Abychom si učinili konečný úsudek
o práci dětí, nestačí pouze
zkoumati jejich pracovní dobu, nutno míti též
zření na výměru hodin školních.
Pracující děti s normálním
vyučováním mají ze tří
čtvrtin přes 20 až 32 hodin školních
týdně, dětí se zkráceným
vyučováním v zimě zpravidla ne více
než 5 hodin týdně; v letním pololetí
tyto děti z devíti desetin vyučování
vůbec nemají. Součet hodin školních
a pracovních jest: Při normálním
vyučování má v zimě téměř
polovice, v létě téměř dvě
třetiny přes 40 hodin školních a pracovních
týdně, více než pětina (v zimě)
a téměř dvě pětiny (v létě)
mají přes 50 hodin týdně, 6·9%,
pokud se týče 17·6% má přes 60
hodin školních a pracovních týdně,
t. j. více než 10 hodin denně; při zkráceném
vyučování jest počet těchto
hodin ještě větší: přes
40 hodin má v zimě více než polovice,
v létě téměř tři čtvrtiny
dětí, dvě pětiny těchto dětí
v zimě a přes polovici v létě má
více než 50 a okrouhle pětina v zimě
a čtvrtina v létě více než 60
hodin školního vyučování a práce
týdně.
Podrobně byly vyšetřeny zdravotní poměry
pracujících děti a působení
práce na jejich tělesný vývoj, pak
vliv práce na školní docházku, na chování
ve škole a na výsledek vyučování,
jakož i na duševní a mravní rozvoj dětí.
Zprávy o zdravotním stavu zahrnují
134.268 pracujících dětí. U něco
více než pětiny (22·6%) těchto
dětí byl zdravotní stav neuspokojivý,
a to u děvčat častěji (23·5%)
než u hochů (21·9%).
Uveřejněná dobrá zdání
správ školních a lékařův
o působení práce na tělesný
vývoj dětí týkají se takřka
vesměs určitého druhu práce dětí,
zemědělské, určité průmyslové
práce atd. Proto lze o zdravotním vlivu práce
dětí říci jen málo. Četná
vyjádření uvádějí, že
škodlivé účinky práce dětí
nemohly býti zjištěny, To však platí
jen o mírném zaměstnávání
dětí lehkou prací, která je přiměřena
slabým a ještě ve vývoji jsoucím
silám a není spojena se zvláštní
škodlivostí. Totéž předpokládají
také ona vyjádření, která přičítají
určitým pracím z různých důvodů,
na př. pro pobyt na zdravém vzduchu a pro zdravý
pohyb, dokonce vliv příznivý. Co se má
rozuměti mírnou prací, uvádí
se ve zprávách ovšem jen zřídka.
Ostatní zprávy poukazují na mnohonásobné,
částečně velmi těžké
škody na tělesném vývoji dětí.
Podle nich přibírají se děti ku práci
příliš časně (na př. již
ve věku dosud školou nepovinném) a musí
často konati práce příliš těžké,
jejich síly přesahující; jejich pracovní
doba jest často příliš dlouhá,
čímž působí škodlivě
i práci poměrně lehké.
Zvlášť škodlivým označováno
zkracování nočního klidu prací
v noci, ať už večer nebo v nejčasnějších
hodinách ranních. Mnohé práce škodí
dětem proto, že se konají sedě, sehnutě,
v místnostech špatně větraných;
jiné práce ohrožují děti prachem,
nebezpečím úrazu a nákazy, povětrnostními
nepohodami atd. Škody, které vznikají prací
dětí veškerenstvu, jsou proto podle mnohých
zpráv mnohem větší, než okamžitý
hospodářský prospěch, získaný
prací dětskou.
O působení práce dětí na
školní docházku a chování dětí
ve škole (píli, pozornost, mravní chování
a prospěch) podány zprávy u 138.992 dětí.
Téměř u polovice (49·4%) těchto
dětí, a to u hochů poněkud častěji
než u děvčat, působí práce
na docházku školní nebo na chování
ve škole škodlivě. Ze 2732 správ školních
podalo 73·5% zprávu o škodlivých účincích
práce na docházku školní, ze 2545 správ
školních vyslovilo se jich 76·8% v tom smyslu,
že práce dětí na jich prospěch
ve škole působí nepříznivě.
Ke zlepšení docházky školní přispívá
trestání rodičů pro zanedbané
hodiny, ač se přihází, že rodiče
podstoupí raději celkem nepatrný trest, než
by se vzdali práce dítěte.
