Rozpočtový výbor usnesl se na následujícím
návrhu:
"Rozpočtový výbor pojednal o jmenovaném
vládním návrhu na základě zprávy
výboru zemědělského ze dne 8. dubna
1920 a přijal jednomyslně předložený
návrh zákona beze změny, tak jak byl přijat
také ve výboru zemědělském."
Také výbor zemědělský připojil
se pak k tomuto návrhu rozpočtového výboru
svým usnesením, které zní:
"Zemědělský výbor souhlasí
plně s usnesením rozpočtového výboru."
Usnesení to bylo učiněno 9. dubna a rozpočtového
výboru dne 8. dubna. Na základě těchto
dvou usnesení a pokládaje skutečně
ten návrh, který předkládá
vláda, za velmi důležitý, doporučuji,
aby Nár. shromáždění návrh
zákona, který jest připojen, beze změny
přijalo. (Výborně!)
Předseda: Pan zpravodaj zemědělského
výboru Ant. Slavík se vzdává
slova. Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, přistoupíme k hlasování.
Předem žádám p. zapisovatele, aby přečetl
ještě resoluční návrh, který
byl mně dodán.
Zapisovatel posl. Marek (čte):
čl. N. S. Jos. Šamalíka a soudruhů
ke zprávě rozpočtového výboru
a zemědělského výboru, č. 2797,
o vládním návrhu č. 2671 (na povolení
dotace 10,000.000 Kč na opatření bramborové
sádě z ciziny).
Vládě se ukládá: aby povoleného
úvěru 10,000.000 Kč na umožnění
bramborové sádě v cizině použila
pouze tehdy, pakli bude míti zaručeno:
1. že bramborová sáď opatřena a
dopravena bude včas, aby mohla býti pro sadbu letos
použita;
2. že tato bramborová sáď bude v takových
krajích a zemích zakoupena, by se hodila pro polohy
krajů v naší republice;
3. že bude sleva na bramborové sádi jen těm
rolníkům a malozemědělcům bez
rozdílu politického přesvědčení
poskytnuta, kteří obdělávají
nejvýše 10 ha půdy, aneb zemědělcům
větším, kteří nemají možnosti
si bramborovou sáď opatřiti;
4. bramborová sáď budiž přidělována
prostřednictvím okres. politických úřadů
pouze těm zemědělcům, kteří
skutečně jí k sadbě použijí.
Na bramborovou sáď, které jako sadby použito
nebude, sleva s povolené dotace poskytnuta býti
nesmí. Politický úřad má právo
kontrolovati, jak bylo sadbových brambor použito.
Ministerstvu zemědělství a zásobování
se ukládá, aby vhodnými nařízeními
zavedena byla výměna sadby bramborové mezi
zemědělci v různých krajích
bydlícími, čímž se velmi přispěje
k zvýšení výnosu sadby bramborové.
V Praze, 14. dubna 1920.
Předseda: Resoluční tento návrh
nese dostatečný počet podpisů a jest
předmětem jednání. Prohlásil
jsem debatu již za skončenou. Přeje
si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. Josef Špaček: K resoluci prohlašují,
že s ní souhlasím a prosím o její
přijetí.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Prosím o
zaujetí míst. (Děje se.) O zákonu
dám hlasovati v celku, poněvadž má pouze
3 paragrafy a žádný pozměňovací
návrh učiněn nebyl. Námitek proti
tomu není? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s § 1., 2. a 3., jakož i s nadpisem
zákona a úvodní formulí, jak jsou
obsaženy ve zprávě výboru rozpočtového
a zemědělského, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, zákon je schválen
v prvém čtení. Přeje
si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Špaček: Poněvadž
zde byla pronesena poznámka p. kol. Moudrým,
jestli brambory přijdou v čas, prohlašuji,
že dle zprávy z ministerstva orby jsou brambory na
cestě a po případě bude již některá
část bramborů v republice. Následkem
toho myslím, že brambory, zejména pro krajiny,
kde se sázejí a kde čas k sázení
vypadá do měsíce května, budou v čas
ještě opatřeny.
Předseda: Korekturu nemá pan zpravodaj žádnou?
Zpravodaj posl. Špaček: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem
právě v prvém čtení přijatým
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve čtení druhém a zbývá
nám rozhodnout o resolučním návrhu,
který byl přečten a za který se pan
zpravodaj přimlouval.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, také resoluční
návrh jest přijat a přistoupíme
k dalšímu odstavci denního pořadu, ke
zprávě kulturního výboru o
vládním návrhu zákona (tisk 2722)
o platnosti ustanovení o zkouškách způsobilosti
na Slovensku. Tisk 2785. (Hlasy: Zpravodaj není
přítomen!)
