c) Do skupiny podúředníků zařaděni buďte služebníci a stabilisovaní dělníci, kteří:

1. svým výkonem, jenž umožněn předběžným či školským vzděláním;

2. vyšším výkonem služebním, či pracovním;

3. službou dozorčí, nebo konečně

4. převážně konanou prací kancelářskou

pro kategorii pouúředníků jsou kvalifikováni.

7. Veškerá tato ustanovení platí až do zpracování a vydání definitivní úpravy služebních a platových poměrů zaměstnanců.

8. Veškeří pensisté (i s jejich pozůstalými) odešedší na odpočinek před provedením těchto návrhů, mají nárok na poměrnou úpravu svých požitků na základě shora uvedených příjmů státních zaměstnanců.

9. Veškeré změny vzešlé z provedení těchto návrhů, mají platnost od 1. září 1919.

10. Pokud trvají dnešní mimořádné poměry drahotní, t. j. pokud nedojde k takovému všeobecnému snížení cen životních potřeb, jež by odůvodňovaly změnu těchto ustanovení, vypláceny budou čtvrtletní nákupní přídavky v plné výši stanovené nařízením o jednorázových přídavcích a to počínajíc 1. listopadem 1919.

Nedoplatek - polovice čtvrtletního přídavku nákupního z měsíce srpna 1919 vyplácen bude veškerým zaměstnancům během měsíce září 1919 s doplatky, resultujícími z připočítání 21/2 roku za službu v letech válečných.

Potřebné změny zákonů za účelem provedení této úpravy pro zaměstnance civilní státní služby provedeny budou zákonem.

Pro zrněnu poměrů podle uvedených návrhů pro zaměstnance, jichž poměry platové upravovány jsou cestou nařízení dotčeného resortu, použito bude přímo zásad, uvedených shora se zřením na přeměněné znění naznačených zákonů.

Veškerá příznivější ustanovení a všechny výhody postupové, jmenovací a pod., jak jsou v jednotlivých resortech služebních dosud v platnosti, zůstávají prováděním hořejších návrhů nedotčeny.

Zásady tyto tvořily nejenom podklad pro zpracování předcházejícího zákona, ale v důsledcích tohoto zákona (článek X.) sloužiti budou také za podklad pro zpracování nařízení a výnosů, jimiž podle tohoto zákona a těchto zásad upraveny budou poměry platové, postupové a jmenovací oněch kategorií zaměstnanců, jichž poměry nejsou upravovány zákonem ze dne 25. ledna 1914.

V tomto smyslu navrhuje státně zřízenecký výbor Českosl. Národnímu Shromáždění ku přijetí tuto

resoluci:

"Vláda se vyzývá, aby veškerá ustanovení zákona stejnoměrně cestou nařizovací rozšířila v duchu článku X. zákona a důvodové zprávy i na dělníky a zaměstnance oněch podniků, na které se zákon ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15, nevztahuje.".

V důsledcích toho rozšiřuje se titul, uvedený v zákoně, tak jak navrhuje tato

Resoluce:

"K zaměstnancům uvedeným v titulu, dlužno počítati veškeré dělníky, služebníky, podúředníky a úředníky, jakož i veškeré pomocné, výpomocné, volné a smluvní síly - obou pohlaví - zaměstnané dne 1. září 1919, či později ve službách, či práci státních úřadů, podnikův a fondů československé republiky, a to s plnými právy i takové síly z hořejších kategorií, které v den 1. září 1919 jsou v přerušení tohoto poměru, ale později ve svém pracovním, či služebním poměru k československému státu, nebo podnikům téhož, budou opět zaměstnáváni. Zvláště pak náleží sem: Železniční zaměstnanci všech kategorií státních a státem provozovaných podniků železničních a režijních, zřízenci jiných podniků dopravních, dělníci v továrnách tabákových, atd.

Pro dělníky závodů báňských (§ 131 ob. hor. zák.) a s nimi spojených závodů průmyslových, stanoveny budou poměry, jež upravují se tímto zákonem, zvláště a sice se zřetelem na to, že zde platí dosud částečně příznivější smlouvy kolektivní."

K výkladu jednotlivých paragrafů tohoto zákona dlužno připojiti:

Čl. II. K §§ 2., 3. a 5. se vysvětluje, že pod slovem Praha, rozumí se Velká Praha jakmile dojde ku sloučení předměstí pražských v jeden celek.

Čl. IV. Aby vyloučena byla všeliká pochybnost o výkladu čl. IV., § 1., týkajícího se úředníků, kteří v době, kdy tento zákon o nové úpravě platů státního úřednictva vstoupí v platnost, již byli do některé hodnostní třídy zařaděni nebo na základě dřívějších zákonitých ustanovení měli právo býti zařaděni, uvádějí se zde následující příklady přeřadění ze tříd a stupňů dřívějších do nových:

Příklad 1. Úředník skupiny C, který podle zákonů platných do vydání tohoto zákona měl dne 1. září 1919 nárok na služební příjmy 1. stupně VIII. hodn. třídy a na započítání 2 roků a 11 měsíců do dalšího postupu, bude přeřaděn do téhož stupně téže hodnostní třídy nového schematu, t. j. do 1. stupně VIII. hodnostní třídy. Při tom se mu započítají 2 roky a 11 měsíců do dalšího postupu, takže za měsíc postoupí do 2. stupně.

Příklad 2. Úředník, který za předpokladů v 1. příkladu uvedených má 3 roky a 11 měsíců vpočitatelných do postupu dalšího v 1. stupni VIII. hodnostní třídy, má býti podle nového zákona přeřaděn do téhož stupně VIII. třídy a mají se mu započítati 3 roky a 11 měsíců do dalšího postupu. Z těchto 3 roků a 11 měsíců spadá vsak 11 měsíců již do druhého stupně téže třídy. Obdrží tedy služné tohoto druhého stupně a 11 měsíců se mu v něm započítá do postupu dalšího.

Příklad 3. Úředník skupiny C, kterému podle posavadních zákonů náleží služné 3. stupně VIII. hodnostní třídy a jehož služební doba převyšuje druhý stupen VIII. třídy o 31/2 roku, připadnou 2 roky na zbytek VIII. hodn. třídy a 11/2 roku do dalšího postupu. Bude tedy zařaděn do 1. stupně třídy VII., ve které bude míti 11/2 roku pro dosažení dalších stupňů platových.

Při § 11., čl. VII. usnesl se státně-zřízenecký výbor, aby profesoři, správcové a ředitelé škol v čl. VII. uvedených byli nejdříve zařaděni do stupňů dosavadního platového schematu státních úředníků a potom přeřadění do schematu nového. Jak jest si při tom počínati, vysvítá z následujícího.

Výměra služebních příjmů profesorů stala se pragmatikou z 28. července 1917 na základě započítání služebních let. Jich postup děl se vždy podle služební doby a nikoli v hodnostních třídách. Proto zařadění jejich do tříd a stupňů dosavadního časového postupu státních úředníků musí se státi jak se zřetelem ke služnému, tak i k služební době. Přeřadění do nového schematu platového provede se pak podle § 1. čl. IV. nového zákona se zřením k době, po kterou má profesor v příslušné hodnostní třídě setrvati. Na př.:

1. Profesor s 8 lety 11 měsíci služební doby započítatelné do postupu má služné 3300 K (základní plat 2800 K a 1 kvinkvenálku 500 K), jež odpovídá 3. stupni IX. hodn. třídy. Vzhledem k tomu, jakož i k době služební převyšuje 2. stupeň IX. hodn. třídy dosavadního schematu o 2 roky 1 měsíců a proto přeřadí se do 1. stupně VIII. hodn. třídy schematu nového. Při tom se mu započítají 2 roky 11 měsíců pro dosažení dalších stupňů platových.

2. Profesor s 13 lety 9 měsíci služební doby započítatelné do postupu má 2800 K. základního platu a 2 kvinkvenálky 1100 K, celkem 3900 K služného, jež převyšuje o 300 K 1. stupeň VIII. hodn. třídy a je o 100 K menší než její 2. stupeň. Vzhledem k tomu, jakož i k služební době zařadí se do 2. stupně VIII. hodn. třídy a má býti pak přeřaděn do téhož stupně téže hodnostní třídy nového schematu a mají se mu 3 léta 9 měs. započítati do dalšího postupu. Protože v VIII. hodn. tř. má stráviti 5 let a dosud požíval jejich příjmů po 3 léta 9 měs., má nárok na postup do služebních příjmů VII. hodn. tř. za 1 rok 3 měs. Z uplynulých 3 let 9 měs. spadá 9 měs. již do třetího stupně VIII. hodn. třídy. Obdrží tedy služné tohoto třetího stupně.

3. Profesoři s třetí kvinkvenálkou (s platem 4800 K) přeřadí se na základě služného i služební doby do VII. hodn. třídy a doba uplynulá od dosažení 3. kvinkvenálky započítá se jim do dalšího postupu.

4. Profesor, který již dosáhl čtvrté kvinkvenálky a má tudíž přes 20 let služebních, požíval příjmy VII. hodn. třídy přes 5 let a náleží mu tedy podle § 9. čl. VII. nového zákona plat VI. hodn. třídy, přičemž se mu léta uplynulá od dosažení 4. kvinkvenálky započítají do dalšího postupu. Tedy profesor se služným 6600 K a 28 služebními léty přeřadí se do 3. stupně VI. hodn. třídy a 2 roky se mu započítají do stupně dalšího.

Čl. IV. K § 2., odst. 2., nutno zvláště podotknouti, že mezi zaměstnance do tříd hodnostních nezařaděné náležejí i vysokoškolští profesoři. Platí proto ustanovení tohoto odstavce i pro tyto.

Čl. VII. Všude tam, kde mluví se v zákoně o školách zemědělských, myšleny jsou i školy lesnické; všude tam, kde mluví se v zákoně o učitelích dílenských jako o učitelích a dílovedoucích, dlužno na roveň posledním stavěti i učitele ve státních školách průmyslových, kteří starou správou byli ještě jmenováni předními dělníky (Vorarbeiter).

Ke článku II., tohoto zákona odporučena byla Nár. Shr. Čsl. násl.

Resoluce:

"Vládě se ukládá

1. Aby ve smyslu resoluce navržené školským výborem a schválené Národním shromážděním dne 23. května 1919 předložila Národnímu shromáždění co nejdříve návrh pravidel pro nové roztřídění obcí za účelem vyměřování místních přídavků státnímu úřednictvu, přičemž budiž vzat za základ průměrný roční úhrn nejdůležitějších potřeb na několikačlennou rodinu připadajících (nájemné, potraviny, oděv etc. a náklad s opatřením toho všeho spojený).

2. Aby k ústavnímu projednání předložila návrh na přeměnu nynějších drahotních a nákupních přídavků státních úředníků v trvalé přídavky rodinné, jichž výše by se řídila počtem členů rodiny jakož i zřetelem k možnosti opatřiti vzdělání dětem, které za tím účelem musejí býti dány z domu rodičů."

Ke článku III. tohoto zákona odporučena státně-zřízeneckým výborem N. S. následůjící

Resoluce:

"Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby v základě § 6., odst. 5., zákona z 23. května 1919, Sb. z. a nařízení č. 274, upravilo učitelům škol občanských časový postup tak, jak uvedeno pro skupinu B ve čl. III., § 1. zákona ze dne.... října 1919, jímž se upravují poměry státních zaměstnanců jakož i zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných."

Ke článku VII., usneseno bylo státně-zřízeneckým výborem předložiti k schválení N. S. následující

Resoluci:

"1. Nepovinné předměty, jimž se na státních školách středních, obchodních, průmyslových, odborných a zemědělských vyučuje, pokud se nezapočítávají do učebního úkolu, buďtež remunerovány tak jako hodiny přespočetné.

2. Úkol učebný profesorů na různých školách a v různých odborech budiž zrevidován a vzhledem k nynějším poměrům náležitě vymezen.

3. Buďtež v dostatečné míře systemisována místa v V. hodn. třídě pro ředitele a jak v VIII. a VII., tak i v VI. hodn. třídě pro profesory, aby zdatným pracovníkům byl umožněn zasloužený postup.

4. Vláda se vyzývá, aby podala návrh, jak by se vyrovnalo větší zatížení profesorů na průmyslových školách, plynoucí ze zvláštního, praktickému životu se stále přizpůsobujícího rázu těchto škol, jakož i aby přechod profesorů z prakse technické do školy byl po hmotné stránce usnadněn."

V důsledcích zásad zpředu uvedených, na kterých vybudován byl zákon o úpravě poměrů státních zaměstnanců různými změnami zákona ze dne 25. ledna 1914, vydají příslušné resorty nařízení, případně vydána budou vládou nařízení, kterými na základě těchto zásad a v duchu předcházejícího zákona upraveny budou poměry zaměstnanců pod ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914 nespadajících.

Ukládá se proto vládě, aby tato nařízení vydala.

Sem náleží najmě nařízení o přeřadění oficiantů nezařaděných do hodnostních tříd, jež jest v duchu zákona takto změniti:

1. Kancelářskými oficianty neb kancelářskými oficiantkami ustanovují se všichni kancelářští pomocníci - obého pohlaví - jakmile dovršili 3 léta služby a splní-li podmínky v § 2. nařízení veškerého nařízení ze dne 25. ledna 1914, čís. ř. z. 21., vytčené.

2. Kancelářští oficianti - obého pohlaví - obdrží roční příjem v měsíčních předem splatných lhůtách. Tento roční příjem sestává ze služného a z místního přídavku.

Služné kancelářských oficiantů - obého pohlaví - obnáší ročně:

V služební třídě
Korun
I.
2200
II.
2440
III.
2690
IV.
2940
V.
3190
VI.
3440
VII.
3690
VIII.
3940
IX.
4190
X.
4440
XI.
4740
XII.
5040
XIII:
5340

3. Postup do vyšších tříd služebních (platových) děje se od druhého až do desátého stupně po dvou, v dalších třídách po třech létech.

4. Místní přídavek vyměřuje se takto:

Pro Prahu a její policejní obvod 50% ze služného, nejvýše pak 2000 K, pro první a druhou třídu místních přídavků 90%, pro III. třídu místních přídavků 80%, pro IV. třídu místních přídavků 70% z místního přídavku pro Prahu a její policejní obvod určeného.

5. Pro výměr odpočinkových požitků kancelářských oficiantů - obého pohlaví - platí vždy toho času platné pensijní normy pro státní úředníky a sluhy. Veškerá opačná ustanovení nařízení veškerého ministerstva ze dne 25. ledna 1914, čís. ř. z. 21., v oddílu II. uvedená se tímto zrušují.

6. Toto nařízení nabývá platnosti dnem 1. září 1919.

7. Provedením tohoto nařízení pověřují se veškerá ministerstva.

K bodu 1., 4. a 6. návrhu zásad nutno podotknouti, že v duchu zákona budou také dělnické základní mzdy dle bodu 1. nejdříve zvýšeny o 4 koruny denně, pak upraveny budou dle bodu 4. nové mzdové tabulky, načež se dělníci individuelně přeřadí ze stupnic starých mzdových tabulek do těchže stupnic tabulek nových. Tam, kde jsou podmínky bodu 6., stabilisováni budou dělníci na základě nových mzdových stupnic do nových stupnic schematu pro zaměstnance definitivní.

K bodu 6. návrhu zásad: Zásadně trvá státně-zřízenecký výbor na tom, aby doba pro stabilisaci a definitivu dělníků a výpomocných zaměstnanců nebyla delší než pět roku prozatímní práci či služby pro stát či podniky téhož, zvláště pak, aby nebyla delší než dosud snad příznivější ustanovení v tomto směru v různých kategoriích platná.

K bodu 8. návrhu zásad: Ustanovení toto platí pro veškeré pensisty a provisionisty, rovněž tedy i pro poživatele darů z milosti z ustanovení a prostředků jakýchkoliv vyplácené, i pro příslušníky jich rodin v mezích platných ustanovení.

Státně-zřízenecký výbor vyslovil pak ve svém jednání ještě následující zásady, jichž schválení navrhuje Národnímu shromáždění Československému:

Kdyby pro velké rozměry práce, jež provedení tohoto zákona i z něj plynuvších nařízení budou vyžadovati, nebylo možno dříve dokončiti tyto práce, zmocňuje se vláda k tomu, aby od 1. listopadu 1919 nařídila výplatu platů a mezd v titulu a v příslušné resoluci uvedených zaměstnanců dle nových stupňů platových a mzdových. Vyrovnání obnosů z přeřadění do nových stupňů od 1. září 1919 vyplývající, vyplaceno bude, jakmile bude přeřadění v celku provedeno. Tam, kde by technické překážky nedovolovaly tuto výplatu dle nových stupňů (na př. u profesorů) poskytnut budiž přiměřený měsíční přídavek proti definitivnímu súčtování.

Vláda nechť vyzve zaměstnance uherského odměňovacího typu na Slovensku, aby ti z nich, kdož činí nárok na příznivější ustanovení tohoto zákona hlásili se k přeřadění do služební pragmatiky státních zaměstnanců Československé republiky.

Vláda nechť naléhá na správy soukromých železnic, aby k uklidnění svého personálu přidržely se ustanovení tohoto nového zákona a nových nařízení.

V Praze dne 2. října 1919.

Předseda:
Zpravodaj:
Gustav Navrátil v. r.
Vilém Brodecký v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP