Co se týče jednotlivých ustanovení
osnovy v naznačených směrech dlužno
uvésti toto:
Toto oprávnění umožňuje podnikům,
aby pro svá vedení a jich příslušenství
používaly železničních, silničních,
cestních i vodních pozemků, jež jsou
ve správě státu. Používání
těchto pozemků povoluje se bez hrady neb za pouhou
uznávací činži. Pozemky železniční,
silniční, cestné i vodní, které
jsou ve správě ostatních veřejných
korporací, propůjčují se bezplatně
pro vedení průchodní, jakož i pro vedení
sloužící účelům státním
neb účelům veřejné dopravy.
Tím umožňuje se, aby vedení spojující
určité body provedeno bylo technicky nejúčelněji.
Jedná-li se o použití pozemků jiných
než pozemků železničních, silničních
neb vodních, ať již jsou ve správě
veřejných činitelů neb majetku soukromém
možno rovněž žádati za povolení
ku jich užívání. V tomto případě
však mají jich vlastníci (správa) neb
jinak oprávnění nárok na náhradu
majetkové újmy, která jim vzejde. Tato náhrada
bude spravedlivě vyšetřena a zamezí
se tak, aby tohoto oprávnění se nezneužívalo
tam, kde vedení možno účelně
provésti bez obmezení práv soukromých.
Ku právům užívacím patří
též právo oklestiti stromoví, které
překáží při zřizování
vedení neb udržování jeho nerušeného
provozu a které se povoluje jen v mezích nejnutnějších.
Práva užívací jsou omezena zřetely
veřejnými, zejména pokud jde o užívání
pozemků železničních a pokud vedení
podniku mohlo by míti vliv na státní vedení
telegrafů a telefonů, i ohledy na majitele neb užívatele
zatížené nemovitosti potud, že:
a) nedovoluje se zřizovati vedení na pozemcích
sloužících účelům bohoslužebným,
pohřebním, v obvodech vojenských opevnění
a ve dvorech;
b) užívání pozemku nesmí jíti
tak daleko, aby vylučovalo účel, kterému
pozemek normálně slouží;
c) jest pamatovati na ochranu krás krajinných a
památek historických i uměleckých;
d) nutné odstranění větví musí
se díti způsobem co nejšetrnějším
a jen v nejnutnějším rozsahu.
Určení odškodného za propůjčení
užívacích práv děje se obdobně
jako stanovení náhrady při vyvlastnění
pozemků (§§ 1416).
Práva užívací jakožto veřejnoprávní
omezení soukromého vlastnictví nejsou předmětem
zápisu do knih pozemkových a nemohou vésti
ani k vydržení, ani k promlčení. Jich
evidence bude provedena nařízením, způsobem,
jenž by odpovídal praktické potřebě,
ale vylučoval ony výlohy, s nimiž by bylo spojeno
provádění zápisů do pozemkových
knih.
Ač normálně, zejména pro zřizování
rozvodných sítí, postačí propůjčení
práv na užívání pozemků,
bude přece z důležitých příčin
třeba poskytnouti elektrickým podnikům práva
dále sáhající, totiž práva
na úplné získání vlastnictví
oněch nemovitostí nebo práv, kterých
pro výstavbu podniku neb zřízení velkých
objektů rozvodných bude nezbytně třeba.
Ku propůjčení těchto práv bude
nutno přikročiti, bude-li třeba pro výrobny
energie, pro sloupy vedení o vysokém napětí,
stanice transformační a spojovací a podobná
díla, která z důvodu technicko-hospodářského
vázána jsou na určitá místa,
získati potřebných pozemků, kterých
nebude možno pro odpor majitelův nabýti dohodou.
Stejně bude třeba postupovati, bude-li tím
umožněno využíti racionelně přírodních
zdrojů energie, dolů a vodních sil, které
by jinak nedaly se získati buď vůbec neb jen
nepoměrným nákladem.
Vyvlastnění dle této osnovy řídí
se obdobně zásadami vyvlastňovacího
zákona pro železnice ze dne 18. února 1878,
č. 30 ř. z. s odchylkou, že odškodné
možno stanoviti již v řízení administrativním
a že po složení odškodného k soudu
může se přikročiti ku výkonu
vyvlastnění.
Odškodné může býti stanoveno v
penězích neb jiných majetkových výhodách,
na příklad ve směně za jiný
pozemek a podobné.
Hospodářský význam zásobování
našeho státního území elektrickou
energií vede státní správu k finanční
účasti spolu s ostatními veřejnými
činiteli na všeužitečných podnicích
elektrických.
