Za oba výbory jest zpravodajem pan kol. Buříval.
Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Buříval: Vážené
Národní shromáždění! Jest
mi podávati zprávu jménem státně-zřízeneckého
výboru a rozpočtového výboru o četných
návrzích a peticích, týkajících
se zařazení určitých míst do
vyšší třídy dříve
zvaných aktivních, nyní od 7. října
1919 zvaných místních přídavků.
Státně-zřízenecký výbor
i výbor rozpočtový nemohl přihlížeti
k těm jednotlivým návrhům v té
formě, jak se nám činily, nýbrž
musil míti před zraky svými, že tato
otázka je neobyčejně veliká, že
vyžaduje dalekosáhlého vyšetřování
předem, že vyžaduje šetření,
na kolik odpovídá návrh těm kterým
požadavkům, a zejména, že jest za potřebí,
aby stanoveny byly nové zásady, podle kterých
se zařazování do vyšších
místních přídavků pro příště
má díti, a zejména tato poslední okolnost
vedla k tomu, že pouze spokojil se s výzvou na vládu,
poněvadž podle dosavadní prakse rozhodoval
pro zařazení do aktivních přídavků,
po případě pro příbytečné
pouze počet obyvatelstva toho kterého místa,
což jistě nebylo spravedlivé a neodpovídalo
vlastním poměrům skutečným.
Státně-zřízenecký výbor
došel k tomu přesvědčení, že
do pojmu místních přídavků
nenáleží jenom pouze plat, činže,
otop a světlo, nýbrž, že do toho spadá
také průměrný výdaj toho kterého
státního zřízence, spojený
s tím, že bydlí v určitých, nevlídných
místech a že zejména je zapotřebí
přihlížeti k tomu, že tací zaměstnanci,
kteří bydlí dosti daleko od kulturních
středisek, mají povinnost aby své dítky
vzdělávali posíláním do takových
středisek kulturních, čímž jistě
výlohy jejich jsou neobyčejnou měrou pak
zvýšeny.
Omezuji se pouze na tuto resoluci, na vytčení těchto
zásad a vyslovuji současně žádost,
aby toto vyšetřování dálo se
také za spoluúčasti zástupců
státně zřízeneckých organisací,
tedy aby právě i tyto mohly ze svých vlastních
poznatků přednášeti různé
své žádostí, přání,
upozornění a tím konečně aby
se docílilo spravedlivé základny pro posuzování
tak neobyčejně důležité věci,
jako jest tato. (Místopředs. Konečný
ujímá. se předsednictví.) Státně-zřízenecký
výbor spolu s rozpočtovým výborem
doporučuje přijetí této resoluce.
Avšak, vážené shromáždění,
je zapotřebí říci, že státně-zřízenecký
výbor dne 16. března 1920 ukončil své
práce v tom směru a že po tomto dni došla
ještě celá řada návrhů,
petic, dopisů a různých jiných věcí,
majících stejný cíl, kde se totiž
hlavně žádá o zařazení
určitých míst do vyšších
tříd místního přídavku,
a já konstatuji, že všechny tyto, jako dříve
nám učiněné již návrhy
po celý rok 1919 spolu s těmi po 16. březnu
došlými, odkázaly se vládě k
bedlivému posouzení a vláda se vyzývá,
aby v ohleduplných případech, kde jest zapotřebí
hned zakročiti ke zvýšení místních
přídavků, aby tak bezodkladně také
učinila, poněvadž jest celá řada
nesrovnalostí, které nutno u nás odstraniti.
Já upozorňuji zejména na návrhy, které
byly po dány po 16. březnu 1920 tisk č. 2540,
tisk č. 2684 a prosím tedy, aby v duchu přijaté
resoluce a schválené státně-zřízeneckým
a výborem rozpočtovým také Národní
shromáždění tyto zásady přijalo.
Resoluce tato zní takto:
"Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby v době nejkratší
vypracovala osnovu zákona pro stanovení nových
zásad na zařazení míst do určitých
stupnic místních přídavků.
Otázka tato budiž řešena podle jednotných
zásad pro všecky obory státní správy,
jakož i státní podniky za spoluúčasti
zástupců organisací zaměstnanců.
Při té buďtež vodítkem skutečné
poměry bytové, tržní, průmyslové,
lázeňské a turistické, vzdálenost
míst od kulturních středisk. Místní
přídavky slouží k úhradě
nejen činže, otopu a světla, nýbrž
i ostatních, průměrných výdajů
rodinných, které se vzděláním
dítek jsou nevyhnutelné.
Otázce předměstské Velké Prahy
věnována budiž zvláštní
pozornost. Pro obce, které mají býti pojaty
do Velké Prahy, platí zařazení do
pražské třídy místního
přídavku od 1. září 1919, t.
j. od působnosti zákona ze dne 7. října
1919, č. 541 sb. z. a n.
Návrhům a peticím, o nichž se v této
zprávě činí zmínka, věnována
budiž všestranná péče.
V některých ohleduplných případech
budiž ke zvýšení místních
přídavků přikročeno hned cestou
nařizovací, tedy ještě dříve,
než k vydání zákona bude moci býti
přikročeno.
