Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na základě usnesení Národního shromáždění nařizuje se:

Finanční účast státu.

Na soustavnou elektrisaci v státě československém povoluje se částka 75,000.000 K, jež v letech 1919 až 1928 zařaděna bude ve lhůtách do státního rozpočtu.

Peněz těchto použije se na vybudování vodních elektráren a na účast státu na elektrických podnicích tvořících podstatnou část soustavné elektrisace československého státu, v nichž zastoupeny budou země neb korporace místní samosprávy, které buď samy aneb s dosavadními elektrárenskými družstvy převezmou alespoň šedesát percent základního kapitálu podniku a zajistí si trvale rozhodující vliv na jeho správu.

Roku 1919 uvolní se z povolených prostředků 8,000.000 korun.

Všeužitečné podniky.

1. Podniky pro výrobu aneb dodávku elektrické energie pro všeobecnou potřebu (elektrické podniky), náležející státu neb zemi neb korporacím místní samosprávy neb společnostem zřízeným podle § 2., slouží-li soustavné elektrisaci, může ministerstvo veřejných prací po dohodě se súčastněnými ministerstvy a zemskými autonomními správami prohlásiti za všeužitečné.

Toto prohlášení nahražuje koncessi k živnostenskému provozování výroby a rozvodu elektrické energie podle ministerského nařízení ze dne 25. března 1883, č. 41 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII z r. 1884.

2. Za stejných podmínek mohou býti prohlášeny všeužitečnými elektrické podniky výdělkových a hospodářských družstev podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XXIII z r. 1898 (zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 sb. zák. a nař.) zřízených, vyhoví-li tato družstva a jejich podniky dalším podmínkám, které ministerstvo veřejných prací vydá nařízením.

Žádost za prohlášení podniku za všeužitečný.

1. K žádosti za prohlášení elektrického podniku za všeužitečný nutno připojiti průkaz o jeho právní existenci, o účasti veřejných korporací na podniku a veškeré podklady, z nichž je patrno zařízení podniku po stránce právní, technické a hospodářské.

2. Ve výměru, jímž se podnik prohlašuje za všeužitečný, budou vymezena jeho práva, jakož i povinnosti v zájmu veřejném i vůči interessentům.

Výhody finanční.

1. Elektrickému podniku může býti uděleno právo vydati v určité sumě dílčí dlužní úpisy.

Pro tyto platí obdobně předpisy zákona ze dne 27. prosince 1905, čís. 213 ř. z. (na Slovensku uherský zákonný čl. XXXVI z r. 1876).

2. Ministerstvo financí může všeužitečným elektrickým podnikům propůjčiti dočasně výhodu, že částky sloužící k zúrokování zápůjček hypotekárně zajištěných nemají býti zahrnovány v základ pro zdanění podle druhé hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (pro Slovensko podle uherského zákonného čl. VIII z r. 1909 a zákonných čl. LIII z r. 1912 a XXXIV z r. 1916).

Výhody právní

1. Prohlášením elektrického podniku za všeužitečný dostane se mu v mezích schváleného projektu těchto dalších výhod:

a) práva bezplatně neb za uznávací činži užívati železničních, silničních, cestních, vodních a vodocestných pozemků, jež se nalézají ve správě státní;

b) právo bezplatně užívati pozemků železničních, silničních, cestních a vodních, jež jsou ve správě ostatních veřejných korporací, neb soukromých společností, pro elektrická vedení průchodní, pro vedení k účelům státním, aneb k účelům veřejné dopravy;

c) práva užívati za přiměřenou náhradu jiných veřejných a soukromých pozemků;

d) nárok na vyvlastnění nemovitostí a práv, po případě nárok na zřízení služebností (§ 13.).

Práva užívací.

1. Všeužitečným elektrickým podnikům dovoluje se v mezích § 7.:

a) zřizovati a udržovati vedení elektrická s příslušenstvím;

b) zřizovati a udržovati stanice spojovací a transformační;

c) odstraňovati překážející stromoví (okleštění).

Z užívání podle a) a b) vyloučeny jsou pozemky sloužící účelům bohoslužebním, hřbitovy, nádvoří a vojenská opevnění.

2. Okleštění přípustno jest pouze v rozsahu nezbytně nutném ku zřízení a udržování rozvodných sítí a zamezení poruch při provozu.