Následky práce dětí jeví se
zpravidla únavou. Zejména děti, které
pracovaly před vyučováním a nadto
třebas vykonati musily dalekou a obtížnou cestu
do školy, přicházejí do školy již
tělesně i duševně znaveny, jejich chápavost
je zmenšena, takže nejeví o vyučování
potřebného zájmu. Děti ty užívají
pobytu ve škole přímo k zotavení a posílení
na práci, která jim po škole znovu nastává.
Zvláště škodí práce noční
a vůbec každá práce, která má
za následek zkrácení nočního
klidu. Děti, jichž takovým pracím užíváno,
jsou ve škole ospalé mnohé dokonce vždy
opět usínají. V těchto případech
brzdí práce všeobecný tělesný
a duševní vývoj dítěte a škodí
přímo prospěchu vyučování.
Na prospěch působí špatným vlivem
také to, že pracující děti nemají
doma času na učení a vypracování
domácích úkolů. Někdy mívá
práce dětí za následek také
tělesné úrazy, které pak prospěch
ztěžují. Totéž platí o častém
užívání lihových nápojů
pracujícími dětmi.
Z 1945 správ školních vyjádřila
se téměř polovice (45·0%) v ten smysl,
že práce škodí duševnímu
vývoji dětí, asi tolikéž
správ nepozorovalo žádných nepříznivých
účinků a pouze 9·4% školních
správ připisují přiměřené
práci dětí, zejména práci zemědělské,
vliv příznivý.
Na mravnost dětí působí práce
ještě zhoubněji než na jejich ducha a
účinek příznivý je pozorovati
ještě řidčeji. Ze 2317 správ
škol vyjádřilo se jich 55·6% tak, že
práce dětí působí na jich mravnost
škodlivě, 36·6% nepozorovalo zvláštních
účinků, 7·8% připisuje práci
děti dokonce jakýsi vliv příznivý.
Časté mravní zesurovění pracujících
dětí bývá proto, že děti
přicházejí při práci často
do styku s dospělými osobami mravně nízce
stojícími, že spávají často
s dospělými osobami služebnými, že
jsou zaměstnávány u zvířat,
že předčasně nabývají
výdělku, kterého neodvádějí
rodičům, ale užívají různým
způsobem, jejich věku a hospodářskému
postavení jejich rodičů nijak nepřiměřeným,
hoši k předčasnému kouření
a pití, hře v karty, děvčata k mlsání,
nepotřebnému fintění a nepatřičným
zábavám.
Správy škol, které píší
o příznivém působení práce
na mravnost dětí, poukazují většinou
na to, že jsou děti vzdalovány zahálky
a chráněny před nebezpečím
ulice, že si zvykají pravidelné činnosti,
že si práce váží, poznávají
cenu peněz, zvykají si spořivosti a pořádku
a že prací se jejich vědomí o povinnosti
sílí. Všechna tato příznivá
vyjádření předpokládají
však vesměs, že se dětem ukládá
práce měrou jen mírnou a že děti
pracují za dozoru a vedení rodičů
nebo jiných rozumných a svědomitých
osob. Také se tyto příznivé úsudky
vztahují většinou jen na práce domácí
a zemědělské.
Statistický úřad pro práci rozdělil
pracující děti do sedmi hlavních odvětví
práce. Mnohé děti pracují v několika
odvětvích. Podle došlých zpráv
pracuje ze 148.368 dětí:
Jen v jednom odvětví | 82.719 | 55·8% | ||
a to: | ||||
v domácnosti | 27.263 | 18·4% | ||
v zemědělství | 35.363 | 23·8% | ||
v průmyslu, počítajíc v to: | ||||
živnosti a práce domácké | 15.521 | 10·5% | ||
v živnosti hostinské a výčepnické | 880 | 0·6% | ||
v obchodu a dopravě | 1.379 | 0·9% | ||
jako roznášeči, poslíčkové a pod. | 1.908 | 1·3% | ||
v jiném zaměstnání | 405 | 0·3% | ||
v několika odvětvích | 65.649 | 44·2% |
V domácnosti zaměstnána jsou většinou
děvčata (přes 3/4), a to u svých rodičův
i u cizích. Více než polovice dospělých
zpráv uvádí, že nebylo pozorováno
škodlivých následků práce v domácnosti,
14·6% připisují jí dokonce příznivý
vliv na zdraví i na tělesný vývoj;
30·6% správ školních uvádí
škodlivý vliv zdravotní. Takovým vlivem
působí často zejména chování
dětí, (které bývá často
obstaráváno zcela malými dětmi a mívá
za následek zkřivení kostí, zvláště
páteře) vláčení těžkých
břemen, a namáhavá práce v kuchyni.
V mravním a výchovném směru domácí
práce dětí neohrožuje, méně
příznivý úsudek je však o práci
v domácnostech cizích, protože trvalé
užívání dětí k této
práci nutně vede k přepínání
nemírnému vykořisťování
dětské síly.
Mírná práce při zemědělství
přináší dětskému organismu
zdravotní výhody, za jistých okolností
může však mít i následky škodlivé.
Mohou býti způsobeny zvláště
prací ve věku útlém, kdy ještě
děti nesnesou trvalé namahavé práce,
příliš dlouhou prací a příliš
těžkou prací, při čemž
špatná, nepřiměřená výživa,
špatné obydlí, požívání
alkoholu a zpustlost dětí přispívá
k tomu, že je zdraví dětí předčasně
podkopáváno. Mnohé práce zemědělské
mívají za následek poranění
tělesná a práce v prachu, zvláště
při mlácení, ohrožuje zdraví
pracujících dětí.
Pracují-li děti u svých rodičů
zemědělců, kteří jsou v dobrých
poměrech, není pro ně v žádném
směru nebezpečí. Daří-li se
však rodičům zle, musí děti jejich
pracovati stejně těžce, jako děti cizí.
Cizí děti musí podle zpráv mnohdy
"tak dlouho pracovati jako dospělí, totiž
celý den." "Mnohé děti musí
vstávati již o 4. hodině ranní a pracovati
celý den."
"K mlatu ženou dítě již po 6. hod.
z postele a musí pak pracovati až přesně
k počátku vyučování. Sotva
přijde odpoledne ze školy, musí zase hned k
řezačce." Děti těžce pracující
slábnou a jsou k různým nemocím, zvláště
k chudokrevnosti a k tuberkulose náchylny. Děti
prací přetěžované vypadají
nezdravě, chorobně. Správy školní
označují zvláště pasení
dobytka za škodlivé pro docházku školní.
"Děti přicházejí jen z řídka
do školy, jsou unaveny a neschopny učiti se, protože
často již před vyučováním
od časného rána pásly dobytek. Zvykají
mimo to zahálce. "Zejména pasáci"
- zní jedna zpráva - "patří k
nejlenošnějším a nejšpatnějším
žákům.
80% dětí pracujících v zemědělství
pracuje pouze u svých rodičů neb u jiných
příbuzných a 15·5% jen u lidí
cizích. Je to hlavně nedostatek pracovních
sil v zemědělství, který způsobuje
jednak, že děti jdou do služby, jednak že
musí též u rodičů vykonávati
práce těžší. I při zemědělství
jsou děti zaměstnávány v noci, zvláště
při pasení dobytka. Děti činné
zemědělsky jsou celkem o něco starší
než děti zaměstnávané v domácnosti:
jen šestina dětí je tu 6 - 8letá - proti
čtvrtině dětí takových, zaměstnávaných
v domácnosti.
Téměř ve všech oborech práce
průmyslové jest užíváno práce
dětí. V průmyslu konají děti
na rozdíl od prací zemědělských
a domácích zpravidla jen práce určitého
druhu, aniž se střídají lehčí
výkony s těžšími.
Co do stáří dětí stojí
průmysl mezi domácností a zemědělstvím;
nejvýše desetiletých dětí je
v průmyslu 50·1%, v domácnosti však 54·6%,
v zemědělství jen 43·3%. Zvláště
mnoho zcela malých dětí - přes 40%
6 - 8letých bylo napočtěno při draní
peří a dělání povřísel,
při výrobě umělých květin,
nítěných knoflíků, vázání
kartáčův a košťat. Práci
ve věku dosud nepovinném, přičítají
všechny školní zprávy účinek
škodlivý, zejména proto, že ji konají
děti, sedíce v uzavřených, na mnoze
špatně větraných a špatně
osvětlených místnostech.
V průmyslu pracují děti nejvíce v
zimě a denně velmi mnoho. Děti s polodenním
vyučováním pracují ze všech oborů
práce nejvíce v průmyslu. Dlouhá pracovní
doba vede ovšem často ku práci noční
(od 6 hodin ráno nebo po 8. hodině večerní).
Noční práce byla zjištěna téměř
u čtvrtiny (23·5%) dětí v průmyslu
pracujících proti 22·0% v zemědělství
a 7·4% v domácnosti; v mnohých oborech průmyslových
přesahují však procenta tato ještě
vysoko průměr. Noční práce
je rozšířena zvláště při
práci domácké ve dnech před odevzdacími
lhůtami, nebo při práci nutné, stává
se, že děti musí pracovati celou noc.
