Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Rozhodnutí.

1. V rozhodnutí třeba vysloviti, zda a za jakých podmínek se povoluje zamýšlený podnik s veškerým svým příslušenstvím.

2. Dále musí tam býti stanoveny: předmět a rozsah práv na užívání a na vyvlastnění, odškodné vyšetřené správním úřadem, opatření zajišťovací pro styk s jinými elektrickými děly, povinnost opatření tato udržovati, nésti výlohy s tím spojené, jakož i výlohy řízení povolovacího, a musí býti předepsána lhůta, ve které jest uvésti dílo v činnost, jakmile rozhodnutí vejde v moc práva.

3. Bližší ustanovení budou vydána nařízením.

Uvedení v činnost.

1. Dokončení díla ohlásí podnikatel schvalovacímu úřadu, který buď sám, neb úřadem první stolice (§ 17., odst. 1.) komisí zjistí, zda-li dílo odpovídá veškerým podmínkám povolení a podle výsledku rozhodne, zda se dílo může uvésti v činnost.

Komisionelní zjištění musí se provésti nejdéle do 14 dnů po oznámení a musí k němu býti pozváni veškeří zájemníci (§ 19., odst. 4.).

2. o útratách platí obdobně ustanovení § 19.

Změna neb rozšíření podniku.

Též každá změna nebo rozšíření elektrických děl musí býti před zahájením stavby oznámena schvalovacímu úřadu, žádá-li se za povolení práv na užívání neb vyvlastnění nemovitostí, neb jde-li o změny, které mohou míti vliv na státní vedení slaboproudá (zvýšení napětí).

Třeba-li, provede se před schválením komisionelní řízení.

Přípravné práce.

Zemská politická správa může na určitou dobu, kterou z podstatných důvodů lze prodloužiti, povoliti ku zvláštní žádosti přípravné práce pro zřízení elektrického podniku. Povolení toto zahrnuje v sobě právo vstupovati na cizí pozemky vyjma železniční, vyšetřovati na nich půdu a prováděti tam i jiné technické práce, potřebné ku vypracování stavebního návrhu.

Škoda těmito pracemi způsobená musí býti poškozenému nahražena. O nutnosti výkonu jednotlivých prací rozhoduje politický úřad prvé stolice, jenž stanoví s výhradou dovolání se řádných soudů ve lhůtě tříměsíční - odškodné za způsobenou škodu.

O vykonatelnosti platí obdobně předpisy § 14., odst. 4. a 5.

Ohledně pozemků železničních rozhoduje správa železniční.

Odvolání.

1. Ve sporech o rozsahu a lhůtě okleštění a v případech §§ 8. a 9., odst. 3. a § 23., rozhoduje s konečnou platností politický úřad prvé stolice. V ostatních záležitostech připouští se odvolání, nejde-li o dvě souhlasná rozhodnutí.

2. o odvoláních rozhoduje v nejvyšší stolici ministerstvo veřejných prací.

3. odvolání nutno podati ve 4 týdnech počínaje dnem následujícím po dni dodání výměru. Ostatně platí pro odvolání předpisy zákona ze dne 12. května 1896, č. 101 ř. z., na Slovensku uherského zákonného čl. XX z r. 1901.

Přenos energie přes hranice.

K přenosu elektrické energie přes hranice československého státu třeba zvláštního povolení. Toto udílí ministerstvo veřejných prací v dohodě se súčastněnými ministerstvy.

Dosavadní podniky.

Elektrické podniky, které jsou již v provozu, kdy zákon tento vstoupil v účinnost, použíti mohou výhod tohoto zákona jen tenkráte, budou-li prohlášeny za všeužitečné.

Ochrana zájmů veřejných.

1. Ministerstvo veřejných prací jest oprávněno naříditi, aby elektrického díla neúplně využitého bylo ve veřejném zájmu a v rámci soustavné elektrisace náležitě využitkováno, dá-li se toho docíliti bez újmy pravidelného provozu tohoto díla, a pak-li toho majitel neučiní ve lhůtě úřadem stanovené.

2. Pokud by tím majiteli díla vzešla majetková újma, poskytne se mu náhrada, která se vyšetří způsobem v § 16. naznačeným.

3. Jsou-li nesprávně vedeným provozem elektrických podniků aneb neoprávněnými cenami za proud vážně ohroženy zájmy veřejné, jest ministerstvo veřejných prací oprávněno, po slyšení majitele podniku naříditi, aby zjednal nápravu; neodstraní-li podnik závady během lhůty jemu stanovené, zmocňuje se ministerstvo veřejných prací, aby zařídilo, čeho za daných okolností za šetření hospodárnosti provozu podniku jest třeba k ochraně zájmu veřejného.

Opatření toto stane se na útraty a nebezpečí majitele podniku.

Elektrárenský poradní sbor.

