Národní shromáždění československé 1918 – 1920

b) Podpory zemské:

Opatření a vyplacení tohoto obnosu Zemským správním výborem jest závazkem nikoli právním, nýbrž morálním a dodatečným splněním povinné péče o zájmy vodních družstev.

Vylíčené nejvýše nepříznivé poměry melioračních podniků v Čechách, způsobené desolátními poměry politickými vyžadují, aby podrobeny byly zevrubné úvaze ztráty, které způsobeny byly vodním družstvům povstalými úroky následkem nepohotovosti podpůrných prostředků státních i zemských, které činí u některých podniků až 40% prostaveného nákladu. Připočte-li se pouze polovina na vrub opozděného vyplacení přislíbených podpor státních a zemských, pak odhadnouti možno výši těchto úroků na okr. 6,000.000 K, kterýžto náklad meliorační podniky z vlastních prostředků uhraditi musely. Jest zřejmo, že částka ta blíží se výši celkové zemské podpory.

Zemský výbor svého času uznával ztráty, které meliorační podniky trpí následkem nevyplácení slíbených podpor a nechyběly ani úmysly, tyto nezaviněné, zcela výjimečnými poměry způsobené, výlohy melioračním podnikům nahraditi.

Vláda i Zemský výbor vždy zásadně odpíraly započtení jakýchkoliv výloh finančních operací do částek, které tvořily základnu pro subvencování melioračních podniků. Avšak zcela mimořádné poměry, do nichž neblahými politickými poměry byly meliorační podniky postaveny, vyžadovaly také mimořádných opatření. Vláda zamýšlela koncem r. 1917 provésti obrovské akce meliorační, na které mínila vynaložiti více, než 3.000,000.000 K a tudíž tím snazším bylo jí umožniti Zemské správní komisi, aby vyplatiti mohla melioračním podnikům slíbené podpory 8.5 mil. K a nahraditi jim ztráty povstalými úroky as 6 mil. K.

Tato povinnost vlády jevila se tím odůvodněnější, ježto vláda každoročně přijímala veliké příjmy na daních z lihu, piva a cukru, které povstaly zvýšením produkce po provedení melioračních podniků, jimž slíbené podpory byly zadržovány.

Bylo již častěji uvedeno, že každý meliorovaný ha pozemků zvýšeným výnosem přispívá k posílení státních daní.

Počítáme-li zvýšenou sklizeň na 1 ha

při řepě pouze o 100 q

při bramborách pouze o 50 q

při ječmenu pouze o 5 q při

dosavadní ploše osevu a vezmeme v úvahu plochu 32.000 ha, která byla meliorována podniky, jimž zemské podpory nebyly dosud vyplaceny - byl každoročně:

Z této zvýšené sklizně použilo se:

Oselo-li se každý rok z plochy meliorované 32.000 ha 12.02% ječmenem, 5.35% cukrovkou a 12.02% bramborami a použilo se k výrobě cukru 100% zvýšené sklizně řepy, k výrobě lihu 10% zvýšené sklizně bramborů a k výrobě piva 50% zvýšené sklizně ječmene, pak získal stát na daních z cukru, lihu a piva 2,195.234 K, tedy za dobu stagnace zemského zákonodárství nejméně 2,195.234×5=10,976.170 K.

Tolik nečiní vyplácené státní podpory na tyto meliorační podniky.

Z toho jest zřejmo, že stát dostal zpět celou podporu melioračním podnikům poskytnutou a že tento prospěch státní pokladny umožněn byl pouze tím, že vodní družstva své podniky provedla a tíhu úroků sama nesla. Stát tedy získal, kdežto vodní družstva velikými úroky ztratila téměř polovinu slíbených podpor melioračních.

Tím dokázáno jest, že odškodnění vodních družstev za ztráty způsobené úroky z prostavených nákladů bylo plně odůvodněným požadavkem a povinností vlády.

Vylíčený význam meliorací pro státní příjmy je tak důležitým, že tvořiti musí směrodatnou linii pro hospodářskou politiku republiky-která by podporovala obnovení intensivního zemědělského hospodářství a pronikavou industrialisaci zemědělství.

B) Na Moravě a ve Slezsku zemské sněmy mohly obstarávati zájmy zemské a tudíž meliorační podniky těchto zemí nebyly postiženy finanční tísní a nesnázemi jako podniky v Čechách. Naproti tomu však v obou těchto zemích jest velký počet podniků, jichž provedení podmíněno jest povolením podpor melioračních, neboť i zde zdržovalo vídeňské ministerstvo orby povolování státních příspěvků na předložené projekty i po léta. Jest tudíž nutným meliorační dotaci v rozpočtu republiky přiměřeně potřebám všech zemí určiti. K tomu směřuje návrh na změnu zákona o financování prací melioračních.

