Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Připojený návrh zákona skládá se ze sedmi článků a 40 paragrafů, které se rozpadají ve čtyři oddíly.

Prvých sedm článků obsahuje stěžejní zásady, které byly směrodatny pro sestavení návrhu zákona, jakož i pravidla pro případ, že by v zákonitých ustanoveních pro státní úřednictvo staly se nějaké změny, i určují rozsah a počátek platnosti a působnosti zákona a kdo jej má uvésti ve skutek.

Oddíl I. (§ 1 až 14) zahrnuje v sobě ustanovení všeobecná, povšechně pro učitelstvo platná.

Oddíl II. (§ 15 až 25) určují pravidelné a mimořádné příjmy učitelů a učitelek literních, zvláštních učitelů náboženství, učitelek ženských ručních prací, učitelů a učitelek vedlejších z povolání v činné službě.

Oddíl III. (§ 26 až 36) upravuje pensijní příjmy učitelstva, které v době účinnosti zákona bylo a bude v činné službě, jakož i požitky osob na odpočinku se již nalézajících, učitelských vdov a sirotků.

Oddíl IV. (§ 37 až 40) ustanovuje, kterak se má předpisů zákona užíti přechodně na učitelstvo, které v době vydání zákona bude v činné službě školní na školách veřejných.

1. Základní pravidlo.

Připojený návrh zákona, který se tímto N. shr. ke schválení předkládá, vychází ze zásady, aby učitelstvo bylo zrovnoprávněno se státním úřednictvem rovnocenného předběžného vzdělání. Zásada ta byla dle sdělení členů vlády min. Habrmana a min. Švehly schválen a ministerskou radou dne 1. dubna a tolikéž uznána státně-zřízeneckým výborem ve schůzi, konané dne 10. dubna.

2. Roztřídění učitelstva.

Toto zrovnoprávnění spočívá na ustanoveních pragmatiky pro státní úřednictvo ze dne 25. ledna 1914, podle kterých již při vyměřování drahotních přídavků parlamentem vídeňským a nově zákonem usneseným N. shr. dne 29. ledna t. r. bylo učitelstvo roztříděno takto:

1. Učitelé a učitelky ve službě počáteční staví se na roveň státním praktikantům podle zákona ze dne 25. ledna 1914 z. ř. č. 15. čl. II. (§ 15, 17, 18, 22).

2. Do skupiny D, platné pro státní úředníky, zařaďují se po odbyté službě počáteční (praktikantské) ty kategorie učitelské, pro které se předpokládá vzdělání nabyté na nižší střední škole nebo škole občanské (měšťanské) a vysvědčení způsobilosti vyučovati předmětům, o které jde. Jsou to zejména učitelky ženských ručních prací (§ 18-22).

3. Do skupiny C mají býti pojati učitelé a učitelky literní se středoškolským vzděláním (s maturitou z učitelského ústavu) a se zkouškou způsobilosti pro školy obecné na školách obecných, jakož i učitelé se zkouškou způsobilosti pro školy občanské a na těchto školách vyučující, i zvláštní učitelé náboženství, kteří vyučují na školách obecných (§ 15 až 17).

4. Do skupiny C zařaďují se též učitelé (učitelky), kteří vyučují nepovinným předmětům z povolání, již nazýváni jsou podle osnovy zákona z r. 1913 v Čechách v platnost uvedené »učiteli vedlejšími z povolání«.

3. O službě počáteční.

Pokud se týče odměňování služby počáteční, která je, co do jejího počátku a trvání obdobna se službou státních praktikantů, jest připomenouti, že ve všech zemích naší republiky jest odměna ta vyšší, nežli adjutum státních úředníků. Ve státní službě činí toto adjutum na počátku 600 K, po půldruhém roce 800 K. V Čechách má učitelstvo literní se zkouškou dospělosti v počáteční službě 1100 K, na Moravě 1 180 K, ve Slezsku 1000 K. Školský výbor přihlížeje k tomu, že učitel v počáteční službě má touž vyučovací povinnost, jako každý jiný učitel, čehož u praktikantů státních nebývá, stanovil sice, že se má dostati učitelům literním ve službě počáteční odměny, jaké požívají státní praktikanti, ale s odkazem na § 13, z čehož jde, že dotud, dokud bude tato odměna podle posavadních zákonitých ustanovení zemských vyšší, má odměna ta na dále býti zachována, což je odůvodněno tím spíše, když slovinské učitelstvo v méně žírném kraji nežli jest oblast naší republiky, požívá od 1. ledna t. r. v této službě 1600 K. Dobu počáteční služby bylo v základě pragmatiky pro státní úřednictvo přesně vymeziti nejenom pro učitelstvo literní, ale i pro ostatní kategorie.

