Dalším bodem denního pořádku
jest 4. zpráva ústavního výboru
o návrhu člena N. S. O. Wachtfeidla a soudr.
(tisk č. 2762), aby vydán byl zákon, kterým
zřizují se poradní sbory pro vyšetření
účinků zákona ze dne l7. července
l919, čís. 421 sb. z. a nař., o obecním
statku, tisk čís. 2822.
Zpravodajem jest pan kol. dr. Hnídek. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavné Národní
shromáždění! Ustavnímu výboru
předložen byl návrh čl. N. S. O.
Wachtfeidla a soudr., aby vydán byl zákon, kterým
zřizují se poradní sbory pro vyšetření
účinků zákona ze dne 17. července
1919, čís. 421 sb. z. a nař., o obecním
statku.
Zákonem o obecním statku ze dne 17. července
1919, č. 421 sb. z. a n., provedena byla pronikavá
změna v dosavadním užívání
obecního statku. Různost poměrů obecního
statku, jeho vzniku a užívání jest tak
veliká, že objevuje se potřeba, provésti
důkladné o tom šetření za účasti
obce a zúčastněných bývalých
uživatelů (starousedlých) a novousedlých.
K provedení tohoto šetření dává
osnova podklad a stanoví lhůtu, do níž
musí být šetření provedeno.
Ústavní výbor doporučuje připojenou
osnovu k ústavnímu schválení.
Připomínám, že byly podány pozměňovací
návrhy, a to: K § 2., kde v prvém odstavci
místo slova "jednoho zástupce" má
býti "tří zástupců".
Potom jako poslední věta § 2. má býti:
"Pokud běží o užívání
lesa, přibere poradní sbor znalce lesního
hospodářství jako poradce".
K prvému odstavci § 3. mají býti přidána
slova: "a finanční stav obce". V druhém
odstavci § 3. ve třetím řádku
od slova "jaké" celý tento zbytek se vynechá
a místo něho přijdou tato slova:" ....
zda a jak zákon ze dne 17. července 1919 byl proveden
a jaké jsou jeho účinky".
Konformuji se s těmito pozměňovacími
návrhy a prosím, aby slavné Národní
shromáždění zákon tento schválilo.
Místopředseda dr Hajn: Ke slovu se přihlásil
člen N. S. kol. Pik.
Nebude-li žádných námitek, tedy bychom
pro případ, že budou další řečníci,
určili lhůtu 10 minut. Jest námitka proti
tomu? (Nebyla.)
Jest přijato 10 minut.
Kol. Pik má slovo.
Posl. Pik: Slavné Národní shromáždění!
Předem prosím, aby pánové a dámy
prominuli, že svými návrhy prodloužil
jsem již tak dosti dlouhé zasedání Národního
shromáždění a aby Národní
shromáždění prominulo, že jsem
tak musil učiniti z principielních důvodů.
Vy jste dostali před sebe návrh zdánlivě
nepatrný, návrh zdánlivě nevinný,
ale tento návrh pro mne, který jsem byl referentem
zákona o obecním statku ze dne 17. července
1919, pro mne podání tohoto návrhu znamená
zavésti do našeho mladého státu nebezpečnou
praxi, otřásti právním vědomím
obyvatelstva a vyvolati v této době neobyčejně
těžké a komplikované rozpory mezi obyvatelstvem
venkovským. To jest stránka formální.
Já chci podotknouti, že zákon o obecním
statku, pro který jest žádáno, aby byly
zřízeny poradní odbory, jest výsledkem
nejen hospodářských poměrů,
nejen literatury, prakse a theorie, ale že jest výsledkem
spolučinnosti autorit, praktiků a theoretiků,
kteří touto otázkou se zabývají.
Já chci k celé věci podotknouti, že
u nás v české literatuře nejlepší
odborníci, jako byl odborný spisovatel a autonomní
odborník Čížek, vedle toto bývalý
ministr prof. dr. Fiedler, vedle toho dosavadní
naši činovníci autonomní a v této
věci zejména odborník dr. Říha
ze zemského výboru a rada zemského výboru
Karas, že všichni tito směrodatní
mužové a celá literatura o této otázce
prokázali nezbytnost reformy obecního statku ve
smyslu spravedlnosti, ale také z toho důvodu, aby
většina sporů z venkova byla odstraněna,
aby dřívější výsady, výsady
to v naší republice naprosto neudržitelné,
byly odstraněny. Tedy to, co bylo Národním
shromážděním přijato v minulém
roce, to jest výsledek theorie a praxe, jest to věc
spravedlnosti a práva a jest to výsledek nových
demokratických poměrů v naší
republice.