Nad to usnadňuje se jim opatření finančních
prostředků tím, že se umožní
jim vydati dílčí dlužní obligace.
Účastenství státu při zřizování
podniků elektrických nemá záležeti
v poskytování subvencí nebo půjček,
nýbrž stát vstupuje pravidelně v podnik
se svým kapitálovým přínosem
jako rovnocenný společník s plnou účastí
na správě a podílem na výnosu podniku.
Další cennou výhodu dlužno spatřovati
v možnosti vyloučiti částky, které
mají sloužiti k zúročení zápůjček
hypotekárně pojištěných ze základu
pro zdanění dle druhé hlavy zákona
ze dne 25. ledna 1896 č. 220 ř. z.
Propůjčení výhody této bude
záviseti v jednotlivých případech
od rozhodnutí státní správy, zejména
správy finanční, kteráž vezme
zřetel na vývojové podmínky jednotlivých
podniků jejich lokální důležitost,
na území jimi zásobované a rozhodne
po uvážení všech těchto důležitých
momentů.
Prohlášení elektrického podniku za všeužitečný
(§ 4), s nímž spojeno jest propůjčení
důležitých z předu vyjmenovaných
práv jest v zákoně vyhraženo ministerstvu
veřejných prací. Státní správa
rozhodne se pro toto prohlášení jen tehdy,
bude-li podnik jak svým hospodářským
významem tak i svým technickým provedením
způsobilým, aby tvořil základ pro
soustavnou elektrisaci.
Podnik bude prohlášen za všeužitečný
na základě dokladů, v nichž vyznačena
jest jak technická výstavba podniků, tak
též jeho hospodářský základ,
v nichž zejména musí býti prokázána
finanční převaha veřejných
korporací.
K zřízení výrobny proudu a rozvodného
zařízení všeužitečného
elektrického podniku a k živnostenské výrobě
a rozvodu elektrické energie třeba úředního
schválení odpovídajícího koncesi
ve smyslu nařízení ze dne 25. března
1883 č. 40 ř. z. Koncesi tuto nahražuje prohlášení
podniku za všeužitečný. Schválení
živnostensko-policejní dle živnostenského
řádu udílí zemská politická
správa (na Slovensku nejvyšší úřad
politický). Tyto úřady se pověřují
také provedením řízení po stránce
vodoprávní za účasti úřadů,
kterým správa vodní náleží.
Státní správa chtěla dalšího
zjednodušení řízení docíliti
tím, že podobně jako řízení
po stránce vodoprávní chtěla též
řízení stavební sloučiti s
řízením povolovacím v jedno, při
čemž ovšem vyhraditi chtěla orgánům
správy stavební plnou ingerenci, avšak ustanovení
toto musilo býti pro zamítavé stanovisko
zástupců samosprávy z osnovy vyloučeno.
Nařízením bude stanoveno, aby při
provádění elektráren bylo šetřeno
ohledů estetických a aby byly uvedeny v soulad s
celkovým rázem krajinným.
Před uvedením elektrického díla v
činnost dlužno vymoci jeho schválení
(§ 21), kterého jest též třeba
při každé změně díla,
žádá-li se současně za povolení
práv užívacích neb vyvlastnění
(§ 22) aneb při změně napětí
ve vedení.
Obdobně jako dle zákona železničního
může i dle této osnovy býti pro vypracování
projektů elektrických podniků uděleno
povolení k provedení přípravných
prací (§ 23), které opravňuje při
provádění nutných přípravných
prací vstupovati na cizí nemovitosti, eventuelně
prováděti tam nutné sondy v terénu.
I zde chrání se z důvodů veřejných
zvláštní kompetence úřadů
železničních.
Za veškeré majetkové újmy, které
by vlastník neb užívatel pozemku těmito
pracemi utrpěl, dostává se mu plného
odškodného, které stanoví se správním
úřadem s možností korektury výše
odškodného řádným soudem, při
čemž obdobně jako při vyvlastnění
složení odškodného opravňuje k
provedení výkonu.
Zákonu přičleněna jsou některá
ustanovení rázu všeobecného, která
upravují poměry hospodářství
elektrického vůbec, jichž připojení
stalo se nutným v zájmu úpravy velkých
podniků všeužitečných.
Jest to předpis § 25. osnovy, jímž se
export a import elektrické energie mimo hranice státní
váže na zvláštní svolení
státní správy.
§ 26. obsahuje ustanovení přechodná
týkající se podniků dosavadních,
jímž poskytují se stejné výhody
jako podnikům novým, jsou-li prohlášeny
za všeužitečné.
V § 27. zmocňuje se ministerstvo veřejných
prací, aby vzhledem na nedostatek motorické síly
opatřilo tuto v dosavadních podnicích dostatečně
nevyužitých. Dále zmocňuje se ministerstvo
veřejných prací, aby nařídilo
potřebná opatření u podniků,
jež ohrožují nepravidelným provozem neb
vysokými cenami veřejné zájmy, neodstraní-li
podnik závady ve lhůtě jemu stanovené.
Konečně zmocňuje se v § 28. ministerstvo
veřejných prací jmenovati poradní
sbor, jenž by podával ministerstvu dobrá zdání
o chystaných opatřeních na poli hospodářství
elektrického. Poradní sbor tento má slučovati
jak zástupce kruhů odborných a výrobních,
tak i zástupce dělnictva a konsumentů.
Shrneme-li tyto vývody, dospíváme k tomu,
že zákon obsahuje tyto hlavní směrnice:
1. Zákonem podporovati se mají elektrické
podniky, sloužící pro výrobu neb dodávku
elektrické energie pro všeobecnou potřebu,
které jsou všeužitečné, t. j.,
které náleží státu neb zemi neb
korporacím místní samosprávy aneb
smíšeným společnostem, v nichž
veřejné korporace mají kapitálovou
převahu a rozhodující vliv na správu
podniku, aneb i elektrárenským družstvům
dle zákona z r. 1873.
Zákon sám vztahuje se pouze na zahájení
soustavné elektrisace, neboť zákon, kterým
by mělo býti upraveno veškeré hospodářství
elektrárenské definitivně, bude možno
vydati teprve, až rozřešeny budou definitivně
otázky úpravy ústavy našeho státu.
2. Stát budovati má vodní síly dle
místních poměrů buď sám
(Slovensko) aneb ve spojení se zemskými autonomními
správami v případech, kde základ pro
budování vodních sil tvoří
úpravné a splavňovací práce
na tocích (Čechy, Morava a Slezsko). V případě
posledním účastnily, by se stát a
země vybudovaní vodních sil v témže
poměru jako při stavbách regulačních
a splavňovacích a uzavřely by společně
smlouvy se smíšenými společnostmi, jež
energii vodními silami vyrobenou budou odebírati.
3. Stát vstoupí do elektrárenských
společností, v nichž se súčastní
na elektrárenském podnikání spolu
s ostatními veřejnými korporacemi, zeměmi,
svazy okresů, stolicemi a obcemi; při tom účast
státu vázána jest podmínkou, že
podnik postaví elektrárny a sítě rozvodné
v rámci soustavné elektisace, t. j. tak, aby v něm
mohla býti výroba veškeré energie jak
pro drobný konsum, tak i pro průmysl soustředěna,
a aby při tom přírodních zdrojů
energie co nejdokonaleji bylo využitkováno a aby podnikem
projektovaná síť mohla se stázi součástí
jednotné rozvodné sítě po celé
republice.
Tyto smíšené společnosti budou především
budovati a provozovati tepelné centrály a sítě
rozvodné. Stát súčastní se
na jich kmenovém kapitálu určitými
vklady.
4. Podnikům, založeným činiteli veřejnými,
aneb smíšenými společnostmi, pakli prohlášeny
budou za veřejně užitečné, poskytuje
stát v odůvodněných případech
výhody při zdanění částek,
jimiž podnik zúročuje své hypotekární
zápůjčky, dává jim právo
použíti státních komunikací pro
stavbu elektrických vedení a poskytuje jim i nárok
na vyvlastnění nemovitostí a nárok
na zřízení služebnosti za náležité
odškodné.
5. Řízení a schvalování děl
všeužitečných podniků má
býti pokud možno zjednodušeno.
6. Zákon umožňuje, aby podniků elektrických
neúplně neb nedokonale využitých bylo
v zájmu veřejném náležitě
využitkováno.
7. Zákonem povolené obnosy na budování
vodních sil a na budování tepelných
centrál a sítí rozvodných pomocí
smíšených společností mají
býti během času plně zúročeny
a nemá tudíž státu z elektrárenského
podnikání vzniknouti žádné trvalé
břemeno.
Jelikož vybudováním vodních sil se zmírní
uhelná kalamita a urychlením staveb elektráren
se odstraní nedostatek světla a pohonu mechanického
a jelikož se tím současně poskytne dělnictvu
všech kategorií užitečného zaměstnání,
jest vydání zákona toho nanejvýše
naléhavým.
Osnova zákona budiž přikázána
technickému výboru s tím, aby o ní
podal zprávu ve lhůtě 14 dnů.