Jest nějaká námitka? (Námitek nebylo.)
Námitky nejsou. Prosím pány členy
Národního shromáždění,
kteří souhlasí se zněním zákona
dle předlohy výborové, aby povstali. (Děje
se.)
To jest většina. Zákon jest přijat
v prvém čtení.
Jsou nějaké textové změny?
Zpravodaj posl. Tučný: Ne.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
tudíž k hlasování ve druhém čtení.
Prosím pány, kteří jsou pro tento
zákon také ve druhém čtení,
aby povstali. (Děje se.) To jest většina.
Zákon jest přijat také ve druhém
čtení.
Tím jest vyřízen prvý odstavec dnešního
denního pořadu.
Druhým odstavcem tohoto denního pořadu jest
6. zpráva výboru státně-zřízeneckého
a výboru kulturního o vládním
návrhu zákona (tisk 2763), jímž se upravuje
započtení služební doby profesorů
škol středních, pokud byla ztrávena
na školách nižší kategorie nebo v
duchovní správě. (Tisk 2808.)
Referentem jest p. kol. Lukavský.
Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Lukavský: Slavné Národní
shromáždění! Návrh zákona,
jímž se upravuje započtení služební
doby profesorů škol středních, pokud
byla ztrávena na školách nižší
kategorie nebo v duchovní správě, má
odstraniti nesrovnalosti u tak zvaných hlavních
učitelů na ústavech učitelských,
pak u profesorů hudby, tělocviku a náboženství.
Na státních středních školách,
hlavně pak na ústavech učitelských
jsou mnohé síly, které dříve
působily na školách obecných resp. občanských,
potom si způsobilost učitelskou rozšířily,
staly se definitivními na ústavech učitelských,
a nyní jde o to, pokud se jim mají započítati
tato léta, ztrávená na školách
obecných a měšťanských. Požadavek
tento byl přednášen již po mnoho let a
byl řešen různým způsobem, posledně
na příklad u učitelů hlavních
na učitelských ústavech podle zvláštního
klíče. Bylo jim však možno započísti
nejvýše 14 let 2 měsíce ze služby
na školách nižší kategorie.
Pokud se týče profesorů tělocviku
a hudby, bylo možno podle zákona ze dne 23. května
1919 započísti jim službu ztrávenou
na školách nižší kategorie dvěma
třetinami, ale jen tenkráte, byla-li ztrávena
na těchto školách po zkoušce způsobilosti
pro školy střední. Na služební
léta ztrávená před středoškolskou
aprobací se vůbec nehledí. Dle tak zvaného
paritního zákona ze dne 23. května 1919 dostalo
se učitelům škol obecných a měšťanských
zrovnocenění se státními úředníky,
zařadění do platů hodnostních
tříd. Započítává se
veškerá služební doba, čímž
se stalo, že tito učitelé na obecných
a měšťanských školách jsou
lépe postaveni nežli ti, kteří rozšířili
svou působnost učitelskou a přišli potom
na ústavy učitelské. Z toho by vyplynulo
nebezpečí, že by mnozí učitelé
na učitelských ústavech vrátili se
zpátky na školy obecné a občanské,
poněvadž by tím dosáhli lepšího
postupu a lepšího hmotného postavení.
Tím by vznikla jistá újma této kategorii
škol.
Pokud se týče započítání
let učitelům náboženství a sice
služebních let na školách obecných
a občanských anebo též duchovní
správě, byl tento požadavek již nesčíslněkráte
přednášen i na říšské
radě ve Vídni a i zde podle návrhu dra Stojana
byl tlumočen již v Národním shromáždění
dne 28. května 1919. Má se tedy odčiniti
tímto návrhem zákona tato nesrovnalost a
má se započítati těmto učitelům
náboženství celá služební
doba kromě dvou let, jestliže jest úvazek učební
alespoň 10 hodin týdne. Pokud se týká
služby ztrávené v duchovní správě
nebo na školách nižších kategorií
s menším úvazkem, má se započítati
pouze polovina. Prosím, aby v tomto návrhu zákona
v § 1. - abychom se vyhnuli nesprávnému výkladu,
poněvadž pod jménem středních
škol se nemyslí ústavy učitelské
- stálo "profesorům středních
škol a hlavním učitelům ústavů
učitelských". Výbor státně-zřízenecký,
jakož i výbor kulturní navrhuje, aby Národní
shromáždění tento návrh zákona
schválilo.
Místopředseda Udržal: K slovu se přihlásil
druhý zpravodaj za kulturní výbor kol. Smrtka.
Zpravodaj poslanec Smrtka: Kulturní výbor
uváživ, že se stala těm kategoriím,
o které jde, veliká křivda při pragmatice,
doporučuje Národnímu shromáždění,
aby předloha vládního návrhu byla
Národním shromážděním
schválena. (Výborně!)
Místopředseda Udržal: K debatě
není nikdo přihlášen, přikročíme
k hlasování. Způsob hlasování
navrhuji následovní: O navržené osnově
zákona budiž hlasováno najednou, rovněž
i o nadpisu a úvodní formuli, se změnami,
které navrhli páni zpravodajové. (Souhlas.)
Prosím pány, kteří souhlasí
se zněním zákona dle zprávy výborové
a s navrženými změnami pánů zpravodajů,
nechť povstanou. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest v prvém
čtení přijat.
Přeje si p. zpravodaj slova ke druhému čtení?
Není žádných textových změn?
Zpravodaj posl. dr. Lukavský: Nikoli.
Místopředseda Udržal: Prosím
pány, kteří souhlasí se zákonem
v druhém čtení, nechť povstanou. (Děje
se.)
To jest většina. Zákon jest přijat
také v druhém čtení.
Tím jest vyřízen tento odstavec programu
denního a přikročíme k následujícímu
odstavci, kterým jest
7. zpráva ústavního výboru
o vládním návrhu zákona, tisk č.
1587, kterým se vláda zmocňuje učiniti
opatření o úpravě mimořádných
poměrů způsobených válkou.
Referentem jest člen Národního shromáždění
kol. Malypetr, prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Malypetr: Vážené Národní
shromáždění! Již během války
bylo zřejmo, že mimořádné poměry,
které válečný stav vyvolává
a které jsou nepředvídatelné, vyžadují
také náhlých opatření, která
nelze připraviti, zejména cestou zákonodárnou.
Proto již na rakouské říšské
radě byl přijat zmocňovací zákon,
kterým bylo dáno vládě zmocnění,
aby v určitých takových případech,
které nesnesou odkladu, cestou nařizovací
opatřila to, čeho jest potřebí. Podobně
bylo tomu v Uhrách, kde však již na základě
zákonů dřívějších
bylo možno tato opatření činiti, a zákonem
naším po převratu, kterým prohlášeno
bylo, že všechny zákony rakouské i uherské,
pokud nebyly změněny, zůstávají
v platnosti, zůstala také i pro vládu naší
základna k vydávání takových
opatření, ovšem základna dvojího
a různého druhu. Jednak v zemích z bývalého
Rakouska tento zmocňovací zákon na říšské
radě usnesený a v území bývalého
Uherska zmocňovací zákon tamnější.
Toto dvojí zákonodárství, o něž
se musilo opírati takové nařízení,
působilo určité obtíže. Jevila
se proto nutnost, aby i v této věci zaveden byl
jednotný postup pro celé území republiky.
Proto byl podán návrh vládní, kterým
se udílí vládě zmocnění
k opatřením cestou nařizovací pro
úpravu mimořádných buď hospodářských
nebo zdravotních poměrů způsobených
válkou.
Předložený návrh zákona byl projednán
v ústavním výboru a ústavní
výbor doporučuje zákon ke schválení
tak, jak jest předložen. Upozorňuji jen, že
jest ustanovením tohoto zákona poskytnut Národnímu
shromáždění resp. výboru zřízenému
podle § 54. ústavní listiny do statek možnosti,
aby včas kontrolovalo taková učiněná
opatření a aby se o nich vyslovilo, resp. aby jejich
další platnost svým usnesením zrušilo.
Upozorňuji, že v § 1. odstavec 2. na třetí
řádce jest tisková chyba. Ve slovech "pokud
se jimi ukládají" má vypadnouti slovo
"jimi"; jest tam omylem vsazeno.
Místopředseda Udržal: Nikdo není
ke slovu přihlášen, debata odpadá, při
kročíme ke hlasování. Dám
hlasovati o navržené osnově zákona,
o nadpisu jeho i úvodní formuli v celku. Jsou proti
tomu námitky? (Nebyly.) Není jich. Prosím
pány, kteří souhlasí se zněním
zákona dle zprávy výborové se změnou,
kterou navrhl pan zpravodaj, aby škrtnuto bylo slovo "jimi"
ve druhém odstavci § 1., aby povstali. (Děje
se.)
