Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Kandidátní listina musí obsahovati:

1. označení strany;

2. jména kandidátů, jejichž počet nesmí býti větší než počet osob, jež voleny mají býti v okresu volebním;

3. označení zmocněnce strany a jeho náhradníka, nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný za zmocněnce a volič na druhém místě podepsaný za jeho náhradníka.

Oprávnění zastupovati strany trvá i když zmocněnec nebo náhradník byl vyškrtnut z voličských seznamů, nebo ztratil-li volební právo.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou.

Předseda krajské volební komise opatří kandidátní listiny číslem řadovým, dle pořadí, jak došly. Předsedou krajské volební komise jest přednosta politického úřadu toho místa, které jest tímto zákonem označeno za sídlo krajské volební komise. Jde-li o obce statutární, jest předsedou komise starosta dotčeného města.

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho předseda krajské volební komise písemně, kterou kandidaturu přijímá; neodpoví-li do tří dnů, škrtne ho předseda komise na listině, k níž nebyl připojen vlastnoručně stvrzený souhlas s kandidaturou; jinak škrtne ho na listině později došlé.

Současně svolá předseda do tří dnů krajskou komisi volební, kterou mimo předsedu, resp. zástupce jím jmenovaného, tvoří zmocněnci volebních stran, aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky. Zmocněnce a jeho náhradníka označí každá strana z řad voličů do 14 dnů po rozepsání voleb přímo předsedovi krajské volební komise.

Má-li kandidátní listina formální vady, na příklad nedostatečný počet podpisů, vyzve komise zmocněnce, aby do 24 hodin vadu odstranil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným, aneb nesnadno rozeznatelným označením strany, vyzve komise zmocněnce těchto kandidátních listin, aby do 24 hodin označené listiny opravili. Neučiní-li tak, rozhodne komise.

Kandidátní listina, která ani po tomto řízení nemá nařízeného počtu podpisů, jest neplatná a rovněž i hlasy, které přes to na sebe soustředila. Krajská komise rozhodne v této věci s platností konečnou a jest povinna své usnesení o neplatnosti některé kandidátní listiny veřejně prohlásiti i s udáním důvodů.

Když se kandidát kandidatury vzdá, zemře, ztratí volitelnost, nebo jest škrtnut, může zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se však může státi nejdéle pátý den před volbou; i tuto okolnost dlužno ihned vyhlásiti.

Po skončené úpravě kandidátních listin, nejméně však čtyři dny před volbou, není dovoleno ničeho na kandidátních listinách měniti.

Nejméně 21 dnů přede dnem volby ohlásí předseda krajské komise volební v úředních listech a mimo to vyhláškou ve všech obcích dotčeného volebního okresu všechny platné kandidátní listiny podle označení stran, čísla řadového s plným a přesným uvedením všech kandidátů a zašle jeden stejnopis kandidátních listin ministerstvu vnitra. Není však dovoleno uveřejniti s kandidátními listinami i podpisy voličů § 13. nařízené.

Kromě toho dá rozmnožiti platné kandidátní listiny tiskem na vrub stran, a to každou kandidátní listinu v takovém počtu, aby počet voličů v jeho obvodu o pětinu přesahoval. Každá kandidátní listina budiž rozmnožena tiskem zvláště, ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti na papíru téže barvy, jakosti a velikosti. Kandidátní listiny všech stran zašle předseda krajské volební komise starostům obcí s vyzváním, aby kandidátní listiny dodali všem voličům nejdéle 3. den před volbou. Veškeré hlasovací lístky buďtež opatřeny obecní pečetí na témže místě. K úhradě výloh spojených s rozmnožením kandidátních listin, složí strany předsedovi krajské volební komise nejdéle 21. den před volbou, přiměřené zálohy, rovnající se skutečným výlohám s tiskem spojeným. Nesloží-li strana zálohu, má se za to, že kandidátní listinu odvolává.

Ministerstvo vnitra provede ihned řízení za tím účelem, aby žádný z kandidátů nebyl kandidován v několika volebních okresech současně. Řízení toto děje se za účasti zúčastněné strany. Není-li řízení v souhlase strany za jediný den skončeno, škrtne ministerstvo kandidáta tak, aby zbyla kandidatura pouze v jediném okresu, a sdělí výsledek zúčastněným krajským volebním komisím.

Zmocněnci dvou stran mohou předložiti ministerstvu vnitra společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují.

Prohlášení to státi se musí nejdéle 14. den přede dnem volby, načež je ministerstvo vyhlásí v listech úředních.

