Co se týče jednotlivých ustanovení osnovy v naznačených směrech dlužno uvésti toto:

A. Právo na užívání nemovitostí.

Toto oprávnění umožňuje podnikům, aby pro svá vedení a jich příslušenství používaly železničních, silničních, cestních i vodních pozemků, jež jsou ve správě státu. Používání těchto pozemků povoluje se bez hrady neb za pouhou uznávací činži. Pozemky železniční, silniční, cestné i vodní, které jsou ve správě ostatních veřejných korporací, propůjčují se bezplatně pro vedení průchodní, jakož i pro vedení sloužící účelům státním neb účelům veřejné dopravy. Tím umožňuje se, aby vedení spojující určité body provedeno bylo technicky nejúčelněji.

Jedná-li se o použití pozemků jiných než pozemků železničních, silničních neb vodních, ať již jsou ve správě veřejných činitelů neb majetku soukromém možno rovněž žádati za povolení ku jich užívání. V tomto případě však mají jich vlastníci (správa) neb jinak oprávnění nárok na náhradu majetkové újmy, která jim vzejde. Tato náhrada bude spravedlivě vyšetřena a zamezí se tak, aby tohoto oprávnění se nezneužívalo tam, kde vedení možno účelně provésti bez obmezení práv soukromých. Ku právům užívacím patří též právo oklestiti stromoví, které překáží při zřizování vedení neb udržování jeho nerušeného provozu a které se povoluje jen v mezích nejnutnějších.

Práva užívací jsou omezena zřetely veřejnými, zejména pokud jde o užívání pozemků železničních a pokud vedení podniku mohlo by míti vliv na státní vedení telegrafů a telefonů, i ohledy na majitele neb užívatele zatížené nemovitosti potud, že:

a) nedovoluje se zřizovati vedení na pozemcích sloužících účelům bohoslužebným, pohřebním, v obvodech vojenských opevnění a ve dvorech;

b) užívání pozemku nesmí jíti tak daleko, aby vylučovalo účel, kterému pozemek normálně slouží;

c) jest pamatovati na ochranu krás krajinných a památek historických i uměleckých;

d) nutné odstranění větví musí se díti způsobem co nejšetrnějším a jen v nejnutnějším rozsahu.

Určení odškodného za propůjčení užívacích práv děje se obdobně jako stanovení náhrady při vyvlastnění pozemků (§§ 1416).

Práva užívací jakožto veřejnoprávní omezení soukromého vlastnictví nejsou předmětem zápisu do knih pozemkových a nemohou vésti ani k vydržení, ani k promlčení. Jich evidence bude provedena nařízením, způsobem, jenž by odpovídal praktické potřebě, ale vylučoval ony výlohy, s nimiž by bylo spojeno provádění zápisů do pozemkových knih.

B) Vyvlastnění.

Ač normálně, zejména pro zřizování rozvodných sítí, postačí propůjčení práv na užívání pozemků, bude přece z důležitých příčin třeba poskytnouti elektrickým podnikům práva dále sáhající, totiž práva na úplné získání vlastnictví oněch nemovitostí nebo práv, kterých pro výstavbu podniku neb zřízení velkých objektů rozvodných bude nezbytně třeba.

Ku propůjčení těchto práv bude nutno přikročiti, bude-li třeba pro výrobny energie, pro sloupy vedení o vysokém napětí, stanice transformační a spojovací a podobná díla, která z důvodu technicko-hospodářského vázána jsou na určitá místa, získati potřebných pozemků, kterých nebude možno pro odpor majitelův nabýti dohodou. Stejně bude třeba postupovati, bude-li tím umožněno využíti racionelně přírodních zdrojů energie, dolů a vodních sil, které by jinak nedaly se získati buď vůbec neb jen nepoměrným nákladem.

Vyvlastnění dle této osnovy řídí se obdobně zásadami vyvlastňovacího zákona pro železnice ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z. s odchylkou, že odškodné možno stanoviti již v řízení administrativním a že po složení odškodného k soudu může se přikročiti ku výkonu vyvlastnění.

Odškodné může býti stanoveno v penězích neb jiných majetkových výhodách, na příklad ve směně za jiný pozemek a podobné.

C) Výhody finanční.

Hospodářský význam zásobování našeho státního území elektrickou energií vede státní správu k finanční účasti spolu s ostatními veřejnými činiteli na všeužitečných podnicích elektrických.

Nad to usnadňuje se jim opatření finančních prostředků tím, že se umožní jim vydati dílčí dlužní obligace.

Účastenství státu při zřizování podniků elektrických nemá záležeti v poskytování subvencí nebo půjček, nýbrž stát vstupuje pravidelně v podnik se svým kapitálovým přínosem jako rovnocenný společník s plnou účastí na správě a podílem na výnosu podniku.

Další cennou výhodu dlužno spatřovati v možnosti vyloučiti částky, které mají sloužiti k zúročení zápůjček hypotekárně pojištěných ze základu pro zdanění dle druhé hlavy zákona ze dne 25. ledna 1896 č. 220 ř. z.

Propůjčení výhody této bude záviseti v jednotlivých případech od rozhodnutí státní správy, zejména správy finanční, kteráž vezme zřetel na vývojové podmínky jednotlivých podniků jejich lokální důležitost, na území jimi zásobované a rozhodne po uvážení všech těchto důležitých momentů.

Řízení.

Prohlášení elektrického podniku za všeužitečný (§ 4), s nímž spojeno jest propůjčení důležitých z předu vyjmenovaných práv jest v zákoně vyhraženo ministerstvu veřejných prací. Státní správa rozhodne se pro toto prohlášení jen tehdy, bude-li podnik jak svým hospodářským významem tak i svým technickým provedením způsobilým, aby tvořil základ pro soustavnou elektrisaci.

Podnik bude prohlášen za všeužitečný na základě dokladů, v nichž vyznačena jest jak technická výstavba podniků, tak též jeho hospodářský základ, v nichž zejména musí býti prokázána finanční převaha veřejných korporací.

K zřízení výrobny proudu a rozvodného zařízení všeužitečného elektrického podniku a k živnostenské výrobě a rozvodu elektrické energie třeba úředního schválení odpovídajícího koncesi ve smyslu nařízení ze dne 25. března 1883 č. 40 ř. z. Koncesi tuto nahražuje prohlášení podniku za všeužitečný. Schválení živnostensko-policejní dle živnostenského řádu udílí zemská politická správa (na Slovensku nejvyšší úřad politický). Tyto úřady se pověřují také provedením řízení po stránce vodoprávní za účasti úřadů, kterým správa vodní náleží.

Státní správa chtěla dalšího zjednodušení řízení docíliti tím, že podobně jako řízení po stránce vodoprávní chtěla též řízení stavební sloučiti s řízením povolovacím v jedno, při čemž ovšem vyhraditi chtěla orgánům správy stavební plnou ingerenci, avšak ustanovení toto musilo býti pro zamítavé stanovisko zástupců samosprávy z osnovy vyloučeno.

Nařízením bude stanoveno, aby při provádění elektráren bylo šetřeno ohledů estetických a aby byly uvedeny v soulad s celkovým rázem krajinným.

Před uvedením elektrického díla v činnost dlužno vymoci jeho schválení (§ 21), kterého jest též třeba při každé změně díla, žádá-li se současně za povolení práv užívacích neb vyvlastnění (§ 22) aneb při změně napětí ve vedení.

Obdobně jako dle zákona železničního může i dle této osnovy býti pro vypracování projektů elektrických podniků uděleno povolení k provedení přípravných prací (§ 23), které opravňuje při provádění nutných přípravných prací vstupovati na cizí nemovitosti, eventuelně prováděti tam nutné sondy v terénu. I zde chrání se z důvodů veřejných zvláštní kompetence úřadů železničních.

Za veškeré majetkové újmy, které by vlastník neb užívatel pozemku těmito pracemi utrpěl, dostává se mu plného odškodného, které stanoví se správním úřadem s možností korektury výše odškodného řádným soudem, při čemž obdobně jako při vyvlastnění složení odškodného opravňuje k provedení výkonu.

Ustanovení všeobecná.

Zákonu přičleněna jsou některá ustanovení rázu všeobecného, která upravují poměry hospodářství elektrického vůbec, jichž připojení stalo se nutným v zájmu úpravy velkých podniků všeužitečných.

Jest to předpis § 25. osnovy, jímž se export a import elektrické energie mimo hranice státní váže na zvláštní svolení státní správy.

§ 26. obsahuje ustanovení přechodná týkající se podniků dosavadních, jímž poskytují se stejné výhody jako podnikům novým, jsou-li prohlášeny za všeužitečné.

V § 27. zmocňuje se ministerstvo veřejných prací, aby vzhledem na nedostatek motorické síly opatřilo tuto v dosavadních podnicích dostatečně nevyužitých. Dále zmocňuje se ministerstvo veřejných prací, aby nařídilo potřebná opatření u podniků, jež ohrožují nepravidelným provozem neb vysokými cenami veřejné zájmy, neodstraní-li podnik závady ve lhůtě jemu stanovené.

Konečně zmocňuje se v § 28. ministerstvo veřejných prací jmenovati poradní sbor, jenž by podával ministerstvu dobrá zdání o chystaných opatřeních na poli hospodářství elektrického. Poradní sbor tento má slučovati jak zástupce kruhů odborných a výrobních, tak i zástupce dělnictva a konsumentů.

Shrneme-li tyto vývody, dospíváme k tomu, že zákon obsahuje tyto hlavní směrnice:

1. Zákonem podporovati se mají elektrické podniky, sloužící pro výrobu neb dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu, které jsou všeužitečné, t. j., které náleží státu neb zemi neb korporacím místní samosprávy aneb smíšeným společnostem, v nichž veřejné korporace mají kapitálovou převahu a rozhodující vliv na správu podniku, aneb i elektrárenským družstvům dle zákona z r. 1873.

Zákon sám vztahuje se pouze na zahájení soustavné elektrisace, neboť zákon, kterým by mělo býti upraveno veškeré hospodářství elektrárenské definitivně, bude možno vydati teprve, až rozřešeny budou definitivně otázky úpravy ústavy našeho státu.

2. Stát budovati má vodní síly dle místních poměrů buď sám (Slovensko) aneb ve spojení se zemskými autonomními správami v případech, kde základ pro budování vodních sil tvoří úpravné a splavňovací práce na tocích (Čechy, Morava a Slezsko). V případě posledním účastnily, by se stát a země vybudovaní vodních sil v témže poměru jako při stavbách regulačních a splavňovacích a uzavřely by společně smlouvy se smíšenými společnostmi, jež energii vodními silami vyrobenou budou odebírati.

3. Stát vstoupí do elektrárenských společností, v nichž se súčastní na elektrárenském podnikání spolu s ostatními veřejnými korporacemi, zeměmi, svazy okresů, stolicemi a obcemi; při tom účast státu vázána jest podmínkou, že podnik postaví elektrárny a sítě rozvodné v rámci soustavné elektisace, t. j. tak, aby v něm mohla býti výroba veškeré energie jak pro drobný konsum, tak i pro průmysl soustředěna, a aby při tom přírodních zdrojů energie co nejdokonaleji bylo využitkováno a aby podnikem projektovaná síť mohla se stázi součástí jednotné rozvodné sítě po celé republice.

Tyto smíšené společnosti budou především budovati a provozovati tepelné centrály a sítě rozvodné. Stát súčastní se na jich kmenovém kapitálu určitými vklady.

4. Podnikům, založeným činiteli veřejnými, aneb smíšenými společnostmi, pakli prohlášeny budou za veřejně užitečné, poskytuje stát v odůvodněných případech výhody při zdanění částek, jimiž podnik zúročuje své hypotekární zápůjčky, dává jim právo použíti státních komunikací pro stavbu elektrických vedení a poskytuje jim i nárok na vyvlastnění nemovitostí a nárok na zřízení služebnosti za náležité odškodné.

5. Řízení a schvalování děl všeužitečných podniků má býti pokud možno zjednodušeno.

6. Zákon umožňuje, aby podniků elektrických neúplně neb nedokonale využitých bylo v zájmu veřejném náležitě využitkováno.

7. Zákonem povolené obnosy na budování vodních sil a na budování tepelných centrál a sítí rozvodných pomocí smíšených společností mají býti během času plně zúročeny a nemá tudíž státu z elektrárenského podnikání vzniknouti žádné trvalé břemeno.

Jelikož vybudováním vodních sil se zmírní uhelná kalamita a urychlením staveb elektráren se odstraní nedostatek světla a pohonu mechanického a jelikož se tím současně poskytne dělnictvu všech kategorií užitečného zaměstnání, jest vydání zákona toho nanejvýše naléhavým.

Osnova zákona budiž přikázána technickému výboru s tím, aby o ní podal zprávu ve lhůtě 14 dnů.

V Praze 21. června 1919.

Ministr veřejných prací:

F. Staněk v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP