Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Území Československé republiky rozděluje se pro volby do Národního shromáždění v tyto volební okresy:

se sídlem krajské volební komise v Praze. Volební obvod tvoří: hlavní město Praha a soudní okresy: Benešov, Beroun, Brandýs n. L., Brod Český, Čáslav, Dobříš, Hora Kutná, Janovice Uhlířské, Jílové, Karlín, Kolín, Kostelec n. Černými Lesy, Kouřim, Neveklov, Nusle, Příbram, Říčany, Sedlčany, Smíchov, Vinohrady Král., Vlašim, Votice, Vršovice, Zbraslav, Žižkov.

Prvý volební okres volí poslanců 43.

se sídlem krajské volební komise v Mladé Boleslavě. Volební obvod tvoří soudní okresy: Bělá pod Bezdězem, Benátky Nové, Boleslav Mladá, Brod Železný, Dub Český, Fridland, Hostinné, Hradiště Mnichovo, Jablonec, Jičín, Jilemnice, Libáň, Liberec město, Liberec okres, Lomnice n. Pop., Maršov, Mělník, Městec Král., Nové Město pod Taflfichte, Nový Bydžov, Nymburk, Paka Nová, Poděbrady, Roketnice n. Jiz., Semily, Sobotka, Tanvald, Turnov, Turnov, Vrchlabí, Vysoké n. Jiz., Žacléř.

Druhý volební okres volí poslanců 19.

se sídlem krajské volební komise v České Lípě. Volební obvod tvoří soudní okresy: Benešov, Bor, Cvikov, Děčín, Dubá, Hanšpach, Chabařovice, Chrastava, Jablonné Něm., Kamenice Česká, Lípa Česká, Litoměřice, Mimoň, Ouštěk, Rumburk, Šluknov, Štětí, Ústí n. L., Varnsdorf.

Třetí volební okres volí poslanců 12.

se sídlem krajské volební komise ve Slaném. Volební obvod tvoří soudní okresy: Bílina, Duchcov, Hora Sv. Kateřiny, Jirkov, Kralupy, Kladno, Křivoklát, Libochovice, Litvínov Horní, Louny, Lovosice, Most, Postoloprty, Rakovník, Roudnice, Slaný, Strašecí Nové, Teplice, Unhošť, Velvary.

Čtvrtý volební okres volá poslanců 14.

se sídlem krajské volební komise v Karlových Varech. Volební obvod tvoří následující soudní okresy: Aš, Bastianberk, Bečov, Blatno, Bochov, Doupov, Falknov, Cheb, Chomutov, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kinžvart, Kraslice, Loket, Marianské Lázně, Neydek, Planá, Podbořany, Přísečnice, Rakovník, Tachov, Teplá, Vejprty, Vildštein, Žatec, Žlutice.

Pátý volební okres volí poslanců 14.

se sídlem krajské volební komise v Plzni. Volební obvod tvoří soudní okresy: Bezdružice, Blatná, Blovice, Březnice, Dobřany, Domažlice, Hartmanice, Horažďovice, Hořovice, Hory Kašperské, Horšův Týn, Hostouň, Jesenice, Kdýně Nová, Klatovy, Královice, Manětín, Nepomuky, Nýrsko, Plánice, Plzeň, Přeštice, Přimda, Rokycany, Ronšperk, Stody, Stříbro, Sušice, Touškov, Zbiroh.

Šestý volební okres volí poslanců 16.

Volební okres sedmý

se sídlem krajské volební komise v Českých Budějovicích. Volební obvod tvoří soudní okresy: Bechyně, Brod Vyšší, Budějovice České, Bystřice Nová, Hluboká, Hradec Jindřichův, Hrady Nové, Chvalšiny, Kamenice n. Lipou, Kaplice, Krumlov, Lišov, Lomnice n. Lužn., Milevsko, Mirovice, Netolice, Pacov, Písek, Planá Horní, Prachatice-Volary, Sedlec, Soběslav, Strakonice, Sviny Trhové, Tábor, Třeboň, Týn n. Vlt., Veselí n. Lužn., Vimperk, Vodňany, Volyně, Vožice Mladá a Vitorazsko.

Sedmý volební okres volí poslanců 18.

se sídlem krajské vol. komise v Hradci Králové. Volební obvod tvoří soudní okresy Broumov, Dvůr Králové, Hlinsko, Holice, Hořice, Hradec Králové, Chlumec n. Cidl., Jaroměř, Chrudim, Kostelec n. Orl., Králíky, Landškroun, Litomyšl, Mýto Vysoké, Náchod, Nasavrky, Nechanice, Nové Město nad Met., Opočno, Pardubice, Police, Polička,Přelouč, Rokytnice, Rychnov n. Kněžnou, Skalice Česká, Skuteč, Teplice, Úpice, Ústí n Orl., Žamberk.

