musí býti stát pamětliv.

Ukládá se však veškerému obyvatelstvu mnohem větší obět, obět nesmírná, úměrná výnosu daně, obět těžká pro střední vrstvy, zejména pro ony, jež nemohou volnou smlouvou upravovati svůj důchod, pro osoby s pevným platem, jichž životní míra se podstatně zdraží.

Národní shromáždění by nemohlo předstoupiti před obyvatelstvo pouze s tímto prostředkem k sanaci státních financí, aniž by pomýšlelo, že jest ještě druhá cesta k sanaci, to jest šetření, a předvídání možné úhrady pro nově přijímané státní úkoly. Úvaha o finanční nosnosti obyvatelstva musí vždy předcházeti, usnášejí-li se nová milionová břemena. Finanční výbor přijal tudíž k návrhu referenta resoluci výše uvedenou.

III. Resoluce: Vláda se vyzývá, aby se postarala vedle normální publikace tohoto zákona ve sbírce zákonů a nařízení o jeho včasné vyhlášení v denním tisku a plakátováním.

Odůvodnění: Má-li daň vejíti v platnost prvním lednem, nemůže se publikace obmeziti na obvyklou formu. Zákon postihuje miliony lidí, o nichž žádá od 1. ledna různá opatření, jimž nejsou zvyklí a jež neznají. Nemá-li se minouti zákon cílem, nesmí se opírati o fikci, že jest zákon znám vyhlášením ve sbírce zákonů. Zde třeba prostředků mimořádných. Výbor finanční tudíž k návrhu referenta přijal hořejší resoluci.

IV. Resoluce: Vláda se vyzývá, aby bezodkladně zařídila a dostatečnými stipendiemi vybavila v Praze, Brně a Bratislavi kursy abiturientů pro praktickou právní a zvláště komerční průpravu k službě finanční při I. stolici, kterážto průprava by končila zvláštní zkouškou, jejíž odbytí by oprávňovalo kandidáta k výhodnému služebnímu zařazení.

Odůvodnění: Nestačí k sanaci státních financí kupiti zákon k zákonu, aniž se staráme o to, je-li možno zákony ty provésti. Finanční úřady první stolice nemohou už při svém zatížení a nedostatku dorostu zmáhati úkoly na ně uvalené. Daň, která jest předmětem tohoto zákona, znamená nové ohromné zatížení těchto úřadů. Mimo to lze čekati daň z majetku, která bude zase zatížením zcela mimořádným. Jest nebezpečí, že se finanční správa zhroutí pro nemohoucnost první stolice. Jest bezpodmínečně nutno vzhledem k těmto důvodům a zvláště též poměrům na Slovensku, starati se účinně o dorost pro řečené úřady.

Není pro ně třeba tak výlučně právnicky jako spíše komerčně vzdělaných lidí. Finanční právo prakticky a s formuláři vykladáne, účtověda státní, soukromé účetnictví a bilancování, zbožíznalství, encyklopedie potřebných partií z občanského zákona a ze správního a ústavního práva, z národního hospodářství a finanční vědy, toť nutný základ průpravy pro úředníky, kteří se nebudou ve službě teprve dlouho zaučovat, nýbrž budou moci býti hned platnými silami.

K tomu třeba lidí získati, i stipendiemi a zvláštní průpravu honorovati výhodným služebním zařazením, je-li průprava osvědčena zkouškou. Proto přijal finanční výbor k návrhu referenta hořejší resoluci.

V Brně 26. listopadu 1919.
Předseda:
Referent:
Jan Malypetr v. r.
Dr. Karel Engliš v. r.





Zákon

ze dne ................................................................ 1919

o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonův a o dani přepychové.

Hlava první.

Všeobecná daň z převodu statků a z pracovních výkonů.

I. Předmět daně.

§ 1.

Zdanitelné převody (dodávky) a výkony.

Dani podle hlavy první tohoto zákona podrobeny jsou úplatné tuzemské převody (dodávky) statků určených v § 2., jež se dějí k splnění smlouvy zcizovací, smlouvy o dílo a obchodů komisionářských, a úplatné výkony tuzemské vytčené v § 3.

Nezáleží na tom, děje-li se dodávka nebo výkon dobrovolně, anebo na základě zákonného nařízení, pokud se týče po úředním příkazu, byly-li dodávka nebo výkon opravdu uskutečněny aneb platí-li podle zákona za uskutečněny, byla-li skutečně převedena fysická držba, anebo stal-li se převod bez skutečného odevzdání fysické držby. Skutečným převodem fysické držby jest též nabytí držby zástupcem. Dani podléhají i převody na základě dražeb.

Při obchodech komisionářských se předpokládá vždy zvláštní převod statků mezi komitentem a komisionářem a mezi komisionářem a osobou třetí; obojí převod se zdaňuje samostatně. Při dodávkách vzájemných (na př. při naturální směně) předpokládají se vždy dva samostatně zdanitelné převody.

Dani jsou podrobeny bez ohledu na úplatnost dodávky mezi různými závody téhož podniku (§ 6.) a dodávky mezi souvislými podniky a závody téhož majitele. Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem průmyslu, obchodu a živností vymezilo pro jednotlivá odvětví výroby rozsah této daňové povinnosti.