" Doporučuji jménem obou výborů,
aby tato resoluce ctěným Národním
shromážděním byla přijata. (Souhlas.)
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen, debata odpadá,
přistoupíme ihned k odhlasování
návrhu resolučního. Resoluce byla právě
panem zpravodajem přečtena. Kdo souhlasí
s touto resolucí, kterou navrhuje výbor státně
zřízenecký a rozpočtový, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, resoluce se schvaluje a tím
jest tento bod denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme k dalšímu a tím jest
- zpráva ústavního výboru podle §§ 14. a 17. jednacího řádu o návrhu zákona, kterým se upravují poměry úředníků a zřízenců u státních úřadů a ústavů bývalého státu uherského.
Zpravodajem jest občan dr. Hnídek.
Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj poslanec dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění! Jest v zájmu státu,
aby veškerá správa veřejná na
Slovensku a v území Podkarpatské Rusi byla
s největším urychlením postavena na
spolehlivé základy. Tento účel sledují
zákony, které byly v poslední době
usneseny Národním shromážděním,
totiž zákon o prozatímní úpravě
správy politické na Slovensku, dále zákon
o obecních a obvodních notářích
na Slovensku, jakož i zákon o prozatímní
úpravě správy měst s regulovaným
magistrátem na Slovensku. Všechny tyto zákony
stanoví také podmínky o přejímání
úředníků a zřízenců
(žup, uvedených měst a obcí) ustanovených
podle předpisů uherského práva do
služeb republiky.
Zbývá nyní ještě úprava
poměrů zaměstnanců bývalého
státu uherského, totiž státních
uherských úředníků a zřízenců
(královských uherských úředníků
a zřízenců), resp. úředníků
a zřízenců státních uherských
ústavů a podniků (zejména železnic).
Úprava tato spočívá na týchž
zásadách jako zákony svrchu uvedené.
Ústavní výbor navrhuje, aby Národní
shromáždění schválilo připojenou
osnovu zákona.
Místopředseda Konečný (zvoní):
K slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme
k hlasování a prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Míním o předkládané osnově
zákona dáti hlasovati najednou. Čítá
11 paragrafů. Kdo souhlasí s §§ 1. - 11.
ve znění podle zprávy ústavního
výboru, jakož i s nadpisem zákona a úvodní
formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §§ 1. -11. jakož i
nadpis zákona a úvodní formule se schvalují
v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj poslanec dr. Hnídek: Ne.
Místopředseda Konečný: Není
tomu tak, přistoupíme k hlasování
ve druhém čtení. Kdo souhlasí
se zákonem, právě v prvém čtení
přijatým, i ve čtení druhém,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon schvaluje se i ve
čtení druhém a tím jest tento
bod denního pořadu vyřízen.
Dalším jest
- zpráva ústavního výboru o vládním návrhu zákona, tisk č. 2790, kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského. Tisk č. 2835.
Zpravodajem jest rovněž občan dr. Hnídek.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění! Předloha tato jest
vlastně v podstatě nutným doplňkem
zákona, kterým se upravují poměry
úředníků a zřízenců
u státních úřadů a ústavů
bývalého státu uherského.
Úprava soudnictví nemohla býti vřazena
do všeobecného zákona o úpravě
poměrů úředníků na Slovensku
a proto bylo nutno vypracovati samostatný zákon.
Co se týče jednotlivých paragrafů,
poukazují k důvodové zprávě
vládního návrhu, tisk č. 2790.
Místopředseda Konečný: Také
k této navržené osnově zákona
není nikdo přihlášen, debata tudíž
odpadá. Navržená osnova zákona tohoto
čítá 7 paragrafů a dám proto
o ní hlasovati najednou, jakož i o nadpisu
a úvodní formuli její. Není proti
tomu námitek? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jak
jest uvedena ve zprávě ústavního výboru,
to jest s paragrafy 1. až inkl. 7., jakož i s nadpisem
a úvodní formulí zákona, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§ 1. - 7., jakož
i nadpis a úvodní formule zákona schvalují
se v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj dr. Hnídek: Ne.
Místopředseda Konečný: Není
tomu tak, přistoupíme k hlasování
ve druhém čtení. Kdo souhlasí
se zákonem i s jeho formulí úvodní
i s nadpisem, jak jsme jej právě ve čtení
prvém přijali, i ve čtení druhém,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon, i jeho nadpis a úvodní
formule se schvalují ve druhém čtení.
Dalším odstavcem denního pořádku
jest 21. zpráva ústavního výboru o
návrhu členů S. N. Pika, Ulricha,
Marka a soudr., tisk č. 2118, na zrušení
čestného měšťanství a občanství,
jakož i práv měšťanských.
(Tisk č. 2836.)