(Zvoní): Nebude-li proti tomu námitek, přistoupíme
zatím k odstavci dalšímu. Jest zde pan kol.
Buříval? Jest. Přistoupíme
k odstavci 24. denního pořadu. Nečiní
se námitek proti tomu? (Námitky nebyly.)
Není tomu tak. Budeme projednávati tudíž
15. zprávu výboru státně-zřízeneckého
a rozpočtového výboru o návrhu
člena N. S. Fr. Buřívala a spol. na
neprodlené provedení všech opatření,
čelících proti drahotě, jakož
i na podporu všech snah družstevních státních
zaměstnanců. (Tisk 2788.)
Zpravodajem jest p. kol. Buřívala udělují
mu slovo.
Zpravodaj posl. Buříval: Vážené
Národní shromáždění! Zaměstnancům
bylo již loni slibováno, že se státní
správa náležitým způsobem postará
o řádné opatřování všech
životu nutných potřeb, jako jsou zejména
potraviny, oděv a obuv, aby snažším způsobem
mohli nésti velkou tíhu dnešních poměrů.
Bohužel, lituji, že této výzvě,
která byla loni tak důrazně a vážně
na vládu učiněna, nebylo vyhoveno. Jen v
jediném nebo ve dvou případech byla státní
správa ochotna učiniti něco poněkud
důkladnějšího ve příčině
aprovisování státních zaměstnanců,
kdežto ostatní resorty zůstaly při tom
naprosto nečinny. To musí býti tedy napraveno
a vhodná příležitost k tomu byla právě
nyní v tomto okamžiku, když státní
zaměstnanci znovu pozvedli svého hlasu, aby vzhledem
ke stále stoupající drahotě byla pomocí
zvýšení požitků jejich existence
umožněna. Tedy v této chvílí,
kdy všichni cítíme, že nelze za takovýchto
okolnosti dostati se ze začarovaného kruhu, ve kterém
se nalézáme, bylo velmi vážně
ve státně-zřízeneckém výboru
uvažováno o cestách a prostředcích,
jakými by se mělo postupovati, abychom se konečně
nějakým praktickým způsobem dostali
k pokusu, pravím výslovně: pokusu ve příčině
odbourání drahotních přídavků
a přirozeně i k odbourání příliš
vysokých cen všech životních potřeb.
Návrhem tímto činí se tudíž
prvý pokus a vyzýváme jím vládu,
aby v prvé řadě omezila vývoz všech
spotřebních předmětů do ciziny
soukromými exportními společnostmi i jednotlivci,
dále aby lichva byla co nejpřísněji
potírána, aby odvádění a opatřování
obilin a jiných potřeb, jako jsou brambory, dělo
se způsobem pokud možno nejrychlejším,
dále aby družstevnictví, tedy svépomocné
činnosti státních zřízenců
věnována, byla zvýšená pozornost
a aby v takové uspořádání,
jako jest družstevnictví, pojati byli také
ti, kteří, osudu žel, nemají dnes možnosti,
jakýmkoli způsobem si pomoci, totiž všichni
pensisté, kteří jsou dnes odkázáni
jen na nízké, třebaže v poslední
době zvýšené požitky, kteří
však přes to nemohou i s těmito požitky
nalézti zabezpečení své existence.
Konečně chceme, aby tímto návrhem
umožněn byl přímý styk družstev
s výrobci, aby výroba látek pro zaměstnance,
výroba oděvu, prádla a obuvi děla
se způsobem takovým, že by vyloučen
byl, pokud se týče státních zaměstnanců,
škodlivý meziobchod, na který si všeobecně
a právem stýskáme a který svojí
lichvou drahotu tuto způsobuje.
