Zpravodaj posl. Ulrich: Slavné Národní
shromáždění! V první řadě
považuji jako člen rozpočtového výboru
za nutné, abych reagoval na některé výtky,
které zde byly učiněny se strany pana předřečníka.
Domněnka, jako by tato předloha vládní
byla bývala projednána způsobem, který
by nebylo možno nazvati dosti dobře jednáním
parlamentárním, naprosto padá. Já
bohužel musím zde konstatovati něco jiného,
že totiž tato předloha jest nutností státní,
že tato předloha jest v první řadě
také důsledkem mírové smlouvy a že
jsme povinni tuto mírovou smlouvu resp. ustanovení
v § 205. také provésti, a to se vším
urychlením.
Já bych rád viděl, aby zejména taková
otázka, která jest eminentně záležitostí
státní, záležitostí vysokého
významu, která jest mimo to předurčena
mírovou smlouvou, byla celým N. S. posuzována
věcně, posuzována loyálně.
A tu, velectěné Národní shromáždění,
s politováním musím konstatovati, že
v rozpočtovém výboru od skupiny, kterou zastupuje
p. kol. prof. dr. Koloušek, tohoto loyálního
jednání nebylo. My jsme o této předloze
dlouho jednali. Pánům se strany národní
demokracie bylo vysvětleno, že předloha tato
v žádném způsobu neprejudikuje otázce
úhrady válečných půjček,
a pánové jsou si také vědomi toho
(Hlas: To nikdo netvrdí!). Zde to bylo tvrzeno.
Jsou si vědomi toho, že otázka úhrady
válečných půjček musí
býti předmětem zvláštního
samostatného zákona, že materie této
předlohy naprosto nijakým způsobem otázky
úhrady se nedotýká. Ale, velectění
pánové, přes to setkali jsme se v rozpočtovém
výboru s neobyčejným odporem, a to i přes
to, že bylo pánům, kteří protestovali
proti materii tohoto zákona, několikráte
vysvětleno a také zdůvodněno, že
ze státních důvodů a také v
důsledku mírové smlouvy je zapotřebí,
abychom tuto osnovu zákona projednali a Národnímu
shromáždění ke schválení
také předložili. Já také upozorňuji
a prosím Národní shromáždění,
(Hluk. Výkřiky: Hlasovat!) já to musím
říci, aby to vzali na vědomí, že
tato předloha zcela legálním způsobem
při dostatečné presenci byla projednána,
a že byla projednána, ovšem přes odpor
pánů, kteří se z rozpočtového
výboru vzdálili. (Hluk. Místopředseda
Udržal zvoní.)
Velectěné Národní shromáždění!
Je-li zde námitka, že tato předloha zákona
byla projednána takřka mezi dveřmi, to dojista
není vinou rozpočtového výboru, nýbrž
to je vinou průtahů, které s celou touto
osnovou byly spojeny, které byly mimo rozpočtový
výbor a na něž také rozpočtový
výbor neměl naprosto žádného
vlivu. Je zde otázka - já také již jsem
na ni poukázal - u § 5., jímž se zavádějí
nucená družstva. Tu bych si dovolil upozorniti na
jednu věc. Jestliže se namítá, že
my zákonem tímto jaksi via facti zavádíme
nucená družstva a že tato nucená družstva
z vlastního interesu budou přihlížeti
k tomu, aby se sepsaly nejenom půjčky v té
době se nalézající v rukou držitelů,
na něž se vztahuje ustanovení tohoto zákona,
nýbrž i půjčky, které v rukou
držitelů se nenacházejí, já bych
tu možnost připustil, ale pak, velectění
pánové, musíte uvážiti, že
tato družstva dnes již neexistují a že také
své nároky. (Posl. Lukavský: To jsou soukromá
družstva!) To mně, pánové, zůstává
úplně vedlejší věcí, v
jaké formě existují, (Odpor.) zdali
existují ve formě volné jako družstva
dobrovolná či jako družstva zákonná.