Návrhem dosáhnouti se má jednak vyrovnání všech právních i morálních závazků vůči melioračním podnikům vyplacením přislíbených podpor státních a zemských na práce skutečně provedené a jednak bezprostřední opatření, aby přislíbené podpory státní a zemské podnikům započatým byly vládou republiky převzaty ku splnění. Nutné podpory meliorační (dříve státní a zemské) nezapočaté a nedokončené podniky vyžadují po odečtení částek, již splacených:

a) v Čechách:

b) na Moravě:

c) ve Slezsku:

d) o Slovensku

Připravené podniky, jimž slíbeny byly podpory zemské neb státní.

a) v Čechách:

b) Na Moravě:

Meliorační podniky.

Regulační podniky:

c) ve Slezsku:

Meliorace.

Regulace.

d) na Slovensku:

Není dosud zpráv.

Připočítává se paušál 10,000.000 K státní a zemská subvence 5,000.000 K.

Tudíž celkem připravené podniky (včetně nově založených podniků na Slovensku) 87,108.000 K.

Poznamenati nutno, že regulace ve Slezsku, prováděné státní správou, v sestavení tomto obsaženy nejsou, ježto úhrada pro nejbližší dobu potřebná 445.000 K opatřena býti má návrhem na pokračování v regulační akci. Tímto návrhem by postaráno bylo také o nutné regulace na Moravě a o regulace v Čechách připravené v rozpočtech 11,351.000 K.

V nákladech sestavených také nejsou obsaženy výlohy na připravované projekty zcelování pozemků na Moravě a ve Slezsku, jichž rozsah a náklad není dosud znám. (Data z Moravy použita dle zprávy Melioračního Svazu v Brně a pro Slezsko a ze zpráv státní a zemské správy ve Slezsku.)

Zbývá se ještě zmíniti o stavu vídeňského melioračního fondu.

Do tohoto zařaděno bylo podle státního rozpočtu od

Z této částky připadalo dle rozpočtu na Čechy, Moravu a Slezsko 56,994.000 K, tedy suma poměrně malá, která byla také až na menší nedoplatky do českých zemí vyplacena. O nynějším stavu vídeňského melioračního fondu nemáme autentické zprávy a dle sdělení soukromého činí ještě 43,000.000 K, a uložen jest vesměs ve válečných půjčkách a není tudíž likvidním.

V uvážení předeslaného vylíčení nepříznivých poměrů, v nichž vyvíjeti se muselo zvelebování zemědělství v zemích československých následkem stálého nedostatku peněz k nutným podporám z fondů veřejných a vinou byrokratického režimu i neporozumění veliké důležitosti oborů melioračních pro zájmy veřejné finanční komise nabyla přesvědčení, že odstranění překážek stojících v cestě dalšímu postupu prací melioračních jest nutnou potřebou.

V souhlasu s navrhovateli nabyla finanční komise přesvědčení, že neprodlené vyplacení zbytků státních podpor a slíbených zemských podpor na práce provedené vodními družstvy, okresy a obcemi jest neodkladnou nutností.

Se zřetelem ku provedenému důkazu o velikých ztrátách podniků povstalými úroky vinou politických poměrů a v uvážení prospěchů pro příjmy státní, provedením dotčených meliorací přivoděných, - uznává finanční komise odůvodněným,aby úroky podnikům povstalé byly částečně nahraženy, když z těchto peněz zřízeny budou fondy ku udržování dotčených staveb.

Navrhuje se tudíž:

1. Vyplacení zbytků státních podpor a vyplacení slíbených zemských podpor melioračním podnikům v Čechách, na Moravě, ve Slezsku i případně na Slovensku na práce skutečně vykonané.

2. Zajištění těmto podnikům dalších melioračních podpor ve smyslu dosud platného melioračního zákona.

Návrhu bylo z části vyhověno výnosem ministra zemědělství ze dne 29. ledna 1919, čís. 1311 a r. 1918 kterým slibuje se převzíti závazky bývalého melioračního fondu vůči melioračním podnikům zajištěným zemskými zákony a podpořiti podniky dosud neuzákoněné neb bývalým ministerstvem orby schválené. Tím zajištěnými jsou výplaty zbytků podpor státních na práce provedené jakmile povolen bude rozpočet republiky a v rámci jeho meliorační položky.