Konečně žádáme v důsledcích
všeho toho o řádnou podporu všech družstevních
podniků a sice, pokud se jedná o povolení
potřených úvěrů k tomu čili,
dále napomáháním dostatečnými
příděly, uvolněním zaměstnanců,
kteří budou pověřeni vedením
družstev, obstaráváním nákupu
a pod. a konečně povolením, aby zástupci
družstev měli právo súčastniti
se všech prací směřujících
k tomu, aby distribuce výrobků děla se stejnoměrně
a správně. Poněvadž ale státně
zřízenecký výbor byl si vědom,
že způsob této organisace svépomocné
jest poněkud obtížnější
a že nebude moci vláda vykázati se výsledkem
této činnosti ve prospěch státních
zaměstnanců ihned, tedy doporučil vám
státně-zřízenecký výbor
jedné z předešlých schůzí
přijeti prozatímní do té doby, než
se tato organisace provede, t. j. než bude vybudován,
tedy schválili jsme návrh na zvýšení
určitých požitků t. zv. čtvrtletní
jednorázové výpomoce, požitky, které
by státním zaměstnancům byly přiznány
a vypláceny byly měsíčně. O
tom tedy jsme rozhodli v pátek, předešlý
týden, a já to připomínám pouze
proto, poněvadž jest to v příčinné
souvislosti s touto akcí a není dobře myslitelno,
že by jedno bez druhého mohlo se obejíti. Stanovisko
vlády k tomuto návrhu, vážené
Národní shromáždění, jest
vesměs příznivé, až na malé
výjimky. Vláda praví, že vývoz
potravin jest již zakázán, ovšem mimo
cukr a mimo líh. Já nepochybuji ani dost málo,
že se vyvážení těchto předmětů,
pokud jest povolováno, děje jen za nejpřísnější
kontroly a že jest naprosto vyloučeno, že by
mohlo dojíti k nějakým věcem, které
by mohly znovu a znovu vyvolati nějakou nespokojenost občanstva.
Dále vláda praví, že vývoz ostatních
předmětů děje se jen tehdy, když
se jedná o kompensaci za určité suroviny,
jako jest bavlna, surové kůže a pod., tedy
i v tomto případě vláda jistě
bude i nadále postupovati tak, aby nebyly zejména
vyváženy předměty, kterých nutně
my sami potřebujeme, a jestliže se tak v nejnutnějších
případech stává, že hotové
zboží má býti vyváženo,
pak ovšem se tak může díti jen za podmínky,
aby za to dostalo se nám kompensace surovin, kterých
my ku zhotovení určitých věcí
také nutně potřebujeme.
Dále konečně vláda si stýská,
- a v tomto směru vážené Národní
shromáždění má jistě také
pravdu - že boj proti lichvě není dostatečně
podporován nejširšími vrstvami. Bohužel,
dnes se to posud zdá býti přespříliš
odiosní, kdyby se mělo proti tomu kterému
lichváři nějakým účinnějším
způsobem postupovati, po případě,
kdyby se měl někdo, kdo se dopouští
lichevního podvodu, udati. Já myslím, že
je pravda, že musí se tento názor změniti,
poněvadž my se jinak k odbourání těch
cen životních potřeb nedostaneme, vážené
shromáždění, jestliže sami nebudeme
dbáti, abychom v určitém případě,
kde se dějí takové zločiny, pomáhali
a působili k tomu, aby lichváři bylí
stíháni a zločiny podobného druhu
péčí naší vlastní odstraněny.
Ovšem vláda se vzpírá přiznati
přednostní právo na zásobování
u státních zaměstnanců a sice se zřetelem
na všeobecnou prospěšnost prý to dobře
nejde, my ovšem také na tom netrvali, majíce
přespříliš v dobré paměti
to tak zvané dřívější
přednostní zásobování, pokud
bylo přiznáno určitým kategoriím
státních zaměstnanců. My víme,
že to bylo paskvilem a často jen terčem k různým
útokům oproti těmto lidem, kteří
náhodou v tomto přednostním zásobování
byli jmenováni, ač zásobováním
přednostním de facto nebylo.
Vláda vítá organisací družstev,
bude prý podporovati přímý styk organisací
s producenty a tu ovšem jest zapotřebí, abychom
my také jasně a určitě řekli,
že si my za žádných okolností nepředstavujeme,
aby ta organisace zásobovací příští
měla býti vybudována tak, aby se hovělo
jedné snad politické straně, aby to bylo
třídní zásobování, nýbrž
chceme vzhledem ku přijatému našemu návrhu,
aby při této organisaci súčastněny
byly všechny kruhy z řad zaměstnanců
bez ohledu na politickou příslušnost, aby všichni
státní zaměstnanci měli možnost
ve věci té spolurozhodovati, súčastniti
se distribucí a pod., aniž si přejeme, aby
jedině a výhradně jen někteří
lidé, najmě z vládních kruhů,
osvojili si právo rozhodovati v této pro nás
tak eminentně důležité příští
instituci bez spoluúčasti zástupců
organisace.