(Posl. dr. Lukavský: To je velký rozdíl!)
Jestliže vláda, jestliže ministerstvo financí
s touto předlohou přišlo, pak si dojista dosah
tohoto ustanovení plně uvědomuje. Já
jenom upozorňuji na to, že družstva tato existují,
že také otázku úhrady válečných
půjček bedlivě sledují a že tato
otázka nijakým způsobem s předloženou
osnovou nesouvisí. Ministerstvo financí a rozpočtový
výbor při jednání o této otázce
sledovaly jiný cíl, cíl, který je
nasnadě a který bych prosil, aby byl také
loyálně uznán (Hluk. Předsedající
zvoní.), a sice ten, že finanční
správa, která je dnes přímo zavalena
prací, nemůže lehko celý tento aparát
ovládnout, celou tuto materii zdolat. A tu právě
družstva budou sloužit státnímu aparátu
a finanční správa má pak daleko lehčí
kontrolu, daleko lepší postavení a daleko lehčí
práci, když bude kontrolovat práci již
sepsanou a provedenou, nežli kdyby celou tu únavnou
práci prováděla sama. (Odpor. Výkřiky:
Hlasovat! Předsedající zvoní.) Prosím
Národní shromáždění, aby
osnovu tohoto zákona přijalo a aby nepřecházelo
přes ni k dennímu pořádku.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
k hlasování. Poněvadž není
žádných pozměňovacích
návrhů, dám hlasovat o celé osnově
zákona, který má 8 paragrafů, i s
jeho nadpisem a úvodní formulí, není-li
námitek, najednou. (Nebyly.)
Námitek není. Jest nějaký návrh
od pana kolegy Kolouška? (Poslanec dr. Koloušek:
Aby se přešlo k dennímu pořádku!).
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním zákona podle zprávy výborové,
aby povstali. (Děje se.) To jest většina.
Návrh jest přijat v prvém čtení.
Textových změn není?
Zpravodaj posl. Ulrich: Nikoli.
Místopředseda Udržal: Prosím
pány, kteří souhlasí se zněním
zákona ve druhém čtení, aby
povstali. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest schválen
ve druhém čtení.
Tím jest odstavec 10. denního pořádku
vyřízen a přistoupíme k odst. 12.,
jímž jest
- Zpráva ústavního výboru o návrhu, aby vydán byl zákon o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu, usneseném ústavním výborem podle §§ 14. a 17. jednacího řádu (tisk 2823).
Za referenta pana dra Brabce bude referovati člen
Národního shromáždění
kolega dr. Dolanský. Prosím, aby se ujal
slova.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Vážené
Národní shromáždění! Za
nepřítomného zpravodaje pana dra Brabce mám
podati zprávu ústavního výboru o návrhu,
aby vydán byl zákon o organisaci kanceláří
sněmovny poslanecké a senátu. Návrh
je usnesením ústavního výboru dle
§ 14. a 17. jednacího řádu. Ve vlastní
osnově zákona o složení a pravomoci
senátu bylo navrženo, aby senátu potřebné
úředníky a zřízence opatřilo
předsednictvo senátu v dohodě s ministerstvem
vnitra, a to z úředníků, podřízených
ministerstvu vnitra. Ústavní výbor vyloučil
toto ustanovení ze zákona o složení
a pravomoci senátu, poněvadž ustanovení
to nesouvisí přímo se zákonem o složení
a pravomoci senátu, a usnesl se na tom, že bude předložen
Národnímu shromáždění
zvláštní zákon samostatný, v
němž by otázka kanceláří
senátu a zároveň i otázka kanceláří
sněmovny poslanecké došla svého rozřešení.
To se děje předloženým návrhem
zákona č. tisku 2823.
