Zákon ten má na mysli upraviti celou vnitřní
správu jednotně za určité součinnosti
obyvatelstva a právě z toho hlediska vychází
přeložený zákon, dle něhož
má býti veřejná zdravotní správa
upravena jednotně, celostátně
Účelu, jenž zamýšlen jest §
31 zřízení župního, vyhovuje
osnova ve svém § 14., kdež župě ponechává
ve smyslu zákona o župních zřízeních
péči o věcnou stránku zařízení
zdravotně policejních a tím spolupůsobení
ve věci samé.
Jak vychází z § 2. osnovy, mají státní
lékaři pro obor zdravotní policie býti
exponovanými orgány okresních úřadů
správních
V § 2. vyřešena též otázka
měst se samostatným statutem a s právem municipiálním.
Otázka úpravy zdravotně policejní
správy hlavního města Prahy ponechána
ve smyslu zákona o zřízení župním
zákonu zvláštnímu.
I po stránce finanční hledí osnova
přizpůsobiti se poměrům a ponechává
realisaci zákona době, kdy celková finanční
úprava, podmíněná zákonem o
župním zřízení, bude provedena.
Ze všeho lze poznati, že pro celostátní
úpravu zdravotní správy jest osnova tato
důležitosti mimořádné, neboť
teprve na jejím podkladě bude možno vlastní
odbornou zdravotní službu vybudovati.
K této zprávě ještě si dovolím
připomenouti, že jaksi největších
výhod mají snad požívati lékaři,
poněvadž stát má jich podle tendence
zákona přijmouti celkem 2011, z čehož
by bylo 1100 z Čech, 358 z Moravy, 78 ze Slezska, 400 ze
Slovenska a 75 z Podkarpatské Rusi. Náklad celkový
jest dosti značný, má činiti na 60
milionů korun. Z toho se počítá, že
by náklad u lékařů obvodních,
kteří by byli přijati do služeb státu
jako úřední lékaři, činil
asi 30 milionů korun, u ostatního personálu,
zejména pečovatelek, personálu desinfekčního
a jiného, zejména porodních babiček,
které mají také přijaty býti
do služeb státu, také asi 30 milionů.
Spornou byla otázka nyní navrhovaného §
6., který původně v osnově zákona,
který vypracovalo ministerstvo zdravotnictví, nebyl,
sociálně politický výbor však
vycházel z hlediska, aby sociálně politické
instituce, jako jsou nemocenské pokladny a úrazové
pojišťovny, byly vzaty tímto zákonem v
ochranu, a proto učinil návrh nový na §
6., který zní:
Státní lékař je na žádost
ústavů sociálně pojišťovacích
povinen, aby bylo zabezpečeno léčení
jejich členů, v případě
potřeby, vykonává-li soukromou praksi, je
i sám léčiti.
Za toto léčení má právo na
honorář vůči těmto ústavům,
o jehož výši v případě sporu
rozhodne jeho nadřízený úřad.
Tedy toto ustanovení zákona má za účel,
chrániti takové důležité ústavy,
jako nemocenské pokladny a jiné ústavy pojišťovací,
aby se nikdy nestalo, že by byly někdy bez lékaře.
Vycházel sociálně politický výbor
z názoru, že, když stát převezme
lékaře všechny do svých služeb,
že má státní správa, jakožto
representant státu, právo činiti nárok,
aby takové instituce byly chráněny.
Z tohoto důvodu, pánové, myslím, že
jaksi osnova dnes z výboru předkládaná
je kompromisním dílem již také mezi
orgány zdravotními a příslušnými
institucemi, navrhujeme její schválení. (Výborně!)
Místopředseda posl. Udržal: Páni
zpravodajové za výbor ústavní a rozpočtový
vzdali se slova. Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá. Pan zpravodaj si nepřeje závěrečného
slova?
Zpravodaj posl. Johanis: Ne.
Místopředseda posl. Udržal: Přikročíme
k hlasování. Mám zde pozměňovací
návrh členů N. S. dra Hajna, dra Lukavského
a soudr. k zákonu, jímž stát přejímá
výkony zdravotně policejní: "Šestý
paragraf vládního návrhu zákona, jímž
stát přejímá výkony zdravotně
policejní, budiž škrtnut.
Důvody: Povinnosti státního lékaře
v prvých paragrafech tohoto zákona jsou tak mnohočetné
a tak veliké, že jakékoliv další
jich rozmnožování by vážně
ohrozilo poslání nové instituce"
To jsem považoval za svou povinnost přečísti,
poněvadž pan navrhovatel se vzdal slova.
Budeme tedy hlasovati o paragrafech 1. - 5., které jsou
beze změny, najednou; o § 6., jak byl pozměněn
panem zpravodajem Johanisem. Tím bude zároveň
vyřízen návrh kolegy dra Hajna, který
navrhuje, aby § 6. byl škrtnut. Pak budeme hlasovati
o §§ 7. až 17., o titulu a formuli úvodní.
(Námitky nebyly.) Není žádných
námitek, přikročíme k hlasování.
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním zák. a to dle zprávy výborové
s §§ 1., 2., 3., 4. a 5., aby povstali. (Děje
se.)
To je většina §§ 1. -5. jsou přijaty.
šestém paragrafu dávám hlasovati podle
návrhu pana zpravodaje, čímž zároveň
bude vyřízen návrh kolegy dra Hajna.
Posl. dr. Lukavský: Žádám, aby
bylo hlasováno nejdříve o pozměňovacím
návrhu.
Místopředseda posl. Udržal: Není
žádný, je navrženo škrtnutí.
Prosím pány, kteří souhlasí
s § 6., jak byl navržen panem zpravodajem, aby povstali
se svých míst. (Děje se.)
To je většina.
Posl. dr. Lukavský: To není většina,
to je menšina. Prosím, aby byl konstatován
poměr hlasů.
Místopředseda posl. Udržal: Prosím
pány zapisovatele Bradáče, Stojana
a Marka, aby spočítali poměr hlasů.
(Děje se.) (Po přestávce.)
Místopředseda posl. Udržal: Poměr
hlasů jest následující:68 členů
Národního shromáždění
hlasovalo pro znění navržené panem zpravodajem
a 69 proti, jest tudíž paragraf tento zamítnut.
Budeme dále hlasovati o § 7. až 17., o titulu
a úvodní formuli zákona.
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním § 7. až 17. dle zprávy
výborové, zároveň s titulem a úvodní
formulí zákona, aby povstali. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest v prvním
čtení přijat.
Není žádných textových změn?
Zpravodaj posl. Johanis: Ne.
Místopředseda Udržal: Není žádných
textových změn. § 7. až 17. budou číslovány
o jedno číslo níže.
Prosím pány, kteří souhlasí
se zákonem také ve druhém čtení,
aby povstali. (Děje se.)
Tím jest zákon tento také ve druhém
čtení přijat.
Zpravodaj posl. Johanis: Ctěná sněmovno!
Sociálně-politický výbor ještě
se usnesl, doporučiti ke schválení tři
resoluce, které jsou zvláště
v důvodové zprávě, a sice:
I. Vláda se vyzývá, aby předložila
co nejdříve návrh zákona, jímž
se upravuje lékařská praxe vůbec a
služba lékařská u veřejných
sociálních institucí zvlášť,
a aby pečovala o dostatečný dorost lékařský.
II. Vláda se vyzývá, aby předložila
v nejbližší době návrh zákona,
jimž se upravuje výchova a právní poměry
pomocnic při porodu a jiného pomocného zdravotního
personálu.
III. Vládě se ukládá, aby při
vydání nařízení o agendě
zdravotně-policejní a o organisaci služby zdravotní
přihlížela ku přání autonomních
korporací a veřejných ústavů
pojišťovacích.
Navrhuji jménem výboru, aby tyto resoluce byly schváleny.
Místopředseda Udržal: Dám hlasovati
o resolucích č. I., II. a III., jak byly navrženy
panem referentem.
Prosím pány, kteří souhlasí
s tímto zněním, aby povstali. (Děje
se.)
To jest většina, resoluce č. I., II. a III.
jsou přijaty a tím jest vyřízena
celá předloha a přikročíme
k odstavci následujícímu, jímž
jest:
- zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2747), kterým se berou z oběhu titry válečných půjček bývalých států Rakouského a Uherského a nařizuje jejich dodatečný soupis. (Tisk. 2821.)
Zpravodajem jest p. kol. Ulrich. Prosím, aby se
ujal slova.
Zpravodaj posl. Ulrich: Slavné Národní
shromáždění! Vládní osnova,
o níž mám čest jménem rozpočtového
výboru podávati zprávu, jest důsledkem
a provedením článku 205. mírové
smlouvy Saint-Germainské. Smlouvou touto stanoví
se, že titry válečných půjček,
vydané státem rakouským, pokud nalézají
se v držení jednotlivců v územích,
vzniklých ze státu rakousko-uherského, mají
býti sepsány, okolkovány zvláštním
odlišným kolkem, jich čísla mají
býti sepsána a předložena reparační
komisi se všemi listinami, které se otázky
této dotýkají. Soupis válečných
půjček byl již jednou proveden, avšak
při soupisu tomto nemohly býti vzaty v úvahu
ony titry, které se nalézají sice v rukou
příslušníků tohoto státu,
kteří však té doby dlí za hranicemi.
Poněvadž však na základě ustanovení
čl. 205. mírové smlouvy jest nutno pojmouti
v tento soupis i ony titry, které se nalézají
v rukou příslušníků našeho
státu, ale té doby za hranicemi bydlících,
bylo nutno, aby následkem toho byl proveden nový,
samostatný soupis.
Bylo by mylno, kdyby se z toho odvozovalo, že soupis tento
prejudikuje nějakým způsobem otázce
úhrady válečných půjček.
Tato otázka jest otázkou zcela samostatnou a předložená
osnova jí také žádným způsobem
neřeší.
Byly proneseny námitky proti § 5. tohoto zákona,
jímž se zřizují zvláštní
družstva pro soupis těchto půjček. Družstva
tato zřizují se jedině z těch důvodů,
aby jimi byl usnadněn technický výkon finanční
správy, který při soupisu těchto titrů
válečných půjček vznikne. Nejsou
tedy pochybnosti, které byly v tomto směru pronášeny,
nijak opodstatněny a není proto zapotřebí
po této stránce míti nějaké
obavy.
Jménem rozpočtového výboru doporučuji
slavnému Národnímu shromáždění
předlohu tuto ve znění, jak byla usnesena,
ke schválení.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
k debatě. Jako řečník přihlášen
jest prof. Koloušek. Prosím, aby se ujal slova.
Lhůta pro řečníky jest 10minutová,
doufám, že se souhlasem Národního shromáždění.
(Souhlas.)
Posl. prof. Koloušek: Slavné Národní
shromáždění! Osnova tohoto zákona
byla předložena právě před rozejitím
Národního shromáždění
a myslím, že se dostala na denní pořádek
naprosto zbytečně. Smlouva st. germainská
zavazuje nás sice k soupisu válečných
půjček, avšak teprve tehdy, až bude mír
podepsán. Mír st. germainský nebude tak brzy
podepsán a není proto potřebí tolik
spěchati.
Co se týče válečných půjček
vůbec, upozorňuji, že bylo stanoviskem všech
vynikajících odborníků našich,
zejména tedy i mírové delegace v Paříži,
aby se válečné půjčky pokud
možno nejméně uznaly a aby vůbec byly
odmítány. Jest sice pravda, že pan zpravodaj
zde řekl, že tento soupis nic neznamená pro
uznání půjčky, ale my musíme
uvážiti, že přes to budou se z toho ty
konkluse dělati a že zejména je budou dělati
příslušníci národa německého
a maďarského. Ti budou na to již pohlížeti
tak, aby byly ty půjčky honorovány. Jaký
má význam honorování půjček
válečných, můžete posouditi z
toho, že podle soupisu Rašínova dělala
suma jejich přes 5 miliard, asi 51/2 miliard, nepočítaje
v to půjčky uherské-na slovenském
území se nic takového neseznamenávalo-nepočítaje
v to všecky ty titry, které byly za hranicemi naší
republiky, totiž uloženy ve Vídni. Z toho je
viděti, že tím by byl stát náš
strašně zatížen, kdyby ty půjčky
měly býti v jakékoliv formě honorovány.
Ovšem tato osnova sice o tom honorování nemluví,
ale je to jaksi úvod k tomu a jistě se bude chtíti
alespoň částečně honorovati.
Až k tomu přijde, budeme se museti jistě všichni,
kteří máme starost o finance naší
republiky, tomu opříti vší mocí.