Sdružení listin značí, že při druhém skrutiniu se k nim hledí jako k celku.

Každá obec jest místem volebním. Volba koná se v určený den od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí politický úřad prvé stolice (magistrát).

Místnosti volební opatří podle poukazu místní komise obecní úřad.

Je-li zapsáno do seznamu voličského jednoho volebního obvodu více než 1500 voličů, budiž volba konána v několika místnostech, a to tak, aby do jedné místnosti nebylo přikázáno více než 1500 voličů.

V den před volbou a v den volby jest zakázáno prodávati, čepovati neb podávati nápoje, obsahující alkohol.

Zároveň s ohlášením kandidátních listin předsedou krajské komise volební vyhlásí politický úřad (magistrát) prvé stolice veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční i konečnou hodinu, i místnost volby.

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli legitimační lístek a případně kandidátní listiny nebyly-li jim pro jakoukoliv překážku včas dodány, a při tom aby dle potřeby předložili průkaz listinný osvědčující totožnost jejich (na příklad list domovský, křestní, rodný, pracovní knížku a pod.).

Starosta obce dá nejdéle třetí den přede dnem volby dodati každému voliči do bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin, a v obcích nad 1000 obyvatelů lístek legitimační.

V legitimačním lístku, jejž vydávají úřady obecní, buďtež uvedeny: pořadové číslo seznamu voličského, jméno voličovo, den, hodina a místnost volební, a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních. Legitimace buďtež opatřeny obecní pečetí.

Za ztracený nebo poškozený lístek legitimační vydán bude voliči na průkaz legitimační lístek jiný, jako duplikát zřetelně označený.

Nedodané legitimační lístky odevzdá starosta obce za vlastní odpovědnosti příslušné volební komisi, u které může volič žádati v den volby vydání legitimačního lístku předlože dle potřeby průkazní listinu.

Za ztracené, nebo poškozené kandidátní listiny vydá nové na průkaz legitimace neb jiné průkazní listiny buď před volbou obecní úřad nebo v den volby komise volební.

Volbu v obcích řídí volební komise, jejíž členy jmenuje politický úřad (v obcích statutárních politický úřad II. instance), a to po jednom zástupci za každou kandidující stranu podle návrhu stran. Zároveň ustanoví týmž způsobem za každého člena náhradníka z téže strany.

Jsou-li jen dvě neb tři volební strany, jmenuje úřad v předešlém odstavci označený za každou stranu po dvou členech a dvou náhradnících.

Plnomocník volební skupiny navrhuje zástupce své skupiny aspoň 14 dnů přede dnem volby u politického úřadu (magistrátu).

Neučiní-li strana včas návrhů, jmenuje politický úřad sám členy a náhradníky za tuto stranu.

V obcích s několika volebními místnostmi nutno jmenovati podle týchž zásad pro každou volební místnost volební komisi a mimo to jednu komisi ústřední.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento úředník dalším členem komise a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub obce.

Kandidáti nemohou býti členy volebních komisi.

Komise volí za předsednictví svého nejstaršího člena přímo před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los. V obci, kde je více organisovaných stran, předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně.

Volební komise může se platně usnášeti, je-li přítomna polovice členů a rozhoduje nadpoloviční většina členů, k hlasování oprávněných; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.

Politický úřad (magistrát) má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dozíral nad správným prováděním volby.

Volební komise musí k návrhu stran připustiti z každé strany dva voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku skrutinia. Návrh musí býti učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.

Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo proto, že volič v den volby není k volbě oprávněn; jinak nemají práva zasahovati do řízení volebního.

Do volební místnosti mají přístup pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného volebního obvodu. - Odevzdav hlasovací lístek má volič místnost volební ihned opustiti.

Agitovati ve volební místnosti mezi voliči není dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné volební skupině zříditi agitační kancelář v témže domě, ve kterém je místnost volební.

Volební komise prohlédne před početím volby osudí.

Potom se přikročí k odevzdávání hlasů.

Volební komise vezme od voliče legitimační lístek a vydá mu úřední obálku, do které volič sám vloží hlasovací lístek a hodí obálku do volebního osudí. Všechny obálky musejí býti stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

Tímto způsobem odevzdají hlasy své nejprve členové komise volební a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Volební komise dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno nahlížeti do hlasovacích lístků před započetím skrutinia, ani opravovati neb doplňovati hlasovací lístky, byť i za to voličem byli požádáni.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati hlasovací lístek jen tehdy, když

1. jest pochybnost o totožnosti jeho.