Osmý volební okres volí poslanců 20.

se sídlem krajské volební komise v Jihlavě. Volební obvod tvoří soudní okresy: Brod Německý, Budějovice Moravské, Dačice, Habry, Hrotovice, Humpolec, Chotěboř, Jemnice, Jihlava město, Jihlava okres, Královice Dolní, Ledeč, Město Nové, Meziříčí, Pelhřimov, Počátky, Polná, Přibyslav, Štoky, Telč, Třebíč, Vranov, Znojmo město, Znojmo okres, Žďár.

Devátý okres volební volí poslanců 12.

se sídlem krajské volební komise v Brně. Volební obvod tvoří soudní okresy: Blansko, Boskovice, Brno město, Brno venkov, Bučovice, Bystřice, Byteš Velká, Ivančice, Jaroslavice, Jevíčko, Hustopeč, Klobuky, Kunštát, Krumlov Mor., Mikulov, Mor. Třebová, Náměst, Pohořelice, Slavkov, Svitavy, Tišňov, Vyškov, Židlochovice.

Desátý volební okres volí poslanců 16.

se sídlem krajské volební komise v Olomouci. Volební obvod tvoří soudní okresy: Bruntál, Bystřice, Cukmantl, Dvorec, Frývaldov, Javorník, Holešov, Kojetín, Konice, Libava, Kroměříž město, Kroměříž okres, Lipník, Litovel, Mohelnice, Olomouc město, Olomouc okres, Prostějov, Plumlov, Přerov, Rýmařov, Šilperk, Šumperk, Staré Město, Šternberk, Unčov, Vrbno, Vidnava, Viesenberk, Zdounky, Zábřeh.

Jedenáctý volební okres volí poslanců 16.

se sídlem krajské volební komise v Opavě. Volební obvod tvoří soudní okresy: Albrechtice, Benešov, Bílovec, Bohumín, Frenštát, Frýdek město, Frýdek okres, Frýštát, Fulnek, Hranice, Jindřichov, Jablunkov, Jičín Nový, Krnov, Místek, Klimkovice, Osoblaha, Odry, Ostrava Mor., Ostrava Polská, Opava město, Opava okres, Příbor, Těšín, Vítkov a okresy Ratiboř a Hlubčice.

Dvacátý okres volební volí poslanců 19.

se sídlem krajské volební komise v Uherském Hradišti. Volební obvod tvoří soudní okresy: Bánovce, Bojkovice, Brod Uherský, Břeclava, Hodonín, Hradiště Uherské město, Hradiště Uherské okres, Ilava, Kyjov, Klobuky Valašské, Meziříčí, Myjava, Napajedla, Nové Město n. Váhem, Ostroh Uherský, Půchov, Rožnov, Senica, Skalica město, Skalica okres, Strážnice, Trenčín, Vsetín, Vyzovice, Ždánice a Valčice.

Třináctý volební okres volí poslanců 17.

a další stanoveny budou zvláštním zákonem (§ 47.).

Prvé volby poslanců Národního shromáždění vypíše ministerstvo vnitra na některou neděli mezi 1. až 30. prosincem 1919.

Zvoleným poslancům vydá říšský volební soud ověřující list, kterým opravňuje zvoleného ku vstupu do schůze Národního shromáždění po tak dlouho, dokud volba nebyla prohlášena za neplatnou.

Zvolení poslanci sjedou se k ustavující schůzi do Prahy vždy 15. den o 2. hodině odpolední po tom dni, na který všeobecné volby byly vypsány.

Ustavující schůzi Národního shromáždění zahajuje a řídí až do skončení volby presidia předseda ministerské rady a jemu také složí zvolení členové presidia slib věrnosti Československé republice.

Členové Národního shromáždění složí slib věrnosti Československé republice v prvé schůzi Národního shromáždění ihned po volbě předsednictva. Odepření slibu, aneb slib s výhradou má v zápětí ztrátu mandátu, již vysloví Národní shromáždění k návrhu předsedy.

Posavadní jednací řád Národního shromáždění platí tak dlouho, dokud se nově zvolené Národní shromáždění neusnese na novém řádu jednacím.

Práva přiznaná §§ 1. a 4. řádu volení v obcích, jakož i zák. ze dne 15. května 1919 sbírky zák. a nař. č. 261 občanům do zbraně povolaným a zaměstnancům státním, určeným dočasně mimo místo služební, platí i při volbách do Národního shromáždění.

