Ustanovení císařského nařízení
ze dne 24. března 1917, č. 131. ř. z. a zákonný
článek IV. a IX. z roku 1916, platný na území
kdysi uherském, jakož i všechna jiná pravidla
se zrušují, pokud odporují ustanovením
tohoto zákona. Na místě jejich nastupují
v platnost tato ustanovení:
Předměty potřeby rozumějí se
v tomto zákoně movité věci, které
slouží přímo nebo nepřímo
k ukojení potřeb lidských a potřeb
zvířat domácích.
1. Kdo, nedbaje své povinnosti podati vysvětlení,
úmyslně zatajuje úřadu zásoby
předmětů potřeby, jež má
neb uschovává, bude potrestán soudem pro
přestupek vězením od čtrnácti
dnů až do šesti měsíců.
Vedle trestu vězení lze uložiti trest peněžitý
do dvacetipěti tisíc korun.
2. Kdo dopustí se uvedeného činu na zásobách,
jejichž hodnota převyšuje pět set korun,
potrestá se pro přečin tuhým vězením
od dvou měsíců do jednoho roku. Vedle trestu
vězení lze uložiti trest peněžitý
do jednoho tisíce korun.
3. Jestliže hodnota zásob převyšuje deset
tisíc korun, potrestá se pachatel pro zločin
těžkým žalářem od jednoho
do pěti let, za zvláště přitěžujících
okolností od pěti do deseti let. Vedle trestu na
svobodě lze uložiti trest peněžitý
do jednoho milionu.
4. Témuž restu jsou podrobeny osoby, jež jednají
v zastoupení osob povinných k vysvětlení
a dopustí se takového zatajování.
1. Kdo úmyslně poruší povinnost vyráběti
nebo dodávati předměty potřeby, založenou
na platném úředním příkaze,
nebo kdo vědomě zaviní, že této
povinnosti dostáti nemůže,
2. podružný dodavatel, zprostředkovatel, anebo
zřízenec odpovědný úřadu
při takové výrobě nebo dodávce,
jenž úmyslně porušením svých
povinností ohrozí nebo zmaří výkon,
potrestá se pro přečin tuhým vězením
od šesti měsíců do dvou let a na penězích
od pěti tisíc korun do dvou set tisíc korun,
3. bylo-li činem trestným ohroženo zásobování
většího počtu osob předměty
potřeby, nebo byly-li těžce ohroženy zájmy
veřejné, budiž vinník potrestán
pro zločin těžkým žalářem
od jednoho do pěti let. Soud může v takových
případech uznati též na konfiskaci všeho
jmění odsouzeného.
1. Kdo úmyslně poruší povinnost dodati
předměty potřeby, založenou na smlouvě,
která byla učiněna s veřejným
úřadem nebo s ústavem zmocněným
od veřejného úřadu,
2. podružný dodavatel, zprostředkovatel, anebo
zřízenec odpovědný úřadu
při takové dodávce, jenž úmyslně
porušením svých povinností výkon
ohrozí nebo zmaří, potrestá se pro
přečin tuhým vězením od šesti
měsíců do dvou let a na penězích
od pěti tisíc korun do dvou set tisíc korun.
Kdo se s jinými smlouvá, je svede nebo svésti
hledí, aby hromadně spáchali některý
z trestných činů v §§ 3. a 4. uvedených,
dopouští se zločinu a potrestá se za
to těžkým žalářem od jednoho
do pěti let a konfiskací všeho jmění.
1. Kdo za předměty potřeby požaduje,
nebo sobě nebo jinému dává poskytnouti
nebo slíbiti vyšší cenu, než jest
nejvyšší cena, ustanovená pro tyto předměty
podle §§ 17. a 18. cís. nařízení
ze dne 24. března 1917 č. 131. ř. z., nebo
podle zvláštního ministerského nařízení,
bude potrestán pro správní přestupek
vězením od jednoho týdne do šesti měsíců.
Vedle trestu vězení lze uložiti peněžitou
pokutu až do dvaceti pěti tisíc korun.
2. Týmiž tresty buďte stiženy osoby, které
se dopustí některého činu, uvedeného
pod č. 1., co do prodejných cen, jež byly některou
státní ústřednou, nebo s jejím
zmocněním, stanoveny nebo schváleny, a veřejně
vyhlášeny.
3. Potrestání podle tohoto ustanovení nevylučuje,
aby nebyl vinník potrestán i pro soudně trestný
čin, který snad mimo to spáchal tímto
překročením nejvyšších cen,
zejména podle § 7. tohoto zákona, když
cena překročuje nejen hranici ustanovenou podle
č. 1., ale jest i zřejmě přemrštěna.
V takovém případě budiž při
pozdějším soudním odsouzení přiměřeně
přihlíženo k trestu, uloženému
již pro přestupek správní. Předchozím
odsouzením soudním jest v tomto případě
pozdější stihání pro přestupek
správní vyloučeno.
1. Kdo, využívaje mimořádných
poměrů, vyvolaných válkou, žádá
za předměty potřeby zřejmě
přemrštěnou cenu, dává jí
sobě nebo jinému poskytovati nebo slibovati, potrestá
se soudem pro přestupek tuhým vězením
od čtrnácti dnů do šesti měsíců.
Vedle trestu vězení může být
uložen trest peněžitý do padesáti
tisíc korun.
2. Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým
vězením od šesti měsíců
do tří let a na penězích od jednoho
tisíce korun až do pěti set tisíc korun,
byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování,
nebo převyšuje-li neoprávněný
zisk, jehož bylo nebo mělo býti trestným
činem dosaženo, dva tisíce korun.
3. Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li
již potrestán pro přečin nebo pro zločin
předražování, nebo byly-li činem
jeho těžce ohroženy veřejné zájmy.
Trestem je těžký žalář od
jednoho do pěti let; při opětném odsouzení
pro zločin od pěti do deseti let, za zvláště
přitěžujících okolností
od deseti do dvaceti let.
5. Vedle trestu na svobodě budiž uložen trest
peněžitý od deseti tisíc korun až
do dvou milionů korun.
1. Kdo, využívaje mimořádných
poměrů, vyvolaných válkou, žádá
částky zřejmě přemrštěné,
nebo dává jí sobě nebo jinému
poskytovati nebo slibovati jako nájemné z nemovitostí,
sloužící přímo nebo nepřímo
k ukojení životních potřeb lidí
a domácích zvířat, anebo za propůjčení
k stejným účelům sloužících
věcí movitých, ať s osobními
úsluhami a jinými úkony (poskytování
stravy a pod.) nebo bez nich, potrestá se soudem pro přestupek
tuhým vězením od čtrnácti dnů
do šesti měsíců.
Vedle trestu vězení může být
uložen trest peněžitý od jednoho sta korun
až do padesáti tisíc korun.
2. Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým
vězením od šesti měsíců
do tří let a na penězích od jednoho
tisíce korun až do pět set tisíc korun,
byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování,
nebo převyšuje-li neoprávněný
zisk, jehož bylo neb mělo býti trestným
činem dosaženo, dva tisíce korun.
3. Pachatel buď potrestán pro zločin, byl-li
již potrestán pro přečin nebo pro zločin
předražování, nebo byly-li jeho činem
těžce ohroženy veřejné zájmy.
Trestem je těžký žalář od
jednoho do pěti let, při opětovném
odsouzení pro zločin od pěti do deseti let,
za zvláště přitěžujících
okolností od deseti do dvaceti let.
Vedle trestu na svobodě budiž uložen trest peněžitý
od deseti tisíc korun do dvou milionů korun.
Kdo při nákupu předmětů potřeby,
jež hodlá zciziti, přeplácí prodavačem
požadovanou cenu nebo, nepožaduje-li se určitá
cena, úředně stanovenou cenu, není-li
tu však takové ceny, až dosud obvyklou cenu,
potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením
od jednoho měsíce do jednoho roku.
Vedle trestu vězení může být
uložen trest peněžitý od jednoho tisíce
korun až do jednoho sta tisíce korun.
2. Pachatel budiž potrestán pro přečin
tuhým vězením od šesti měsíců
do tří let a na penězích od deseti
tisíc korun do pěti set tisíc korun:
a) byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování,
b) spáchal-li čin ve velkém rozsahu.
3. Pachatel budiž potrestán trestem, uvedeným
v § 7., pod č. 3., pro zločin, byl-li již
jednou potrestán pro přečin nebo zločin
předražování.
4. Úředně stanovenými cenami jest
rozuměti ceny, uvedené v § 6., a prodejní
ceny na trzích, které jsou prohlášeny
za dovolené.
1. Kdo se s jinými smlouvá, by využito bylo
mimořádných poměrů, vyvolaných
válkou, a aby požadovány byly za předměty
potřeby ceny zřejmě přemrštěné,
bude potrestán pro přečin tuhým vězením
od šesti měsíců do tří
let a na penězích od jednoho tisíce korun
do pěti set tisíc korun.
2. Pachatel bude potrestán pro zločin těžkým
žalářem od jednoho do pěti let a na
penězích od pěti tisíc korun až
do jednoho milionu korun, byly-li činem těžce
ohroženy veřejné zájmy, nebo byl-li
již jednou potrestán pro přečin nebo
zločin předražování.
1. Kdo činí potraviny nezpůsobilými
k lidskému požívání nebo je vydává
zkáze, aby je s větším ziskem zpeněžil,
2. kdo předměty poškozuje, ničí
nebo činí bezcennými, aby zmenšil nabídku
takových předmětů,
3. kdo předměty potřeby nakupuje, nebo jejich
výrobu nebo obchod s nimi - zejména hromaděním
- obmezuje, aby jejich ceny vyháněl do výše,
4. kdo provozuje řetězový obchod s předměty
potřeby, nebo se pouští do jiných pletich,
jež jsou způsobilé stupňovati cenu předmětu,
bude potrestán pro přečin tuhým vězením
od šesti měsíců do tří
let a na penězích od deseti tisíc korun do
jednoho milionu korun.
5. Byly-li činem těžce ohroženy veřejné
zájmy nebo byl-li pachatel již jednou potrestán
pro přečin nebo zločin předražování,
bude potrestán pro zločin těžkým
žalářem od jednoho do pěti let, za zvláště
přitěžujících okolností
až do dvaceti let, a vedle toho na penězích
od padesáti tisíc korun do dvou milionů korun.
Kdo zastaví nebo podstatně obmezí veřejný
prodej předmětů potřeby a je schovává
nebo pod rukou prodává, dopouští se
přečinu a bude potrestán tuhým vězením
od šesti měsíců do jednoho roku a na
penězích od jednoho tisíce korun do jednoho
milionu korun.
Kdo odepře prodej předmětů potřeby,
nebude-li zároveň odebráno jiné zboží,
dopustí se přečinu a bude potrestán
soudem tuhým vězením od šesti měsíců
do jednoho roku a na penězích od jednoho sta korun
do jednoho sta tisíců korun. S odsouzením
pro tento přečin může být uznáno
na ztrátu živnostenského oprávnění
nejdéle na jeden rok.
1. Kdo úmyslně v účtech, závěrečných
listech, dodávkových listech, průvodních
listech o zboží, nebo podobných obchodních
papírech, nebo v obchodních knihách udá
nesprávně nebo neúplně cenu předmětu
potřeby, neb okolnosti, důležité pro
určení jeho hodnoty, bude potrestán - není-li
čin přísněji trestný - pro
přestupek vězením od čtrnácti
dnů až do šesti měsíců.
Vedle trestu vězení může být
uložen trest peněžitý do dvaceti pěti
tisíc korun.
2. Pachatel bude potrestán - není-li čin
přísněji trestný - pro přečin
tuhým vězením od tří měsíců
do dvou let, spáchal-li čin ve velkém rozsahu.
Vedle trestu vězení lze uložiti trest peněžitý
do dvou set tisíc korun.
1. Kdo v nějakém tiskopisu činí neb
uveřejňuje návěstí, v němž
někdo, neuved svého jména nebo bydliště
(firmy a svého závodu), nabízí předměty
potřeby nebo vybízí k nabídkám
takových předmětů,
2. kdo v návěstí, jež jest uveřejněno
v nějakém tiskopisu o koupi neb o prodeji předmětu
potřeby neb o zprostředkování takových
obchodů, činí údaje, jež mohou
vzbudit omyl o osobě neb obchodních poměrech
osoby, jež nabízí zboží nebo vybízí
k nabídkám, anebo mohou vzbudit omyl o množství
pohotových zásob neb o jiných důležitých
okolnostech,
bude potrestán soudem pro přestupek vězením
od čtrnácti dnů do šesti měsíců.
Vedle trestu vězení může být
uložen trest peněžitý do dvaceti pěti
tisíc korun.
3. Osoby, odpovědné podle tiskového zákona,
nejsou povinny zkoumati pravdivost takových návěstí.
1. Užití mimořádného práva
zmírňovacího a přeměňovacího
jest vyloučeno při odsouzení pro trestní
činy, uvedené v §§ 2.-5. a 7.-12. tohoto
zákona.
2. Když se vyměřují tresty peněžité,
jež sluší ukládati podle tohoto zákona,
budiž přihlíženo zejména k nezákonnému
zisku, jehož bylo nebo mělo býti dosaženo
trestným činem.
3. Doba náhradního trestu za nedobytný trest
peněžitý stanovena budiž podle zavinění.
Náhradní trest budiž vyměřen
stejným druhem trestu jako trest hlavní a nepřesahujž
nejvyšší hranice sazby, jíž bylo
užito při výměře trestu na svobodě,
uloženého vedle toho, a nesmí býti delší
jednoho roku.
4. Pokuty a tresty peněžité, uložené
podle tohoto zákona, připadají státu.
Odsoudí-li se pachatel, budiž jednání,
podle volby poškozeného, prohlášeno za
neplatné, nebo buď pouze snížena cena
na příslušnou míru. Odsouzený
je v každém případě povinen dáti
poškozenému úplné zadostučinění.
1. Bylo-li zločiny, spáchanými podle §§
7.-11., za okolností, při nichž to pachatel
mohl předvídati, způsobeno vážné
nebezpečí pro veřejný pokoj a řád,
anebo poškodil-li vědomě značný
počet osob, nebo využil-li zvláště
citelné tísně poškozeného, může
soud vedle ostatních trestů vyřknouti, že
jmění odsouzeného propadá ve prospěch
státu.
2. Stalo-li se tak, zavede příslušný
civilní soud řízení podle obdoby pozůstalostního
řízení, v němž byla podána
přihláška dědická s výhradou
právního dobrodiní inventáře.
Při tom má stát práva a povinnosti
přihlášeného dědice. Odsouzenému
a osobám, o něž odsouzený jest povinen
pečovati, budiž ze jmění ponecháno
tolik, kolik potřebují na výživu a výchovu,
při čemž budiž přihlíženo
k výdělkové schopnosti odsouzeného
i těchto osob.
3. Ukáže-li se důvodným podezření,
že je zde některý z případův,
uvedených v odstavci prvém, může sborový
soud prvé stolice ve shromáždění
čtyř soudců již během řízení
trestního s obmezením, na značeným
v odstavci druhém, opatřit, aby jmění
obviněného bylo zatímně zabezpečeno,
zejména může mu zapovědět, aby
svým jměním nenakládal. Totéž
opatření může učiniti lichevní
soud po vynesení rozsudku, v němž uznal na
konfiskaci jmění obviněného.
4. Takové opatření budiž ihned vyhlášeno
na soudní desce, v novinách úředních
a podle uvážení soudu i v jiných, nebo
jiným vhodným způsobem.
5. Proti tomuto opatření není opravného
prostředku.
6. Počínajíc dnem vyhlášení
na desce soudní jsou právní jednání
obviněného o jeho jmění vůči
státu bezúčinná, uzná-li rozsudek
na konfiskaci.
1. Když se trest ukládá, může býti
též uznáno, že živnostenské
oprávnění se ztrácí na vždy
nebo na určitou dobu, u reálné živnosti
že se zapovídá její výkon na
určitou dobu.
2. Nevysloví-li soud ztráty živnostenského
oprávnění, může uznati, že
má býti zaveden dozor na výkon živnosti
nejdéle na tři léta.
Jde-li o zemědělce, může soud naříditi
dozor na hospodaření výrobky jeho hospodářství
nejdéle na tři leta.
3. Na opatření, označená v odstavci
prvém a druhém, může uznati soud i tehdy,
když odsouzen byl toliko zřízenec, zmocněnec,
zástupce nebo jiný orgán podniku.
4. Náklady spojené s dozorem hradí se z podniku,
postaveného pod dozor.
5. Podrobná ustanovení o dozoru budou dána
prováděcím nařízením.
1. Když se trest ukládá, lze v nálezu
vyřknouti, že předměty potřeby,
k nímž se trestní čin vztahuje, bez
rozdílu, náležejí-li pachateli či
nic, nebo výtěžek, propadají ve prospěch
státu.
2. Bezpečnostní úřady a úřady,
jimž náleží vyřknouti propadnutí,
mohou k jeho zabezpečení nařídit,
aby předměty potřeby, nebo jejich výtěžek,
byly zabaveny. Zabavené předměty potřeby
mohou býti, pokud jich k účelům trestního
řízení není nezbytně potřebí,
i před ukončením trestního řízení
zpeněženy účelným způsobem.
Peníze buďtež vhodným způsobem
uloženy a při odsouzení vinníka propadají
ve prospěch státu.