To jest většina. Zákon jest v prvém
čtení přijat.
Textových změn není, pan zpravodaj se vzdává
slova. Prosím, kdo souhlasí se zákonem ve
druhém čtení, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon jest přijat
také ve druhém čtení.
Tím je vyřízen 3. odstavec denního
pořadu a přistoupíme k odstavci následujícímu,
jímž jest
8. zpráva právního výboru o
vládním návrhu zákona (tisk č.
2646), jímž se stanoví poměr trestů
v území různého práva.
(Tisk č. 2813).
Zpravodajem jest dr. Klouda. Prosím, aby se ujal
slova.
Zpravodaj posl. dr. Klouda: Velectěné Národní
shromáždění! Právní výbor
předkládá vám osnovu zákona,
kterou se stanoví vzájemný poměr trestů
v území různého práva. My jsme
v unifikaci práva u nás, v zemích kdysi koruny
České platného, a práva, v území
kdysi uherském platného, postupovali po etapách.
Jednou takovou etapou je předložený vám
návrh vládní.
Právní výbor projednal osnovu vládní
ve schůzi své, kterou konal dne 9. dubna t. r.,
doplnil jí, pozměnil ji za souhlasu zástupců
vlády a učinil usnesení, kterým schválil
osnovu zákona ve znění, jak vám je
předložena. Jménem právního výboru
navrhuji, abyste osnovu tu přijali ve znění
právním výborem schváleném.
Místopředseda Udržal: Ke slovu není
již nikdo přihlášen, tím debata
odpadá. Pan zpravodaj si nepřeje doslovu?
Zpravodaj posl. dr. Klouda: Nikoli.
Místopředseda Udržal: Přikročíme
k hlasování. Navrhuji následující
způsob hlasování a sice o celé osnově
zákona, který má 5 paragrafů, o nadpise
zákona a úvodní formuli najednou. (Souhlas)
Námitek není.
Prosím, kdo souhlasí se zněním zákona
podle zprávy výborové, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon jest přijat
v prvním čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Změn žádných není?
Zpravodaj posl. dr. Klouda: Je tam jedna chyba tisková
a sice v § 2. v odst. č. 2. se vloudila omylem čárka
do druhé řádky.
Místopředseda Udržal: Prosím,
kdo souhlasí se zákonem ve druhém čtení
s navrženou změnou, totiž s vypuštěním
čárky v § 2., odst. 2. ve druhé řádce,
by povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon jest přijat
také ve druhém čtení.
Tím je vyřízen čtvrtý odstavec
denního pořadu a přistoupíme k následujícímu
odstavci, jímž je tisk č. 2814,
9. zpráva výboru právního o
vládní osnově zákon (tisk č.
2678) o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců
a jejich pozůstalých.
Zpravodajem je kol. dr. Rolíček. Prosím,
aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Rolíček: Slavné
Národní shromáždění! Není
pochybnosti, že vlivem poměrů přivoděných
válkou byly existenční poměry osob
za pevný plat a za plat vůbec zaměstnaných
velmi podstatně změněny. Výše
existenčního minima byla nepopíratelně
zvýšena. Objevuje se tedy přirozeně
nutnost, aby ochrana toho existenčního minima byla
uvedena v soulad se změněnými poměry
valutními a poměry drahotními vůbec.
Vláda vyhověla této naléhavé
potřebě a předložila osnovu zákona,
která tuto otázku, jež byla posledně
upravena čís. nařízením ze
dne 30. listopadu 1917, nově upravuje se zřetelem
ke změněným poměrům tím
způsobem, že se zabavitelná část
omezuje na jednu třetinu, a že existenční
minimum se zvyšuje u osob v činné službě
zaměstnaných na 6000 K a u osob požívajících
zajištění pensijního nebo jiného
na 4000 K.
Pokud se týče alimentů a jim na roveň
postavených pohledávek, dávek veřejných
a dávek z těchto platů vyměřených,
tu omezuje se exekuce na dvě třetiny a existenční
minimum na jednu polovinu těchto existenčních
minim, totiž na tři tisíce korun a na dva tisíce
korun. Podle původní osnovy vládou předložené
měl tento zákon míti zpětnou platnost,
to jest, mět se vztahovati i na právo zástavní,
nabyté před vyhlášením tohoto
zákona. Právní výbor při prvním
projednávání skutečně akceptoval
toto stanovisko vlády, ukázalo se však, že
by tímto opatřením vlády pronikavě
byly dotčeny poměry četných ústavů
peněžních a to těch nejmenších,
a právě z řad těchto interesentů
byly proneseny vážné námitky proti zpětné
účinnosti tohoto zákona. Konaným šetřením
bylo objeveno faktum přímo hrozné, že
poměry zadluženého úřednictva
během války doznaly podstatného zhoršení.
