Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Plavební úřad zřizuje se jako střední instance k obstarávání všech záležitostí, týkajících se plavby vnitrozemské i mořské. Agenda plavebního úřadu jest rozčleněna dle osnovy vládního návrhu a dle návrhu výboru právního na dvě velké skupiny: agendu technickou a s ní související technicko-administrativní a technicko-právní, jakož i agendu obchodní a s ní související agendu právně-administrativní. První instancí v otázkách plavby se týkajících mají býti nynější úřady poříční a expositury, nejvyšší instancí pak má býti ministerstvo obchodu a ministerstvo veřejných prací, mezi něž jest agenda rozdělena dle těchto dvou kriterií: věci technické připadnouti mají ministerstvu veřejných prací, věci obchodní ministerstvu obchodu, kterážto obě ministerstva mají ovšem v určitých otázkách postupovati na základě vzájemné dohody. Znamená tudíž tento zákon sjednocení a instanční vybudování celé veřejné služby pro otázky týkající se plavby vnitrozemské a námořní. Zákonem tímto nemění se ovšem nikterak příslušnost ostatních ministerstev daná podle platných ustanovení.

Dovoluji si jménem právního výboru navrhnouti, aby osnova zákona v předloženém znění s jistými modifikacemi výboru technického byla přijata.

Předseda: Uděluji slovo p. zpravodaji technického výboru.

Zpravodaj posl. Záruba-Pfeffermann: Slavné Národní shromáždění! Technický výbor usnesl se v meritu na témž znění a navrhuje pouze přeskupení § 3. a 4., a sice navrhuje: jako § 3. buďtež zařaděny prvé dva odstavce § 4. Jako § 4. buďtež uvedena ustanovení starého § 3. a 3. odstavec starého § 4.

Následkem tohoto přeskupení jeví se nutnou změna v citaci a sice v § 5. budiž dosavadní citace § 4. nahražena novou citací § 3.

Pokud se týče merita, zůstává věc nezměněna.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím, abyste zaujali místa.

Nyní dám hlasovati tímto způsobem: Nejprve o § 1. a 2. ve smyslu zprávy výborové. Na to bych dal hlasovati o 1. a 2. odstavci § 4. ve zprávě výboru právního, jakožto o § 3.

Na to bych dal hlasovati o nynějším § 3., jak jest obsažen ve zprávě výborové, jakožto o prvém odstavci § 4. a současně dal bych hlasovati o 3. odstavci starého § 4. jako o 2. odstavci § 4.

Na to bych dat hlasovati o § 5., 6. a 7. se změnou citace § 5., která by zněla "§ 3." místo "§ 4.", jakož i se změnou citace v § 6., kde ve 4. řádce musí býti změněno místo "podle § 2. a 3." ve "podle § 2. a 4. tohoto zákona".

Není proti tomuto způsobu hlasování námitek? (Námitky nebyly.) Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s § 1. a 2. zákona, jak jest obsažen ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Jsou přijaty.

Teď budeme hlasovati o prvých dvou odstavcích § 4., které mají tvořiti § 3. Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Jest schválen.

Teď budeme hlasovati o nynějším § 3. celém a o zbývajícím odstavci § 4., které dohromady budou tvořiti nový § 4.

Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Jest schválen.

Teď budeme hlasovati o §§ 5., 6. a 7. V § 5. se změní citace a rovněž v § 6., jak byla navržena. Zároveň budeme hlasovati o nadpisu zákona a o úvodní formuli.

Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina §§ 5., 6 a 7., nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. dr. Rolíček: Nikoli!

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým v prvém čtení, také v čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon jest schválen také v druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.

Přistoupíme ku

1. zprávě ústavního výboru o návrzích člena Národního shromáždění dra Th. Bartoška, dra Machara, Emila Špatného, L. Pika, dra C. Duška a soudruhů, tisk 271, na zabavení jmění Bedřicha Habsburka, týchž navrhovatelů, tisk 978, na zajištění náhrady škod obětem politické persekuce v letech 1914 až 1918, při likvidaci Rakouska-Uherska a jednání mírovém a o návrhu člena N. S dra Th. Bartoška, A. Konečného, Em. Špatného, Ant. Nováka a spol., tisk 679, aby byla zabezpečena náhrada škody obětem politické persekuce za války (tisk č. 2843.).