3. Před uvedením díla do provozu provede okleštění na vyzvání elektrického podniku v přiměřené lhůtě majitel neb užívatel nemovitosti. (správa veřejného pozemku); uplyne-li lhůta marně, neb je-li nebezpečí z prodlení, může okleštění provésti oprávněný podnik. Za provozu díla provádí okleštění v každém případě elektrický podnik v dohodě s majitelem neb užívatelem (správou) pozemku. Podnik hradí vždy výlohy s okleštěním spojené.

4. Při výkonu užívacích práv nutno co nejvíce šetřiti použité nemovitosti i práv majitele neb užívatele pozemku a osob třetích. Pozemek nutno uvésti po jeho užití s urychlením do náležitého stavu. Jiných zařízení (železničních, silničních, telegrafních a telefonních, melioračních, plynovodů a vodovodů, kanálů a pod.), která jsou na pozemku neb v pozemku, nutno náležitě šetřiti.

5. Vedení musí býti provedeno se šetřením krás přírodních a krajinných historických památek a uměleckých staveb.

Výkon užívacích práv.

1. Elektrické podniky všeužitečné mohou pro zřizování a udržovaní rozvodných sítí a jich příslušenství užívati pozemků nacházejících se ve správě veřejné v mezích § 7. jen tehdá, netrpí-li tím užívání, jemuž pozemky ty podle svého určení slouží a nejsou-li tím dotčeny důležité veřejné zájmy. (doprava, provoz, slaboproudá státní zařízení a pod.).

2. Užívání pozemku při stavbě a provozu elektrických zařízení nesmí překážeti jeho majiteli neb užívateli v právu na pozemku hospodařiti neb jím nakládati (jej měniti, zastavěti a pod.). Vyžaduje-li nakládání pozemkem odstranění neb změnu elektrického zařízení, neb mohlo-li by elektrické zařízení býti při tom poškozen, musí majitel neb užívatel pozemku nejpozději 4 týdny před početím prací majitele elektrického zařízení o zamýšleném nakládání s pozemkem zpraviti.

Majitel elektrických zařízení musí pak včas na vlastní útraty potřebné opatřiti, po případě zařízení přemístiti.

Nestačí-li k tomu 4nedělní lhůta, může býti lhůta na žádost majitele elektrického zařízení politickým úřadem prvé stolice, při pozemcích železničních železniční správou, prodloužena, nejdéle však na 3 měsíce, o podání žádosti třeba majitele neb užívatele pozemku současně zpraviti.

Nebyla-li zamýšlená změna na pozemku ohlášena vinou majitele neb užívatele pozemku, aneb nebyla-li ohlášena včas a jsou-li opatření majitele neb užívatele pozemku trvání neb provozu elektrického díla na újmu, jest tento povinen škodu nahraditi.

3. Rovněž jest majitel neb užívatel pozemku povinen škodu nahraditi, jestli úmyslně nesprávným sdělením o zamýšleném použití pozemku způsobil odstranění, neb přeložení elektrického zařízení, aneb jestli zamítl opatření majitelem elektrického zařízení navržené, jímž by se bylo žádaného účelu dosáhlo, aniž by bylo třeba elektrické zařízení měniti, a když se majitel elektrického zařízení současně nabídl, že ponese větší náklady, které tím případně majiteli neb užívateli pozemku vzejdou.

4. o nárocích na náhradu škody rozhodují řádné soudy nesporným řízením, na Slovensku podle § 139. uherského zákonného čl. XLI z r. 1881.

Křížení a sblížení vedení.

1. Sblíží-li se různá elektrická vedení třeba zaříditi vše, co za daných okolností s nejmenšími výlohami v zájmu veřejné bezpečnosti a nerušeného provozu všech súčastněných děl jest technicky nejúčelnější.

Státní vedení silnoproudá neb slaboproudá nelze přeložiti bez svolení příslušného dozorčího úřadu.

2. Výlohy na zajišťovací opatření včetně přeložení vedení nese podnikatel nového vedení. Na železničních, silničních a vodocestných pozemcích, které jsou ve státní správě, nese podnikatel nového vedení výlohy ty jen tehdy, není-li majitelem neb užívatelem pozemku.

Jsou-li zajišťovací opatření nutná pro vadný stav dosavadního vedení, nese výlohy držitel vedení dosavadního. Tím nejsou dotčena odchylná ustanovení smluvní neb koncesní.

Nemovitosti

a) železniční,

1. Užívání nemovitostí železniční správě náležejících pro vedení silnoproudá může býti povoleno, netrpí-li tím bezpečnost a pravidelnost železničního provozu.

O přípustnosti a podmínkách užívání těchto nemovitostí, jakož i o způsobu provedení zařízení elektrických na nich, rozhoduje železniční správa v dohodě se státní správou pošt a telegrafů podle platných předpisů.

Nedojde-li mezi správou železniční a elektrickým podnikem k dohodě, rozhoduje ministerstvo železnic v souhlasu se súčastněnými ministerstvy.

Stavba silnoproudých vedení s příslušenstvím na pozemcích železničních může býti provedena pouze na základě projektu železničním úřadem schváleného, o němž jest jednati podle zákonných ustanovení, platných o stavbách na pozemcích železničních.

b) silniční, cestní, vodní a vodocestné.

2. o přípustnosti a podmínkách užívání silničních, cestních, vodních a vodocestných pozemků, jež jsou ve veřejné správě, rozhoduje, nedojde-li mezi příslušnou správou a elektrickým podnikem k dohodě, ministerstvo veřejných prací v souhlase se súčastněnými ministerstvy.

3. Mají-li se zříditi silnoproudá vedení na pozemcích silničních, cestních, vodních a vodocestných ve státní správě, aneb v jejich bezprostředním sousedství, jest též třeba předchozího souhlasu státní telegrafní správy.

4. Jedná-li se o pozemky, jez jsou ve správě autonomních korporací, nutno se dohodnouti s příslušnou autonomní zemskou správou.

Převod užívacích práv.

1. Práva užívací přecházejí s povinnostmi, které s nimi jsou spojeny, na právního nástupce elektrického podniku, vyhovuje-li podmínkám § 4. Práva tato jsou účinna proti každému držiteli nemovitosti.

2. Užívací práva nejsou předmětem zápisu do pozemkových knih, a neplatí o nich předpisy soukromého práva o vydržení a promlčení.

3. Způsob, jak práva tato budou vedena v patrnosti, stanoven bude nařízením.

Vyvlastnění.

1. Pro rozvodné sítě a jich příslušenství, včetně zařízení transformačních a spojovacích, může se všeužitečným elektrickým podnikům povoliti vyvlastnění (§ 7), vyžadují-li toho důležité důvody technické, neb jeli náklad na jich zřízení na jiném místě nepoměrně vysoký.

2. Pro výrobny proudu a jich příslušenství (cesty, vlečné a lanové dráhy, zdvihadla a jiné) může se povoliti vyvlastněni, je-li ho třeba pro využitkování určité vodní síly nebo jiného zdroje energie, anebo vyžadují-li toho jiné důvody technicko-hospodářské.

3. Pro rozvodné sítě povoluje se pravidelně zřízení služebnosti.

4. Jde-li o nezastavené plochy, může vyvlastněný žádati, aby byla převzata za přiměřenou náhradu ona část pozemku, na níž se má zříditi služebnost.

5. Nemůže-li následkem vyvlastnění části pozemku vlastník zbývající jeho části účelně užívati, musí podnik vykoupiti celý pozemek.

Odškodné za vyvlastnění.

1. Předmět a rozsah vyvlastnění určuje úřad projekt schvalující, při čemž vydá nález vyvlastňovací podle obdoby předpisů zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z roku 1881.

Jde-li o pozemky železniční, třeba k tomu souhlasu příslušného železničního úřadu; jde-li o pozemky vodocestné a splavných řek, třeba souhlasu plavební, případně poříční správy.

2. V náleze vyvlastňovacím stanoví se výše odškodného. Tato určí se odhadem znalců, odškodné může býti poskytnuto v penězích, nebo v dodávce proudu, neb směnou za jiný pozemek, aneb v poskytnutí jiných majetkových výhod.

3. Proti výši odškodného stanoveného cestou správní nepřipouští se odvolání. Pokládá-li se však některá ze stran vyvlastňovacím nálezem za zkrácenu, může žádati během roku ode dne, kdy nález vyvlastňovací nabyl právní moci, za stanovení odškodného u místně příslušného okresního soudu řízením nesporným, na Slovensku podle § 139. uherského zákonného čl. XLI. z r. 1881.

4. Výkonu právoplatného vyvlastňovacího nálezu nemůže býti zabráněno, bylo-li odškodné stanovené správním úřadem složeno k soudu aneb jinak zajištěno.

5. Pro soudní řízení, jímž se vyšetřuje odškodné, pro jeho stanovení dohodou a pro zajištění nároků, které mají třetí osoby na náhradu z odškodného na základě svých věcných práv, platí obdobně předpisy zákona ze dne 18. února 1878, čís. 30. ř. z., na Slovensku uherského zákonného čl. XII z r. 1881.

Náhrada neb odškodné za užívání.

1. Elektrické podniky jsou povinny nahraditi každou majetkovou újmu, která vzejde správám veřejného statku a vlastníkům soukromým povolením užívacích práv a jich výkonem, zvláště pak zřízením elektrických děl, jich udržováním a změnou a jich odstraňováním, nevznikla-li újma ta vinou toho, jenž má nárok na náhradu.

2. odškodné stanoví se též se zřetelem na újmy, způsobené držitelům práv věcných, jichž náhrada náleží zatíženému.

3. Stejnou povinnost platiti náhradu mají podniky, v jichž prospěch se zřídí služebnost ohledně oněch škod, na něž nebyl vzat zřetel již při stanovení odškodného za vyvlastnění.

1. Na návrh zatíženého stanoví schvalovací úřad současně s povolením práv užívacích na základě odhadu znalců podle zásad §§ 6. a 7. zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., na Slovensku podle uherského zákonného čl. XLI z. r. 1881, odškodné za ony majetkové újmy, které povolení práv užívacích má pro zatíženého v zápětí, přes to, že vyhověno bude ustanovením § 9.

2. Za majetkové újmy se opětující stanoví se odškodné jednou pro vždy neb roční rentou. Bylo-li dohodou stran stanoveno odbytné jednou pro vždy, odpadá placení náhrady též právním nástupcům zatíženého.

3. Pro konečné stanovení náhrady soudem a vykonatelnost rozhodnutí, kterým práva se povolila, platí ustanovení § 14., odst. 3., 4. a 5.

4. Zatížený musí nárok na náhradu škody, která se nestanoví cestou správní, jakož i odškodného za služebnosti při vyvlastnění podle § 15. odst. 3. uplatniti u řádného soudu do roka ode dne kdy o škodě zvěděl.

Schválení všeužitečných podniků.

1. Ku zřízení elektrických podniků všeužitečných třeba úředního schválení, jež udílí pro obvod Čech, Moravy a Slezska příslušná zemská politická správa, pro Slovensko nejvyšší politický úřad.

Provedením komisionelního řízení mohou býti též pověřeny politické úřady prvé stolice. Tyto mohou býti zmocněny, aby udělily schválení jménem úřadu schvalovacího, nevyskytnou-li se při jednání závady.

2. Schválení toto nahražuje živnostenskoúřední schválení podniku.

3. K žádosti za schválení musí býti připojen průkaz o prohlášení podniku za všeužitečný. Pro schvalování těchto elektrických podniků platí věcná ustanovení živnostenského řádu, pro Slovensko uherského zákonného čl. XVII z r. 1884 s odchylkami podmíněnými tímto zákonem.

Povolení vodoprávní a stavební.

1. Třeba-li ku zřízení všeužitečného elektrického podniku využíti vodní sílu, udílí zemská politická správa, na Slovensku nejvyšší politický úřad, též povolení vodoprávní, řídíce se platnými zákonnými předpisy. Jednání na místě samém, která podle předpisů těchto, jakož i podle řádů stavebních nutno provésti, vykonají se, možno-li společně s komisionelním řízením nutným podle tohoto zákona.

Na pozemcích železničních uděluje povolení dozorčí úřad železniční.

Řízení.

1. Řízení o schvalování děl všeužitečných podniků a udílení práv na elektrická vedení provádí se podle předpisů v § 29. až 31. živnostenského řádu, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII z r. 1884 se zřetelem na předpisy tohoto zákona.

2. Bližší předpisy budou vydány cestou nařizovací.

3. Žádá-li se za povolení práv užívacích neb za vyvlastnění, musí býti vyloženy plány vedení, podrobný popis, současně s vyhláškou v účastněných obcích aspoň po 14 dnů před komisionelním řízením.

4. K jednání pozvou se mimo účastníky naznačené v § 29. živnostenského řádu, na Slovensku podle uherského zákonného čl. XVII z r. 1884, zástupci veškerých súčastněných úřadů, osoby, jichž práva mohou zamýšleným podnikem býti dotčena, jakož i elektrické podniky sousední.

5. Útraty řízení nese podnikatel.