Velmi nepříznivé jsou zprávy o noční
práci při výrobě vlasových
sítěk. Děti počínají
pracovati často již velmi časně z rána
- o 5. ba i o 4. hodině - pracují velmi často
až do 10 nebo 11 hodin v noci, podle některých
zpráv až do půlnoci. Jedna školní
správa v Čechách oznamuje na příklad
do slova: "Výroba vlasových sítěk
je zde rozšířena skoro u 80% školních
dětí. Tyto děti sedí v zimě
při bídném osvětlení do 10
až 11 hodin v noci v malých, výpary naplněných
jizbách. Sotva vstanou, zase pletou hned, takže práce
tato zabírá v zimě všecek čas."
Školní správa z Moravy píše: "Pletením
vlasových sítěk, zavedeným zde asi
od tří let, jsou zaměstnány děti
od nejnižších až do nejvyšších
tříd a většinou jsou skutečně
nemírně přetěžovány. Část
dětí musí časně vstávati
a pracovati, aby vyrobila pokud možno nejvíce, až
dlouho do nocí. Od 5. hodiny ranní sedí tu
děti u práce, mimo přestávku snídaně,
oběda, svačiny a večeře a po případě
s přerušeným školním vyučováním,
do 9., 11. i 12. hodiny noční a pilně pracují.
Jiná zpráva uvádí, že možno
obec srovnati s velikou továrnou, popisuje, jak v létě
matky s dětmi sedí od časného rána
do večera před domy, sehnuty a tak do úmorné
práce pohrouženy, že ani mimojdoucích
nepozorují. "Nemožno ani popsati, jak to účinkuje
na oči, vývoj hrudního koše atd. A to
je v létě! Podívejme se na tyto rodiny v
zimě. Srdce zabolí! V dusných tmavých
světničkách vidíme při dlouhém
stole dvě řady bledých lidí. V jedné
řadě sedí mladé dívky, v druhé
jinoši, mezi nimi stlačeny školní děti.
Tak si kopou ve dne v noci celou zimu svůj hrob. Výroba
vlasových sítěk je velmi rozšířena
ve mnohých krajinách východních Čech,
na Moravě a ve Slezsku, v obvodu pražské obchodní
komory jsou to hlavně politické okresy chotěbořský,
chrudimský, čáslavský (Chotěboř
11.000, Chrudim 6800 a Čáslav 4570), německobrodský,
poličský, ledečský, vysokomýtský
a pardubický. V celém obvodu pražské
obchodní komory vyrábělo vlasové síťky
přes 24.000 osob, mezi tím 10.265 školou povinných
dětí, a to 4160 hochův a 6105 děvčat
a mimo to 1920 dětí mladších, než
šestiletých.
Zdravotní poměry dětí průmyslně
zaměstnávaných jsou nepříznivé,
mnohem nepříznivější nežli
ve kterémkoli jiném oboru práce. Procento
dětí s nepříznivým stavem zdravotním
pohybuje se podle různosti oboru práce mezi 29·6
do 56·1. Největší část zpráv
týče se práce domácké.
Pracovní doba je tu pro chudobu obyvatelstva a nepatrné
odměny příliš dlouhá, noční
práce velmi rozšířena, nadto jsou děti
nuceny k této práci příliš časně.
Místnosti, v nichž se pracuje - skoro vesměs
obytné - jsou nehygienické, špatně větrané,
často vlhké, plny tabákového kouře
atd., často se v téže místnosti pracuje,
spí a vaří. Děti jsou většinou
nedostatečně živeny, a proto chudokrevné
a slabé. Velmi škodlivě působí
nepřetržité sedění, ponejvíce
sehnuté držení těla při práci
často jednotvárné, ducha ubíjející.
Ježto místnosti, v nichž se pracuje, nemají
dosti světla a večer se pracuje, zvláště
v zimních měsících, vesměs
velmi mnoho při umělém osvětlení
docela nedostatečném, je velmi mnoho dětí
krátkozrakých a jinými chorobami očními
postižených. Pracujícím dětem
dávají k zapuzení spánku nebo v domnění,
že tím jejich pracovní schopnost vzpruží,
nebo dokonce odměnou silný čaj nebo kávu
s rumem, nebo pálenku. Tím vším je zdravotní
stav dětí při práci domácké
zaměstnávaných velmi nepříznivý;
děti vypadají špatně, jsou bledé
ve vzrůstu a celkovém tělesném vývoji
zaostalé, trpí často bolením hlavy,
pícháním, v bocích, poruchami zažívání,
krátkozrakostí a chorobami očními,
katarhy ústrojí dýchacích, vyrážkami
a jinými chorobami, zvláště v zimě.
Zkřivení páteře, plochý nebo
vpadlý hrudní koš jsou velmi časté.
Nesčíslný počet dětí
stává se obětí tuberkulosy.