2. když se namítá, že podle posledního odstavce § 2. nesmí při volbě hlasovati.

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran, a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.

Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoliv strany, nesmí však na kandidátní listině ničeho měniti aniž připojiti jakoukoliv výhradu; škrtání jednotlivých kandidátů a volba s výhradou nečiní hlasovací lístek neplatným.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm, nebo je ukončiti, může volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na pozdější hodinu. Opatření takové musí však ihned býti vyhlášeno veřejně způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby, již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volební komisí pro voliče určené nebo přímo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise a zástupce úřadu a sil pomocných pouze důvěrníci volebních skupin. Volební komise vyjme obálky a hlasovací lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech.

Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáním. Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

Volební komise sečte nejprve hlasy stran.

Ve prospěch kandidátní listiny určité strany čítají se i takové hlasovací lístky, na nichž jména jednotlivých kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

O výsledku volby sepíše se protokol ve dvojím stejnopise, které všichni členové komise podepíší; jeden protokol odešle se přímo předsedovi krajské volební komise, druhý stejnopis protokolu odešle se ihned politickému úřadu prvé instance (magistrátu), jemuž se výsledek hlasování mimo to sdělí telegraficky event. telefonicky. Výsledek voleb v obvodu politického úřadu prvé stolice (magistrátu) sdělí přednosta tohoto úřadu ihned ministru vnitra. Hlasovací lístky, obálky a seznamy hlasovací odevzdají se k uschování obecnímu úřadu.

Do protokolu dlužno zaznamenati jména členů volební komise, zástupce úřadu a důvěrníků, počátek a konec, po případě přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu voleb se týkající, pak výsledek volby s udáním součtu hlasů odevzdaných jednotlivým stranám. V součtu uvedeny buďtež toliko hlasy komisí volební za platné uznané; součet hlasů neplatných jakož i lístků prázdných bez označení strany, uvedeny buďtež zvláště.

V protokole budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik volby skutečně se zúčastnilo, a konečně kolik zúčastnilo se volby mužů a kolik žen.

Zápis vede úředník obecní, k volbě (§ 24.) přibraný, po případě jiná pomocná síla, nebo člen komise volební, předsedou komise určený.

Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.

Neplatné jsou hlasovací lístky:

1. nejsou-li na tiskopise dodaném voličům od obecního úřadu;

2. jsou-li všechna jména na hlasovacím lístku škrtnuta;

3. je-li v obálce několik různých kandidátních listin, jsou všechny neplatné; je-li do obálky vloženo více hlasovacích lístků téže strany, platí pouze hlasovací lístek jeden;

Krajská volební komise zjistí nejprve protokolárně dle protokolů došlých od volebních komisí v obcích a dle úředních zpráv politických úřadů prvé stolice součet všech palných hlasů, odevzdaných jednotlivým stranám, a rozdělí počet mandátů podle poměru hlasů, pro strany odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.

Součet všech platných hlasů jednotlivým stranám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se v dotčeném volebním okresu mají obsaditi; celé číslo dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

Volebním číslem dělí se součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných. Z jednotlivých volebních stran zvoleni sou kandidáti podle pořadí, jak uvedeni jsou na kandidátní listině. Nejmenovala-li strana tolik kandidátů, kolik jí dle výsledku prvého skrutinia přísluší míst, zvoleni jsou všichni kandidáti touto stranou navržení. Neobsazené z důvodu toho mandáty vytknou se i se zbytkem hlasů v protokole a odkáží k obsazení straně při druhém skrutiniu.

Výpočet volebního čísla, postup při přikazování mandátů jakož i zbytek hlasů vyšlý dělením součtu hlasů číslem volebním a počet mandátů stranám takto přikázaný, event. počet mandátů neobsazených proto, že strany nejmenovaly dostatečný počet kandidátů, budiž v protokole přesně uveden a protokol všemi přítomnými podepsán na důkaz správnosti. Protokol sepíše se ve dvou stejnopisech, z nich se jeden zašle ihned přímo ministerstvu vnitra, druhý převezme předseda krajské volební komise, který obsah protokolu sdělí ministerstvu telegraficky.

Krajská volební komise sejde se v místnostech politického úřadu (magistrátu), uvedeného ve čl. 1., druhý den po volbě o 10. hodině dop. za předsednictví přednosty tohoto úřadu.

