Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Služné aktivních státních úředníků XI. až II. hodnostní třídy stanoví se takto:

Tím se částečně mění příloha a) k čl. I. zákona ze dne 19. září 1898, říš. zák. č. 172 a čl. I., § 1. zák. ze dne 19. února 1907, říš. zák. čís. 34.

Zákonitá lhůta pro postup do vyššího stupně služného téže hodnostní třídy činí v XI., X. a IX. hodnostní třídě 2 roky, VIII. až II. hodnostní třídě 3 roky.

Tím se mění ustanoveni § 50., odst. 2. zák. ze dne 25. ledna 1914, říš. zák. čís. 15 (služební pragmatika).

Stupnice služného státních zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků a sluhů stanovena § 1. zákona ze dne 25. ledna 1914, říš. zák. čís. 16, se mění takto:

Postup do 2. až 10. stupně služného děje se po 2, do 11. až 13. stupně po 3, v předcházejícím stupni ztrávených, do pense započítatelných služebních letech.

Podmínkou postupu jest uspokojivý výkon služby.

Tím se mění odstavec 2., al. I., čl. II. zákona ze dne 25. září 1908, říš. zák. čís. 204.

Činovní přídavky státních úředníků IV. až II. hodnostní třídy zvyšují se o 50%. Tím se částečně mění příloha b) k čl. I., zákona ze dne 19. září 1898, říš. zák. čís. 172. a čl. II., § 1. zákona ze dne 19. února 1907, říš. zák. čís. 34.

Ustanovení čl. II., § 2, odst. 1. zákona z 19. února 1907, říš. zák. čís. 34, mění se takto:

Státním úředníkům V. až XI. hodnostní třídy přísluší vedle služného též místní (dříve činnostní) přídavek, jenž činí:

Pro Prahu a předměstí pražská, dosud do I. třídy činnostních přídavků náležející, 50% služného, nejvýše však 4000 K.

V ostatních místech I. třídy jakož i

z částek vyplývajících pro Prahu.

Ustanovení čl. III., § 1. zákona ze dne 19. února 1907, říš. zák. čís. 34, mění se takto:

Do kategorie sluhů, náležejícím státním zaměstnancům, přísluší vedle služného též místní (dříve činnostní) přídavek, jenž činí:

Pro Prahu a předměstí pražská, patřící dosud do I. třídy činnostních přídavků, 50 % služného, nejvýše však 2000 K.

V ostatních místech I. třídy, jakož i v místech II. třídy 90%,

z částek vyplývajících pro Prahu.

Částky připadající na místní přídavky dle §§ 2. a 3. buďtež upraveny na nejblíže vyšší částky dělitelné dvanácti.

Do základu pro vyměření pensijních požitků civilních státních úředníků a státních zaměstnanců, patřících do kategorie podúředníků a sluhů, započítá se 50% místního přídavku pro Prahu příslušného stupně.

Tím se mění čl. II. § 3. a čl. III. § 2. zák. ze dne 19. února 1907, ř. z. č. 34.

Úředníkům IV. až II. hodnostní třídy, požívajícím činnostního přídavku, započítá se do základu pro vyměření pensijních požitků částka 3000 K.

Tím se mění § 1., odst. 2., zákona ze dne 24. května 1906, ř. z. č. 105.

Odstavec 2, § 52. zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15, mění se takto:

Lhůty časového postupu jsou:

Pro úředníky u horních úřadů skupiny A, kteří s úspěchem vykonali předepsaná studia právnická a montanistická platí pro časový postup v IX. a VIII. hodnostní třídě lhůta čtyř a v VII. hodnostní třídě lhůta pěti let.

Jednotlivým úředníkům, kteří odbornými znalostmi prokáží vynikající způsobilost pro služební místo vyšší skupiny, může býti povolen přestup ze skupiny nižší do skupiny vyšší, podmíněné jinak vyšším předběžným vzděláním. Přestup ten může se státi pouze na návrh ústředního úřadu rozhodnutím vlády.