K provedení voleb členů Národního shromáždění povolány jsou místní, volební, krajské a ústřední volební komise, jakož i politické úřady a starostové obcí.

Pro jednací řád volebních komisí platí ustanovení, že každý člen komise činí prohlášení svým mateřským jazykem a že se prohlášení v témž jazyku protokoluje. Předseda komise udržuje styk mezi stranami během schůzí komise.

Volební komise činí platná usnesení nadpoloviční většinou hlasů, předsedovi přísluší hlas toliko v případě, jsou-li hlasy rovny; ku platnosti usnesení komise jest třeba, aby byli přítomni aspoň zástupcové polovice stran, pokud v dotčeném volebním okresu více stran kandiduje; za členy zaneprázdněné povolá předseda náhradníky.

Členem komise může býti občan, jenž vyhovuje podmínkám práva volebního a není z práva téhož vyloučen. Týž občan může býti současně členem dvou neb více komisí.

Národní shromáždění volí se na dobu pěti let.

Právo voliti poslance Národního shromáždění přísluší všem občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den rozepsání voleb překročili 21. rok věku, složili slib věrnosti Československé republice, bydlí v obci aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Z práva voliti jsou vyloučeni:

1. kdož právoplatným výrokem soudním zbaveni byli práva volně nakládati se svým majetkem;

2. kdož upadli v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ti, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

3. kdož právoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzeni byli pro takový zločin, přečin, nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva.

Ztráta práva volebního nastává však jen tehdy, byl-li trestní čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných, u přestupků a přečinů kromě toho teprve při druhém právoplatném odsouzení pro čin, pro který občan může býti vyloučen z práva volebního.

Ztráta práva volebního pomíjí, pokud dle platných ustanovení nepomíjí dříve, u zločinů po třech letech, u přečinů a přestupků po roce, počítajíc ode dne ukončení trestu;

4. kdož jsou v donucovací pracovně.

Nastane-li, nebo vyjde-li najevo některá z okolností, uvedených pod č. 1., 3. a 4., po skončené lhůtě reklamační a předloží-li se volební komisi o tom úřední doklad, nesmí občan při volbě hlasovati přes to, že jest zapsán ve voličských seznamech.

Každý občan smí vykonávati právo volební pouze v obci jediné a vykonává je osobně. To platí i v případě, že má několik bydlišť.

Za členy Národního shromáždění mohou býti voleni, kdož mají právo volební, dokonali v den volby 30 roků věku a jsou alespoň tři léta příslušní do některé obce v obvodu Československé republiky. Občané, kteří z rozkazu vlády nebo Národního shromáždění působí mimo území republiky československé nemusí prokázati pobyt, nařízený § 1. tohoto zákona.

Každý volič jest povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeny:

1. osoby starší 70 let,

2. osoby, které:

a) pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou dostaviti se do místnosti volební,

b) jsou zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby zaměstnanci mohli se volby zúčastniti.

Rovněž vojenská služba budiž v den volby upravena takovým způsobem, aby, pokud služební poměry to dovolují, i vojínové, kteří mimo místo služební mají právo volební, mohli toto právo vykonati.

Každý volič jest povinen volbu za člena Národního shromáždění přijmouti. Od této povinnosti jsou osvobozeni:

1. ženy,

2. kdož překročili 70. rok věku,

3. kdož lékařsky prokáží vážnou nemoc anebo vadu tělesnou, pro niž by nebyli schopni úřad vykonávati,

4. vojíni z povolání.

Ministerstvo vnitra rozepíše volbu tak, aby přípravy k volbě včas mohly býti skončeny.

Volba vyhlásí se všeobecně v úředních listech, dále pak v každé obci zvláště vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena také ve všech osadách.

Vyhláška v úředním listě musí obsahovati, v který den se volba koná, den, kdy voličské seznamy ve všech obcích současně musí býti vyloženy, jakož i vyzvání, aby strany do lhůty zákonné navrhly zástupce do komisí.

Vyhláška v obci vyvěšená musí obsahovati den volby a počet osob, jež mají v příslušném volebním okrese býti voleny, vyzvání, aby strany do lhůty zákonné navrhly své zástupce do komisí, lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

Voličské seznamy sestaví místní komise, jejímž předsedou jest starosta obce a členy zástupcové stran navržení politickému úřadu prvé stolice stranami v den vypsání volby v obci organisovanými nejdéle do 8 dnů po tom dni, kdy volby do Národního shromáždění byly vládou vypsány. Mimo člena komise navrhne strana i jednoho náhradníka.

