Navrhuji proto, aby resoluce, kterou jsem si dovolil podati v
tomto směru a kterou má býti zabezpečeno
právě sociální postavení zřízenectva
potravní daně na čáře, byla
přijata. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
Než udělím slovo k doslovu panu zpravodaji,
přečtu resoluci, podanou členem N.
S. drem Mazancem a soudruhy, tohoto znění:
Národní shromáždění se
usnáší:
Ministerstvo financí se vyzývá, aby personálu
potravní daně na čáře vzhledem
k jeho osvědčené schopnosti byly přidělovány
podle potřeby i kontrolní funkce při vybírání
dávky z vína, masa, uhlí i daně z
obratu zboží, a sice vzhledem jednak k účelnosti
tohoto opatření i úspoře, které
se tím docílí, jednak vzhledem k té
okolnosti, že tak bude možno zajistiti sociální
postavení personálu při vybírání
dosavadní potravní daně na čáře
zaměstnaného.
V Praze, dne 14. dubna 1920.
Resoluce tato jest dostatečně podporována
a jest předmětem jednání.
Dovoluji si ještě přečísti pozměňovací
návrhy, podané jednak panem drem Novotným
a soudr. a jednak drem Budajem a soudr. První pozměňovací
návrh jest toho znění, aby v prvém
paragrafu byly vynechány 4 poslední řádky
a dále aby § 8. byl vypuštěn. Druhým
pozměňovacím návrhem se žádá,
aby §§ 16. a 17. byly vypuštěny a aby k
§ 19. byl přičiněn dodatek tohoto znění:
"avšak tak, aby práva nabytá zachována
byla ve formě osobních přídavků".
Konečně žádá se, aby § 20.
odstavec 2. byl vypuštěn.
Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. F. Jirásek: Velevážení
pánové! Pokud se týká navržené
resoluce, upozorňuji, že dotyčné ustanovení
nalézá se v § 19., kde se výslovně
uvádí (čte): "Ministr financí
se zmocňuje, by dohodl se s obcemi, které dosud
vybírají potravní daň na čáře
pro stát na základě smluvním, aby
personál svůj daly za náhradu výloh
finanční správě k disposici na tak
dlouho, až bude finanční správě
volno, vybírání odevzdati výhradně
vlastním orgánům. Dále se ministr
financí zmocňuje, by, pokud převezme od obcí
těchto personál, jejž tyto obce při
vybírání daně na čáře
a dávek souvisících s ní dosud zaměstnávají,
mohl tak učiniti i u těch osob, které nevyhovují
veškerým podmínkám ustanoveným
pro přijetí do státní služby,
aby upravil jich služební poměry dle pravidel
platných pro státní zaměstnance."
Domnívám se tedy, pánové, že
této resoluci jest v § 19. úplně vyhověno
a že zřízenci potravní daně na
své existenci nijak nebudou poškozeni.
Co se týče pozměňovacích návrhů,
navrhuji zamítnuti jich všech.
Místopředseda Konečný (zvoní):
Přistoupíme k hlasování, a prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Chci vésti hlasování tak, že dám
při jednotlivých paragrafech, k nimž jsou pozměňovací
návrhy podány, hlasovati nejdříve
o těch pozměňovacích návrzích.
Pak-li budou zamítnuty, dám hlasovati o znění
podle zprávy rozpočtového výboru.
Jest proti tomuto způsobu nějaká námitka?
(Nebyla.) Není jí. Budeme tedy tak hlasovati.
Při § 1. navrhují p. dr. Novotný
a soudr. vypuštění čtyř posledních
řádků, a to počínaje slovy:
"a prohlásil i" až do konce, tedy až
do slova "obyvatelů".
Kdo souhlasí s vypuštěním těchto
čtyř posledních řádků
§ 1. podle návrhu dra Novotného a soudr.,
prosím, aby povstal se svého místa (Děje
se.)
To jest menšina. Vypuštění těchto
čtyř řádků se zamítá.
Kdo souhlasí s § 1. v celém znění,
jak jest uvedeno ve zprávě rozpočtového
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
§ 1. ve znění podle zprávy rozpočtového
- výboru se schvaluje.
K §§ 2., 3., 4., 5., 6. a 7. nebylo podáno pozměňovacích
návrhů.
Kdo souhlasí s §§ 2. až 7. incl. ve znění
podle zprávy rozpočtového výboru,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
§§ 2. až incl. 7. se schvalují většinou.
Dr. Novotný a soudr. navrhují, aby §
8. byl vypuštěn.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, aby §
8. byl vypuštěn, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s § 8. ve znění zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
§ 8. ve znění zprávy výborové
se schvaluje většinou hlasů.
K §§ 9., 10., 11., 12., 13., 14. a 15. není podáno
pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s těmito paragrafy podle zprávy
rozpočtového výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. §§ 9. až 15. incl.
se schvalují.