Já nebudu vcházeti do důvodů dalších
o tom honorování, anebo nehonorování,
já jen vzhledem k tomu, že tu nebezpečí
jest a že tu jistě na konec bude museti býti
nějaké částečné alespoň
uznání těchto půjček, jsem
upozornil právě na finanční poměry,
o kterých se zmínil také pan zpravodaj, že
jest to nebezpečné právě tím,
že se nám pak ještě okolkuje a soupisem
přivede spousta titrů válečných
půjček, které bychom nemohli uznati a které
skutečně sem nepatří. Zde se dává
sankce a vlastně teď nutí stát majitele
válečných půjček, aby utvořili
povinná družstva, která budou po okresích
zřizována a tato povinná družstva budou
tyto přihlášky válečných
půjček přijímati, budou dělati
soupisy, budou tedy také vyšetřovati, pokud
ty podmínky zde jsou, zda-li skutečně jsou
to úpisy na území naší republiky
atd. a poněvadž veliká většina,
tedy největší část těch
půjček jest na území německém
a budou to okresy čistě německé, které
to budou dělati, tedy je tu nebezpečí, že
budou sepisovati nejen ty půjčky, které tam
jsou, nýbrž že budou sepisovati také půjčky,
které tam dosud nejsou, které se tam budou importovati
všelijakým způsobem, a nezabrání
tomu sebe opatrnější dozor. Kontrola, která
by se zde dělala, musela by býti neobyčejně
veliká, aby stačila na takový soupis. Ten
paragraf je skutečně strašně nebezpečný
a jest potřeba o tom uvažovati, zda-li vůbec
celý ten zákon nebyl zbytečný, předčasný
- a my jsme také toto stanovisko zastávali.
Ten zákon byl přijat také ještě
jinak ve formálně vadném způsobu tím,
že při rokování o tom byla téměř
většina v rozpočtovém výboru
proti tomuto zákonu, mezitím přišlo
zde hlasování, kde se jednalo o kvalifikovanou většinu,
my jsme byli z rozpočtového výboru odvoláni,
jednání v rozpočtovém výboru
se přerušilo, ale na protest bývalého
ministra Rašína se řeklo, že výbor
se končí, poněvadž povídal Rašín
přímo: "Buď budeme dělati povinnost
zde, anebo v plenu". Tehdy tomu předseda vyhověl
a bylo tedy usneseno se rozejíti z rozpočtového
výboru. To bylo asi o 8. hodině, ale schůze
pak trvala do 10. hodin..... (Posl. Buříval:
A pánové šli domů!) Ano, my jsme
šli domu, poněvadž jsme byli přesvědčeni,
že rozpočtový výbor zasedati nebude,
ale on se sešel přes to (Hlas: Ve 12 hodin v noci!),
jednalo se tam po kolik hodin po zasedání a
přijalo se to takovým, řekl bych skoro....
- nevím ani jak, nechci to nazvati pravým významem,
aby se mně zde nedala důtka, ale zkrátka
způsobem takovým, který se jistě k
tomu nehodil.
Myslím, že kdyby ten zákon byl zamítnut,
žádná škoda by nebyla, že zrovna
tak dobře může býti přijat a
rokováno o něm až v novém Národním
shromáždění, neboť, když vůbec
tam povolujeme Němcům soupisová družstva,
oni jistě proti tomu v novém Národním
shromáždění nic míti nebudou.
Horší to nebude. Já jsem toho náhledu
a naše strana celá, aby byl tento zákon odsunut
až do nového Národního shromáždění,
zejména pro to ohromné nebezpečí §
5., které jest skutečně velké. My
se můžeme na to připraviti, že z těch
10 miliard, které musíme nyní očekávati
a které zde skutečně jsou, můžeme
míti 20 miliard. Já ostatně bych byl tomu
povděčen, aby se to tak udělalo a aby nám
jich skutečně přišlo ne 20, nýbrž
25 miliard, abychom viděli, že to honorovati nebudeme
moci a že musíme říci: "Dobrá,
jest to makulatura, těch 25 miliard jest dobrých,
aby se tím balily různé věci"
a následkem toho bych pak se nebál, že my to
budeme musiti odmítnouti vzhledem k našim financím,
jako vůbec jsem toho náhledu, že válečné
půjčky náš stát vůbec
nemá honorovati, leda tenkráte, když by si
tím sám řezal do svého těla,
kde tedy se jedná o jeho kůži a o zájmy
těch, které nutně musí potom zastupovati
sám, tedy, kde se jedná například
o úrazové pojišťovny, nemocenské
pokladny, sirotčí pokladny, snad také obecní
spořitelny, třeba i o německé.
Místopředseda Udržal: Prosím
pana řečníka, aby ukončil, lhůta
již uplynula.
Posl. Dr. Koloušek: (pokračuje): Hned
jsem hotov. Přicházím ke konklusi, že
celý ten zákon se jeví mně i celé
straně zbytečným, a také zbytečným
jest, a navrhuji, aby se přes něj přešlo
k dennímu pořádku. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Udržal: Dalších
řečníků není, debata jest skončena.
Závěrečné slovo si vyžádal
pan zpravodaj.