1. Státní úředníci, na něž se vztahují ustanovení tohoto zákona a kteří byli před účinností jeho v úřad svůj dosazeni a dle dosavadních předpisů dosáhli určitého stupně té které hodnostní třídy, budou přeřazeni do téže hodnostní třídy a do téhož stupně podle tohoto zákona, při čemž se jim započítá doba v tomto stupni ztrávená do dalšího postupu.

Byla-li však podle dřívějších zákonů lhůta časového postupu v některé třídě delší nežli je potřebí k dosažení 3. stupně platového v této třídě, započítá se zaměstnancům služební doba, převyšující druhý stupeň, do dalšího postupu tak, jako kdyby dovršili postupovou lhůtu druhého stupně téže hodnostní třídy podle tohoto zákona.

Ostatní zaměstnanci státní, kteří nejsou zařazeni do hodnostních tříd, budou přeřaděni do téhož stupně platového, podle tohoto zákona, v němž nyní jsou, při čemž se jim započítá doba v tomto stupni ztrávená do dalšího postupu.

Osobní starobní přídavky aktivních státních úředníků (čl. III. zák. ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 172) a starobní přídavky do kategorie podúředníků a sluhů náležejících státních zaměstnanců (§ 1. zák. ze dne 23. července 1919, Sb. z. a nař. č. 453) se zrušují.

Ti zřízenci (sluhové, podúředníci), kteří již do 1. září 1919 dosáhli starobního přídavku od 200 do 400 K, zařaděni budou o jeden stupeň platný dle čl. I, § 3, tohoto zákona, oni, kteří dosáhli starobního přídavku 500 až 700 K, o dva stupně výše.

Ustanovení článku II., dále §§ 46. a 56. zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15, se mění takto:

Čekatelé na místa úřednická obdrží v prvním roce své služby jako adjutum požitky příslušné nejnižší hodnostní třídy, nejvýše však třídy X. bez místního přídavku.

Počátkem 2. roku služebního budou čekatelé jmenováni definitivními úředníky příslušné hodnostní třídy, jestliže vyhověli zákonitým podmínkám.

Je-li pro dosažení této třídy úřednické předepsána odborná zkouška, obdrží od počátku druhého roku služebního plné požitky dotyčné třídy.

Vykonají-li odbornou zkoušku v předepsané lhůtě, budou jmenováni definitivními úředníky se zpětnou platností od počátku druhého roku služebního. Ti, kdož z vlastní viny zkoušky v předepsané době nevykonali, budou jmenováni teprve ode dne zkoušky beze zpětné platnosti.

Čl. I., lit. b), c), d) zákona ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 15, mění se takto:

Lit. b). Časový postup do požitků IX. hodn. třídy jest vyloučen. Lhůty časového postupu činí v IX. a VIII. hodnostní třídě 5 let, v VII. hodnostní třídě 6 let.

Lit. c). Čekatelé soudcovští obdrží v prvním roce služebním služné X. hodnostní třídy bez místního přídavku, počátkem 2. roku služebního veškeré požitky X. hodnostní třídy, od prvého dne měsíce následujícího po výkonu zkoušky soudcovské veškeré požitky IX. třídy hodnostní, jako adjutum.

Lit. d). Těm, kteří ukončíce přípravnou službu, vykonají do roka zkoušku soudcovskou, čítá se po jmenování soudci IX. hodnostní třídy do postupu do vyšších požitků doba od výkonu zkoušky soudcovské, pokud jest započítatelnou i do výslužby (§ 17 zák. o organisaci soudu).

Ustanoveními o platech učitelstva na státních školách středních, obchodních, průmyslových a odborných, jakož i zemědělských, jež následují, mění se některé předpisy zákonů ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 172, 173, 174, 175, zákona ze dne 24. února 1907, r. z. čís. 55, zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319 a zákona ze dne 23. května 1919, Sb. z. a nař. čís 275.

Zatímními profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu pohlaví dosavadní zatímní profesory státních škol středních a obchodních, kteří vykonali předepsanou zkoušku profesorskou (způsobilosti učitelské na středních školách).

(Změna § 1. zákona ze dne 23. května 1919, Sb. z. a nař. čís. 275.)

Profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu pohlaví dosavadní profesory, skutečné a hlavní učitele státních škol středních, obchodních, průmyslových a odborných, jakož i středních škol zemědělských.