V zákoně samém dochází ohlasu
dvě zásady. Především naprostá
autonomie kanceláří obou sněmoven
a za druhé snaha, aby oběma kancelářím
se dostalo personálu, který by mohl býti
vybrán z většího státu, a to
ze státu ministerstva vnitra. Zákon sám jest
jasný a já bych neměl ničeho k poznamenání,
než k § 1., že slovem "opatřiti"
ve rčení "opatří předsednictvo
příslušného sboru zákonodárného
úředníky a zřízence v dohodě
s ministerstvem vnitra" se podle usnesení a výkladu
ústavního výboru rozumí jmenování
úředníků tak, že tito budou předsednictvem
jmenováni a obdrží své dekrety.
V § 6., kde se ustanovuje, co se má státi s
dosavadními úředníky a zřízenci
kanceláře Národního shromáždění,
praví se, že přikáží se
při zachování všech dosavadně
nabytých práv a nároků kanceláři
sněmovny poslanecké nebo senátu v dohodě
obou předsednictev s ministerstvem vnitra a že přejmou
se jako úředníci extra statum.
Tu prohlašuji jménem výboru, že toto ustanovení
vztahuje se také na šest úředníků
resp. úřednic, kteří nejsou definitivními,
ale kteří jsou již po celou dobu sněmování
Národního shromáždění
ve službách předsednictva zaměstnáni.
Za jednání o zákonu tomto žádalo
úřednictvo, aby jako nový odstavec vsunuto
bylo do § 6. ustanovení, že služební
doba při prvém Národním shromáždění
ztrávená započítává
se se zřetelem na zvlášť namáhavé
výkony se značným prodlužováním
pracovní doby i do výslužby vyšší
měrou, stanovenou předsednictvem Národního
shromáždění československého.
Ústavní výbor uvažoval o této
žádosti a uznal plnou měrou, že skutečně
úřednictvo sněmovní kanceláře
konalo těžkou službu s napětím
všech sil, a nešetřil ústavní výbor
uznáním zásluh, které má úřednictvo
za dobu našeho sněmování, uznav, že
požadavek, který klade, jest oprávněný.
Ale ústavní výbor i při této
úvaze se zřetelem na jiné úřednictvo
státní, které rovněž po dobu
sněmování bylo zaměstnáno měrou
neobvyklou nebo nadprůměrnou, dospěl k přesvědčení,
že ačkoliv je to požadavek oprávněný,
jest přece jen věcí předsednictva
sněmovny, aby ku této zvláštní
namáhavé činnosti přihlédlo
a ji ocenilo. A poněvadž prohlášení
vlády vyznělo v ten rozum, že nelze pojmouti
nějaké další ustanovení do zákona,
musil od vsunutí této žádosti do §
6. upustiti.
Předeslav tyto tři okolnosti, které bylo
potřebí jaksi pro výklad zákona zde
zjistiti, prosím, aby slavné Národní
shromáždění zákon přijalo
v tom znění, jak v čísle tisku 2823
jest obsažen. (Výborně.)
Místopředseda Udržal: Poněvadž
nikdo ke slovu není přihlášen, debata
odpadá. Během debaty byl podán návrh,
jenž jest dostatečně podporován a o
kterém se vlastně pan zpravodaj již vyslovil.
Není ho tudíž třeba čísti.
Zpravodaj dr. Dolanský: Já ještě
teď, když mne úřednictvo žádalo
o změnu, požádal jsem vládu, aby ještě
jednou se vyjádřila, zda snad své stanovisko
od svého posledního prohlášení
nezměnila. Vláda však ústy pana předsedy
vlády prohlásila, že trvá na svém
původním prohlášení a že
nemůže dopustiti, aby se na § 6. něco
měnilo.
Místopředseda Udržal (čte):
Návrh členů Národního shromáždění
Bradáče a soudr. na doplnění
§ 6. zákona o organisaci kanceláří
sněmovny poslanecké a senátu. Jako nový
odstavec budiž vsunuto do § 6: "Služební
doba při prvém Národním shromáždění
ztrávená započítává
se s ohledem na zvláště namáhavý
výkon se soustavným značným prodlužováním
pracovní doby i v hodinách nočních
do výslužby tak, že se na každý měsíc
vykonané služby připočítávají
další dva měsíce.
" Zpravodaj dr. Dolanský: Se zřetelem
na prohlášení vlády musím trvati
na tom, aby návrh ten přijat nebyl.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
k hlasování. Dám hlasovati o návrhu
ústavního výboru najednou, a sice zákon
celý má osm paragrafů a třeba dáti
hlasovati odděleně.
Není žádných pozměňovacích
návrhů k §§ 1., 2., 3., 4. a 5. Prosím
pány, kteří souhlasí se zněním
těchto paragrafů dle zprávy výborové,
aby povstali. (Děje se.) To jest většina.
V prvním čtení byly přijaty §§
1., 2., 3., 4. a 5.
K § 6. navrhuje p. zpravodaj znění zprávy
výborové. Prosím pány, kteří
souhlasí s § 6. ve znění zprávy
výborové, aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. § 6. jest přijat.
Nyní budeme hlasovati o dodatku, navrženém
kol. Bradáčem a spol. Jako nový odstavec
budiž vsunuto do § 6. znění, které
jsem byl dříve přečetl. Prosím
pány, kteří souhlasí s tímto
dodatkem, aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Tento dodatek k § 6. Jest přijat.
Nyní zbývá nám hlasovati o §
7. a 8., o titulu a úvodní formuli. Prosím
pány, kteří souhlasí s § 7. a
8. ve znění zprávy výborové
s titulem a úvodní formuli, aby povstali. (Děje
se.)
To jest většina. Tím jest zákon v prvním
čtení přijat.
Textových změn není. Prosím pány,
kteří souhlasí se zákonem i ve druhém
čtení, aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest tento zákon
přijat i ve druhém čtení a
máme tím vyřízen odst. 13. našeho
denního pořadu.
Přistoupíme ke 14., jímž jest
17. Zpráva výboru ústavního
a státně zřízeneckého o návrhu
členů N. S. dra Koloudy, dra Rambouska,
Ulricha, Hübnera, Špačka,
dra Matouška, Kopečka a soudr. na
úpravu drahotních přídavků
a výpomoci, starobních požitků a započítání
válečných let úředníků
obecních v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku a úředníků okresních
v Čechách, a okresních cestmistrů
na Moravě a ve Slezsku.
Zpravodajem jest kol. dr. Matoušek. Druhý zpravodaj
za ústavní výbor kol. Hnídek
vzdal se slova. Prosím p. dra Matouška, aby
se ujal slova.
Zpravodaj dr. Matoušek: Vážené
Národní shromáždění! Když
upraveny byly platy samosprávných úředníků
zákonem z 23. VII. 1919 čís. 443 sb. z. a
n., tu mnohé obecní a okresní správy
drahotní přídavky svému úřednictvu
buď vůbec odňaly, nebo značně
snížily, o 25%, 50%, 850/0, ba někde až
i o 100%. Poněvadž tyto drahotní přídavky
byly dosti značné, ve většině
dosahovaly 100% základních požitků,
mělo zrušení drahotních přídavků
resp. jich značné snížení za
následek, že výhody úpravou platů
získané byly buď úplně nebo z
valné části zmařeny. To jest jeden
důvod, proč bylo třeba sáhnouti k
jednotné úpravě drahotních přídavků.
Vedle toho však dnešní plán, uvésti
státní správu se samosprávou na jednu
kolej, žádá rovněž důtklivě
o jednotnou úpravu hmotných poměrů
samosprávného úřednictva s úřednictvem
státním. Proto řešeny tímto návrhem
nejen drahotní přídavky, nýbrž
i pense a započítání válečných
let samosprávných úředníků
obdobně s úpravou, která přijata byla
pro státní úředníky a zřízence
zákony ze dne 7. října 1919 čís.
541 sb. z. a n., ze dne 23. července 1919 čís.
457 sb. z. a n. a ze dne 17. prosince 1919. Ostatně nejenom
proponovaná unifikace státní správy
a samosprávy, nýbrž prostá spravedlnost
žádala, aby úprava hmotných poměrů
samosprávného úřednictva provedena
byla obdobně s úpravou úřednictva
státního.