Prosím, jedná se dále o nebezpečné
prejudice. Navrhovatelé totiž žádají,
aby se zvolil poradní sbor, který by zkoumal účinky
zákona o obecním statku. Z toho logicky musilo by
vzniknout, že by pro každý zákon musil
býti zřízen velmi draze placený sbor.
Tento zákon nebyl snad nahodile vybudován. Tento
zákon, který má platnost, pokud se týká
obecního statku, jest výsledkem pečlivých
studií a, jak jsem již řekl, při jednání
zejména v ústavním výboru směrodatní
právníci a odborníci na tomto zákoně
pracovali a tomuto zákonu na základě svých
odborných zkušeností dali svoji sankci. A nyní
tedy, prosím, po všem tom jednaní, když
odborníci, na slovo vzatí právníci
vyslovili svůj názor kladný v této
otázce, nyní po 6 měsících
máme my desavuovati celý ústavní výbor,
celou naši literaturu, naše právníky a
odborníky. (Hlas: A spravedlnost!).
A nyní k věcné stránce, oč
se. jedná. My jsme zákonem o obecním statku
zrušili neudržitelnou výsadu. Pánové,
jest vám známo již z dřívějších
rozprav, že obecní statek na rozdíl od jiného
jmění obecního representují nemovitosti,
ze kterých třída starousedlých bere
užitky. Jsou to lesy, jsou to luka, jsou to pastviny, jsou
to rybníky, jsou to lomy a jsou to pískovny. Obecní
zřízení z roku 1864 tyto požitky zajistilo
těmto uživatelům. Sluší však
konstatovati, že obecní statek jest majetkem obecním,
že obecní statek byl vlastnictvím společným,
a že toliko jen z vůle a moci těch, kteří
vládli v obcích nebo nahodilými okolnostmi
se stali třídou starousedlíků, nabyli
práva užívacího. Tento stav způsobil,
že starousedlíci brali z obecního statku bohaté
užitky, starousedlíci brali dříví,
lovili ryby, z lomů brali kámen, z pískoven
písek, tedy zkrátka ze všech nemovitostí
brali užitek. (Posl. Udržal: Stavěli cesty!)
Pan kolega Udržal poznamenává, že
stavěli cesty. Podle zákona starousedlíci
měli vykonávat nejen tuto povinnost, nejen upravovati
cesty, ale podle zákona měli podporovati chudé
z té osady, udržovati školství a nésti
všechny náklady obecní. Ale prosím,
praxe, kterou potvrzuje zpráva zemského výboru
z roku 1888, podle přísného vyšetření
konstatuje, že starousedlí již dávno těchto
povinností se sprostili, nekonali je, povinnosti přenesli
na novousedlé, kteří užitků nebrali,
a tak celá obec, novousedlíci, domkáři
a dělníci musí tyto povinnosti konati, kdežto
starousedlí berou veškeré příjmy
a užitky z obecního statku. Tak se věci mají.
A nejen to, zákon z r. 1864 přikazoval, že
smí býti brány pouze užitky potud, pokud
potřeba statků a domu dovolí. V praxi však
pozorujeme, že starousedlí až do doby, než
vešel zákon o obecním statku v platnost, brali
nad potřebu. Sám konstatoval zemský výbor
již v roce 1888 a později to bylo ještě
hůře, že nekonali povinnosti, brali více,
než bráti měli, a přebytky těchto
užitků z obecního statku odprodávali
k svému dobru. Tedy prostě obecní statek
byl zneužíván, ale nejen to, obecní
statek byl zcizován.
Již zpráva z r. 1888 zemského výboru,
předložena zemskému sněmu, konstatovala,
že za dobu 10 let bylo na obecním statku zcizeno a
do knihovního vlastnictví starousedlíků
převedeno na 70. 000 jiter nemovitostí obecního
statku. (Slyšte!) To znamená, že obce
od r. 1864 byly připraveny o 70. 000 jiter svého
vlastnictví, o to ty obce jsou chudší a o to
zbohatli starousedlí, kteří neprávem
- majíce v okresích a obcích moc - vyvlastnili
si tyto nemovitosti obecního statku.