Kdežto před válkou bylo považováno
zastavení platů, tedy eskomptování
mzdy, za práci dosud nevykonanou a na dobu 20 až 40
let rozvrženou za katastrofální projev ztroskotávající
se existence, nyní se objevilo, že poskytování
úvěru menším úředníkům
záznamem na služném stalo se pohříchu
vlivem neutěšených poměrů, ve
kterých se ocitlo úřednictvo, zcela novou
normální formou úvěrovou. Byla předložena
bilance menších ústavů peněžních,
z nichž vyplývá na příklad to
neuvěřitelné faktum, že u jednoho menšího
peněžního ústavu, u záložny,
úhrnná suma vkladů obnáší
750. 000 K a z těchto vkladů jest asi 720. 000 K
rozpůjčeno na záznam na služném.
Úředníci opatřují si takovým
způsobem nikoliv snad úvěr konsumní,
jako poslední pokus na záchranu své existence,
nýbrž nezbytný úvěr vybavovací.
(Posl. Slavík: Co bude s tím úvěrem,
až odhlasujeme tohle?)
Ten úvěr podle reasumovaného jednání
právního výboru dotčen býti
nemůže, poněvadž by pro stát objevila
se tím nutnost, podniknouti na ochranu těchto malých
peněžních ústavů, záložen
a těch nejchudších střadatelů
záchrannou akci, kterou možno preliminovati obnosem
40 až 50 milionů korun, nehledě ani k tomu,
že by zrušením těchto zástavních
práv již dříve nabytých objevila
se nutnost zakročiti mobilární exekucí
proti dlužníkům i ručitelům,
kteří bývají také úředníky
neb osobami za plat zaměstnanými, čímž
by celá řada rodin byla uvedena do neštěstí
a zbytečných výloh exekučního
řízení. Z toho důvodu usnesl se právní
výbor při druhém projednávání
tohoto zákona, aby z § 6. vypuštěna byla
věta, dle níž tento zákon měl
míti zpětnou účinnost, totiž
slova: "vztahuje se též na exekuce, zajišťovací
úkony, dobrovolné dání do zástavy
a postupy dříve povolené nebo smluvené.
Bylo poukazováno také k tomu, že tímto
podstatným zvýšením exekučního
minima podlamuje se úvěrová schopnost úřednictva
i do budoucna. Byly uvedeny případy, že zejména
úředníkům svobodným, kteří
si chtějí zakládati rodinu, není naprosto
možno opatřiti si prostředky ku zakoupení
si i nejnutnější výbavy, takže
v těchto případech skutečně
úvěr na záznam na služné byl
jediným zdrojem, z něhož úředník
mohl si opatřiti prostředky aspoň na nejnutnější
zařízení. Právní výbor
uvažoval o této věci podrobně a neshledal
účelným, aby toto existenční
minimum ministerstvem spravedlnosti obnosem 6. 000 K resp. 3.
000 K navržené zmenšil. Proto navrhuje právní
výbor, aby s jedinou změnou § 6., kterou jsem
přednesl usnesení právního výboru,
bylo schváleno.
Místopředseda Udržal: Debata odpadá,
poněvadž nikdo není k slovu přihlášen.
Přeje si pan zpravodaj slova k doslovu?
Zpravodaj dr. Rolíček: Ne. Děkuji!
Místopředseda Udržal: Přistoupíme
k hlasování.
Dám hlasovati o celé osnově zákona,
který má 7 paragrafů, se změnou, kterou
navrhl pan zpravodaj k § 6., nadpisu a úvodní
formuli, najednou. Není námitek? (Nebyly.) Není.
Kdo souhlasí se zněním zprávy výborové
a se změnou, jaká byla navržena panem zpravodajem,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jest v prvém čtení přijat.
Textových změn není. Prosím, kdo souhlasí
se zákonem ve druhém čtení,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Tím je zákon také ve druhém čtení
přijat a vyřízen odstavec 5. denního
pořadu. Přikročíme k odstavci 6. denního
pořadu, jímž jest