Politický okresní úřad (magistrát) jest návrhem stran vázán, pokud strana do svého návrhu nepojme občana, jenž není zapsán ve voličských seznamech obecních. V tomto případě navrhne strana k upozornění přednosty politického úřadu jiného zástupce.

Pro každou volební obec zřídí se jedna místní komise.

Obce, které nemají více než 5000 obyvatelů, tvoří jediný obvod volební a sestaví se v nich jediný seznam voličský.

Obce s více než 5000 obyvatelů rozdělí politický úřad slyše obecní radu, na několik obvodů volebních. Pro každý z těchto obvodů sestaví se zvláštní seznam voličský, a to podle abecedního pořadu ulic a náměstí do obvodu pojatých, v ulicích a náměstích podle čísel domovních a v domech podle abecedního pořadu voličů.

Voličové buďtež vyznačeni jménem, příjmením, dnem a rokem narození, dále s označením stavu a bytu.

Veškeré seznamy vyhotoví se ve 4 stejnopisech, které podepíší všichni členové místní komise.

Starosta obce předloží jeden stejnopis seznamů voličských politickému úřadu. Ostatní tři stejnopisy vyloží v den ministerstvem vnitra určený (§ 7.) po dobu 14 dnů k veřejnému nahlédnutí a oznámí to veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým tak, aby před prvým dnem 14denní lhůty vyhláška v obci a osadách veřejně byla vyvěšena.

Ve vyhlášce budiž uveden počátečný a konečný den 14denní lhůty, místo a hodiny, kde a kdy možno každému v seznamy nahlédnouti a buďtež současně občané poučeni, že v této 14denní lhůtě mohou u obecního úřadu proti vyloženým seznamům podati námitky.

Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně šest hodin denně, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední.

V obcích s počtem více než 5000 obyvatelů budiž voličský seznam na žádost strany včas rozmnožen tiskem; žádost tuto dlužno podati u obecního úřadu do 3 dnů ode dne vyložení seznamů a složiti současně v hotovosti částku potřebnou k úhradě režijních výloh. Nesloží-li strana peníz k úhradě předepsaný, nebude žádosti její vyhověno.

Námitky proti vyloženým voličským seznamům mohou podati občané buď proto, že zapsán jest někdo v seznamech neoprávněně, že oprávněný občan v seznamech zapsán není, aneb, že oprávněný občan jest v seznamech zapsán nesprávně. Námitky nutno podati o každém občanu zvláště a uvésti současně v námitkách i odůvodnění a osvědčení námitek.

Námitka proti zapsání voliče budiž témuž ihned sdělena s tím, že může právo své u obecního úřadu hájiti, a to nejdéle do 3 dnů po uplynutí lhůty v § 10. stanovené.

Námitky došlé ve lhůtě 14 dnů předloží obecní úřad i s vyjádřeními dotčeného voliče spolu se všemi stejnopisy seznamů nejdéle čtvrtý den po uplynutí lhůty reklamační politickému úřadu (při městech se zvláštním statutem zemské politické správě) k rozhodnutí. O stížnostech rozhoduje komise, jejíž předsedou jest přednosta politického úřadu aneb úředník přednostou úřadu k tomu určený; členy komise jsou zástupcové stran zorganisovaných v obvodu politického úřadu (statutárního města) v den vypsání voleb. Nejdéle do 14 dnů po rozepsání voleb jmenuje každá strana přednostovi politického úřadu jednoho člena a jednoho náhradníka do komise.

Komise rozhoduje o došlých námitkách s platností konečnou, opraví seznamy voličské dle výsledku svých rozhodnutí, sdělí obecnímu úřadu svá rozhodnutí za tím účelem, aby je intimoval těm, jichž se rozhodnutí týče a vrátí opravené seznamy obci.

Takto upravené seznamy buďtež po dobu 8 dnů znovu v obci veřejně vyloženy, jak nařízeno § 10.

Nejpozději 30. den 12. hodinu polední přede dnem volby předloží strany předsedovi krajské volební komise kandidátní listiny ve dvojím stejnopise; předložení kandidátních listin musí býti úředně potvrzeno s udáním dne a hodiny, kdy se tak stalo.

Kandidátní listina, aby byla platna, musí býti podepsána nejméně padesáti voliči, zapsanými do voličských seznamů v některé obci dotčeného volebního okresu. U podpisu voličova budiž současně uvedena i obec, v níž jest volič v seznamech zapsán.

Úmrtí, odvolání podpisu, nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.