To jest jedna věc. Ale prosím, já tu chci
konstatovati naproti těm výtkám, že
se stala nespravedlnost, příklady přímo
drastické. Zatím co malí lidé na venkově,
dělníci a domkáři nemohli si opatřiti
dříví palivové a stavební,
páni starousedlí, zejména v létech
válečných nejen že nešetřili
lesů, nejen že nebrali podle dovolené míry
zákona, nýbrž brali takové množství,
že podnikali hotové obchody s tímto dřívím.
A chci říci právě na adresu pánů
agrárníků: jestli i dnes máte co zápasiti
s tak zvanou starousedlickou oposicí v čele jejím
jest právě majitel pily Čihák, bývalý
okresní starosta ve Zbirově, který právě
z této okolnosti nejvíce těžil. On jest
přítelem starousedlíků a nepřítelem
zákona o obecním statku proto, poněvadž
přišel o výhodný obchod, ježto
starousedlí, zejména z okresu zbirovského,
dodávali mu lacino dříví, které
on draho zpeněžil. Pánové, konstatuji,
že jenom v jedné obci, Syré, vybral na dříví
v době válečné jeden starousedlík
za 16. 000 korun. Tedy prosím, jestli zákon o obecním
statku má býti věcně posuzován,
pak musí býti posuzován tím směrem,
že zavedl u nás spravedlnost, že vrátil
obcím přes čtvrtmilionu jiter ještě
zbylých nemovitostí oněch statků,
že je pro obce zachránil a že obce z tohoto požehnání,
poněvadž užitky plynou dnes do obecní
pokladny, mohou vynaložiti potřebné náklady
na záležitosti obecní. Prosím, pánové,
kdo jest přítelem obcí, kdo je autonomista,
nemůže se propůjčiti svým hlasem
pro to, aby byl porušen i stín zákona o obecním
statku.
Pánové, já pokládám za svou
povinnost, abych tyto věci zde zdůraznil, abych
konstatoval, že zákon, který jest v platnosti,
jest věcí spravedlnosti a práva, a prosím
nyní ještě několik slov k návrhu
zákona.
Znám původní obsah a sám jsem do poručoval
navrhovateli, aby škrtl drastické věci, které
by pobouřily venkov. Měl jsem mínění,
že pánům jde o to, aby zákon byl prostě
podán, ale nikdy, že zde bude projednáván.
Co bylo účelem toho zákona? Ne to, co jest
tady navrhováno, nýbrž účelem
zákona bylo, opatřiti a připraviti materiál
pro novelu zákona o obecním statku. Jedna novela
leží v ministerstvu zemědělství,
druhá je připravována tímto způsobem,
a ministerstvo vnitra již loňského roku způsobem
po mém soudu naprosto nepřístupným
porušilo zákon, poněvadž proti zákonu
dalo starousedlým právo, aby po uskutečnění
tohoto zákona mohli brát užitky z lesů
obecních statků. Pánové, já
prosím v zájmu klidu na venkově, byť
by se vám tento zákon jevil anebo byl vám
představován jako neviňátko, že
se jedná jenom o vyšetření poměrů,
abyste ani tento zákon neschvalovali, poněvadž
jest to pokus o útok na zákon o obecním statku,
a my jsme povinni v zájmu domkářů,
v zájmu obcí, v zájmu venkovského
lidu, každý, byť sebe nevinnější
útok na obecní statek odraziti. (Výborně!
Potlesk.).
Místopředseda posl. dr. Hajn:
Pořad řečníků jest vyčerpán.
Prosím pana zpravodaje, má-li doslov, aby ho přednesl.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Ne.
Místopředseda posl. dr. Hajn:
Budeme hlasovati; račte zaujmouti místa!
Budeme hlasovati takovýmto způsobem: Nejdříve
o nadpisu zákona, uvozovací formulce a § 1.,
ku kterému žádné změny nebyly
podány, pak o § 2. ve znění, jak byly
pozměňovací návrhy, a poprosím
před hlasováním pana zpravodaje, aby je přečetl,
a pak o § 3. a zase požádám p. referenta,
aby přečetl pozměňovací návrhy
a doplňky, dále o §§ 4., 5. a 6. najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování?
(Nebyly.) Nejsou. Tedy budeme hlasovati. (Poslanec Pik:
Pane předsedo, prosím, aby byl konstatován
poměr hlasů.)