1. K podávání dobrých zdání o zamýšlených nařízeních prováděcích a technických předpisech, jakož i o nejdůležitějších opatřeních v záležitostech elektrického hospodářství, zřídí se při ministerstvu veřejných prací poradní sbor, do něhož budou jmenováni zástupcové zemí a jiných samosprávných korporací, vědy, zemědělství, průmyslu a živností, odborných sdružení, elektrických podniků a odběratelů elektrické energie, jakož i dělnictva elektrických podniků.

2. Složení a řád tohoto sboru stanoven bude nařízením.

Zákon tento vstupuje v účinnost čtyři neděle po prohlášení.

Provedení tohoto zákona a vydání prováděcích nařízení ukládá se ministru veřejných prací spolu se súčastněnými ministry.

Opatření levné energie elektrické vyrobené na domácích zdrojích (vodních silách a ložiskách paliva) jest pro veškeré výrobce a i širokou veřejnost za účelem zlevnění a zvýšení výroby a získání výhodného a laciného světla nevyhnutelně nutným opatřením tím zlepší se též podstatně celková bilance státu.

Zasažení státu do řešení tohoto mimořádně důležitého úkolu národohospodářského jest nezbytné nutným jednak proto, že hospodárné zásobení energií jest obecnou potřebou veškerého obyvatelstva státu a jednak, že stát sám jest jedním z největších spotřebitelů energie pro různé své podniky (dráhy, doly, veřejné budovy a jiné).

Úkolem státu jest přičiniti se o to, aby elektrisace byla prováděna soustavné, neboť jedině tím možno odstraniti nehospodárný pohon drobnými tepelnými motory, v nichž se namnoze plýtvá palivem. Při dnešním způsobu výroby energie různými motory spotřebuje se v nich téměř polovina veškeré domácí těžby uhlí.

Soustavnou elektrisací, t. j. účelným soustředěním výroby energie, postupným zřízením jednotné rozvodné sítě v celém československém státě a racionelním využitím vodních sil lze značné množství paliva ušetřiti. Okolnost tato má pro republiku naši mimořádný význam s ohledem na to, že většina našich dolů by byla při dosavadní těžbě uhlí v dohledné době vyčerpána.

Dle předběžného šetření možno v celé republice na vodních silách využitkovati účelně 800.000 k. sil, jimiž by bylo možno ušetřiti ročně okrouhle 6,000.000 tun uhlí.

Jest tudíž elektrisace hlavním činitelem v hospodářství s přírodními zdroji energie naší republiky.

Jakkoliv se všeobecně uznává, že zájem státu na provádění elektrisace republiky lest mimořádně veliký, přece v odborných kruzích a i v širších vrstvách obyvatelstva převládá názor, aby výhradný státní elektrárenský monopol nebyl zaveden. Nehledě ku značné sumě, která jest dnes v elektrických podnicích, na území státu našeho se nalézajících, investována a jejíž opatření by v dnešní době mělo nepříznivý vliv na státní finance, dlužno míti též na mysli, že převážná část jmenovaných podniků jest v rukou samosprávných korporací, u nichž by se snahy, převésti hospodaření elektrickou energií výhradné do rukou státu, potkaly s rozhodným odporem. Poradné schůze v ministerstvu veřejných prací se zástupci výrobců a konsumentů energie, se zástupci státní a autonomní správy, jakož i se zástupci vědy a průmyslu vyzněly také jednomyslné v ten návrh, aby stát spolu se zemskými autonomními správami a elektrárenskými autonomními svazy, stolicemi, okresy a obcemi zakládal smíšené výrobní elektrárenské společnosti, které by stavěly tepelné elektrárny a hlavní rozvodné sítě a jež by proud na vodních silách státem a zeměmi budovaných odebíraly a spolu s proudem vyrobeným ve svých elektrárnách konsumentům dodávaly.

S ohledem na značné náklady jež elektrisace vyžaduje, jest nezbytně nutno, aby účastenství na elektrárenských podnicích rozděleno bylo pokud možno na všechny veřejné činitele, mající na opatření elektrické energie zájem, přičemž by se nijak nevylučovala možnost soukromého podnikání.

Stát účastní se jednak na budování vodních sil, na které věnuje okrouhle dvě třetiny povoleného obnosu a jednak se súčastní na kmenovém kapitálu elektrárenských smíšených společností všeužitečných, kde veřejné korporace budou míti kapitálovou převahu.

Vláda má na mysli výstavbu vodních sil především na oněch vodních stavbách úpravných a uplavňovacích, které na náklad veřejný jsou již zbudovány, kde ale síla ubíhá nevyužita a chce výstavbu provésti za krytí nákladu v onom poměru, jak stát i země na zřízení původních staveb přispívaly. Tímto způsobem zjednoduší se jednání se zájemníky a zaručí se solidní i rychlé provedení staveb.

Poněvadž však tyto stavby slouží též jiným účelům veřejným, na př. plavbě, zadržení velkých vod, zásobení vodou, nutno pohon celého vodního díla hydrocentrálami doplněného ponechati správě veřejné, aby všecky zájmy, jimž dílo to sloužiti má, co nejdokonaleji byly ochráněny.