Dani konečně jest podrobeno, vezmou-li se bez úplaty předměty z vlastního podniku pro domácnost neb jiné nevýdělečné upotřebení. Do domácnosti se při tom počítají též osoby služebné a čeleď.

§ 2.

Předmět zdanitelných převodů (dodávek).

Dani podrobeny jsou převody (dodávky) těchto statků:

1. Movité věci hmotné, čítajíc v to vodu, plyn, elektrický proud a pod. Věci spojené s pozemky podléhají dani, pokud se prodávají bez pozemků, i když se tak děje před jich odloučením od pozemku. Co platí o věcech celých, platí i o podílech na nich.

2. Práva, která jsou předmětem právního obchodu, tak zvláště práva autorská, z ochrany známek a vzorků, právo na vodní síly a jiná výhradná práva (licence, koncese, provozovací práva atd.).

3. Komplexy věcí a práv, sub 1. a 2. uvedených při prodeji celých podniků, s vyloučením nemovitostí.

§ 3.

Zdanitelné výkony zvlášť.

Dani podrobeny jsou výkony, jež jsou předmětem samostatného podnikání (§ 6.), tak zvláště řemeslné a průmyslové zpracování dodaných hmot (surovin, polotovarů, tovarů), doprava všeho druhu, povoznictví, výkony živností stavebních a instalačních, výkony samostatně provozovaných svobodných povolání (advokátů, notářů, lékařů, civilních inženýrů, škol hudebních, jazykových a j., ústavů vychovávacích, pensionátů a pod.), výkony živností hotelových, včetně živnostenského pronajímání bytů, prostředkování práce, výkony kanceláří informačních, holičů, masérů atd.

§ 4.

Od daně osvobozené dodávky a výkony.

Dani nejsou podrobeny:

1. Vnucené dražby.

2. Dobrovolné dražební prodeje mezi dědici k rozdělení dědictví.

3. Dodávky potravin a jiných předmětů spotřeby, které dodávají podnikatelé svým zaměstnancům podle služební nebo pracovní smlouvy, pokud jsou předměty ty vyráběny v podniku, v němž jsou zaměstnáni; naturální mzda čeledě a služebných.

4. Dodávky drahých kovů a jich směsí pro účely ražby peněz za podmínek, jež se stanoví nařízením ministerstva financí.

5. Poskytování úvěru a převody peněžních pohledávek, zvláště směnek a šeků, peněžní vklady všeho druhu, převody cenných papírů, losů, podílů společenských, tuzemských i cizozemských zákonných platidel kovových i papírových.

6. Prodej předmětů státního monopolu.

7. Prodej platných neznehodnocených úředních známek a tiskopisů.

8. Dodávky vody veřejnými svazky.

9. Výkony dopravní podléhající dopravní dani ze zboží, osob a zavazadel podle cís. nař. ze dne 10. ledna 1917 č. 14 ř. z.

10. Smlouvy pojišťovací podrobené poplatku podle cís. nař. ze dne 15. září 1915 čís. 280 ř. z.

11. Zpětná úplatná dodávka odpadků, získaných při výrobě, členům společenstev prodejních a nákupních, která obmezují působnost na členstvo, dále vrácené částky úplaty za zboží dodané členům.

12. Při dodávkách pomocí konosamentů, nákladního a skladního listu jest podroben dani pouze převod z prvního tuzemského majitele.

13. Dodávky mezi závody téhož podniku nebo mezi souvislými závody a podniky téhož majitele, (§ 1. a 6.) nepřesahující u jednoho závodu ročně 10.000 K.

14. Příležitostné dodávky nepodnikatelů (§ 5., bod. 4,) pokud cena jednotlivé dodávky nepřesahuje 500 K.

15. Nařízením ministerstva financí mohou býti osvobozeny dodávky a pracovní výkony, které provádějí stát a nucené svazky ve státě za výjimečných poměrů, vyvolaných válkou, aby zaopatřily obyvatelstvo potravinami a jinými životními potřebami, krmivem pro dobytek a hnojivem, pokud se obchody a výkony tyto nedějí ve vlastních podnicích k tomu zřízených.

16. Vývoz, průvoz a dovoz je volný. Vláda se zmocňuje, aby poskytla nařízením, po slyšení obchodních a živnostenských komor, případně zemědělských rad zvláštní další úlevy a osvobození pro vývozní podniky.

II. Daňové subjekty.

§ 5.

Kdo platí daň.

Daň platiti jsou povinni:

1. podnikatelé, v jichž podnicích neb závodech (§ 1. a 6.) se dodávka neb výkon zdanitelný děje, a to i tenkráte, když dodávka neb výkon jsou vzhledem k povaze podniku příležitostné a do rámce podniku nespadají.

2. V konkursním řízení likvidátor nebo konkursní správce a v případě obchodního dozoru dozorčí osoba.

3. Při dražbách mimosoudních ten, kdo dražbu provádí, při dražbách soudních ten, kdo o dražbu žádá, při čemž soud může žádati přiměřenou zálohu na daň.