Ministerstvo financí jest ochotno, praví se dále,
podporovati družstevní organisace tím, že
při vývozu cukru a různých jiných
předmětů bude přihlížeti
také k tomu, aby získány byly v prvé
řadě suroviny pro zpracování oděvních
částí a obuvi. Tedy my vítáme
tuto snahu a prosíme, a sice s celou vážností,
se zřetelem na stávající poměry
a konečně také se zřetelem na to,
že musíme konečně jíž jednou
ukázati náležitým způsobem, jakým
si máme počínati, aby tento resoluční
návrh státně-zřízeneckého
a rozpočtového výboru, jak jej navrhují,
byl také přijat. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme
ke hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Jest nám hlasovati o 9dílném resolučním
návrhu, obsaženém ve zprávě státně-zřízeneckého
a rozpočtového výboru. Čísti
ho není třeba, poněvadž máte
jej obsažený na 1.-3. straně zprávy.
Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, resoluční návrh
jest přijat a tím tento odstavec denního
pořádku jest vyřízen.
Přistoupíme ku přesunutému odstavci
denního pořádku, ke
16. zprávě kulturního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
2722) o platnosti ustanovení o zkouškách
způsobilosti na Slovensku (tisk č. 2785).
Zpravodajem jest p. kol. dr. Kolísek, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kolísek: Slavné Národní
shromáždění! Projednávání
zákona tisk čís. 2875, jehož přijeti
podle osnovy vládní s opravami kulturního
výboru doporučuji, za jiných okolností
bylo by vhodnou příležitostí, promluviti
o pověstných poměrech školských
na Slovensku za maďarisační vlády bývalého
Uherska. Ale v překotném chvatu a předvolební
horečce posledního prý zasedání
našeho Národního shromáždění
omezím se na nejnutnější vývody.
Navrhovaný zákon, týkající
se Slovenska, jest nutný jednak v zájmu jednotnosti
školství v celé naší republice,
jednak pro uspořádání školských
poměrů na Slovensku, pokud se týče
hlavně osob učitelských a jejich definitivního
ustanovení. Zákonem tímto novým přenáší
se na Slovensko ustanovení § 38. říšského
zákona školského ze dne 2. května 1883,
který dosud platí v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku.
Tento zákon předpisuje podmínky definitivního
ustanovení učitelem na obecných i měšťanských
školách, to jest zkoušku způsobilosti,
ke které učitel může býti připuštěn
po 2leté uspokojivé činnosti po zkoušce
maturitní. Navrhovaný zákon pro Slovensko
určuje některé zvláštní
požadavky pro způsobilost učitelskou na obecných
a měšťanských školách na Slovensku.
Upozorňuji především na § 2. odst.
druhý, dle něhož český učitel,
který na Slovensku chce býti definitivně
ustanoven, musí složiti specielní zkoušku
ze slovenčiny. Tím jsou vyvráceny obavy,
že by škola chtěla Slováky počeštiti,
naopak učitel se musí poslovenčiti. Dále
upozorňuji na § 3., odst. první, kde od učitelů
na školách s neslovenským jazykem vyučovacím,
tedy maďarským, německým, rusinským,
žádá se pouze znalost základů
jazyka státního, oficielního a znalost vlastivědy
Československé republiky. Jestiť oprávněným
požadavkem, aby učitel na Slovensku, každý,
cítil alespoň nějaký závazný
poměr k jazyku státnímu, oficielnímu.
Zvláštní radosti mně naplňuje
§ 4. navrhovaného zákona, jenž zní:
"Veškerá ustanovení uherského zákonodárství,
která odporují tomuto zákonu, se zrušují."
Jest to jen formule, která se opakuje při každém
takovém zákoně pro Slovensko a zní
zcela suše. Ale, velectěné Národní
shromáždění, těm, kteří
buď soucitně pozorovali nebo obětavě
prodělali ony kruté boje "za tu našu slovenčinu
" a byli svědky, jaká nespravedlivost a poroba
maďarisace školou byly schvalovány a doporučovány
zákonem uherským, na příklad herodesovskými
zákony velikého licoměrníka Apponyiho,
tomu znějí jako píseň vítězná
a slavná v našem, pravím v našem zákoně
školském, slova: "Veškerá ustanovení
uherského zákonodárství se zrušují."
(Výborně!) Ano, jsou to slova vítězná,
jest to důkaz vítězství národa
českého a slovenského nad nespravedlivým,
znásilňujícím státem uherským,
jenž chtěl býti jenom maďarským.