(Změna článku I. a § 40. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Zatímní profesoři obdrží, vyhovují-li svou kvalifikaci zákonitým podmínkám, v prvém roce (čekatelském) své služby požitky nejnižšího stupně X. hodnostní třídy bez místního přídavku, od počátku druhého roku služebního plné požitky X. hodnostní třídy vesměs jako adjutum.

(Změna §§ 3., 4. a 6. zákona ze dne 23. května 1919, Sb. z. a nař. čís. 275.).

Lhůta, kterou předpisuje § 62. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319, pro jmenování profesorem ad personam, stanoví se na čtyři léta.

(Změna § 62. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. čís. 319.)

Suplujícím profesorům příslušejí jako adjutum požitky nejnižšího stupně XI. hodnostní třídy bez místního přídavku.

Suplující profesoři, kteří vykonali do dvou let od svého ustanovení předepsanou zkoušku profesorskou a vyhovují svou kvalifikací zákonitým podmínkám, budou ustanoveni zatímními profesory a celá služební doba jejich se jim započítá plným rozsahem pro dosažení vyšších stupňů platových.

(Změna § 9., resp. 15. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 173, resp. 174 a § 5. a 8. zákona ze dne 23. května 1919, Sb. z. a nař. č. 275.)

Předpisy o zatímních a suplujících profesorech se nevztahují na učitele (vědeckých předmětů) státních škol průmyslových a odborných jakož i škol zemědělských, kteří se při jmenování zařazují do X. hodnostní třídy.

Asistenti státních škol průmyslových a odborných jakož i zemědělských mají jako adjutum požitky nejnižšího stupně X. hodnostní třídy bez místního přídavku.

Učitelé dílenští (učitelé a dílovedoucí) státních škol průmyslových a odborných, jakož i zemědělských ustanovují se na dvě léta na smlouvu s platem nejnižšího stupně XI. hodnostní třídy s místním přídavkem. Po dvou letech mohou býti jmenováni, vyhovuji-li svou kvalifikací zákonitým podmínkám, učiteli (definitivními) v XI. hodnostní třídě, přičemž se jim dosavadní služba v poměru smluvním započítává plným rozsahem pro dosažení vyšších stupňů služného.

(Změna § 1. zákona ze dne 19. září 1898. ř. z. č. 175.)

Profesoři (učitelé), správcové a ředitelé mají nárok na požitky (služné, místní, služební neb činovní přídavky), které podle zákonů pro státní úředníky platných odpovídají hodnostní třídě, v niž byli jmenováni, nebo jejíhož platu nabyli časovým postupem.

Kdož dokonali 60. rok věku svého a 30. rok služební, nemohou postoupiti do vyšších stupňů platových. Toto ustanovení neplatí při provádění čl. IV., § 1.

(Změna §§ 1., 2., 3. a 6. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 173, §§ 1., 2. a 3. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 174, §§ 1., 2., 3. a 6. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 175, §§ 8. a 13. zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 55 a §§ 48. a 57. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Profesoři, kteří nejsou podle platných předpisů vyloučeni z toho, aby dosáhli zákonitých zvýšení služného, mají podle schematu v § 9. uvedeného nárok, aby nabyli časovým postupem těch příjmů, jež jsou podle platových schemat pro státní úředníky platných, spojeny s dalšími třídami hodnostními, jakmile v témž služebním odvětví nepřetržitě ve svém postavení jakožto profesoři skutečně ztrávili stanovenou dobu, vpočítatelnou pro zvyšování služného.

(Změna §§ 2. a 6. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 173, §§ 2. a 5. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 174, §§ 2. a 6. zákona ze dne 19. září 1898, ř. z. č. 175, §§ 8., 13., 19. a 20. zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 55 a §§ 48. a 57. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)

Její trvání jest takto vymezeno:

Služ. doba s příjmy IX. hodn. tř. trvá 5 roků

Služ. doba s příjmy VIII. hodn. tř. trvá 5 roků

Služ. doba s příjmy VII. hodn. tř. trvá 5 roků

(Změna § 58. zákona ze dne 28. července 1917, ř. z. č. 319.)