Místopředseda posl. dr. Hajn: Prosím
pány zapisovatele: pana dra Stojana, posl. Bradáče
a p. posl. Marka. Pan posl. Marek bude sčítati
levici, pan dr. Stojan střed a poslanec Bradáč
pravici.
Budeme hlasovati tedy o nadpisu zákona, o uvozovací
formulce a o § 1. Kdo jest pro tento paragraf, uvozovací
formulku zákona a úvodní titul zákona
a nadpis jeho, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Račte zůstati stát, aby páni zapisovatelé
mohli sčítati. (Děje se.)
Místopředseda dr. Hajn: Titul zákona,
úvodní formule a § 1. jsou zamítnuty
95 hlasy proti 61. Tím odpadá další
hlasování, poněvadž jest titul jeho
zamítnut. (Potlesk. Hlas: "Ať žije koalice!")
Přejdeme k dalším u bodu programu: 5. Zpráva
výboru státně-zřízeneckého
o návrhu téhož výboru na úpravu
postupových poměrů zaměstnanců
státních báňských podniků
(podle §§ 14. a 17. jedn. řádu). Tisk
2806.
Referentem jest kol. Tučný. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tučný: Vážené
Národní shromáždění! Ode
dne 18. února loňského roku, kdy toto Národní
shromáždění schválilo zákon
o zařadění kancelářských
oficiantů do úřednických hodnostních
tříd, ostatní kategorie státních
zaměstnanců, které splnily podmínku
předběžného vzdělání
školského a také zkoušky o způsobilosti,
hlásily se přirozeně o přiznání
téhož práva. Došlo tak postupně
k zařadění soudních sluhů,
podúředníků, došlo na zařadění
okresních cestářů, poštmistrů,
poštovních oficiantů, cestmistrů, poříčných
a také cejchmistrů. Poslední kategorie, na
kterou přichází řada, jsou zaměstnanci
báňských podniků státních,
ačkoliv měli býti právě v řadě
nejprvnějších, poněvadž jejich
kvalifikace a jejich školské předběžné
vzdělání tomu odpovídá. Klade
se jim jako podmínka nejen školské vzdělání
ze školy měšťanské nebo nižší
školy střední, nebo z pokračovací
školy průmyslové, ale vedle toho školní
vzdělání ze státní báňské
školy, na které jest následující
učební osnova: "počtářství
(mimo vyšší matematiku) pro vyšší
školu střední, geometrie od základu
až deskriptiva pro vyšší reálky,
mineralogie a geologie pro školy střední (vyšší),
fysika a elektrotechnika, horní meřictví
rozvržené na měřictví povrchové
různých způsobů a na měřictví
důlní pomocí kompasu, sklonoměrů
a teodolitu, rýsování stavitelské
a strojnické, a důlní mapování
(samostatné sestrojování důlních
map na základě logaritmických výpočtů),
hornictví rozvržené na dobývání
povrchové a důlní, na úpravnictví,
důlní větrání, budování
atd., horní zákon, strojnictví a nauka o
parních kotlech a strojích, atd."
Při této kvalifikaci, při tomto odborném
vzdělání kategorie báňských
dozorců státních byla materielně honorována
o třetinu méně než podřízení
jim dělníci, ačkoliv právě
báňští dozorci jsou nejen za bezpečnost
provozu, ale také za bezpečnost podřízených
dělníků zodpovědni. Uvážíme-li,
že tato kategorie státních zaměstnanců
ukázala obdivuhodnou skromnost tím, že nejen
trpělivě vyčkávala splnění
svého spravedlivého požadavku skoro celý
rok, ale že se také smiřuje s podmínkami
daleko mírnějšími, nežli jaké
byly uplatněny u kancelářských oficiantů,
a konečně přihlédneme-li i k tomu,
že zákon tento nijak nezatěžuje státní
pokladny, poněvadž se jedná o kategorii početně
slabou, která tímto zákonem získává
jen velmi málo anebo dokonce ničeho, mohu směle
doporučiti váženému Národnímu
shromáždění, aby tento zákon
jako akt spravedlnosti a jako odčinění staré
křivdy laskavě schválilo. (Výborně!)
Místopředseda Udržal: K debatě
není nikdo přihlášen. Přikročíme
nyní k hlasování.
Navrhuji následující způsob hlasování:
o celé osnově zákona, čítající
14 paragrafů, o nadpise zákona a úvodní
formuli budiž hlasováno najednou.