Na základě těchto důvodů uvažoval
státně-zřízenecký a ústavní
výbor o návrhu iniciativním, podaném
Národnímu shromáždění,
a usnesl se na zákoně, v němž úředníkům
samosprávným obecním i okresním, okresním
cestmistrům na Moravě a ve Slezsku, jakož i
staropensistům dávají se tytéž
drahotní přídavky jako státním
úředníkům a to nejen aktivním,
nýbrž i těm, kteří odešli
nebo odejdou na trvalý odpočinek. Dostanou nejen
drahotní přídavek, nýbrž i nákupní
přídavek, ačkoliv v zákoně
jen drahotní přídavek vytčen. Jak
ústavní, tak státně-zřízenecký
výbor pod výrazem "drahotní přídavek"
rozuměl přídavek drahotní i nákupní.
Proto již v prvním čtení se o tom zmiňuji
a navrhuji, aby za slovo "drahotní" bylo při
dáno ještě slovo "nákupní",
poněvadž to vyjadřuje skutečnou vůli
obou výborů, jak státně-zřízeneckého,
tak ústavního, takže to má zníti:
"mají zákonný nárok na drahotní
a nákupní přídavky".
Z těchto důvodů navrhuji, aby slavné
Národní shromáždění zákonu
tomuto, na němž se usnesly souhlasně jak ústavní
tak státně-zřízenecký výbor,
dalo ústavní schválení.
Místopředseda Udržal: K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Pan
zpravodaj nepřeje si doslovu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Ne.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
k hlasování. Dám hlasovati o navržené
osnově zákona, která má 3 paragrafy,
o nadpisu a úvodní formuli v celku. Není
žádných námitek? (Námitky
nebyly.)
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním zákona dle zprávy výborové,
s navrženými změnami, které právě
přednesl pan zpravodaj, aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Zákon je v prvém
čtení přijat.
Textové změny?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Ne.
Ke druhému čtení místo akusativu v
prvním paragrafu na místo "nedosahuje obdobný
celkový příjem" má státi
genitiv "obdobného celkového příjmu
"
Místopředseda Udržal: Prosím
pány, kteří souhlasí se zněním
zákona s navrženými změnami, panem zpravodajem
přednesenými, také ve čtení
druhém, by povstali. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest také v druhém
čtení přijat a tím vyřízen
odstavec 14. denního pořadu.
Přistoupíme k 15., kterým jest
- zpráva státně-zřízeneckého výboru o návrzích členů Národního shromáždění Hrizbyla, Ant. Němce, dra Frankeho, Buřívala, Duška, Konečného, Biňovce, Šamalíka, Ševčíka, Votruby, Hatláka, dra Engliše, Kopečka, Filipínského dra Rambouska, Srnce, Jaromíra Špačka, Nohela, Jaroše, Bradáče, dra Matouška, Rebše, dra Lukavského, dra Zahradníka, Charváta, Vahaly tisk č. 178, 1607, 1646, 1709, 1875, 1999, 2012, 2014, 2126, 2159, 2189, 2190, 2244, 2249, 2307, 2347, 2352, 2353, 2435, 2451, 2467, 2492, 2495, 2500, 2506, na zařazení určitých v návrzích vyjmenovaných měst do vyšší třídy aktivního resp. místního přídavku, dále o peticích č. 990, 1082, 1621, 1746, 1750, 1765, 1767, 1808, 1819. 1903, 1949, 1950, 2005, 2012, 2018, 2054, 2092, 2118, 2154, 2224, 2225, 2226, 2227, 2228, 2234 a 2242, 2277, 2280, 2322, 2324, 2325, 2333, 2370, 2373, 2379, 2395, 2437, 2449, 2496, 2504, 2677, 2681, kromě četných dopisů a telegramů a zpráva výboru rozpočtového v téže věci na zařadění určitých, v návrzích vyjmenovaných měst do vyšší třídy aktivního resp. místního přídavku.