Dr. Buday a soudr. navrhují, aby §§ 16.
a 17. byly vypuštěny.
Kdo souhlasí s těmito pozměňovacími
návrhy, totiž s návrhem na vypuštění
těchto dvou paragrafů, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest menšina. Vypuštění se zamítá.
Kdo souhlasí s §§ 16. a 17. podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. §§ 16. a 17. se schvalují.
K § 1 8. nebylo podáno pozměňovacích
návrhů.
Kdo schvaluje § 18. podle znění zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. § 18. se schvaluje.
K § 19. dr. Buday a soudr. navrhují dodatek
tohoto znění na konec: "avšak tak, aby
práva nabytá zachována byla ve formě
osobních přídavku".
Dám nejdříve hlasovati o odstavci 1. a 2.
tohoto § 19., k nímž není podáno
pozměňovacích návrhů, podle
zprávy výborové.
Kdo s těmito dvěma odstavci § 19. souhlasí,
prosím, ať povstane. (Děje se.)
To jest většina. 1. a 2. odst. § 19. se schvaluje.
K odstavci 3. navrhuje se dodatek drem Budayem a soudr.,
jak jsem jej právě před tím byl přečetl.
Kdo souhlasí s tímto dodatkem, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Dodatek se zamítá.
Kdo souhlasí s 3. odstavcem § 19. ve znění
podle zprávy výborové, prosím, ať
povstane. (Děje se.)
3. odstavec § 19. se většinou schvaluje.
Při § 20. navrhuje se vypuštění
2. odstavce.
Dám nejdříve hlasovati o tomto pozměňovacím
návrhu.
Kdo souhlasí s tím, aby 2. odst. § 20. byl
vypuštěn, jak navrhuje dr. Buday a soudr.,
prosím, ať povstane. (Děje se.)
To jest menšina. Vypuštění tohoto 2. odst.
§ 20. se zamítá.
Kdo souhlasí s 1. a 2. odstavcem § 20. dle znění
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. 1. a 2. odstavec § 20. se schvalují
ve znění podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí nyní s 3. odst. § 20. podle zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Také 3. odstavec § 20.
se schvaluje ve znění podle zprávy
výborové.
K §§ 21., 22. a 23. není žádných
pozměňovacích návrhů, jakož
i k příloze, t. j. k "Sazbě potravní
daně na čáře", není pozměňovacích
návrhů. Dám tedy hlasovati o těchto
paragrafech, příloze, jakož i o titulu zákona
a úvodní formuli najednou.
Kdo souhlasí s § 21. až 23. incl., s přílohou,
s nadpisem zákona a úvodní formulí
jeho podle zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Paragrafy ony, jakož i nadpis
zákona, úvodní formule a příloha
se schvalují podle zprávy výborové.
Tím jest tento odstavec vyřízen v prvém
čtení a přistoupíme nyní ke
druhému čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. F. Jirásek: V § 3. odst. 4.
ve 3. řádce jest ve slově "určitou"
namísto "u" nesprávně písmeno
"n".
V posledním odstavci, kde se uvádí trestání
"pokutou od 10 K do 1000 K", třeba doplniti "Kč",
jak zákon předpisuje.
Pak dále jest zde ještě v § 16. odst.
3. na konci věty "více než 10 K"
a odst. 6. poslední věta "od 20 K do 1000 K",
kde rovněž nutno použíti zákonné
zkratky naší měny "Kč", takže
tam pak správně bude v odst. 3. "více
než 10 Kč" a v odstavci 6. "od 20 Kč
do 1000 Kč".
V "Sazbě potravní daně na čáře"
na stránce 8. nahoře budiž doplněno,
že daň se vybírá "dle sazeb a ustanovení
zákona o dani z masa ze dne 14. dubna 1920". Je to
dnešní usnesení, poněvadž daň
z masa byla teprve dnešního dne usnesena a tento zákon
se na ni odvolává. Doplní se tam tedy pouze
datum "14. dubna" a později ještě
číslo, které zákon o dani z masa ve
Sbírce zákonů a nařízení
dostane.
V poznámce sazby daně potravní na čáře
a v nadpisu sazby rovněž třeba doplniti ke
zkratce měny "K" písmenu "č"
a v poznámce dole po dvakrát, kde se uvádí
číslice "3 K", nutno doplniti jí
písmenou "č", takže správně
tam bude státi "3 Kč". Ve 4. řádce
téže poznámky se slovo "jež"
nahradí slovem "jejž".
Místopředseda Konečný (zvoní):
Pánové, slyšeli jste pravopisné korektury,
které pan zpravodaj navrhuje. Kdo souhlasí tedy
se zákonem, právě v prvém čtení
přijatým, také ve čtení druhém,
i s korekturami, jak je pan zpravodaj naznačil, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon tento, jakož i
nadpis jeho a úvodní formule schvalují
se i ve druhém čtení.