Zpravodajem je pan kol. dr. Bartošek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní shromáždění! Lituji, že chápu se slova v hodině tak pozdní, poněvadž věc tato zasloužila by, aby její mimořádný význam byl poněkud vyzvednut. Osnovou touto vyřizujeme věc, kterou Národní shromáždění toto za všech okolností bylo povinno vyříditi. Je známo, že persekuce za války řádila velmi krutě proti příslušníkům našeho národa, že byly sta, ba snad tisíce osob neprávem vězněny, konfinovány, internovány, a že velmi mnoho našich příslušníků právě pro cíle naší samostatnosti národní a státní zahynulo na popravištích. Tyto osoby, pokud se týče, pozůstalí po těchto obětech válečné persekuce mají jistě nárok na to, aby dostalo se jim spravedlnosti, je to také politickou povinností republiky, aby zabezpečila odškodné těmto lidem, kteří trpěli především za ideál Československé státní samostatnosti, a jest neméně sociální povinností našeho státu, aby pomohl těm, kdož nezaviněně upadli v nouzi, a především ovšem obětem této persekuce. A tu nemohu, než těžce si po stěžovati na to, že návrhy této důležité věci se týkající, ačkoliv prvé dva z nich byly podány již v prosinci r. 1918 a třetí v březnu r. 1919, poněvadž byly přikázány k projednání výboru pro potrestání válečných vinníků, který pravidelně nepracoval, nebyly tímto výborem vyřízeny, takže teprve v dnešní, vlastně včerejší, zkrátka v této dlouhé schůzi, které jsme účastni, byly přikázány ústavnímu výboru s příkazem, aby ihned je projednal a podal o nich zprávu. Ustavní výbor snažil se učiniti vše, co bylo v jeho silách, ovšem jsem si vědom, že věc tato není vyřízena takovým způsobem, jak by toho vyžadovala. Nemohli jsme učiniti nic jiného, nežli omeziti se na zmocňovací zákon, kterým vládě dává se možnost, aby těmto osobám zabezpečila náhradu škody od vlastních vinníků těchto útrap, totiž od států bývalého Rakousko-Uherska a jeho válečných spojenců, pokud ovšem bude lze náhrady této docíliti z likvidační masy a od reparační komise. Ale pokud jde o osoby nuzné, jest sociální povinností našeho státu, aby těmto lidem sám pomohl, a v té příčině dává se zákonem, který vám navrhuji, vládě příslušné k tomu zmocnění. Já doporučuji Národnímu shromáždění, aby schválilo tento zmocňovací zákon. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Předem ještě žádám pana zapisovatele Bradáče, aby přečetl resoluční návrh, který v té věci mně byl podán.

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Přečetl bych to sám. K této věci jsou podány dvě resoluce. Jednu navrhuje ústavní výbor sám. Resoluce ta zní:

"Vláda a příslušné úřady se vyzývají, aby k osobám, uvedeným v § 1. právě přijatého zákona a k jejich pozůstalým přihlížela při přidělování půdy zabrané podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. z. a nař., při obsazování míst ve službě státní, státních ústavů a podniků a při jiných hospodářských a sociálních opatřeních, státem ve prospěch válečných poškozenců podnikaných.

" Resoluce druhá, kterou navrhuje kol. dr. Vrbenský, zní takto:

"Vláda se zmocňuje, aby státním občanům československým, kteří ve válečných letech 1914 - 1918 byli jako příslušníci rak.-uherští vězněni, internováni nebo konfinováni v jiných státech než Rak. Uhersku a státech s ním spojených, a kteří neprovinili se nijak ani proti snahám o československou státní samostatnost, ani proti státům, v nichž k omezení jejich osobní svobody došlo, zprostředkovala náhradu způsobených jim škod od států, v nichž škody ty utrpěli, a aby ony takto postižené osoby, které jsou nuzny a vyhovují podmínkám § 1. a) b) c) právě přijatého zákona, učinila účastný výhod § 1. a 2. téhož zákona.

Já se konformuji také této resoluci.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Míním dáti o zákonu hlasovati v celku, má pouze pět paragrafů. (Souhlas.) Námitek proti tomu není. Kdo tedy souhlasí s §§ 1. až 5. zákona, jak jest obsažen ve zprávě výboru, s nadpisem jeho a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. §§ 1. až 5., nadpis i úvodní formule zákona jsou přijaty.

Ke druhému čtení přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Mám jenom malé opravy tiskové. V § 2. v první a poslední řádce při značce "§u" navrhuji, aby odpadlo písmeno "u". Stejný návrh činím ohledně § 3. řádka druhá. Tamtéž hned vedle za cifrou 1 má býti tečka. A když již opravuji tiskové chyby, opravil bych je také v textu resoluce zde vytištěné. Jest to totéž, totiž škrtnouti "u" u "§u". Dále za slovem "půdy" na čtvrté řádce má býti čárka.

Předseda: Pan zpravodaj doporučuje pro druhé čtení některé korektury tiskové, zejména aby v § 2. stálo tam, kde je uvedeno "§u" jen znaménko "§", tedy aby "u" v první a poslední řádce odpadlo, podobně v § 3. Dále za číslem 1 ve druhé řádce § 3. aby byla tečka.

Konečně v resoluci, aby ve druhé řádce stálo "§" bez "u".

Kdo souhlasí se zákonem, přijatým v prvním čtení, s těmito korekturami také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen také ve druhém čtení a zbývá nám ještě jenom rozhodnout o obou resolucích, které pan zpravodaj přečetl a jež nesou dostatečný počet podpisů takže jsou předmětem jednání.

Kdo souhlasí s oběma resolucemi, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, obě resoluce jsou schváleny.

Teď zbývá nám ještě vyříditi odložené druhé čtení a sice nejprve o zprávě výboru pro změnu jednacího radu a ústavního výboru na vydání zákona o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění.

Prosím, aby pan zpravodaj kolega dr. Krouský zaujal místo. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Krouský: Dovoluji si navrhnouti některé textové změny a opravu tiskových chyb, které se vysvětlují tím, že zákon byl v tiskárně sázen při noční práci, a proto také se vloudilo více chyb do osnovy zákona, než mně je milé.

1. Za řadová čísla buďtež připojeny všude tečky.

2. V § 4. odst. 4., 7 řádka za slovo "přerušují" místo tečky středník.

3. V § 5. odst. 2., 2. řádka, za odst. 1. připojí se čárka.

4. V § 5. odst. 5., 4. Řádka - čárka za slovem "leč" odpadá.

5. V § 6. odst. 1., 6. Řádka - za slovo "hlásí" připojí se čárka.

6. V § 9. odst. 1., lit. b, 2. Řádka - čárka za "(§ 3.)" odpadá.

7. V § 9. odst. 1., litera m, 2. Řádka - místo slova "a" - "nebo".

8. V § 13., 2. řádka, před slovo "pořádek" vloží se předložka "o".

9. V § 18. odst. 1., číslo 5., první řádka ve slově "stálého" místo malého "s" velké "S".

10. V § 18. odst. 1., číslo 5., v třetí řádce závorka odpadá.

11. V § 22. odst. 2., místo "zřídit" - "zříditi".

12. V § 22. odst. 3., druhá řádka, za slovo "předsedy" připojí se čárka.

13. V § 23. odst. 1., druhá řádka - čárka za slovem "předběžně" odpadá.

14. V § 23. odst. 2., v předposlední řádce, místo "předesdu" "předsedu".

15. V § 25. odst. 1., pátá řádka, místo "sněmovny - "sněmovní.

16. V § 25. odst. 5., druhá řádka - čárka za slovem "dále" odpadá.

17. V § 27. odst. 4., třetí řádka, místo "senátorů" - "poslanců"

18. V § 29. odst. 3., druhá řádka, "a nebo" spojí se "anebo".

19. V § 45. odst. 2., třetí řádka, místo "přihlíží" "jest povinen přihlížeti".

20. V § 48. odst. 3., třetí řádka, vloží se mezi "není" a "li" rozdělka (divis) - "není-li".

21. V § 49. odst. 4., v osmém řádku za slovo "jednání" tečku, místo čárky, a v devátém řádku v slově "jsou-li" místo malého "j" velké "J".

22. V § 49. odst. 6., v první řádce - čárka za "(§ 6.)" odpadá.

23. V § 49. odst. 8., čtvrtá řádka, místo slova "případě" slova "podle potřeby".

24. V § 49. odst. 8., předposlední řádka, místo slov "podle potřeby" slovo "případě".

25. V § 51. poslední řádka "rozpravy prostým hlasováním" odpadá.

26. V § 63. první odstavec c, druhá řádka, čárka za slovem "výbory" odpadá.

27. V § 63. 2. odst., 18. řádka, za slova "jsou-li na" vloží se slovo "takových".

28. V § 63. 2. odst., 19. řádka, místo "rozhoduje" - "rozhodují".

29. V § 63. 2. odst., 20. řádka, místo slov "většina hlasovacích lístků" slova "hlasovací lístky tvořící většinu"

30. V § 68. 2. odst., 3. řádka, místo slova tajnou" slovo "důvěrnou".

31. V § 68. odst. 2., 6. řádka, místo slova "tajné" slovo "důvěrné".

32. V § 69. předposlední řádka, čárka za slovem "vlády" odpadá.

33. V § 72. prvá řádka, místo slova "podat" slovo "podati".

34. V § 73. odst. 2., pátá řádka, místo slova "člen" slovo "poslanec".

35. V § 73. odst. 2., sedmá řádka, místo slova "členům" slovo "poslancům".

36. V § 76. odst. 1., čtvrtá řádka, místo slov "vyrozumí o tom předsedu" slova - "oznámí to předsedovi".

37. V § 76. odst. 3., druhá řádka, místo slova "poslaneckou" - "poslanecké".

38. V § 81. odst. 1., poslední řádka "§ 33" vloží se do závorek. Ve zprávě výborové v posledním odstavci v třetí řádce shora "a určuje řád pro jednání jeho" odpadají.