Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Návrhem, který školský výbor s touto zprávou Národnímu shromáždění předkládá, jest zároveň vyřízen návrh Dra. Budínského, dra Lukavského, Nohela a druhů (tisk č. 672), o němž se již svrchu stala zmínka, že se v podstatě shoduje s návrhem, který vzal školský výbor za podklad svého jednání. Krom toho dojde uzákoněním návrhu školského výboru vyřízení svého návrh dra Jindř. Metelky, dra Jar. Budínského, dra Boh. Němce a Nohela i soudruhů, aby učitelstvu škol obecných a občanských dostalo se drahotního a nákupního přídavku, jakož i příspěvku nákupního (tisk č. 73) a návrh ing. B. Pospíšila, dra Stojana, Kadlčáka, J. Rýpara, dra Mazance a spol., kterýmžto žádána změna zákona z 29. ledna 1919 č. 52 o drahotním přídavku (tisk č. 755). Návrhům těmto vyhověno potud, že se má všem učitelům a učitelkám dostati všech požitků dle norem platných pro státní úřednictvo.

Školskému výboru byl přikázán značný počet petic učitelských spolků, obcí a jiných korporací nepolitických i politických, jakož i jednotlivců, a školského výboru a jeho členů došlo množství petic takových přímo, kteréžto petice jsou připojeným návrhem většinou uspokojivě vvřízeny. Jsou to zejména petice předsednictvem NS přidělené číslo 14, 27, 184, 286, 316, 319, 328, 404, 505, 534, 555, 595, 596, 602, 607, 608 až 610, 615, 616, 618, 620 až 624, 626, 633, 634, 658 až 660, 665, 668. 670, 679, 680. 684, 687, 688 až 693, 697, 698, 701, 702, 706, 707, 750.

Mezi přikázanými peticemi jsou též některé žádosti jednotlivců, které školský výbor doporučuje přikázati zemským úřadům školním, aby je na základě zmocnění, jim návrhem zákona daným, pokud možná příznivě vyřídily. Jsou to petice číslo 209, 299, 308 700.

Některým peticím nemohlo býti vyhověno, jelikož žádají podstatné odchylky od norem platných pro státní úředníky a tím se vymykají základní zásadě, kterou musil míti školský výbor při schvalování návrhu na zřeteli.

Školský výbor sám neshledává, že by úprava platů státního úřednictva hověla daným poměrům a potřebám, i dává připojené resoluci průchod přání, k čemu by bylo při nové úpravě hmotných poměrů státního úřednictva s hlediska potřeb učitelstva a to hlavně učitelstva v malých, kulturních a obchodních středisk vzdálenějších a mimo síť železniční položených obcích přihlížeti. Jsou to hlavně otázka bytová, otázka péče o rodinu a nutnost voliti jiná hlediska pro vyměřování místních (aktivitních) přídavků nežli jest počet obyvatelstva. Také oprava ostatních právních poměrů učitelstva žádá naléhavě nové úpravy, což vše bude jedním z předních úkolů příštího Národního shromáždění.

Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:

Pokud se neprovede jednostejná trvalá úprava právních svazků učitelstva obecných a občanských škol ve všech zemích státu československého, platí pro Čechy, Moravu a Slezsko tento zákon.

Zvláštním nařízením bude určeno, kdy mají ustanovení tohoto zákona platnost i v ostatních částech státu československého.

Učitelům přiznávají se v mezích tohoto zákona služební příjmy rovné oněm, které náležejí státním úředníkům souhlasného předběžného vzdělání v příslušných hodnostních třídách a skupinách. Služebními příjmy rozumějí se tu veškeré platy a požitky služební, mimořádná nadlepšení k nim a výhody, které příslušejí státním úředníkům podle platných zákonů a nařízení k nim se odnášejících, kteréžto zákony a nařízení jest na učitelstvo přizpůsobiti. Při tom buďtež učitelům ve službě počáteční ustanoveným přiznány všechny výhody praktikantů ve státní službě, učitelům pak, kteří podle zákona požívají příjmů některé hodnostní třídy nebo jejich částí, jest přiznati výhody státních úředníků hodnostní třídy, o kterou tu jde.

Učiteli ve službě počáteční rozumějí se ve smyslu tohoto zákona učitelé literní, kteří jsou na základě vysvědčení dospělosti dočasně ustanovováni ve školní službě na školách veřejných před zařaděním do nejnižší hodnostní třídy. Učitelky ženských ručních prací a vedlejší učitelé nepovinných předmětů s vysvědčením způsobilosti vyučovati ženským ručním pracím nebo nepovinným předmětům, jsou ve službě počáteční potud, pokud nepožívají příjmů vyměřených na základě některé hodnostní třídy státních úředníků (viz § 18. 19. 22. a 23.).

Pokud není v zákoně tomto výslovně nařízeno jinak, platí také vždy o učitelkách vše, co je psáno o učitelích.

Ustanovení služební pragmatiky ze dne 25. ledna 1914 č. 15. ř. z., týkající se příjmů úřednictva státního, uvádějí se tímto zákonem v platnost pro učitelstvo veřejných škol obecných a občanských.

Všecky předpisy říšských a zemských zákonů školských o předmětech, jež v tomto zákoně jsou nově upraveny, pozbývají moci, pokud ustanovením tohoto zákona odporují.

Koho z těch, kdož by byli na školách ustanoveni, zákon tento se žádným předpisem netýká, ten obdrží příjmy podle platných zákonů zemských.

Všude, kde se v tomto zákoně odkazuje na zákony zemské, rozumějí se v Čechách ustanovení osnovy zákona o právních poměrech ucitelstva, uvedené v platnost vynesením zemské školní rady ze dne 24. července 1918, č. II. A 3.622-51.614.

Stanou-li se za účinnosti tohoto zákona změny zákonů a nařízení v něm uvedených, nebo budou-li nově upravovány služební požitky nebo nároky na ně státním úředníkům buď na odpočinku nebo v činné službě, vztahuje se každá změna také na učitele v souřadném služebním postavení nebo skupině hodnostních tříd úřednických (§§ 6. a 10. až 23., 26. až 36.), jakož i na členy jejich rodin.

Osobní náklad na učitelstvo veřejných škol obecných a občanských hraditi budou až do konečné úpravy posavadních poměrů nynější vydržovatelé.

Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení se zpětnou účinností od 1. listopadu 1918. Při tom buďte příjmy na rok 1918 a 1919 od toho dne již vyplacené odečteny.

Ministr školství a národní osvěty se pověřuje, aby ve shodě se zúčastněnýmí tento zákon provedl.