Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Obvodní komise jsou dále povolány k tomu, aby při sporech o pracovních a mzdových poměrech jejich výrobního odvětví a obvodu působily mezi jednotlivými skupinami zaměstnancův a zaměstnavatelů, nebo mezi jednotlivým zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci ke smírnému dorozumění nebo spor rozhodly nálezem.

1. Byl-li komisi jednou ze zúčastněných stran podán návrh tohoto druhu, nebo byla-li k tomu komise vyzvána živnostenským úřadem nebo živnostenským inspektorem příslušného obvodu, má se o urovnání sporu pokusiti nejprve sám předseda. K tomu cíli má vyslechnouti strany nebo jejich zástupce, jakož třeba i přezvědné osoby a pokud možno vyjasniti sporný případ a sporné otázky.

2. Bylo-li dosaženo smíru, budiž uveřejněn jeho obsah způsobem v místě obvyklým a uvedeno na něm jméno předsedy komise a zúčastněných stran nebo jejich zástupců.

Nepodaří-li se předsedovi věc smírně urovnati, svolá komisi k jednání. Komise v ústním řízení vyslechne strany neb jejich zástupce, podle potřeby svědky a znalce, jež může k dostavení se donucovati pořádkovými pokutami, spor zevrubně projedná a po skončeném průvodním řízení vynese nález.

1. Každá ze zúčastněných stran může se dostaviti k jednání osobně, nebo v průvodu zmocněnců, nebo se může dáti zastupovati zmocněnci. Zmocněnce musí jmenovati strana, kterou tvoří větší počet osob. Mimo to musí takové strany oznámiti obvodní komisi v dané lhůtě osoby, jimž se má dodati nález a jež jsou oprávněny do nálezu podati stížnost. Neučiní-li tak strany, určí tyto osoby ze stran komise sama. O přípustnému počtu zmocněnců rozhoduje komise, která je také oprávněna zkoumati platnost jejich plné moci.

2. Neuposlechne-li strana, jsouc obeslána k jednání, zřídí jí komise na její útraty opatrovníka a obešle stranu i jejího opatrovníka k novému jednání s pohrůžkou, že při něm bude po provedeném průvodním řízení ve věci vydán nález nehledě na to, zúčastní-li se strana nebo její opatrovní k jednání.

3. Při jednání před komisí jest veřejnost vyloučena; přítomní mohou býti jen tři důvěrníci každé strany.

1. Písemný nález jest v každém případě dodati stranám s poznámkou, že mohou do 14 dnů ode dne dodání podati u obvodní komise stížnost do nálezu k příslušné ústřední komisi (§ 14., lit. č).

2. Nepodá-li žádná ze stran do nálezu stížnosti, nabude nález mezi stranami účinnosti. Pravoplatné nálezy vyhlásí obvodní komise obdobným způsobem jako smír (§ 25. odst. 2.).

1. O každém sjednaném smíru nebo vydaném nálezu podá předseda obvodní komise zprávu příslušné ústřední komisi.

2. Obce v obvodu působnosti obvodní komise jsou povinny na požádání komise uvésti smíry, nálezy a rozhodnutí v obecnou známost vyvěšením na obecní tabuli.

Kromě členů vlastní rodiny nesmějí domáčtí dělníci ve svých bytech nebo dílnách zaměstnávati pomocné dělníky nebo učně.

Nařízením vydána budou pro jednotlivá výrobní odvětví domácké práce zvláštní ustanovení stran zařízení dílen a postupu výroby; je-li potřebí, může býti zakázána domácká výroba určitého zboží neb užívání látek, když jejich zpracování domáckou výrobou ohrožuje zdraví domáckých dělníkův a jejich rodin nebo zdraví spotřebitelů výrobků. Nařízením může býti stanoveno, že ze šetření těchto ustanovení odpovídá podnikatel, ať zadává práci domáckým dělníkům přímo, ať nepřímo skladovními mistry nebo zprostředkovateli.

Živnostenský inspektor vykonává dozor na pracovní poměr domáckých dělníkův a na veškeré místnosti, v nichž se výrobky domáckého průmyslu zhotovují, práce zadává a odvádí.

1. Jednání, z nichž vznikají zaměstnanci (domáckému dělníkovi, dílenskému pomocníkovi a skladovními mistrovi) podmínky nepříznivější, než mu byly podle §§ 6. a 7. oznámeny, nemají právního účinku; zaměstnanec jest oprávněn žádati od zaměstnavatele náhradu škody, tím mu vzniklé.

