Statky církevními rozumějí se nemovitosti
kterékoliv církve nebo náboženské
společnosti vůbec, pozemky kostelní, zádušní,
farní, obroční a pod., jestliže přesahují
alespoň 8 ha výměry pro jednotlivý
účel.
Pachtýři pozemků, patřících
k církevnímu statku nad 8 ha výměry
mohou požadovati jen, aby jim byty ponechány dle §
29. zákona v dalším pachtu na dobu šesti
let."
Předseda: Veškeré tyto návrhy
nesou dostatečný počet podpisů a jsou
předmětem jednání. Přeje si
pan zpravodaj závěrečné slovo?
Zpravodaj posl. Ulrich: Ne.
Předseda: Ne. Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dát hlasovati tímto způsobem.
Nejprve dám hlasovati o článku I. 1. odstavci
1 podle zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o odstavci pod č. 1. uvedeném
podle návrhu pana kolegy Šolle, když bude
zamítnut, podle návrhu zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o odstavci 2., 3., 4. a 5. článku
I. podle zprávy výborové.
Na to dám hlasovati o návrhu pana kolegy Šolle,
na to, bude-li zamítnut, o návrhu pana kolegy Ulricha,
na to o návrhu pana kolegy Ševčíka
a konečně o návrhu pana kolegy Kaderky.
O čl. II. dám hlasovati ve znění zprávy
výborové. Pak dám hlasovati o návrhu
pana kolegy Šolle, aby totiž vsunut byl jako
článek III. návrh jeho. Na to dám
hlasovati o článku III, jakož i o článku
IV. a potom o nadpisu zákona a úvodní formuli.
Jsou snad nějaké námitky proti mé
enunciaci? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy hlasovati, jak
jsem uvedl. (Posl. dr. Šrámek se hlásí
o slovo.)
Pan kolega Šrámek!
Poslanec Šrámek: Já jenom prosím,
aby docela kratince obsah pozměňovacích návrhů
se řekl, poněvadž, bohužel, hlas pana
zapisovatele, který je četl, byl tak slabý,
že nebylo je slyšeti.
Předseda: Já vyhovím zmíněnému
přání a požádám pana zpravodaje,
aby před každým hlasováním se
vyslovil, resp. aby obsah krátce sdělil.
Budeme teď hlasovati o článku I. odst.
1. To jsou ty prvé dva úvodní řádky.
Kdo souhlasí s článkem I. s tím 1.
odstavcem s těmi 2 řádkami, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina,
prvé dva řádky článku I. jsou
schváleny.
Teď budeme hlasovati o čísle 1. článku
I. a to podle návrhu pana kolegy Šolle.
Žádám p. zpravodaje Ulricha, aby krátce
řekl, oč jde.
Zpravodaj posl. Ulrich: Ze zákona ze dne 27. května
1919 č. 318 sb. z. a n. vylučuje se z § 1.
odst. Druhý "patří státu - až
nadačního." a z odst. třetího
počáteční spojka "a".
Předseda: Kdo tedy souhlasí, aby ve smyslu
návrhu p. kol. Šolle vsunut byl odstavec toho
znění, jak jej přečetl p. zpravodaj,
prosím, aby povstal. (Děje se). To jest menšina,
návrh se zamítá.
Kdo souhlasí se zněním odstavce pod čís.
1., uvedeného ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
odst. 1. ve smyslu zprávy výborové jest schválen.
(Hluk a nepokoj. Hlas: Koalice jest zase slepena!)
Pánové, prosím Vás, pánové,
já myslím, že nemá nikdo z Vás
na tom zájmu, aby dnešní schůze se déle
protahovala ještě, než pravděpodobně
bude.
Kdo souhlasí nyní s odst. 2., 3., 4. a 5. čl.
I., jak jsou obsaženy ve zprávě výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, odst. 2. až 5. čl. I.
jsou přijaty, jak jsou obsaženy ve zprávě
výborové.
Nyní budeme hlasovati o návrhu p. kol. Šolle.
Žádám p. zpravodaje, aby jej sdělil.
Zpravodaj posl. Ulrich: Pan kol. Šolle žádá,
aby jako číslo 6. uvedeno bylo následující:
"Nároku v odstavci 1. stanoveného nelze dále
uplatniti, když
a) celková výměra zemědělských
pozemků ve vlastnictví propachtovatelově
se nacházejících nečiní více
než 15 ha, nebo
b) když béře nebo vzal propachtovatel do vlastní
správy pozemek, ježto pominula překážka,
pro kterou nemohl na pozemku sám hospodařiti (jako
přílišné mládí)."
Předseda: Kdo s tímto návrhem p. kol.
Šolle na vsunutí tohoto nového odstavce
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o návrhu p. kol. Ulricha.
Žádám, aby byl sdělen.
Zpravodaj posl. Ulrich: Za čl. I. jako č.
6. má býti vsunuto následující
ustanovení:
Jako odst. 2. § 27. vkládá se toto ustanovení:
"Jako odst. 2. § 27. vkládá se toto ustanovení:
"Při statcích církevních a nadačních
může však žádati vlastník
náhradu za pozemky postoupené a příděl
půdy ze zabraného majetku podle § 10. zákona
ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. z. a n., případně
podle § 24. zákona ze dne 30. ledna 1920, č.
81 sb. z. a n."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem
p. kol. Ulricha, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, návrh jeho jest přijat.
Nyní budeme hlasovati o návrhu p. kol. Ševčíka.
Žádám, aby byl sdělen.
Zpravodaj posl. Ulrich: Odst. 6. Jako odst. 2. § 27.
vkládá se toto ustanovení:
"Pokud se týče součástí
statku církevního a nadačního, obmezuje
se provádění tohoto zákona až
do urovnání poměru mezi státem a církvemi."
Předseda: Kdo s tímto návrhem p. kol.
Ševčíka souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o
návrhu kol. Kaderky. Žádám, aby
byl sdělen.
Zpravodaj posl. Ulrich (čte):
Navrhujeme, aby článek I. novelisace zákona
ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. zák. a
nař. doplněn byl následujícím
odstavcem:
"Pachtýřem (podpachtýřem) ve
smyslu tohoto zákona jest ta osoba, jejíž pozemkový
majetek nedosahuje výměry 8 ha půdy vůbec
a která kromě nutného zařízení
hospodářského žádného
jiného nemovitého a movitého jmění
nemá. Statky církevními rozumějí
se nemovitosti kterékoliv církve nebo náboženské
společnosti vůbec (pozemky kostelní, zádušní,
farní, obroční a pod.), jestliže přesahují
alespoň 8 ha výměry pro jednotlivý
účel.
Pachtýři pozemků patřících
k církevnímu statku a nad 8 ha výměry
mohou požadovati jen, aby jim byly ponechány dle §
29. zákona v dalším pachtu na dobu šesti
let."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem
p. kol. Kaderky, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Nyní přistoupíme k hlasování
o článku II. ve smyslu zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, čl. II. ve smyslu zprávy
výborové jest přijat.
Teď máme hlasovati o návrhu p. kol. Šolleho
na vsunutí nového článku III. Prosím,
aby byl přečten.
Zpravodaj posl. Ulrich (čte:)
Jako článek III. navrhujeme: Ku provedení
ustanovení v článku I. stanoví se
tyto nové lhůty:
1. ku přihlášce pachtýřů
podle § 12. do 15. června 1920
2. k vyjádření vlastníka nebo jeho
správy v přihláškách podaných
podle č. 1. (§ 15. odstavec 2.) do 30. července
1920.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem
pana kolegy Šolle na vsunutí nového
článku III., prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o článku III tak, jak
jest obsažen ve zprávě výborové,
současně pak o nadpisu zákona a úvodní
jeho formuli.
Kdo souhlasí s čl. III., s nadpisem zákona
a úvodní formulí, prosím, aby povstal.
(. Děje se.) To jest většina. Článek
III., nadpis zákona a úvodní formule byly
přijaty.
Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení
ohledně korektur?
Zpravodaj posl. Ulrich: Nikoliv,
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem,
přijatým právě v prvém čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon jest schválen také ve čtení
druhém a tím jest tento odstavec denního
pořadu vyřízen.
Ke slovu k dennímu pořadu se přihlásil
p. kol. Zika ve formálním ohledu. Dávám
jemu slovo.
Posl. Zika: Navrhuji, aby denní pořad dnešní
schůze byl rozmnožen o návrh č. tisku
2822, totiž: Zpráva ústavního výboru
o návrhu člena N. S. Wachtfeidla a soudr.
(tisk 2762), aby vydán byl zákon, kterým
zřizují se poradní sbory pro vyšetření
účinků zákona ze dne 17. července
1919, čís. 421 sb. zák. a nař. o obecním
statku. (Tisk 2822.)
Předseda: Dám o tomto návrhu hlasovati.
(Posl. Pik: Prosím o slovo!) Pan kolega Pik si přeje
slova k hlasování. Uděluji mu je.
Poslanec Pik: Pánové, já doporučuji,
aby tento návrh nebyl schválen. Již dvakráte
N. S. projevilo svoji vůli a odmítlo, aby tento
návrh zákona byl dán na denní pořádek.
Změní-li po půl hodině Národní
shromáždění svůj názor,
když dvakráte zamítlo zařazení
tohoto zákona na denní pořádek, pak
jistě nebude to sloužiti důstojnosti tohoto
sboru.
Předseda (zvoní): Dám hlasovati
o návrhu pana kolegy Ziky. (Posl. Čuřík:
To je volební agitace!) Kdo souhlasí s návrhem
pana kolegy Ziky na uvedení tohoto odstavce jím
navrženého na denní pořádek dnešní
schůze, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je potřebná dvoutřetinová většina,
návrh je přijat a já odstavec tento
zařadím jakožto prvý mezi odstavce nového
dnešního denního pořádku po vyřízení
zbylých odstavců z předešlé schůze.
Přistoupíme ke
- zprávě ústavního výboru o návrhu člena N. S. dra Th. Bartoška, L. Austa a spol. (tisk č. 177) na změnu interkonfesního zákona ze dne 25. května 1868 č. 49. ř. z. (tisk č. 2801). Zpravodajem jest pan dr. Bartošek, uděluji mu slovo. (Místopředseda dr. Hajn přejímá předsednictví.)
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Vážené
Národní shromáždění! Novela
k interkonfesnímu zákonu dosud platnému,
kterou ústavní výbor Vám doporučuje,
bude velikou úlevou mnohým tisícům
našeho lidu, kterým svoboda svědomí
jest opravdu živou potřebou. Zákon dosud platný
i tak, jak zněl, a zejména tak, jak byl vykládán
rakouskou byrokratickou praxí, vídeňskými
úřady, zejména také vídeňským
správním a říšským soudem,
byl velikým a těžkým poutem této
svobody, neboť nebylo možno vůbec změniti
vyznání dětí mezi 7. a 14. rokem.
To mělo důsledky velmi těžké,
poněvadž byly násilně a proti všemu
smyslu konfesně rozdělovány rodiny, děti
byly nuceny k náboženskému vyučování
a k náboženské výchově církví
rodičům cizí proti vůli rodičů,
a to po případě právě v duchu
oné církve, která nejvíce se příčila
přesvědčení rodičů,
neboť tento nesouhlas s ní dala na jevo opuštěním
oné církve. To byly všecko důsledky
jistě velmi neblahé.
Ale zlým a nepřijatelným byl také
výklad, jaký některým ustanovením
dosavadního zákona, která při rozumné
interpretaci by připouštěla zajisté
i výklad jiný a rozumný, dávala praxe.
Tak zejména vzpomínám termínu "Religions
wechsel" (změna náboženského vyznání)
v článku 2. tohoto zákona, který byl
praktikován tak, že měla změna účinek
na děti, jen když rodiče jednu církev
doslovně vyměnili za církev jinou, když
z církve jedné přestoupili do církve
druhé, nikoliv však když z církve prostě
vystoupili a zůstali bez vyznání náboženského.
Dalším důsledkem tohoto stanoviska byly dokonce
i nucené křty dětí, pokutami i vazbou
vynucované, a není jistě neznámo,
že dokonce i náš správní soud československé
republiky ještě dne 12. ledna 1920 vydal rozsudek,
že podle dosud platného práva i v naší
republice by bylo lze křty dětí státní
mocí vynucovati (Slyšte!) Tedy to je jistě
situace, která není naprosto slučitelná
se zásadami, jaké přijali jsme ve své
ústavní listině, kde velmi slavnostním
a velmi důrazným způsobem garantována
jest plná svoboda svědomí všem občanům.
Právě v zájmu náboženského
klidu a jistě také v zájmu bezpečné
a plné svobody svědomí jest, aby byl přijat
návrh, který ústavní výbor
vám nyní činí.
Návrh ten provádí na dosavadním stavu
právním změnu tu, že rodiče mohou
svému dítěti svým svobodným
rozhodnutím buď dáti nějakou konfesi,
nebo ponechati je bez vyznání úplně,
podle toho, jak velí jim svědomí. Pouze pro
ten případ, že by rodiče neučinili
žádného zvláštního rozhodnutí
o náboženské příslušnosti
svých dítek, platí ty předpisy, které
platily dosud, že se konfesse řídí konfessí
rodičů; jsou-li oba konfesně rozdílni,
řídí se pak konfesse hochů podle otce,
konfesse dívek podle matky.
Druhá změna záleží v tom, že
nyní, stane-li se zákonem tato novela, budou moci
rodiče až do 14. roku věku dítěte
rozhodovati sami svobodně o jeho další náboženské
příslušnosti a tuto příslušnost
také svým svobodným rozhodováním
měniti. Po 14. roku věku dítěte potrvá
ten stav, jaký platil dosud, že každý
141etý občan o svém vyznání
rozhoduje sám, svobodně a samostatně.