Vzhledem k tomu, že pohon děl vodních na různých tocích při zvláštní jednotnosti sítě vodotečí v jednotlivých zemích republiky vzájemně souvisí a v celé jedné zemské oblasti říční jednotně řízen býti musí a dále, že výhod využitkování vodních sil má spravedlivě dostati se co možná všem zájemníkům celého ovodí soustavy říční a nikoliv jen místním zájemníkům, plyne znova, že všecky vodní síly, způsobilé k zásobování obyvatelstva jistého území elektrickou energií, musí býti spojeny v jedinou síť rozvodnou a vzájemně vyrovnávací, a že musí provedena býti výstavba jich státem za případné účastí zemí, při čemž pohon vodních sil na oněch dílech, které na odtok vody mají patrný vliv, zůstane svěřen jedině správě veřejné.

Nutnost opatřiti co nejdříve dělnictvu našich průmyslových podniků zaměstnání vede správu státní, aby co nejintensivněji podporovala vytvoření oněch projektů elektrických, které buď stavebně již daleko pokročily, neb které umožňují svou povahou brzké provedení; při tom má státní správa na mysli hlavní účel celé akce, t. j. brzké opatření levné energie elektrické našemu průmyslu, živnostem i zemědělství. Při provádění staveb bude pokud možno vzat stejnoměrně zřetel na podniky v celém území státu dle populace a dle místní potřeby energie.

S vyšetřováním vodních sil na Slovensku mohlo býti teprve započato a nelze tudíž dnes uvésti ony vodní síly, k jichž vybudování by se mohlo ihned přikročiti. Preliminován jest však dostatečný náklad, aby s prováděním akce stavební i v tomto území bez odkladu se mohlo začíti.

Rentabilita vodních sil, na jichž výstavbu se pomýšlí, bude zabezpečena, jakmile bude možno spotřebovati vodními silami vyrobenou energii alespoň do 60% celkového výkonu Získanou energii odebírati budou všeužitečné výrobní společnosti (smíšené), které vyráběti budou proud v centrálách tepelných, spojených s vodními silami hlavním vedením.

Vodní síly, jež možno získati na splavněných a upravených tocích a při nichž přípravné práce nejdále pokročily, jsou obsaženy v následujícím výkaze:

Dále počítá se s příspěvkem státním na započetí stavby vodních sil v jižních Čechách 3 mil. K, západních Čechách 1.5 mil. K, v západní Moravě 6.5 mil. K a na Slovensku 15.5 mil. K.

Stavební náklady ve výkaze tomto uvedené jsou pateronásobné předválečných.

Vodními silami ve výkaze uvedenými průměrně při plném jich využitkování ročně vyrobiti 57 mil. kw hodin, čímž možno ušetřiti 15.000 vagonů hnědého uhlí.

Pokud jde o státní vklady ve smíšených společnostech, dlužno uvésti, že se předpokládá založiti v oblasti republiky devět velikých elektrárenských podniků, které provedou soustavně elektrisaci příslušných oblastí. Po letech, až bude nutno sítě podniků těch spolu spojiti, nebude vyloučena možnost, že nastane postupná fuse těchto podniků. Počátečné vklady státní v podnicích (společnostech) těch budou následující:

Při tvořeni jmenovaných smíšených společností bude přísně dbáno toho, aby kapitál veřejných činitelů obnášel vždy více, než polovinu celkového kmenového kapitálu společnosti, aby rozhodující vliv na veškeré počínání společností byl činitelům veřejným trvale zajištěn a aby udržena byla trvale povaha obecně prospěšného podniku.

Vklady spláceny budou dle postupu stavby. K dalšímu zvyšování vkladů nebude stát stanovami společností (společenskými smlouvami) vázán. Část investic uhražena bude vydáním dílčích dlužních úpisů a hypotekárními zápůjčkami.

Vzhledem k tomu, že nebude možno roku 1919 se stavbou všech vodních sil započíti, a že jenom část smíšených společností bude roku toho založena, bude v roce 1919 ze státních prostředků uvolněna nanejvýše částka 8,000.000 K.

Nestačí však pouze finanční účast státu, aby elektrisace našeho státního území byla racionelně provedena, nýbrž jest nutna úprava celé řady právních poměrů, má-li výstavba elektrických podniků díti se nerušeně a s plným ohledem na jejich technické potřeby.

Veřejná povaha všeužitečných elektrických podniků, která jest dokumentována finanční účastí státu a ostatních veřejných korporací při jejich zřízení a převážným vlivem těchto faktorů na jejich veden, vede státní správu k tomu, že obmezujíc v určitých směrech majetková práva soukromá a umožňujíc používání majetku veřejného, propůjčuje za určitých podmínek jmenovaným elektrickým podnikům celou řadu důležitých oprávnění, kterými jim usnadňuje provedení výroben i elektrických sítí rozvodných. Návrh zákona upravuje z toho důvodu také schvalovací řízení tak, aby schválení podniku se provedlo v době co možno nejkratší.