Zpravodajem je občan dr. Bartošek.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavné Národní
shromáždění! Instituce měšťanství
a zvláštního měšťanského
práva, s nímž dokonce spojeny jsou různé
zvláštní a výsadní požitky,
jest institucí, která nehodí se již
dobře do dnešní doby, kdy jsme svůj
společenský řád založili na naprosté
rovnosti občanské. A proto jest potřebí,
aby také tento přežitek, poněvadž
v obecních zřízeních a městských
statutech dosud je zachován, byl zrušen, a to má
také ty důsledky, že je potřebí
upraviti zákonem nárok na užitky ze jmění
dosud měšťanům vyhrazeného, zejména
požitky takových nadací. Tuto změnu
provádí navrhovaný zákon, který
ruší ustanovení obecních zřízení
o měšťanech a měšťanském
právu; užitky z obecního jmění,
které dosud byly vyhrazeny měšťanům,
mají nyní plynouti do obecní pokladny. Pokud
požitky nadací byly vázány na podmínku
měšťanství, nastupuje na místo
této podmínky podmínka příslušnosti
k obci. Správa takového ústavu, fondu a nadací,
jakož i právo propůjčovati z nich požitky,
přecházejí na orgány obecní.
Aby však nový stav, tímto nyní pro jednávaným
zákonem zavedený, nepůsobil příliš
tvrdě, zůstávají osobám, které
dosud požitky již takové měly, ale které
jsou nemajetné, tyto požitky v neztenčené
míře ovšem pouze na dožití dočasného
poživatele.
Pokud práva dosud měšťanská jsou
pro měšťany nebo měšťanství
zapsána v pozemkových knihách, je třeba,
by zákon tento stejně, jako učinil to zákon
o obecním statku, vyslovil zásadu, že tato
práva mohou býti z pozemkových knih na návrh
obce anebo dohlédacího úřadu vymazána.
Já doporučuji tudíž jménem ústavního
výboru, abyste schválili tuto osnovu zákona.
Podotkl bych ještě, že do důvodové
zprávy vloudila se tisková chyba. Tam totiž
ve 3. odstavci v závorce má státi "nikoliv
z obecního jmění" na místo chybného
textu "nikoliv z vlastního jmění".
Tedy, jak jsem již uvedl, doporučuji vám, abyste
osnovu zákona schválili. (Výborně!)
Místopředseda posl. Konečný:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
odpadá, přistoupíme k hlasování
a prosím o zaujetí míst. (Děje
se.)
Projednávaná osnova zákona čítá
pouze 7 paragrafů, míním tudíž
o ní dáti hlasovati v celku. Není proti tomu
námitek? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s §§ 1. - 7., jakož i s nadpisem
zákona a úvodní formuli, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To je většina, §§ 1. - 7., jakož i
nadpis a úvodní formule zákona se schvalují
v prvém čtení.
Prosím pana zpravodaje, aby nám ještě
naznačil tu korekturu před druhým čtením.
Zpravodaj dr. Bartošek: O tom nehlasujeme. To je pouze
korektura v důvodové zprávě, ale poněvadž
to ruší smysl, uvedl jsem to. Jinak nemám žádného
návrhu na změnu
Místopředseda Konečný: Přistoupíme
k hlasování ve druhém čtení.
Kdo souhlasí se zákonem, právě v prvém
čtení přijatým, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon se přijímá
i s nadpisem a úvodní formulí ve druhém
čtení a tím jest tento odstavec denního
pořádku vyřízen.
Další jest
- zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk č. 2733) o dočasném zastavení působnosti porot.
Zpravodajem jest posl. dr. Bouček.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Bouček: Osnova připíná
se celkem k dřívějšímu právu
rakouskému, nepřirostla nám k srdci, ale
podrobili jsme se nutnosti.
Doporučuji vám tento návrh výboru
ku schválení.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dát o celé osnově zákona
hlasovati v celku. Má pouze 8 paragrafů, žádný
pozměňovací návrh nebyl učiněn.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Kdo tedy
souhlasí s §§ 1. až 8. zákona, nadpisem
jeho, jakož i úvodní formulí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §§ 1. až 8., titul,
jakož i úvodní formule jsou schváleny.
Pro druhé čtení doporučuje pan zpravodaj
tyto korektury: V § 2. na str. 2. první řádka
vynechat slova: "udati důvody jeho", ježto
jsou naprosto zbytečná a jsou opakována.
Dále v § 5. v 6. řádce zdola má
státi místo "nad 5 let" "delší
pět let".
Kdo s těmito korekturami přijímá zákon,
který byl přijat ve čtení prvém,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení a tím
tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.
Přistupujeme dále ku
- zprávě výboru právního a výboru technického o vládním návrhu zákona o zřízení československého úřadu plavebního. (Tisk č. 2842.)
Zpravodajem jest p. kol. dr. Rolíček. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Rolíček: Slavné
Národní shromáždění! Vládní
osnova o zřízení plavebního úřadu
jest doplňkem zákona právě v dnešní
schůzi N. S. odhlasovaného, o námořní
vlajce a o lodním rejstříku. Funkcemi, souvisejícími
s tímto zákonem, pověřen má
býti dle přijaté osnovy zákona plavební
úřad, o jehož organisaci má býti
vydán zvláštní zákon. Tento zákon
má býti vydán navrženou osnovou.