4. Při dodávkách nepodnikatelů (dodávky příležitostné) dodavatel předmětu. Z výkonů příležitostných nepodnikatelé daně neplatí.

§ 6.

Pojem podnikatele, pojem závodu.

Podnikatelé ve smyslu tohoto zákona jsou fysické nebo právnické osoby, které provozují samostatnou výdělečnou činnost v jakémkoli povolání, tedy právě tak ve výrobě prvotní jako v průmyslu, obchodu, dopravě nebo v jiném povolání. Okolnost, že společenský podnik obmezuje výkony neb dodávky na členstvo, neruší jeho povahy podnikatelské. Úmysl zisku není podmínkou.

Za samostatný závod v rámci podniku ve smyslu § 1., odst. 4. a § 4., bod 13. se považuje takový oddíl podniku, který jest technicky (uzavřeným pracovním pochodem) jednotným celkem, jehož činnost bývá též předmětem samostatných podniků, a jehož pracovní výsledek jest předmětem trhu. V případech sporných rozhoduje ministr financí po slyšení příslušné obchodní a živnostenské komory, po případě zemědělské rady.

§ 7.

Od daně osvobozené subjekty.

Od daně jsou osvobozeny:

1. Stát co do poštovní, telegrafní a telefonní služby, a podniky dopravní co do povinných výkonů pro tuto státní službu.

2. Podniky vylučně dobročinné a všeobecně prospěšné, pokud jim na zvláštní žádost osvobození přiřklo ministerstvo financí a to pouze u dodávek, jichž cena zůstává pod průměrnou cenou dodávek tohoto druhu u podniků výdělečných. U svépomocných družstev nákupních a prodejních se charakter dobročinnosti a všeobecné prospěšnosti v tomto smyslu nepředpokládá. Nařízením ministerstva financí se upraví podmínky tohoto osvobození.

§ 8.

Kdo ručí za daň. Regress.

Prodá-li se podnik, ručí nabyvatel za daň, připadající na běžné daňové období, nerozdílnou rukou s bývalým majitelem podniku.

Stíhá-li daň korporaci neb společnost, ručí za daň osoby odpovědné za správu rukou nerozdílnou.

Zástupci cizozemských podnikatelů ručí s nimi za daň rukou nerozdílnou (§ 14. odst. 2.).

Postihuje-li platební povinnost více osob, ručí vždy všechny rukou nerozdílnou.

Při mimosoudních dražbách může ten, kdo dražbu provádí, žádati náhradu od osoby, v jejímž jméně dražba se koná. Osoba tato též za daň ručí a jest povinna k žádosti osoby dražbu provádějící složiti přiměřenou zálohu.

III. Základ daně. Sazba daňová.

§ 9.

Úplaty za zdanitelné převody (dodávky) a výkony.

Daň se vyměřuje z úplaty za dodávku, pokud se týče za zdanitelný výkon. Úplatou jest vše, co nabyvatel vynaložiti musil k nabytí dodaného předmětu nebo výkonu. Z úplaty se nesmí vyloučiti, co zaplatil nabyvatel na clo, daň spotřební a v případě posečkání kupní ceny na úroky započítané do kupní ceny. Povolí-li se při placení do určité lhůty srážka (skonto), tvoří vyměřovací základ cena skutečně placená.

Výlohy zasílací a pojišťovací vylučují se jen tehdy, hradí-li je zvlášť nabyvatel dodavateli.

Výlohy obalu lze vyloučiti jen tehdy, když se obal prokázatelně toliko zapůjčuje. Jinak tvoří součást úplaty, i když se nabyvatel zavázal, že obal za určitou úplatu vrátí.

Je-li cena smluvena v cizí měně, přepočítá se dle kursu, stanoveného čas od času nařízením ministerstva financí.

Kde nemůže býti základem pro vyměření daně úplata smluvená (na příklad v případech § 1. odst. 4. a 5.), tvoří vyměřovací základ cena úřední nebo v místě obvyklá. Způsob zjištění vyměřovacího základu v takových případech stanoví se nařízením ministerstva financí.

§ 10.

Sazba daňová.

Daň obnáší 1% úplaty zdanitelných dodávek a výkonů (§ 9.).

IV. Vznik daňové povinnosti. Přesunutí daně.

§ 11.

Vznik daňové povinnosti.

Při úplatných dodávkách vzniká nárok státu na daň v době placení. Placením se rozumí nejen placení hotovými penězi, nýbrž i dobropisem, směnkou nebo šekem. Při dodávkách, při nichž zákon úplatnost předpokládá (na př. § 1., odst. 4. a 5.), vzniká nárok státu na daň v době dodávky.

§ 12.

Přesunutí daně.

Podnikatel jako platitel daně není oprávněn zvláště súčtovati daň osobě mající nárok na dodávku nebo výkon dani podléhající. Odběratel dodávky není oprávněn daň, připadající na další scizení, sraziti s úplaty, účtované jeho dodavatelem. Na ujednání, tomuto ustanovení odporující, nemůže se platitel daně, pokud se týče v posledním případě odběratel odvolávati.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP