Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Učitelé (vědeckých předmětů) a dílenští učitelé (dílovedoucí) státních škol průmyslových a odborných jakož i škol zemědělských zařaďují se pro další postup do té skupiny státních úředníků (B, C, D, E), do níž náležejí podle svého předběžného vzdělání.

(Změna § 1. a 6. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 175, § 19. zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 55 a § 58. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Profesoři (zatímní profesoři), správcové a ředitelé přeřadí se do nového schematu platového obdobně podle zásad pro státní úředníky platných.

Učitelé (vědeckých předmětů) a dílenští učitelé (dílovedoucí) státních škol průmyslových a odborných, jakož i zemědělských, zařazení do hodnostních tříd, přeřaďují se z dosažených stupňů schematu dosavadního do příslušných stupňů schematu nového podle předpisů platných pro přeřazení státních úředníků.

Kdož z dílenských učitelů byli ve školní službě již 31. prosince 1913, zařaďují se, vyhovují-li svou kvalifikací zákonitým podmínkám, do X. hodnostní třídy.

Při novém nebo opětném dosazení do státní služby učitelské, jež podléhá tomuto zákonu, může příslušné ministerstvo za zvláštních okolností povoliti, aby se započítala určitá doba pro dosažení vyšších stupňů platových a do časového postupu.

(Změna § 20. zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 55 a § 54., odst. 1. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Ředitelé státních škol středních, vyšších obchodních a průmyslových, jakož i středních zemědělských jmenují se v VI. hodn. třídě.

Ředitelé státních škol obchodních (dvoutřídních), odborných a nižších zemědělských, správcové (trvalí) škol středních a přednostové odborů státních škol průmyslových jmenují se v VII. hodnostní třídě a mohou býti povýšeni do VI. hodnostní třídy.

Správcové (trvalí) škol odborných a nižších zemědělských jmenují se v VIII. hodnostní třídě.

(Změna §§ 3. a 6. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 173, §§ 3. a 5. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 174 a §§ 1., 2. a 3. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 175.)

Místa zemských školních inspektorů budou systemisována v V. hodnostní třídě (změna zákonu ze 6. dubna 1872, ř. z. č. 67).

Činovní přídavky ředitelů, správců a přednostů odborů zvyšují se o polovici.

(Změna § 3. zákonů ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 173, 174 a 175 a § 48. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Za hodiny, převyšující maximum povinného úkolu učebného, jest poukazovati ročně tyto remunerace: Za týdenní hodinu předmětu naukového profesorům (zatímním profesorům) 300 K, suplujícím profesorům a učitelům (škol průmyslových, odborných a zemědělských) 240 K, za týdenní hodinu předmětů ostatních profesorům (zatímním profesorům a učitelům škol průmyslových, odborných a zemědělských) 240 K, suplujícím profesorům 192 K.

(Změna §§ 9. a 11. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 173.)

Platnost § 4. zákona ze dne 19. září 1898, r. z. č. 173 a §§ 9. a 10. zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 55, o učitelích katolického náboženství na školách středních se zrušuje.

Učitelé na státních školách cvičných kladou se co do příjmů a postupu na roveň učitelům na školách obecných a občanských se stejnou zkouškou způsobilosti, přiznává se jim však služební přídavek ročních 1200 K, po desítileté službě na cvičné škole 1800 K a započítává se učitelům na cvičné škole definitivně ustanoveným do výslužného.

Výhody podle 1. odst. § 48. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319. definitivním cvičným učitelům před účinností tohoto zákona přiznané, zůstávají v platnosti. Pro budoucnost se však jeho platnost zrušuje.

(Změna §§ 6., 7., 8., 9. a 10. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 174, §§ 14. a 17. zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 55 a §§ 41. a 48. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Asistenti a konstruktéři vysokoškolští, ustanovení s plnou kvalifikací dle § 1. min. nař. ze dne 1. ledna 1897, ř. z. č. 9, mají remuneraci, která se rovná nejnižšímu platovému stupni státních úředníků X. hodn. třídy a zvyšuje se o 400 K po druhém, o 500 K po čtvrtém a vždy o 600 K po šestém a osmém roce služebním a místnímu přídavku, který se vyměřuje dle celkové výše částek shora uvedených.

(Změna § 1. zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 198 Sb. z. a nař.)

Ustanovení § 10. zákona ze dne 21. července 1871, ř. z. č. 77, o zřízení a působnosti horních úřadů, doplňuje se takto: "Horničtí elévové, kteří s úspěchem vykonali předepsaná studia právnická a montanistická, zařaďují se při svém jmenování úředníky ihned do IX. hodnostní třídy jako horní komisaři."

Po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, vypláceti se bude státním zaměstnancům:

A. Měsíční drahotní přídavek, nařízením vlády republiky Československé z 23. června 1919, č. 348 Sb. z. a nař., do konce prosince 1919 povolený, dle těchže zásad v této výměře:

1. Státním úředníkům a státním učitelům, zařaděným do hodnostních tříd:

2. Čekatelům na místa úřednická, t. j. praktikantům dle zákona z 25. ledna 1914, ř. z. č. 15 čl. II.), jakož i právním praktikantům, konajícím přípravnou službu soudcovskou a auskulantům ročně:

Čekatelé na místa úřednická a auskultanti, kteří podle čl. V., §§ 1. a 2. a čl. VI. tohoto zákona dosáhnou plných požitků nejnižší hodnostní třídy své skupiny, obdrží přídavek odpovídající těmto požitkům.

3. a) Podúředníkům a sluhům dle zákona ze dne 25. ledna 1914, říš. zák. č. 15 (čl. IV.). dále mužstvu bezpečnostní stráže (uniformované bezpečnostní stráže, civilní policejní stráže, policejním agentům) a finanční stráži, jakož i vrchním dozorcům a dozorcům vězňů, konečně kancelářským oficiantům a oficiantkám,

b) kancelářským pomocníkům a pomocnicím a plně zaměstnaným výpomocným sluhům,

pod a) jmenovaným zřízencům však pouze, činí-li roční služné méně než 3500 K ročně:

Při ročním služném alespoň 3500 K činí přídavek pro zřízence pod a) uvedené ročně:

Při ročním služném alespoň 4000 K činí přídavek pro zřízence pod a) uvedené ročně:

B. Mimořádné (čtvrtletní) výpomoci ve výměře zákonem ze dne 15. května 1919, Sb. z. a nař. č. 259, pro květen 1919 stanovené, počínaje 1. listopadem 1919. Pro měsíc srpen 1919 vyplatí se dodatečně druhá polovice mimořádných přídavků.

C. Ustanovení § 1. nařízení z 11. září 1918. č. 333 ř. z., o převzetí dani, služebních tax, kolkového poplatku z kvitancí a pensijních příspěvků, zůstává až na další v platnosti.

Vláda se zmocňuje, aby mimořádné přídavky v § 1. uvedené ve vhodné době dle drahotních poměrů snížila, po případě zrušila, jakož i opětné placení daní, služebních tax, kolkového poplatku z kvitancí a pensijních příspěvků nařídila.

V důsledku tohoto zákona upraví se poměry a požitky veškerých ostatních zaměstnanců ve státních úřadech, v podnicích a fondech státem spravovaných, kteří nespadali pod zákon ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15 (služební pragmatika), podle zásad, na nichž je vybudován tento zákon.

Zda a do jaké míry mají býti výhod tohoto zákona účastni zaměstnanci, o jichž převzetí do služeb republiky Československé nebylo rozhodnuto, upraví se zvláštním zákonem.

Vládě se ukládá, aby až do jednotné úpravy poměrů státních zaměstnanců systému uherského na Slovensku s poměry státních zaměstnanců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vyrovnala dosavadní služební požitky zaměstnanců systému uherského dle zásad tohoto zákona.

Při přeřadění státních zaměstnanců, převzatých z Čech, Moravy a ze Slezska do stavu státních úředníků na Slovensku může ústřední úřad povoliti ve smyslu § 50., odst. 3. a § 51., odst. 6. služ. pragm. započtení určité doby pro postup do vyšších stupňů platových aneb do platů vyšších hodnostních tříd.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1919.

Provedením zákona pověřují se veškerá ministerstva.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila úvěr potřebný ku krytí nákladu, vyplývajícího z tohoto zákona do konce roku 1919.

Zákon zpředu uvedený má za účel:

Vyrovnati úpravou poměrů veškerých státních zaměstnanců, pokud jen možno, křiklavý nepoměr v existenčních poměrech, jak byl už před válkou mezi zaměstnanci soukromých podnikův a zaměstnanců státu, odkázanými na pevný plat a který se ve válce ještě velice zhoršil.

Upravovati nadále poměry státních zaměstnanců dalšími drahotními přídavky stalo se bezúčelným ihned, jakmile od tohoto systému bylo z větší části upuštěno v podnicích soukromých, které v převážné většině upravily k žádostem svých zaměstnaných jich existenční minimum zvýšením základních platů a mezd, provedenými započítáním velkých částí dosud vyplácených drahotních přídavků a výpomocí. Stalo se tak proto, jelikož stále více proniká přesvědčení, že nelze naprosto očekávati pokles cen potřeb životních až na míru předválečné doby. Tato okolnost způsobila trapnou nejistotu v řadách státních zaměstnanců, jež měla za následek stále zřejmější pokles chuti k životu a k práci.

Učiniti této nejistotě konec, pozvednouti lásku těžce zkoušených zaměstnanců k životu a práci, vyvésti pokud jen možno státní zaměstnance z chaosu mravní pokleslosti, bídou nebo nouzí přivoděného, na cesty staré, osvědčené služební discipliny a k vědomí pocitu velké a krásné zodpovědnosti proti svému vlastnímu mladému státu, který může býti pouze na poctivé a přičinlivé práci produktivních vrstev národa vybudován k velké budoucnosti, to jest hlavním účelem tohoto zákona.

Státně zřízenecký výbor přijal v zastoupení Národního Shromáždění Československého slib a ujištění důvěrníkův a zástupců veškerých organisací a spolků státních zaměstnanců, že provedení tohoto zákona určitě bude míti v řadách všech státních zaměstnanců bez rozdílu stavu a kategorie zpředu uvedené důsledky. A když vláda vyšla schválením tohoto zákona tužbám všech státních zaměstnanců tak svrchovaně, a to až k nejzazším mezím možnosti vstříc, není příčin pochybovati o tom, že tento velký čin vlády a Národního shromáždění Československé republiky bude kvitován všemi účastníky výhod, plynoucích ze zákona, vřelou láskou k svému mladému státu, cele prolnutým úsilím, pomoci tomuto státu z těžkých počátků jeho k blízké lepší pro celý národ budoucnosti.

Zákon sám upravuje poměry všech kategorií zaměstnanců státních, jež až dosud upraveny byly zákonem ze dne 25. ledna 1914. Veškeré úpravy byly zde provedeny u každé kategorie zvláštním zákonem, a sice na podkladě návrhu, obsahujícího tyto zásady:

1. Platy a mzdy veškerých zaměstnanců uvedených v titulu, zvyšují se o K 1200.- ročně, příp. o K 4.- denně, a sice tím způsobem, že se těchto K 1200.- odpočítá z první stupnice posledního přídavku drahotního a připočítá k pevnému služnému, případně k základní denní mzdě dotyčného zaměstnance.

2. Zbytek drahotního přídavku první stupnice zvýši se o částku okrouhle K 900.- ročně. Drahotní přídavek manželský a přídavek na dítky zůstane nezměněn.

3. Ustanovení o aktivním přídavku, příp. o příbytečném, se mění v ustanovení o "místním přídavku" a tento přídavek činí 50% z pevného služného pro Prahu a policejní obvod, pro služebníky a podúředníky nejvýše do K 2000.-, pro úředníky nejvýše do K 3000.- ročně. Pro místa venkovská činí tento přídavek podle velikosti, lidnatosti, zastoupení průmyslu a místních poměrů 90, 80, 70% pražského přídavku, či příbytečného.

4. Postupové lhůty, delší 2 roků, krátí se tak, ze 21/2leté a 3leté lhůty se krátí na 2 roky, ostatní o jeden rok. Veškeré dosavadní mzdové a postupové přídavky zvyšují se o K 100.-, nejméně však na K 200.-.

5. Automatický postup rozšiřuje se otevřením příští hodnostní třídy a sice: ve statu I.: ze VI. do V., ve statu II.: ze VII. do VI. a ve statu III.: z VIII. do VII. třídy hodnostní, čili skupina A a B do VI., C a D do VII., E do VIII. třídy hodn.

6. Veškeří dělníci v podnicích uvedených v titulu, kteří slouží nejméně nepřetržitě 10 roků, budou - pokud už nemají příznivějších podmínek stabilisačních - stabilisováni, čili zařaděni pod ustanovení definitivních zaměstnanců (služební řád, nové schema příjmů atd.).

Služba vojenská a z této vzniklá absence, dále nemoc, nebo výpověď pro nedostatek práce, poslední, pokud nepřevyšuje 6 měsíců, nejsou počítány za přerušení služebního poměru.

a) Čekatelé na místa úřednická, obdrží v 1. roce své služby jako adjutum požitky nejnižší přísl. hodnostní třídy nejvýše však třídy X. bez místního přídavku. Po prvním roce služebním následuje jmenování definitivním úředníkem příslušné hodnostní třídy, vyhověl-li všem zákonitým podmínkám.

b) Podúředníci - pokud nepodléhají příznivějším ustanovením, nebo generelnímu přeřadění - kteří vykazují výtečnou kvalifikaci a znalostmi odbornými prokáží způsobilost pro místa úředníka, buďtež jmenováni úředníky XI. hodnostní třídy ve skupině E.

Jmenování to přísluší vládě.

Jestliže by jmenovaný úředník jmenováním tímto byl zkrácen na svých dosavadních příjmech, může mu úřad ústřední z jeho předchozí služební doby započítati určitou dobu pro postupy do vyšších požitků tak, aby rozdíl byl vyrovnán.

Shora uvedeným podúředníkům jsou postaveni na roveň výpomocné síly kancelářské, kancelářští pomocníci, či kancelářští oficianti, úřednické volné (smluvní) síly - obého pohlaví - přísežní celních úřadů, ti ze zřízenců, kteří konají převahou práce úřednické a přísežní berní vykonavatelé.