2. Poruší-li zaměstnavatel platný řád, tarifní smlouvu, smír anebo pravoplatný rozhodčí nález obvodní komise tím, že stanovil mzdové, pracovní a dodávkové podmínky pro zaměstnance (domácké dělníky, dílenské pomocníky, skladovní mistry) nepříznivěji, než jak určeno uvedenými usneseními, úmluvami a nálezy, jsou poškození zaměstnanci oprávněni domáhati se náhrady škody jim vzniklé. Podnikatel (§ 1., lit. d) ručí v tomto případě rukou společnou a nerozdílnou se zprostředkujícími osobami, jichž použil.

3. Náhrady škody z těchto důvodů jest se domáhati žalobou u řádného soudu nejdéle do roka ode dne, kdy se poškozeny při řádné pozornosti mohl dověděti o škodě a osobě škůdcově; jinak se nárok promlčuje.

1. Přestoupení ustanovení o povinném hlášení podniků (§ 4.), o vedení a předkládání seznamů zaměstnancův a zprostředkovatelů (§ 5.), oznamování, předkládání a vyvěšování mzdových a pracovních podmínek (§ 6.), o dodávkových knížkách a zápisech v nich (§ 7.), a přestoupení ustanovení a zákazů uvedených v §§ 30. a 31. trestají se pokutou do 1000 K č., nebo vězením až do jednoho měsíce.

2. Přestoupení řádů a tarifních smluv (§§ 14. až 21.) trestá se pokutou od 50 do 10.000 K č., nebo vězením až do tří měsíců.

3. U podnikatelů, skladovních mistrův a zprostředkovatelů, kteří byli trestáni pro přestupky, uvedené v odst. 1. a 2., několikráte, může při opětovném odsouzení úřad vysloviti jako následek trestu, že jsou vyloučeni z vykonávání podnikatelské nebo zprostředkovací činnosti. Přestoupení tohoto zákazu podléhá trestu vězení do šesti měsíců.

4. Výkon moci trestní přísluší politickým úřadům I. stolice.

Tento zákon nabude účinnosti šest měsíců po vyhlášení.

Ministru sociální péče se ukládá, aby jej uvedl ve skutek v dohodě se zúčastněnými ministry.

V novější době byla dělnictvu, v dílnách zaměstnavatelů pracujícímu, postupným vybudováním dělnického ochranného zákonodárství a zavedením nemocenského a úrazového pojišťování zajištěna stále účinnější sociální a právní ochrana, která nejnověji zákonem o osmihodinové pracovní době nabyla nového pevnějšího základu. Kromě toho dělnictvo tovární, sdružené v pevných odborových organisacích, zlepšovalo své pracovní a mzdové podmínky svépomocí.

Naproti tomu domácký dělník byl u nás doposud (vyjma ustanovení § 78 a živn. ř. výplata mzdy hotovými penězi) zůstaven bez ochrany sám sobě.Teprve poslední novelou nemocenského pojišťování ze dne 15. května 1919 čís. 268. sb. z. a n. stal se účastným tohoto pojištění. Domácký dělník zpravidla nezná nedělního klidu práce, jeho pracovní doba jest stále 14 až 16 hodinová pracuje od slunka do slunka. Účinnou ochranu dětí a žen, které jsou v části odvětví domáckého průmyslu jediným, v některých hlavním kmenem domáckého dělnictva, lze tu nesnadno vykonati, stejně jako zákaz noční práce a ustanovení o hygienickém zařízení dílen domáckých dělníků.

Domáčtí dělníci pracují v nezdravých vlastních dílnách, v bytech obyčejně o jedné nebo dvou malých místnostech, jež podle úředních líčení živnostenských inspektorů třeba nazvati pelechy, nedůstojnými člověka. A v takových místnostech domácký dělník se svou obyčejně četnou rodinou nejen pracuje, nýbrž zároveň i bydlí, spí, vaří, stůně i umírá.

Domácké dělníky, nesoustředěné v tovární dílně, nýbrž rozptýlené v jejich bydlištích, jest nesnadno organisovati, a není jim tudíž možno dosáhnouti svépomocí přiměřené úpravy mzdových a pracovních podmínek tou měrou jako ostatním skupinám dělnictva. Jejich mzdy nelze nazvati existenčním životním minimem, nýbrž krytím minimálního živoření přeplněného prací a strádáním. V tomto nedostatku nejmenší existenční míry tkví všecka sociální bída domáckých dělníků, stín to domáckého průmyslu v cizině správně nazývaného potící soustavou (Sweating system).