Konečně byla podána resoluce člena
N. S. dra Mazance a soudruhů. Já jsem tuto
resoluci přečetl. Doufám tedy, že ji
nemusím předčítati znovu. Kdo souhlasí
s touto resolucí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest menšina, resoluce se zamítá
a tím jest tento bod denního pořadu vyřízen.
Předseda Tomášek (ujímaje
se předsednictví:) Měli bychom přistoupiti
k odstavci dalšímu. Ale abych vyhověl všeobecnému
přání, přerušuji teď schůzi
na jednu hodinu, do 1/2 8.
Sděluji dále, že po dohodě, učiněné
v poradě pánů předsedů klubu,
má býti denní pořad celý, jak
jest uveden na denním pořadu dnešní
schůze, vedle toho také ještě některé
jiné věci, které průběhem dnešní
schůze byly dohotoveny, projednán v dnešní
schůzi noční. Já vás na to,
pánové, upozorňuji, poněvadž
bude zapotřebí, abyste se postarali o to, aby byla
dostatečná presence.
Přerušují schůzi a zahájím
ji o 1/2 8.
(Schůze přerušena o 6 hod. 25 minut odpoledne.)
(Schůze opět zahájena v 7 hod. 52 minut
večer)
Předseda (zvoní): Zahajuji
opět schůzi a přistoupíme k
odst. pod č. 20 na denním pořádku
schůze dnešní, ku
14. zprávě rozpočtového výboru
a zemědělského o vládním
návrhu (tisk č. 2671), kterým se povoluje
úvěr k úhradě nákladů
s nákupem a dovozem cizozemské sadby bramborové
(tisk č. 2797). Zpravodaji jsou pan kol. Josef Špaček
a Antonín Slavík. Uděluji slovo prvnímu
zpravodaji p. Josefu Špačkovi.
Zpravodaj posl. Josef Špaček: Slavné
Národní shromáždění! Loňská
úroda bramborů byla postižena velmi nepříznivým
počasím, jednak velkými a trvalými
dešti a za druhé časně přikvapivšími
mrazy, takže celá spousta brambor zůstala v
zemi nedobyta, celá spousta brambor se zkazila tím,
že na hromadách zmrzla, a pak celá spousta
brambor byla zničena tím, že ve sklepích
při špatném uložení a vydobytí
brambor také se zkazila. Následkem toho pocítil
konsum tyto důsledky této katastrofy tím,
že příděly bramborů byly menší
a důsledky této katastrofy cítí dnes
zejména zemědělci v té okolnosti,
že není dostatek sadby bramborové, aby se mohla
osázeti plocha, která obyčejně brambory
se osázívá. Je nebezpečí, že
veliké plochy, vykázané a připravené
pro sadbu bramborů, zůstanou neosázeny a
tím že také úroda bramborů, pokud
množství se týče, bude neobyčejně
zkrácena.
Ministerstvo zemědělství pochopilo toto nebezpečí
a hledělo mu čeliti tím způsobem,
že opatří - a zamluvilo již také
- brambory k sadbě z cizozemska, zejména z Holandska,
Švédska a Dánska, odkud sadby bramborové
pro naše poměry se vždycky neobyčejně
osvědčily. Bohužel ale pokles naší
valuty a pak veliké dopravní náklady způsobují,
že tyto brambory přijdou loco naše republika
na 300 K za 1 q, což je cena, při které sadba
bramborová na 1 ha přijde na 6000 K, když počítáme,
že na 1 ha vysází okrouhle 20 q sadby bramborové.
Tato vysoká cena chová v sobě nebezpečí,
že brambory, kdyby byly přiděleny za tuto vysokou
cenu, nenajdou vůbec odbytu, poněvadž pěstovatel
bramborů musí počítati s tím,
že by mu ani při nejlepší úrodě
nevynesly tolik, co by dal za celou sadbu. Ministerstvo zemědělství
pochopilo, že tato vysoká cena byla by překážkou,
aby pěstitelé bramborů brambory kupovali
na své pro brambory připravené pozemky, a
navrhuje v zákoně, který byl projednán
v rozpočtovém výboru a v zemědělském
výboru, aby na brambory, které se budou jako sadba
přidělovat, bylo připláceno, aby byly
přikazovány za cenu 100 K, a aby z vládních
prostředků bylo připláceno na každý
metrický cent těchto sadbových brambor 200
K. Považuje tento pochod za správný a to z
toho důvodu, že zcela správně uvažuje,
že je lépe dopláceti na sadbové brambory
10 milionů korun při potřebě 500 vagonů
bramborů sadbových, než aby se musilo dopláceti
potom na přívoz konsumních bramborů
ne 10, ale po případě 100 nebo ještě
více milionů, kterého by bylo zapotřebí
následkem menší sklizně bramborové,
vzniklé neosázením, pro náš konsum.