4. Odměňování plně nezaměstnaných.

Dosti značnou nesnáz působilo nalézti vhodný modus odměňování osob, které nemohou býti zařaděny do hodnostních tříd, ačkoliv předepsaný počet let v počáteční službě strávily. Zemské zákony jím přiznávají odměnu dle počtu učebných hodin, nárok na přídavky dle služebních let i na zaopatření ve stáří, tedy jakousi obdobu služebních příjmů definitivních učitelů. Školský výbor schválil tudíž návrh, aby odměny tyto byly zvláštním učitelům náboženství, učitelkám ženských ručních prací a vedlejším učitelům a učitelkám z povolání vyměřovány se zřetelem k počtu učebných hodin, ke služebnímu stáří a k místu působení percentuelním dílem platů normálních (služebného a místních přídavků; §§ 17., 18., 19., 23.) a aby měli účast na jiných výhodách státních úředníků, jako se jíž stalo při povolování nákupních a drahotních přídavků (čl. II., § 25.). Odměna tato pohybuje se v prvých letech služby ve výši okolo 100 K ročních za týdenní hodinu; tedy asi 2 K za jednotlivou hodinu učebnou. Týž způsob odměňování zvolen pro tyto kategorie učitelské v počáteční službě pro případ nízkého počtu učebných hodin.

Školský výbor u té příležitosti vyslovil přání, by osoby do školní služby přijaté byly tak zaměstnány, aby si zasloužily a obdržely platy, které by jim zabezpečily alespoň eksitenční minimum. Školský výbor neshledává správným a republiky naší důstojným, aby se učitelstvím zabývaly jako životním povoláním mužové nebo ženy bez tohoto zabezpečení. Budiž pravidlem, že za nižší plat, nežli na kolik ho je potřebí k existenci, mohou býti k vyučování na školách veřejných přivzati jen ti, jimž jest toto zaměstnání výdělkem vedlejším (viz resoluci na konci této zprávy).

5. O zařadění vedlejších učitelů a učitelek z povolání.

Vedlejšími učiteli z povolání jsou tou dobou jenom učitelky francouzštiny a angličiny na občanských školách. Ty mají průměrem nepatrný počet hodin a jakkoliv se pro ně proponuje zařadění do skupiny C a výše, není snad jedné, která by se do těchto skupin nyní dostala. Bylo by však lze při obnovení normálních komunikačních poměrů věc zaříditi tak, aby tyto učitelky dojížděly drahou z obce do obce a tak se umožnilo dostatečné zaměstnání a zařadění do skupin. - Pro učitelky tyto není sice krom vysvědčení o způsobilosti vyučovati jazyku předepsáno určité předběžné vzdělání a návrh zákona je do této kategorie zařaďuje bez ohledu na to; předmět vyučování požaduje však sám sebou vyšší inteligence, kterou si ty to učitelky také skutečně zjednávají jak studiem tak pobytem ve Švýcarsku, ve Francii a v Anglii za účelem, aby se v konversaci vycvičily a obeznámily se s literaturou a kulturou národů, jichž jazyku mají vyučovati. Školský výbor má za jisté, že se na příště tento průkaz vyššího vzdělání po těchto učitelkách a učitelích bude požadovati.

6. O zařadění učitelek ženských ručních prací.

Totéž, co uvedeno v odstavci 5., platí o učitelkách ženských ručních prací. Zařadění jich na školách obecných do skupiny D nemůže býti sporno, jelikož třebas toho předložený návrh zákona nepředpisoval nabývají z pravidla předběžného vzdělání na škole občanské, i požaduje se od nich zvláštní vysvědčení o složení zkoušky ke způsobilosti vyučovati ženským ručním pracím na obecných školách. Ony však krom toho mají obyčejně nejméně jednoroční kurs. - Pro vyučování na školách občanských požaduje se ještě zvláštní vysvědčení způsobilosti pro tyto školy, i musí býti na nich pohledáváno vůbec vyšší dovednosti a vyššího vzdělání, což je také pravidlem. Osvojují si je tím, že až po několik roků se vzdělávají na škole průmyslové nebo umělecko - průmyslové a v praktických kursech, pořádaných co rok ústředními spolky učitelek ženských ručních prací a j. Tím se odůvodňuje zařadění těchto učitelek do skupiny C. - Pro zařadění toto mluví také precendenční případy, na které tyto učitelky vším právem poukazují. Tak jsou učitelky ženských ručních prací, které vyučují na cvičných školách při učitelských ústavech, skutečně zařaďovány dokonce do skupiny B, ačkoliv mají pouze zkoušku z ručních prací, předepsanou pro školy občanské. - Lze doložiti i z jiných analogických případů, že učitelé a učitelky technických předmětů i j. bývají řaděni do vyšších skupin, když působí na školách výše organisovaných, než na kolik by měly nárok podle předběžného vzdělání svého. Tak na učitelských ústavech jsou učitelé, kteří ani školy občanské nevychodili, zařaděni do skupiny B ano až i do A, pro kteroužto se žádá absolvování university. Na školách pro výrobu hudebních nástrojů jsou vyučení nástrojaři až v VII. hodnostní třídě.

Mimo to jest počet těchto učitelek, vyučujících na školách občanských poměrně malý, takže finanční efekt při zařadění jich do skupiny C nepadne tolik na váhu, aby se snad pro ně hledala nějaká výjimka, jaké u státního úřednictva není.

7. O zařadění do skupin a hodnostních tříd.

Státní úředník definitivní i zatímní má po odbytí prakse (ve skupinách B a C tříleté, ve skupině D čtyřleté) a po složení odborné zkoušky, potřebné dle předpisů pro dosazení v úřad nárok na zařadění do příslušné skupiny a na platy, odpovídající jeho postavení v hodnostní třídě (§ 45 a 56 pragmatiky). V základě tom přiznává návrh školského výboru právo to i učitelstvu, které tyto podmínky splnilo a koná předepsanou službu vymezenou povinností vyučovati nejméně po určitý počet hodin, a to bez ohledu, vyučuje-li na místě zatímně nebo stále zřízeném, je-li dosazen trvale nebo zatímně anebo jen k zastupování.

8. O zachování posavadních výhod.

Národní shromáždění v Lublani vyměřilo i počáteční příjem po zařadění do hodnostních tříd vyšší měrou, nežli je u nás posud u státních úředníků, takže nejnižší služné činí v Krajině 1800 K (o 200 K více nežli v XI. hodnostní třídě). Maje toto na zřeteli, jakož i to, že není ani myslitelno, aby snižován byl některé kategorii ospravedlněný plat, kterého si učitelstvo v jednotlivých zemích těžkým zápasem vydobylo, usnesl se školský výbor, aby vymoženosti, kterých učitelstvo v zemích těch dosáhlo, byly mu zachovány (§ 13).

9. O pensistech, vdovách a sirotcích.

Školský výbor věnoval zaslouženou pozornost i hlasům pensistů, vzpomenutým na úvodním místě v této zprávě. Byl by velmi rád splnil odůvodněné přání, aby se jim dostalo téhož starobního zaopatření, jako těm, kdož na odpočinek odešli nebo odejdou v době navrhované účinnosti zákona. Podobně to uznával spravedlivým i pro vdovy a sirotky. Ale nemohl jíti dále, než pokud to pro státní úřednictvo navrhuje státnězřízenecký výbor, s nímž bylo se mu o té věci dohodnouti (§ 36).

10. O zvláštních výhodách.

Samozřejmé jest, že učitelstvo se státním úřednictvem zrovnoprávněné musí býti účastno i všech jiných materielních výhod státního úřednictva. Tou dobou jsou to zejména slevy pensijních příspěvků, taks, kolkovních poplatků a daní, přídavky drahotní a příspěvky nákupní. Nemalý význam budou míti pro učitelstvo a pro jeho působení výhody cestovní na drahách, ježto mu umožní nejenom obstarávati si snáze nákup ve městech, návštěvu synů a dcer na vzdělání mimo dům pobývajících, ale v době prázdnin i cestování za účelem studia krajů, lidu, kulturního, technického a hospodářského rozvoje naší československé republiky.

Referent opatřil na základě statistických dat z r. 1917, které mu bylo dány bývalou zemskou správní komisí a nynějším zemským správním výborem českým k disposici, a dat, které si opatřil prostřednictvím zemských organisací učitelských, přibližný rozpočet zvýšeného nákladu, jehož by si provedení návrhu zákona vyžádalo. Domnívá se po opětné revisi všech výpočtů býti si jist, že tento zvýšený náklad, jehož podrobnější specifikace níže jest uvedena, nepřekročí 97 milionů korun i se všemi posavadními mimořádnými válečnými výhodami státnímu úřednictvu poskytovanými.

Úhrada jest ve srozumění s vládou projektována v ten způsob, že stát poskytne zemím možnost vybírati některé zvýšené nebo nové dávky zemské pokud se tak nestane, dá stát zemím potřebné zálohy, což vše bude opatřením dočasným a jest při totožnosti zdrojů příjmu a při indentitě všech zájmů venkoncem jen věc povahy více nebo méně účetní a administrativní.

V následující kalkulaci nákladu byl vzat za základ vypočet pro Čechy. Podle počtu učitelstva a posavadního osobního nákladu v jednotlivých zemích připadá na Moravu 41-42%, na Slezsko 8.5% nákladu vypočteného pro Čechy. Hlavní položky, které vykazují největší finanční efekt, spočívají na spolehlivém počtu osob a jejich služebním stáří, takže výpočet ten má velkou pravděpoobnost. Některé položky musily býti vzaty do počtu arci jen podle hrubých odhadů a dřívějších údajů zemského výboru, které sloužily za podklad usnášení bývalé parlamentní komise školské; ale položky ty nepadají při úhrném nákladu tolik na váhu, aby podstatně měnily celkový výsledek. Poněvadž však jest kalkulace tato sestavena na základě dat ke dni 31. prosince 1917 zjištěných, kdy bylo ještě mnoho učitelů na vojně a bralo plný plat a kdy místo nich byli na školách ustanovení substituti, lze míti za to, že úhrnný náklad bude nižší, než kolik by činil součet nákladů nynějších s vypočteným zvýšením.