Mandáty, jež postupem v předešlém §u uvedeným zůstaly neobsazeny, obsadí pátý den po provedených volbách ústřední volební komise, zřízená při ministerstvu vnitra. Předsedou ústřední komise jest úředník ministerstvem vnitra určený a členy komise jsou zástupcové stran, jež ohlásily úřední kandidátní listiny pro volbu do Národního shromáždění; každá strana jmenuje nejdéle do 14 dnů před volbou jednoho člena a jednoho náhradníka ústřední komise.

Nejdéle před zahájením druhého skrutinia odevzdají zástupcové stran předsedovi ústřední komise volební zapečetěné kandidátní listiny, jež obsahovati mohou jména jen těch občanů, kteří těmito stranami byli kandidováni a kteří při skrutiniu prvém zvoleni nebyli. Jména kandidátů musí býti přesně seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání zapečetěných kandidátních listin nesmějí tyto ani jich pořad býti měněny mimo případ 1. odstavce § 39.

Předseda ústřední komise podá zprávu o tom, zda při prvém skrutiniu bylo správně postupováno a zda není třeba výsledek prvého skrutinia opraviti proto, že stal se omyl ve výpočtech. V případu tomto opraví ústřední volební komise přímo výsledek prvého skrutinia.

Dle protokolů došlých od krajských volebních komisí a dle zpráv sdělených ministerstvu vnitra zástupcem politického úřadu prvé stolice (magistrátu), zjistí ústřední volební komise počet mandátů, jež při prvém skrutiniu zůstaly neobsazeny.

Potom sečte komise zbytky hlasů vyšlé dělením dle § 37. provedeným, a to každé straně ze všech volebních okresů celé republiky dohromady a zjistí volební číslo.

Volebním číslem jest celé číslo vyšlé dělením součtu zbytků všech stran úředně kandidátní listiny ohlásivších, počtem neobsazených ještě mandátů, zvětšeným o jednu a půl.

Kandidátní listina, která v některém volebním okresu neobdržela ani tolik hlasů, kolik v okresu tom činilo číslo volební, nemá nároku, aby se k počtu jejích hlasů v dotčeném volebním okresu odevzdaných při druhém skrutiniu přihlíželo (§ 39., odst. 3. a 4.)

Sdružené kandidátní listiny čítají se při skrutiniu za kandidátní listinu jedinou a sečtou se proto zbytky stran dohromady, a také se mandáty při druhém skrutiniu přikáží sdruženým stranám společně. O mandáty takto přikázané dělí se sdružené strany dle zásad v § 42. uvedených.

Volebním číslem dělí se součet zbytků jednotlivých stran a přikáže ústřední volební komise každé straně tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu zbytků pro stranu tu ze všech volebních okresů vykázaných. Komise prohlásí za zvolené dle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáty v tom pořadí, jak uvedeni jsou v každé listině kandidátní.

Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže komise po mandátu postupně těm stranám, které při dělení dle tohoto §u provedeném vykázaly největší zbytek dělení.

Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát straně té, která dosáhla celkem většího počtu hlasů, je-li i počet stejný, rozhodne los.

Bylo-li dělením součtu zbytků číslem volebním obsazeno o mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu provedeném a při stejném zbytku počet hlasů menší; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

Sdružené strany považují se tu za stranu jedinou.

O druhém a třetím skrutiniu sepíše se protokol, který všichni podepíší; v protokole budiž uvedeno, kteří kandidáti při skrutiniu byli prohlášeni za zvolené členy Národního shromáždění a kteří z kandidátů jsou náhradníky poslanců.

Výsledek druhého skrutinia se ihned veřejně vyhlásí.

Náhradníky jsou ti z kandidátů, kteří při třetím skrutiniu vyšli na prázdno, a nastupují za zvolené kandidáty téže strany, nemohou-li tito trvale mandátů vykonávati.

Není-li náhradníků, zůstane uprázdněný mandát až do konce volebního období neobsazen.

Volební spisy a protokoly o prvém, druhém i třetím skrutiniu postoupí ministerstvo vnitra ihned říšskému volebnímu soudu za účelem ověření voleb.

Pro trestní sankci jednotlivých ustanovení tohoto řádu volení platí nařízení uvedená v §u 68. zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 sb. zák. a nař.

Dodatkem k tomuto zákonu, platným jen pro prvé volební období, upraví se volební právo legionářů v Sibiři a upraví se volební právo pro ostatní oblasti ve volební skupiny nepojaté (čl. I.) a stanoví se počet mandátů.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministerstvo vnitra.